Pomocní zřízenci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa; služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil podle osobních stavů. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu bez současného přestupu pomocného zřízence do tohoto osobního stavu je nepřípustno.

Jako pomocný zřízenec může býti přijat jen

Služební poměr pomocných zřízenců spočívá na služební smlouvě písemně sjednané mezi příslušným úřadem a zaměstnancem. Tato smlouva musí vyhovovati ustanovením tohoto nařízení a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila.

Jen se svolením ústředního úřadu může býti za okolností hodných zvláštního zřetele přijat

Nastanou-li u pomocného zřízence již ustanoveného okolnosti uvedené pod č. 5 předchozího odstavce, budiž to služební cestou neprodleně oznámeno nadřízenému úřadu, který pokud třeba učiní vhodná opatření stran jiného služebního určení.

Nastupujíce službu vykonají pomocní zřízenci do rukou přednosty služebního úřadu (§ 63, odst. 5.) nebo úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

„Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen, a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti.“

Tato služební přísaha se vykonává tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého jest náboženského vyzvání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání ústní přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený.

Přísahu nekonají pomocní zřízenci, kteří již vykonali stejnou přísahu orgánům Československé republiky a od té doby nepřetržitě státu slouží.

Pomocní zřízenci jsou povinni konati práce jim uložené pilně, svědomitě a nestranně podle nejlepšího svědomí a vědomí, ke svým představeným uctivě se chovati, jejich rozkazů býti poslušni, jak ve službě tak mimo ni slušně a čestně se chovati a zachovávati mlčelivost o věcech služebních․

Pomocní zřízenci ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním státu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Pomocným zřízencům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku povinnostem pomocného zřízence. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Pomocní zřízenci nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

Pomocní zřízenci jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se dotýkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

Pomocným zřízencům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, a to pomocným zřízencům s denním platem až včetně do pátého stupně ve výměře šesti dnů, ostatním ve výměře osmi dnů.

Po dobu dovolené náleží pomocným zřízencům příslušný služební plat.

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného a vyplácí se v měsíčních částkách pozadu splatných.

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za ustanovené dny klidu připadající do doby služby.

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona); počáteční denní plat činí ve skupině míst A měsíčně 700 Kč a zvyšuje se vždy po třech letech započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem o částku 25 Kč měsíčně, a to nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby pomocný zřízenec služebně vyhovoval.

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

Pomocnému zřízenci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 12) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

Pomocným zřízencům, jejichž trvalé úřední působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

Výchovné činí měsíčně při jednom dítěti 100 Kč, při více dětech 175 Kč a přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. O tom, které děti se pokládají za nezaopatřené, platí obdobná ustanovení platná pro státní pragmatikální zaměstnance.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle 9. odstavce § 63.

Zaměstnankyním nárok na výchovné nepřísluší. Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat.

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, nastane-li u pomocného zřízence, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, pochybnost, zda ještě služebně vyhovuje.

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

Požádal-li pomocný zřízenec, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle než deset týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u příslušného úřadu (§ 65, odst. 1.), aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo pomocného zřízence, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru pomocného zřízence započitatelná pro zvýšení služného.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ústřední úřad při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení služného. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je vyloučeno.

Započtení doby, na něž pomocný zřízenec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, dnem nastoupení služby.

Při změně služebního platu obdrží pomocný zřízenec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění pomocného zřízence služby v jeho dosavadním působišti.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat dnem, v němž pomocný zřízenec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný zřízenec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat pomocných zřízenců se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 54 a 55). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Pomocní zřízenci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Pomocní zřízenci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

Náhrady ze služebního poměru (§ 8, odstavec 2.);

pensijní příspěvky (§ 36);

pojistné podle § 17, odst. 2;

peněžité pokuty (§ 30, odst. 2., č. 3);

přeplatky na služebních příjmech.

