Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

26/1924 Sb. znění účinné od 12. 3. 1920 do 31. 12. 2023

26

 

Vládní nařízení

ze dne 31. ledna 1924,

kterým se vydávají jednací řády pro župní zastupitelstva, župní výbory a okresní výbory.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 24 a 77 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé:

Článek 1.

Pro župní zastupitelstva, župní výbory a okresní výbory stanoví se jednací řády obsažené v přílohách A., B., C.

Změny těchto řádů mohou býti usneseny župním zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra, pokud jde o jednací řády pro župní zastupitelstvo nebo výbor, případně se schválením župana, jde-li o jednací řád pro okresní výbor.

Jednání župních komisí zřízených podle § 28 citovaného zákona bude upraveno zvláštními řády, jež vydá župní zastupitelstvo; pokud by tak neučinilo, platí i pro jednání těchto komisí obdobně ustanovení jednacího řádu pro župní výbor.

Článek 2.

Toto nařízení nabývá účinnosti zároveň se zákonem shora uvedeným (čl. 9., odst. 2., zákona).

Článek 3.

Provedením tohoto nařízení se pověřuje ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Švehla v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Franke v. r.

Stříbrný v. r.

Novák v. r.

Bečka v. r.

Udržal v. r.

Tučný v. r.

Srba v. r.

Šrámek v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Kállay v. r.

Dr. Markovič v. r.

Jednací řád pro župní zastupitelstvo.

ČÁST PRVÁ.

 

Ustanovení všeobecná.

 

1.

 

Župní zastupitelstvo.

 

§ 1.

 

U každého župního úřadu jest zřízeno pro obvod jeho župní zastupitelstvo, župní zastupitelstvo jedná jednak ve schůzích plenárních, jako župní zastupitelstvo, jednak ve výboru župním (§ 26 zákona), jednak v župních komisích (§ 28 zákona).

 

§ 2.

 

Kolik členů má župní zastupitelstvo a jak se členové ti určují (volbou, jmenováním), stanoví § 12 zákona a zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 330 Sb. z. a n., o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební).

 

§ 3.

 

Župní zastupitelstvo vchází ve styk na venek jen prostřednictvím župana.

 

2.

 

župan.

 

§ 4.

 

Župan zastupuje župu jako právnickou osobu na venek a zprostředkuje styk župního zastupitelstva na venek.

 

§ 5.

 

Župan vyslechna župní zastupitelstvo určí, kteří členové župního zastupitelstva mají podepisovati listiny podle § 54 zákona

 

§ 6

 

(1) Županovi přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání župního zastupitelstva, jejich zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských, jakož i ve příčině účasti obecenstva a zástupců tisku a pod.

(2) Při právech, jež županovi v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců župního úřadu a okresních úřadů své župy..

 

§ 7

 

(1) Župan jest jako přednosta župního úřadu předsedou župního zastupitelstva.

(2) Jestliže podle jednacího řádu pro župní úřady spravuje župní úřad jiný úředník, jest on pro tu dobu předsedou župního zastupitelstva.

 

3.

 

Členové župního zastupitelstva.

 

§ 8

 

(1) Každý člen župního zastupitelstva jest povinen dříve, než vstoupí do jednací síně, prohlásiti županovi neb úředníku župního úřadu jím pověřenému, ke které národnosti se hlásí, a toto prohlášení svým podpisem stvrditi. Členové župního zastupitelstva jmenovaní vládou prohlásí, s kterou z volebních stran zastoupených v župním zastupitelstvu budou voliti při volbách konaných v župním zastupitelstvu podle zásady poměrného zastoupení.

(2) Dále jest každý člen povinen, nastupuje svůj úřad, složiti do rukou župana neb úředníka župního úřadu jím pověřeného slib, že bude věren republice Československé, zachovávati zákony a plniti svědomitě povinnosti svého úřadu.

(3) Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijati volbu nebo jmenování (§ 53 zák. č. 330/1920 Sb.z. an.).

 

§ 9.

 

Členové župního zastupitelstva jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací župního zastupitelstva. Onemocní-li člen župního zastupitelstva, oznámí to županovi.

 

§ 10.

 

Každý člen župního zastupitelstva jest povinen županovi oznámiti včas všechny změny svého pobytu, aby mu mohlo býti pozvání k jednání župního zastupitelstva včas doručeno.

 

§ 11.

 

Kdo se schůze župního zastupitelstva účastniti nebo funkcí jemu svěřených řádně vykonávati nemůže, oznam to včas županovi s udáním důvodů.

 

§ 12.

 

(1) Členové župního zastupitelstva, kteří by bez dostatečné omluvy povinností úřadu svého neplnili, zejména aspoň dvou schůzí zastupitelstva se nesúčastnili, buďtež županem na plnění povinností svých upozorněni, a jestliže přes to i nadále trvale, to jest aspoň ve dvou dalších případech bezprostředně po sobě následujících, a bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, výrokem županovým z úřadu svého sesazeni. Nežli župan vysloví sesazení, buď župnímu výboru i členu sboru, o nějž jde, poskytnuta možnost, aby se vyjádřil.

(2) Sesazený člen může se proti opatření tomu odvolati k ministerstvu vnitra. Odvolání buď podáno do 14 dnů po doručení nálezu u župního úřadu a nemá účinku odkládacího. Nabude-li sesazení právní moci, pozbývá sesazený člen pro příští volební období volitelnosti (§ 100, odst. 1., zákona).

 

§ 13.

 

(1) Členové župního zastupitelstva nesmějí za zastupování župního zastupitelstva (župy) ve sporech žádati více než náhradu skutečných jim vzešlých výloh, nesmějí udíleti právní rady stranám ve sporech proti župnímu zastupitelstvu (župě), nesmějí se ani přímo, ani nepřímo účastniti dodávek a prací župním zastupitelstvem, výborem, župními ústavy nebo podniky zadávaných a nesmějí pachtovati vybírání dávek župních, okresních a pod.

(2) Proti členům župního zastupitelstva, kteří by těchto ustanovení nedbali, bude zakročeno podle § 12 tohoto řádu.

(3) Ve zcela výjimečných případech může ministerstvo vnitra k návrhu župního výboru povoliti úchylky od těchto zásad (posl. odst. §u 29 zákona).

 

§ 14.

 

Členové župního zastupitelstva mají nárok na náhradu jízdného z místa svého bydliště do sídla župního úřadu a nárok na náhradu skutečných výloh z prostředků župních. Výlohy tyto mohou býti paušalovány usnesením župního zastupitelstva, jež vyžaduje schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí (§ 62 zákona).

 

ČÁST DRUHÁ.

 

Jednání župního zastupitelstva.

 

1.

 

Svolávání schůzí.

 

§ 15.

 

(1) Župní zastupitelstvo svolá župan do sídla župního úřadu, po prvé za účelem ustavení podle § 53 zák. čís. 330/1920 Sb. z. a n., na to pak pravidelně jednou za čtvrt roku v měsících, které si určí ustavené župní zastupitelstvo.

(2) Župan jest však:

a) oprávněn župní zastupitelstvo svolati, kdykoli to uzná za nutné,

b) povinen tak učiniti, žádá-li za to aspoň 1/5 členů župního zastupitelstva, udávajíc předmět jednání, a jestliže udaný předmět jednání nevybočuje z působnosti župního zastupitelstva.

