Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
34/1927 Sb. znění účinné od 26. 2. 1927

34

 

Úmluva

mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými (článek II, III a IV) a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými (článek XV).

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

 

A

 

REPUBLIKY RAKOUSKÉ

 

BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA

 

SE ZÁVĚREČNÝM ZÁPISEM:

Úmluva

mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými (článek II, III a IV) a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými (článek XV). (§ 1-4)

Republika Československá a republika Rakouská, prodchnuty jsouce přáním, aby práva a zájmy pojistníků byly chráněny, vývoj pojišťovnictví se zřetelem k jeho hospodářskému významu byl podporován, a k tomu cíli, aby sjednána byla úmluva, jmenovaly svými zmocněnci:

President republiky Československé:

pana Ladislava Autengrubera,

ministerského radu v ministerstvu vnitra;

Spolkový president republiky Rakouské:

pana Jindřicha Ochsnera,

ministerského radu ve spolkovém kancléřském úřadě,

kteří prozkoumavše své plné moci, jež shledány v dobré a řádné formě, sjednali tuto dohodu, provádějící článek 215 mírové smlouvy Saint Germainské:

I.

Každý z obou smluvních států bude nakládati se soukromými pojišťovnami, které mají sídlo na území druhého státu, stejným způsobem jako se stejnými ústavy některého třetího státu. Toto stejné nakládání zahrnuje v sobě připuštění k provozu soukromých pojišťoven, pokud se týká jejich filiálek, dále provoz těchto ústavů, jakož i daně, dávky, poplatky a jiná veřejná břemena, jimž tyto podniky budou podléhati.

Ustanovení shora uvedená nejsou na újmu předpisům obsaženým v článku 272 mírové smlouvy Saint Germainské.

II.

1.

Rakouské životní pojišťovny oddělí od svého ostatního stavu životních pojištění smlouvy o pojištění na život a důchody, sjednané před 26. únorem 1919 jejich ústřednami nebo jejich odbočkami, ležícími v kterémkoliv státě, při kterých pojistníci dne 31. prosince 1924 byli státními občany republiky Československé a měli toho dne své řádné bydliště na území tohoto státu (smlouvy v následujícím označené názvem československý stav pojištění).

Při pojištění s jistou splatností nebo pojištění věna, při nichž pojistník zemřel před 31․ prosincem 1924, řídí se zařazení do československého stavu pojištění státním občanství a řádným bydlištěm, jež obmyšlená osoba, v pojistce jménem uvedená, měla dne 31. prosince 1924, a není-li takové obmyšlené osoby, státním občanstvím a řádným bydlištěm většiny nejbližších rodinných příslušníků (manželky a dětí) pojistníkových.

Je-li pojistník právnickou osobou, rozhodují státní příslušnost a řádné bydliště osoby, na jejíž život pojištění bylo sjednáno (pojištěný).

2.

Jestliže v době mezi 26. únorem 1919 a 31. prosincem 1924 buď nastala pojistná příhoda nebo na žádost pojistníkovu nebo následkem zastavení platby pojistného pojištění přeměněno bylo v pojištění bez placení pojistného se zmenšenou pojištěnou sumou nebo pojistník navrhl odkup, nastoupí na místo dne 31. prosince 1924 den nastalé pojistné příhody, pokud se týká den přeměny pojistky nebo den, kterého návrh na odkup u společnosti byl podán.

3.

Nastala-li příhoda pojistná před 26. únorem 1919, nespadají nároky z toho vzešlé do československého stavu pojištění.

Nastala-li přeměna na pojištění bez placení pojistného se sníženou pojištěnou sumou před 26. únorem 1919, může býti zařazení tohoto pojištění do československého stavu pojištění učiněno závislým na tom, aby si pojistník do tří let vyžádal toto zařazení a prokázal předpoklady uvedené v článcích II nebo III.

4.

O průkazu státního občanství a řádného bydliště k provádění článků II a III této úmluvy, jakož i zvláště o provádění předchozího bodu 3, odstavec 2, vydá československý dozorčí úřad nad pojišťovnami v dohodě s rakouským dozorčím úřadem nad pojišťovnami bližší předpisy; tyto jsou pak pro rakouské životní pojišťovny závazny.

III.

1.

