Smluvní strany se zavazují, že si navzájem na požádání vydají osoby, jež se zdržují na území jedné z nich a jež jsou stíhány anebo byly odsouzeny soudními instancemi druhé strany pro každý trestný čin, pro který lze povoliti vydání podle zákonů dožádané strany a pokud

Vydání bude rovněž povoleno pro pokus některého shora uvedeného trestného činu anebo účastenství, jsou-li trestny podle zákonodárství obou Stran Smluvních.

Smluvní Strany nevydají svých vlastních občanů státních.

Podala-li vyžadovaná osoba ve státu dožádaném žádost za udělení státního občanství, dříve než trestný čin byl spáchán, může býti rozhodnutí o žádosti za vydání odloženo až do vyřízení žádosti za udělení státního občanství․

pro zločiny a trestné činy politické nebo činy s nimi související. Dožádaný stát jest jedině povolán rozhodovati o tom, zda trestný čin jest této povahy. Za trestný čin politický ani za čin související s takovým činem trestným nebude pokládán útok proti hlavě jednoho ze smluvních států, proti královně rumunské, jakož i proti následníku rumunského trůnu a jeho choti, zakládá-li zločin vraždy (zabití) dokonané či nedokonané, pokusu nebo účastenství na takovém činu,

pro trestné činy povahy čistě vojenské,

pro trestné činy čistě tiskové,

pro trestné činy proti zákonům celním, daňovým a jiným zákonům finančním,

pro trestné činy, které lze stíhati jen na soukromý návrh poškozené osoby a může býti zastaveno jejím vzdáním se,

nastalo-li promlčení trestního stíhání nebo trestu podle zákonů platných ve všech částech území jedné ze Smluvních Stran, nebo podle zákonů státu, kde byl čin trestný spáchán dříve, než obviněný byl zatčen nebo obeslán k výslechu, nebo nelze-li jej stíhati nebo trest vykonati z jiných zákonných důvodů,

je-li požadovaná osoba pro týž trestný čin stíhána v zemi dožádané, nebo bylo-li tam trestní řízení zastaveno, nebo pro týž čin vynesen rozsudek odsuzující nebo osvobozující, leč by zákony tohoto státu připouštěly obnovu trestního řízení vzhledem k novým okolnostem.

Žádost za vydání jest podati v cestě diplomatické. Jest k ní připojiti buď spis obžalovací, zatykač nebo jinou soudní listinu jemu na roveň postavenou nebo odsuzující rozsudek vynesený proti vyžadované osobě. V těchto listinách jest krátce uvésti čin, jeho kvalifikaci a pojmenování a připojiti k nim ověřený text trestního zákona platného ve státě, jenž o vydání žádá, jehož bude použíti na trestný čin, a uvésti výši trestu.

Jde-li o trestné činy proti majetku, jest uvésti i výši škody skutečně vzešlé nebo pachatelem zamýšlené.

Tyto doklady je připojiti buď v prvopise nebo v opise, ověřeném soudem, nebo kterýmkoliv jiným příslušným úřadem státu, jenž o vydání žádá. Podle možnosti bude připojen popis vyžadované osoby, její podobenka nebo jiné údaje, jež mohou přispěti ke zjištění totožnosti.

V nutných případech může býti vyžadovaná osoba prozatímně zatčena již před podáním žádosti o její vydání na jakékoliv oznámení zaslané poštou nebo telegraficky, je-li v něm odvoláno se na soudní zatykač nebo rozsudek, a uveden-li současně trestný čin. Takové oznámení může býti zasláno soudem nebo jiným k tomu příslušným úřadem státu dožadujícího přímo u příslušného úřadu státu dožádaného.

Příslušné úřady obou Smluvních Stran mohou i bez takového oznámení prozatímně zatknouti každou osobu, jež byla vypátrána na jejich území a jest hlášena úřady druhé Strany nebo stíhána v jejích příslušných policejních listech nebo rejstřících.

Úřad, který přikročil dle odstavce 1. a 2. tohoto článku k zatčení osoby, uvědomí o tom bez průtahů úřad, který o toto zatčení žádal, nebo úřad, jímž osoba tato jest dle sdělení uveřejněného v policejních listech nebo rejstřících stíhán a sdělí současně místo, kde osoba ta jest držena.

Nepodá-li druhá Strana Smluvní do patnácti dnů poté, co bylo oznámení podle hořejších ustanovení odesláno, zprávu, že bude žádáno za vydání zatčené osoby, může osoba ta býti propuštěna.

Nedojde-li žádost o vydání s doklady uvedenými v čl. 4 a 5 do šesti týdnů ode dne, kdy odeslána byla zpráva o zatčení, zadaná odstavcem 3. předchozího článku, může býti zatčená osoba propuštěna.

