Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

201/1926 Sb. znění účinné od 8. 10. 1926

201

 

Úmluva

o společných pohraničních stanicích, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Maďarským.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

 

A

 

KRÁLOVSTVÍ MAĎARSKÉHO

 

BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA,

 

ZÁVĚREČNÝ A DODATKOVÝ PROTOKOL,

JAKOŽ I VÝMĚNA NOT:

Úmluva

o společných pohraničních stanicích, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Maďarským. (čl. 1-35)

Zástupci obou států byli:

za republiku Československou:

pan Hugo Vavrečka,

mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr republiky Československé v Budapešti, a

pan Jan Dvořáček,

zplnomocněný ministr, přednosta národohospodářské sekce v ministerstvu zahraničních věcí,

za království Maďarské: pan Rudolf de Wodianer,

mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr,

kteří, předloživše si své plné moci a shledavše je v řádné a náležité formě, dohodli se na těchto článcích:

Článek 1.

Přípojová a přechodová služba na železničních tratích spojujících území republiky Československé a království Maďarského bude se díti na každé trati v jediné společné pohraniční stanici, ve které bude se také zároveň prováděti pohraniční policejní a celní služba.

Článek 2.

Podle článku prvního stanoveny byly společnou dohodou za společné pohraniční stanice tyto stanice:

a)

pro trati Bratislava-Petržalka-Oroszvár-Hegyeshalom nebo Nezsider, stanice Bratislava-Petržalka (Č. S. D.);

b)

pro trati Bratislava a Nové Zámky - Nové Komárno Č. S. D.-Komárno M. Á. V.-Budapest, stanice Nové Komárno (Č. S. D.);

c)

pro trati Bratislava a Levice-Parkáň-Nána-Helemba-Szob-Budapest, stanice Szob (M. Á. V.);

d)

na trati Šahy-Lučenec, stanice Drégely-Palánk (M. Á. V.) a Ipolytarnóc (M. Á. V.);

e)

pro trati Feled-Linkartovce-Bánréve-Miskolc a Plešivec-Linkartovce-Bánréve, stanice Bánréve (M. Á. V.);

f)

pro trati Košice-Moldava na Slovensku-Turňa pri Moldave-Miskolc, stanice Turňa pri Moldave (Č. S. D.);

g)

pro trati Košice-Čáňa-Hidasnémeti-Zsolca, stanice Hidasnémeti (M. Á. V.);

h)

pro trati Legiňa-Michalány-Slovenské Nové Mesto-Sátoraljaújhely-Zsolca, stanice Slovenské Nové Mesto (Č. S. D.);

i)

pro trati Užhorod-Čop-Kisvárda a Vásárosnamény, stanice Čop (Č. S. D.);

j)

co se týče tratí Filakovo-Somosköujfalu-Salgótarján-Hatván, bude se přechodová služba prováděti prozatím tímže způsobem jako dosud. Po konečném stanovení hranice mezi Československem a Maďarskem v tomto území dohodnou se vlády obou smluvních stran o určení společné pohraniční stanice.

Článek 3.

Vybudování a zařízení pohraničních stanic způsobem, který vzájemnou dohodou bude uznán nutným pro společnou službu, provedeny budou železniční správou státu, na jehož území dotyčná stanice leží, a to na její náklady․ Zařízení takto provedená zůstanou vlastnictvím dotyčné správy. Zúročení nákladů vynaložených na zařízení, které bude sloužiti výhradně potřebě sousední železniční správy, ponese tato; zúročení nákladů vynaložených na zařízení sloužící společné potřebě ponesou obě správy podle klíče stanoveného v každém případě zvlášť, a to podle rozsahu, v němž těchto zařízení bude používáno.

Procentní sazba zmíněného zúročení, jakož i klíč pro rozdělení zúročení společných nákladů určeny budou v každé jednotlivé přípojové smlouvě.

Článek 4.

Každá železniční správa dohlíží na veškerá zařízení svých pohraničních stanic a udržuje je. Veškeré výlohy vynaložené na železniční dohled a udržování těch nádražních zařízení, která slouží výlučně sousední správě, ponese tato. Výlohy vynaložené na železniční dohled a udržování společně užívaných zařízení budou rozděleny mezi obě správy podle klíče určeného v příslušných přípojových smlouvách. Dohled a udržování trati vedoucí od pohraniční stanice k hranici sousedního státu přináleží železniční správě vlastnící tuto trať, leč by byl ujednán zvláštní postup pro ty případy, kdy hranice přetíná objekty, které nutně musí býti udržovány ve svém celku jedinou správou.