(3) Žádost tato buď podána písemně županovi a buď vlastnoručně podepsána všemi žadateli. Schůze buď županem svolána do 14 dnů po tom, co žádost byla u něho podána (§ 16 zákona).

 

§ 16.

 

(1) Předměty, o nichž má župní zastupitelstvo jednati (pořad jednání), určuje s výhradou § 15, odst. 2., bod b), župan.

(2) Předměty ty jsou zejména:

a) zprávy a sdělení župana (na př. podle § 52 zákona),

b) dotazy župana a ústředních úřadů (§ 59 zákona),

c) návrhy a zprávy župního výboru (na př. podle §§ 44 a 45 zákona), finanční komise (§ 49 zákona) a župních komisí (§ 28 zákona),

d) návrhy členů župního zastupitelstva, jež byly županovi do 15 dnů před schůzí písemně sděleny a jím dány na pořad jednání této schůze.

(3) Návrhy, jež vybočují z působnosti župního zastupitelstva, zejména návrhy rázu politického, nebuďtež na pořad jednání dány (§ 21 zákona).

(4) Prvním bodem pořadu jednání prvé schůze budiž složení slibu (§ 8) a ustavení župního zastupitelstva, dále mimo jiné též volba župního výboru (§ 26 zákona) a vyjádření o tom, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení župního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati (§ 101 zákona).

 

§ 17.

 

(1) Členové župního zastupitelstva buďtež pozváni doporučeným dopisem, telegramem aneb pozvánkou doručenou poslem, a to aspoň 8 dní před schůzí, v případech pak svolání župního zastupitelstva podle ustanovení § 15, odst. 2., bod b), nejdéle do 14 dnů po podání žádosti.

(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání (§ 16) a po případě sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné (§ 36, odst. 3., zákona); jde-li o věc uvedenou v § 44 zákona, buď zaslána zpráva župního výboru všem členům župního zastupitelstva, a to aspoň 14 dní před konáním schůze.

(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán ministerstvu vnitra.

(5) Kromě toho buď svolání župního zastupitelstva vyvěšeno na úřední desce župního úřadu a vyhlášeno v župním úředním listě.

 

2.

 

Předseda župního zastupitelstva.

 

§ 18.

 

Ve schůzích župního zastupitelstva předsedá župan (§ 7), jenž jest oprávněn svěřiti předsednictví na čas a do odvolání některému členu župního výboru nebo některému úředníku župního úřadu (§ 17 zákona).

 

§ 19.

 

Předseda zahajuje a řídí schůze župního zastupitelstva, zejména též řídí a provádí za pomoci zapisovatelovy hlasování a losování, stanoví, v jakém pořádku mají býti projednávány předměty na pořad jednání dané, odročuje a uzavírá schůze.

 

§ 20.

 

(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

(2) Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové župního zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti, a pokládá-li to za nutné, přerušiti neb ukončiti schůzi.

(3) Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

 

3.

 

Veřejnost jednání.

 

§ 21.

 

(1) Schůze župního zastupitelstva jsou veřejné. Předseda může však jednání o určitých předmětech se souhlasem župního zastupitelstva prohlásiti za důvěrné:

1. z vlastního podnětu, pokládá-li to za účelné, nebo

2. žádá-li za to aspoň jedna pětina přítomných členů.

(2) V obou případech buďtež předměty, o nichž má býti jednáno ve schůzi důvěrné, přesně uvedeny. Byl-li návrh na důvěrné jednání učiněn, buďtež posluchači odstraněni, načež se župní zastupitelstvo bez rozpravy usnese, zda s důvěrnou schůzí souhlasí.

(3) Jednání o rozpočtu nebo účtech nemůže býti prohlášeno za důvěrné (§ 22 zákona).

 

4. Kdo se smí účastniti jednání župního zastupitelstva mimo jeho členy.

 

§ 22.

 

(1) Úředníci župního úřadu, županem určení, mají právo a k žádosti župního zastupitelstva i povinnost býti přítomni jednání župního zastupitelstva a za souhlasu předsedy účastniti se rokování (§ 20 zákona).

(2) Župan může pozvati do schůze i jiné úředníky, na př. úředníky samostatných odborných úřadů v župě dohodnuv se s přednostou úřadu.

(3) Zpravidla buďtež přibráni do schůzí úředníci, kteří jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

(4) Hlasovati může nejvýše pět úředníků, jež určil župan (§ 20 zákona); nehlasují však při volbách (§ 23, odst. 1., zákona) a v případě § 52, odst. 2., zákona.

 

§ 23.

 

Župan může ke schůzi župního zastupitelstva pozvati předsedu nebo zpravodaje župních komisí, aby podali zprávu o činnosti komise.

 

5.

 

Podjatost.

 

§ 24.

 

(1) Jednání a hlasování v župním zastupitelstvu, ve výborech a komisích nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti ten, o jehož zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jde, příp. o zájem jeho manžela nebo manželky neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují,(§ 29, odst. 1. a 2., zákona).

 

6.

 

Deputace.

 

§ 25.

 

Župní zastupitelstvo nesmí ve svých schůzích přijímati deputací.

 

7.

 

Zahájení schůze.

 

§ 26.

 

Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se mohlo župní zastupitelstvo platně usnášeti (§§ 48, 50).

 

§ 27.

 

Před každou schůzí buď vyložena presenční listina, do níž každý příchozí člen župního zastupitelstva svoje jméno vlastnoručně zapíše (§ 60, odst. 2.).

 

§ 28.

 

Na počátku schůze buďtež zvoleni bez rozpravy dva členové, kteří mají podle § 25 zákona spolupodepsati zápis o této schůzi.

 

§ 29.

 

(1) Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen župního zastupitelstva a souhlasí-li s tím bez rozpravy župní zastupitelstvo, přečísti zápis o poslední minulé schůzi župního zastupitelstva; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.

(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodlo župní zastupitelstvo, které tak učiní bez rozpravy.

(3) Zápisy o důvěrné schůzi mohou býti přečteny a o námitkách k nim rozhodováno jen v důvěrné schůzi.

 

§ 30.

 

(1) Poté předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena župnímu zastupitelstvu (na př. v případech § 15, 29, odst. 4., 43, odst. 2., 52, odst. 1., 53, odst. 3., 55, 57, odst. l., 60, odst. 3., zákona).

(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy župního zastupitelstva na spisy vyložené v některé kanceláři župního úřadu.

(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

(5) O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

 

8.

 

Předměty jednání.

 

§ 31.

 

(1) Na schůzích župního zastupitelstva může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání (§§ 15 a 16).

(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím většina všech členů župního zastupitelstva (§ 18, odst. 2.).

(3) Věci, jež vybočují z působnosti župního zastupitelstva, zejména věci politické, nebuďtež předsedou k jednání připuštěny.

 

9.

 

Jak se nakládá formálně s předměty jednání.

 

§ 32.

 

(1) Předměty, o nichž má župní zastupitelstvo jednati, buďte dříve podrobeny předběžné poradě v župním výboru, příp. v župní komisi (§§ 50 a 28 zákona.).

(2) Je-li na pořadu jednání návrh, který nebyl v předběžné poradě projednán, může se rokování a usnášení župního zastupitelstva týkati jen toho, jak se má s návrhem formálně naložiti.

