(Železniční celní řád = žel. c. ř.)
I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
Doba dopravy.
Veřejné železnice mohou dopravovati osoby, zavazadla i zboží přes celní hranici ve dne i v noci (§ 22 c. z.).
§ 2.
Jízdní řády.
(1) | Železniční podniky jsou povinny stanoviti v pohraničních stanicích takové zdržení, jakého jest potřebí k výkonu celního řízení. |
(2) | Železniční podniky jsou povinny oznámiti nádražnímu celnímu) úřadu (celní odbočce), úřadujícímu v pohraniční stanici, jízdní řád vlaků jezdících přes celní hranici (přijíždějících a odjíždějících) a každou změnu jízdního řádu, dříve než nabude jízdní řád nebo změna účinnosti. Tomuto celnímu úřadu (odbočce) jest též hlásiti, když některý vlak nepojede nebo když se vlak zpozdí o více než 1/2 hodiny, jakož i každou jízdu zvláštních vlaků a strojů přes celní hranici, a to tak včasně, aby se celní úřad mohl připraviti k celnímu řízení. |
(3) | Vnitrozemským celním úřadům (odbočkám) pověřeným projednáváním zavazadel na nádražích musí býti železničním podnikem oznámen jízdní řád dálkových vlaků přijíždějících přímo z celní ciziny nebo do ní přímo odjíždějících, jakož i každá jeho změna a každé zrušení jízdy takových vlaků nebo jejich větší zpoždění. |
§ 3.
Celniště; úřední místnosti.
(1) | U nádražních celních úřadů jest celništěm zpravidla celé nádraží kromě skladišť a míst, jež si najaly od železničního podniku nebo zřídily na jeho pozemku jiné osoby než železniční podnik nebo celní správa. V rozsáhlejších nádražích určí železniční podnik v dohodě s celním úřadem vhodná místa pro výkon pravidelné celní služby. Tato místa, na nichž pokud možno nesmí býti vozy posunovány, buďtež blízko úředních místností celního úřadu. |
(2) | Železniční podnik jest povinen bezplatně dáti celní správě na nádraží pro celní úřady (odbočky) v nich zřízené kancelářské místnosti (kancelářské místnosti celního úřadu a inspekční místnosti finanční stráže), i místnosti, rampy a složiště, jichž jest potřebí k prohlídkám osob a zboží a k projednávání celního zboží nebo k dočasnému ukládání zadrženého, v prozatímní úschovu převzatého nebo zabaveného zboží, všechny tyto místnosti udržovati v dobrém stavu a též je za náhradu skutečných výloh čistiti, vytápěti a osvětlovati, jakož i podle dohody s celním úřadem zamykati místnosti sloužící k projednávání zboží. Železniční podnik jest dále povinen postarati se za přiměřenou náhradu o byty pro zaměstnance celních úřadů, umístěných v nádražích, pokud tento požadavek jest odůvodněn místními poměry. |
(3) | Skutečné výlohy za čištění, vytápění a osvětlování služebních místností celního úřadu nahradí celní správa železničnímu podniku. O nájemném z bytů poskytnutých železničním podnikem zaměstnancům celní správy dohodne se železniční podnik s celní správou. |
(4) | O závazcích uvedených v předešlých odstavcích rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem železnic. |
(5) | Železniční podnik jest povinen opatřiti v dohodě s celním úřadem pomůcky a zařízení, potřebné k prohlídce vlaků (povýšené budky, žebříky, lampy, bezpečnostní lampy, nástroje a pod.) a řádně osvětliti za tmy koleje, příchody a vlaky, jež má celní úřad projednati, aniž jest celní správa povinna jakoukoli náhradou. |
§ 4.
Provozní skladiště.
(1) | Zásilky, jež železniční podnik vyloží z vozů k celnímu projednání a jež celní úřad nepropustí hned do volného oběhu, smějí býti ukládány zpravidla jen v provozních skladištích, t. j. v místnostech, na rampach a na složištích určených dohodou s celním úřadem k celnímu projednávání nebo k dočasnému ukládání neprojednaného zboží. |
(2) | Provozní skladiště (místnosti) musejí býti tak zařízena, aby se dala bezpečně zamknouti. Tato skladiště zamyká železniční podnik, celní úřad může však míti spoluzávěru, uzná-li, že jest naléhavě nutna. |
(3) | Provozní skladiště nemají povahy celních skladišť (§ 51 c. z.). Úřední celní skladiště na nádražích, zřízena podle celního a monopolního řádu (instrukce k třicátkovému řádu) se zrušují. Na žádost celní správy pronajme jí železniční podnik podle možnosti prostory ke zřízení úředního celního skladiště za nájemné stanovené v dohodě s celní správou. |
(4) | Pokud není celé prostory provozního skladiště potřebí pro ukládání a projednávání celního zboží, může v něm býti ukládáno zboží nalézající se ve volném oběhu. Naopak může býti celní zboží ukládáno v železničních skladištích určených pro zboží jsoucí ve volném oběhu, není-li nebezpečí, že zboží bude zaměněno. K takovému použití skladiště jest v obou případech potřebí souhlasu celního úřadu. Celní zboží musí v něm býti uloženo na místech, opatřených tabulkami s nápisem "Celní zboží". |
(5) | Celní zboží může býti po vyplacení nákladního listu pod dohledem celního úřadu v provozním skladišti prohlíženo, přebalováno, děleno, novým označením opatřováno, doléváno, denaturováno, mohou býti též brány z něho vzorky a pod. za podmínek stanovených v §§ 91, 92, 93 a 94 prov. nař., jakož i za podmínek předepsaných železničním podnikem. |
(6) | Celní jednatelé mohou býti příště ustanoveni u nádražních celních úřadů jen se souhlasem železničního podniku. |
§ 5.
Dopravní prostředky.
(1) | Železniční vozy, lokomotivy a tendry nesmí míti tajných nebo nesnadno objevitelných prostor, jež by se hodily za úkryt zavazadel nebo zboží. |
(2) | Ustanovení přílohy a) tohoto řádu určují, jak musejí býti zařízeny nákladní vozy a za jakých podmínek jest dovoleno užívati otevřených vozů k dopravě zboží podléhajícího celnímu řízení, aby bylo celní zboží zabezpečeno za dopravy. |
(3) | Nádražní celní úřady mohou kdykoliv žádati, aby jim byla dovolena prohlídka lokomotiv, tendrů i vozů na nádraží se nalézajících, nezdrží-li se prohlídkou doprava. Takové prohlídky buďtež nařízeny občas okrskovou celní správou a vykonány v přítomnosti železničního úředníka. |
(4) | Objeví-li celní úřad při prohlídce nebo při jiném celním úkonu úchylky od ustanovení nahoře uvedených nebo od ustanovení přílohy a), sepíše o nich zápis a odevzdá opis zástupci železničního podniku, aby dal závady odstraniti. Na závadném vozidle musí podnik nápadným a trvalým způsobem vyznačiti závadu. Celní úřad může zapověděti používání závadného vozidla pro dopravu celního zboží, dokud nebude závada odstraněna. |
(5) | Specielních vozů, jež nevyhovují ustanovením přílohy a), smí se užívati v dopravě přes celní hranici jen se svolením ministerstva financí. |
§ 6.
Uložení zboží na vozidlech; jízda mezi celní hranicí a pohraniční stanicí.
(1) | Při přejezdu celní hranice vlakem přijíždějícím z celní ciziny nesmí býti uloženo zboží - kromě ručních zavazadel cestujících osob - leč jen v nákladních vozech nebo v zavazadlovém voze. |
(2) | Na lokomotivách a tendrech smějí býti jen věci, jichž potřebují železniční zaměstnanci na nich službu konající za jízdy ke službě nebo k vlastní potřebě. |
(3) | V osobních vozech smějí býti zpravidla dopravována jen ruční zavazadla cestujících osob; v oddílech zvlášť k tomu zařízených smí však býti dopravováno též zboží. |
(4) | Za ruční zavazadla pokládají se věci, jež smějí býti vzaty podle železničních předpisů do osobních vozů. Zavazadla železničním podnikem vypravená jsou cestovními zavazadly. Obchodní zboží (na př. zboží zkáze lehce podléhající atd.), jež snad dopravuje železnice jako cestovní zavazadlo nebo spěšninu, projedná se podle všeobecných předpisů o projednání zboží. |
(5) | Trať mezi celní hranicí a pohraničním celním úřadem musí býti projeta bez zastávky a beze změny nákladu, leč by ministerstvo financí povolilo zastávku, nebo vlak musil zastaviti z dopravních důvodů. Je-li pro nenadálou příhodu nutno překládati náklad na trati mezi celní hranicí a pohraničním celním úřadem, musí to býti co nejdříve oznámeno pohraničnímu celnímu úřadu. |
§ 7.
Oprávnění celních úřadů.
(1) | Nádražní celní úřady a celní úřady spojené kolejemi s nádražím jsou oprávněny vykonávati všechny celní úkony; jsou pouze omezeny v tom směru, že smějí vyclívati zboží jen podle svého vyclívacího oprávnění. |
(2) | Celní úřady mohou býti předloženy na nádraží nebo nové celní úřady tam zřízeny jen po dohodě celní správy se železničním podnikem. |
§ 8.
Úřední hodiny.
(1) | Úřední hodiny nádražních celních úřadů jest stanoviti tak, aby pokud možno souhlasily se služebními hodinami nádražní výpravy zboží. |
(2) | Pohraniční celní úřady nádražní a ony vnitrozemské celní úřady nádražní, u nichž jest zavedena stálá služba, jsou povinny projednávati cestující osoby s jejich zavazadly ihned po příjezdu osobních vlaků, a to ve dne i v noci, též v neděli, v památný den a ve svátek. Rovněž tak jsou pohraniční celní úřady povinny v uvedenou dobu vyclívati živá zvířata a zboží rychlé zkáze podléhající a poukazovati zboží na návrh železničního podniku opovědkou. |
§ 9.
Práva a povinnosti celních orgánů.
