Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

104/1926 Sb. znění účinné od 1. 1. 1926 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

104

 

Zákon

ze dne 24. června 1926

o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (Učitelský zákon).

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení:

§ 1.

(1)

Zákon tento platí pro učitele státních obecných a občanských škol, dále pro učitele veřejných obecných a občanských škol uvedených v 2. odstavci čl. XIV. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jakož i pro učitele cvičných škol přičleněných k státním učitelským ústavům.

(2)

Obdobná úprava platových a služebních poměrů učitelstva ostatních veřejných škol obecných a občanských provede se zvláštním zákone. Až do té doby platí pro toto učitelstvo platová stanovení tohoto zákona a dosavadní služební předpisy.

(3)

Pokud se v tomto zákoně výslovně jinak nestanoví, platí ustanovení jeho o učitelích i pro učitelky.

DÍL I.

Učitelští čekatelé a výpomocné učitelé. Vedlejší učitelé. (§ 2-5)

§ 2.

Čekatelská doba.

(1)

Učitelským čekatelem ve smyslu tohoto zákona jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně nebo definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa plynoucí volné.

(2)

Ostatní učitelé v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení nebo bez ní jsou výpomocní učitelé ve smyslu tohoto zákona.

(3)

Definitivním učitelem může býti s výjimkou ustanovení odstavce 4 ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu. Čekatelská doba činí pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství tři roky, pro učitelky ručních prací (domácích nauk) čtyři roky. Do této čekatelské doby se započítává doba služby konané ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení a z doby hlavních prázdnin část, rovnající se pětině doby odsloužené ve školním roce ve vlastnosti výpomocného učitele s předepsanou kvalifikací pro zatímní ustanovení, pokud učiteli podle § 3, odst. 5, druhé věty, příslušela náhrada odpovídající této pětině. Přerušil-li učitel dobrovolně službu, započítá se pouze doba služby konané po přerušení.

(4)

Ze závažných služebních důvodů může úřad příslušný pro ustanovení definitivního učitele povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.

(5)

Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro učitelské čekatele a výpomocné učitele.

§ 3.

Služební plat učitelských čekatelů a výpomocných učitelů.

(1)

Učitelským čekatelům náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 9).

(2)

Adjutum učitelských čekatelů na místo literních učitele na obecných školách nebo na místo zvláštního učitele náboženství činí v prvé polovině stanovené čekatelské doby 11.100 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 12.300 Kč ročně; adjutum čekatelek na místo učitelky ručních prací (domácích nauk) činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby 10.500 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 11.700 Kč ročně. Ustanovení § 10 platí i pro zvýšení adjuta.

(3)

Výpomocní literní učitelé se zkouškou učitelské dospělosti mají nárok na odměnu ve výši počátečních adjuta čekatele na místo literního učitele na obecných školách a to na dobu, po kterou trvá jejich služba v substituci (§ 2, odst. 3). Výpomocní literní učitelé, kteří nemají zkoušky dospělosti učitelské, obdrží po dobu skutečné služby, mají-li vysvědčení dospělosti ze školy střední, stejnou odměnu, jinak odměnu ve výši 75 % této částky.

(4)

Náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelům zastupujícím zvláštní učitele náboženství přísluší po dobu skutečné služby odměna rovnající se počátečnímu adjutu čekatele na místo zvláštního učitele náboženství, náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelkám zastupujícím učitelky ručních prací (domácích nauk) odměna rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací․ Nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství a nekvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) obdrží odměnu ve výši 75 % odměny, která by jim příslušela, kdyby měli předepsanou kvalifikaci.

(5)

Doba hlavních prázdnin se nečítá do doby služby, za kterou přísluší výpomocnému učiteli odměna. Při odchodu z výpomocné služby obdrží však výpomocný učitel, neopouští-li služby dobrovolně, částku rovnající se 20 % celkové odměny, kterou jako výpomocný učitel obdržel za svoje poslední nepřetržité působení. Byl-li před počátkem hlavním prázdnin ustanoven v poměru, z něhož vzniká nárok na služební plat i po tyto prázdniny, srazí se vyplacená částka z jeho služebního platu.

