Úroky z dluhů, uzavřených v obchodních letech 1922 až 1925 (1921/1922 až 1924/1925) výrobními podniky na podkladě hypothék, prioritních obligací aneb jinakých dílčích dlužních úpisů, započtou se při vyměřování daně výdělkové podle II․ hl. zák. o os. d. do základu zdaňovacího pouze pětinou, pokud dluhy v uvedených formách uzavřené nečiní více, nežli kmenový kapitál v podniku činný. (§ 30 zákona ze dne 16. února 1918, čís. 66 ř. z.).
Tato výhoda poskytuje se na dobu 25 let, počínajíc berním rokem, který následuje bezprostředně po obchodním roce, v němž zápůjčka byla uzavřena.
Výhoda uvedená neplatí v případech, kde výpůjčka se jeví pouze přímou nebo nepřímou konversí dluhů, uzavřených před obchodními roky 1922 až 1925 (1921/1922 až 1924/1925) ve formách § 94, lit. c, zákona o os. d.
Pro výrobní podniky samosprávných svazků platí tato výhoda bez ohledu na poměr cizího kapitálu ke kapitálu kmenovému a to i co do dluhů, uzavřených v obchodním roce 1921.
Pro daň důchodovou považují se úroky v prvém odstavci uvedené za plně zdaněny daní výdělkovou (§ 125, čís. 14 zák. o os. d.). Ustanovení to platí i po dobu úplného osvobození od daně výdělkové ve smyslu § 6, čís. 2 zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n.
Uvedené výhodě není na překážku, provozuje-li podnik vedle výroby i obchod s cizími výrobky (§ 108 zák. o os. d.), jestliže tento obchod jest jen významu poměrně podřadného.