(1) | Úředníci celní správy, pověření kontrolou dopravy po železnici a služebním dohledem na celní úřady, jsou oprávněni, ohlásíce se u přednosty stanice nebo jeho zástupce, prohlížeti vlaky za zdržení ve stanicích anebo za jízdy, dá-li se prohlídka konati za této, zadržeti vlaky ve stanicích tak dlouho, jak to nutnost úředního jednání vyžaduje, a též je provázeti. Jmenovaní úředníci jsou dále oprávněni vstupovati do nádražních služebních místností a do všech na nádraží se nalézajících budov a prostor v průvodu službu konajícího železničního úředníka a konati tam šetření; jsou též oprávněni nahlížeti do průvodních listin a do zápisů železničních o dopravě zavazadel a zboží a požadovati, aby podezřelé zásilky, jež jsou v uschování železničního podniku byly otevřeny. K tomuto otevření musí býti přibrán zástupce železničního podniku a dva svědci. |
(2) | Těmito úředními úkony nesmí však železniční doprava rušena býti větší měrou, než jest nezbytně nutno. |
(3) | Úředníci celní správy, kteří jsou trvale pověřeni dozorem na dopravu železniční, musí míti služební průkazku svého úřadu, v níž musí býti udáno jméno, služební hodnost a dozorčí okres. Úředníci určení k dozoru pro jednotlivý případ jsou povinni vykázati se služebním příkazem. |
(4) | Je-li nutno provázeti vlaky, musí býti orgánové celní správy opatřeni služebním příkazem. Na základě tohoto příkazu mají orgánové nárok na bezplatnou dopravu ve služebním voze nebo na prázdných sedadlech brzdových budek, odkud by mohli vlak přehlédnouti. Není-li nutno, aby orgánové celní správy dozírali při zpáteční cestě na zboží, mají nárok na volné místo v osobním voze příslušné třídy (§ 10 žel. c. ř.), v nákladním vlaku však ve služebním voze. K tomu cíli jsou povinni předložiti služební příkaz železničnímu úřadu stanice odjezdu, aby na něm otiskl úřední razítko. |
(5) | Orgánové celní správy jsou povinni řídíc se svým oprávněním vycházeti železničnímu podniku a jeho zaměstnancům vstříc a dovoliti zejména všechny přípustné úlevy, pokud nemají důvodných pochybností. Zejména jsou orgánové pohraničních celních úřadů nádražních povinni v kteroukoliv dobu projednávati do volného oběhu vozové zásilky hromadného zboží nepodléhajícího clu nebo jiným dávkám (§ 27 žel. c. ř.), projednati ve výstupu průvozní zásilky poukázané opovědkou a vývozní zásilky zboží, jež nepodléhá vývoznímu clu a jehož výstup nemusí býti prokázán. |
(6) | Zpozoruje-li celní úřad nesprávnosti v průvodních listinách, jest povinen upozorniti na ně železniční podnik. |
§ 10.
Volné jízdenky.
(1) | Jména úředníků celní správy, pověřených trvale přímým dohledem na dopravu železniční a úřadování nádražních celních úřadů, jejich služební hodnost a přidělený jim úsek oznámí ministerstvo financí každoročně v listopadu ministerstvu železnic, a nastanou-li změny, též během roku. |
(2) | Železniční podniky vydají pro zmíněné úředníky volné jízdenky znějící na jména, podle potřeby i na držitele. Tyto jízdenky opravňují úředníky k volným služebním jízdám na tratích a ve vlacích v nich jmenovaných. Úředníci jsou povinni prokázati se služební průkazkou nebo služebním příkazem (§ 9, odst. (3) žel. c. ř.). |
(3) | Volné jízdenky budou opatřeny doložkou o platnosti pro nákladní vlaky jen tenkráte, když použití těchto vlaků bude odůvodněno. |
(4) | Pokud jde o nárok zaměstnanců celní správy na použití určité vozové třídy při služebních cestách, platí všeobecné předpisy. |
(5) | Nemá-li vlak příslušné vozové třídy, lze užíti vyšší vozové třídy, a není-li této ve vlaku, nižší třídy, jinak místa ve služebním voze. |
(6) | Orgánové celní správy nemají nároku na bezplatné místo v lůžkových vozech; u přepychových a nákladních vlaků konají cestu ve služebním voze, nemají-li ve vlaku úředního řízení. |
(7) | Zneužití volné jízdenky tresce se podle disciplinárních předpisů. |
(8) | Volné jízdenky znějící na jméno jest odebrati z úřední povinnosti, jakmile nastane změna v úředním přidělení majitelově. |
§ 11.
Hájení celních zájmů železničními zaměstnanci.
(1) | Železniční zaměstnanci jsou povinni míti svědomitě na zřeteli zájmy celního důchodku právě tak, jako zájmy svého železničního podniku a v důsledku toho oznamovati celní trestné činy, o nichž se dověděli při výkonu své služby přednostům nádražních celních úřadů (odboček). Jsou dále povinni vycházeti vstříc úředníkům nádražních celních úřadů a úředníkům celní správy, pověřeným celním dozorem na železniční dopravu, při výkonu jejich služebních povinností, dávati jim vysvětlivky, o něž požádají, pomáhati a dovoliti jim též nahlédnouti do železničních průvodních listin a do knih. |
(2) | Železniční zaměstnanci, jimž bylo dokázáno, že se dopustili podloudnictví nebo opětovně jiného celního přestupku, nemohou býti zaměstnáni v pohraničních stanicích a ve stanicích ležících v pohraničním pásmu, v jiných pak stanicích používáni při celním řízení, požádá-li o jejich vyloučení z těchto služeb okrsková celní správa. K opětnému připuštění k takovým službám jest potřebí zvláštní povolení okrskové celní správy. |
§ 12.
Obstarávání celních úkonů přísežnými železničními zaměstnanci.
(1) | Celní úkony, jež nevyžadují celně technických znalostí, mohou býti u nádražních celních úřadů v dohodě se železničním podnikem uloženy přísežným železničním zaměstnancům, t. j. zaměstnancům, kteří složili zvláštní slib, že hájiti budou při celních úkonech zájmy celního důchodku, a to bez nároku na zvláštní odměnu. |
(2) | Přísežným železničním zaměstnancům může býti zejména svěřeno zjišťování váhy a počtu kusů. Celní úřad může podle své úvahy zúčastniti se vážení, a má-li pochybnosti o správnosti zjištěné váhy, převažovati zboží. |
(3) | Při obstarávání těchto úkonů pokládají se železniční zaměstnanci za orgány celní správy a jsou povinni říditi se celními předpisy. |
(4) | Železniční podnik jest povinnen volati k ospravedlnění zaměstnance, kteří při obstarávání celních úkonů dopouštějí se úmyslně nebo z hrubé nedbalosti chyb, nepřípustných úchylek, opomenutí atd. (§ 28 prov. nař.). |
(5) | Celní úřady jsou podle dohody s železničním podnikem povinny dozírati na železniční zaměstnance, pověřené celními úkony, poučovati je a cvičiti pro tyto úkony. Celní úřady jsou oprávněny žádati od železničního podniku, aby odvolal nespolehlivé zaměstnance z celní služby a mohou, dohodnuvše se s ním, dočasně zastaviti výkon celních úkonů železničními zaměstnanci, vyskytnou-li se závady. |
§ 13.
Práce při celním řízení.
(1) | Hmotné práce při celním řízení (nakládání, skládání nebo překládání zboží, dávání zboží na váhu a s této, dopravení zboží do místností revisních a z nich, otvírání a zabalování zboží atd.) jsou vyhrazeny přísežným železničním zaměstnancům. |
(2) | Poplatky za tyto práce stanoví a vybírá železniční podnik a jest povinen vyhlásiti je podle železničních předpisů. |
(3) | Jiných dělníků než železničních zaměstnanců smí strana použíti k pracím při celním řízení jen tenkráte, když železniční podnik s tím souhlasí a splní-li strana podmínky stanovené železničním podnikem. Jde-li o práce obtížné nebo práce, jež vyžadují zvláštní zručnosti nebo odborné znalosti, může železniční podnik požadovati, aby si takovou práci obstarala strana sama odbornými silami. V tomto případě neplatí strana stanovených poplatků. |
(4) | Tam, kde hmotné práce obstarávají nyní státní zřízenci, kteří nenáležejí do stavu železničních zaměstnanců, nebudiž na tomto zařízení ničeho měněno, leč by se dohodla jinak okrsková celní správa se železničním podnikem. |
(5) | Každé skládání zboží s vozů nebo jeho nakládání do vozů musí býti hlášeno celnímu úřadu, aby mohl dohlížeti. Tohoto hlášení není potřebí tenkráte, byly-li smluveny určité hodiny a stálá místa pro skládání a nakládání. Skládání zboží nebudiž zdržováno celním dozorem. |
(6) | Poukázané zásilky, jež jsou určeny do různých míst, musí býti - nakládají-li se do téhož vozu - uloženy tak, aby zásilky, jež jsou určeny do bližších stanic, mohly býti vyloženy bez překládky zásilek určených do vzdálenějších stanic. |
§ 14.
Projednání celního zboží.
(1) | Železniční podnik jest povinen dodati celní zboží jím dočasně uschovávané celnímu úřadu k celním řízení v nezměněném stavu tak, jak je dovezl, a nedodá-li je, nahraditi ušlé dávky podle sazby připadající dle druhu i povahy zboží; vyšetří-li nebo prokáže-li se věrohodně pouze druh zboží, vyměří se náhrada podle příslušné nejvyšší sazby stanovené na druh zboží, nelze-li ani druh zboží takto zjistiti, podle nejvyšší sazby celního sazebníku (§§ 24 a 44 c. z.). |
(2) | Železniční podnik jest povinen zaopatřiti váhy a závaží potřebné k odvažování zboží v provozním skladišti a jest oprávněn vybírati vážné podle železničních předpisů. |
(3) | Ukládá-li se do provozního skladiště zboží, jež má býti vycleno, zaznamenáno, uskladněno nebo poukázáno průvodkou, zjistí se počet nákladových kusů, jejich značky a čísla, druh obalu a hrubá váha. Zjistí-li celní úřad při projednávání zboží úbytek na váze vyšetřené při uložení zboží, upustí od vyměření cla za tento úbytek, je-li zřejmo, že úbytek na váze vznikl přírodním vlivem nebo že se při vážení stal omyl. O vážení budiž vedení vážní kniha, do níž buďtež zapisovány počet nákladových kusů, jejich značky a čísla, druh obalu, obsah a hrubá váha. |
(4) | Na žádost okrskové celní správy dá železniční podnik celnímu úřadu podle možnosti zvláštní, bezpečně zavíratelný prostor v provozním skladišti, aby v něm mohl uschovávati zabavené zboží nebo takové zboží, jehož projednávání musilo býti přerušeno. |
(5) | Je-li v sídle nádražního celního úřadu veřejné celní skladiště, může železniční podnik navrhnouti, aby byly zásilky, jež přivezl, jež však nebyly příjemci odebrány ve lhůtě jím stanovené, převezeny do něho na útraty odesilatele nebo příjemce, není-li závady proti uložení zboží v něm. |
(6) | Zboží musí býti převezeno do celního skladiště ihned po dovezení, navrhne-li to železniční podnik z důvodů dopravních (nával zboží atd.) nebo navrhne-li to odesilatel nebo příjemce a podnik k tomu svolí. |
§ 15.
Prodej, zničení a změna povahy celního zboží.