(3) Nepřikáže-li župní zastupitelstvo návrhu župnímu výboru, příp. župní komisi k předběžné poradě, pokládá se návrh za zamítnutý.

(4) Usnesení o přikázání návrhu k předběžné poradě odpadá, jestliže navrhovatel od návrhu ustoupil dříve, než došlo k usnesení.

 

10.

 

Jak se projednávají předměty jednání v plné schůzi.

 

§ 33.

 

Předměty, jež se mají projednávati v plné schůzi, zejména návrhy a zprávy župního výboru a župních komisí, mohou býti podle uvážení županova rozmnoženy a členům župního zastupitelstva dodány.

 

§ 34.

 

Rozprava o věci počíná tím, že zpravodaj podá zprávu, příp. že navrhovatel stručně odůvodní návrh; byla-li zpráva rozmnožena, předčítá se jen tehdy, určí-li tak předseda neb usnese-li se na tom župní zastupitelstvo.

 

§ 35.

 

Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

 

§ 36.

 

(1) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, příp. který z předložených návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku, buď prostě nebo s udáním důvodů, neb aby byla věc odročena, nebo znovu přikázána i s podanými návrhy k předběžné poradě, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.

(2) Nepřijme-li župní zastupitelstvo žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.

 

§ 37.

 

(1) K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďte podány předsedovi zpravidla písemně; souhlasí-li předseda, mohou kratší návrhy býti podány ústně, ale tak, aby mohly býti v doslovném znění pojaty do zápisu. Návrhy, vztahující se toliko k formálnímu způsobu jednání, není třeba podávati písemně a může předseda zaříditi, aby se o nich hlasovalo i bez rozpravy.

(2) Návrhy, jež by vybočovaly z působnosti župního zastupitelstva, nebuďtež předsedou k rozpravě připuštěny (§ 21 zákona).

 

§ 38.

 

Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv; podobně může župní zastupitelstvo usnésti se na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána župnímu výboru nebo župní komisi.

 

§ 39.

 

(1) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O návrhu takovém usnáší se župní zastupitelstvo ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednávané věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.

(2) Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, zvolí ti, kteří se přihlásili o slovo pro návrh a proti návrhu, ze sebe po jednom řečníku. Nedohodnou-li se, rozhodne los.

(3) Po skončené rozpravě smějí mluviti jen zvolení řečníci a zpravodajové, po příp. navrhovatel.

 

§ 40.

 

Má-li předseda za to, že návrh na konec rozpravy značí porušení nebo zkrácení práv menšiny, může takový návrh z vlastní moci zamítnouti.

 

§ 41.

 

Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny, a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto opravy.

 

11.

 

Řeči.

 

§ 42.

 

(1) Kdo chce mluviti k věci, která jest na pořadu jednání, může se hlásiti o slovo u předsedy, příp. úředníka, určeného předsedou, osobně a ústně před počátkem schůze aneb ve schůzi potud, pokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda nedal konečného slova zpravodaji, příp. navrhovateli.

(2) Kdo se hlásí o slovo, udej zároveň, zda chce mluviti pro nebo proti návrhu.

 

§ 43.

 

(1) Předseda oznámí před počátkem rozpravy o určitém předmětu jména těch, kteří se předem hlásili o slovo k tomuto předmětu. Těmto, jakož i později během rozpravy o slovo se hlásícím, uděluje předseda slovo zpravidla tak, aby se mluvilo střídavě pro a proti návrhu, a to v tom pořadí, jak byli ti, kdo se o slovo hlásili, zapsáni.

(2) Kdo není přítomen, když přijde na řadu, pozbývá slova.

 

§ 44.

 

Nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekráte než dvakráte, leč že by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly během rozpravy tvrzeny,

 

§ 45.

 

Župní zastupitelstvo může usnesením bez rozpravy omeziti dobu řeči.

 

§ 46.

 

Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve, až domluví, může mluviti ten, kdo po něm slovo obdrží.

 

§ 47.

 

(1) Kdo ve schůzi župního zastupitelstva mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

(2) Odchyluje-li se ten, kdo mluví, od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakrát marně, může mu předseda odníti slovo.

(3) Je-li předsedovi patrno, že se zneužívá jednacího řádu k tomu, aby bylo jednání mařeno nebo svévolně zdržováno, může se souhlasem župního zastupitelstva, který se udílí bez rozpravy, veškeré k takovému počínání směřující projevy a návrhy vyloučiti z jednání.

 

12.

 

Jak se župní zastupitelstvo usnáší.

 

a) Náležitosti usnášení.

 

§ 48.

 

(1) Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou (§ 50), jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů (§ 12 zákona) a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(2) K usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení (§ 49), jest třeba přítomnosti aspoň 2/3 členů župního zastupitelstva.

(3) K usnesení podle §§ 18, odst. 2., a 36, odst. 1., zákona jest třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

(4) K usnesení podle § 33 zákona jest třeba přítomnosti i souhlasu 2/3 všech členů župního zastupitelstva.

(5) Kdy při volbách rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 57.

 

§ 49.

 

Vyššího schválení vyžadují tato usnesení:

1. dohoda o majetkovém vypořádání mezi župními zastupitelstvy při změně obvodů župních úřadů (§ 2, odst. 4., zákona),

2. změny jednacího řádu župního zastupitelstva a župního výboru (§ 24 zákona),

3. usnesení o veřejnoprávních příjmech župního zastupitelstva (§ 39 zákona),

4. usnesení podle § 43, bod 2. a 3., zákona,

5. statut finanční komise (§ 49 zákona),

6. usnesení v působnosti normotvorné (§§ 56 a 57 zákona),

7. paušalování výloh členů župního zastupitelstva, výborů a komisí (§ 62 zákona).

 

§ 50.

 

(1) Nesejde-li se tolik členů, aby se mohlo župní zastupitelstvo platně usnášeti, buď svoláno znovu do 14 dnů s týmž pořadem jednání a může se usnášeti za každého počtu členů.

(2) Jde-li však o usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení (§ 23, odst. 2., zákona), může se župní zastupitelstvo v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svoláno do 14 dnů župní zastupitelstvo ku projednání těchto věcí po třetí a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

(3) V pozváních buď na toto ustanovení výslovně poukázáno (§ 19 zákona).

(4) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případy uvedené v § 48, odst. 3. a 4.

 

b) Pořad hlasování.

 

§ 51.

 

(1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.

(2) Předseda prohlásí, v jakém pořadí dá hlasovati, aby pravé mínění župního zastupitelstva vyšlo najevo.

 

§ 52.

 

(1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

1. nejprve o návrhu odročovacím,

2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se nejvíce odchylují,

3. pak o návrzích hlavních a

4. po vyřízení návrhů hlavních o návrzích eventuelních a dodatečných.

(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

 

§ 53.

 

(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně (§ 37) učiněny.

(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

 

§ 54.

 

(1) Každý člen župního zastupitelstva může navrhnouti, aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

(2) Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom župní zastupitelstvo bez rozpravy.

 

c) Způsob hlasování.

 

§ 55.

 

(1) Hlasuje se bez udání důvodu buď přisvědčivě nebo záporně.

 

(2) Hlasování děje se zpravidla (§ 57) zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

 

(3) Zkouška opačná se učiní, je-li výsledek podle mínění předsedy pochybný nebo žádá-li o to aspoň pětina přítomných členů župního zastupitelstva.

