Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

114/1926 Sb. znění účinné od 1. 7. 1926 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 114/1926 Sb.

1.7.1926

114

 

Vládní nařízení

ze dne 7. července 1926

o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 210 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona):

ÚVODNÍ USTANOVENÍ.

§ 1.

(1)

U státních úřadů, ústavů, fondů a podniků státních nebo státem spravovaným jsou ve zřízenecké službě kromě státních pragmatikálních zřízenců zaměstnáni pomocní zřízenci. Označení „pomocní zřízenci“ nastupuje na místo dosavadního označení „výpomocní zřízenci“.

(2)

Pro tyto pomocné zřízence platí ustanovení tohoto nařízení.

(3)

K souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí může vláda určiti, zda, pokud a za jakých podmínek mohou býti při pomocných pracích zřízeneckých zaměstnány jiné pomocné síly.

§ 2.

Ustanovení tohoto nařízení platí, pokud se z něho jinak nepodává, na všechny zaměstnance jemu podrobené bez rozdílu pohlaví.

§ 3.

Zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců, uváděn jest v tomto nařízení slovy „služební pragmatika“, zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců, slovy „platový zákon“.

ČÁST PRVÁ.

Pomocní zřízenci v soukromoprávním poměru. (§ 4-47)

DÍL I.

Služební a platové poměry za činné služby. (§ 4-30)

§ 4.

Systemisace.

(1)

Pomocní zřízenci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa; služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil podle osobních stavů. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(2)

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu bez současného přestupu pomocného zřízence do tohoto osobního stavu je nepřípustno.

Podmínky pro přijetí.

§ 5.

(1)

Jako pomocný zřízenec může býti přijat jen

1.

kdo má československé státní občanství,

2.

kdo dovršil nejméně 18. rok věku,

3.

kdo vyhovuje předpisu článku 60., odstavce 1., vládního nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., a

4.

kdo je způsobilým, upotřebitelným a důvěryhodným a vyhověl případným zvláštním podmínkám potřebným pro to které místo, jež se propůjčuje.

(2)

Služební poměr pomocných zřízenců spočívá na služební smlouvě písemně sjednané mezi příslušným úřadem a zaměstnancem. Tato smlouva musí vyhovovati ustanovením tohoto nařízení a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila.

§ 6.

(1)

Jen se svolením ústředního úřadu může býti za okolností hodných zvláštního zřetele přijat

1.

kdo překročil 40. rok věku,

2.

ten, jehož způsobilost jednání jest omezena z jiného důvodu než pro nezletilost,

3.

kdo byl soudem odsouzen pro zločin nebo pro trestný čin spáchaný ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti,

4.

kdo byl z trestu ze státní nebo jiné veřejné služby propuštěn nebo takovou službu opustil v průběhu disciplinárního řízení,

5.

kdo by svým ustanovením byl podřízen nebo podroben dozoru osoby, s níž jest v poměru manželském, adopčním, schovaneckém, nebo s níž jest příbuzným nebo sešvakřen ve vzestupné nebo sestupné linii nebo v poboční linii až včetně do třetího stupně.

(2)

Nastanou-li u pomocného zřízence již ustanoveného okolnosti uvedené pod č. 5 předchozího odstavce, budiž to služební cestou neprodleně oznámeno nadřízenému úřadu, který pokud třeba učiní vhodná opatření stran jiného služebního určení.

§ 7.

Služební přísaha.

(1)

Nastupujíce službu vykonají pomocní zřízenci do rukou přednosty služebního úřadu (§ 63, odst. 5.) nebo úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

„Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen, a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti.“

(2)

Tato služební přísaha se vykonává tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého jest náboženského vyzvání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

(3)

Po vykonání ústní přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený.

(4)

Přísahu nekonají pomocní zřízenci, kteří již vykonali stejnou přísahu orgánům Československé republiky a od té doby nepřetržitě státu slouží.

§ 8.

Služební povinnosti.

(1)

Pomocní zřízenci jsou povinni konati práce jim uložené pilně, svědomitě a nestranně podle nejlepšího svědomí a vědomí, ke svým představeným uctivě se chovati, jejich rozkazů býti poslušni, jak ve službě tak mimo ni slušně a čestně se chovati a zachovávati mlčelivost o věcech služebních․

(2)

Pomocní zřízenci ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním státu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

(3)

Pomocným zřízencům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku povinnostem pomocného zřízence. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Pomocní zřízenci nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

(4)

Pomocní zřízenci jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se dotýkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

§ 9.

Dovolená.

