Vládě se ukládá, aby zřídila podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (bankovního zákona), který se tu zároveň mění a doplňuje, „Národní banku Československou“.

Tím mění se § 2 bankovního zákona.

Základem pro výdaj bankovek bude nynější měnová jednotka „koruna československá“ (Kč).

Tím mění se § 3 bankovního zákona.

zrušen

Banka jest povinna zříditi proto ze zisků plynoucích z obchodů s devisami a drahými kovy zvláštní reservní fond; příspěvky do něho jsou výlohami provozovacími (§ 132 odst. 1. bankovního zákona).

Tím zrušuje se poslední věta § 5, počínající slovy „dále péče“, druhá věta § 41 a celý § 42 bankovního zákona. V § 11 bankovního zákona mění se číslice „20“ na „15“, škrtá se slovo: „zejména“ a nahrazují se slova: „tohoto zákona nebo stanov“ touto vložkou: „zákonných předpisů o této bance“.

Bankovky vydané bankou jsou v tuzemsku zákonným platidlem.

Tím zrušuje se § 13 bankovního zákona.

Bankovky znějí zpravidla na obnosy deseti dělitelné; vláda však může povoliti bance vydati i bankovky po pěti korunách.

Tím mění se celý § 16 bankovního zákona.

Text bankovek jest v jazyku státním, oficielním a obsahuje počet korun československých, na které platí. Tato hodnota bude uvedena také v jazyku ruském (maloruském), německém a maďarském.

Tím zrušuje se odst. 1. a poslední věta odstavce 2. § 18 bankovního zákona.

Do odstavce 3. § 19 bankovního zákona vsunuje se před poslední větu tato nová věta: „I pokus přečinu jest trestný.“

Zhorší-li se úhrada článkem VII předepsaná, bude banka po dobu zhoršení povinna platiti státní daň bankovkou z rozdílu mezi skutečným a nejvýše přípustným oběhem bankovek; její sazba bude rovna bankovní sazbě eskontní:

Sazba daně této nesmí však býti nikdy nižší než 5 % za rok.

Platí se pro rata temporis a vyúčtování děje se koncem roku z obnosů obsažených ve výkazech podle § 139 bankovního zákona.

Tím mění se § 30 (čl. XXIV, odst. 4.) bankovního zákona; kromě toho zrušují se §§ 31 (i v § 121 bod 12.), 47 (i v odstavci 2. § 49) a 48 téhož zákona.

Za odst. 1. § 44 bankovního zákona vloží se jako odst. 2.:

„Vláda se zmocňuje splatiti tyto upsané akcie především z podílu na likvidaci Rakousko - uherské banky kromě jiných prostředků, které se uvolní likvidací Bankovního úřadu ministerstva financí (vládní nařízení ze dne 12. května 1919, č. 246 Sb. z. a n., o Bankovním úřadě ministerstva financí).“

Do téhož § 44 bankovního zákona vkládá se jako poslední odstavec:

„Také zlatého pokladu státního jako zvláštního jmění účelového, ke zlepšení měny věnovaného (poslední odst. § 4 zákona ze dne 23. března 1923, č. 62 Sb. z. a n., o ražbě československých dukátů) jest použíti částkou nejméně 20,000.000 Kč k úpisu akcií. Na takový úpis bude stejně jako na úpis akcií státem (čl. XV) vydána zvláštní jedna akcie hromadná, nepřevoditelná a nezcizitelná. Hlasovací právo za tuto hromadnou akcii vykonávati bude za zlatý poklad státní ministr financí jako předseda kuratoria Rašínova fondu nebo zástupce jím jmenovaný.“

Do 2. odst. § 49 bankovního zákona vkládá se mezi „50“ a „Bankovního“ předložka: „s“.