(6)

Částky adjuta a odměn stanovené v předchozích odstavcích platí pro skupinu míst A (§ 8); ve skupině míst B činí adjutum částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(7)

Ustanovení § 12, odst. 8, současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) platí obdobně.

(8)

Adjuta čekatelů na místa zvláštních učitelů náboženství a učitelek ručních prací (domácích nauk) a odměny učitelů uvedených v odstavci 4 se vyměří podle počtu hodin ve smyslu ustanovení § 12.

§ 4.

Ustanovením učitelského čekatele definitivním učitelem.

(1)

Čekatel se ustanoví definitivním učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení definitivním učitelem.

(2)

Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného učitelů (§ 10) jsem vztahují obdobně na ustanovení čekatele učitelem.

§ 5.

Vedlejší učitelé.

(1)

Vedlejší učitelé s vysvědčením způsobilosti vyučovati nepovinným předmětům ustanovují pro dobu potřeby na obecných neb občanských školách bez jakéhokoliv nároku na definitivní ustanovení za odměnu rovnající se služebnímu platu čekatelky na místo učitelky ženských ručních prací (domácích nauk), případně takového učitelky se stejnou služební dobou (§ 3, odst. 1 a 2, příp. § 6).

(2)

Kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací (domácích nauk), nekvalifikovaní pak odměnu ve výši 75 % této částky.

(3)

Ustanovení § 3, odst. 5 až 8, platí obdobně.

(4)

Vedlejší učitel plně kvalifikovaný, který učil nepovinným předmětům na veřejných školách obecných neb občanských po tři roky aspoň 20 hodin týdně, může býti v souhlase s vydržovateli školy ustanoven definitivně vedlejším učitelem, prokáže-li se, že je trvale potřeba místa, které zastává.

(5)

Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro vedlejší učitele.

DÍL II.

Definitivní učitelé obecných a občanských škol. (§ 6-16)

§ 6.

Služební plat učitelský.

Služební plat učitelský se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 7.

Služné.

(1)

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

pro literní učitele a pro zvláštní učitele náboženství:

1.

stupeň Kč 9.000

2.

stupeň Kč 10.800

3.

stupeň Kč 12.600

4.

stupeň Kč 14.400

5.

stupeň Kč 16.200

6.

stupeň Kč 18.000

7.

stupeň Kč 19.800

8.

stupeň Kč 21.600

9.

stupeň Kč 23.400

10.

stupeň Kč 25.200

11.

stupeň Kč 27.600;

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a vedlejší učitele:

1.

stupeň Kč 9.000

2.

stupeň Kč 10.800

3.

stupeň Kč 12.600

4.

stupeň Kč 14.400

5.

stupeň Kč 16.200

6.

stupeň Kč 18.000

7.

stupeň Kč 19.500

8.

stupeň Kč 21.000

9.

stupeň Kč 22.500

10.

stupeň Kč 24.000.

(1)

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

I.

pro literní učitele a pro zvláštní učitele náboženství:

1.

stupeň Kč 9.000

2.

stupeň Kč 10.800

3.

stupeň Kč 12.600

4.

stupeň Kč 14.400

5.

stupeň Kč 16.200

6.

stupeň Kč 18.000

7.

stupeň Kč 19.800

8.

stupeň Kč 21.600

9.

stupeň Kč 23.400

10.

stupeň Kč 25.200

11.

stupeň Kč 27.600;

II.