 

§ 56.

 

(1) Předseda nehlasuje s výhradou případu, uvedeného v § 57, odst. 2.; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

(2) Kteří z úředníků, již podle § 20 zákona mají právo hlasovací, mohou v určitém případě hlasovati, určí pro každou schůzi župan (§ 22).

 

§ 57.

 

(1) Hlasovacími lístky se provádějí:

1. volby,

2. jiná hlasování, když to předseda nařídí, nebo žádá-li za to pětina všech členů župního zastupitelstva a předseda s tím souhlasí, předpokládajíc, že tomu nebrání zvláštní zákon (§ 55).

(2) Předsedá-li při volbách župan neb úředník župního úřadu, nehlasují; předsedá-li člen župního výboru, má právo hlasovací.

(3) Úředníci, kteří podle rozhodnutí županova mají právo při jednání župního zastupitelstva hlasovati, nehlasují při volbách.

(4) Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby v plné schůzi župního zastupitelstva hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(5) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(6) Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

(7) Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo obdržel větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

 

13.

 

Dotazy a stížnosti.

 

§ 58.

 

(1) Členové župního zastupitelstva mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí župy, a ve věcech obyvatelstva župy s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na župana (§§ 30 a 31 zákona).

(2) Jiné dotazy a stížnosti, zejména rázu politického, jsou vyloučeny.

(3) Dotazy a stížnosti buďtež odevzdány písemně aspoň tři dny před schůzí županovi, který určí, kdy budou ve schůzi župního zastupitelstva zodpověděny.

(4) Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech neb o odpovědích k nim se nepřipouští.

 

14.

 

Zápisy o schůzích.

 

§ 59.

 

(1) O schůzích župního zastupitelstva vede jako zapisovatel zápis úředník župního úřadu, županem k tomu určený, čistopis zápisu buď do 48 hodin po skončení schůze vyhotoven a podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a 2 členy župního zastupitelstva, jež k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolilo (§ 28).

(2) Byla-li o některých předmětech konána schůze důvěrná, buď o tomto jednání pořízen zápis zvláštní.

 

§ 60.

 

(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:

1. kolik bylo přítomno členů župního zastupitelstva, kolik úředníků župního, příp. samostatného odborného úřadu a kteří úředníci byli pověřeni právem hlasovacím;

2. kteří členové se omluvili;

3. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:

a) stručné označení předmětu,

b) jméno zpravodaje, příp. navrhovatele,

c) průběh jednání,

d) návrhy k předmětu podané,

e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti.

(2) K zápisu buď připojena presenční listina (§ 27), případně hlasovací lístky (§ 57) a písemné návrhy a projevy.

 

§ 61.

 

(1) Zápisy, a to zvláště o schůzích veřejných a zvláště o schůzích důvěrných, ukládají se do knih zápisů a v opise sdělují se ministerstvu vnitra.

(2) Usnesení ve veřejných schůzích učiněná buďtež uveřejněna v úředním listě župy.

 

§ 62.

 

Každý obyvatel župy má právo do zápisů o schůzích veřejných nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.

 

15.

 

Ukončení schůze.

 

§ 63.

 

Schůze župního zastupitelstva buď předsedou ukončena, jestliže byly vyřízeny práce dané na pořad jednání, neb i z jiných vážných důvodů.

Jednací řád pro župní výbor.

ČÁST PRVÁ.

 

Ustanovení všeobecná.

 

1.

 

Župní výbor.

 

§ 1.

 

Každé župní zastupitelstvo volí ze sebe na své volební období stálý župní výbor.

 

§ 2.

 

(1) Župní výbor čítá 8 členů a 8 náhradníků (§ 26 zákona), kteří se volí podle §§ 54 až 57 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební).

(2) Volby župního výboru buďtež provedeny v prvé schůzi nově zvoleného župního zastupitelstva.

 

§ 3.

 

Župní výbor vchází ve styk na venek jen prostřednictvím župana.

 

2.

 

Župan.

 

§ 4.

 

(1) Županovi přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání župního výboru, jejího zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských a pod.

(2) Při právech, jež županovi v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců župního úřadu.

 

§ 5.

 

(1) Župan jest jako přednosta župního úřadu předsedou župního výboru (§ 27 zákona).

(2) Župan vyslechna župní výbor určí, kteří členové župního výboru mají podpisovati listiny podle § 54 zákona.

(3) Jestliže podle jednacího řádu pro župní úřady spravuje župní úřad jiný úředník, jest on pro tu dobu předsedou župního výboru.

 

3.

 

Členové župního výboru.

 

§ 6.

 

O právech a povinnostech členů župního výboru platí obdobně příslušná ustanovení jednacího řádu pro župní zastupitelstva.

 

ČÁST DRUHÁ.

 

Jednání župního výboru.

 

1.

 

Svolávání schůzí.

 

§ 7.

 

(1) Župan svolává župní výbor ke schůzím do sídla župního úřadu aspoň jednou za měsíc.

(2) Župan jest však:

a) oprávněn schůzi župního výboru svolati, kdykoliv to uzná za nutné,

b) povinen schůzi nejdéle do 5 dnů svolati, žádají-li za to aspoň 3 členové župního výboru, udávajíce předmět jednání, a jestliže udaný předmět jednání nevybočuje z působnosti župního výboru.

(3) Žádost tato buď podána písemně županovi a buď vlastnoručně podepsána všemi žadateli.

 

§ 8.

 

(1) Předměty, o nichž má býti na schůzi župního výboru jednáno (pořad jednání), určuje s výhradou § 7, odst. 2., bod b), župan.

(2) Předměty těmi jsou zejména:

a) návrhy, podněty, zprávy a sdělení župana,

b) věci, přikázané župnímu výboru zastupitelstvem župním k předběžné poradě, k podání zprávy a pod.,

c) návrhy a zprávy župních komisí,

d) návrhy členů župního výboru, jež byly županovi do 8 dnů před schůzí písemně sděleny a jím dány na pořad jednání této schůze.

(3) Návrhy, jež vybočují z působnosti župního výboru, zejména návrhy rázu politického, nebuďtež na pořad jednání dány.

 

§ 9.

 

(1) Členové župního výboru buďtež pozváni ke schůzím doporučeným dopisem, telegramem nebo pozvánkou doručenou poslem, a to aspoň 5 dní před schůzí, v případech pak svolání župního výboru podle ustanovení § 7, odst. 2., bod b), nejdéle do 5 dnů po podané žádosti.

(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání (§ 8) a po případě sděleny pomůcky a doklady pro jednání potřebné.

 

2.

 

Předseda župního výboru.

 

§ 10.

 

Ve schůzích župního výboru předsedá župan (§ 5), jenž jest oprávněn svěřiti předsednictví ve schůzi na čas a do odvolání některému členu župního výboru nebo některému úředníku župního úřadu.

 

§ 11.

 

Předseda zahajuje a řídí schůze župního výboru, zejména též řídí a provádí za pomoci zapisovatelovy hlasování a losování, stanoví, v jakém pořádku mají býti předměty na pořad jednání dané projednávány, odročuje a uzavírá schůze.

 

§ 12.

 

Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh; v případě potřeby může zakročiti podle příslušného ustanovení jednacího řádu pro župní zastupitelstva.