K tomuto 2. odst. § 49 téhož zákona připojí se věta: „Společenská smlouva o založení banky jest prosta poplatku.“

Mezi státem, Bankovním úřadem ministerstva financí a samým ministerstvem financí jakož i bankou provésti jest vyúčtování (§§ 49 a 51 bankovního zákona), jehož předmětem bude zvláště také s jedné strany celý oběh státovkový převzatý bankou i se závazky Bankovního úřadu ministerstva financí z běžných účtů i jiných obchodů jeho a s druhé strany dluh státovkový, pokud vyplyne z pasivního salda.

Státovky v oběhu jsoucí jakož i státovky dávané do oběhu z převzaté zásoby od Bankovního úřadu ministerstva financí budou od té doby, kdy banka zahájí činnost, pokud se týče od doby, kdy vydány budou, považovány za její bankovky.

Vláda se zmocňuje, aby za stát toto vyúčtování provedla, dlužní úpis o tomto dluhu bance vydala a sjednala s ní úmluvu o umoření a zúrokování tohoto dluhu. Zúrokování samo jest však smluviti vždy jen na rok, a to nejvýše takovou sazbou, aby banka mohla z celého čistého zisku vypláceti dividendu 6 %. Vláda se také zmocňuje prodati bance nemovitosti, které dosud drží Bankovní úřad ministerstva financí jako vlastnictví státu.

Tím doplňuje se odst. 1. § 49 bankovního zákona.

Službě úrokové a umořovací (odst. 3.) přikazují se platy na dávku z majetku a přírůstku na majetku podle odst. 5. a příjmy státu z banky (§ 132 bankovního zákona, čl. VIII a XXIV odst. 2.).

Jakmile vykázaný dluh státovkový klesne pod 5 miliard Kč, lze rozhodnutím ministra financí dalších platů docházejících na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku ze dvou třetin použíti k umoření státních bonů vydaných podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 333 Sb. z. a n., o záměně 6 % státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky až do plného jejich splacení. Bony tyto nesmí však býti již vydány. Částka vybrané dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku, které se použije ke splacení bonů, jest pouhou bezúročnou zálohou, kterou povinen jest ministr financí celou vrátiti původnímu účelu ročními splátkami tak velikými, jako jsou uspořené úroky ze všech proplacených bonů. Tím doplňuje se § 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

Zprávu o celém výsledku předloží vláda Národnímu shromáždění do 1 roku od zahájení činnosti banky ke schválení.

Firma banky jest: „Národní banka Československá“, „Národná banka Československá“ v překladu ruském (maloruském), německém „Čechoslovakische Nationalbank“, maďarském „Csechszlovák nemzeti bank“.

Tím mění se 1. odst. § 53 bankovního zákona.

V § 60 bankovního zákona zmíněné vzory A, B a C mění se v přílohách takto:

„Příloha A.

Číslo ............... Serie................

Akcie Národní banky Československé

na 3.375 Kč

slovy: třitisícetřistasedmdesátpět korun československých, kterouž

poskytují se.............................. v.............................

nebo každému oprávněnému nástupci jeho všechna práva na veškerém jmění a na

výtěžcích „Národní banky Československé“, jež podle zákonů ze dne 14. dubna

1920, č. 347 Sb. z. a n., ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., a

podle opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 7. listopadu

1929, č. 166 Sb. z. a n., příslušejí každému akcionáři.

V Praze dne ....................

Národní banka Československá.

(pečeť) (podpisy)

Príloha A.

Číslo .................. Seria .................

Účastina Národnej banky Československej

na 3.375 Kč

slovami: tritisíctristosedemdesiatpäť korún československých, ktorou

poskytujú sa ..................... v.............................. alebo

každému oprávnenému jeho nástupcovi všetky práva na všetkom imaní a na

výťažkoch „Národnej banky Československej“, ktoré podľa zákonov zo dňa 14.

apríla 1920, č. 347 Sb. z. a n., zo dňa 23. apríla 1925, č. 102 Sb. z. a

n., a podľa opatrenia Stáleho výboru Národného shromaždenia zo dňa 7.

novembra 1929, č. 166 Sb. z. a n., prislúchajú každému účastinárovi.

