Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
98/1924 Sb. znění účinné od 31. 8. 1923 do 25. 4. 2008

98

 

Úmluvy

o věku, v němž děti mohou býti připuštěny k pracem zemědělským, o spolčovacím a shromažďovacím právu dělníků zemědělských a o provedení týdenního klidu v průmyslových závodech.

 

Jménem republiky Československé.

Tomáš G. Masaryk,

president

republiky Československé,

všem,

kteří tento list čísti nebo čtouce

slyšeti budou,

Pozdravení.

 

Vláda republiky Československé přijala návrhy úmluv schválených valným shromážděním mezinárodní organisace práce společnosti národů, jež se sešla v Ženevě k třetímu zasedání ve dnech 25. října 1921 až 19. listopadu 1921, a to:

1. Návrh úmluvy o věku, v němž děti mohou býti připuštěny k pracem zemědělským;

2. Návrh úmluvy o spolčovacím a shromažďovacím právu dělníků zemědělských;

3. Návrh úmluvy týkající se provedení týdenního klidu v průmyslových závodech, jichž obsah následuje:

Návrh úmluvy o věku,

v němž děti mohou býti připuštěny k pracem zemědělským. (čl. 1-11)

Valné shromáždění Mezinárodní organisace práce Společnosti národů,

svolané do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se 25. října 1921 shromáždivší ve svém třetím zasedání,

když se rozhodlo přijmouti různé návrhy, týkající se zaměstnání dětí v zemědělství, v době povinné školní návštěvy, otázky to tvořící třetí bod denního pořadu zasedání, a

když rozhodlo, aby tyto návrhy byly podkladem návrhu mezinárodní úmluvy,

přijímá tento návrh úmluvy k ratifikaci jednotlivými členy Mezinárodní organisace práce ve smyslu ustanovení XIII. části mírové smlouvy versailleské a souhlasných částí ostatních mírových smluv:

Čl.1.

Děti mladší čtrnácti let nemohou býti zaměstnávány nebo pracovati v podnicích zemědělských, ať veřejných či soukromých, nebo v jejich vedlejších závodech, leda mimo hodiny určené pro školní vyučování; i tato práce, vykonávají-li jakou, musí býti takového rázu, aby nebyla na úkor jejich pozornosti ve škole.

Čl.2.

Za účelem praktického výcviku odborného je možno dobu a hodiny vyučovací stanoviti tak, aby dovolily zaměstnávati děti při lehkých zemědělských pracích, zvláště při lehkých pracích o žních․ Nicméně úhrnná roční doba školní návštěvy nemůže býti snížena pod osm měsíců.

Čl.3.

Ustanovení článku 1. nevztahují se na práce vykonávané dětmi v odborných školách, jestliže tyto práce jsou schváleny a kontrolovány veřejným úřadem.

Čl.4.

Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek předepsaných v části XIII. mírové smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím zapsány do rejstříku.

Čl.5.

Tato úmluva nabude působnosti, jakmile její ratifikace dvěma členy Mezinárodní organisace práce bude generálním tajemníkem zapsána do rejstříku.

Úmluva bude zavazovati pouze členy, jichž ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

V důsledku toho tato úmluva nabude působnosti pro každého člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

Čl.6.

Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti národů tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání ratifikací, které mu budou později oznámeny od ostatních členů organisace.

Čl.7.

S výhradou ustanovení článku 5. každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti ustanovení článků 1., 2. a 3. nejpozději 1. ledna 1924 a učiniti opatření, která budou nutna, aby tato ustanovení byla uskutečněna.

Čl.8.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti ji ve svých osadách, državách a protektorátech v souhlase s ustanovením článku 421. mírové smlouvy versailleské a souhlasných článků ostatních mírových smluv.

Čl.9.

Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po uplynutí doby deseti let ode dne působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem, zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabývá účinnosti teprve rok po zapsání v sekretariátě.

Čl.10.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce podá aspoň jednou za deset let valnému shromáždění zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad shromáždění otázka revise nebo změny této úmluvy.

Čl.11.

Texty francouzský a anglický této úmluvy jsou oba původní.

Návrh úmluvy o spolčovacím

a shromažďovacím právu dělníků zemědělských. (čl. 1-9)

Valné shromáždění Mezinárodní organisace práce Společnosti národů,

svolané do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se 25. října 1921 shromáždivší ve svém třetím zasedání,

když se rozhodlo přijmouti různé návrhy o spolčovacím a shromažďovacím právu dělníků zemědělských, otázce to tvořící čtvrtý bod denního pořadu zasedání, a

když rozhodlo, aby tyto návrhy byly podkladem návrhu mezinárodní úmluvy,

přijímá tento návrh úmluvy k ratifikaci jednotlivými členy Mezinárodní organisace práce ve smyslu ustanovení XIII. části mírové smlouvy versailleské a souhlasných částí ostatních mírových smluv:

Čl.1.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, ratifikující tuto úmluvu, zavazuje se zajistiti všem osobám, zaměstnaným v zemědělství, táž práva spolčovací a shromažďovací jako dělníkům průmyslovým a zrušiti všechny zákonné nebo jiné předpisy, které obmezují tato práva u dělníků zemědělských.