 

3.

 

Neveřejnost schůzí.

 

§ 13.

 

Schůze župního výboru jsou neveřejné (§ 27, odst. 3., zákona).

 

4. Kdo se smí účastniti jednání kupního výboru mimo jeho členy.

 

§ 14.

 

(1) Mimo členy župního výboru účastní se jednání župního výboru i úředníci župního úřadu, jimž bylo svěřeno samostatně vyřizovati záležitosti do působnosti župního zastupitelstva spadající (§ 26 zákona).

(2) Zejména buďtež přibráni do schůzí ti, kdož jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

(3) Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci, jež určil župan (§ 26 zákona); nehlasují však při volbách, jež vykonává župní výbor (§ 26, odst. 2., zákona).

 

§ 15.

 

Župan může ke schůzi župního výboru pozvati i předsedu nebo zpravodaje župních komisí, aby podali zprávu o činnosti komise.

 

5.

 

Podjatost.

 

§ 16.

 

(1) Jednání a hlasování v župním výboru nesmí býti přítomen, aniž se ho účastniti ten, o jehož zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jde, příp. o zájem manžela nebo manželky, nebo osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích a stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§ 29, odst. 1. a 2., zákona).

 

6.

 

Deputace.

 

§ 17.

 

Župní výbor nesmí ve svých schůzích přijímati deputací.

 

7.

 

Zahájení schůze.

 

§ 18.

 

Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se mohl župní výbor platně usnášeti (§§ 34 a 35).

 

§ 19.

 

Před každou schůzí buď vyložena presenční listina, do které každý příchozí člen župního výboru zapíše své jméno (§ 45).

 

§ 20.

 

Na počátku schůze buďtež zvoleni bez rozpravy 2 členové, kteří spolupodepíší zápis o této schůzi.

 

§ 21.

 

(1) Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen župního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy župní výbor, přečísti zápis o poslední minulé schůzi župního výboru; jinak buď zápis ve schůzi toliko veřejně k nahlédnutí vyložen.

(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li námitky podány a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodnul župní výbor, který tak učiní bez rozpravy.

 

§ 22.

 

(1) Poté předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena župnímu výboru (na př. v případech §§ 55, 60, odst. 3., zákona).

(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

(3) Kdyby sdělování vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy župního výboru na spisy vyložené v některé kanceláři župního úřadu.

(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

(5) O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

 

8.

 

Předměty jednání a jich projednávání.

 

§ 23.

 

(1) Na schůzích župního výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání (§§ 7 a 8).

(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li aspoň pět členů župního výboru.

(3) Věci, jež vybočují z působnosti župního výboru, zejména věci politické, nebuďtež předsedou k jednání připuštěny.

 

§ 24.

 

O každém předmětu jednání (§ 23) zahajuje se rozprava. Předseda může při věcech obsáhlejších a zvlášť důležitých rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

 

§ 25.

 

(1) K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy ty buďte činěny předsedovi ústně nebo písemně.

(2) Předseda může žádati, aby mu návrhy ty byly sděleny písemně.

(3) Návrhy, jež by vybočovaly z působnosti župního výboru, nebuďtež předsedou k rozpravě připuštěny (§ 21 zákona).

 

§ 26.

 

Navrhovatel může ustoupiti od svého návrhu, pokud rozprava o něm nebyla skončena.

 

§ 27.

 

(1) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se župní výbor ihned bez rozpravy; dříve však buďte ještě případné návrhy k projednávané věci předsedovi sděleny a jím v hlasování pojaty.

 

(2) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ještě ti, kteří byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl učiněn.

 

§ 28.

 

Má-li předseda za to, že návrh na konec rozpravy značí porušení nebo zkrácení práv menšiny, může takový návrh z vlastní moci zamítnouti. § 29.

 

§ 29

 

Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny, a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto opravy.

 

9.

 

Řeči.

 

§ 30.

 

Kdo chce mluviti k věci, která jest na pořadu jednání, přihlásí se o slovo u předsedy, který uděluje slovo v tom pořadí, v jakém se kdo přihlásil.

 

§ 31.

 

(1) Předseda schůze může za souhlasu většiny župního výboru stanoviti:

a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekráte než dvakráte, nebo

b) že se doba řeči obmezuje.

(2) Souhlas župního výboru projevuje se bez rozpravy.

 

§ 32.

 

Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve, až domluví, muže mluviti ten, kdo po něm slovo obdrží.

 

§ 33.

 

(1) Kdo ve schůzi župního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů, urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

(2) Odchyluje-li se ten, kdo mluví, od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakrát marně, může mu předseda odníti slovo.

(3) Je-li předsedovi patrno, že se zneužívá jednacího řádu k tomu, aby bylo jednání mařeno nebo svévolně zdržováno, může se souhlasem župního výboru, který se udílí bez rozpravy, veškeré k takovému počínání směřující projevy a návrhy vyloučiti z jednání.

 

10.

 

Jak se župní výbor usnáší.

 

a) Náležitosti usnášení.

 

§ 34.

 

(1) Jestliže nejde o schůzi po druhé svolanou (§ 35), jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů (§ 26 zákona) a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(2) Přítomnosti dvou třetin všech členů župního výboru jest zapotřebí k usnesení ve smyslu § 51, odst. 4., zákona.

(3) K usnesení podle § 23, odst. 2., je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

(4) Kdy při volbách a obsazování míst rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 42.

 

§ 35.

 

(1) Nesejde-li se tolik členů, aby se mohl župní výbor platně usnášeti, buď svolán znovu do 14 dnů s týmž pořadem jednání a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

(2) Jde-li však o usnesení ve smyslu § 51, odst. 4., zákona, může se župní výbor v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů, jinak buď svolán do 14 dnů župní výbor ku projednání této věci po třetí a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

(3) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

(4) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případ, uvedený v § 34, odst. 3.

 

b) Pořad hlasovaní.

 

§ 36.

 

Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování. Předseda prohlásí, v jakém pořadí dá hlasovati, aby pravé mínění župního výboru vyšlo najevo.

 

§ 37.

 

(1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

1. nejprve o návrhu odročovacím,

2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se více odchylují,

3. pak o návrzích hlavních,

4. po vyřízení návrhů hlavních o návrzích eventuelních a dodatečných.

(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

 

§ 38.

 

(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny,

(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

 

(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

 

§ 39.

 

(1) Každý člen župního výboru může navrhnouti, aby bylo opraveno znění a pořad návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

(2) Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom župní výbor bez rozpravy.

 

c) Způsob hlasovaní.

 

§ 40.

 

(1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně.

(2) Hlasování děje se zpravidla (§ 42) zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

 

§ 41.

 

(1) Předseda nehlasuje s výhradou případu uvedeného v § 42, odst. 2.; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

(2) Kteří z úředníků, již podle § 26 zákona mají právo hlasovací, mohou v určitém případě hlasovati, určí pro každou schůzi župan (§ 14).

 

§ 42.

 

(1) Hlasovacími lístky se provádějí:

1. volby a obsazování míst,

2. jiná hlasování, když to předseda nařídí nebo žádají-li za to aspoň 3 členové a předseda s tím souhlasí, předpokládajíc, že tomu nebrání zvláštní zákon (§ 40).