V Prahe dňa .........................

Národná banka Československá.

(pečať) (podpisy)Ť

Příloha B. Kupon č. ................. k akcii číslo ................. serie ................. Národní banka Československá vyplatí doručiteli tohoto kuponu dividendu a superdividendu pro rok ................. po řádné valné hromadě. Dividendy a superdividendy, které do tří roků ode dne splatnosti nebyly vybrány, propadají reservnímu fondu. Národní banka Československá.

Príloha B. Kupon č. ................. k účastine číslo ................. seria ................. Národná banka Československá vyplatí doručiteľovi tohoto kuponu dividendu a superdividendu pre rok ................. po riadnej valnej hromade. Dividendy a superdividendy, ktoré do troch rokov odo dňa splatnosti neboly vybrané, propadajú reservnému fondu. Národná banka Československá.

Příloha C. Talon k akcii číslo ................. serie ................. Národní banka Československá vydá doručiteli tohoto talonu u svého hlavního ústavu v Praze nový arch kuponů, jenž bude pro tuto akcii vydán roku ................. Národní banka Československá.

Príloha C. Talon k účastine číslo ................. seria ................. Národná banka Československá vydá doručiteľovi tohoto talonu u svojho hlavného ústavu v Prahe nový hárok kuponov, ktorý bude pre túto účastinu vydaný roku ................. Národná banka Československá.“

Do § 60 bankovního zákona vsune se jako poslední odstavec:

„Přenositelnost akcií vázána jest schválením bankovní rady.“

Zrušuje se celý § 77 (i v § 120) bankovního zákona.

První věta odst. 2. § 98 bankovního zákona se mění takto: „Nedošlo-li k ní, rozhoduje pětičlenný rozhodčí soud,“

Poslední věta tohoto § 98 téhož zákona se zrušuje.

V odst. 4. § 122 bankovního zákona opravuje se:

„(§ 122)“ správně na: „(§ 123)“.

V § 132 bankovního zákona mění se odst. 2. pod písmeny a), c) a d) takto:

V § 134 a v odst. 1. a 2. § 135 bankovního zákona uvedená „4 %“ mění se na: „6 %“.

Z §§ 132 odst. 1. a 137 bankovního zákona vypouštějí se slova: „podle § 30“ a nahrazují se těmito slovy: „na dani bankovkové (čl. VIII)“.

Z § 138 bankovního zákona vypouštějí se na konci slova: „dle §§ 26, 28 a 29“.

Kromě toho vypouštějí se z 1. odst. § 139 téhož zákona slova: „oceněné podle § 28“.

Konečně vypouštějí se z téhož § 139 odst. 2. bod 2 lit. a) slova: „uvedenou rozděleně podle § 28“ a nahradí se těmito slovy: „roztříděnou podle jednotlivých druhů jejích“.

Vláda se zmocňuje, aby za vhodných hospodářských podmínek uzavřela v cizině měnovou půjčku až do 50,000.000 zlatých dolarů S. S. A. nebo ve stejné hodnotě anglických liber jejíhož výtěžku smí býti použito jedině k účelům měnovým (čl. III).

Pro způsob, jak zápůjčku tuto uzavříti, platí zákon ze dne 31. března 1922, č. 110 Sb. z. a n., kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně.

Výtěžek půjčky bude dán do správy bance podle úmluvy sjednané mezi ní a vládou. Úmluva tato uloží mimo jiné bance povinnost, aby zápůjčku spravovala na zvláštním účtě, jehož výtěžku bylo by používáno výhradně k úrokové a umořovací službě zápůjčky. Pokud by výtěžky ty nestačily, nesl by službu stát. Nebude-li zápůjčky z části nebo zcela již potřebí k úkolu původně určenému, bude jí použito k mimořádnému splácení jejímu.