(1)

Pomocným zřízencům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, a to pomocným zřízencům s denním platem až včetně do pátého stupně ve výměře šesti dnů, ostatním ve výměře osmi dnů.

(2)

Po dobu dovolené náleží pomocným zřízencům příslušný služební plat.

Služební plat.

§ 10.

(1)

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného a vyplácí se v měsíčních částkách pozadu splatných.

(2)

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za ustanovené dny klidu připadající do doby služby.

§ 11.

(1)

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona); počáteční denní plat činí ve skupině míst A měsíčně 700 Kč a zvyšuje se vždy po třech letech započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem o částku 25 Kč měsíčně, a to nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby pomocný zřízenec služebně vyhovoval.

(2)

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

(3)

Pomocnému zřízenci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 12) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

(4)

Pomocným zřízencům, jejichž trvalé úřední působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

§ 12.

(1)

Výchovné činí měsíčně při jednom dítěti 100 Kč, při více dětech 175 Kč a přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. O tom, které děti se pokládají za nezaopatřené, platí obdobná ustanovení platná pro státní pragmatikální zaměstnance.

(2)

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1.

studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však

a)

do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách,

b)

do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2.

jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3)

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5)

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6)

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle 9. odstavce § 63.

(7)

Zaměstnankyním nárok na výchovné nepřísluší. Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

§ 13.

Vyloučení a odklad zvýšení denního platu.

(1)

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat.

(2)

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, nastane-li u pomocného zřízence, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, pochybnost, zda ještě služebně vyhovuje.

§ 14.

Započtení pro zvýšení služebního platu.

(1)

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2)

Požádal-li pomocný zřízenec, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle než deset týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u příslušného úřadu (§ 65, odst. 1.), aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo pomocného zřízence, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru pomocného zřízence započitatelná pro zvýšení služného.

(3)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ústřední úřad při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení služného. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je vyloučeno.

(4)

Započtení doby, na něž pomocný zřízenec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 15.

Počátek postupových lhůt pro zvýšení denního platu.

Postupové lhůty pro zvýšení denního platu počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem, podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu denního platu.

§ 16.

Počátek a zastavení služebního platu.

(1)

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, dnem nastoupení služby.

(2)

Při změně služebního platu obdrží pomocný zřízenec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění pomocného zřízence služby v jeho dosavadním působišti.

(3)

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat dnem, v němž pomocný zřízenec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

(4)

Při úmrtí se zastaví plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný zřízenec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

§ 17.

Výplata služebního příjmu (platu).

(1)

Služební plat pomocných zřízenců se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.

(2)

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 54 a 55). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(3)

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4)

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5)

Pomocní zřízenci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

(6)

Pomocní zřízenci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

§ 18.

Srážky.

Z měsíčních částek služebních příjmů se srazí kromě veřejných dávek, které se vybírají srážkou, dále nároků, pro které bylo vymoženo soudní opatření zajišťovací nebo exekuce, nebo pro které bylo učiněno pravoplatné opatření jakýmkoli právním jednáním:

1.

Náhrady ze služebního poměru (§ 8, odstavec 2.);

2.

pensijní příspěvky (§ 36);

3.

pojistné podle § 17, odst. 2;

4.

peněžité pokuty (§ 30, odst. 2., č. 3);

5.

přeplatky na služebních příjmech.

§ 19.

Naturální příjmy.

(1)

Zvláštní vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší pomocnému zřízenci nárok na služební nebo naturální byt, případně na ekvivalent za něj nebo na jiné naturální příjmy. Pomocný zřízenec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

(2)

Pokud nebude vydáno vládní nařízení zmíněné v odstavci 1, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

§ 20.

Náhrada služebních výloh.

(1)

Zvláštním vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména při úředních výkonech mimo úřad (služebních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro služební cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

(2)

Pokud nebude vydáno vládní nařízení zmíněné v odstavci 1, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

§ 21.

Služební přídavky.

Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře mohou býti přiznány pomocným zřízencům vzhledem k zvláštní povaze služby služební nebo jiné přídavky.

§ 22.

Vojenská služba.

(1)

Nárok a výměra služebních platů pomocných zřízenců, kteří byli povoláni ke cvičení ve zbrani, řídí se obdobou předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence.

(2)

Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává pomocným zřízencům služební místo, nastoupí-li opět civilní službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani.

§ 23.

Služební překážky.

(1)

Nastala-li u pomocných zřízenců služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

(2)

Doba jednoho roku se počítá podle zásad nemocenského pojištění; onemocněl-li pomocný zřízenec, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů poté, kdy uzdraviv se, nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

§ 24.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství.