Článek 5.

Veškerá státní svrchovanost, čítaje v to moc výkonnou, soudní a policejní, přísluší v pohraničních společných stanicích a na tratích mezi těmito stanicemi a hranicemi tomu státu, na jehož území tyto stanice a tyto trati leží.

Článek 6.

Železniční policie je vykonávána podle předpisů platných na jednotlivém území zaměstnanci té železniční správy, která vede na dotyčné síti provoz. Vláda příslušného státu poskytne sousední železniční správě pomoc při provádění železničního dohledu a dopravní policie.

Článek 7.

Službu ve společných pohraničních stanicích vykonává zásadně železniční správa, která jest vlastníkem těch stanic.

Nicméně vyjmuty jsou případy, kde jde o určité zvláštní služby, které vyžadují, aby byly vykonávány vlastními zaměstnanci, jako na př. kontrolní služba vozová, kontrola technická, nákladová služba odevzdávací, atd.

Mimo to může sousední správa určiti v pohraniční stanici zástupce, který by hájil její zájmy při službě provozní.

Článek 8.

Dopravní a telegrafní služba pro sousední dráhu děje se podle předpisů a v úřední řeči země, ve které tato dráha leží.

Stejně odesílají se dále služební telegramy procházející společnou stanicí v úředním jazyku sousedního státu. Písemný styk společných pohraničních stanic se služebnami sousední správy děje se v její úřední řeči. Úřední hlášení týkající se železniční dopravy a zajímající obě železniční správy budou přijímána a odesílána zaměstnanci společných pohraničních stanic v úředních řečech obou států.

Článek 9.

Vzájemná písemná sdělení železniční služby se týkající, psaná v úřední řeči státu odesílacího, vypraví se vždy prostřednictvím příslušné pohraniční stanice; tato je povinna přeložiti tato sdělení do úřední řeči státu, do kterého jsou určeny, a dále je odevzdati.

Nebudou překládána písemná sdělení určená ministerstvům nebo ředitelstvím (provozním správám), jakož i taková, která mají projíti jedním z obou států nebo oběma.

Článek 10.

Obě železniční správy a jejich zaměstnanci jsou oprávněni používati zdarma telegrafů a telefonů druhé železniční správy pro telegrafické a telefonické zprávy, týkající se železniční služby.

Přijímání a vypravení jiných než služebních telegramů řídí se podle příslušných předpisů té železniční správy, které podléhá telegrafní úřad, u něhož telegram byl podán.

Přejímání telegramů soukromých je nepřípustné.

Článek 11.

Železniční služba v pohraničních stanicích a na tratích mezi nimi a hranicemi podléhá dohledu celních a finančních orgánů příslušného státu.

Článek 12.

Obě poštovní správy obstarávají prostřednictvím svých ambulantních úřadů převoz poštovních zásilek pocházejících z poštovních úřadů druhého státu blíže hranice ležících a pro ně určených.

Tento převoz bude se díti bezplatně.

Způsob těchto výměn a zprostředkování poštovních zásilek bude stanoven mezi oběma poštovními správami podle ustanovení týkajících se pohraniční dopravy.

Oboustranná výměna poštovních zásilek bude se díti - pokud možno - v pohraničních stanicích. Způsob bude stanoven oběma poštovními správami.

Ustanovení článků 19 až 29 s výjimkou čl. 20 vztahují se, podle jejich smyslu, i na zaměstnance poštovní.

Článek 13.

Oběh vozů bude se díti na základě zvláštních smluv nebo ujednání již sjednaných, nebo které mají teprve býti ujednány.

Článek 14.

Železniční správy mají pro vlaková připojení upraviti jízdní řád tak, aby ani cestující ani zboží nebylo zdržováno déle, než toho vyžaduje služba železniční, celní nebo pasová. Vlaková připojení stejného druhu vlaků budou pokud možno zavedena, je-li o ně žádáno.

Článek 15.