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a vedlejší učitele:

Ve stupni 1. 13.320 K

Ve stupni 2. 15.240 K

Ve stupni 3. 17.160 K

Ve stupni 4. 19.080 K

Ve stupni 5. 21.000 K

Ve stupni 6. 22.920 K

Ve stupni 7. 24.360 K

Ve stupni 8. 25.800 K

Ve stupni 9. 27.240 K

Ve stupni 10. 28.680 K

III.

pro opatrovatelky

Ve stupni 1. 13.200 K

Ve stupni 2. 15.000 K

Ve stupni 3. 16.800 K

Ve stupni 4. 18.600 K

Ve stupni 5. 20.400 K

Ve stupni 6. 22.200 K

Ve stupni 7. 23.700 K

Ve stupni 8. 25.200 K

Ve stupni 9. 27.700 K

Ve stupni 10.|28.200 K

(2)

Postup do vyšších stupňů služného nastává, jakmile učitel dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(3)

Literním učitelům a zvláštním učitelům náboženství se zkouškou učitelské způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učiteli na školách občanských se zvyšuje při přestupu služné o částku ročních 780 Kč, mají-li služné nejvýše 6. stupně, a o částku 1080 Kč, mají-li služné 7. nebo vyššího stupně; při druhém postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného se zvyšují příslušné postupové částky vždy o 300 Kč, jde-li o postup až včetně do 7. stupně, a vždy o 600 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(4)

Učitelkám ručních prací (domácích nauk) s vysvědčením způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učitelkami na školách občanských se zvyšují při nejbližším postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného příslušné postupové částky vždy o 120 Kč, jde-li o postup až včetně do 7. stupně, a vždy o 240 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(5)

Učiteli, který přestoupí ze školy občanské na školu obecnou, byv na ni dosazen definitivně nebo zatímně, se vyměří služební plat tak, jako by byl od počátku své služební doby působil na obecné škole.

(6)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

§ 8.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D stanovených pro výměru činovného státních učitelů [§ 76 současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)] a stanoví v ročních částkách takto:

pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství:

ve skupině míst A částkou Kč 4800

ve skupině míst B částkou Kč 4080

ve skupině míst C částkou Kč 3360

ve skupině míst D částkou Kč 2640;

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a učitele vedlejší:

ve skupině míst A částkou Kč 4200

ve skupině míst B částkou Kč 3576

ve skupině míst C částkou Kč 2940

ve skupině míst D částkou Kč 2316.

(2)

Ustanovení § 12., odst. 8, platového zákona zmíněného v předchozím odstavci platí obdobně.

§ 9.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 24) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 10.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro státní učitele platí stejně pro zvýšení služného podle tohoto zákona.

§ 11.

Prvé neb opětné ustanovení definitivním učitelem.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží učitel při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

§ 12.

Výměra služebního platu při zmenšeném počtu vyučovacích hodin.

(1)

Zvláštním učitelům náboženství, učitelkám ručních prací (domácích nauk) a vedlejším učitelům na školách obecných neb občanských, náleží služební plat (§ 6) v plné výměře jen, mají-li nejméně osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti; nedosahuje-li jejich řádná učební povinnost osmnácti hodin týdně, činí jejich služební plat za každou vyučovací hodinu 5,6 % služebního platu, který by jim náležel, kdyby měli aspoň osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti.

(2)

Zvýší-li se učiteli počet hodin na větší nebo plnou výměru, určí se podle započitatelné služební doby přicházející v úvahu pro zvýšení služného znovu služné v příslušné platové stupnici, při čemž započitatelná služební doba odsloužená s nižším procentem služebního platu se započte pro postup do vyššího stupně služného poměrnou částí, a to v poměru dosavadního nižšího procenta služebního platu k novému vyššímu procentu.

§ 13.

Učitelé na cvičných školách při státních učitelských ústavech a na zvláštních státních odborných školách pro hluchoněmé nebo pro slepé.

(1)

Učitelé ustanovení na cvičných školách při státních učitelských ústavech nebo na zvláštních státních odborných školách pro hluchoněmé nebo pro slepé jsou co do příjmu a postupu postaveni na roveň učitelům na školách obecných, příp. občanských, se stejnou zkouškou způsobilosti a přísluší jim služební přídavek 2100 Kč, po desetileté službě na těchto školách 2700 Kč ročně; tento přídavek se započítává učitelům ustanoveným definitivně na těchto školách pro výměru výslužného.

