Čekejte, prosím...
Dodatečná dohoda k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni.(čl. 1-7)
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
231/1926 Sb. znění účinné od 10. 6. 1929

231

 

Dodatečná dohoda

k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 23. února 1925.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,

 

RAKOUSKA, ITALIE, POLSKA, RUMUNSKA

 

A

 

KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ

 

BYLA SJEDNÁNA TATO DOHODA S PŘÍLOHOU:

Dodatečná dohoda k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni.

(čl. 1-7)

REPUBLIKA RAKOUSKÁ, KRÁLOVSTVÍ ITALSKÉ, REPUBLIKA POLSKÁ, KRÁLOVSTVÍ RUMUNSKÉ, KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ A REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ,

uznavše, že jest vhodno, provésti některé změny úmluvy ze dne 6. dubna 1922 o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni,

jmenovaly svými zmocněnci:

Spolkový president republiky Rakouské:

p.

Lothara Eggera,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

Jeho Veličenstvo král Italský:

J.

E. Benito Mussolini,

ministerského předsedu, ministra zahraničních věcí,

President republiky Polské:

p.

Zbigniewa Smolku,

soudce nejvyššího správního soudu ve Varšavě,

Jeho Veličenstvo král Rumunský:

p.

Al. Em. Lahovary,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců:

p.

Milorada Straznického,

profesora na universitě v Záhřebě,

President republiky Československé:

p.

Antonína Papírníka,

Chargé d'Affaires a․ i. Československé republiky u J. V. krále Italského

a

p.

Bohumila Vlasáka,

zplnomocněného ministra a odborového přednostu československého ministerstva financí,

kteří, ověřivše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:

Článek I.

A.

K bodu 5., článku 9. úmluvy ze dne 6. dubna 1922 připojují se tato ustanovení:

Nebude-li vůbec anebo pokud nebude zrušena sekvestrace pohledávek poštovní spořitelny ve Vídni, uvalená vládou Belgie, Francie a Velké Britanie, odevzdá poštovní spořitelna ve Vídni zúčastněným státům, podle ustanovení článku II. této dohody, za příslušné pohledávky s případnými úroky dluhopisy zmíněné v § 12 rakouského spolkového zákona ze dne 16. července 1921 (spolk. zák. č. 393).

Tyto dluhopisy zmenší se o částky, kterých bylo použito k zapravení pohledávek u poštovní spořitelny, náležejících příslušníkům cizích zemí, jež byly nepřátelskými v poměru k bývalému území císařství Rakouského, a to:

a)

o 52.563 francouzské franky (dluhy vůči příslušníkům francouzským);

b)

o 5.790 liber šterlinků s úroky, které je platiti úřadu verifikačnímu a kompensačnímu (dluhy vůči příslušníkům anglickým a italským).

Za pohledávku uvedenou pod písmenem f) odevzdá poštovní spořitelna zúčastněným státům příslušné hodnoty, které obdržela od Rakousko-uherské banky v likvidaci.

Vysoké smluvní strany uznávají, že pohledávka uvedená pod písmenem g) je zahrnuta v pohledávce uvedené pod písmenem d); není proto důvodu, aby byla uváděna v seznamu pohledávek.

Depositum uvedené pod písmenem i) je nyní u Bruselské banky.

B.

Bod 6. článku 9. výše zmíněné úmluvy, nahrazuje se tímto:

6.

konečně peníz 12.500,000.000 korun rakouských (1,250.000 rakouských šilinků), jenž bude vyplacen státům uvedeným v následujícím článku II., bodu 6., v jejich národní měně podle středního směnného kursu (šek) příslušné měny dne 1. prosince 1924 na vídeňské burse.

Poštovní spořitelna vyplatí tento peníz podle ustanovení následujícího článku II., bodu 6.:

a)

částku čtyři a půl miliardy (450.000 rakouských šilinků) za dva měsíce po dni, kdy výše zmíněné úmluva a tato dohoda stanou se účinnými, a

b)

zbytek současně s konečným převodem pohledávkových bloků, nikoli však před uplynutím jednoho roku po vyplacení první částky.

Článek II.

Článek 10. výše zmíněné úmluvy nahrazuje se tímto:

1.

Pohledávky a dluhy vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny vůči různým poštovním správám národních států, které mají býti převedeny podle článku 9., bodu 1., budou připsány k dobru, případně k tíži, zvlášť každému národnímu ústavu zmíněnému v článku 1., odstavci 3. výše uvedené úmluvy.

2.

Cenné papíry, které poštovní spořitelna odevzdá národním státům podle článku 9., bodu 2. (příloha k zmíněné úmluvě), rozdělí se podle jmenovité hodnoty.

Především přidělí se každému národnímu státu hodnoty, na kterých bude míti příslušný národní stát zvláštní zájem, hledíc k tomu, ve kterém území je zástava nebo kde je sídlo emisního ústavu (čís. II. přílohy).

Titry dluhu zajištěného na drahách, na kterých má zájem současně několik národních států (čís. III. přílohy), rozdělí se podle přibližného poměru délky trati, tvořící zástavu, na území každého státu.

Titry nezajištěného dluhu předválečného (čís. I. přílohy) se všemi kupony (článek 9., bod 2., poslední odstavec) rozdělí se s konečnou platností takto:

Italie jmen. hodnota K 3,500.000,

Polsko jmen. hodnota K 17,000.000,

Rumunsko jmen. hodnota K 6,000.000,

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jmen. hodnota K 8,000.000,

Československo jmen. hodnota K 47,500.000.

Titry přidělené každému národnímu státu podle ustanovení tohoto bodu jsou vyjmenovány v seznamu přiloženém k této dohodě, tvořícím podstatnou součást této dohody.

