Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

82/1925 Sb. znění účinné od 1. 5. 1925 do 30. 6. 1950

82

 

Vládní nařízení

ze dne 16. dubna 1925,

kterým se určují podmínky zřizování, udržování a provozu telegrafů.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3, odst. 1., § 6, odst. 2., lit. g), a § 23 zákona ze dne 23. března 1923, č. 60 Sb. z. a n., o telegrafech:

§ 1.

(1)

Podle ustanovení § 3, odst. 4., zákona rozlišují se telegrafy (§ 2 zák.):

1.

státní,

2.

soukromé.

(2)

Mezi státními telegrafy rozlišují se dále:

a)

telegrafy, které zřizuje, udržuje a provozuj poštovní a telegrafní správa v oboru vlastní působnosti podle § 6, odst. 2. k lit. a), zákona,

b)

telegrafy, které jsou uvedeny v §§ 7 - 9 zákona, vyjímajíc telegrafy podle § 7, odst. 2., zákona u drah soukromých,

c)

telegrafy zřizované, udržované a provozované ostatními obory státní správy za podmínek, které stanoví ministerstvo pošt a telegrafů pro každý jednotlivý případ podle § 6, odst. 2., lit. f), zákona.

I. Společná ustanovení pro soukromé telegrafy drátové i bezdrátové.

(§ 2-8)

§ 2.

(1)

Koncese zřizovati, udržovati a provozovati soukromé telegrafy propůjčuje ministerstvo pošt a telegrafů.

(2)

Cizincům může býti propůjčena koncese jen, prokáží-li v této věci reciprocitu státu, jehož jsou příslušníky.

(3)

Jde-li o soukromé ústavy, spolky a společnosti, uvede se v koncesní listině též jméno osoby fysické, která jest jejich odpovědným zástupcem nebo která jest odpovědnými orgány ústavu, spolu nebo společnosti určena k tomu, aby odpovídala za dodržování koncesních podmínek.

(4)

Propůjčená koncese jest nepřevoditelná na osoby třetí.

(5)

Koncese může býti kdykoliv odvolána a také koncesionář může koncese kdykoliv se zříci.

(6)

K přemístění, rozšíření, jakož i ke každé jiné změně koncesovaného telegrafu jest třeba předchozího schválení ministerstva pošt a telegrafů․

§ 3.

(1)

Písemné žádosti za koncese drátových telegrafů a radiotelegrafních nebo radiotelefonních vysílacích stanic podávají se u ředitelství pošt a telegrafů, v jehož obvodu má býti zřízen drátový telegraf nebo radiotelegrafní či radiotelefonní vysílací stanice, vyjímajíc žádosti za vysílací radiotelegrafní nebo radiotelefonní stanice, zmíněné v § 9, lit. b) až d), které dlužno podávati u ministerstva veřejných prací, a žádosti za vysílací radiotelegrafní nebo radiotelefonní stanice, zmíněné v § 9, bod e), které dlužno podávati u ministerstva v tom kterém případě příslušného.

(2)

Písemné žádosti za koncese přijímacích radiotelefonních stanic podávají se u poštovního a telegrafního úřadu, v jehož doručovacím obvodu má býti stanice zřízena.

(3)

Žádosti za koncese přijímacích radiotelefonních stanic amatérské konstrukce buďtež doloženy dvěma popisy a dvěma schematickými zapojovacími vzorci projektované stanice. Stejnými přílohami buďtež doloženy také žádosti za koncese vysílacích radiotelegrafních nebo radiotelefonních stanic.

§ 4.

(1)

O propůjčení koncese vyhotoví se koncesní listina.

(2)

Povolí-li se koncesionáři rozšířiti nebo přeměniti koncesované zařízení nebo jeho provoz, vydá se mu dodatek k původní koncesní listině.

§ 5.

(1)

Ministerstvo pošt a telegrafů, propůjčujíc koncesi nebo povolujíc rozšíření nebo změnu, může naříditi, aby bylo užito přístrojův a součástek tuzemského původu, pokud se vyrábějí v tuzemsku.

(2)

Koncesionář jest povinen podle ustanovení § 3, odst. 5., a § 4, odst. 2., zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 33 Sb. z. a n., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, při zřizování a udržování telegrafu náležitě šetřiti náboženského a národního citu obyvatelstva, malebnosti a krásy krajiny a historických, uměleckých a přírodních památek.

(3)

Koncesionáři, jakož i jejich personál jsou povinni zachovávati telegrafní (telefonní) tajemství podle ustanovení §§ 15 - 16 zák. č. 60/1923 Sb. z. a n.