Poskytnutím pomocných lokomotiv povinna jest zásadně železniční správa pověřená trakční službou. Pro případy hodné zřetele mohou býti sjednány výjimky v přípojových smlouvách. Přísluší zpravidla správě, na jejímž území jest místo nehody, aby odpomohla; nicméně je druhá správa povinna poskytnout na požádání své záchranné prostředky a svůj personál.

Článek 16.

Každá příslušná správa určí tarify od hranice nebo ke hranici. Tarifní příjmy od hranic nebo ke hranicím přísluší železniční správě toho státu, na jehož území se trať nachází. Správa, jejíž provoz přesahuje do území sousedního státu, bude odškodněna zvláštní úhradou trakčních výloh. Tyto trakční výlohy budou placeny provoz konající správě správou, která určí tarify a vybéře za ně příjmy.

Výše těchto trakčních výloh bude stanovena úmluvou, kterou sjednají obě železniční správy.

Článek 17.

Pohraniční úřady ležící v cizině jsou oprávněny užívati pro svá označení nápisů ve své úřední řeči a barev svého státu.

Článek 18.

Železnice státu, na jehož území jest pohraniční stanice, jsou povinny poskytnouti pro úřadovny příslušných správ potřebné místnosti. Jsou povinny služební místnosti udržovati, čistiti, vytápěti a osvětlovati. Pro rozdělení z toho vyplývajících nákladů bude sjednána mezi oběma smluvními stranami pro každý případ zvlášť, před zahájením služby, zvláštní dohoda.

Každá strana se postará o to, aby zaměstnanci sousedního státu měli v místě své služebny vhodné byty; bude se starati o ubytování strojního a vlakového personálu.

Článek 19.

Aby bylo zajištěno svobodné provádění služby proti všem neshodám, budou výkonní zaměstnanci obou stran zavázáni prováděti veškeré své úkony s ochotou a chovati se taktně vůči zaměstnancům druhé strany, ať ve službě nebo mimo službu. Zaměstnanci, kteří by tento závazek porušili, budou na žádost druhé strany přesazeni.

Taktéž budou přesazeni zaměstnanci přikázaní na území sousedního státu, proti kterým budou vedeny jiné stížnosti, zejména pro trvalou neschopnost jazykovou, pro politickou a národnostní agitaci na cizím území, nebo ti, kterým se dokáže podloudnictví nebo těžké fiskální poškození sousedního státu.

V případu potřeby lze žádati přesazení i bez uvedení důvodů.

Pokud jde o přestupky disciplinární a služební, zůstávají zaměstnanci zodpovědnosti úřadům své země.

Článek 20.

Vlakový a strojní personál musí se podříditi za pobytu ve společné pohraniční stanici služebním ustanovením vlastnické správy.

Článek 21.

Zaměstnanci ustanovení v cizím území musí dbáti zákazů ohledně dovozu, vývozu a průvozu, vydaných státem, ve kterém se nacházejí.

Článek 22.

Železniční zaměstnanci zaměstnaní trvale na území druhé smluvní strany musí býti opatřeni průkazy totožnosti vystavenými příslušnými železničními úřady této strany.

Zaměstnanci pohraničních úřadů na cizím území, jakož i kontrolní úředníci budou míti možnost přecházeti hranici kdykoliv, vykáží-li se při vstupu i výstupu průkazem totožnosti označujícím jejich hodnost a zaměstnání.

Seznam cizího personálu zaměstnaného trvale v pohraničních úřadech bude odevzdán přednostovi společné pohraniční stanice, aby mohl býti předložen příslušným úřadům. Tyto úřady budou míti možnost ohraditi se proti používání určitých osob.

Každá změna v personálu musí se oznámiti předem týmž způsobem těmto úřadům.

Zaměstnanci i úředníci kontrolní mohou býti podrobeni celní prohlídce.

Zřízenci poštovní musí býti opatřeni průkazy totožnosti (téhož druhu) vystavenými příslušnými poštovními ředitelstvími státu, na jehož území společná pohraniční stanice leží.

Článek 23.

Obě smluvní strany postarají se, aby železniční zaměstnanci, zaměstnaní v úřadech druhého státu, nebyli při vykonávání své služby rušeni, aby v přijímání a odesílání úředních peněz a služební korespondence nebylo zabraňováno, a aby bezpečnost jejich služebních dokladů a úředních peněz netrpěla.

