K účelu této Úmluvy Smluvní strany shodují se v tom, že přijímají tyto definice:

Surové opium. - Výrazem "surové opium" se rozumí šťáva samočinně ssedlá, vyrobená z makovic máku setého (Papaver somniferum L.), která nebyla dosud podrobena žádnému zpracování vyjma takové, jež jest nutno k jejímu balení a dopravě, ať obsahuje jakékoli množství morfia.

Medicinální opium. - Výrazem "medicinální opium" se rozumí opium, které podrobeno bylo nutnému zpracování, aby se hodilo pro potřebu lékařskou, ať se nalézá v prášku nebo drobných kouscích, ať smíšeno s neutrálními látkami podle požadavků lékopisu.

Morfium - Výrazem "morfium" se rozumí hlavní alkaloid opia s chemickým vzorcem C17H19NO3.

Diacetyl morfia. - Výrazem "diacetyl morfia" se rozumí diacetyl morfia (diamorfium, heroin) s chemickým vzorcem C21H23NO5.

Listy kokové. - Výrazem "listy kokové" se rozumí list Erythoroxylon Coca Lamarck, Erythroxylon novo-granatense (Morris) Hieronymus a jejich druhů, z čeledi Erythroxylaceae, a list jiných odrůd tohoto rodu, z nichž mohl by býti kokain získán přímo nebo získán chemickou cestou.

Surový kokain. - Výrazem "surový kokain" se rozumějí všechny výrobky získané z listu kokového, jež přímo nebo nepřímo mohou sloužiti k výrobě kokainu.

Kokain. - Výrazem "kokain" se rozumí methyl-benzoyl levotočivý ekgonin ([a] D 20 st. = - 16 st. 4 v 20 % choloroformovém roztoku s chemickým vzorcem C17H21NO4.

Ekgonin. - Výrazem "ekgonin" se rozumí levotočivý ekgonin ([a] D 20 st. = -45 st. 6 v 5 % vodném roztoku), jehož chemický vzorec jest C9H15NO3 . H2O, a všechny deriváty tohoto ekgoninu, které by mohly průmyslově sloužiti k jeho zpětnému získání.

Indické konopí. - Výrazem "indické konopí" se rozumí suchý, kvetoucí nebo plodonosný vrcholík pestíkových rostlin Cannabis sativa L., z něhož pryskyřice nebyla vyloučena, ať jest uveden do obchodu pod jakýmkoli pojmenováním.

Smluvní strany se zavazují, že vydají zákony a nařízení, pokud se tak ještě nestalo, aby zajistily účinný dozor na výrobu, rozdělování a vývoz surového opia; zavazují se rovněž čas od času přehlížeti a zostřiti, bude-li toho zapotřebí, příslušné zákony a nařízení, jež vydají ve smyslu článku 1. Haagské Úmluvy z roku 1912 nebo této Úmluvy.

Smluvní strany omezí se zřetelem k různým svým obchodním podmínkám počet měst, přístavů nebo jiných míst, jimiž vývoz nebo dovoz surového opia nebo listů kokových bude dovolen.

Ustanovení této hlavy vztahují se na tyto látky:

Smluvní strany vydají účinné zákony a nařízení, tak aby výroba, dovoz, prodej, rozdělování, vývoz a užívání látek, na něž se tato hlava vztahuje, bylo omezeno výlučně na potřeby lékařské a vědecké. Budou spolupracovati navzájem, aby bylo zabráněno užívání těchto látek k jakémukoli jinému účelu.

Smluvní strany budou dozírati na všechny osoby, které vyrábějí, dovážejí, prodávají, rozdělují nebo vyvážejí látky, na něž se tato hlava vztahuje, jakož i na budovy, kde tyto osoby provozují takový průmysl nebo obchod.

Za tím účelem Smluvní strany budou povinny:

Smluvní strany učiní opatření, aby každý převod v jejich vnitřním obchodu na neoprávněné osoby nebo každé držení těmito osobami látek, na něž se tato hlava vztahuje, bylo zakázáno.

Zjistí-li Zdravotní komitét Společnosti Národů, když byl předložil otázku Stálému komitétu Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví v Paříži za účelem podání dobrého zdání a zprávy, že některé přípravky obsahující omamné prostředky uvedené v této hlavě nemohou dáti vznik náruživosti užívání jedů pro povahu léčivých látek, s nimiž jsou tyto přípravky sloučeny a které znemožňují ve skutečnosti jejich zpětné získání, Zdravotní komitét uvědomí o tomto zjištění Radu Společnosti Národů. Rada sdělí toto zjištění se Smluvními stranami, což bude míti v zápětí, že na dotyčné přípravky nebudou se ustanovení této Úmluvy vztahovati.