§ 6.

Zanikne-li koncese z jakéhokoliv důvodu, budiž koncesní listina i s dodatky vrácena úřadu, který ji vyhotovil. Vedle toho jest koncesionář povinen na své útraty nebo jeho právní nástupce na útraty pozůstalosti příslušné zařízení zrušiti do lhůty 30 dní ode dne zániku koncese, uloží-li mu to poštovní a telegrafní správa. Nezruší-li koncesionář nebo jeho právní nástupce zařízení do zmíněné lhůty, dá je poštovní a telegrafní správa zrušiti svými orgány na útraty koncesionáře, nebo jde-li o právního nástupce koncesionářova, na útraty pozůstalosti.

§ 7.

(1)

Koncesionář telegrafu jest povinen platiti poštovní a telegrafní správě roční poplatky, stanovené v koncesní listině, případně i zvláštní ekvivalent za ušlé telegrafní a telefonní poplatky.

(2)

Za návěštní zařízení se nevybírají poplatky, uvedené v prvním odstavci.

(3)

Případné pozdější změny těchto poplatků, jakož i ekvivalentu za ušlé telegrafní a telefonní poplatky se oznámí koncesionářům dodatky ke koncesním listinám nebo jiným vhodným způsobem.

§ 8.

Vedle podmínek, vyplývajících z tohoto nařízení, mohou býti koncesionáři v koncesní listině uloženy ještě zvláštní podmínky na ochránění zájmů bezpečnosti a obrany státu.

II. Zvláštní ustanovení pro soukromé radiotelegrafy a radiotelefony.

(§ 9-15)

§ 9.

Koncese zřizovati, udržovati a provozovati soukromé stanice vysílací lze propůjčiti:

a)

Oprávněným výrobcům radiotelegrafních zařízení, pokud pro výrobu takovou nezbytně potřebují vysílacích stanic radiotelegrafních. Vysílací stanice v takových výrobnách se povolují výhradně k tomu, aby se jimi zkoušela vyráběná zařízení; nesmí však jimi býti zprostředkováno nic, co by mělo povahu osobních neb obchodní zpráv. Poštovní a telegrafní správa může v koncesní listině stanoviti zevrubnější podmínky zkoušek.

b)

Vlastníkům nebo nájemcům lodí, řiditelných vzducholodí, letadel nebo balonův, určených k dopravě zpráv, osob a věcí.

c)

Vlastníkům elektrických podniků, prohlášených za všeužitečné podle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., nebo podle zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, pro spojení elektrických děl, podružných a transformačních stanic a odboček mezi sebou, jakož i pro jejich spojení se správními budovami těchto podniků. Tyto stanice však mohou vysílati pouze zprávy, které se týkají provozu podniku.

d)

Vlastníkům nebo provozovatelům elektráren, vodáren, plynáren a jiných podniků, sloužících převážně veřejným zájmům, pro spojení hlavních závodů mezi sebou, jakož i s odbočkami, ale jen, prokáže-li se jejich nutná potřeba, dále jen pro zprávy, které se týkají provozu podniku. Energie a dosah stanice nesmí přesahovati skutečnou potřebu (primérní energie).

e)

Nestátním školám odborným k návrhu ministerstva, do jehož oboru příslušná odborná škola patří, prokáže-li se nutná potřeba vysílací stanice pro účely vyučovací.

f)

Zcela výjimečně lze koncesi vysílací stanice propůjčiti také jiným osobám, jsou-li svéprávné, spolehlivé a zachovalé, prokáží-li že vysílací stanici hodlají zříditi a provozovati pouze k vědeckým účelům, dále projeví-li s tím souhlas ministerstvo vnitra a národní obrany a podrobí-li se, a to na svůj náklad, před orgány poštovní a telegrafní správy zvláštní zkoušce ze znalostí radiotechniky, manipulace radiotelegrafními a radiotelefonními přístroji a z předpisů o radiotelegrafii a radiotelefonii. Bližší ustanovení o této zkoušce vydá ministerstvo pošt a telegrafů.

§ 10.

O udělování koncesí zříditi, udržovati a provozovati radiotelefonní přijímací stanice platí ustanovení oddílu I.

§ 11.

Provozem vysílacích a přijímacích stanic soukromých nesmí býti rušen provoz státních a železničních telegrafů.

§ 12.