(2)

Výhody, kterých nabyli jednotliví cviční učitelé na základě odstavce 1 § 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z. (služební pragmatiky učitelské), nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 14.

Opatrovatelky na státních opatrovnách.

Ustanovení platná pro učitelky ručních prací (domácích nauk) platí obdobně pro opatrovatelky na státních opatrovnách.

§ 15.

Ředitelé škol.

(1)

Ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé a ředitelé občanských škol) mají nárok na ředitelské přídavky započitatelné pro výměru výslužného. Základní přídavek řídících učitelů a správců obecných škol činí 600 Kč, ředitelů občanských škol 900 Kč ročně; tento základní přídavek se zvyšuje o ročních 150 Kč za každou třídu ať postupnou nebo pobočnou, z níž se ta která škola nebo školy témuž řediteli nebo řídícímu učiteli podřízené skládají, s omezením, že ředitelský přídavek může činiti pro řídící učitele a správce obecných škol nejvýše 1500 Kč a pro ředitele občanských škol nejvýše 2100 Kč ročně. Celoroční expositury se počítají pro vyměřování ředitelských přídavků za postupné třídy.

(2)

Nároky ředitelů a správců škol na naturální byt nebo na příbytečné podle zemských zákonů zůstávají nedotčeny, avšak příslušná částka zákonitého příbytečného neb odhadní cena naturálního bytu určená podle místních poměrů se odečte od peněžitých příjmů.

§ 16.

Odměny za přespočetné hodiny a za vyučování nepovinným předmětům.

Dosavadní předpisy o odměnách za přespočetné hodiny a za vyučování nepovinným předmětům se nemění.

DÍL III.

Všeobecná ustanovení. (§ 17-31)

§ 17.

Úprava poměrů učitelstva obecných a občanských škol podle norem pro státní učitele.

(1)

Ustanovení služební pragmatiky učitelské (zákona č. 319/1917 ř. z.) ve znění nyní platném se uvádějí, s výjimkou ustanovení o asistentech a suplentech, zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), z tohoto zákona a ze zákonů pozdějších. Vláda se zmocňuje, aby tyto předpisy, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

(2)

Každou změnou ustanovení současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) platných pro státní učitelstvo s II., případně III. stupněm předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2, posléz uvedeného zákona) se mění v duchu parity i obdobná ustanovení tohoto zákona.

§ 18.

Tituly.

Tituly učitelů budou určeny vládním nařízením; až do této úpravy platí dosavadní tituly.

§ 19.

Dekret o propůjčení místa.

(1)

O propůjčení místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a titul s místem spojený.

(2)

Teprve doručením tohoto dekretu stává se propůjčení místa účinným.

(3)

Při prvém neb opětném ustanovení, nebo nastává-li propůjčením místa změna ve služebním platu, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 20 přísluší nový plat.

(4)

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatele a výpomocného učitele.

(5)

Ustanovuje-li se učitel zatímně nebo výpomocně, budiž to v dekretu výslovně uvedeno.

§ 20.

Počátek a zastavení služebního platu.

(1)

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak stanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2)

Při změně služebního platu obdrží učitel, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo není v dekretu jinak stanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění učitele služby v jeho dosavadním působišti.

(3)

Při přeložení na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž učitel, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

(4)

Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém učitel z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.

§ 21.

Výplata služebního příjmu (platu).

(1)

Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvního dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jejich splatnosti, určí vláda.

(2)

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., vyměří se ze služebního platu a přídavků na děti (§ 39). Měsíční částka příspěvku připadající na učitele zaokrouhlí se, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(3)

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4)

U platů (odměn) vyměřených podle § 3, odst. 3, 4 a 8, § 5, odst. 2, a § 12 se odečte úhrn ročních částek příspěvků uvedených v předchozím odstavci od roční částky platů (odměn); zbytek, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže vyšší částku dělitelnou dvanácti.

