Trvalí zaměstnanci, kteří vykonávají práce nebo služby na základě poměru pracovního nebo služebního, a nevykonávají již jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně, mají pro jednoročním nepřetržitém zaměstnání v témže podniku nebo u téhož zaměstnavatele nárok na zaměstnavatelem placenou dovolenou k zotavení.

Přerušení zaměstnání po dobu ne delší šesti týdnů staví, avšak nepřerušuje čekací dobu, nastoupil-li zaměstnanec opět práci, nebo službu u téhož podniku nebo zaměstnavatele a nebyl-li mezitím jinde zaměstnán.

Dovolená činí šest dnů v roce. U zaměstnanců s delší dobou nepřetržitého (§ 1) zaměstnání v témže podniku (u téhož zaměstnavatele) než deset let zvyšuje se dovolená na sedm dnů a po patnácti letech na osm dnů v roce.

Neděle a svátky připadající do dovolené počítají se do ní a platí se za ně.

Pro určení nároku a výměry dovolené jest rozhodujícím, není-li jinak mezi stranami smluveno, den 1․ května, v zemědělství den 1. listopadu běžného roku.

Uděluje-li se zaměstnancům současně dovolená tím způsobem, že se zastaví provoz celého závodu, jest pro toto určení, není-li mezi stranami jinak smluveno, rozhodným dnem nástupu hromadné dovolené.

Pracovní doba, která v roce, v němž dovolená se uděluje, byla před jejím nastoupením bez důvodné omluvy zanedbána, odečet se od doby dovolené v tomto roce; rovněž pracovní doba, která byla po dovolené takto zanedbána, odečte se od dovolené v roce příštím, a to v obou případech bez náhrady.

V závodech nepřetržitě provozovaných, pokud pracovní den nekryje se s kalendářním dnem, připadá do dovolené tolik směn, kolik by se jich propracovalo v době, určené pro dovolenou.

Zaměstnanci přísluší za dobu dovolené mimo veškeré sjednané přídavky náhrada mzdy odpovídající průměrnému výdělku z posledních čtyř týdnů bezprostředně před nastoupením dovolené podle zásad § 12, odst. 2. zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Do tohoto průměrného výdělku nezapočítávají se příplatky za práce přes čas a nepravidelné, povahou svojí ojedinělé prémie za zvýšený pracovní výkon.

Náhrada takto vypočtená zvýší se o desetinu, jestliže počet hodin odpracovaných zaměstnancem v továrním podniku během roku před rozhodným dnem (§ 3) zvýšil se o desátý díl nad pravidelnou zákonnou dobu pracovní připadající na dny v závodě jako pracovní zavedené. Zmenší se o desetinu, jestliže klesl počet hodin zaměstnancových o více než o pětinu pracovních hodin takto stanovených. Doba podle § 6 promeškaná se včítá do pracovní doby.

Naturální požitky, pokud na dobu dovolené se zastavují anebo se nevybéřou, do náhrady se počítají a oceňují se v penězích podle obdoby ustanovení § 11 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.

Uvedená náhrada jest splatná v obvyklý den výplaty; peněžitá hodnota naturálních požitků jest pak splatná předem za celou dobu dovolené.

Dovolená nepřerušuje pracovního poměru a platí se tudíž za dobu dovolené příspěvky sociálně pojišťovací.

Dostal-li zaměstnanec výpověď z práce před nastoupením dovolené, má nárok jen na poměrnou placenou dovolenou, odpovídající pracovní době v roce pro dovolenou rozhodné.

Týž nárok přísluší zaměstnanci, opustil-li práci před nastoupením dovolené z důležitých důvodů, které opravňují jej podle právních předpisů pracovní poměr zrušiti bez výpovědi.

Placená dovolená nepřísluší těm, kteří v roce, kdy na dovolenou by jinak měli nárok, před jejím nastoupením byli propouštěni z práce z důležitých důvod, které opravňují zaměstnavatele podle právních předpisů zrušiti pracovní poměr bez výpovědi, nebo kteří ji bez důvodů nenastoupili.

Náhrada mzdy podle předcházejících ustanovení nepřísluší osobám, které v době dovolené pracovaly za úplatu pro osoby cizí.

Zaměstnancům, kteří nemajíce nároku na dovolenou, nemohou býti zaměstnáni, poněvadž ostatním zaměstnancům téhož podniku byla udělena dovolená, nepřísluší nárok na náhradu mzdy.

Dovolená udílí se zpravidla v období od 1. května do konce září mimo podniky sezonní, zejména zemědělské.

Rozvrh dovolené určuje správa závodu (zaměstnavatel) po úhradě s předsedou závodního výboru (jeho zástupcem), není-li závodního výboru, s důvěrníkem zaměstnanců, není-li ani toho, s nejstarším zaměstnancem se zřetelem na nerušený provoz, povahu závodu a způsob práce.

Dovolené buďtež udíleny zpravidla v nepřetržité souvislosti, ve zvláštních případech ve dvou obdobích. Jednotlivý zaměstnanec z vlastní vůle a v dohodě se zaměstnavatelem může si vybrati dovolenou po částech a v různých obdobích.

Pro určité druhy závodů s nepřetržitým provozem může býti rozvrh dovolené upraven jinak vládním nařízením.