Každá Smluvní strana může oprávniti lékárníky, aby vydali obecenstvu z vlastního popudu jako lék pro bezprostřední spotřebu v případě naléhavé nutnosti tyto opiové oficinelní přípravky: Opiovou tinkturu, laudanum Sydenham, doverský prášek; nicméně největší dávka, jež může býti v tomto případě vydána, nesmí obsahovati více než 0.25 g oficinelního opia a lékárník musí zaznamenati ve svých knihách podle článku 6 c) vydaná množství.

Zjistí-li Zdravotní komitét Společnosti Národů, když byl předložil otázku Stálému komitétu Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví v Paříži za účelem podání dobrého zdání a zprávy, že kterýkoli omamný prostředek, na nějž se tato Úmluva nevztahuje, jest způsobilý dáti vznik podobnému zneužití a vyvolati účinky právě tak škodné jako látky uvedené v této hlavně Úmluvy, uvědomí Zdravotní komitét Radu Společnosti Národů a doporučí jí, aby ustanovení této Úmluvy vztahovala se na tuto látku.

Rada Společnosti Národů oznámí toto doporučení Smluvním stranám. Smluvní strana, která přijme doporučení, oznámí svůj souhlas generálnímu tajemníkovi Společnosti Národů, jenž o tom uvědomí ostatní Smluvní strany.

Ustanovení této Úmluvy budou se ihned vztahovati na předmětnou látku ve vztazích mezi Smluvními stranami, které přijmou doporučení uvedené v předchozím odstavci.

Každá Smluvní strana bude požadovati, aby pro každý dovoz kterékoli z látek, na něž se tato Úmluva vztahuje, bylo opatřeno zvláštní dovozní povolení. Toto povolení bude udávati množství, jež má býti dovezeno, jméno a adresu dovozce, jakož i jméno a adresu vývozce.

Na dovozním povolení bude vyznačena lhůta, v níž jest dovoz provésti; může jím býti připuštěn dovoz i v několika zásilkách.

Aby bylo zajištěno úplné použití a provádění ustanovení této Úmluvy ve svobodných přístavech a ve svobodných pásmech, zavazují se Smluvní strany, že použijí svých platných zákonů a nařízení na svobodné přístavy a svobodná pásma ležící na jejich území a budou v nich vykonávati, pokud jde o látky uvedené v této Úmluvě, týž dohled a dozor jako v jiných částech svého území.

Nicméně nezabraňuje tento článek žádné Smluvní straně používati na řečené látky ustanovení ráznějších ve svobodných přístavech a svobodných pásmech než v ostatních částech svého území.

Je-li zásilka některé z látek uvedených v této Úmluvě vyloděna na území některé Smluvní strany a složena v celním skladišti, nebude moci býti vyzvednuta z tohoto skladiště, aniž by dovozní osvědčení vydané vládou země určení a potvrzující, že dovoz jest schválen, bylo předloženo úřadu, jemuž celní skladiště podléhá. Tento úřad vydá zvláštní povolení pro každou zásilku takto vyzvednutou a jím nahradí vývozní povolení zmíněné v článcích 13., 14. a 15.

Pokud prochází zásilka látek uvedených v této Úmluvě jako průvozní zboží územím některé Smluvní strany, nebo pokud jest tam uložena v celním skladišti, nesmí býti podrobena žádnému úkonu, který by změnil buď její povahu, nebo, a to bez povolení příslušného úřadu, její balení.

Pokládá-li některá ze Smluvních stran za nemožné použíti kteréhokoliv ustanovení toto hlavy na svůj obchod s jinou zemí z toho důvodu, že tato není stranou této Úmluvy, bude vázána použíti ustanovení této hlavy, jen pokud to okolnosti dovolí.

Stálý ústřední komitét bude jmenován do tří měsíců ode dne, kdy tato Úmluva nabude platnosti.

Ústřední komitét bude se skládati z osmi osob, které svojí odbornou schopností, svojí nestranností a svojí nezávislostí budou vzbuzovati všeobecnou důvěru.

Členové Ústředního komitétu budou jmenováni Radou Společnosti Národů.

Spojené Státy Severoamerické a Německo budou vyzvány, aby označily k účasti na tomto jmenování po jedné osobě. Při tomto jmenování bude vzat zřetel k důležitosti toho, aby v Ústředním komitétu byly v náležitém poměru osoby, které znají otázku omamných prostředků jak v zemích, kde jsou pěstěny a vyráběna, tak v zemích, kde jsou spotřebovány, a které mají vztahy k těmto zemím.

