Příročí podle tohoto zákona může býti, žádá-li toho obecný zájem, nařízeno pro tyto ústavy:

Příročí může býti nařízeno k žádosti ústavu nebo jeho věřitelů. Nenařizuje-li se příročí k žádosti ústavu, budiž tento dříve slyšen, leč by hrozilo nebezpečí z prodlení.

Příročí může býti nařízeno jen pro dobu nutně potřebnou; dobu tu jest ustanoviti v nařízení a lze ji prodloužiti jen z vážných důvodů. Příročí může býti nařízeno a potrvati i za likvidace ústavu.

Příročí nařizuje pro spořitelny ministr vnitra a pro ostatní ústavy ministr financí; nařízení příročí jest do jednoho měsíce oznámiti vládě.

Příročí budiž vyhlášeno vývěskou v obchodních místnostech hlavního závodu a o tom sdělán notářský zápis. Den vyvěšení budiž na vyhlášce potvrzen notářem. Počátkem tohoto dne nabývá příročí právní účinnosti podle ustanovení tohoto zákona jak pro hlavní závod, tak i pro závody pobočné.

Příročí a den počátku jeho účinnosti (odst. 2.) musí ústav neprodleně opověděti soudu k poznamenání v obchodním nebo společenstevním rejstříku, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v rejstříku obchodních firem.

Vedle toho buď vyhláška o příročí s vyznačením dne, kdy nabylo účinnosti, vyvěšena v obchodních místnostech všech pobočných závodů a uveřejněna způsobem, určeným stanovami (jednacím řádem) pro vyhlášky ústavu, a v Úředním listě Československé republiky.

Není-li při ústavu zřízen zvláštní státní dozor, jmenuje ministr, který příročí nařídil, ústavu na jeho útraty dozorčího komisaře, kterému přísluší přihlížeti k tomu, aby ustanovení tohoto zákona se zachovávala.

Dozorčí komisař má právo nahlížeti do všech knih a spisů ústavu a jest oprávněn i povinen súčastniti se jednání správních a dozorčích orgánů ústavu, k nimž musí býti zván. Dozorčí komisař jest oprávněn zastaviti až do rozhodnutí úřadu, který příročí nařídil, provedení usnesení orgánů ústavu a může, shledá-li toho potřebu, svolati sám schůzi správních a dozorčích orgánů.

Táž práva a tytéž povinnosti, jaké příslušejí dozorčímu komisaři (odst. 1. a 2. tohoto paragrafu), přináležejí i vládním komisařům ustanoveným podle jiných předpisů.

Příročí stíhá toliko pohledávky, které vznikly před jeho účinností (§ 2, odst. 2.) a v konkursu by náležely do třetí třídy, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do druhé nebo třetí třídy konkursních pohledávek (staré pohledávky), dále jejich úroky a jiná příslušenství, byť se staly splatnými nebo vznikly za příročí.

Dopouští-li toho stav ústavu, může býti příročí nařízeno jen pro určitý zlomek všech starých pohledávek (odst. 1.).

Za příročí nesmějí býti staré pohledávky ani zajišťovány ani vypláceny, pokud arciť částečné vyplácení není připuštěno (§ 4, odst. 2.), ani jakýmkoliv jiným způsobem uspokojovány. Tím se však nevylučuje započtení (kompensace) vzájemných pohledávek a dluhů za těchže podmínek jako v soudním mimokonkursním vyrovnávacím řízení.

Rovněž nelze po dobu příročí žalovati ústav na plnění starých pohledávek, pokud příročím jsou postiženy (§ 4, odst. 2.), nebo pro tyto pohledávky zahájiti konkursní řízení anebo pro ně zříditi soudcovské právo zástavní nebo úkojné. Pro staré pohledávky, pokud příročím jsou postiženy, dále nelze exekuce vésti a již povolené exekuce se nevykonávají; rovněž se staví lhůty promlčení, jakož i všechny jiné lhůty, které jsou stanoveny k předsevzetí úkonů potřebných k uplatňování nebo zachování práv ze starých pohledávek.