Při vyskytnuvším se odporu proti zaměstnancům pohraničních úřadů nalézajících se na cizím území, nebo proti jejich opatřením, učiní stát, na jehož území tyto úřady leží, nutná opatření na potlačení odporu a pro zabezpečení volného vykonávání jejich úředních výkonů.

Článek 24.

Železniční zaměstnanci pohraničních úřadů jsou oprávněni nositi v okolí svých úřadoven, ať ve službě nebo mimo službu, své stejnokroje nebo odznaky a při službě případně předepsané poboční sečné zbraně.

Článek 25.

Příslušníci branné moci jsou vyloučeni ze služby na cizím území.

Článek 26.

Domovská příslušnost a státní občanství (illetöség és állampolgárság), jakož i služební podmínky zaměstnanců obou stran nedoznávají žádné změny z důvodu pobytu nebo zaměstnání jejich na území druhého státu.

Článek 27.

Zaměstnanci a členové jejich rodin, tito pokud zároveň zachovali státní příslušnost svého domovského státu, budou na cizím území sproštěni vší vojenské povinnosti v kterékoliv části ozbrojené moci, jakož i ode všech poplatků z osvobození od služby vojenské; budou taktéž osvobozeni ode všech povinných veřejných prací jakéhokoliv druhu a nebude jim naopak nikterak bráněno, aby učinili zadost svým povinnostem vojenským nebo jiným ve svém domovském státu.

Článek 28.

Co se týče veřejných břemen, jsou železniční zaměstnanci v pohraničních úřadech na cizím území, jakož i členové jejich rodin s nimi bydlící, podrobeni všem nepřímým veřejným daním a dávkám vybíraným státem, na jehož území konají službu; naproti tomu jsou osvobozeni od všech přímých veřejných daní a dávek v cizím státě, na jehož území jsou zaměstnáni, vyjma případ, že by byli povinni platiti tyto daně a dávky i bez ohledu na jejich úřední přítomnost na tomto území.

Článek 29.

Železniční zaměstnanci v pohraničních úřadech na území sousedního státu, jakož i členové jejich rodin bydlící s nimi, požívají téže ochrany, jako vlastní příslušníci státu, ve kterém leží společná pohraniční stanice.

Naproti tomu jsou zavázáni podříditi se trestním zákonům, policejním, celním, daňovým a důchodkovým předpisům toho státu, kde konají službu.

Článek 30.

Úrazy železničních zaměstnanců zaměstnaných dočasně na území druhé smluvní strany nebo zaměstnanců v trvalé službě na částech trati mezi společnou pohraniční stanicí a hranicemi nebo v pohraničních stanicích (pojímaje v to úrazy přihodivší se v železničních dílnách), způsobené provozem druhé železnice, pokládají se za úrazy způsobené vlastní železnicí. Následkem toho železnice, které zaměstnanec náleží, ručí druhé železnici za škody, které jí povstanou smrtí nebo zraněním těchto zaměstnanců.

Co se týče pojištění železničních zaměstnanců zaměstnaných dočasně na území druhého státu nebo zaměstnanců v trvalé službě ve společných pohraničních stanicích a na trati mezi společnou pohraniční stanicí a hranicemi, budou pro ně výlučně směrodatnými právní předpisy státu, na jehož území jest sídlo železniční správy, u které tito zaměstnanci jsou zaměstnáni, leda by společnou jeho mohou správ obou států byl sjednán opak.

Pro provedení sociálního pojištění, jakož i pro rozhodnutí sem spadajících sporů jsou příslušni pojišťovatelé, správní úřady nebo soudy onoho státu, podle jehož právních předpisů se dotyčné sociální pojištění ve smyslu předchozího odstavce děje.

Pojištění provedené podle hořejších ustanovení a ve shodě s právními předpisy druhého státu má, pokud se týče soukromoprávní zodpovědnosti podnikatelů (zaměstnavatelů), jakož i třetích osob, stejnou právní moc jako pojištění předsevzaté podle právních předpisů domácích.

V případě služebních úrazů a onemocnění povstalých při službě, a to maďarského personálu na území československém a personálu československého na území maďarském, zajišťuje se lékařská pomoc, léky a lékařské ošetření pro cizí personál.