Také bude možno propustiti zatčenou osobu, bylo-li žádáno za dodatečné objasnění dle č. 6 a nedojdou-li tato objasnění státu dožádaného v přiměřené lhůtě, kterou stát dožádaný určil. Lhůta tato může býti k odůvodněné žádosti prodloužena.

Žádá-li vedle Smluvní Strany za vydání téže osoby ještě jiný nebo několik jiných států, dožádaný stát může ji vydati buď státu, jehož jest příslušníkem, nebo státu, na jehož území trestný čin byl spáchán. Není-li stát, jehož tato osoba jest příslušníkem, mezi státy její vydání žádajícími, může stát dožádaný zpraviti posléz uvedený stát o žádostech, došlých od jiných států, při čemž mu určí lhůtu patnácti dnů, aby prohlásil, zda hodlá rovněž žádati o její vydání. Ustanovení čl. 9, odst. 1., bude rovněž použíti o jeho žádosti za vydání.

Jinak bude vyžadovaná osoba vydána státu, na jehož území se dopustila nejtěžšího činu trestného, a jde-li o činy stejně těžké, státu, jehož žádost za vydání došla nejdříve.

Případné závazky, jež některá ze Smluvních Stran na sebe vzala již dříve vůči jiným státům, zůstávají těmito ustanoveními nedotčeny.

Je-li vyžadovaná osoba stíhána anebo byla-li odsouzena na území dožádaného státu pro jiný trestný čin než ten, který dal podnět k žádosti za vydání, nebo je-li tam z jiné příčiny ve vazbě, lze vydání odložiti do doby, kdy bude řízení skončeno a v případě odsouzení trest odpykán nebo prominut, nebo vazba, v níž se nachází, z jiných důvodů skončena.

Tento odklad nebude závadou, aby nebylo ihned o vydání rozhodnuto.

Mohl-li by však míti odklad vydání uvedený v odstavci 1. Dle zákonů státu dožadujícího v zápětí buď promlčení, nebo jiný vážný škodlivý účinek pro trestní řízení, lze povoliti dočasné vydání vyžadované osoby, nejsou-li proti tomu závažné námitky a pod podmínkou, že vydaný bude vrácen, jakmile budou ve státu dožadujícím skončeny úkony trestního řízení, pro něž osoba byla dočasně vyžádána.

Osoba vydaná nesmí býti stíhána ani trestána ve státě, jemuž bylo vydání povoleno, nebo dále vydána jinému státu pro jiný trestný čin než pro ten, pro který bylo vydání povoleno.

Pro jiné trestné činy spáchané před vydáním bude moci býti osoba vydaná stíhána, trestána nebo dále vydána toliko,

Na žádost státu, který vydání povolil dle odstavce 2, sdělí mu druhý stát konečný výsledek trestního řízení a ověřený opis rozsudku.

Jde-li o vydání pachatele mezi jednou ze Smluvních Stran a státem třetím, bude k žádosti povolen průvoz této osoby územím strany druhé.

Ustanovení o povolení k vydání vztahují se stejně na tento průvoz.

Průvoz bude proveden orgány strany dožadované způsobem a směrem, který jí bude určen.

Smluvní strany poskytnou si navzájem právní pomoc v trestních věcech. Zejména dají doručiti spisy týkající se řízení trestního osobám, které se nalézají na jejich území, budou prováděti úkony vyšetřovací jako výslech svědků a znalců, soudní ohledání, prohlídku a zabavení věcí a předávati sobě spisy soudní a věci doličné.

Nebudou však doručovány odsuzující rozsudky, jakož i obsílky k výslechu osob jako obviněných, jež budou vydány soudy jedné Smluvní Strany proti příslušníkům druhé Strany Smluvní. Také nelze vyslechnouti příslušníka jedné Smluvní Strany jako obviněného na dožádání druhé Strany.

Dožádání o právní pomoc, které jest sepsati v řeči státní (oficielní) dožadujícího státu a opatřiti pečetí dožadujícího úřadu, bude předáno ministerstvem spravedlnosti státu dožádaného. Ustanovení čl. 5 o překladech vztahují se také na žádost a její přílohy.

Vyřízení dožádání za právní pomoc ve věcech trestních stane se podle zákonů státu, kde žádaný úkon má býti proveden. Protokoly o něm nebudou překládány do jazyka státního (oficielního) státu dožadujícího.

Jeví-li se v trestní věci, která jest projednávána před soudy jedné Smluvní Strany, nutným nebo žádoucím, aby se svědek nebo znalec nacházející se na území druhé Smluvní Strany osobně dostavil, vyzvou úřady tohoto státu osobu tu, aby vyhověla obsílce, která jí bude za tím účelem zaslána jejím prostřednictvím soudy státu druhého.

Výlohy spojené s osobním dostavením se svědka nebo znalce hradí vždy stát dožadující a obeslání bude obsahovati uvedení peníze, který bude vyplacen svědkovi neb znalci na úhradu cesty a pobytu, jakož i výši zálohy, kterou bude moci stát dožádaný vyplatiti proti náhradě státem dožadujícím, jakmile osoba obeslaná prohlásí, že chce vyhověti obeslání.