Zvláštní vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší pomocnému zřízenci nárok na služební nebo naturální byt, případně na ekvivalent za něj nebo na jiné naturální příjmy. Pomocný zřízenec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

Pokud nebude vydáno vládní nařízení zmíněné v odstavci 1, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Zvláštním vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména při úředních výkonech mimo úřad (služebních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro služební cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

Pokud nebude vydáno vládní nařízení zmíněné v odstavci 1, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Nárok a výměra služebních platů pomocných zřízenců, kteří byli povoláni ke cvičení ve zbrani, řídí se obdobou předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence.

Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává pomocným zřízencům služební místo, nastoupí-li opět civilní službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani.

Nastala-li u pomocných zřízenců služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad nemocenského pojištění; onemocněl-li pomocný zřízenec, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů poté, kdy uzdraviv se, nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen 80 % denního platu a případně příspěvku povoleného podle § 12, odst. 7. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá do zvýšení denního platu i pro nabytí nároku na zaopatřovací plat a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

Pomocný zřízenec může býti přeložen k jinému úřadu (ústavu) v témže nebo jiném oboru státní správy.

Při přeložení do jiného služebního působiště budiž, pokud to služba připouští, vzat ohled na osobní poměry zaměstnancovy.

ztrátou československého státního občanství,

výpovědí (§ 27),

uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

nastoupením vojenské presenční služby,

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 28), nebo zrušením z důvodu, že pomocný zřízenec nenastoupil včas civilní službu v případu § 22, odst. 2,

propuštěním (§ 29),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

přeložením do výslužby (díl II. části prvé),

úmrtím.

Zaměstnavatel i pomocný zřízenec může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvodů.

Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele u pomocných zřízenců, kteří nejsou ještě tři roky ve službě, čtrnáct dnů, u ostatních pomocných zřízenců jeden měsíc. Pro pomocného zřízence činí výpovědní lhůta čtrnáct dnů.

Pomocní zřízenci, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo trestným činem spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti, nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Kromě toho může pomocný zřízenec býti propuštěn bez předchozí výpovědi, provinil-li se hrubým porušením svých služebních povinností nebo činem, pro který se stane nehodným důvěry, nebo pro nějž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo s vážností úřadu.

Pomocný zřízenec takto postižený jest oprávněn ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po propuštění, dovolati se písemně rozhodnutí ústředního úřadu, což nemá však odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se pomocnému zřízenci služební plat příslušející za dobu výpovědní lhůty.

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech zaopatřovacích nároků pro pomocného zřízence a jeho příslušníky.

Pomocným zřízencům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, aniž jest porušení to takové, že by bylo třeba užiti ustanovení § 29, budou uloženy pořádkové tresty.

Pořádkové tresty jsou:

Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta služebního případně nadřízeného úřadu. Před trestním opatřením budiž zaměstnanci dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.

Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený u svého služebního úřadu do osmi dnů stěžovati (§ 62) k nadřízenému úřadu, jehož rozhodnutí jest konečným.

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se výpomocný zřízenec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu výpomocných zřízenců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který výpomocný zřízenec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

Výpomocným zřízencům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 12 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Výpomocní zřízenci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li výpomocný zřízenec nebo nastanou-li u manželky okolnosti, které podle § 12, odst. 1 a 3, vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takovéto služby výslužné.

Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší výpomocnému zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však výpomocný zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

Výpomocný zřízenec ovdovělý obdrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud je zde aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

Dosáhne-li výpomocný zřízenec denního platu, na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení.

Služební příjmy tímto nařízením nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (denní plat, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuelně výpomocnému zřízenci udělených osobních přídavků.

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou výpomocným zřízencům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

Pokud by služební plat příslušející výpomocnému zřízenci podle tohoto nařízení, s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 54 a 55) byl po srážce pensijního příspěvku menší než-li úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti nařízení, obdrží výpomocný zřízenec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení denního platu o dvě třetiny částky, o kterou denní plat byl zvýšen, a při každém dalším zvýšením o polovinu částky, o kterou dosavadní denní plat byl zvýšen, a to až do úplného zániku.

Nastane-li po dni účinnosti tohoto nařízení okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto nařízení.

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.