Členové Ústředního komitétu nebudou zastávati úřadů, které je činí přímo závislými na jejich vládách.

Členové Komitétu budou jmenováni na dobu pěti let a budou znovu volitelni.

Komitét zvolí svého předsedu a stanoví svůj jednací řád.

Pro zasedání Komitétu budou čtyři členové tvořiti quorum.

Rozhodnutí Komitétu vztahující se na článek 24. a 26. musí býti odhlasována naprostou většinou hlasů všech členů Komitétu.

Rada Společnosti Národů v souhlasu s Komitétem učiní nutná opatření pro zřízení a činnost Komitétu, aby zaručena byla plná nezávislost tohoto orgánu při provádění jeho technických úkonů ve shodě s touto Úmluvou a aby zajištěn byl generálním tajemníkem chod správy Komitétu.

Generální tajemník bude jmenovati tajemníka a úřednictvo Ústředního komitétu na naznačení tímto Komitétem a s výhradou schválení Radou.

Smluvní strany se shodují, že každoročně zašlou před 31. prosincem Stálému ústřednímu komitétu stanovenému článkem 19. odhady množství každé z látek uvedených v Úmluvě, která mají býti dovezena na jejich území pro vnitřní spotřebu během následujícího roku k účelům lékařským, vědeckým a jiným.

Tyto odhady nelze považovati za závazné pro příslušnou vládu, nýbrž budou oznámeny Ústřednímu komitétu jako pomůcky k výkonu jeho mandátu.

V případech, kde by okolnosti zavazovaly zemi, aby během roku změnila své odhady, oznámí tato země Ústřednímu komitétu opravené odhady.

K doplnění údajů oznamovaných Ústřednímu komitétu o konečném přídělu celého světového množství surového opia zašlou vlády zemí, v nichž užívání připravovaného opia jest dočasně povoleno, každoročně nejpozději do tří měsíců po ukončení roku Komitétu způsobem, který bude jím předepsán, kromě statistik, o nichž se činí zmínka v článku 22., co nejúplnější a nejpřesnější statistiky, vztahující se na předchozí rok:

Rozumí se, že Komitét nebude oprávněn klásti otázky nebo vyjadřovati jakékoli mínění o těchto statistikách a že ustanovení článku 24. nebudou se vztahovati na otázky uvedené v tomto článku, leda že Komitét zjistí nedovolené mezinárodní transakce ve značné míře.

Všechny Smluvní strany budou míti právo přátelsky upozorniti Komitét na každou otázku, která podle jejich zdání vyžaduje šetření. Nicméně nebude moci býti tento článek vykládán tak, jakoby rozšiřoval pravomoc Komitétu.

Pokud jde o země, jež nejsou Smluvními stranami této Úmluvy, bude moci Ústřední komitét učiniti táž opatření, jež jsou vypočtena v článku 24. v tom případě, když zprávy, které má po ruce, dovedou jej k závěru, že ta která země hrozí se státi střediskem nedovoleného obchodu; v tomto případě učiní Komitét opatření, vyznačená v řečeném článku, pokud jde o oznámení příslušné zemi.

V takovém případě bude použito odstavců 3, 4 a 7 článku 24.

Ústřední komitét učiní všechny nutná opatření, aby odhady, statistiky, zprávy a výklady, jež má po ruce, podle článků 21., 22., 23., 24., 25. a 26. této Úmluvy, nebyly uveřejněny způsobem, který by mohl usnadniti činnost spekulantů nebo uškoditi zákonitému obchodu některé ze Smluvních stran.

Každá ze Smluvních stran se zavazuje, že bude stíhati přiměřenými tresty, počítajíc v to v případě potřeby konfiskaci látek, jež jsou předmětem trestného činu, porušení zákonů a nařízení, která se vztahují na provádění ustanovení této Úmluvy.

Smluvní strany budou co nejblahovolněji uvažovati o možnosti zavésti zákonodárná opatření, aby potrestány byly činy, spáchané v rozsahu jejich pravomoci a směřující k napomáhání nebo k účastenství při spáchání činu na jakémkoli místě vně jejich pravomoci, pokud porušuje platné zákony tohoto místa a vztahuje se na předměty uvedené v této Úmluvě.