(1) | Železniční podnik může - řídě se železničními předpisy - prodati celní zboží jím dovezené, jestliže zaplatí clo, daně a dávky na něm tkvící a splní jinaké odběrné podmínky. O zamýšleném prodeji jest zaplacení cla, daní a dávek nebo jen s částečným zaplacením může povoliti jen ministerstvo financí. |
(2) | Železniční podnik může na písemné ohlášení za dozoru celního úřadu zničiti celní zboží neb učiniti je neupotřebitelným k původnímu účelu. V onom případě nevznikne povinnost platiti clo a případné dávky, v tomto případě jen tenkráte, podléhá-li zboží ve změněném stavu clu (dávkám). |
(3) | Aby železniční podnik dosáhl vrácení částek zaplacených ze zboží jím vycleného, jež se zkazilo nebo zaniklo, dříve než bylo doručeno příjemci (§ 106 c. z.), musí požádati nejbližší celní úřad nebo nejbližší oddělení finanční stráže nebo nejbližší důchodkový kontrolní úřad, aby dohlédl na zničení, potvrdil je a zařídil vrácení částky celním úřadem, který zásilku vyclil. Je-li nebezpečí v průtahu, může železniční podnik zničiti zboží sám pod dozorem službu konajícího železničního úředníka v přítomnosti dvou hodnověrných svědků. Změnilo-li zboží před vydáním příjemci svoji povahu tak, že by se z něho vyměřila nižší celní pohledávka, než byla vyměřena, nutno dodati zboží celnímu úřadu. |
§ 16.
Celní závěrka.
(1) | Poukazují-li se opovědkou nebo průvodkou zásilky celního zboží na návrh železničního podniku, nebuďtež dávány pod celní prostorovou závěrku. V těchto případech zastupuje železniční závěrka celní závěrku a platí o ní ustanovení o celní závěrce. Ministerstvo železnic může však žádati, aby na tratích jím označených bylo používáno jen celních závěrek. |
(2) | Dává-li se provozní skladiště výjimečně pod celní závěr (§ 4, odst. (2) žel. c. ř.), použije se celních zámků. Dává-li se celní závěrka v poukazovacím řízení podle §§ 45 a 48 c. z., užije se ke kusové závěrce olůvek, pečeti (otisku úředního razítka ve vosku) nebo celních známek a k prostorové závěrce olůvek podle přílohy b) tohoto řádu. |
(3) | Má-li býti dána kusová závěrka na zboží, musí býti zevnějšek schrán a balíků tak upraven, aby bylo možno opatřiti je závěrkou účelně bez další úpravy celním úřadem. |
(4) | Pomůcky (motouzy, provazy), potřebné pro celní závěrky, musí dodati navrhoval, kdežto celní závěrku dodá celní úřad bezplatně. |
(5) | Cizozemské celní závěrky nebuďtež snímány a nahrazovány tuzemskými celními závěrkami, jsou-li neporušeny a vyhovují-li. Totéž platí o prostorových závěrkách cizozemských železničních podniků, zastupují-li ve vývozním nebo průvozním státě celní závěrky. |
(6) | Dávati a snímati celní závěrku přísluší celnímu úřadu. |
§ 17.
Nepředvídané příhody.
Ustanovení § 87 prov. nař. platí obdobně s tím, že železniční podnik může dáti zjistiti nehodu přednostou stanice nebo jeho zástupcem v přítomnosti dvou svědků.
§ 18.
Odklad platby celních pohledávek.
(1) | Státním drahám povoluje se odklad platby celních pohledávek, jež vzniknou z vyclívek jimi zprostředkovaných, do konce kalendářního měsíce. Podrobnosti o platbě a zúčtování stanoví ministr financí v dohodě s ministrem železnic. |
(2) | Ministr financí může povoliti odklad platby celních pohledávek i jiným železničním podnikům. |
(3) | Vybírá-li nádražní pokladna celní pohledávky i ze zásilek, jichž vyclení nezprostředkoval železniční podnik, zúčtuje je celní úřad na vrub železničního podniku způsobem předepsaným pro odklad platby. |
§ 19.
Nedoplatky a přeplatky.
(1) | Nedoplatky, jež vzniknou z vyclívek železničního podniku za příjemce zboží z důvodu, že byla celní pohledávka nízko vyměřena, zúčtují se na vrub železničního podniku, který je vybere od příjemců zboží. K tomu cíli doručí celní úřad platební rozkaz znějící na příjemce zboží a celní kvitanci železničnímu podniku. |
(2) | Nemůže-li železniční podnik doručiti platební rozkaz příjemci zboží, poznamená železniční úřad překážku doručení na platebním rozkaze a vrátí jej s celní kvitancí celnímu úřadu. Přijme-li příjemce zboží platební rozkaz, zdráhá-li se však zaplatiti nedoplatek, poznamená to železniční úřad na celní kvitanci a vrátí ji celnímu úřadu se stvrzenkou o doručení platebního rozkazu. V obou těchto případech připíše celní úřad zúčtovanou částku železničnímu podniku k dobru a zařídí vymáhání nedoplatku od příjemce zboží. |
(3) | Přeplatky, jež vzniknou z vyclívek železničního podniku za příjemce zboží z důvodu, že byla celní pohledávka vysoko vyměřena, zúčtují se k dobru železničnímu podniku. |
II.
Doprava osob a zavazadel.
§ 20.
Uzavření nádraží.
(1) | Při příjezdu vlaku z celní ciziny na nádraží pohraničního celního úřadu nebo při odjezdu vlaku z pohraničního nádraží v cizině ležícího do celního území smějí se na místě, kde vlak zastaví nebo stojí, zdržovati po dobu celní prohlídky jen zaměstnanci ve službě. |
(2) | Vchody a východy pro cestující osoby jsou pod celním dohledem. Střežení těchto vchodů a východů může býti se souhlasem železničního podniku svěřeno přísežným železničním zaměstnancům. |
§ 21.
Projednávání zavazadel do volného oběhu.
(1) | Nemá-li cestující osoba, přijíždějící z celní ciziny, ve svém zavazadle zboží určené pro obchod, může zboží clu podléhající prohlásiti ústně. Může též navrhnouti, aby zavazadlo bylo prohlédnuto bez prohlášky a aby zboží clu podléhající bylo vycleno podle výsledku celní prohlídky. V tomto případě podléhá však osoba cestující trestu podle trestních ustanovení celního zákona, najde-li se v zavazadle zboží záludně ukryté. |
(2) | Cestovní zavazadla, t. j. zavazadla podaná železničnímu podniku k dopravě, projedná celní úřad zpravidla jako ruční zavazadla, jestliže jejich majitelé jedou jako cestující osoby v témže vlaku. Nedostaví-li se k projednání cestovního zavazadla ani cestující osoba ani zástupce jí zmocněný a nemůže-li býti zavazadlo poukázáno, smí železniční podnik uschovávati zavazadlo pod celním dozorem nejdéle 14 dní. V této lhůtě může býti zavazadlo projednáno jako ruční zavazadlo, přihlásí-li se o ně cestující osoba nebo její zmocněnec. Po uplynutí této lhůty jest podnik povinen rozhodnouti do tří dnů, co se má se zavazadlem státi. |
(3) | Cestující osoby jsou povinny vyložiti věci tak, aby mohly býti snadno prohlédnuty. Cestující osoba musí obsah zavazadel sama vybaliti nebo dáti jej vybaliti osobou jí určenou, k čemuž u cestovních zavazadel smí užíti toliko přísežných železničních zaměstnanců. |
(4) | Cestovní zavazadla buďtež zpravidla prohlížena v revisní síni. Při vyclívání budiž užíváno celních nálezů a kvitancí v sešitech, nejde-li o zboží určené pro obchod. |
(5) | Z úlev dovolených při projednávání zavazadel jsou vyloučena zavazadla obsahující obchodní zboží, tudíž zejména vzorkové kufry obchodních cestujících; tato zavazadla mohou býti projednána jen, pokud jest k tomu čas a vlak se projednáváním nezdrží. |
(6) | Dovezená zavazadla propustí pohraniční vstupní úřad zpravidla do volného oběhu a to nejdříve zavazadla cestujících osob, které jedou týmž vlakem dále. Zavazadla, která nemohla býti projednána od odjezdu vlaku, jest, nelze-li je poukázati (§§ 23 a 24 žel. c. ř.), projednati později a železniční podnik vypraví je nejbližším vlakem dále. |
(7) | Řízením stanoveným pro přepravní styk projednají se zavazadla pouze na žádost cestujících osob. Přeprava zavazadel přes cizí celní území není omezena na určité trati. |
§ 22.
Projednávání ručních zavazadel.
(1) | Prohlídku cestujících osob a jejich ručních zavazadel jest vykonati za zdržení vlaku v pohraniční stanici, a to pokud možno ve voze. |
(2) | Celní úřady jsou zmocněny vyclívati ve vlaku věci clu podléhající, jež cestující osoby v ručním zavazadle s sebou vezou, na př. dárky, cestovní památky a podobné věci, podle množství zjištěného odhadem. |
(3) | Nelze-li vykonati prohlídku ve vlaku s dostatečnou jistotou nebo zjistí-li se v ručním zavazadle mezi cestovními potřebami obchodní zboží nebo zboží podléhající omezení v oběhu, jež nesmí celní úřad bez povolení vyššího nebo jiného úřadu propustiti do volného oběhu, jest cestující osoba povinna odebrati se se svým ručním zavazadlem do revisní síně. Rovněž jest povinna učiniti tak cestující osoba, jež zdržuje celní prohlídku. |
(4) | Prohlídka cestujících osob a jejich zavazadel (ručních i cestovních) budiž vykonávána s patřičnou šetrností. |
§ 23.
Poukazování cestovních zavazadel opovědkou.
(1) | Cestovní zavazadla, určená k přímému průvozu celním územím nebo k projednání jiným celním úřadem než pohraničním, poukáže pohraniční celní úřad na návrh železničního podniku opovědkou. Na návrh železničního podniku mohou býti poukázána též ona cestovní zavazadla, k jichž prohlídce se cestující osoba nedostavila, je-li ve stanici určení celní úřad. |
(2) | Vlakvůdce nebo zmocněnec železničního podniku musí podle železničních průvodek sepsati pro každý jednotlivý přijímací úřad dvojmo ohlášku a odevzdati ji celnímu úřadu. Poukazovaná zavazadla nemusí býti zpravidla převážena do revisní síně, celnímu úřadu musí však býti umožněno, aby se přesvědčil, že byla ohlášena všechna zavazadla a že jsou ve vlaku. Převezení zavazadel do revisní síně může však celní úřad požadovati, uzná-li to nutným v zájmu celního důchodku. |
(3) | Zjistí-li celní úřad chyby v ohlášce, opraví je. Železniční podnik jest povinen označiti zavazadla k nim patřící železniční průvodní papíry nálepkou. Průvodní papíry mohou býti též opatřeny otiskem razítka místo nálepky. Jsou-li ve voze nebo v oddělení, jež lze zamknouti, jen zavazadla podléhající celní kontrole, nikoli však zavazadla ve volném oběhu, opatří se jen vůz nebo oddělení nálepkou. Ohlášky podepíše vlakvůdce nebo jiný zmocněnec železničního podniku; celní úřad opatří je pořadovými čísly opovědního rejstříku, otiskne se na ně místní a denní razítko a vrátí prvopisy železničnímu podniku jako opovědky. |
(4) | Železniční podnik přijímaje opovědku zavazuje se dodati poukázaná zavazadla do měsíce přijímacímu celnímu úřadu v nezměněném stavu. |
(5) | Přijímací celní úřad přesvědčí se, zda poukázaná zavazadla došla a potvrdí příjem nebo výstup zavazadel na opovědce. Nesouhlasí-li počet zavazadel s počtem udaným v opovědce anebo nebyla-li zavazadla vůbec dodána, zavede šetření podle jeho výsledku vyřídí opovědku. |
(6) | Změní-li se určení zavazadel poukázaných k průvozu na cestě tak, že mají býti propuštěna do volného oběhu, musejí býti dodána k prohlídce nejbližšímu celnímu úřadu. |
(7) | Mají-li býti všechny zavazadla, která jsou uvedena v opovědce, propuštěna do volného oběhu, poznamená železniční zmocněnec na opovědce, že zavazadla zůstanou zpět, a odevzdá je s opovědkou železničnímu úředníkovi službu konajícímu; tento jest povinen odevzdati ihned zavazadla s opovědkou celnímu úřadu. Mají-li býti jen některá zavazadla propuštěna do volného oběhu, jest železniční podnik povinen vyhotoviti opis opovědky a opatřiti jej poznámkou o stavu věci. Vyhotovení opisu opovědky a počet dodaných zavazadel jest poznamenati na opovědce. |
§ 24.