(1)

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2)

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen 80 % denního platu a případně příspěvku povoleného podle § 12, odst. 7. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3)

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá do zvýšení denního platu i pro nabytí nároku na zaopatřovací plat a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

§ 25.

Přeložení.

(1)

Pomocný zřízenec může býti přeložen k jinému úřadu (ústavu) v témže nebo jiném oboru státní správy.

(2)

Při přeložení do jiného služebního působiště budiž, pokud to služba připouští, vzat ohled na osobní poměry zaměstnancovy.

Ukončení služebního poměru.

§ 26.

Služební poměr končí:

1.

ztrátou československého státního občanství,

2.

výpovědí (§ 27),

3.

uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

4.

nastoupením vojenské presenční služby,

5.

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 28), nebo zrušením z důvodu, že pomocný zřízenec nenastoupil včas civilní službu v případu § 22, odst. 2,

6.

propuštěním (§ 29),

7.

přestupem do jiného státního služebního poměru,

8.

přeložením do výslužby (díl II. části prvé),

9.

úmrtím.

§ 27.

(1)

Zaměstnavatel i pomocný zřízenec může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvodů.

(2)

Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele u pomocných zřízenců, kteří nejsou ještě tři roky ve službě, čtrnáct dnů, u ostatních pomocných zřízenců jeden měsíc. Pro pomocného zřízence činí výpovědní lhůta čtrnáct dnů.

§ 28.

Trvá-li služební překážka uvedená v § 23 jeden rok, budiž služební poměr bez újmy případných nároků na zaopatřovací platy (díl II. části prvé) bez dalšího zrušen.

§ 29.

(1)

Pomocní zřízenci, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo trestným činem spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti, nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

(2)

Kromě toho může pomocný zřízenec býti propuštěn bez předchozí výpovědi, provinil-li se hrubým porušením svých služebních povinností nebo činem, pro který se stane nehodným důvěry, nebo pro nějž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo s vážností úřadu.

(3)

Pomocný zřízenec takto postižený jest oprávněn ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po propuštění, dovolati se písemně rozhodnutí ústředního úřadu, což nemá však odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se pomocnému zřízenci služební plat příslušející za dobu výpovědní lhůty.

(4)

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech zaopatřovacích nároků pro pomocného zřízence a jeho příslušníky.

§ 30.

Pořádkové tresty.

(1)

Pomocným zřízencům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, aniž jest porušení to takové, že by bylo třeba užiti ustanovení § 29, budou uloženy pořádkové tresty.

(2)

Pořádkové tresty jsou:

1.

Ústní výstraha;

2.

písemná důtka;

3.

peněžitá pokuta, která však nesmí v jednotlivém případě převyšovati třicátý díl měsíční částky služného a v témže měsíci nesmí býti uložena častěji než třikrát.

(3)

Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta služebního případně nadřízeného úřadu. Před trestním opatřením budiž zaměstnanci dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.

(4)

Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený u svého služebního úřadu do osmi dnů stěžovati (§ 62) k nadřízenému úřadu, jehož rozhodnutí jest konečným.

DÍL II.

Zaopatřovací platy pomocných zřízenců a jejich pozůstalých. (§ 31-47)

A. Zaopatřovací platy pomocných zřízenců.

(§ 31-36)

§ 31.

(1)

Pomocným zřízencům, kteří za služebního poměru pozbudou schopnosti k výdělku budou povoleny na dobu jejich neschopnosti k výdělku zaopatřovací platy, jestliže:

a)

byli zaměstnáni alespoň pět roků jako plně zaměstnaní pomocní zřízenci a

b)

nepřivodili si svou neschopnost k výdělku úmyslně nebo při spáchání zločinu.

(2)

Neschopnost k výdělku zjistí se úředním lékařem.

(3)

Zaopatřovací platy se vyměřují z pensijní základny, již tvoří roční částka příslušného denního platu stanoveného pro skupiny míst A snížená o 3000 Kč.

(4)

Zaopatřovací plat činí po pěti až deseti služebních rocích 40 % a za každý další rok 2 % pensijní základny. Zaopatřovací plat nesmí převyšovati pensijní základnu.

(5)

Při výpočtu služební doby deseti nebo více roků čítají se zlomky posledního roku, pokud převyšují šest měsíců, za celý služební rok.

(6)

Započitatelnou jest služební doba skutečně ztrávená v poměru pomocného zřízence a válečná leta nebo půlletí z titulu služby za světové války, jež jsou po zákonu započitatelna, pokud připadají na dobu, kdy pomocný zřízenec byl již ve státním služebním poměru.