(5)

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjmy vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(6)

Učitelé jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy, jsou však povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

§ 22.

Počátek postupových lhůt pro zvýšení služného.

Postupové lhůty pro zvýšení služného (adjuta, odměny podle § 5) počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného. K době uplynuvší od této okolnosti až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného (adjuta, odměny), jako by byla ztrávena s dosavadním služným (adjutem, odměnou).

§ 23.

Započtení pro zvýšení služného.

(1)

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2)

Vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto zákoně a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3)

Za zvláštních okolností může ministerstvo školství a národní osvěty při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4)

Převzetí do jiného oboru školní služby může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadním oboru školní služby zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5)

Započtení doby, na něž učitel nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 24.

Výchovné.

(1)

Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní nebo adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Za nezaopatřené se pokládají děti, jejichž vlastní příjem nedosahuje výše stanovené vládním nařízením.

(2)

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1.

studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však:

a)

do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách [§ 144, odst. 2, písmeno a) současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)],

b)

do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2.

jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3)

Na děti, které se zdržují nebo navštěvují školu v cizině, přísluší výchovné jen, má-li učitel trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v případech odůvodněných ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Na děti, kteří nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5)

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6)

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle posledního odstavce §u 30.

(7)

Učitelkám nárok na výchovné nepřísluší. Ministerstvo školství a národní osvěty může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného učitelce na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

§ 25.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství.

(1)

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců, obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí učitelka bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2)

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství přísluší, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, učitelce jen služné, případně příspěvek podle § 24, odst. 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80 % služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3)

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v prvém odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává povinnost platiti pensijní příspěvek beze změny.

§ 26.

Naturální příjmy.

(1)

Ve všech případech, kde jednotliví učitelé z titulu služby ve škole uznaného zákony školskými dosud užívají naturálních příjmů (bytů, pozemků, naturálních dávek, pracovních výkonů), se odhadne skutečná roční cena těchto příjmů a odečte od peněžitých příjmů. Bližší předpisy budou vydány vládním nařízením.

(2)

Ustanovení toto se netýká nároků na naturální byt ředitelů škol, pokud je tato věc upravena v § 15.

(3)

V zemích, ve kterých jsou obce povinny poskytovati učitelstvu byt, může obec požadovati, aby jí z činovného byla dána náhrada až do výše stanovené zemskými zákony pro ten případ nebo až do výše příbytečného, které jsou obce povinny podle těchto zákonů místo takového bytu poskytovati.

§ 27.

Náhrada služebních výloh.

Vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména na náhradu při úředních výkonech mimo úřad (úředních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.) jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro úřední cesty, náhradu při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

§ 28.

Záloha na služné.

(1)

Definitivně ustanovenému učiteli, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, poskytne se k žádosti na účet vydržovatelů bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2)

Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena učiteli, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

§ 29.

Exekuce na služební platy a výslužné. Administrativní srážky.

(1)

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí pro učitele, na něž se vztahuje tento zákon, a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a)

Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75 % služebního platu bez výchovného; za výslužné (provise a pod.), odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75 % výslužného, odbytného, pense vdovy (družky) a sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b)

Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písmenou a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).

c)

Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (pense atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů vypadající podle počtu dětí.

d)

Na bytový ekvivalent neb obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.

(2)

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy učitelů a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů učitelů a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky nositele osobních nákladů učitelských vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

§ 30.

Oprava nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů.

(1)

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy učitelovy z moci úřední, může učitel, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2)

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku učitelovu, může se učitel odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

(3)

Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4)

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může učitel rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

(5)

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na učitele služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

(6)

Byly-li učiteli vyplaceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo, nebylo-li učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž učitel měl podle platných předpisů nárok, může učitel uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže učitel svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7)

Byly-li učiteli vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen učiteli před jejich uplynutím.

(8)

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li učiteli omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(9)

Zavinil-li učitel, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

§ 31.