Čl.2.

Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek předepsaných v části XIII. mírové smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím zapsány do rejstříku.

Čl.3.

Tato úmluva nabude působnosti, jakmile její ratifikace dvěma členy Mezinárodní organisace práce bude generálním tajemníkem zapsána do rejstříku.

Úmluva bude zavazovati pouze členy, jichž ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

V důsledku toho tato úmluva nabude působnosti pro každého člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

Čl.4.

Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti národů tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání ratifikací, které mu budou oznámeny později od ostatních členů organisace.

Čl.5.

S výhradou ustanovení článku 3. každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti ustanovení článku 1. nejpozději 1. ledna 1924 a učiniti opatření, která budou nutna, aby tato ustanovení byla uskutečněna.

Čl.6.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti ji ve svých osadách, državách a protektorátech v souhlase s ustanovením článku 421. mírové smlouvy versailleské a souhlasných článků ostatních mírových smluv.

Čl.7.

Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po uplynutí doby deseti let ode dne působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabývá účinnosti teprve rok po zapsání v sekretariátě.

Čl.8.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce podá aspoň jednou za deset let valnému shromáždění zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad shromáždění otázka revise nebo změny této úmluvy.

Čl.9.

Texty francouzský a anglický této úmluvy jsou oba původní.

Návrh úmluvy o provedení

týdenního klidu v průmyslových závodech. (čl. 1-15)

Valné shromáždění Mezinárodní organisace práce Společnosti národů,

svolané do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se 25. října 1921 shromáždivší ve svém třetím zasedání,

když se rozhodlo přijmouti různé návrhy, týkající se týdenního klidu v průmyslových závodech, otázky to tvořící sedmý bod denního pořadu zasedání, a

když rozhodlo, aby tyto návrhy byly podkladem návrhu mezinárodní úmluvy,

přijímá tento návrh úmluvy k ratifikaci jednotlivými členy Mezinárodní organisace práce ve smyslu ustanovení XIII. části mírové smlouvy versailleské a souhlasných částí ostatních mírových smluv:

Čl.1.

Za podniky "průmyslové" ve smyslu této úmluvy považují se:

a)

doly, lomy a podniky těžařské všeho druhu;

b)

podniky, v nichž výrobky se zhotovují, pozměňují, čistí, opravují, ozdobují, dokončují, připravují do prodeje, nebo v nichž látky se přeměňují, čítajíc v to stavbu lodí, podniky na strhování staveb, jakož i výrobu, přeměnu a převod hybné síly vůbec a elektřiny;

c)

stavba, přestavba, udržování, opravování, přeměna nebo bourání všech staveb a budov, železnic, pouličních drah, přístavů, loděnic, hrází, průplavů, zařízení pro vnitrozemskou plavbu, cest, tunelů, mostů, viaduktů, stok sběracích, stok obyčejných, studní, zařízení telefonických a telegrafických, zařízení elektrických, plynáren, vodovodů, nebo jiné práce stavební, jakož i práce přípravné a práce základní, jež uvedeným pracím předcházejí;

d)

doprava osob nebo zboží po cestách, po železnici nebo vnitrozemských cestách vodních, čítajíc v to manipulaci se zbožím v dokách, na nábřežích, v loděnicích a ve skladištích, vyjma dopravu ruční.

Uvedený výpočet je sestaven s výhradou zvláštních výjimek pro jednotlivé země, stanovených v úmluvě washingtonské o omezení počtu pracovních hodin v průmyslových závodech na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, pokud ovšem těchto výjimek lze použíti při této úmluvě.

Každý člen, uzná-li to za nutné, bude moci ještě doplňkem k předchozímu výpočtu stanoviti rozhraničovací čáru mezi průmyslem s jedné strany, obchodem a zemědělstvím s druhé strany.

Čl.2.

Veškeří zaměstnanci průmyslových závodů veřejných nebo soukromých nebo jich závodů vedlejších musí míti během každé sedmidenní doby nepřetržitý klid, trvající nejméně dvacet čtyři hodiny, s výhradou výjimek zmíněných v dalších článcích.

Tento odpočinek budiž dán pokud možno současně veškerým zaměstnancům každého závodu.