(7)

O započtení jiné vojenské nebo státní služby rozhodne příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

§ 32.

(1)

Nejnižší roční výměra normálního zaopatřovacího platu stanoví se v ročních částkách takto:

Při služební době započitatelné pro výměru zaopatřovacího platu

Nejnižší výměra zaopatřovacího platu v Kč

až včetně do 15 roků

4500,

počínajíc 16. rokem až včetně do 21 roků

5100,

počínajíc 22. rokem

5700.

(2)

Uvedené nejnižší částky se zvyšují o 600 Kč ročně u ženatého pomocného zřízence, přihlíží-li se podle tohoto nařízení při zaopatřovacích platech k jeho manželce.

§ 33.

Pomocným zřízencům, kteří dokonali 60. rok věku, mohou býti povoleny k jejich žádosti zaopatřovací platy také bez průkazu neschopnosti k výdělku.

§ 34.

(1)

Zaopatřovací platy ve stejné výměře budou dány na dobu neschopnosti k výdělku těm pomocným zřízencům, kteří následkem výpovědi služebního poměru dané zaměstnavatelem vystoupili ze služby, jsou-li dány podmínky uvedené v § 31, odst. 1. a nastala-li neschopnost k výdělku buď v pěti rocích po zrušení služebního poměru nebo když v čase zrušení služebního poměru již překročili 60. rok věku.

(2)

Ustanovení tato neplatí, musí-li zaměstnavatel vydati premiovou reservu nositeli pojištění.

§ 35.

Zaopatřovací plat počíná v případech §§ 31 a 33 dnem následujícím po zastavení denního platu, v případu § 34 však prvním dnem, který následuje po řádném ohlášení neschopnosti k výdělku, vyplácí se ve lhůtách měsíčních předem a bude opět zastaven koncem toho měsíce, ve kterém oprávněný zemře nebo opět nabude schopnosti k výdělku nebo ve kterém nastala okolnost, která podle všeobecně platných ustanovení má v zápětí zánik státního odpočivného platu.

§ 36.

(1)

Pomocní zřízenci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny.

(2)

Pensijní příspěvek se sráží v měsíčních částkách ze služebního platu. Přísluší-li služební plat jen za část měsíce, sráží se příspěvek za každý den jednou třicetinou měsíční částky pensijního příspěvku.

(3)

Pensijní příspěvek jsou povinni platiti pomocní zřízenci v činné službě, dokud nedosáhli nároku na plný zaopatřovací plat bez zřetele k době připočtené pro vyměření zaopatřovacích platů z titulu civilní neb vojenské služby za světové války. Pomocní zřízenci, kteří dosáhli takového nároku na plný zaopatřovací plat, jsou povinni platiti pensijní příspěvek pouze ze zvýšení pensijní základny, kterého nabyli po dni účinnosti tohoto nařízení.

B. Zaopatřovací platy vdov po pomocných zřízencích.

(§ 37-39)

§ 37.

Vdově po pomocném zřízenci, který byl alespoň pět roků (§ 31) plně zaměstnaným pomocným (výpomocným) zřízencem a zemřel za služebního poměru nebo až do své smrti skutečně bral zaopatřovací plat podle ustanovení §§ 31 až 34 anebo by jej v případě neschopnosti k výdělku byl obdržel, bude po dobu jejího vdovství povolen zaopatřovací plat, jestliže nepřekročil manžel v době sňatku ještě 60. rok věku a bylo-li manželství uzavřeno před tím nebo mezitím, kdy manžel byl posledně zaměstnán jako plně zaměstnaný pomocný zřízenec a nebylo-li vinou manželčinou rozvedeno. Překročil-li manžel v době sňatku již 60. rok věku, obdrží vdova za předpokladů uvedených v předchozí větě zaopatřovací plat toliko tenkráte, když manželství trvalo celé čtyři roky, případně když manželu v tomto manželství porodila dítě nebo když v době manželova úmrtí vdova byla prokazatelně těhotna.

§ 38.

(1)

Zaopatřovací plat vdovy činí dvě třetiny zaopatřovacího platu, který měl manžel podle tohoto nařízení nebo na nějž by měl nárok, nejméně však 40 % a nejvýše 50 % pensijní základny.