Pojišťovací smlouvy, při nichž pojistníci (nebo v případě článku II, bodu 1, odstavce 2 osoby tamže uvedené nebo v případě článku II, bodu 1, odstavce 3 osoby pojištěné) dne 31. prosince 1924 byli sice státními příslušníky republiky Československé, avšak tohoto dne měli své řádné bydliště mimo území tohoto státu, jest zařaditi do československého stavu pojištění jen tehdy, byla-li pojištění buď dne 26. února 1919 již placení pojistného prosta nebo v opačném případě byly-li prémie v roce 1924 k splatnosti dospělé nebo při dříve nastalém osvobození od placení pojistného prémie naposledy splatné buď

a)

v československých korunách nebo

b)

v jiné měně, avšak s výhradou měny zaplaceny, nebo

c)

bylo-li smluveno s pojišťovnou poshovění těchto plateb prémiových

a zažádají-li mimo to pojistníci (nebo v případě článku II, bodu 1, odstavce 2 osoby tamže uvedené nebo v případě článku II, bodu 1, odstavce 3 osoby pojištěné) v případech b) a c) nejpozději do jednoho roku po tom, kdy tato úmluva stala se účinnou, o zařazení svých pojišťovacích smluv do československého stavu pojištění.

Nastala-li před 26. únorem 1919 přeměna na pojištění bez placení pojistného se sníženou pojištěnou sumou, použije se ustanovení článku II, bodu 3, odstavce 2.

2.

Ustanovení předchozího odstavce platí pro pojištění důchodů, při kterých výplata důchodu počala již přede dnem 31. prosince 1924, obdobně tak, že zařazení těchto pojištění řídí se dle toho, v jaké měně nebo s jakými výhradami přijal příjemce splátky důchodové v roce 1924 splatné nebo, přestala-li výplata důchodů dříve, důchodové splátky naposledy splatné.

IV.

Smlouvy o pojištění na život, při nichž plnění pojišťovny záleží v tom, že vydá určitou jmenovitou částku dluhopisů válečné půjčky rakouské nebo uherské (pojištění na válečné půjčky), pokud tato pojištění byla ještě dne 31. prosince 1924 v platnosti, spadají do československého stavu pojištění, jsou-li splněny také ostatní podmínky předchozích článků II a III.

Životní pojišťovny budou povinny na žádost pojistníků taková pojištění na válečné půjčky přeměniti do jednoho roku po tom, kdy tato úmluva začne platiti, v pojištění, která zaručují pojistníkům nárok na výplatu pojištění v hotovosti, a započítati v korunách československých na pojištění posléz zmíněná jako pojistné jednou pro vždy 75 procent pojistného (bez vedlejších poplatků) až do 26. února 1919 zaplaceného a 100 procent toho, co od té doby skutečně na pojistném (bez vedlejších poplatků) v československých korunách bylo zapraveno.

V.

Tak zvané smlouvy placementní, sjednané životní pojišťovnou "Fénix", zavazující pojišťovnu za vklad najednou vyplatiti v stanovenou dobu kapitál, aniž tato přejímá nebezpečí úmrtí nebo dožití určité osoby, nepovažují se za pojišťovací smlouvy po rozumu této úmluvy a podléhají soupisu ve smyslu zákona republiky Československé ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., jakož i vládního nařízení ze dne 7. srpna 1922, č. 265 Sb. z. a n.

VI.

1.

Smlouvy o životním pojištění ve smyslu shora uvedených článků II a III k československému stavu pojištění náležející, pokud byly sjednány na staré rakousko-uherské koruny, jest splniti, počínajíc dnem 26. února 1919, s obou stran v československých korunách (počítajíc jednu československou korunu za jednu starou rakousko-uherskou korunu), a to tak, že pojišťovny splní nároky ode dne 26. února 1919 vzniklé, které vyplývají z přírůstku technických reserv, za všech okolností a nároky v době až do 26. února 1919 vzniklé splní potud, pokud ona část technických reserv československého stavu pojištění vypočítaných ke dni 31. prosince 1924, která přísluší nárokům vpředu uvedeným, bude uhrazena majetkovými hodnotami uvedenými v článcích IX a X.

Totéž platí pro pojištění, která vzniknou přeměnou z pojištění na válečné půjčky označených v článku IV, pokud prémiové částky mají býti pojistníkům započteny jako prémie jednou pro vždy.

Prémie, zaplacená ode dne 26. února 1919 v jiné měně než v československých korunách, vrátí se pojistníkovi v měně původní v jmenovité částce se zákonnými úroky z prodlení.