Poukazování zavazadel průvodkou.
(1) | Průvodkou poukazují se cestovní zavazadla na návrh cestující osoby, stačí však učiniti ústní prohlášku. Ruční zavazadla nutno poukázati vždy průvodkou. |
(2) | Zavazadla poukázaná průvodkou mohou býti dodána i jinému celnímu úřadu než v ní jmenovanému. |
III.
Doprava zboží.
§ 25.
Prvotní prohlášky.
(1) | Odesilatel zboží jest povinen, přiložiti ke každému nákladnímu listu prvotní prohlášku zřetelně psanou a poznamenati to na něm (§ 41 prov. nař.). |
(2) | Prvotní prohlášky mají zejména účel, aby mohl železniční podnik podle nich navrhnouti opovědění zboží. Železniční podnik jest povinen zkoušeti, zda prvotní prohláška souhlasí s údaji nákladního listu. Není-li prvotní prohláška úplnou nebo je-li nesprávnou, jest železniční podnik povinen ji doplniti nebo opraviti, a schází-li vůbec, vyhotoviti náhradní prohlášku. |
(3) | Zvláštní povolení, osvědčení předepsaná pro dovoz nebo průvoz monopolních předmětů a jiných věcí, jichž oběh jest zakázán, omezen nebo upraven zvláštními předpisy, buďtež připojena k prvotní prohlášce. |
(4) | Železniční podniky jsou povinny vyhlásiti vzorec prvotní prohlášky v tarifu. |
§ 26.
Vlakový soupis.
(1) | Jakmile přijede na nádraží pohraničního celního úřadu vlak, jenž má kromě služebního vozu vozy naložené zbožím, jest vlakvůdce nebo jiný zmocněnec železničního podniku, provozujícího dopravu přes celní hranici, povinen odevzdati pohraničnímu celnímu úřadu vlakový soupis vozů naložených zbožím jím podepsaný. |
(2) | Vlakový soupis musí obsahovati: 1. | Vlastnické značky a čísla naložených vozů; | 2. | je-li naloženo na voze zboží téhož druhu, určené pro téhož příjemce, druh zboží, na příklad: ruda, železo, pšenice a pod.; je-li na voze naloženo více druhů zboží, budiž obsah označen slovy: "Různé zboží". |
|
(3) | Do obozu železniční správy dosud nezařaděná železniční vozidla jest zapsati do vlakového soupisu právě tak jako naložené vozy [odst. (1)]. |
(4) | Vozové náklady zboží téhož druhu nepodléhajícího clu mohou býti vykázány ve vlakovém soupisu úhrnným počtem vozů, na příklad "10 vozů uhlí", a není potřebí udávati vlastnické značky a čísla vozů. |
(5) | Doveze-li jiný vlak než v prvním odstavci jmenovaný nákladní zásilky, nemusí býti odevzdáván vlakový soupis, nýbrž postačí odevzdati prvotní prohlášky a listiny patřící k zásilkám ihned po příjezdu vlaku celnímu úřadu, aby jich použil při dalším řízení. Též nemusí býti odevzdáván vlakový soupis, přiveze-li vlak pouze prázdné vozy, jež jsou již zařaděny do provozu. Takový vlak prohlédne finanční stráž, aby zjistila, že vozy jsou prázdné. |
§ 27.
Prohlídka nákladních vlaků.
(1) | Na základě vlakového soupisu vykoná celní úřad prohlídku vlaku za součinnosti potřebného počtu přísežných zřízenců železničních. Dokud nebyla prohlídka skončena, nesmí býti vlak ani posunován ani dělen ani zboží skládáno nebo nakládáno. Je-li však posunu nebo dělení vlaku nezbytně potřebí z důvodu dopravních, dohodne se železniční úřad s celním úřadem. |
(2) | Vlakovou prohlídkou jest především spolehlivě zjistiti, že všechny vozy, jež nejsou zapsány ve vlakovém soupise, jsou prázdné. U kotláků zjistí se poklepem nebo otevřením výpusti, že jsou skutečně prázdné. Příklopy kotláků buďtež pouze namátkou otevřeny; při umělém světle jest při otevírání kotláků dbáti zvláštní opatrnosti. Vznikne-li však podezření, že kotláky obsahují zboží, buďtež příklopy bezpodmínečně otevřeny. |
(3) | Na návrh železničního podniku může býti zboží nepodléhající clu nebo jiným dávkám propuštěno do volného oběhu na základě prvotních prohlášek, uzná-li celní orgán vykonávající prohlídku vlaku, že může prohlídku spolehlivě vykonati. Při této prohlídce zjistí se okolnosti potřebné pro statistiku zahraničního obchodu a ve vlakovém soupisu se poznamená, že zboží nepodléhá clu nebo jiným dávkám. |
(4) | Nakládací pomůcky a ochranné prostředky buďtež projednány podle ustanovení č. 4 přílohy c) tohoto řádu. |
(5) | Celní úředník může též prohlédnouti zboží clu podléhající, bylo-li dovezeno v celných vozech, je-li jeho sazební povaha zcela jednoduchá a na prvý pohled zřejmá a může-li prohlídku spolehlivě vykonati. V tomto případě poznamená ve vlakovém soupise sazební povahu zboží, vlastní váhu vozu a data potřebná pro statistiku zahraničního obchodu. Tyto zásilky nemusí býti znovu prohlíženy, prohlásí-li je později železniční podnik do volného oběhu. |
(6) | Kryté vozy a otevřené vozy se zbožím přikrytým plachtou, jež nebylo propuštěno do volného oběhu, jest opatřiti železničním závěrkou (§ 16), pokud se neponechají pod neporušenou cizozemskou závěrkou. |
(7) | Na otevřené vozy s nezabaleným a nepřikrytým zbožím nedávají se závěrky. Jde-li o zboží spojené s jinými hmotami, jež mají vliv na zařadění zboží, jest celní úřad povinen zjistiti a ve vlakovém soupisu poznamenati spojení, dá-li se lehce odstraniti. |
§ 28.
Ručení železničního podniku.
(1) | Podání vlakového soupisu zakládá ručení železničního podniku, který dopravil zboží přes celní hranici, za správnost a úplnost soupisu a povinnost dodati pohraničnímu celnímu úřadu všechno zboží přes hranici dopravené beze změny, a nedodá-li je, nahraditi ušlé dávky podle § 44 c. z. Toto ručení a povinnost přejde na přípojnou železnici převzetím zboží. |
(2) | Nesouhlasí-li vlakové soupisy, nebudiž zaváděné řízení podle důchodkového trestního práva, je-li zřejmo, že se stala chyba omylem nebo přehlédnutím, a lze ji vysvětliti průvodními listinami. |
(3) | Clo se nevyměří z úbytku na váze, vznikl-li úbytek zjevnými přírodními vlivy neb omylem. |
§ 29.
Další úkony pohraničního celního úřadu.
(1) | Celní úřad pohraniční jest povinen, vyznačiti ve vlakovém soupisu u jednotlivých vozů pořadová čísla (vstupní čísla) a tatáž čísla napsati zároveň na příslušné prvotní prohlášky a ostatní průvodní listiny, a má-li po ruce nákladní listy, i na tyto. Souhrnem hlášené vozové zásilky [§ 26, odst. (4) žel. c. ř.] obdrží jen jedno číslo. Vlakového soupisu použije celní úřad k průkazu dalších vyřízení. |
(2) | Pokud jednotlivé vozy nemohou býti projednány podle vlakového soupisu, zejména obsahují-li větší počet kusových zásilek, jest železniční podnik povinen podati celnímu úřadu podrobný seznam zásilek v jednotlivých vozech s příslušnými listinami. Tento seznam opatří celní úřad vstupním číslem podle vlakového soupisu, dohlédne na vykládání zboží do provozního skladiště a ve vlakovém soupise poznamená, že zboží bylo vyloženo. Do jiných celních zápisů zapíše se toto zboží, teprve až bude hlášeno k dalšímu řízení. |
(3) | Pohraniční celní úřady jsou nejen oprávněny nýbrž i povinny poukázati zboží, jehož prohlídka jest zdlouhavá nebo obtížná a nedá se vykonati důkladně, leč na úkor dopravy nebo pravidelné celní služby, vnitrozemskému nádražnímu celnímu úřadu s dostatečným oprávněním vyclívacím, je-li v místě určení nebo na pravidelné cestě k místu určení. |
(4) | Uzná-li pohraniční celní úřad žádoucím poukázati zboží proti výslovnému příkazu, danému odesilatelem v nákladním listě, jest povinen potvrditi na žádost železničního podniku poukázání z úřední moci na nákladním listě. |
§ 30.
Ohláška opovědi.
(1) | Zmocněnec železničního podniku jest povinen ohlásiti ohláškou dvojmo celnímu úřadu zásilky, jež mají býti opověděny a připojiti k ní průvodní listiny. |
(2) | Pro každý přijímací úřad musí býti sepsána zvláštní ohláška. |
(3) | Ohláška musí se zpravidla vztahovati na obsah celého vozu. Je-li však ve voze naloženo kusové zboží, určené do různých míst, které má býti projednáno různými celními úřady, musí býti pro každý celní úřad podána zvláštní ohláška na onu část nákladu, která jest určena pro ten nebo onen celní úřad. |
(4) | Železniční podnik ručí za správnost ohlášky a přijímá ohláškou závazek, že dodá všechny v ohláškách jmenované zásilky beze změny ve stanovené lhůtě některému celnímu úřadu, jenž má dostatečné oprávnění k projednání zásilky, a nedodá-li je, že nahradí ušlé dávky podle ustanovení § 44 c. z. |
§ 31.
Zajištění opověděného zboží.