3.

Lombardní pohledávky poštovní spořitelny, zmíněné v článku 9., bodu 3., oznámí se každému státu pro přejímající ústav zvláštním seznamem, jejž tento ústav přezkoumá co do státního občanství a bydliště (sídla) dlužníků. Lombardní pohledávky poštovní spořitelny, které budou po opravě provedené společnou dohodou mezi poštovní spořitelnou a příslušným státem uznány, budou i se zástavami převzaty příslušným národním státem.

4.

Pohledávky z běžného účtu za poštovní spořitelnou v Sarajevě, zmíněné v článku 9., bodu 4., použije se k úhradě pohledávkového bloku království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

5.

Cizozemské pohledávky, postoupené poštovní spořitelnou podle článku 9., bodu 5. výše zmíněné úmluvy, případně podle článku I., bodu A této úmluvy, rozdělí se podle jmenovité hodnoty takto:

Především přidělí se Polsku titry desetileté (článek I., bod A) podle poměru každé skupiny, v úhrnné jmenovité hodnotě šesti a půl (6,5) miliardy korun rakouských, čítané podle středního směnného kursu příslušné cizí měny dne 1. prosince 1924 na vídeňské burse.

Zbytek výše zmíněných pohledávek přidělí se podle poměru různých skupin z 13,85 % Italii a z 86,15 % Československu.

6.

Úhrnný peníz dvanácti a půl miliardy korun rakouských (1,250.000 rakouských šilinků), o nichž mluví článek I., bod B této dohody, rozdělí se mezi národní státy takto:

K rak. rak. šil.

Italii 2.000,000.000 (200.000)

Polsku 1.000,000.000 (100.000)

Rumunsku 2.500,000.000 (250.000)

království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1.000,000.000 (100.000)

Československu 6.000,000.000 (600.000)

podle zásady stanovené v článku I., bodu B. této dohody.

Polsko, Rumunsko a království Srbů, Chorvatů a Slovinců obdrží výše uvedené částky z peníze 4 a půl miliardy (450.000 rak. šil.), který zaplatí Rakousko podle článku I., bodu B této dohody za dva měsíce po dni, kdy zmíněná úmluva a tato dohoda se stanou účinnými.

Článek III.

Článek 16. úmluvy ze dne 6. dubna 1922 nahrazuje se tímto:

Poštovní spořitelna nebude účtovati poplatků a výloh za převod pohledávek, ani za vydání deposit titrů, provedené v sídle poštovní spořitelny ve Vídni.

Článek IV.

S výhradou ustanovení posledních odstavců článku I. a II. této dohody bude dohoda, jakož i úmluva ze dne 6. dubna 1922 provedena poštovní spořitelnou ve Vídni na žádost každého zúčastněného státu, jakmile on spolu se správou téže poštovní spořitelny zjistí účetní data převodu běžných účtů a vkladních knížek.

Článek V.

V článku 2., odstavci prvním, a v článku 6., odstavci 4., úmluvy ze dne 6. dubna 1922, připojí se po slovech „jiného státu“ slovo „národního“.

Druhý odstavec článku 14. a článek 15. výše zmíněné úmluvy se zrušují.

Za třetím odstavcem článku 19. připojuje se tento odstavec:

Dojde-li mezi Rakouskem a jedním nebo několika z ostatních signatárních států ke sporu velké finanční nebo prejudicielní důležitosti, zvolí si oba členové v odstavci druhém zmínění předsedu; neshodnou-li se, bude předseda jmenován Stálým dvorem mezinárodní spravedlnosti.

Článek VI.

Všechna ustanovení úmluvy ze dne 6. dubna 1922, která nebyla touto dodatečnou dohodou změněna, zůstávají nedotčena.

Článek VII.

Tato dohoda bude co nejdříve ratifikována.

Státy, které dosud neratifikovaly úmluvu ze dne 6. dubna 1922, budou ratifikovati současně tuto úmluvu i tuto dohodu.

Každý stát zašle svoji ratifikaci vládě italské, která to oznámí všem ostatním signatárním státům.

Ratifikační listiny zůstanou uloženy v archivech vlády italské.

Tato dohoda nabude účinnosti současně s úmluvou ze dne 6. dubna 1922 po ratifikaci všemi smluvními státy.

Jakmile dojdou všechny ratifikace, bude sepsán protokol, jehož datum bude též dnem, kdy výše zmíněná úmluva a tato dohoda stanou se účinnými.

NA DŮKAZ TOHO, zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto dohodu.

DÁNO v Římě dne 23. února 1925, francouzsky v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády království Italského a jehož ověřené opisy budou odevzdány všem signatárním státům.

Za Rakousko:

Lothar Egger.

 

Italii:

Benito Mussolini.

 

Polsko:

Zbigniew Smolka.

 

Rumunsko:

Al. Em. Lahovary.

 

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců:

Milorad Straznicky.

 

Československo:

Antonín Papírník,

Bohumil Vlasák.

Příloha k dohodě

Není doplněna

 

 

 

PROZKOUMAVŠE TUTO DOHODU S PŘÍLOHOU A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNI SHROMÁŽDĚNI REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKO-SLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

V TOPOLČIANKACH, DNE 30. ZÁŘI LÉTA TISICÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO ŠESTÉHO.

 

PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ' L. S.

T. G. MASARYK v. r.

 

MINISTR ZAHRANIČNÍCH vÉcI:

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

 

 

Vyhlašuje se s tím, že dohoda tato nabude účinnosti současně s úmluvou uzavřenou v Římě dne 6. dubna 1922 o poštovní spořitelně vídeňské.

 

Švehla v. r.