(2) Předsedá-li při volbách a obsazování míst župan neb úředník župního úřadu, nehlasují; předsedá-li člen župního výboru, má právo hlasovací.

(3) Úředníci, kteří podle rozhodnutí županova mají právo při jednání župního výboru hlasovati, nehlasují při volbách a obsazování míst.

(4) Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby a obsazování míst hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(5) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrželi-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(6) Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

(7) Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

 

11.

 

Dotazy a stížnosti.

 

§ 43.

 

(1) Členové župního výboru mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí župy, a ve věcech obyvatelstva župy s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na župana.

(2) Jiné dotazy a stížnosti, zejména rázu politického, jsou vyloučeny.

(3) Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemně nebo ústně, musejí však vždycky býti oznámeny před schůzí županovi, který určí, kdy budou ve schůzi župního výboru zodpověděny.

(4) Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech nebo odpovědích k nim se nepřipouští.

 

12.

 

Zápisy o schůzích.

 

§ 44.

 

O schůzích župního výboru vede jako zapisovatel zápis úředník župního úřadu županem k tomu určený (§ 27, posl. odst., zákona). Čistopis zápisu buď do 48 hodin po ukončení schůze vyhotoven a podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a 2 členy župního výboru, jež k tomu konci župní výbor na počátku každé schůze zvolil (§ 20).

 

§ 45.

 

O tom, co má zápis obsahovati a co má býti k němu připojeno, platí obdobně příslušné ustanovení jednacího řádu pro župní zastupitelstva.

 

§ 46.

 

Zápisy ukládají se do knihy zápisů.

Jednací řád pro okresní výbor.

ČÁST PRVNÍ.

 

Ustanovení všeobecná.

 

1.

 

Okresní výbor.

 

§ 1.

 

Mimo města se zvláštním statutem a města s regulovaným magistrátem jest při každém okresním úřadě a pro obvod jeho zřízen okresní výbor (§ 69 zákona).

 

§ 2.

 

Okresní výbor skládá se z 8 členů a 8 náhradníků, kteří jsou voleni na 4. léta (§ 69 zákona). Jak se volba provádí, ustanovuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební).

 

§ 3.

 

Okresní výbor vchází ve styk na venek jen prostřednictvím okresního náčelníka.

 

2.

 

Okresní náčelník.

 

§ 4.

 

Okresní náčelník zastupuje okres jako právnickou osobu na venek a zprostředkuje styk okresního výboru na venek.

 

§ 5.

 

Okresní náčelník vyslechna okresní výbor určí, kteří členové okresního výboru mají podepisovati listiny podle § 95 zákona.

 

§ 6.

 

(1) Okresnímu náčelníku přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání okresního výboru, jejich zařízení, dozorčího personálu a potřeb kancelářských, jakož i ve příčině účasti obecenstva apod.

(2) Při právech, jež okresnímu náčelníku v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců okresního úřadu.

 

§ 7.

 

(1) Okresní náčelník je jako přednosta okresního úřadu předsedou okresního výboru (§ 72 zákona).

(2) Jestliže podle jednacího řádu pro okresní úřady spravuje úřad okresní jiný úředník, jest on pro tu dobu předsedou okresního výboru.

 

3.

 

Členové okresního výboru.

 

§ 8.

 

(1) Každý člen okresního výboru jest povinen dříve, než vstoupí do jednací síně, prohlásiti okresnímu náčelníku neb úředníku okresního úřadu jím pověřenému, ke které národnosti se hlásí, a toto prohlášení svým podpisem stvrditi.

(2) Dále jest povinen, nastupuje svůj úřad, složiti do rukou okresního náčelníka neb úředníka okresního úřadu jím pověřeného slib, že bude věren republice Československé, zachovávati zákony a plniti svědomitě povinnosti svého úřadu.

(3) Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu (§ 71 zák. č. 330/1920 Sb. z. a n.).

 

§ 9.

 

Členové okresního výboru jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací okresního výboru. Onemocní-li člen okresního výboru, oznámí to okresnímu náčelníkovi.

 

§ 10.

 

Každý člen okresního výboru jest povinen okresnímu náčelníku oznámiti včas všechny změny svého pobytu, aby mu mohlo býti pozvání k jednání okresního výboru včas doručeno.

 

§ 11.

 

Kdo se schůze okresního výboru účastniti anebo funkcí jemu svěřených řádně vykonávati nemůže, oznam to včas okresnímu náčelníku s udáním důvodů.

 

§ 12.

 

(1) Členové okresního výboru, kteří by bez dostatečné omluvy povinností úřadu svého neplnili, zejména aspoň dvou schůzí okresního výboru se neúčastnili, buďtež okresním náčelníkem na plnění svých povinností upozorněni, a jestliže přes to i nadále trvale, to jest aspoň ve dvou dalších případech bezprostředně po sobě následujících, a bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, výrokem okresního náčelníka z úřadu svého sesazeni. Nežli okresní náčelník vysloví sesazení, buď okresnímu výboru i členu sboru, o nějž jde, poskytnuta možnost, aby se vyjádřil.

(2) Sesazený člen může se proti opatření tomu odvolati k županovi. Odvolání buď podáno do 14 dnů po doručení u okresního úřadu a nemá odkládacího účinku.

(3) Nabude-li sesazení právní moci, pozbývá sesazený člen pro příští volební období yolitelnosti (§ 100, odst. 1., zákona).

 

§ 13.

 

(1) Členové okresního výboru nesmějí za zastupování okresního výboru (okresu) ve sporech žádati více než náhradu skutečných jim vzešlých výloh, nesmějí udíleti právní rady stranám ve sporech proti okresnímu výboru (okresu), nesmějí se ani přímo ani nepřímo účastniti dodávek a prací okresním výborem, okresními ústavy nebo podniky zadávaných a nesmějí pachtovati vybírání dávek okresních, obecních a pod.

(2) Proti členům okresního výboru, kteří by těchto ustanovení nedbali, bude zakročeno podle § 12 tohoto řádu.

(3) Ve zcela výjimečných případech může ministerstvo vnitra k návrhu okresního výboru povoliti úchylky od těchto zásad (§ 76 a posl. odst. §u 29 zákona).

 

§ 14.

 

Členové okresního výboru mají nárok na náhradu jízdného z místa svého bydliště do sídla okresního úřadu a nárok na náhradu skutečných výloh z prostředků okresních. Výlohy tyto mohou býti paušalovány usnesením okresního výboru, jež vyžaduje schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí (§§ 76 a 62 zákona).

 

ČÁST DRUHÁ.

 

Jednání okresního výboru.

 

1.

 

Svolávání schůzí.

 

§ 15.

 

(1) Okresní náčelník svolá okresní výbor do sídla okresního úřadu poprvé za účelem ustavení podle § 71 zák. č. 330/1920 Sb. z. a n., na to pak ke schůzím aspoň jednou za měsíc.

(2) Okresní náčelník jest však:

a) oprávněn schůzi okresního výboru svolati, kdykoli to uzná za nutné,

b) povinen schůzi do 5 dnů svolati, žádají-li za to aspoň 3 členové okresního výboru, udávajíce předmět jednání, a jestliže udaný předmět jednání nevybočuje z působnosti okresního výboru.

(3) Žádost tato buď podána písemně okresnímu náčelníku a podepsána vlastnoručně všemi žadateli.

 

§ 16.