Použití dosavadních předpisů o místním přídavku.

Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního přídavku a z tohoto zákona se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

DÍL IV.

Odpočivné a zaopatřovací platy. (§ 32-35)

§ 32.

Ustanovení platná pro státní učitele, na něž se vztahuje služební pragmatika učitelská (zákon č. 319/1917 ř. z.), týkající se výslužného, zaopatřovacích požitků a pensijního příspěvku, se uvádějí zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), z tohoto zákona a ze zákonů pozdějších. Vláda se zmocňuje, aby tyto předpisy, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

§ 33.

(1)

Pro nárok na výslužné a jeho výměru se započítá nepřerušená služba učitelská, konaná po dosažení kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení a dále jiná doba, která jest podle platných předpisů pro nárok na výslužné nebo jeho výměru započitatelna. Služební doba na školách zmíněných v § 1, odst. 1, §§ 13 a 14 se nepřepočítává podle ustanovení § 1, odst. 2, zákona ze dne 9. dubna 1870, č. 47 ř. z.

(2)

Výslužné činí po desetileté započitatelné služební době 40 % a za každý další rok služby 24 % pensijní základny. Po započitatelné služební době 35 roků přísluší výslužné ve výši pensijní základny.

(3)

Při výpočtu služební doby se počítají zlomky posledního roku, pokud přesahují šest měsíců, za celý rok.

§ 34.

Pro nárok na výslužné a zaopatřovací platy učitelů s percentuálními platy (§ 12) a jejich pozůstalých, jakož i pro výměru výslužného a zaopatřovacích platů těchto osob se čítá veškerá služební doba nezkráceně jako literním učitelům; výslužné a zaopatřovací platy těchto učitelů a jejich pozůstalých se vypočtou tak, že se výslužné nebo zaopatřovací platy, které by tomu kterému učiteli příslušely, kdyby byl po celou služební dobu do pense započitatelnou plně zaměstnán, zmenší v poměru počtu hodin týdenních, který tomu kterému učiteli během jeho služební doby byl přidělen - nejvýše však osmnácti hodin - k počtu týdenních hodin, po které by byl vyučoval, kdyby byl býval plně zaměstnán vždy po osmnáct hodin týdně.

§ 35.

(1)

Výpomocní učitelé jsou podrobeni pensijnímu pojištění. Výpomocným učitelům, kteří se stali čekateli nebo učiteli a přejdou z pensijního pojištění do pensijního zaopatření podle tohoto zákona, započítá se pojištěná služební doba učitelská na veřejných školách plně pro nárok na výslužné a jeho výměru. Nerovná-li se převedená částka (prémiová reserva) částce, kterou by byl učitel za uvedenou dobu zaplatil na 6 % pensijním příspěvku jako čekatel, musí rozdíl doplatiti.

(2)

Vedlejší učitelé ustanovení za odměnu a výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele jsou podrobeni pensijnímu pojištění. Vedlejším učitelům ustanoveným za odměnu a výpomocným učitelům zastupujícím vedlejší učitele, kteří byvše definitivně ustanoveni přejdou z pensijního pojištění do pensijního zaopatření podle tohoto zákona, započítá se pojištěná služební doba učitelská na veřejných školách plně pro nárok na výslužné a jeho výměru. Nerovná-li se převedená částka (prémiová reserva) částce, kterou by za uvedenou dobu postupně zaplatila na 6 % pensijním příspěvku čekatelka a případně učitelka ženských ručních prací (domácích nauk), musí rozdíl doplatiti.

DÍL V.

Přechodná ustanovení. (§ 36-44)

1.
Převod do nových platů.

§ 36.

Čekatelé a výpomocní učitelé. Vedlejší učitelé ustanovení za odměnu.

(1)

Výpomocní literní učitelé se zkouškou učitelské dospělosti obdrží odměnu podle prvé věty odstavce 3 § 3, výpomocní literní učitelé bez zkoušky učitelské dospělosti odměnu podle druhé věty téhož odstavce.