(1) | Na vozy, v nichž jest zboží ohlášené, dá zpravidla železniční podnik svoji závěrku, může však žádati, aby celní úřad opatřil je celní závěrkou. Jestliže se dá závěrka přiložiti jen s velkými potížemi nebo je-li zboží, které má býti opatřeno závěrkou takového druhu, že nelze očekávati, že by mohlo býti změněno, zařídí celní úřad, co uzná za potřebné k zajištění totožnosti zboží (§ 27 žel. c. z.). |
(2) | Železniční podniky jsou povinny vésti o železničních závěrkách daných místo celních závěrek záznam, do něhož mohou celní úřady nahlížeti. Do těchto záznamů jest zapisovati značky závěrek a stanice, v nichž závěrka byla dána nebo byla vyměněna. |
(3) | Železniční podniky jsou povinny nalepiti na poukázané nákladové kusy a na vozy, v nichž jest naloženo opověděné zboží, jakož i na příslušné nákladní listy nálepky, že jde o celní zboží. |
(4) | Je-li v některém voze naloženo kusové zboží, určené pro tentýž celní úřad, opatří se nálepkou pouze vůz. |
(5) | Žádá-li železniční podnik, aby celní zboží bylo uloženo v celním skladišti, není potřebí opatřovati zboží nálepkami nebo dávati zboží pod celní závěrku, nýbrž zboží může býti doprovázeno do skladiště přísežným železničním zřízencem nebo podle přání železničního podniku finanční stráží. |
§ 32.
Opovědka.
(1) | Celní úřad napíše na každou ohlášku pořadové číslo a otiskne na ni místní a denní razítko. Tím stane se ohláška opovědkou. Prvotní prohlášky patřící k opovědce buďtež opatřeny číslem opovědky a otiskem místního a denního razítka. |
(2) | Dodací lhůta budiž stanovena měsícem, pokud není zvláštními okolnostmi odůvodněna kratší nebo delší doba. |
(3) | Prvopis opovědky vydá celní úřad zástupci železničního podniku, druhopis si podrží jako přílohu opovědního rejstříku. |
§ 33.
Poukaz k domácí celní prohlídce.
(1) | Má-li býti celní zboží projednáno mimo celniště domácí celní prohlídkou v místě určení, poukáže se onomu celnímu úřadu, který má prohlídku vykonati. Zásilka nemusí býti dodána přijímacímu celnímu úřadu a zašle se s dopravními a celními listinami přímo do stanice určení. |
(2) | K projednání domácí prohlídkou mohou býti poukázány jen zásilky, pro které si příjemce vymohl buď trvalé nebo zvláštní povolení domácí prohlídky. Nemá-li nastati průtah v projednání zásilky, musí se příjemce postarati, aby odesilatel předepsal povolenou prohlídku v nákladním listě slovy: "Projednati domácí prohlídkou ve stanici .......... celním úřadem ve ............, na základě povolení ze dne .........., číslo ..........". |
(3) | Byla-li zásilka poukázána k projednání domácí prohlídkou, nutno napsati na nálepkách poznámku: "Domácí prohlídka v ....." a v prvotní prohlášce: "K domácí prohlídce ve stanici .......... celním úřadem ..........". |
(4) | Závěrka smí býti sejmuta ve stanici určení, pokud se týče zásilka vydána příjemci zpravidla jen v přítomnosti celního orgánu. Železniční podnik může vydati takovou zásilku příjemci, avšak jen s celní nebo železniční závěrkou nebo dá-li na ni závěrku, a jen tenkráte, když se majitel vykáže osvědčením celního úřadu podle ustanovení § 37 žel. c. ř. |
(5) | Stanice určení jest povinna vyrozuměti přijímací celní úřad, jakmile zásilka dojde, a odevzdati celní listiny dostavivšímu se celnímu orgánu. |
(6) | Kdyby domácí prohlídka nebyla povolena, jest zboží dodati nejbližšímu celnímu úřadu. |
§ 34.
Opovědní rejstřík.
(1) | Poukazující celní úřad zapisuje opovědky jím vydané do opovědního rejstříku. |
(2) | Ztratí-li se opovědka, jest přednostka poukazujícího celního úřadu (odbočky) povinen vyhotoviti duplikát opovědky, nemá-li pochybnosti nebo podezření. |
§ 35.
Zboží v pohraničním stanici naložené.
Zboží dovezené do pohraniční stanice železnicí a jí v této stanici vyložené i zboží dovezené tam po ose nebo lodí není vyloučeno z poukazování opovědkou.
§ 36.
Projednání, návrh, úřední potvrzení.
(1) | Zboží, jež nemá býti poukázáno opovědkou, projedná se podle ustanovení celního zákona a prováděcího nařízení k němu, pokud neobsahuje tento řád odchylných ustanovení. |
(2) | Propustí-li pohraniční celní úřad při prohlídce vlaku (§ 27 žel. c. ř.) zboží nepodléhající clu ani jiným dávkám do volného oběhu proti předpisu odesilatelově v nákladním listě, jest povinen potvrditi to na žádost železničního podniku na nákladním listě. |
(3) | Nákladní listy nebo odběrné listiny na zboží clu podléhající buďtež opatřeny pokladnou, jež vybere celní pohledávku, doložkou: "Vycleno". |
§ 37.
Zboží poukázané průvodkou.
(1) | Zboží, jež se poukáže na návrh železničního podniku průvodkou, nedává se pod celní závěrku a podnik není povinen skládati celní jistotu. |
(2) | Na zboží poukázané průvodkou nebo na vozy s takovým zbožím a na nákladní listy musí býti nalepeny nálepky, že jde o celní zboží. |
(3) | Zboží poukázané průvodkou může býti dodáno k projednání též jinému než stanovenému přijímacímu úřadu. V tomto případě musí železniční podnik dodati celnímu úřadu celou zásilku patřící k průvodce a jest povinen oznámiti změnu poukazujícímu celnímu úřadu a poznamenati ji na průvodce a nálepkách, na nákladním listě a na nákladu. |
(4) | Dodací povinnost železničního podniku jako dopravovatele a jeho ručení jako příjemce průvodky zaniká u zásilek poukázaných dále než do stanice určené nákladním listem, na př. do podniku spojené se stanicí vlečkou nebo do jiných místností k domácí prohlídce, okamžikem skončení železniční dopravy ve stanici určení za těchto podmínek: a) | (1) Byla-li příjemcem průvodky jiná osoba než železniční podnik, smí tento vydati zásilku tomu, kdo od něho převezme průvodku (nový dopravovatel, příjemce zboží nebo jeho zmocněnec), jen když tento nový držitel zásilky písemně prohlásí, že přijímá na sebe povinnosti příjemce průvodky. t. j. řádného dodání zboží průvodkou poukázaného; (2) železniční podnik jest povinen zaslati toto prohlášení poukazujícímu celnímu úřadu. | b) | (1) Byl-li příjemcem průvodky železniční podnik, musí příjemce zásilky kromě prohlášení v předešlém bodě zmíněného předložiti stanici určení osvědčení přijímacího úřadu, že složil jistotu za povinnosti vznikající z převzetí zboží průvodkou poukázaného nebo že byl osvobozen od povinnosti složiti jistotu podle ustanovení o osvobození od jistoty v řízení s průvodkou. Osvědčení může zníti buď na určitou zásilku nebo na všechny zásilky v určitém období. Toto osvědčení přijímacího celního úřadu může býti napsáno na železničním návěští o příchodu zboží; |
|
(2) | nepředloží-li příjemce osvědčení přijímacího celního úřadu, jest stanice povinna vybrati a potvrditi jistotu na průvodce otiskem staničního razítka a zaslati ji na útraty složitele přijímacímu celnímu úřadu; |
(3) | výše jistoty budiž poznamenána poukazujícím celním úřadem v průvodce; nestane-li se tak, dorozumí se stanice určení s přijímacím celním úřadem. Zaplacení jistoty u stanice určení má tutéž účinnost, jakoby byla složena u poukazujícího celního úřadu. |
§ 38.
Upuštění od vybrání cla při zpětném dovozu nebo vývozu zboží.
Kdy a za jakých podmínek lze upustiti od vybrání cla, doveze-li se tuzemské (zdomácněné) zboží z celní ciziny zpět do celního území nebo vyváží-li se cizozemské vyclené zboží z celního území zpět do celní ciziny, stanoví se v §§ 214 a 216 prov. nař.
§ 39.
Přeprava zboží přes celní cizinu.
(1) | O přepravě zboží z celního území přes celní cizinu zpět do celního území (přepravní styk) platí ustanovení §§ 139 až 141 prov. nař. s tou obdobou, že v železničním styku stačí místo celní závěrky železniční závěrka a že na takové zásilky musí býti nalepeny nálepky, že jde o tuzemské zboží. Jistoty není potřebí, převezme-li železniční podnik ručení. Zásilky ohlásí železniční podnik přepravnímu styku podle přepravních prohlášek, jež musí odesilatel připojiti k nákladnímu listu (§§ 140 a 141 prov. nař.). |
(2) | Dopravuje-li železniční podnik zboží pomocnými směry, může výstupní celní úřad dovoliti přepravní styk na žádost podniku i po jiných než dovolených tratích, jest však povinen vyrozuměti vstupní celní úřad. |
(3) | Jestliže jde v takových případech o celé vlaky, jež jinak jezdí pravidelně celním územím, může býti upuštěno od formalit stanovených pro přepravní styk, jestliže jsou takové vlaky provázeny československými železničními zřízenci. Železniční podnik jest povinen vyrozuměti o tom zavčas výstupní a vstupní celní úřad. |
(4) | Vystoupí-li zboží poukázané opovědkou nebo průvodkou cestou na cizí celní území, nemusí býti při zpětném vstupu znovu projednáváno, aby mohlo býti dále dopraveno do místa určení. Pohraniční celní úřad potvrdí výstup a vstup na poukazovacích listinách. |
(5) | Převoz zboží přes celní cizinu po peážních (pasážních) tratích nepovažuje se za přepravní styk. |
§ 40.
Překládání a přebalování zboží.
(1) | Zboží, poukázané opovědkou, průvodkou nebo průkazkou, může býti překládáno do jiného železničního vozu nebo na loď nebo z této opět do železničního vozu. |
(2) | Je-li nutno rozděliti náklad poukázaný jednou opovědkou, jest železniční podnik povinen vyhotoviti opis opovědky, opatřiti jej poznámkou o stavu věci a připojiti k němu příslušné průvodní listiny. Na opovědce poznamená železniční podnik vyhotovení opisu a listinu, jež k němu připojil. |
(3) | Železniční podnik může přebaliti některé poukázané nákladové kusy, je-li toho potřebí za dopravy z důvodu nějaké příhody. |
(4) | Byla-li celní závěrka odstraněna, jest ji nahraditi železniční závěrkou. |
(5) | Bylo-li nutno přebaliti nákladové kusy nebo zaniklo-li zboží úplně nebo částečně za dopravy, jest železniční podnik povinen dáti zjistiti takovou událost co nejdříve nejbližším celním úřadem nebo nejbližší finanční stráží nebo důchodkovým kontrolním úřadem nebo, je-li nebezpečí v průtahu nebo nedá-li se to z jiných důvodů provésti, službu konajícím železničním úředníkem a dvěma hodnověrnými svědky. |
(6) | Takové události musí železniční podnik poznamenati na celních listinách a dáti potvrditi úředními orgány, kteří se dostavili, nebo svědky. Sejmutí a přiložení závěrky jest poznamenati v záznamu závěrek. |
(7) | Byly-li železničním podnikem sepsány zjišťovací zápisy, buďtež jejich opisy připojeny k celním listinám. |
§ 41.