(1)

Všechny vysílací stanice na palubě námořních lodí československé státní příslušnosti, jež jsou určeny veřejnému užívání, jakož i všechny vysílací stanice na vzducholodích a letadel československé státní příslušnosti buďtež obsluhovány jen osobami československé státní příslušnosti, které obdržely od poštovní a telegrafní správy vysvědčení podle ustanovení mezinárodních smluv, zavazujících Československou republiku.

(2)

Ostatní koncesované radiotelegrafní nebo radiotelefonní stanice vysílací buďtež obsluhovány buď zaměstnanci československé poštovní a telegrafní správy na útraty koncesionářovy nebo osobami československé státní příslušnosti, které buď mají vysvědčení, zmíněné v předchozím odstavci, nebo které se podrobily zkoušce, zmíněné v § 9, bod f).

(3)

Výjimku možno připustiti pro obsluhu vysílacích stanic odborných škol, pak pro zkoušení vyráběných radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení a vůbec pro obsluhu vysílacích stanic, jejichž provoz se děje za zvláštního dozoru orgánů poštovní a telegrafní správy [§ 9, bod c) a d)].

§ 13.

Koncesionářům vysílacích stanic je zakázána vysílati zprávy způsobem, který by vylučovat možnost kontroly pouhým odposloucháváním; je tedy na příklad koncesionářům vysílacích stanic zakázáno, užívati rychlotelegrafů nebo vysílati zprávy v řeči tajné.

§ 14.

(1)

Koncesionáři je dovoleno užívati radiotelegrafního nebo radiotelefonního zařízení jen v rozsahu a k účelům, ke kterým jest oprávněn koncesní listinou. Využívati tohoto zařízení jinak, ať za úplatu, ať zdarma, není dovoleno, a bude-li ho zneužito, může koncese býti odňata.

(2)

K výdělečnému používání koncesované radiotelegrafní nebo radiotelefonní stanice je třeba kromě koncese ke zřízení, udržování a provozu ještě zvláštní licence politického úřadu (administrativní vrchnosti), vydané podle platných předpisů.

§ 15.

Orgánové, určení poštovní a telegrafní správou, kteří se řádně legitimují, mají právo kdykoliv se přesvědčiti prohlídkou koncesovaných stanic, jsou-li dodržovány podmínky, stanovené koncesní listinou. Zjistí-li se, že podmínky ty dodržovány nejsou, může býti koncese odňata.

III. Ustanovení pro telegrafy státní [§ 1., odst. 2., lit. c)].

(§ 16-18)

§ 16.

(1)

Ustanoveními předchozích paragrafů se řídí obdobně ministerstvo pošt a telegrafů, stanoví-li podmínky, za nichž se zřizují, udržují a provozují státní telegrafy [§ 1, odst. 2., lit. c)].

(2)

Vysílací radiotelegrafní a radiotelefonní stanice mohou přihlašovati zejména:

a)

vysoké školy státní pro účely učebné, vědecké a badatelské,

b)

jiné školy státní k návrhu ministerstva, do jehož oboru škola náleží, pro účely vyučovací,

c)

státní observatoře a hvězdárny k účelům ústavním,

d)

státní úřady, ústavy a podniky, zabývající se některou z činností, vyznačených v § 9, lit. a) až d).

§ 17.

Hodlá-li státní úřad, státní ústav nebo státní podnik zříditi, udržovati a provozovati telegrafy nebo je rozšířiti nebo změniti, ohlásí svůj úmysl písemně místně příslušnému ředitelství pošt a telegrafů, které mu pak oznámí, a to rovněž písemně, podmínky zabezpečení nerušeného provozu telegrafů.

§ 18.

Od provozovatelů státních telegrafů se nevybírají poplatky, zmíněné v § 7. Poštovní a telegrafní správa může jim však případné předepsati zvláštní ekvivalent za ušlé telegrafní a telefonní poplatky.

IV. Ustanovení závěrečná.

(§ 19-21)

§ 19.

Toto nařízení se nevztahuje k telegrafům, zřizovaným podle §§ 7 - 9 zákona.

§ 20.

Vládní nařízení ze dne 17. dubna 1924, č. 78 Sb. z. a n., kterým se určují podmínky pro zřizování, udržování a provoz telegrafů, se zrušuje.

§ 21.

(1)

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 1925.

(2)

Provedou je ministři pošt a telegrafů, vnitra, národní obrany, průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti, veřejných prací a železnic.

Stříbrný v. r.

Dr. Beneš v. r.

Malypetr v. r.

Bečka v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Novák v. r.

Srba v. r.

Udržal v. r. Dr. Winter v. r. Šrámek v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Kállay v. r.

Dr. Markovič v. r.