(2)

Náležitě kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu zvláštního učitele náboženství, nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství odměnou ve výši 75 % této částky.

(3)

Náležitě kvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) a náležitě kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací (domácích nauk), nekvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) a nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele odměnu ve výši 75 % této částky.

(4)

Učitelští čekatelé obdrží adjutum; pro stanovení jeho výše je rozhodnou započitatelná a případně podle § 2, odst. 3, započtená služební doba (§ 38).

(5)

Vedlejší učitelé ustanovení za odměnu obdrží odměnu stanovenou v § 5, odst. 1, a to případně ve výměře podle ustanovení § 12. Pro stanovení výše této odměny jest rozhodnou (§ 38) započitatelná (započtená) služební doba. Nedosahuje-li rok hodná doba doby čtyř roků, obdrží učitel až do dovršení čtyř roků odměnu ve výši adjuta čekatelky na místo učitelky ženských ručních prací příslušející vzhledem k rozhodné době; dosahuje-li rozhodná doba čtyř roků, obdrží odměnu rovnající se služebnímu platu, který by obdržela při převodu podle ustanovení § 37, odst. 1, definitivní učitelka ženských ručních prací se stejnou služební dobou. Ustanovení § 37, odst. 3, platí obdobně.

§ 37.

Definitivní učitelé.

(1)

Pro stanovení výše služného učitelů je rozhodnou dobou (§ 38) započitatelná (započtená) služební doba zkrácená u literních učitelů a u zvláštních učitelů náboženství o tři roky, u učitelek ručních prací (domácích nauk) a u učitelů vedlejších o čtyři roky.

(2)

Nedosahuje-li rozhodná doba stanovené čekatelské doby (§ 2, odst. 3), obdrží učitel až do dovršení čekatelské doby jako služební plat částku rovnající se adjutu, které by mu vzhledem k rozhodné době podle § 3 příslušelo.

(3)

Učitelům s percentuálními platy (§ 12) se započítá pro platový postup doba před 1. červnem 1922 plně; od tohoto dne se přepočítá doba odsloužená s nižším procentem služebního platu podle § 12, odst. 2.

(4)

Literní učitelé a zvláštní učitelé náboženství se zkouškou učitelské způsobilosti pro občanské školy, ustanovení definitivními neb zatímními učiteli na občanských školách, obdrží služné, které by jim příslušelo podle ustanovení §u 7, odst. 3, resp. § 12 a podle odstavce 3 tohoto paragrafu, kdyby tento zákon byl již účinným v době jejich definitivního nebo zatímního ustanovení na občanskou školu.

(5)

Učitelky ručních prací (domácích nauk) s vysvědčením způsobilosti pro občanské školy, ustanovené definitivními nebo zatímními učitelkami na občanských školách, obdrží služné, které by jim příslušelo podle ustanovení §u 7, odst. 4, resp. § 12 a podle odstavce 3 tohoto paragrafu, kdyby tento zákon byl již účinným v době jejich definitivního nebo zatímního ustanovení na občanskou školu.

§ 38.

Doba rozhodná pro stanovení výše služného.

(1)

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta, odměny) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se učitel převádí, skutečně ztrávená, podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená, vyjímajíc dobu připočtenou podle čl. I, § 2 zákona č. 251/1922 Sb. z. a n.

(2)

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta, odměny) před převodu učitelů do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3)

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které učitel při převodu obdrží, započte se pro zvýšení služného.

§ 39.

Přídavek na děti.

(1)

Učitelům převedeným do nových platů přísluší na třetí až šestí nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně. Učitelům uvedeným v § 12 náleží tento přídavek v příslušné percentuální výměře.

(2)

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených v § 24 na děti narozené do dne účinnosti zákona.

§ 40.

Dosavadní požitky a nové platy. Vyrovnávací přídavek.