2.

Předchozí ustanovení platí pro všecky platby z pojišťovacích smluv, to jest jmenovité pro všecka plnění pojistná na straně jedné a pro placení prémií, splácení půjček na pojistky a placení úroků z těchto půjček na straně druhé.

Československý dozorčí úřad nad pojišťovnami může v dohodě s rakouským dozorčím úřadem nad pojišťovnami vydati o výplatách z odkupů a z půjček na pojistky na dobu nejdéle tří let ode dne, jímž tato úmluva vejde v platnost, předpisy odchylné od této úmluvy; tyto předpisy jsou pak stejně závazné pro pojistníky i pro pojišťovny.

VII.

1.

Smlouvy o pojištění na život, sjednané na staré rakousko-uherské koruny, při nichž všechny prémie od 26. února 1919 byly bez výhrady placeny v jiné měně než v československých korunách v poměru 1:1 nebo platy z pojištění v jiné měně nežli v československých korunách v poměru 1:1 oprávněným příjemcem bez výhrady přijímány, mají obě strany plniti i na dále v této jiné měně i když ostatní předpoklady pro jejich zařazení do československého stavu pojištění (článek II a III) jsou dány.

Toto ustanovení neplatí však pro případy, kde pojišťovna nepřijala placení prémií v korunách československých, jež jí bylo pojistníkem nabídnuto.

2.

Smlouvy o životním pojištění, které sjednány byly v jiné měně než v starých rakousko-uherských korunách a při kterých ostatní podmínky pro zařazení do československého stavu pojištění (článek II a III) jsou dány, jest oběma stranami plniti také na dále v této jiné měně.

VIII.

Technické reservy (zálohy pojistného, přenosy pojistného, nevyřízené platy z pojištění, zálohy dividendové) pro smlouvy o pojištění na život, které po rozumu předchozích článků II až VII náležejí k československému stavu pojištění, vypočítají se ke dni 31. prosince 1924 se započtením všech platů z pojištění od 26. února 1919 splatných a neuhrazených.

Zálohy pojistného (včetně zálohy pojistného připadající na případná zajištění) počítati jest podle početních podkladů u pojišťoven platných, pokud tyto odpovídající zákonným předpisům v obou státech.

Pro pojištění na válečné půjčky, v předchozím článku IV uvedená, započte se místo technické reservy ke dni 31. prosince 1924 částka, jež odpovídá 75 procentům prémií, které od počátku pojištění až do 26. února 1919 byly zapraveny, a 100 procentům prémií po tomto dni skutečně v československých korunách zaplacených.

IX.

A.

U pojišťoven, pro něž platí oddíly A až D pojišťovacího regulativu ze dne 7. března 1921, sp. z. č. 141, použije se k úhradě technických reserv, vypočtených dle článku VIII, v tomto článku uvedených majetkových hodnot pojišťoven v tomto pořadí:

a)

státních dlužních úpisů vydaných republikou Československou,

b)

půjček na životní pojistky, náležejících do československého stavu pojištění,

c)

nemovitostí, ležících na území republiky Československé,

d)

pohledávek z půjček, které jsou zajištěny na nemovitostech v republice Československé ležících, které buď

1.

vznikly již v korunách československých nebo, které

2.

zní na staré rakousko-uherské koruny, pojišťovnám náležejí nejméně od 26. února 1919 a podle článku 7 nebo 42 úmluvy ze dne 18. června 1924 jsou ze všeobecné úpravy vyjmuty, pokud tyto pohledávky československým dozorčím úřadem nad pojišťovnami k úhradě technických reserv pro československé stavy pojištění pojišťoven, které jsou věřiteli, byly knihovním vtělením podzástavního práva právoplatně věnovány.

Všecky platy na tyto pohledávky, jimiž jsou dlužníci ještě povinni, počínajíc dnem 26. února 1919, budou zaplaceny v československých korunách (počítajíc jednu korunu československou za jednu starou rakousko-uherskou korunu) přímo na místo, které k tomu ustanoví vpředu jmenovaný dozorčí úřad nad pojišťovnami.