Má připadnouti pokud možno na dny sváteční podle tradice nebo podle zvyku země nebo kraje.

Čl.3.

Každý člen bude moci vyjmouti z použití ustanovení článku 2. osoby zaměstnané v průmyslových závodech, v nichž zaměstnáni jsou pouze členové jedné a téže rodiny.

Čl.4.

Každý člen může schváliti úplné nebo částečné výjimky z ustanovení článku 2. (čítajíc v to zrušení nebo zmenšení odpočinku), zejména se zřetelem na všechny vhodné ohledy hospodářské a humanitní, a po vyslechnutí povolaných odborových svazů zaměstnavatelských i dělnických tam, kde takové svazy existují. Toto vyslechnutí nebude nutné v případě výjimek, které jsou již poskytnuty platným zákonodárstvím.

Čl.5.

Každý člen má pokud možno zajistiti náhradní odpočinek za zrušení nebo zmenšení odpočinku dovolené podle článku 4., vyjma případy, kdy ujednáním nebo místním zvykem bude již předem postaráno o takový odpočinek.

Čl.6.

Každý člen sestaví seznam výjimek povolených podle článků 3. a 4. této úmluvy a oznámí jej Mezinárodnímu úřadu práce. Každý člen oznámí pak vždy po dvou letech všechny změny, které v tomto seznamu nastanou.

Mezinárodní úřad práce podá o tom zprávu valnému shromáždění Mezinárodní organisace práce.

Čl.7.

Aby se usnadnilo provádění předpisů této úmluvy, bude každý zaměstnavatel, ředitel nebo správce podroben těmto povinnostem:

a)

v případě, že týdenní odpočinek jest poskytnut hromadně veškerým zaměstnancům, oznámiti dny a hodiny hromadného odpočinku vyhláškami vyvěšenými na nápadném místě v závodě nebo jiném vhodném místě nebo jakýmkoli způsobem schváleným vládou;

b)

není-li odpočinek poskytnut hromadně veškerým zaměstnancům, oznámiti pomocí rejstříku, vyhotoveného podle zákonného předpisu země nebo nařízení příslušného úřadu, dělníky nebo zřízence, jichž odpočinek je upraven zvlášť, a ohlásiti tuto úpravu.

Čl.8.

Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek předepsaných v části XIII. mírové smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím zapsány do rejstříku.

Čl.9.

Tato úmluva nabude působnosti, jakmile její ratifikace dvěma členy Mezinárodní organisace práce bude generálním tajemníkem zapsána do rejstříku.

Úmluva bude zavazovati pouze členy, jichž ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

V důsledku toho tato úmluva nabude působnosti pro každého člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.

Čl.10.

Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti národů tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání ratifikací, které mu budou později oznámeny od ostatních členů organisace.

Čl.11.

Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti ustanovení článků 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7. nejpozději 1. ledna 1924 a učiniti taková opatření, která budou nutná, aby tato ustanovení byla uskutečněna.

Čl.12.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje provésti ji ve svých osadách, državách a protektorátech v souhlase s ustanoveními článku 421. mírové smlouvy versailleské a souhlasných článků ostatních mírových smluv.

Čl.13.

Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po uplynutí doby deseti let ode dne působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabývá účinnosti teprve rok po zapsání v sekretariátě.

Čl.14.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce podá aspoň jednou za deset let valnému shromáždění zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad shromáždění otázka revise nebo změny této úmluvy.

Čl.15.

Francouzský a anglický text této úmluvy jsou oba původní.

Shlédnuvše a prozkoumavše tyto úmluvy, prohlašujeme je za schváleny, přijaty, potvrzeny a utvrzeny a mocí listu tohoto, podepsaného naší rukou vlastní, je schvalujeme, přijímáme, potvrzujeme a utvrzujeme, slibujíce slovem svým, jménem republiky Československé, že je pevně a neporušitelně zachováme a nedopustíme, aby proti nim jednáno bylo z jakékoli příčiny a jakýmkoli vymyšleným způsobem. Tomu na svědomí jsme tento list vyhotoviti kázali a k němu pečeť republiky Československé přitisknouti dali. Jenž jest dán na Hradě Pražském dne 28. července 1923.

President republiky Československé:

T. G. Masaryk v. r.

L. S.

 

ministr zahraničních věcí:

Dr. Edvard Beneš v. r.

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listina byla dne 31. srpna 1923 uložena k zápisu u generálního tajemníka Společnosti národů, čímž úmluvy nabyly pro republiku Československou mezinárodní působnosti. Mimo to dosud ratifikovaly hořejší úmluvy tyto státy: Finsko a Indie.

Dr. Beneš v. r.