 

(1) Okresní náčelník určuje s výhradou § 15, odst. 2., bod b), tohoto řádu předměty, o nichž má býti na schůzi okresního výboru jednáno (§ 73 zákona).

(2) Předměty těmi jsou zejména:

a) návrhy, podněty, zprávy a sdělení okresního náčelníka (na př. podle § 90 zákona),

b) dotazy okresního náčelníka, župana, župního zastupitelstva (§ 94 zákona),

c) návrhy a zprávy komisí okresních (§§ 76 a 28 zákona) a komise finanční (§ 88 zákona),

d) návrhy členů okresního výboru, jež byly okresnímu náčelníku 15 dní před schůzí sděleny a jím dány na pořad jednání této schůze.

(3) Návrhy, jež vybočují z působnosti okresního výboru, zejména návrhy rázu politického, nebuďtež na pořad jednání dány (§ 74 zákona).

(4) Prvním bodem pořadu jednání prvé schůze budiž složení slibu (§ 8) a ustavení okresního výboru, dále pak vyjádření o tom, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení okresního výboru, jež jest veřejně prohlašovati (§ 101 zákona).

 

§ 17.

 

(1) Členové okresního výboru buďtež pozváni ke schůzím doporučeným dopisem, telegramem, nebo pozvánkou doručenou poslem, a to aspoň 8 dní před schůzí, v případech pak svolání okresního výboru podle ustanovení § 15, odst. 2., bod b), nejdéle do 5 dnů po podání žádosti.

(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání (§ 16) a po případě sděleny pomůcky a doklady pro jednání potřebné (na př. podle §§ 80 a 36 zákona).

(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán župnímu úřadu.

(5) Svolání schůze okresního výboru buď zároveň veřejně vyhlášeno u okresního úřadu.

 

2.

 

Předseda okresního výboru.

 

§ 18.

 

Ve schůzích okresního výboru předsedá okresní náčelník (§ 7), jenž je oprávněn svěřiti předsednictví ve schůzi na čas a do odvolání některému členu okresního výboru nebo některému úředníku okresního úřadu.

 

§ 19.

 

Předseda zahajuje a řídí schůze okresního výboru, zejména též řídí a provádí za pomoci zapisovatelovy hlasování a losování, stanoví, v jakém pořádku mají býti předměty na pořad jednání dané projednávány, odročuje a uzavírá schůze.

 

§ 20.

 

(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

(2) Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové okresního výboru, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, a pokládá-li to za nutné, přerušiti nebo ukončiti schůzi.

(3) Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

 

3.

 

Veřejnost schůzí.

 

§ 21.

 

(1) Schůze okresního výboru jsou veřejné, předseda může však prohlásiti jednání o určitých předmětech se souhlasem okresního výboru za důvěrné:

1. z vlastního podnětu, pokládá-li to za účelné,

2. nebo žádá-li za to aspoň jedna pětina přítomných členů.

(2) V obou případech buďtež předměty, o nichž má býti jednáno ve schůzi důvěrné, přesně uvedeny. Byl-li návrh na důvěrné jednání učiněn, buďtež posluchači odstraněni, načež se okresní výbor bez rozpravy usnese, zda s důvěrnou schůzí souhlasí.

 

(3) Jednání o rozpočtu a účtech nemůže býti prohlášeno za důvěrné (§§ 76 a 22 zákona).

 

4.

 

Kdo se smí účastniti jednání okresního výboru mimo jeho členy.

 

§ 22.

 

(1) Úředníci okresního úřadu, okresním náčelníkem, a úředníci župního úřadu, županem k tomu určení, mají právo, úředníci okresního úřadu pak k žádosti okresního výboru i povinnost býti přítomni schůzím okresního výboru a mohou se za souhlasu předsedy účastniti jednání.

(2) Zpravidla buďtež do schůzí přibráni ti úředníci, kteří jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

(3) Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci okresního úřadu, jež určil okresní náčelník (§ 75 zákona); nehlasují však při volbách (§§ 76 a 23 zákona) a v případě § 90 zákona.

 

§ 23.

 

Okresní náčelník může ke schůzi okresního výboru pozvati i předsedu nebo zpravodaje okresních komisí, aby podali zprávu o činnosti komise.

 

5.

 

Podjatost.

 

§ 24.

 

(1) Jednání a hlasování v okresním výboru a v okresních komisích nesmí býti přítomen, aniž se ho účastniti ten, o jehož zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jde, příp. o zájem jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích a stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§§ 76 a 29, odst. 1. a 2., zákona).

 

6.

 

Deputace.

 

§ 25.

 

Okresní výbor nesmí ve svých schůzích přijímati deputací.

 

7.

 

Zahájení schůze.

 

§ 26.

 

Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za začátek schůze, a je-li přítomno tolik členů, aby se mohl okresní výbor platně usnášeti (§§ 42 a 44).

 

§ 27.

 

Před každou schůzí buď vyložena presenční listina, do které každý příchozí člen okresního výboru své jméno zapíše (§ 54, odst. 2.).

 

§ 28.

 

Na počátku schůze buďtež zvoleni bez rozpravy 2 členové, kteří mají podle §§ 76 a 25 zákona spolupodepsati zápis o této schůzi.

 

§ 29.

 

(1) Po té dá předseda, žádá-li za to některý člen okresního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy okresní výbor, přečísti zápis o poslední minulé schůzi okresního výboru; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.

(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li námitky podány a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodl okresní výbor, který tak učiní bez rozpravy.

(3) Zápisy o důvěrné schůzi mohou býti přečteny a o námitkách k nim rozhodováno jen v důvěrné schůzi.

 

§ 30.

 

(1) Poté předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena okresnímu výboru (na př. v případech §§ 90, 96 a 97, odst. 3., zákona).

(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována, buďtež bez dalšího jednání odložena.

(3) Kdyby sdělování vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy okresního výboru na spisy vyložené v některé kanceláři okresního úřadu.

(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

(5) O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

 

8.

 

Předměty jednání a jich projednávání.

 

§ 31.

 

(1) Na schůzích okresního výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání (§§ 15 a 16).

(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím aspoň pět členů okresního výboru (§ 73 zákona).

 

(3) Věci, jež vybočují z působnosti okresního výboru, zejména věci politické, nebuďtež předsedou k jednání připuštěny.

 

§ 32.

 

O každém předmětu jednání (§ 31) zahajuje se rozprava. Předseda může při věcech obsáhlejších a zvlášť důležitých rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

 

§ 33.

 

(1) K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy ty buďte činěny předsedovi ústně nebo písemně.

(2) Předseda může žádati, aby mu návrhy ty byly sděleny písemně.

(3) Návrhy, jež by vybočovaly z mezí působnosti okresního výboru, nebuďtež předsedou k rozpravě připuštěny (§ 74 zákona).

 

§ 34.

 

Navrhovatel může ustoupiti od svého návrhu, dokud rozprava o něm nebyla skončena.

 

§ 35.

 

(1) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se okresní výbor ihned bez rozpravy; dříve však buďte ještě případné návrhy k projednávané věci předsedovi sděleny a jím v hlasování pojaty.

(2) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ještě ti, kteří byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl učiněn.

 

§ 36.

 

Má-li předseda za to, že návrh na konec rozpravy značí porušení nebo zkrácení práv menšiny, může takový návrh z vlastní moci zamítnouti.