Smluvní strany oznámí si navzájem prostřednictvím generálního tajemníka Společnosti Národů, pokud tak již neučinily, svoje zákony a nařízení, jež se týkají látek uvedených v této Úmluvě, jakož i zákony a nařízení vydaná k jejímu provedení.

Tato Úmluva nahražuje mezi Smluvními stranami ustanovení hlavy I., III. a V. Úmluvy podepsané v Haagu 23. ledna 1912. Tato ustanovení zůstanou v platnosti mezi Smluvními stranami a každým státem, který jest Smluvní stranou Haagské Úmluvy a který by nebyl Smluvní stranou této Úmluvy.

Tato Úmluva, jejíž text francouzský i anglický jest authentický, bude datována tímto dnem a bude až do 30. září 1925 vyložena k podpisu každému státu zastoupenému na konferenci, na níž byla vypracována tato Úmluva, každému členu Společnosti Národů a každému státu, jemuž Rada Společnosti Národů zašle za tím účelem jeden výtisk této Úmluvy.

Tato Úmluva jest podrobena ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Společnosti Národů, který oznámí toto uložení členům Společnosti Národů, kteří Úmluvu podepsali, jakož i ostatním státům, které ji podepsaly.

Počínajíc 30. zářím 1925 každý stát zastoupený na Konferenci, na níž byla vypracována tato Úmluva, a který jí nepodepsal, každý člen Společnosti Národů a každý stát, jemuž Rada Společnosti Národů zašle k tomu cíli jeden výtisk, bude moci přistoupiti k této Úmluvě.

Tento přístup provede se listinou, která bude zaslána generálnímu tajemníkovi Společnosti Národů a uložena v archivu sekretariátu. Generální tajemník oznámí ihned toto uložení členům Společnosti Národů, kteří podepsali tuto Úmluvu, a ostatním státům, které ji podepsaly, jakož i ostatním státům, které k ní přistoupily.

Tato Úmluva vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována deseti Mocnostmi, počítajíc v to sedm států, které se zúčastní jmenování Ústředního komitétu podle znění článku 19., z nichž nejméně dva státy musí býti stálými členy Rady Společnosti Národů. Datem, kdy Úmluva vstoupí v platnosti, bude devadesátý den po tom, kdy generální tajemník Společnosti Národů obdrží poslední potřebnou ratifikaci. Po této době nabude tato Úmluva účinnosti pro každou ze Smluvních stran devadesátého dne po obdržení její ratifikace nebo oznámení o jejím přístupu.

Podle ustanovení článku 18. Paktu Společnosti Národů zapíše generální tajemník tuto Úmluvu v den, kdy vstoupila v platnost.

Generálním tajemníkem Společnosti Národů bude veden zvláštní seznam o tom, které Smluvní strany podepsaly nebo ratifikovaly tuto Úmluvu, k ní přistoupily nebo ji vypověděly. Tento seznam bude stále přístupný Smluvním stranám a členům Společnosti Národů a bude uveřejněn co nejčastěji podle pokynů Rady.

Tuto Úmluvu lze vypověděti písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Společnosti Národů. Výpověď nabude účinnosti rok po datu jejího obdržení generálním tajemníkem a bude účinna jen pro stát, který ji vypověděl.

Generální tajemník Společnosti Národů oznámí každou výpověď, kterou obdržel, každému členu Společnosti Národů, který podepsal Úmluvu nebo k ní přistoupil, a ostatním státům, které ji podepsaly nebo k ní přistoupily.

Každý stát, který podepsal nebo přistoupil k této Úmluvě, bude moci prohlásiti buď při svém podpisu nebo při uložení své ratifikace nebo svého přístupu, že jeho přijetí této Úmluvy nezavazuje buď celek nebo ten který z jeho protektorátů, kolonií, držav nebo zámořských území pod jeho svrchovaností nebo jeho pravomocí, nebo pro které přijal mandát Společnosti Národů, a bude moci později a podle článku 35. přistoupiti odděleně jménem kteréhokoli ze svých protektorátů, kolonií, držav nebo zámořských území, vyloučených takovým prohlášením.

Výpověď bude moci rovněž býti provedena odděleně pro každý protektorát, kolonii, državu nebo zámořské území; ustanovení článku 38. budou se vztahovati na tuto výpověď.

Na svědomí čehož shora jmenovaní plnomocníci podepsali tuto Úmluvu.

Dáno v Ženevě dne devatenáctého února 1925 v jediném exempláři, který bude uložen v archivu sekretariátu Společnosti Národů; jeho ověřený opis bude odevzdán všem státům zastoupeným na Konferenci a každému členu Společnosti Národů.