(2)

Nejnižší roční výměra normálního zaopatřovacího platu vdovy stanoví se v ročních částkách takto:

Při služební době započitatelné pro výměru zaopatřovacího platu

Nejnižší výměra zaopatřovacího platu vdovy v Kč

až včetně do 15 roků

3.900

počínajíc 16. rokem až včetně do 21 roků

4.200

počínajíc 22. rokem

4.500

(3)

Zaopatřovací platy pro vdovu se vyměřují ze zaopatřovacího platu, který by manželu náležel podle předpisů o zaopatřovacích platech bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v § 32; nedosahují-li však takto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry stanovené v odstavci 2, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

§ 39.

Tento zaopatřovací plat bude vdově k výplatě poukázán v měsíčních předem splatných lhůtách počínajíc dnem, který následuje po zastavení denního platu, případně zaopatřovacího platu jejího manžela, nepožíval-li pak takových platů, ode dne, který následuje po úmrtí manžela, a bude opět zastaven koncem toho měsíce, ve kterém vdova zemře nebo se opět provdá, nebo ve kterém nastala okolnost, která podle všeobecně platných ustanovení má v zápětí zánik státního zaopatřovacího platu.

C. Zaopatřovací platy sirotků po pomocných zřízencích.

(§ 40-41)

§ 40.

(1)

Manželským nebo pozdějším manželstvím legitimovaným dětem pomocného zřízence, který byl alespoň pět roků (§ 31) plně zaměstnaným pomocným (výpomocným) zřízencem a zemřel za služebního poměru nebo až do své smrti skutečně bral zaopatřovací plat podle ustanovení §§ 31 až 34 anebo by jej v případu neschopnosti k výdělku byl obdržel, budou poskytnuty zaopatřovací platy, jestliže manželství, ze kterého pocházejí nebo kterým byly legitimovány, bylo uzavřeno před tím nebo mezitím, kdy jejich otec byl posledně zaměstnán jako plně zaměstnaný pomocný zřízenec.

(2)

Sirotkům bez otce, jsou-li nezaopatřeni, se vyměřují zaopatřovací platy jednou pětinou zaopatřovacího platu vdovského pro každého z oprávněných sirotků s omezením, že souhrn platů na děti bez otce nesmí pro všechny sirotky převyšovati zaopatřovací plat vdovy.

(3)

Nezaopatřeným dětem úplně osiřelým nebo jim na roveň postaveným patří zaopatřovací plat sirotčí v celkové částce polovice normálního zaopatřovacího platu vdovského, který jejich matka nebo nevlastní matka měla nebo na který by měla nárok. Jestliže by však úhrn platů na děti bez otce, které by podle předchozího ustanovení byly náležely matce, převyšoval plat na úplně osiřelé děti, budiž tato přebývající částka poukázána jako přídavek k platu pro úplně osiřelé děti podle hlav, a to tím způsobem, že kdykoliv některé dítě pozbude nároku na plat, sníží se přídavek o částku, která by matce na toto dítě připadla, a to potud, až ona přebývající částka zmizí úplně a zbude toliko zaopatřovací plat na úplně osiřelé děti. Zaopatřovací plat na úplně osiřelé děti i s přídavky nesmí nikdy býti větší než zaopatřovací plat vdovský.

(4)

Zaopatřovací platy podle předchozích odstavců budou poukázány k výplatě v měsíčních předem splatných lhůtách počínající dnem, který následuje po zastavení denního platu, případně zaopatřovacího platu zemřelého rodiče, nepožíval-li pak takového platu, ode dne, který následuje po jeho úmrtí, a budou zpravidla ponechány až do ukončeného 18. roku věku nebo do dřívějšího zaopatření. Po uvedené době může se zaopatřovací plat na děti zcela nebo z části povoliti uvedeným dětem jenom v případech mimořádných, jsou-li buď nemajetny a mimo to pro těžkou tělesnou nebo duševní chorobu úplně neschopny samostatně si opatřiti výživu, nebo studují-li na učilišti s řádným prospěchem, na dobu potřebnou k dokončení studií normálně započatých a nepřetržitě konaných, nejdéle však do dokonaného 24. roku věku.

(5)

Jinak zanikají tyto zaopatřovací platy, nastala-li okolnost, která podle všeobecně platných ustanovení má v zápětí zánik státního zaopatřovacího platu téhož druhu.

§ 41.

Úplně osiřelé děti ženských pomocných zřízenců mají nárok na sirotčí zaopatřovací plat ve výměře a za podmínek platných pro přiznání a další poskytování sirotčích zaopatřovacích platů po mužských pomocných zřízencích, není-li tu osoby k jejich výživě povinné a schopné. Mají-li tyto děti ještě jiný nárok na státní nebo nestátní veřejné zaopatřovací platy, krátí se o ně zaopatřovací platy podle tohoto nařízení.