Projednání v místě určení.
(1) | Zboží dopravené železnicí projedná celní úřad v místě určení podle ustanovení celního zákona a prováděcího nařízení, pokud není v tomto řádu zvláštních ustanovení. |
(2) | Ustanovení §§ 36 a 37 žel. c. ř. platí obdobně. |
§ 42.
Doručení opovědek.
(1) | Zástupce železničního podniku jest povinen odevzdati celnímu úřadu v místě určení listiny patřící k zásilkám opovědným. |
(2) | Celní úřad poznamená na opovědce den doručení opovědky a příjem k ní patřících prvotních prohlášek. |
(3) | Překročení lhůty nebudiž pozastavováno, vysvětlí-li je železniční podnik. |
§ 43.
Další poukázání opovědkou.
(1) | Má-li býti přijímacím celním úřadem projednána jen část zásilky dodané opovědkou, vyřídí celní úřad dodanou opovědku. Zboží, jež nemá býti celním úřadem projednáno, nýbrž dále dopraveno, může býti opět poukázáno opovědkou podle ustanovení §§ 29 až 35 žel. c. ř. |
(2) | Dopravuje-li se jiné než celní zboží pod celním dozorem, jest též dovoleno poukazovati je opovědkou. |
§ 44.
Zánik, zkáza nebo rozbití celního zboží.
(1) | Zboží poukázané opovědkou nebo průvodkou, jež za dopravy náhodou zaniklo (shořelo a pod.), nepodléhá clu. |
(2) | Zboží poukázané opovědkou nebo průvodkou, jež se zkazilo nebo rozbilo za dopravy, propustí se buď beze cla, jestliže se pod úředním dozorem zničí, nebo vyclí se podle celní sazby, které podléhá v tom stavu, ve kterém jest. Celní úřad může si vyhraditi, že zboží vyclí podle této sazby, když se zboží ještě více rozbije za úředního dozoru nebo učiní jiné vhodné opatření. |
§ 45.
Úbytek na váze.
Z úbytku, zjištěného na váze při projednání zboží poukázaného opovědkou nebo průvodkou, nevybere se clo, když jest zřejmo, že vznikl přírodním vlivem nebo omylem.
§ 46.
Výdej zboží příjemci.
(1) | Dříve než vydá železniční podnik příjemci zboží dovezené z celní ciziny, jest povinen přesvědčiti se, že bylo celně projednáno. |
(2) | Zpozoruje-li železniční podnik, že celní řízení nebylo vykonáno, musí dodati zásilku nejbližšímu celnímu úřadu. |
§ 47.
Vývoz zboží.
(1) | Vývozní zboží, jež nepodléhá vývoznímu clu a jehož výstup nemusí býti prokázán, projedná celní úřad podle dopravních listin. |
(2) | Celní prohlídka takových vývozních zásilek může se omeziti na částečnou prohlídku zásilek namátkou nebo nemusí býti vůbec vykonána. |
(3) | Zásilky zboží podléhajícího vývoznímu clu, buďtež v železniční dopravě vyclívány na ústní prohlášku podle dopravních listin. |
(4) | Tyto zásilky nemusí býti váženy a clo vyměří se podle váhy udané v nákladním listě, leč by bylo podezření, že váha byla nesprávně udána. |
(5) | Bylo-li vývozní zboží, které podléhá vývoznímu clu, vycleno vnitrozemským celním úřadem, jest odesilatel povinen připojiti celní kvitanci k nákladnímu listu, aby mohla býti předložena výstupnímu celnímu úřadu, a opatřiti nákladní list příslušnou poznámkou. Takové vyclené zboží nepoukazuje se opovědkou. Výstupní celní úřad opatří celní kvitanci otiskem svého razítka a ponechá ji u nákladního listu. |
(6) | Vyváží-li se zboží, jehož výstup musí býti prokázán, jest odesilatel povinen poznamenati nápadně v nákladním listě, že jde o vývoz takového zboží a že jest poukazovací listina připojena k němu. |
(7) | Na jednotlivé nákladové kusy nebo vozy, obsahující zboží, jehož výstup musí býti prokázán, jakož i na příslušné nákladní listy musí železniční podnik nalepiti nálepky. |
(8) | Projedná-li takové zboží vnitrozemský celní úřad, poukáže je pohraničnímu celnímu úřadu průvodkou nebo opovědkou, aby dohlédl na výstup a potvrdil jej. |
(9) | Aby mohla býti zásilka poukázána opovědkou, musí odesilatel nebo železniční podnik předložiti prvotní prohlášku nebo prohlášku určenou pro cizozemskou celní správu. |
(10) | Výstupní projednávání vývozních a průvozních zásilek a dohled na výstup vykonávají orgánové celní správy, nestanovilo-li ministerstvo financí výjimek. Celní úřad omezí se zpravidla na vnější prohlídku. |
(11) | Podává-li odesilatel zboží, jehož vývoz jest zakázán, jest povinen předložiti předepsané zvláštní povolení železničnímu podniku a připojiti je k nákladnímu listu. |
§ 48.
Pátrání po zboží, jež nebylo dodáno k celnímu řízení.
Jak jest postupovati, aby bylo vypátráno zboží poukázané avšak nedodané v železničním styku, stanoví příloha d) tohoto řádu.
§ 49.
Úchylky v řízení u celních úřadů úřadujících v celní cizině.
(1) | Zásilky, jež celní úřad úřadující v celní cizině vyclí, zaznamená nebo poukáže, zapíše přímo do příslušných rejstříků, a propustí-li je beze cla, poznamená to na nákladním listě, nečině rozdílu mezi zásilkami dopravenými do pohraniční stanice nebo v ní podávanými s určením do československého celního území. |
(2) | Zboží určené do volného oběhu v celním území budiž nakládáno za dozoru celních orgánů podle železničních průvodních listin. Na naložené kryté vozy a na vozy otevřené pod plachtou budiž dána železniční a celní závěrka, k níž se použije červeného motouzu se vpletenými drátky. |
(3) | Celní úřad nemusí dohlížeti na nakládání zboží, nakládají-li je přísežní železniční zřízenci; tito dají celní závěrku. |
(4) | Železniční podnik jest povinen odevzdati celnímu úřadu seznam zásilek naložených v jednotlivých vozech, pokud neobsahují jen jednu zásilku. |
(5) | Před odjezdem každého vlaku, který veze kromě služebního vozu vozy naložené zbožím pro celní území, jest železniční podnik povinen odevzdati celnímu úřadu seznam vozů, v němž nutno udati vlastnické značky a čísla vozů zařazených do vlaku. Podle tohoto seznamu prohlédne celní úřad krátce před odjezdem vlak, aby se přesvědčil, že ve vlaku jsou jen prázdné vozy nebo vozy jím projednané. Při prohlídce vlaku buďtež sejmuty celní závěrky. Při této prohlídce vlaku mohou býti na návrh železničního podniku projednány na základě nákladních listů vozy, v nichž jest naloženo zboží clu nepodléhající. |
Příloha a).
Ustanovení
o celně bezpečném zařízení železničních vozů v mezinárodní dopravě.
A. Všeobecná ustanovení.
(1) | Vozy a vozové oddíly, jichž se užívá k převozu celního zboží, musejí býti snadno a bezpečně tak uzavíratelné, aby nebylo možno z nich odstraniti nebo vyměniti zboží chované pod prostorovou závěrkou leč násilím, po němž by zůstaly zřejmé stopy. |
(2) | V takových vozech nebo vozových oddílech nesmějí býti tajné prostory nebo prostory, které by se daly těžko objeviti a jež by se hodily za úkryt zboží nebo zavazadel. |
(3) | Každý vůz musí míti na bočních stranách vlastnickou značku a číslo. Má-li vůz více oddílů od sebe oddělených, musí každý býti označen písmenou. |
B. Zvláštní ustanovení.
Aby se daly vozy bezpečně uzavříti prostorovou závěrkou, musejí vyhovovati hlavně těmto podmínkám:
1. Vozová skříň.
(1) | Boční a čelní stěny, podlaha, stěna a všechny části vozu, které tvoří ložný prostor, musejí býti tak upevněny, aby nebylo možno je z venku uvolniti a opět připevniti, aniž zůstaly zřejmé stopy. |
(2) | Všechny tyto části musejí býti v dobrém stavu. |
(3) | Byly-li vozové stěny náhodou poškozeny, jest vůz způsobilý pro další dopravu jen tehdy, není-li obavy, že bude možno dostati se k nákladu vzniklým otvorem. |
2. Mezera mezi posuvnými dveřmi a ostatními částmi skříně.
Jsou-li posuvné dveře zavřeny, nesmí býti mezera mezi nimi a ostatními částmi skříně krytých vozů větší 20 milimetrů.
3. Závěr posuvných dveří.
(1) | Posuvné dveře musejí býti opatřeny záklesným hákem nebo jiným zavěradlem, jež jest stejně bezpečné. |
(2) | Tato zavěradla musejí býti tak upevněna, aby se nedala při zavřených dveřích odstraniti leč násilím, jež by zanechalo zřejmé stopy. |
4. Očka pro celní závěrky.
(1) | Posuvné dveře, křídlové dveře, čelní dveře a vůbec všechny dveře, jichž se užívá u krytých vozů, dále nálevné otvory a výpusti kotlových a nádržkových vozů musejí míti očka světlosti aspoň 15 milimetrů nebo jiné závěrky pro závěs celních zámků nebo celních olůvek a tak zařízené, aby nebylo možno otevříti dveře nebo nálevné otvory a výpusti, aniž byly celní závěrky porušeny. |
(2) | Tato očka nebo jiné závěrky pro celní závěr musejí býti na voze přinýtovány nebo připevněny šrouby s matkami uvnitř vozu nebo tak uspořádanými, aby nebylo k nim přístupu, jsou-li dveře zavřeny. |
5. Pojistný závěr posuvných dveří.
(1) | Dolní část dveří musí míti zvláštní pojistku, aby nebylo možno vyzvednouti neb odtáhnouti posuvné dveře z kolejničky. |
(2) | Pojistkou může býti na příklad hák, který při zavření dveří vnikne do očka přinýtovaného na kolejničce, nebo vnitřní pás dveřního kování prodloužený až pod kolejničku nebo pod její hlavu nebo úhelník nebo třmen přinýtovaný přímo na kolejničku atd. Výjimečně může býti pojistkou i železná patka s otvorem, umožňující zavěšení celních zámků a celních olůvek. Objímky dveřních koleček musejí býti tak upevněny, aby nemohly býti odstraněny leč násilím. |
6. Kolejnička posuvných dveří.
Kolejničky musejí býti přinýtovány aspoň na dvou nosnících. Tyto nosníky musejí býti spojeny s pevnými částmi vozové skříně tak, aby se při zavřených dveřích nedaly odstraniti leč jen násilím, po němž by zůstaly zřejmé stopy.
