Pro zaměstnance podrobené pojištění podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, čítajíc v to i osoby u pensijních ústavů skutečně pojištěné a dále osoby uvedené v § 2, odst․ 1., č. 1, 4 a 7 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., a v § 9, č. 3 vládního nařízení ze dne 29. prosince 1921, č. 506 Sb. z. a n., zůstávají v platnosti ustanovení §§ 1 - 10, 13, 19 - 38 a 41, 1. odst. zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., jakož i obdobná ustanovení zákonného článku XIX z roku 1907 a zákonů je pozměňujících a doplňujících i přes 30. červen 1926. Jinak vztahují se i na tyto osoby ustanovení zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

Pro nemocenské pojištění členů báňských bratrských pokladen podle zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., prodlužuje se působnost zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., jakož i obdobná ustanovení zákonného článku XIX z roku 1907 a zákonů je pozměňujících a doplňujících i přes 30. červen 1926.

Zákon nabude účinnosti dne 1. července 1926 a provede jej ministr sociální péče a ministr veřejných prací.