D. Různá ustanovení.

(§ 42-47)

§ 42.

(1)

Mužským pomocným zřízencům ve výslužbě příslušejí výchovné, přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby.

(2)

Vdově přísluší k zaopatřovacímu platu přídavek ve výši doplňovacího přídavku pro ženaté, který příslušel jejímu manželovi v době úmrtí.

(3)

Vdovám po pomocných zřízencích příslušejí k zaopatřovacím platům výchovné a přídavky na děti v té výši a potud, pokud by příslušely manželovi za činné služby. Stejné výchovné a přídavky na děti příslušejí k zaopatřovacímu platu úplně osiřelých sirotků po mužských zaměstnancích případně k zaopatřovacím platům sirotčím podle předchozího paragrafu, pokud by příslušely otci za činné služby.

§ 43.

(1)

Celkové zaopatřovací příjmy pomocného zřízence nesmějí býti nižší, než jaké by mu příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 15 vládního nařízení ze dne 8. února 1923, č. 32 Sb. z. a n., kdyby byl odešel do výslužby den před účinností nařízení.

(2)

Celkové zaopatřovací příjmy vdovy, po případě sirotků nesmějí býti nižší, než jaké by jim příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 15 vládního nařízení čís. 32/1923 Sb. z. a n., kdyby byl manžel (otec) zemřel den před účinností nařízení.

(3)

Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, k němuž jest podle předchozích odstavců přihlížeti při určení celkových zaopatřovacích příjmů, určí se tyto podle změněného rodinného stavu.

(4)

Rozdíl, o který jsou uvedené celkové příjmy větší než celkové příjmy zaopatřovací příslušející podle tohoto nařízení, náleží jako přídavek k zaopatřovacím platům.

§ 44.

Úhrn zaopatřovacích platů poskytnutý vdovám a sirotkům nesmí převyšovati zaopatřovací plat pomocného zřízence ve výslužbě zemřelého.

§ 45.

(1)

Požívá-li pomocný zřízenec ve výslužbě nebo pozůstalí renty z úrazového pojištění (zaopatření), krátí se:

a)

zaopatřovací plat o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacím platem jest vyšší nežli nejvyšší pensijní základna podle tohoto nařízení,

b)

zaopatřovací platy pozůstalých o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší nežli jeden a půl násobek zaopatřovacích platů.

(2)

Jedna třetina zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

(3)

Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se zaopatřovací plat vůbec.

(4)

V ostatních případech může ústřední úřad povoliti, aby se zaopatřovací plat krátil v menší míře než podle odstavce 1 písm. a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké.

§ 46.

(1)

Poživatelé zaopatřovacích platů stanovených tímto nařízením jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu.

(2)

O srážkách ze zaopatřovacích platů platí obdobně ustanovení § 18.

§ 47.

Dosavadní ustanovení o zaopatřovacích platech a drahotních přídavcích k nim pozbývají platnosti pro pomocné zřízence, na které se vztahuje toto nařízení a kteří odešli do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto zřízencích, na které se vztahuje toto nařízení a kteří zemřeli v činné službě za jeho účinnosti.

ČÁST DRUHÁ.

Pomocní zřízenci ve veřejnoprávním poměru. (§ 48-50)

§ 48.

Pomocní zřízenci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného výpomocného zřízence ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 24 platového zákona), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům podléhajícím služební pragmatice; při tom zůstávají i nadále na systemisovaných služebních místech, která zaujímají jako pomocní zřízenci.

§ 49.

(1)

Státní služební poměr těchto pomocných zřízenců (§ 156, případně § 7 služební pragmatiky) počíná dnem po dovršení služby stanovené v předchozím paragrafu.

(2)

Co do služebního poměru platí pro ně ustanovení §§ 4, 13, 67, 157 až 167, 168, odst. 1., 178 až 188 služební pragmatiky ve znění nyní platném i se změnami a doplňky vyplývajícími z platového zákona, jakož i všech pozdějších zákonů upravujících služební poměry pragmatikálních zřízenců.

(3)

O dovolené platí ustanovení pro státní pragmatikální zřízence s tím, že nejmenší míra dovolené se určuje osmi dny.

§ 50.

Ustanovení prvé části tohoto nařízení platí také pro pomocné zřízence uvedené v § 48, pokud obsahují předpisy o úpravě platových poměrů pomocných zřízenců. Jsou to §§ 10 až 24 a ustanovení dílu II. části prvé, vyjímajíc § 34.

ČÁST TŘETÍ.