Výlohy vynaložené správou, která poskytne lékařskou pomoc, budou jí nahrazeny správou, které náleží poraněný nebo nemocný zaměstnanec, nepřipadají-li ovšem na vrub příslušné nemocenské pokladně.

Předpokladem pro náhradu výloh jest výkaz lékaře, který ošetřuje nemocného nebo poraněného, osvědčující, že lékařská pomoc byla nutná a přiměřená povaze případu a sociálnímu postavení zraněného nebo nemocného.

Článek 31.

Při železničních nehodách na pohraničních stanicích, jakož i mimo ně, směrodatny jsou pro ručení za usmrcení nebo zranění osob, vyjma osoby v předcházejícím článku uvedené, jakož i za hmotné škody, tyto zásady:

1.

Ručení nebo postih z tohoto ručení stíhá:

a)

při železničních nehodách, zaviněných špatným stavem trati nebo stroje v činnosti (náležejícího k němu tendru) nebo draisiny, tu správu, které náleží dohled na udržování oné trati, stroje (i přináležejícího tendru) nebo draisiny;

b)

při železničních nehodách, zaviněných špatným stavem vozů nebo jiných vozidel pod a) neuvedených, tu správu, která tento vůz nebo vozidlo naposled měla na starosti;

c)

ve všech jiných případech tu správu, které podléhá personál nehodu zavinivší. Personál, který koná službu v zájmu železniční správy druhého státu, bude při provádění této služby pokládán za personál této správy.

d)

V případě, kdy ručení se rozdělí mezi obě správy nebo kdy příčina nehody či nehoda sama je dílem náhody, stíhá ručení nebo postih z něho v stejném poměru obě správy.

2.

Veškerou vyšší mocí zaviněnou škodu ponese železniční správa, jejíž vlastnictví bylo poškozeno.

3.

Pro stanovení ručení a zejména pro vymezení "vyšší moci" bude použito zpravidla právních předpisů toho území, kde se železniční nehoda stane, po případě, kde vznikne škoda.

4.

Předchozími ustanoveními nejsou dotčeny zvláštní předpisy a ujednání týkající se ručení za přepravované zboží a vozy.

5.

Vyšetřování o železniční nehodě bude vedeno železniční správou, v jejímž obvodu se nehoda stala. Bude-li ve smyslu předchozích ustanovení druhá správa také súčastněna na nehodě, bude vyšetřování vedeno společně orgány obou správ.

6.

Přípojovým smlouvám, které budou sjednány, ponechává se přesnější vymezení nebo stanovení otázek ručení a postihu. Železniční správy budou tudíž zmocněny, aby se dohodly se schválením nadřízených příslušných úřadů o úpravě otázek ručení a postihu podle jiných zásad.

Článek 32.

Obě smluvní strany se zavazují uvésti v činnost s největším urychlením pohraniční stanice, na kterých se v této smlouvě shodly.

Pokud pohraniční stanice nebudou dostatečným způsobem zařízeny, bude se díti přeprava způsobem, jakým se dála až posud, nebo po případě jiným způsobem, který musí býti stanoven oběma železničními správami společnou úmluvou.

Článek 33.

Další podrobné jednotlivosti jsou vyhrazeny přípojovým smlouvám, které budou sjednány, a to na základě ustanovení této úmluvy. V těchto smlouvách bude stanovena úhrada vlastních výdajů za vzájemné výkony, počítaje v to příplatky účtující správou od případu k případu zapravované (přirážky k vlastním nákladům, přirážky pro zaopatřovací a humanitní instituce). Co se těchto nákladů ze společné služby pocházejících týče, bude se jejich úhrada díti podle klíče stanoveného společnou úmluvou. V přípojových smlouvách se také stanoví vzájemná úhrada trakčních výloh.

Článek 34.

Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

Článek 35.

Úmluva nabude působnosti za osm dní od výměny ratifikací. Může býti vypověděna ročně, 1. ledna každého roku. V případě výpovědi postarají se smluvní strany o to, aby byla v příhodném čase nahrazena novou úmluvou, vyhovující potřebám vzájemné dopravy a společné služby.

Dáno dvojmo v Budapešti dne 8. března roku tisícího devítistého dvacátého třetího.

VAVREČKA v. r.

 

J. DVORÁČEK v. r.

 

RUDOLF de WODIANER v. r.