Svědek nebo znalec, ať přísluší kamkoliv, nacházející se na území jedné ze Smluvních Stran a jenž byv vyzván dobrovolně se dostaví před soudy druhé Strany, nesmí tu býti stíhán nebo vězněn pro dřívější trestné činy nebo odsouzení ani pod záminkou spoluviny na činech, jež jsou předmětem trestního řízení, v němž vystupuje.

Osoby ty pozbudou však této výhody, neopustí-li vlastní vinou území dožadujícího státu do tří dnů od té doby, kdy jich přítomnosti u soudních instancí nebylo již třeba.

Je-li osoba obeslaná ve vazbě na území státu dožádaného, lze zažádati za její dodání se závazkem, že bude tam co nejdříve vrácena. Takovou žádost bude lze zamítnouti pouze ze závažných důvodů zejména, bude-li obeslaný vězeň tomu výslovně odporovati.

Za podmínek shora uvedených bude také povolen průvoz tam i zpět územím jedné Smluvní Strany osoby, která jest ve vazbě na území třetího státu, pokládá-li druhá Smluvní Strana za nutno, aby byla postavena tváří v tvář s osobou stíhanou nebo slyšena jako svědek.

Úřady obou Smluvních Stran vydají si navzájem na požádání věcí, jichž obviněný nabyl trestným činem nebo jež slouží ku provedení důkazu, a to i tehdy, podléhají-li tyto věci zabavení nebo propadnutí.

Jsou-li věci ty v držení obviněného v době jeho vydání nebo průvozu, budou pokud možno vydány současně s jeho vydáním nebo průvozem, a budou vydány i tehdy, nemůže-li vydání již povolené býti provedeno pro úmrtí nebo útěk obviněného. Toto vydání bude se rovněž vztahovati na vydání věcí téhož druhu, jež snad obviněný byl schoval nebo uložil v zemi, povolující vydání, a jež by byly později vypátrány.

Práva osob třetích k těmto věcem nabytá zůstávají nedotčena; věci ty nutno vrátiti v tomto případě po skončení řízení trestního co nejdříve a bez náhrady dožádanému státu.

Stát, na němž bylo žádáno vydání takových předmětů, může je prozatímně podržeti, považuje-li to za nutné ku provedení trestního vyšetřování. Může je rovněž předati s podmínkou, že budou k témuž účelu vráceny, a se závazkem, že je i sám pošle zpět, jakmile to bude možno.

Smluvní Strany se zavazují, že si budou navzájem sdělovati cestou diplomatickou každé tři měsíce pravoplatné rozsudky odsuzující nebo výtahy ze všech pravoplatných rozsudků, podmínečné rozsudky v to pojímaje, jež budou vydány jich soudy proti příslušníkům Strany druhé, pokud jsou zapsány podle platných předpisů v jejích rejstřících trestních nebo rejstřících soudních.

Sdělí si rovněž pozdější rozhodnutí, jež se týkají těchto ustanovení a jsou zapsána do trestních nebo soudních rejstříků.

Úřady každé ze Smluvních Stran, pověřené vedením rejstříků trestních nebo soudních, podají bezplatně úřadům druhé Strany na jich přímou žádost o jednotlivých případech informace z rejstříků trestních nebo soudních.

Výlohy způsobené dožádáním o vydání nebo jinou právní pomoc ve věcech trestních, ponese Smluvní Strana, na jejímž území vznikly.

Úřady strany dožádané sdělí však straně dožadující výši těchto výloh, aby mohly býti vymoženy od osoby k tomu povinné. Obnosy takto vymožené náleží státu dožádanému.

Výjimku tvoří výlohy za dobrozdání jakéhokoliv druhu, jakož i výlohy vzniklé předvoláním nebo předvedením osob, jež se nalézají ve vazbě na území dožádaného státu. Tyto výlohy ponese stát dožadující. Rovněž připadají k tíži státu dožadujícího výlohy, spojené s průvozem a vydržováním na území průchodních států, osob, jichž vydání nebo dočasné vydání bude povoleno.

Státem dožadujícím budou rovněž hrazeny výlohy spojené s dočasným vydáním a vrácením zmíněným v čl. 11, odst. 3., této úmluvy.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny co nejdříve vyměněny v Praze.

Nabude působnosti jeden měsíc po výměně ratifikačních listin a zůstane v platnosti, pokud jedna ze Smluvních Stran šest měsíců předem neoznámí Straně druhé svůj úmysl, aby úmluva pozbyla své působnosti.

Tomu na svědomí splnomocněnci podepsali tuto úmluvu a přiložili k ní své pečeti.

Dáno v dvojím vyhotovení v Bukurešti, dne sedmého května jeden tisíc devět set dvacet pět.