7. Horní vodidlo posuvných dveří.
Vozidlo horní části posuvných dveří musí býti spolehlivě zabezpečeno tyčemi nebo vodicími kolejničkami.
8. Křídlové a čelní dveře.
(1) | Křídlové dveře krytých vozů (na př. vozů stavěných zvlášť pro dopravu piva) nebo jejich čelní dveře musejí míti kromě závory a závěsu z venku neodstranitelného též celní zavěradlo vyhovující podmínkám čísla 4, tak aby nebylo možno otevříti tyto dveře bez poškození celní závěrky. |
(2) | Čelní dveře, (na př. na vozech připravených pro zdravotní službu, avšak neužívaných), musejí býti uzavřeny zapažením, lištami nebo železnými pásy způsobem skýtajícím úplnou celní bezpečnost. |
9. Otvory okenní a větrací.
(1) | Jsou-li otvory v krytých vozech, na př. okenní a větrací otvory, zamřížovány železnými tyčemi, mříží, nebo dirkovaným plechem, nesmějí býti oka větší 30 čtverečních centimetrů, aby nebylo možno vyloupiti obsah vozů těmito otvory. Žádná část upevňující mřížoví nesmí se dáti uvolniti z venku vozu. |
(2) | Nejsou-li jmenované otvory zabezpečeny mříží, nýbrž posouvátkem nebo příklopkou, musejí býti tyto upevněny takto: a) | Příklopky nebo vodorovná posouvátka obrtlíky, zástrčkami, záklesnými háky, skobami a pod. | b) | Kolmá posouvátka buď týmiž závorami nebo, jsou-li opatřeny zavěradlem vyhovujícím ustanovením č. 4, celními zámky nebo olůvky a to tak, aby nebylo možno je otevříti z venku leč násilím, po němž by zůstaly zřejmé stopy nebo by byly porušena celní závěrka. |
|
(3) | Odtokové otvory v podlaze musejí býti zamřížovány, mají-li větší průměr než 35 milimetrů. |
10. Nástřešky.
O způsobu upevnění a uzavření nástřešků, jež jsou uzavřeny posouvátkem nebo příklopkou, platí ustanovení obsažená v předchozích číslech.
11. Nákladní vozy s mřížovanými stěnami nebo podlahami.
(1) | Vozů s mřížovanými stěnami nebo podlahami, jako na př. vozů dobytčích, smí se užívati - i když vyhovují ustanovením nahoře uvedeným - jen k převozu takových nákladových kusů, jež nelze odstraniti ani celé ani po částkách otvory ve stěnách nebo podlahách. Zejména nesmějí býti dopravovány v takových vozech tekutiny nebo zboží sypké nebo rozmělněné na prášek, a to ani v sudech ani v pytlích. |
12. Otevřené vozy s pevnými zákryty.
Otevřených vozů, jichž čelní stěny jsou spolu spojeny silnou tyčí a opatřeny nejméně 75 centimetrů širokým zákrytem a jichž boční stěny jsou aspoň 50 centimetrů vysoké, může býti užíváno k dopravě všelikého celního zboží pod plachtou, jsou-li opatřeny kroužky, na nichž by mohla býti upevněna plachta.
13. Jiné druhy otevřených vozů.
(1) | Ostatních otevřených vozů, jež jsou opatřeny kroužky nebo jiným zařízením, vhodným k připevnění plachty, může býti užíváno k dopravě celního zboží tehdy, váží-li jednotlivé kusy nákladu aspoň 25 kg nebo má-li na nich býti převezeno takové zboží, jež nelze naložiti do krytých vozů nebo do otevřených vozů druhu označeného pod. č. 12 pro jeho objemnost (na př. velké stroje, části strojů, parní kotle atd.) nebo jehož nakládání do uzavřených vozů není obvyklé pro jinou jeho povahu (na př. dříví, bavlna, uhlí, koks, písek, kámen, rudy, surové i zlomkové železo všeho druhu, tyčové železo, dobytek, slanečky, rybí tuk, petrolej a pod.). |
(2) | V tomto případě jest vyhrazeno celním úřadům rozhodnouti podle směrnic, vydaných nadřízenými úřady, zdali jest nutno dáti na plachtu závěrku nebo na zboží olůvka nebo učiniti jiné opatření, aby se zabránilo odstranění nebo záměně zboží, nebo zda jest možno výjimečně upustiti vůbec od závěrky nebo jiných opatření k zajištění totožnosti. Zásilka může býti též úředně doprovázena. |
(3) | Nařízení vydaná nadřízenými úřady každého státu k provedení předchozího odstavce mají býti sdělena ostatním smluvním státům. |
14. Ochranné plachty a jejich upevnění.
(1) | Kroužky k upevnění ochranných plachet musejí býti svařeny a upevněny na voze skřipci ve vnitřku vozu roznýtovanými nebo do vozu zašroubovanými. Kroužky musejí býti upevněny buď střídavě na snímatelných bočních stěnách nebo dveřích a na pevných čelnicích buď na podvozku asi ve výši obruby podlahové, a to vzdálenosti nepřesahující 115 centimetrů tak, aby závěrový motouz závěrky zabránil jak zdvihnutí pohyblivých bočních stěn, tak i otevření dveří. |
(2) | Ochranné plachty musejí míti podél obruby dírky, jež jsou chráněny kovovými obrubami pro zavěrací provazec a od sebe vzdáleny asi stejně jako kroužky na vozech. Kroužky pro závěr pokrývky smějí býti toliko na její horní části. |
(3) | Plachty musejí býti dostatečně veliké a v dobrém stavu. Švy, i vsazených částí, musejí býti buď na vnitřní straně nebo dvakrát šité, t. j. dvěma stehy vzdálenými od sebe asi 15 až 25 milimetrů. |
(4) | Zavěrací provazce nesmějí býti nastavovány a musejí míti na obou koncích kovové hroty. Za těmito hroty musejí býti vpletena očka, aby mohla býti do nich zavěšena celní závěrka, když byly konce provazce svázány. |
Příloha b).
1. Olůvka.
(1) | Dává-li se zboží pod prostorovou závěru [§ 16, pak příloha a) žel. c. ř.] užije se vždy olůvek. Olůvek se užívá zpravidla též při kusové závěře. |
(2) | Dává-li se celní závěrka na cizozemské nevyclené zboží, užije se šedého motouzu se vpletenými drátky; dává-li se však celní závěrka na tuzemské zboží nebo na vyclené zboží cizozemské, jest užíti červenobílého motouzu se vpletenými drátky. |
(3) | Strana jest povinna ovázati kusy, které mají býti celně uzavřeny olůvkem, pevným motouzem nebo provazem. |
(4) | Uzel motouzu nebo provazu ováže se úředním motouzem se vpletenými drátky, na který se navlékne olůvko. |
(5) | Kusy mohou býti též ovázány motouzem se vpletenými drátky a tu se navlékne olůvko přímo na motouz. |
(6) | Závěrka budiž dána na jednotlivé kusy tak, aby nemohly býti otevřeny nebo zboží vyměněno, leč by ovaz nebo závěrka byly porušeny. |
2. Závěr voskovou pečetí nebo celními známkami.
(1) | Voskové pečeti užije se, mají-li býti dány tekutiny pod celní závěrku. |
(2) | Pečeť vosková dá se na zátku nebo vyvrtané otvory nádoby s tekutinou. |
(3) | Mají-li býti uzavřeny závěrkou nádoby s tuky, s oleji, s tekutými barvami nebo tříslivy, s minerálními oleji, nedržela by na nich pečeť, ježto jest jejich povrch mastný; užije se pro celních známek. Těchto užije se též, mají-li býti dány pod závěrku nádoby s obsahem, který se snadno vzněcuje. |
(4) | Je-li nutno uzavříti zavazadla celní závěrkou, užije se rovněž celních známek. |
(5) | Celní známky buďtež zhotoveny z houževnatého ohebného papíru, aby se lehce přizpůsobily povrchu schrány. K přilepení známek budiž užito dextrinu nebo jiného dobře lepícího lepidla. Jednotlivé kusy jest polepiti tak, aby nemohly býti otevřeny bez porušení známek. |
Příloha c).
Celní projednávání železničních vozidel a jejich příslušenství, náhradních součástek vozů, pomůcek nakládacích a ochranných a lokomotiv.
1. Železniční vozidla.
A.
(1) | Do obozu vozidel některé tuzemské železnice zařazená a jako taková majetnickou značkou opatřená vozidla jest propustiti při vstupu z celní ciziny beze cla, ať již jsou naložena nebo prázdna. |
(2) | Tuzemské železniční podniky smějí zařaditi vozidla vyrobená v celní cizině teprve tehdy do svého obozu vozidel, když byla vyclena nebo v dovozu zaznamenána (oddíl D). |
B.
(1) | Do obozu cizozemské železnice zařazená, majetnickou značkou opatřená vozidla propustí se při vstupu z celní ciziny beze cla, slouží-li k dopravě osob nebo zboží a mají-li po ukončení dopravy zpět vystoupiti, nebo dovážejí-li se prázdná k dopravě osob nebo zboží do celní ciziny nebo jsou-li určena k průvozu. |
(2) | Zvláštní dozor na použití takových vozidel v celním území a na jejich zpětný výstup do celní ciziny se nevykonává. |
(3) | Železnici jest dovoleno použíti takových vozidel za jejich dočasného pobytu v celním území k dopravě osob nebo zboží, jak to dovolují železniční předpisy vydané pro vozovou službu a úmluvy o vzájemném používání vozů k dopravě osob nebo zboží. |
C.
(1) | Ustanovení oddílů A a B platí všeobecně i pro soukromé nákladní vozy. |
(2) | Soukromé vozy, používané v mezinárodní dopravě, jsou vozy zvláštních typů, níže uvedených, zařaděné železniční správou na jméno některého soukromníka (osoby nebo společnosti) a opatřené rozlišovací značkou P. Železniční správy pokládají za majitele vozu soukromníka, jenž dosáhl jeho zařadění. Jsou to vozy: a) | vozy kotlové (cisternové, jímkové, sudové, nádržkové, nádobové nebo tankové); | b) | jiné vozy, než kotlové, zvláště zařízené na dopravu určitého zboží. |
|
(3) | Ve vzájemné dopravě mezi Československem a Rakouskem pokládají se za soukromé vozy také vozy obyčejných typů bez zvláštního zařízení pro dopravu určitého zboží, které jsou opatřeny rozlišovací značkou S nebo E podle toho, jsou-li zařaděny do obozu československých státních drah (ČSD) nebo rakouských spolkových drah (BB Oesterreich). |
(4) | Soukromé nákladní vozy, zařaděné do obozu některé cizozemské dráhy, smějí býti naloženy zbožím v tuzemsku z jedné stanice ležící v celním území, jako odesílací, do některé jiné tuzemské stanice jako stanice určení (tuzemské plné jízdy) jenom tehdy, když byly buď vycleny, nebo s povolením ministerstva financí zaznamenány, a byla-li tato okolnost prokázána v té železniční stanici, od níž má počíti tuzemská plná jízda, předložením celní kvitance nebo záznamního listu. Jméno celního úřadu, běžné číslo a datum těchto dokladů musí strana poznamenati v nákladním listu. |
D.