Stejná úprava po rozumu článku 42 úmluvy ze dne 18. června 1924 platí pro pohledávky z půjček, poskytnutých Prvním všeobecným úřednickým spolkem oněm družstvům, jejichž sídlo se nalézá na území republiky Československé, pokud řečené pohledávky určeny jsou k úhradě technických reserv pro československý stav pojištění,

e)

dlužních úpisů sirotčí jistoty (zástavních listů, komunálních dlužních úpisů atd.), vydaných veřejnými nebo soukromými korporacemi nebo ústavy (peněžními ústavy atd.), jejichž sídlo jest na území republiky Československé,

f)

vkladů a majetků u bank, spořitelen, úvěrních ústavů a pojišťoven, dále jinakých pohledávek a majetků, pokud tyto vklady, majetky neb pohledávky v republice Československé dne 31. prosince 1924 již tu byly, bez újmy ustanovení úmluvy ze dne 18. června 1924,

g)

prémií splatných a dosud nezapravených, pokud byly při výpočtu technických reserv dle článku VIII této úmluvy započteny jako zaplacené,

h)

titrů státního dluhu, uvedených v článku 203, bodu 1 mírové smlouvy Saint Germainské nebo v článku 186, bodu 1 mírové smlouvy Trianonské, pokud náležejí ve smyslu hořejších ustanovení mírových smluv Saint Germainské, pokud se týká Trianonské do státního dluhu republiky Československé,

i)

titrů státního dluhu, uvedených v článku 203, bodě 2 mírové smlouvy Saint Germainské nebo v článku 186, bodě 2 mírové smlouvy Trianonské, a to:

1.

titrů, opatřených nostrifikační známkou republiky Československé, které jsou řádně uznávány jako část státního dluhu republiky Československé,

2.

titrů, které nemají nijakého označení, jež by bylo učiněno v důsledku shora zmíněných článků mírové smlouvy Saint Germainské nebo mírové smlouvy Trianonské.

Celková jmenovitá hodnota titrů uvedených v bodu i), čísle 2 tohoto článku, jichž vpředu uvedené rakouské soukromé pojišťovny použijí k úhradě technických reserv československého stavu pojištění, nesmí přesahovati částku 67 milionů korun.

B.

Při menších vzájemných pojišťovnách, podléhajících ustanovením oddílu E, pojišťovacího regulativu ze dne 7. března 1921, sp. z. č. 141 bude úhrada technických reserv, uvedených v článku VIII této úmluvy, provedena přiměřenými hodnotami v dohodě obou dozorčích úřadů nad pojišťovnami.

X.

Pokud by aktiva uvedená v článku vpředu zmíněném nestačila k úplné úhradě technických reserv československého stavu pojištění, může scházející částka býti uhrazena titry státního dluhu, uvedenými v článku 205 mírové smlouvy Saint Germainské, pokud se týká v článku 188 mírové smlouvy Trianonské, a to jen s povolením finanční správy republiky Československé ve smyslu příslušných zákonných předpisů.

XI.

Hodnoty uvedené v bodech a), b), d), e), f), g), h) a i), pod číslem 1 článku IX budou oceněny svou jmenovitou hodnotou, pokud se týká plnou částkou v hotovosti.

Aktiva uvedená v bodu c) článku IX, pokud o tom nedojde k dohodě, ocení se dle výsledků úředního odhadu.

Titry uvedené v bodě i), pod číslem 2 článku IX budou oceněny svou jmenovitou hodnotou, počítajíc za každou starou rakousko-uherskou korunu jednu korunu československou.

XII.

Vláda republiky Československé bude titry uvedené v bodě i), čís. 2 článku IX nostrifikovati plnou jmenovitou hodnotou v míře potřebné k úhradě technických reserv, vypočítaných podle čl. VIII. ke dni 31. prosince 1924, se zřetelem k základu ocenění dle článku XI, nanejvýše však do úhrnné jmenovité hodnoty 67 milionů korun. Kupony těchto titrů budou republikou Československou vypláceny ode dne účinnosti mírové smlouvy Saint Germainské, pokud se týká Trianonské.

XIII.

Vláda rakouská povolí do republiky Československé vývoz hodnot, které jsou podle článku IX a X určeny k úhradě technických reserv československého stavu pojištění, pokud tyto hodnoty jsou na území republiky Rakouské.

Vláda republiky Československé povolí dovoz těchto hodnot bez poplatků.

XIV.

Opatření v článcích IV až X obsažená platí obdobně také pro smlouvy zajišťovací, které rakouské životní pojišťovny sjednaly se životními pojišťovnami československými.

XV.