(1)

Pokud by služební plat příslušející učiteli podle tohoto zákona spolu s přídavky na děti (§ 39) a s přídavky, které se podle tohoto zákona ponechávají, byl po srážce pensijního příspěvku menší než úhrn požitků, které by mu v den účinnosti tohoto zákona po srážce pensijního příspěvku příslušely podle dosavadních předpisů (služné, místní přídavek, činovní přídavek, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměna podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., vyrovnávací přídavek podle čl. XIV zákona č. 251/1922 Sb. z. a n., osobní přídavky podle čl. I, §u 2 zákona č. 251/1922 Sb. z. a n.), a jiných mu na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády přiznaných stálých požitků, jakož i všech individuelně udělených osobních přídavků, obdrží učitel vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

(2)

Přídavky, které se poskytují za výkonu mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou učitelům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kteří jsou podrobeni tomuto zákonu, nepokládají se za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3)

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvním zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou bylo služné zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku.

(4)

Nastane-li u učitelů s percentuálními platy změna služebního platu podle § 12, vyměří se vyrovnávací přídavek vždy znova, při čemž se porovnává služební plat učiteli příslušející podle tohoto zákona s platem, který by mu byl příslušel za stejných okolností ke dni účinnosti zákona podle předpisů tehdy platných.

(5)

Nastane-li po dni účinnosti tohoto zákona okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto zákona.

(6)

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

2.
Různá ustanovení.

§ 41.

Dokud nebudou vydána vládní nařízení podle § 24, odst. 1, § 26, odst. 1, a § 27, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito nařízeními. Dnem účinnosti toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

§ 42.

Vznikl-li před účinností tohoto zákona učiteli již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se učitel převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li učitel právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, zažádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto zákona.

§ 43.

Úprava služebních platů podle tohoto zákona nemá vlivu na výši částky, o kterou byl učiteli snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před vyhlášením tohoto zákona.

§ 44.

(1)

O stížnostech podaných do opatření a rozhodnutí úřadů o převodu do nových platů k nejvyššímu správnímu soudu rozhoduje nejvyšší správní soud ve tříčlenných senátech, leč by usnesením senátu, jímž se spor odkazuje k veřejnému líčení, aneb rozhodnutím předsedy soudu byla věc přikázána senátu pětičlennému.

(2)

Ustanovení § 13, odst. 3, zákona ze dne 22. října 1875, č. 36 ř. z. z r. 1876, zůstává beze změny.

(3)

O stížnostech uvedených v prvém odstavci rozhoduje nejvyšší správní soud v neveřejném sezení, leč by stěžovatel ve stížnosti nebo žalovaný úřad v odvodním spise výslovně žádali, aby ustanoveno bylo o nich veřejné ústní líčení.

DÍL VI.

Závěrečná ustanovení. (§ 45-47)

§ 45.

Náklad, který vznikne provedením tohoto zákona, uhradí dosavadní vydržovatelé.

§ 46.

(1)

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákon výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto zákoně. Zejména se zrušují s výjimkou předpisů o pensích a zaopatřovacích platech, pokud neodporují tomuto zákonu, dále předpisů, jichž se tento zákon dovolává, pokud vztahuje jejich platnost na poměry jím upravované, dosud platná ustanovení:

zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n., kromě čl. IV,

zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., kromě čl. IV, V, VI, VII, hlavy IV a V.

(2)

Vládě se ukládá, aby předpisy, jichž se tento zákon dovolává a jejichž platnost vztahuje na poměry jím upravované, vyhlásila ve znění přizpůsobeném tomuto zákonu.

§ 47.

(1)

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926.

(2)

Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto zákona zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto zákona. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení dílu V.

(3)

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na učitele, kteří byli podle §u 27 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona písemně vyrozuměni podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona čís. 286 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto učitelů se řídí předpisy platnými do dne účinnosti zákona.

(4)

Zákon tento provede ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry financí a vnitra.

T. G. Masaryk v. r.

Černý v. r.

Dr. Krčmář v. r.