 

§ 37.

 

Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny, a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto opravy.

 

9.

 

Řeči.

 

§ 38.

 

Kdo chce mluviti k věci, která je na pořadu jednání, přihlásí se o slovo u předsedy, který uděluje slovo v tom pořadí, v jakém se kdo přihlásil.

 

§ 39.

 

(1) Předseda schůze může za souhlasu okresního výboru stanoviti,

a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekráte než dvakráte, nebo

b) že se doba řeči obmezuje.

(2) Souhlas okresního výboru projevuje se bez rozpravy.

 

§ 40.

Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve, až domluví, může mluviti ten, kdo po něm slovo obdrží.

 

§ 41.

 

(1) Kdo ve schůzi okresního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

(2) Odchyluje-li se ten, kdo mluví, od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakrát marně, může mu předseda odníti slovo.

(3) Je-li předsedovi patrno, že se zneužívá jednacího řádu k tomu, aby bylo jednání mařeno nebo svévolně zdržováno, může se souhlasem okresního výboru, který se udílí bez rozpravy, veškeré k takovému počínání směřující projevy a návrhy vyloučiti z jednání.

 

10.

 

Jak se okresní výbor usnáší.

 

a) Náležitosti usnášení.

 

§ 42.

 

(1) Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou (§ 44), jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů (§ 69 zákona) a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných, k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(2) Přítomnosti aspoň 2/3 členů jest zapotřebí k usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení (§ 43), a k usnesení o nových vydáních v rozpočtu neuhrazených (§ 89, odst. 4., zákona).

(3) K usnesení podle § 73 a §§ 80 a 36, odst. 1., zákona jest zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

(4) Kdy při volbách a obsazování míst rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 51.

 

§ 43.

 

Vyššího schválení vyžadují tato usnesení:

1. dohoda o majetkovém vypořádání při změně obvodů okresních úřadů (§ 2, odst. 4., zákona);

2. paušalování výloh členů okresního výboru, okresních komisí (§§ 76 a 62 zákona);

3. usnesení podle § 78, odst. 4., zákona;

4. usnesení o veřejnoprávních příjmech okresního výboru (§§ 80 a 39 zákona);

5. usnesení podle § 84 zákona;

6. usnesení podle § 83 zákona;

7. usnesení o rozpočtu a účtech (§§ 85, posl. odst., a 86 zákona);

8. usnesení podle § 91, odst. 1., zákona;

9. usnesení o užívání jiného jazyka než československého v jednání okresního výboru a jeho komisí (čl. 8. vlád. nař. ze dne 31. ledna 1924, č. 27 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání jazyků pro župní zastupitelstva, župní výbory a okresní výbory, zřízené podle vládního nařízení ze dne 26. října 1922, č. 310 Sb. z. a n.).

 

§ 44.

 

(1) Nesejde-li se tolik členů, aby se mohl okresní výbor platně usnášeti, buď svolán znovu do 14 dnů s týmž pořadem jednání a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

(2) Jde-li však o usnesení, uvedená v § 42, odst. 2., může se okresní výbor v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů, jinak buď svolán do 14 dnů okresní výbor ku projednání těchto věcí po třetí a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

(3) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

(4) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případ uvedený v § 42, odst. 3.

 

b) Pořad hlasování.

 

§ 45.

 

Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování. Předseda prohlásí, v jakém pořadí dá hlasovati, aby pravé mínění okresního výboru vyšlo najevo.

 

§ 46.

 

(1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

1. nejprve o návrhu odročovacím,

2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se více odchylují,

3. pak o návrzích hlavních,

4. po vyřízení návrhů hlavních o návrzích eventuelních a dodatečných.

(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

 

§ 47.

 

(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.

(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

 

§ 48.

 

(1) Každý člen okresního výboru může navrhnouti, aby bylo opraveno znění a pořad návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně, o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

(2) Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom okresní výbor bez rozpravy.

 

c) Způsob hlasování.

 

§ 49.

 

(1) Hlasuje se bez udání důvodu buď přisvědčivě nebo záporně.

 

(2) Hlasování děje se zpravidla (§ 51) zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

 

§ 50.

 

(1) Předseda nehlasuje s výhradou případu uvedeného v § 51, odst. 2; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

(2) Kteří z úředníků, již podle § 75 zákona mají právo hlasovací, mohou v určitém případě hlasovati, určí pro každou schůzi okresní náčelník (§ 22). § 51.

 

§ 51

 

(1) Hlasovacími lístky se provádějí:

1. volby a obsazování míst,

2. jiná hlasování, když to předseda nařídí nebo žádají-li za to aspoň 3 členové a předseda s tím souhlasí, předpokládajíc, že tomu nebrání zvláštní zákon (§ 49).

(2) Předsedá-li při volbách a obsazování míst okresní náčelník nebo úředník okresního úřadu, nehlasují; předsedá-li člen okresního výboru, má právo hlasovací.

(3) Úředníci, kteří podle rozhodnutí okresního náčelníka mají právo při jednání okresního výboru hlasovati, nehlasují při volbách a obsazování míst.

(4) Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby a obsazování míst v plné schůzi okresního výboru hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

(5) Jsou-li pro jedno místo pouze 2 kandidáti a obdrželi-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(6) Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

(7) Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

 

11.

 

Dotazy a stížnosti.

 

§ 52.

 

(1) Členové okresního výboru mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí okresu, a ve věcech obyvatelstva okresu s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na okresního náčelníka (§ 78 zákona).

(2) Jiné dotazy a stížnosti, zejména rázu politického, jsou vyloučeny.

(3) Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemně nebo ústně, musí vsak vždycky býti oznámeny před schůzí okresnímu náčelníku, který určí, kdy budou ve schůzi okresního výboru zodpověděny.

(4) Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech nebo odpovědích k nim se nepřipouští.

 

12.

 

Zápisy o schůzích.

 

§ 53.

 

(1) O schůzích okresního výboru vede jako zapisovatel zápis úředník okresního úřadu, okresním náčelníkem k tomu určený, čistopis zápisu buď do 48 hodin po ukončení schůze vyhotoven a podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a dvěma členy okresního výboru, jež k tomu konci okresní výbor na počátku každé schůze zvolil (§ 28).

(2) Byla-li o některých předmětech konána schůze důvěrná, buď o tomto jednání pořízen zápis zvláštní.

 

§ 54.

 

(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:

1. kolik bylo přítomno členů okresního výboru, kolik úředníků župního a okresního úřadu a kteří úředníci byli pověřeni právem hlasovacím;

2. kteří členové se omluvili;

3. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:

a) stručné označení předmětu,

b) jméno zpravodaje, případně navrhovatele,

c) průběh jednání,

d) návrhy k předmětu podané,

e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti.

(2) K zápisu buď připojena presenční listina (§ 27), případně hlasovací lístky (§ 51) a písemné návrhy a projevy.

 

§ 55.

 

(1) Zápisy, a to zvláště o schůzích veřejných a zvláště o schůzích důvěrných ukládají se do knih zápisů a v opise sdělují se župnímu úřadu.

 

(2) Usnesení ve veřejných schůzích učiněná buďtež případně uveřejněna v úředním listě okresu. § 56.

 

§ 56

 

Každý obyvatel okresu má právo do zápisu o schůzích veřejných nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.