Po dobu příročí nelze vymáhati na ústavu procesní náklady spojené s určovacími žalobami proti ústavu z právních poměrů vzniklých před příročím.

Za příročí nařízeného pro společenstva (družstva) nelze členství a podíly platně vypovídati ani podíly vypláceti a již běžící výpovědní a ručební lhůty se staví.

Pokud tento zákon jinak neustanovuje, nevylučuje příročí práva ústavu, aby se svými majetkovými hodnotami volně nakládal.

Ústav může se svolením úřadu, který příročí nařídil, svou obchodní činnost dále vykonávati, k jednáním však, která nenáležejí k obyčejnému obchodnímu provozu, jest třeba svolení dozorčího orgánu (§ 3, odst. 1. a 3.). Taková jednání, která byla předsevzata beze souhlasu nebo přes odpor dozorčího orgánu, jsou naproti ústavu neúčinna, když třetí osoba věděla nebo z hrubé nedbalosti nevěděla, že přesahují obyčejný obchodní provoz a že dozorčí orgán k nim souhlasu nedal nebo odporoval jejich výkonu.

Prostředky, nabyté z pohledávek vzniklých za příročí (nových pohledávek), smějí býti umístěny jen v hodnotách snadno zpeněžitelných. Tyto hodnoty tvoří zvláštní podstatu, jež musí býti samostatně účtována a odděleně spravována a jest určena k přednostnímu uspokojení nároků z nových pohledávek a to i po pominutí příročí (§ 7, odst. 1.).

Příročí pomíjí:

Zrušení příročí (odst. 1., lit. b) budiž vyhlášeno nejméně po 3 dny vývěskou v obchodních místnostech hlavního závodu a den jejího vyvěšení potvrzen (veřejným) notářem. Počátkem tohoto dne nabývá zrušení příročí právní účinnosti jak pro hlavní závod, tak i pro závody pobočné. Zrušení příročí a den nabytí účinnosti zrušení příročí dlužno opověděti soudu k poznamenání v rejstříku. Ostatně buď postupováno podle obdoby předpisu §u 2, odst. 4.

Jestliže příročí pominulo zahájením vyrovnávacího řízení nebo prohlášením konkursu, jest zpětné lhůty, které platí podle konkursního nebo vyrovnávacího práva pro zánik odlučovacích práv exekucí nově nabytých a pro odporování právním jednáním a které se počítají ode dne návrhu na zahájení vyrovnávacího řízení nebo návrhu na prohlášení konkursu anebo ode dne zahájení vyrovnávacího řízení nebo prohlášení konkursu, počítati ode dne, kdy příročí nabylo účinnosti (§ 2, odst. 2.).

Ustanovení odst. 3. o počítání zpětných lhůt platí také, jestliže do 14 dnů po zrušení příročí byl podán návrh na zahájení vyrovnávacího řízení nebo na prohlášení konkursu.

Členové orgánů ústavu, pro který bylo příročí nařízeno, jejich zmocněnci, likvidátoři nebo úředníci takového ústavu, kteří poruší ustanovení tohoto zákona, ručí věřitelům ústavu, pokud se nedá určiti poměr jejich viny, rukou společnou a nerozdílnou za vzešlou škodu.

Dopustila-li se však některá z těchto osob činu uvedeného v odst. 1. v úmyslu, aby sama nebo jiný z toho měl prospěch, trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, za přečin vězením (uzamčením) od 3 dnů do tří měsíců a peněžitým trestem od 5.000 Kč do 100.000 Kč. Pokus přečinu jest trestný.

Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění, nesmí však převyšovati jeden měsíc a dohromady s hlavním trestem na svobodě meze jeho zákonné sazby.

Peněžité tresty připadají státu.

vklady podle §u 2, čís. 2., a §u 4 uvedených vládních nařízení odděleně spravované jsou postaveny na roveň pohledávkám podle §u 6, odst. 3., tohoto zákona;

ustanovení §u 5, odst. 1. a 2., tohoto zákona se nedotýkají pohledávek, které při zákazu plnění závazků podle §u 2, čís. 3., a §u 5 uvedených vládních nařízení nebyly zákazem tím dotčeny.