Životní pojišťovny, které mají nyní své sídlo v republice Československé, uhradí pro životní pojištění sjednaná před 26. únorem 1919, při nichž měli pojistníci dne 31. prosince 1924 svoje řádné bydliště na území republiky Rakouské (článek XVII), technické reservy v hotovosti a příslušné smlouvy o životním pojištění, sjednané ve starých rakousko-uherských korunách, splní v rakouských korunách (počítajíc jednu rakousko korunu za jednu starou korunu rakousko-uherskou).

Ustanovení článku II, bodu 1, odstavce 2 a 3, a bodu 2, jakož i článku III platí zde obdobně.

XVI.

Tato úmluva není na újmu jiným finančním úpravám a nedotýká se jiných ustanovení mírové smlouvy Saint Germainské nebo Trianonské.

XVII.

Kde se v této úmluvě vyskytuje pojem státního území, rozumí se příslušné státní území v tom rozsahu, ve kterém bylo určeno mírovými smlouvami Saint Germainskou, Trianonskou a Versailleskou, po případě bylo nebo bude určeno dohodami a prováděcími opatřeními, které na základě těchto mírových smluv byly mezi súčastněnými státy sjednány.

XVIII.

Všecky sporné otázky, vzniklé z této úmluvy mezi oběma vládami, budou řešeny rozhodčím soudem. Po jednom členu řečeného rozhodčího soudu vyšlou vláda republiky Československé a vláda republiky Rakouské.

Oba rozhodčí soudcové zvolí si společnou dohodou předsedu. Nedojde-li k dohodě o osobě předsedy, bude tento jmenován presidentem švýcarské Spolkové rady.

Tento rozhodčí soud rozhodne také o výlohách řízení. Rozhodčí soud zasedá v sídle strany žalované.

XIX.

Tato úmluva má býti dle možnosti brzy ratifikována. Ratifikační listiny mají býti vyměněny v Praze.

Tato úmluva se stane účinnou 14 dní po výměně ratifikačních listin. Obě vysoké smluvní strany se zasadí o to, aby tato úmluva byla dle možností urychleně provedena.

Ratifikovaná úmluva bude v každém z obou států uveřejněna v úřední sbírce zákonů, a to v obou autentických textech.

Na důkaz toho zplnomocnění zástupci obou států tuto úmluvu v československé a německé řeči sepsanou, kteréžto texty jsou oba stejně autentické, podepsali a opatřili pečetěmi, a to ve dvou prvopisech, z nichž jeden předává se vládě československé a jeden vládě rakouské.

V Praze, dne 29. května 1925.

Za republiku Československou:

LADISLAV AUTENGRUBER, v. r.

Závěrečný zápis

k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými (článek II, III a IV) a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými (článek XV). (§ 1-4)

Přítomni zplnomocnění zástupci:

Za republiku Československou:

pan Ladislav Autengruber,

ministerský rada v ministerstvu vnitra;

Za republiku Rakouskou:

pan Jindřich Ochsner,

ministerský rada ve spolkovém kancelářském úřadě.

Majíce podepsati úmluvu, dnešního dne sjednanou, podepsaní zplnomocnění zástupci se shodli, pokud se týká prohlásili takto:

§ 1.

Úmluva platí pro všecky rakouské životní pojišťovny včetně menších vzájemných pojišťoven, podléhajících ustanovením oddílu E pojišťovacího regulativu ze dne 7. března 1921, sp. z. č. 141, které uzavřely s československými pojistníky (článek II a III) pojišťovací smlouvy, stejně jako pro všecky československé životní pojišťovny a zapsané pokladny pomocné, které podléhají ustanovením pojišťovacího regulativu ze dne 5. března 1896, ř. z. čís. 31, pokud se týká zákona ze dne 16. července 1892, ř. z. čís. 202, a které uzavřely pojišťovací smlouvy s pojistníky rakouskými (článek XV).

Ustanovení článku I úmluvy se nedotýká volného uvážení při připouštění cizozemských pojišťoven, vyhraženého ve smyslu platných zákonných předpisů [cís. nař. ze dne 29. listopadu 1865, ř. z. čís. 127, článku I, lit. c) a zákona ze dne 29. března 1873, ř. z. čís. 42].

§ 2.