Přechodná ustanovení. (§ 51-61)

1. Převod do nových platů.

(§ 51-53)

§ 51.

Do nových platů podle tohoto nařízení se převedou výpomocní zřízenci, pro něž platí nařízení veškerého ministerstva ze dne 15. října 1902, č. 200 ř. z., a nařízení je doplňující nebo pozměňující, vyjímajíc výpomocné zřízence poštovního a telegrafního ústavu, kteří byli dočasně přijati za účinnosti tohoto vládního nařízení, nebo byli sice dříve dočasně přijati, avšak nebyli v den vyhlášení tohoto vládního nařízení v činné službě. Pro tyto výpomocné zřízenecké síly platí až do další úpravy dosavadní předpisy.

§ 52.

Výpomocní zřízenci obdrží denní plat podle skupin míst (§ 11); pro jeho stanovení jest rozhodnou započitatelná (započtená) služební doba (§ 53).

§ 53.

(1)

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se výpomocný zřízenec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2)

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu výpomocných zřízenců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3)

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který výpomocný zřízenec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

2. Přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých.

(§ 54-57)

§ 54.

(1)

Výpomocným zřízencům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

(2)

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 12 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

§ 55.

(1)

Výpomocní zřízenci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

při počátečním denním platu

100 Kč,

při prvém až třetím zvýšení

100 Kč,

při čtvrtém zvýšení

96 Kč,

při pátém zvýšení

88 Kč,

při šestém zvýšení

84 Kč,

při sedmém zvýšení

75 Kč,

při osmém zvýšení

71 Kč,

při devátém zvýšení

63 Kč.

(2)

Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li výpomocný zřízenec nebo nastanou-li u manželky okolnosti, které podle § 12, odst. 1 a 3, vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takovéto služby výslužné.

(3)

Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší výpomocnému zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však výpomocný zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

(4)

Výpomocný zřízenec ovdovělý obdrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud je zde aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

(5)

Dosáhne-li výpomocný zřízenec denního platu, na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení.

§ 56.

V případech §§ 54 a 55 jest oprávněný povinen každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši přídavku, včas ohlásiti, vyjímajíc případy, v nichž změna nastává dosažením vyššího denního platu (§ 55, odst. 5.). Opomenutí jest trestno podle všeobecných trestních a disciplinárních předpisů bez újmy následku podle 9. odstavce § 63.

§ 57.

Předpisy pro výplatu služebního platu platí stejně pro výplatu přídavků na děti a doplňovacího přídavku.

3. Dosavadní požitky a nové platy.

Vyrovnávací přídavek. (§ 58)

§ 58.

(1)

Služební příjmy tímto nařízením nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (denní plat, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuelně výpomocnému zřízenci udělených osobních přídavků.

(2)

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou výpomocným zřízencům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3)

Pokud by služební plat příslušející výpomocnému zřízenci podle tohoto nařízení, s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 54 a 55) byl po srážce pensijního příspěvku menší než-li úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti nařízení, obdrží výpomocný zřízenec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

(4)

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení denního platu o dvě třetiny částky, o kterou denní plat byl zvýšen, a při každém dalším zvýšením o polovinu částky, o kterou dosavadní denní plat byl zvýšen, a to až do úplného zániku.

(5)

Nastane-li po dni účinnosti tohoto nařízení okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto nařízení.

(6)

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

4. Převod do nových platů při reaktivaci.

(§ 59)

§ 59.

Výpomocní zřízenci ve výslužbě se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů (§§ 51 až 58) podle stavu v den jejich odchodu do výslužby.

5. Různá ustanovení.

(§ 60-61)

§ 60.

Vznikl-li před účinností tohoto nařízení výpomocnému zřízenci ve státní službě již ustanovenému nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se výpomocný zřízenec převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li výpomocný zřízenec právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, žádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto nařízení.

§ 61.

Výpomocný zřízenec převedený do nového platu se posuzuje jako kdyby skutečně měl systemisované služební místo pomocného zřízence.

ČÁST ČTVRTÁ.

Všeobecná a závěrečná ustanovení. (§ 62-68)

§ 62.

Právo stížnosti.

Pomocný zřízenec, který se pokládá za postižena opatřením na základě tohoto nařízení proti němu vydaným, může se, pokud není jinak stanoveno nebo se z tohoto nařízení jinak nepodává, písemnou stížností, služební cestou podanou, dovolati vyššího rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů, počínající následujícím dnem po vyrozumění. V poslední stolici rozhoduje, pokud se jinak nestanoví, ústřední úřad. Stížnost nemá odkladného účinku.

