148/1926 Sb. znění účinné od 25. 6. 1926

148

Vyhláška

ministra financí

ze dne 9. července 1926

o úmluvě mezi československým ministerstvem financí a rakouským spolkovým ministerstvem financí o daňových a poplatkových účincích, jež mají podle ustanovení o obnově bilancí v jednom státě provedené změny ve státě druhém.

Na základě článku 18 smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, čís. 414 Sb. z. a n. z roku 1922, byla v Praze dne 12. června 1926 mezi zástupci československého ministerstva financí a zástupci rakouského spolkového ministerstva financí sjednána tato úmluva:

Úmluva mezi československým ministerstvem financí a rakouským spolkovým ministerstvem financí o daňových a poplatkových účincích, jež mají podle ustanovení o obnově bilancí v jednom státě provedené změny ve státě druhém.

Přihlížejíce k provedení rakouského zákona o zlatých bilancích, jakož i chystaného československého zákona o stabilisačních bilancích zjistila obojí ministerstva financí níže uvedené skutečnosti o vzájemném působení obapolných ustanovení v oboru daňovém a poplatkovém:

Čl. I.

Má-li podnik v Rakousku sídlo (bydliště) a provozovny na území Československé republiky, považují se knihovně vykázané zisky resultující z nového ocenění veškerých ukládacích hodnot podniku (majetkových hodnot v podniku trvale používaných), v obou státech za daněprosté; totéž platí i o majetku provozovacím, pokud nenáleží provozovně československé․ Provozovací majetek, náležející československé provozovně, podroben bude při novém ocenění berním ustanovením zákonů československých.

Čl. II.

Má-li podnik v Československé republice své sídlo (bydliště) a provozovny v republice Rakouské, považují se knihovně vykázané zisky, které vzniknou z nového ocenění veškerých ukládacích hodnot (majetkových hodnot v podniku trvale používaných), v obou státech na daněprosté. Provozovací majetek provozoven v Rakousku požívá daňových a poplatkových výhod rakouského zákona o zlatých bilancích.

Čl. III.

Stanoví-li se pro akciové společnosti a společnosti s obmezeným ručením, které mají v jednom z obou států sídlo a v druhém státě provozovnu, při obnově bilance znova ona část akciového neb kmenového kapitálu, která jest věnována obchodnímu provozu ve státě druhém, nepředepíše se ve státě tom poplatek admisní.

Nahradí-li při zřízení nové bilance podniky, které mají sídlo ve státě jednom, akcie, které byly podrobeny již ve druhém státě poplatku stanovenému za přenos akcií, jinými akciemi, jsou tyto akcie osvobozeny od poplatku za jejich přenos.

Jsou-li znamenány akcie společností majících sídlo v jednom z obou států na burse státu druhého, budou osvobozeny tyto společnosti od poplatku za záznam oněch akcií, které vydány budou v náhradu za akcie již zpoplatněné.

Čl. IV.

Ustanovení čl. I, II a III nabudou platnosti, jakmile budou publikovány československý zákon o stabilisačních bilancích a rakouský zákon, který poskytne podklad pro některá výše uvedená ustanovení poplatková.

Do té doby, nejdéle však do konce roku 1928, posečká se v obou státech s vyměřením dávek zmíněných v této úmluvě kromě poplatku za přenos akcií. Poplatky za přenos akcií, které byly zaplaceny před účinností čl. I - III této úmluvy, budou na žádost, kterou dlužno podati nejdéle do tří let po zaplacení, vráceny.

Čl. V.

Obě smluvní strany shodují se v tom,

1.	že nové ocenění ukládacích nebo provozovacích hodnot podniku sídlícího v jednom z obou států, které jsou mimo území druhého státu, nebude míti daňových účinků na území tohoto posledně jmenovaného státu;
2.	že samozřejmě na území republiky Československé nebude míti po stránce daňové důsledku, ocení-li podnik, který má své sídlo v Rakousku, v rámci nového ocenění majetkových součástek ve své generální bilanci československá aktiva a pasiva nejvýše takovým obnosem, který odpovídá podle poměru československé koruny k šilinku knihovnímu ocenění těchto aktiv a závazků v Československé specielní bilanci; totéž platí i v oněch případech, kdy není tu specielní bilance a kde jednotná bilance sestavená v rakouských korunách obsahuje knihovní ocenění, které pochází z doby před rozlukou měn a týká se majetkových součástek nacházejících se v Československu;
3.	že změna celkové nominální hodnoty společenského kapitálu, mající svůj důvod výhradně v měnovém vyrovnání podle č. 2 neb v novém ocenění majetkových součástek, nalézajících se mimo území jednoho z obou států, nebude samozřejmě tomuto státu důvodem k vybrání poplatku admisního;
4.	že při majetku pozemkovém a domovním ležícím na území jednoho z obou států, který není součástí kupeckého podniku a o němž jsou vedeny řádné obchodní knihy (na př. podniky zemědělské), nebude míti nové ocenění podle
5.	že v tam případě, kdy budou místo nakolkování starých akcií vydány v důsledku nového ocenění akcie zdarma, i tyto akcie zdarma vydané budou považovány za "akcie nahrazující akcie dosavadní" ve smyslu čl. III.

Čl. VI.

Rakouská finanční správa povolí československým podnikům, které o to požádají, aby směly po dobu trvání vyčkávací lhůty nahoře zmíněné (čl. IV) u svých rakouských provozoven prozatím odložiti přeúčtování v šilincích.

Čl. VII.

Tato úmluva nabude platnosti - bez újmy ustanovení čl. IV, první odstavec, - jakmile ministři financí obou smluvních stran sdělí si navzájem písemně její schválení.

Schvalovací listiny ministrů financí obou smluvních stran budou vyměněny v Praze do dvou týdnů.

V Praze dne 12. června 1926.

Dr. VALNÍČEK v. r.

Dr. NESVEDA v. r.

Schvalovací listiny ministrů financí obou smluvních stran byly vyměněny v Praze dne 25. června 1926 a nabyla tudíž úmluva tímto dnem platnosti.

Dr. Engliš v. r.