Závěrečný protokol

k úmluvě o společných pohraničních stanicích, sjednané mezi republikou Československou a královstvím Maďarským.

Při podpisu úmluvy o společných pohraničních stanicích, sjednané dnes mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, učinili podepsaní zmocněnci následující prohlášení, která mají tvořiti integrující součást této úmluvy.

K článku 4.

a)

Železniční správa československá bude udržovati mostní podle mostu v Komárnu, které protíná hranice, jakož i dva pilíře tohoto pole; udržování bude se díti na společný náklad obou stran.

Udržování ostatních mostních polí s pilíři a pobřežními pilíři děje se na vlastní náklad železniční správy toho státu, na jehož území se tyto části mostu nacházejí.

b)

Železniční správa maďarská bude udržovati prostřední pole mostu ipolského u Szobu, jakož i pilíře tohoto pole; udržování bude se díti na společný náklad obou stran.

Udržování ostatních mostních polí s pobřežními pilíři obstarává na vlastní náklad železniční správa toho státu, na jehož území tyto části mostu leží.

c)

Železniční správa československá bude udržovati pilíř protnutý hranicí mezi prvním a druhým polem mostu přes Tiszu a Čopu se strany československé, a to na společný náklad obou stran.

Udržování mostních polí s druhým pilířem a s pobřežními pilíři děje se na vlastní náklad železniční správy toho státu, na jehož území tato pole leží.

Maďarská vláda se zavazuje uvésti co nejdříve v dobrý stav scházející konstrukci mostu u Čopu.

d)

Obě železniční správy shodnou se, s výhradou schválení inspekčními úřady, o způsobu provedení této úmluvy také ohledně udržování ostatních konstrukcí železničních tratí, pokud jsou protínány hranicemi.

e)

Aby se rychle opravily veškeré případné poruchy telegrafních, telefonních a návěstních linek, jest žádoucno, aby příslušní dohlédací zřízenci měli volný průchod k nejbližší pohraniční stanici. Bude tedy zapotřebí stanoviti, aby tito zaměstnanci byli opatřeni prostřednictvím přednosty stanice svého domovského území průkazkou totožnosti, opatřenou fotografií a ověřenou policejními úředníky dotyčného území.

K článku 9. Služební korespondence obou železničních správ bude přijímána sousední správou a touto zadarmo dopravována na jejím vlastním území.

K článku 14. V žádném případě nemohou býti vlaky vypraveny před provedením prohlídky celní a pasové, prováděné zaměstnanci obou států, leč by byla tato prohlídka konána zaměstnanci jednoho nebo druhého státu ve vlaku během cesty. Zaměstnanci celní a policejní obou států budou konati prohlídku pokud možno současně a se vším urychlením, pokud to připouští zachovávání zájmů svěřených těmto zaměstnancům.

V žádném případě však nemůže celní odbavení zboží, které cestující vezou s sebou, býti důvodem k tomu, aby normální zdržení vlaků bylo překročeno. Toto zboží bude zadrženo na pohraničních stanicích a nebude dále vypraveno, leč po pravidelném proclení, příštím vhodným vlakem.

K článku 29.

a)

Železniční zaměstnanci sousedního státu budou postaveni na roveň železničním zaměstnancům státu, na jehož území společná stanice leží, pokud se týče jejich účasti na personálních a společných kuchyních, na výhodách, poskytnutých těm, kteří užívají nádražních restaurací, na aprovisačních předmětech spotřebních a osvětlovacích, jakož i co se týče lékařské pomoci.

V každém případě budou míti možnost dopraviti ze svého vlastního státu předměty aprovisační, otop a předměty osvětlovací v míře, odpovídající jejich potřebě.

b)

Volný vývoz a dovoz, bez jakýchkoliv daní a poplatků, bude povolen po předložení osvědčení přednosty dotyčného úřadu, pro nářadí a provozní materiál, pro předměty a materiál určený k zařízení a pro službu pohraničních úřadů ležících v cizím území, pro předměty stěhovaných zaměstnanců těchto úřadů a pro nářadí zasílané do vlastního státu k opravě, čištění atd. a zpětnému jejich zaslání z tohoto státu, pro stejnokroje a výstroj těchto zaměstnanců, pro otop a osvětlovací materiál pro tyto úřady určený.