§ 63.

Oprava nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů.

(1)

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy pomocného zřízence z moci úřední, může pomocný zřízenec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2)

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku pomocného zřízence, může se pomocný zřízenec odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

(3)

Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4)

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může pomocný zřízenec rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

(5)

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na pomocného zřízence služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

(6)

Byly-li pomocnému zřízenci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž pomocný zřízenec měl podle platných předpisů nárok, může pomocný zřízenec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže pomocný zřízenec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7)

Byly-li pomocnému zřízenci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen pomocnému zřízenci před jejich uplynutím.

(8)

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li pomocnému zřízenci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(9)

Zavinil-li pomocný zřízenec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

(10)

Ustanovení předchozích odstavců platí i při vyměření a výplatě zaopatřovacích platů.

§ 64.

Exekuce na služební a zaopatřovací platy.

Administrativní srážky. (1) Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro zaměstnance, na něž se vztahuje toto nařízení, a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a)

Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75 % denního platu; za výslužné (provise a pod.), odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75 % zaopatřovacího platu pomocného zřízence, vdovy, úplně osiřelých dětí, zaopatřovacích platů a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b)

Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písm. a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).

c)

Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (zaopatřovacího platu atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (zaopatřovacího platu atd.) jen poměrná část těchto příjmů, vypadající podle počtu dětí.

d)

Na bytový ekvivalent neb obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.

(2)

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců uvedených v odstavci 1 a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a zaopatřovacích platů těchto zaměstnanců a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu, vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

§ 65.

Příslušnost.

(1)

Pomocnému zřízence ustanovují kromě ústředních úřadů a úřadů jim na roveň postavených toliko úřady (ústavy) jim přímo podřízené, a to zpravidla úřady (ústavy), kterým v příslušném správním obvodu toho kterého oboru státní správy náleží propůjčiti služební místo státního pragmatikálního zřízence. Pro obor ministerstva spravedlnosti platí tu předpis § 62, odst. 2, zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.

(2)

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává a není podle něho nebo podle všeobecných správních předpisů vyhražena příslušnost ústřednímu úřadu, náleží učiniti opatření úřadu (ústavu), který jest podle předchozího odstavce povolán ustanovovati pomocné zřízence, v oboru ministerstva spravedlnosti předsedovi Nejvyššího soudu, po případě presidiu příslušného sborového soudu II. stolice.

(3)

V otázkách, kde to jest zvláště předepsáno, a ve všech otázkách týkajících se zaopatřovacích platů, jest si vyžádati předchozí souhlas příslušného finančního úřadu.

§ 66.

Ustanovení § 63 o lhůtách platí obdobně i pro jiné lhůty stanovené v tomto nařízení.

§ 67.

(1)

Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

(2)

Zejména se zrušují s výhradou podle odstavců 1. a 3. dosud platná ustanovení

nařízení veškerého ministerstva ze dne 15. října 1902, č. 200 ř. z.,

nařízení veškerého ministerstva ze dne 27. září 1911, č. 193 ř. z.,

nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914, čís. 22 ř. z.,

vládního nařízení ze dne 27. února 1920, č. 128 Sb. z. a n.,

vládního nařízení ze dne 8. února 1923, č. 32 Sb. z. a n.

(3)

Pro výpomocné zřízence, kteří odešli do výslužby před 1. lednem 1926 a pro pozůstalé po nich, jakož i pro pozůstalé po výpomocných zřízencích, kteří zemřeli před tímto dnem, platí dosavadní předpisy týkající se nároků na zaopatřovací platy a jejich výměry.

§ 68.

(1)

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926, vyjímajíc ustanovení § 23, které nabývá účinnosti dnem 1. července 1926.

(2)

Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto nařízení zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto nařízení. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení části třetí.

(3)

Dokud nebude schválena systemisace míst podle tohoto nařízení, jest přípustno jakékoliv personální opatření, které předpokládá systemisaci míst, jen se schválením vlády k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.

(4)

Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na výpomocné zřízence, kteří byli podle § 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení tohoto nařízení písemně vyrozuměni podle obdoby ustanovení 3. odst. § 13 zákona č. 286/24 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto výpomocných zřízenců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti tohoto nařízení.

(5)

Nařízení toto provedou všichni členové vlády.

Černý v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Krčmář v. r.

Dr. Haussmann v. r.

Dr. Peroutka v. r.

Dr. Říha v. r.

Roubík v. r.

Dr. Slávik v. r.

Syrový v. r.

Dr. Schieszl v. r.

Dr. Fatka v. r.

Dr. Kállay v. r.