(1) | Ministerstvo financí může povoliti vstupní záznam cizozemských železničních vozů, jež najímá tuzemský železniční podnik, aby je zařadil do svého obozu vozidel (cizozemské půjčené vozy). V povolení určí se celní úřad, který vozy zaznamená, i stanoví se lhůta k zpětnému vývozu. Jistota nebudiž požadována. |
(2) | Takové půjčené vozy buďtež po záznamu opatřeny vlastnickou značkou oné tuzemské železnice, která si je vypůjčila, jest však na nich ponechati označení původního majitele. |
(3) | Konečný zpětný výstup cizozemských půjčených vozů může se státi u libovolného celního úřadu, jenž má vyrozuměti o tom vstupní celní úřad. |
(4) | Při konečném výstupu takových půjčených vozů jest odstraniti vlastnickou značku tuzemské železnice. |
E.
(1) | Tuzemské železniční vozy, jež se pronajímají cizozemským železničním nebo jiným podnikům k delšímu užívání mimo celní území (tuzemské půjčené vozy), musejí býti zaznamenány k výstupu z celního území. |
(2) | K tomu jest třeba povolení ministerstva financí. V žádosti jest udati druh vozů a jejich ložnou váhu. V povolení stanoví se celní úřad, jenž má vozy zaznamenati, i lhůta pro zpětný dovoz. |
(3) | Další ustanovení o cizozemských půjčených vozech (oddíl D) platí obdobně. |
F.
(1) | Na tuzemské nebo vyclené lůžkové, jídelní, zavazadlové, kuchyňské a salonní vozy, jež projíždějí na mezinárodních tratích vedoucích celním územím, jež však nejsou zařazeny do obozu vozidel některé tuzemské železnice, jest vydati přepravní průkazku. Doba platnosti průkazek nebudiž omezována časově, lhůta k dodání nebudiž v nich stanovena. |
(2) | Na těchto průkazkách budiž potvrzen první výstup vozu; průkazky buďtež celními úřady po odstranění vozů z mezinárodní služby odebrány. |
(3) | Tuzemské vozy, jež se mají dočasně vřaditi do dopravy v čistě cizozemském oběhu, jest zaznamenati ve vývozu a cizozemské vozy, jichž má býti dočasně používáno na tuzemských tratích, při dovozu; lhůta k zpětnému dovozu a k zpětnému vývozu stanoví se třemi léty. |
(4) | Vyclíváním, dovozním a vývozním zaznamenáváním, i výdejem průkazek jest pověřen celní úřad v Praze. Změny vozového obozu buďtež hlášeny jmenovanému celnímu úřadu. |
(5) | Celní úřad v Praze jest též zmocněn prodlužovati lhůtu stanovenou pro zpětný dovoz nebo vývoz vozů zaznamenaných k zpětnému dovozu nebo vývozu. |
(6) | Prázdné vozy, jež přijedou mimo službu a podle nákladních listů ke správce, buďtež pohraničními celními úřady podrobeny prohlídce, zdali v nich není snad ukryto zboží clu podléhající, a neshledá-li se závad, poukázány celnímu úřadu v Praze. |
2. Příslušenství železničních vozidel.
(1) | Movité předměty zařízení železničních vozů jako: podušky, zařízení lůžek, kuchyňské nářadí a jídelní nádobí buďtež projednány, jsou-li uvedeny v seznamu upevněném ve voze, jako příslušenství vozu, jako vůz, jinak však jako samostatné zboží. |
(2) | V železničních vozech pro potřebu cestujícího obecenstva připevněné přístroje k prodeji mýdla, ručníků, knih a pod., jakož i skříňky, jež jsou spojeny se stěnami železničních vozů tak pevně, že nemohou býti odstraněny pouhou rukou, buďtež při překročení celní hranice propuštěny beze cla i se svým obsahem a nebudiž zařizován další dohled na ně; náhradní zásoby buďtež však vycleny nebo zaznamenány. Celní úřady jsou povinny přesvědčiti se čas od času, že jest zařízení používáno podle jeho určení a že ho není zneužíváno. |
3. Náhradní součástky a předměty výstroje železničních vozů.
(1) | Součástky cizozemských vozů, jež cizozemské železniční podniky zasílají tuzemským železničním služebnám k opravě vozů poškozených v celním území, rovněž poškozené součástky tuzemských vozů, jež se dovezou z celní ciziny zpět tuzemským železničním služebnám, propustí pohraniční celní úřad beze cla s podmínkou, že železniční stanice navrhující propuštění potvrdí na železniční průvodní listině na takové zásilky určení nebo původ vozové součástky. |
(2) | Zasílají-li se výstrojní předměty vozidel, zejména hadice k topení, jež byly dočasně půjčeny k vozům do celní ciziny jedoucím, zpět bez vozů tuzemskému železničnímu podniku, mohou býti propuštěny beze cla nádražními celními úřady, je-li jejich tuzemský původ zřejmý podle vlastnických značek nebo podle údajů železničního průvodního listu. |
4. Nakládací a ochranné pomůcky.
(1) | Dráze patřící nakládací a ochranné pomůcky (nakládací nářadí, řetězy, předklopy, podpěry, podložky, stolice, lešení, díly stěn, kozlíky na maso, vozové přikrývky, chránicí prostředky) buďtež při dovozu nebo průvozu propuštěny beze cla všemi celními úřady a to, dovážejí-li se s naloženými nebo nenaloženými vozy, k nimž patří, jako jejich příslušenství bez požadování průkazu, jinak však, dojdou-li zvlášť (bez vozu), na průkaz železničního průvodního listu. |
(2) | Soukromníkům patřící nakládací a ochranné pomůcky tuzemského nebo cizozemského původu, jež se dovážejí se zásilkou, jest propustiti beze cla neb průkazu. |
(3) | Soukromníkům patřící nakládací a ochranné pomůcky, jež se dovážejí s příslušnými nenaloženými vozy nebo odděleně od vozů, k nimž patří, jest při vstupu přes celní hranici projednati takto: a) | vrácené tuzemské pomůcky buďtež propuštěny beze cla na průkaz nákladního listu, z něhož musí vysvítati, že jde o zpětnou dopravu bez placení dopravného nebo za snížené dovozné; | b) | cizozemské nakládací a ochranné pomůcky, jež se dovážejí za účelem, aby byly přidány k vývozní zásilce, buďtež poukázány průvodkou k zpětnému vývozu do dvou měsíců. 5. Lokomotivy. |
|
O lokomotivách platí obdobně ustanovení této přílohy, čís. 1 a 3.
Příloha d).
Jak se postupuje, aby byly vypátrány nedodané zásilky, které byly v železničním styku poukázány opovědkou nebo průvodkou.
§ 1.
(1) | Nebylo-li poukazujícímu celnímu úřadu ve stanovené lhůtě prokázáno, že zásilka poukázaná opovědkou nebo průvodkou byla dodána, jest povinen po ní pátrati a to, jde-li o zavazadla poukázaná v cestovním styku opovědkou a o zboží poukázané průvodkou, dotazem u přijímacího celního úřadu, jde-li o jiné zásilky poukázané opovědkou, dotazem u onoho celního úřadu, který označí železniční úřad podle svých zápisů za úřad přijímací. |
(2) | Dotaz jest zaznamenati v opovědním rejstříku nebo v rejstříku vydaných průvodek. |
§ 2.
(1) | Sezná-li poukazující celní úřad z odpovědi na dotaz, že poukázané zboží nebo zavazadlo nebylo dodáno a že závada nemůže býti vysvětlena, vyhotoví podle údajů, které zná, dopis, zaznamená jej podle § 1 a doručí oné železniční stanici, která poukázané zboží převzala. |
(2) | Bylo-li zboží poukázáno průvodkou na návrh jiné osoby než železničního podniku, doručí celní úřad dopis železniční stanici teprve tehdy, když prokáže příjemce průvodky, že zboží a průvodku odevzdal železničnímu podniku. |
(3) | Pátrání budiž zavedeno též tehdy, jestliže celní úřad sezná z vrácených poukazovacích listin, že poukázané zboží nebylo vůbec dodáno nebo že bylo dodáno jen z části. |
§ 3.
Přineslo-li pátrání výsledek, že zboží
a) | nevstoupilo do celního území, |
b) | že bylo dodáno s celními listinami nebo bez nich některému celnímu úřadu, |
c) | vystoupilo zpět do celní ciziny, |
d) | bylo zničeno (§ 15 žel. c. ř.) nebo zaniklo (§ 44 žel. c. ř.) za dopravy v celním území, |
e) | bylo zbožím poukázaným průvodkou, jež nemusil dodati železniční podnik, avšak odevzdal je řádně podle § 37 žel. c. ř., nebo |
f) | bylo zbožím, jehož výstup musí býti prokázán a skutečně do celní ciziny vystoupilo, |
vrátí stanice dopis se všemi přílohami poukazujícímu celnímu úřadu a vylíčí mu věc. Celní úřad zařídí pak další.
§ 4.
(1) | Zjistí-li některá železniční stanice, že zboží přišlo do volného oběhu bez vyclení, nebo nelze-li již zjistiti, kam se zboží podělo, jest povinna zaopatřiti pomůcky (nákladní listy, účty a dopisy a pod.) a je-li toho zapotřebí a možno-li to, též vzorky zboží, aby mohla býti zjištěna jeho sazební povaha; dopis s těmito pomůckami a vzorky předloží nadřízenému úřadu. |
(2) | Nadřízený úřad jest povinen vyříditi dopis a zaslati jej celnímu úřadu v Praze. |
(3) | Pomůcky uvedené v odstavci (1) nemusejí býti předkládány, zaváže-li se příjemce nevyclené zásilky písemně, že ji dodá dodatečně některému celnímu úřadu nebo že ji dá projednati domácí prohlídkou. Ručení železničního podniku za celní pohledávku zůstává však nedotčeno. |
§ 5.
(1) | Uzná-li celní úřad v Praze, že jest zboží beze cla, vyrozumí ono železniční ředitelství, které mu zaslalo doklady potřebné k vyměření cla a vrátí mu doklady. Zároveň zařídí vyřízení závady. |
(2) | Uzná-li však tento celní úřad, že zboží podléhá clu, vyměří celní pohledávku a vyzve železniční ředitelství, které mu zaslalo doklady, aby ji uznalo a zaplatilo. |
(3) | Uzná-li ředitelství předpis a zaplatí pohledávku, zařídí celní úřad v Praze vyřízení závady, jinak podá zprávu nadřízené okrskové celní správě. |