K článku 32. Hledíce k důležitosti trati Bratislava-Budapest pro mezinárodní dopravu, shodly se obě smluvní strany na tom, že uvedení v činnost pohraniční stanice Szobu je prvotřídní potřebou železniční služby; proto zavazuje se Maďarsko přikročiti ihned ke všem nutným výstavbám této stanice a skončiti je úplně v nejkratší možné lhůtě, jakož i dorozuměti se co nejdříve stran nutných zařízení a stran jejich provedení s československou železniční správou.

V Budapešti, dne 8. března roku tisícího devítistého dvacátého třetího.

VAVREČKA v. r.

 

J. DVOŘÁČEK v. r.

 

RUDOLF de WODIANER v. r.

Dodatkový protokol

k úmluvě sjednané dne 8. března 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o společných pohraničních stanicích.

Podepsaní plnomocníci, jsouce k tomu řádně zmocněni, shodli se na tomto:

1.

Ustanovení článků 17. a 18. úmluvy podepsané dne 8. března 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o společných pohraničních stanicích bude rovněž použito na úřady celní a na úřady pasové kontroly, zřízené v těchto stanicích, kdežto ustanovení článků 19. až 29. (s výjimkou článku 20.) budou použita na zaměstnance těchto úřadů. Rovněž bude použito ustanovení závěrečného protokolu k článku 29. na úřady celní a úřady pasové kontroly a jejich zaměstnance.

2.

Zaměstnanci jednoho ze států, který je smluvní stranou výše zmíněné úmluvy, zaměstnaní v jeho pohraničních úřadech ležících na území druhého smluvního státu, budou podrobeni přímým daním toliko ve smyslu ustanovení úmluvy sjednané dne 13. července 1923 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní.

3.

Ustanovení čl. 17. jest rozuměti tak, že zahrnuje v sobě právo pohraničních úřadů, ležících na území druhého státu, používati k označení svých úřadoven též znaků svého státu, nikoliv však jeho vlajky.

Dáno dvojmo v Budapešti, dne 14. dubna roku tisícíhodevítistéhodvacátéhošestého.

L. S. HUGO VAVREČKA v. r.

 

L. S. RODOLPHE de WODIANER v. r.

Královské maďarské ministerstvo zahraničních věcí.

V Budapešti, dne 13. dubna 1926.

 

59.422/4 1926.

 

Pane ministře,

 

dovoluji si Vám oznámiti toto:

Článek 1. úmluvy sjednané mezi královstvím Maďarským a republikou Československou o společných pohraničních stanicích a podepsané dne 8. března 1923 stanoví, že přípojová a přechodová služba železniční, jakož i pohraniční služba policejní a celní bude se díti ve společných pohraničních stanicích. Následkem toho se rozumí, že zmíněná úmluva se nevztahuje na policejní službu veterinární.

Prose Vás, abyste mně laskavě zaslal obdobné prohlášení, ujišťuji Vás, pane ministře, opětně svojí hlubokou úctou.

WALKO v. r.

Jeho Excellence

pan Hugo Vavrečka,

mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr

v Budapešti.

Vyslanectví republiky Československé.

V Budapešti, dne 15. dubna 1926.

 

Č. 5645/26.

 

Pane ministře,

 

odpovídaje na Vaši notu č. 59.422/4-1926 ze dne 13. dubna 1926, dovoluji si Vám potvrditi, že souhlasně s ustanoveními článku 1. úmluvy, sjednané mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o společných pohraničních stanicích a podepsané dne 8. března 1923, tato úmluva se nevztahuje na policejní službu veterinární.

Račte přijati, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty.

VAVREČKA v. r.

Jeho Excellence

pan Ludvík Walko,

ministr obchodu, pověřený prozatímním řízením ministerstva zahraničních věcí

v Budapešti.

 

PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU, ZÁVĚREČNÝ A DODATKOVÝ PROTOKOL, JAKOŽ I VÝMĚNU NOT, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

V TOPOLČIANKÁCH DNE 15. SRPNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ŠESTÉHO.

L. S. PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:

T. G. MASARYK v. r.

 

MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny této úmluvy byly vyměněny v Praze dne 30. září 1926. Dle čl. 35 nabyla úmluva mezinárodní působnosti osmý den po výměně ratifikací.

Dr. Beneš v. r.