Vláda republiky Rakouské prohlašuje, že rakouské životní pojišťovny včetně menších vzájemných pojišťoven, podléhajících ustanovením oddílu E pojišťovacího regulativu ze dne 7. března 1921, sp. z. č. 141, které za příčinou úhrady technických reserv pro své smlouvy o československých životních pojištěních (článek II a III) vznesou ve smyslu článků XII a XIII nárok na dovoz a nostrifikaci předválečných dlužních úpisů, v článku IX, bodě i), čísle 2 této úmluvy uvedených, budou v případě, že tato nostrifikace bude československou vládou povolena, ochotny se vzdáti dalšího provozu své obchodní činnosti na státním území republiky Československé a přenésti svůj československý stav pojištění na některou pojišťovnu, která jest v republice Československé oprávněna k obchodnímu provozu.

Vláda republiky Československé prohlašuje, že potom, až tak hodnoty majetkové v článcích IX a X této úmluvy uvedené budou přeneseny, jakož i předány, že žádné z takových pojišťovacích smluv, které do přenesených stavů pojištění řádně byly pojaty, neuplatní vůči předávajícím životním pojišťovnám nebo vůči státní správě republiky Rakouské (článek 215 mírové smlouvy Saint Germainské) nijakých dalších nároků ani na základě mírové smlouvy Saint Germainské ani z jiného právního důvodu, stejně jako ani proti státní správě republiky Československé nemohou z tohoto důvodu býti žádné další nároky vzneseny.

Všecka takováto ujednání o přenesení stavů pojištění podléhají schválení státních správ obou stran.

§ 3.

Vláda republiky Československé prohlašuje, že bude považovati za neokolkované titry, uvedené v článku IX, bodě i), čísle 2 úmluvy, které byly opatřeny nostrifikační značkou Rakouska neb Maďarska nebo jiného nástupnického státu, pokud okolkování bylo dodatečně příslušným státem zrušeno (denostrifikováno).

§ 4.

Aby bylo provedeno ustanovení oddílu B článku IX úmluvy, ujednává se:

Menší vzájemné pojišťovny použijí ve smyslu uvedených ustanovení majetkových hodnot v takovém rozsahu, jaký připadá při zjištění závazků z pojištění dle příslušných předpisů stanov na úhradu těchto závazků z pojištění, patřící do československého stavu pojištění.

Při tom bude těchto majetkových hodnot u jednotlivé menší vzájemné pojišťovny použito k úhradě jen potud, pokud její technické závazky z pojištění, spadajících do československého stavu pojištění, nebudou uhrazeny v korunách československých (počítajíc jednu československou korunu za jednu starou korunu rakousko-uherskou) včetně jejího podílu na majetkových hodnotách, uvedených v článku IX, bod i), čísle 2.

Aby byly zjištěny statutární závazky, může příslušný dozorčí úřad nad pojišťovnami žádati předložení pojistně technické bilance.

Použije-li se předchozích ustanovení, musí částka krycích hodnot, vyplývající k úhradě technických závazků z československých pojištění, býti u všech menších vzájemných pojišťoven v celku aspoň tak vysoká, jako ona, které by se docílilo, kdyby u všech menších vzájemných pojišťoven bylo použito ustanovení oddílu A článku IX úmluvy; jinak může československý dozorčí úřad nad pojišťovnami žádati, aby bylo přesně použito ustanovení oddílu A článku IX úmluvy.

Tento závěrečný zápis, který bude ratifikován současně s úmluvou tohoto dne sjednanou, bude považován za podstatnou součást této úmluvy a bude míti proto touž moc a platnost.

Na důkaz toho svrchu jmenovaní zplnomocnění zástupci obou států tento závěrečný zápis učiněný v jazyku československém a německém, kteréžto texty oba jsou stejně autentické, podepsali, a to ve dvou prvopisech, z nichž jeden se předává vládě československé a druhý vládě rakouské.

Ratifikovaný závěrečný zápis bude v každém z obou států současně s úmluvou uveřejněn v obou autentických textech v úřední sbírce zákonů.

V Praze, dne 29. května 1925.

Za republiku Československou:

L. S. LADISLAV AUTENGRUBER, v. r.

PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU I ZÁVĚREČNÝ ZÁPIS A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČE« REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM, DNE 19. LEDNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO SEDMÉHO.

PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:

T. G. MASARYK v. r.

 

MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny vyměněny dne 12. února 1927 a že po rozumu čl. XIX stává se úmluva účinnou 14 dnů po jich výměně.

Dr. Beneš v. r.