Branný zákon republiky Československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., se mění a doplňuje takto:
V § 2 se nahrazují první čtyři odstavce těmito ustanoveními:
"Branná povinnost je všeobecná a musí býti vykonávána osobně podle ustanovení tohoto zákona.
Branné povinnosti podléhají všichni českoslovenští státní příslušníci mužského pohlaví ve věku dále uvedeném; kromě státních příslušníků československých podléhají branné povinnosti též muži téhož věku trvale bydlící na území republiky Československé, kteří nemohou prokázati jinou státní příslušnost. Cizí státní příslušníci mužského pohlaví, vstoupivší podle ustanovení posledního odstavce § 12 dobrovolně do československé branné moci, podléhají branné povinnosti po dobu, na kterou se zavázali.
Branná povinnost obsahuje povinnost odvodní a služební; k služební povinnosti patří buď povinnost k presenční (po případě další činné) službě a k službě v záloze, nebo povinnost ke službě v náhradní záloze, anebo povinnost k činné službě vojenských osob z povolání a ve výslužbě, a to v míru, za mobilisace a ve válce.
Branná povinnost se počíná začátkem roku, v němž občan dovrší 20. rok věku (u dobrovolníků dnem dobrovolného vstupu) a přestává koncem roku, v němž dokončí 50. rok věku, vyjma případy uvedené v předposledním odstavci § 12. To platí též pro superarbitrované důstojníky a rotmistry v záloze (s výslužným a bez výslužného [mimo službu]), nejsou-li k veškerým službám nezpůsobilí. Důstojníci a rotmistři z povolání podléhají branné povinnosti po dobu své činné služby; po přeložení do výslužby přísluší jim branná povinnost až do konce toho roku, v němž dokončí 60. rok věku. Branná povinnost důstojníků a rotmistrů ve výslužbě trvá i tehdy, jestliže po přeložení do výslužby nepožívají výslužného. Příslušníci četnictva přeložení do výslužby mají brannou povinnost v témže trvání jako důstojníci a rotmistři z povolání.
Osoby, které branné povinnosti se zřetelem na svůj věk již nepodléhají, mohou se svolením vojenské správy setrvati dále v branné moci, čímž přejímají na sebe další brannou povinnost; propustiti tyto osoby z branné moci na vlastní žádost lze vždy jen koncem roku; za mobilisace a ve válce není takové propuštění z branné moci dovoleno.
Pokud mohou býti státním příslušníkům československým, trvale usedlým v cizině, zvláště pak v mimoevropských zemích (mimo pobřežní země Středozemního a Černého moře), poskytnuty úlevy ve vykonávání branné povinnosti, stanoví vládní nařízení."
§ 9 se doplňuje takto:
1. | Odstavec třetí se na konci doplňuje takto: |
"Osoby, které zameškaly odvod vlastním zaviněním, mají - byly-li později odvedeny - tutéž povinnost k zákonité presenční službě a ke službě v záloze, jako kdyby byly odvedeny v té odvodní třídě, za niž jsou dodatečně odvedeny."
2. | Za odstavcem třetím se jako nový odstavec vkládá toto ustanovení: |
"Cizinci, kteří nabyli československé státní příslušnosti teprve po onom roce, v němž dokončili 22. rok věku, podléhají rovněž odvodní povinnosti, avšak jen tehdy, jestliže československé státní příslušnosti nabyli před 31. prosincem toho roku, v němž dokončí 40. rok věku; nabyli-li československé státní příslušnosti později, odvodní povinnosti v míru nepodléhají."
3. | Dosavadní odstavec čtvrtý se doplňuje takto: |
"počínajíc v to i potřebné nemocniční vyšetření; náklady na dostavení k odvodu hradí každá odvodem povinná osoba sama, cestovní náklady ke komisi přezkoušecí mohou jí býti na žádost vojenskou správou nahrazeny, nebo obecním (městským) úřadem na vrub vojenské správy zálohou vyplaceny, leč by se přezkoušení dělo z její viny. Nedostaví-li se osoba odvodem povinná k odvodu, postará se politický úřad o to, aby byla zákonnými prostředky dodatečně předvedena, a je-li podezření, že by mohla utéci, může býti až do předvedení úředně zadržena."
4. | Za dosavadní odstavec čtvrtý se připojí nový odstavec tohoto znění: |
"Jakým způsobem mají splniti odvodní povinnost osoby, které dlejí mimo československé státní území, stanoví vládní nařízení. Bude-li jim povoleno podrobiti se lékařské prohlídce u československého zastupitelského úřadu v cizině, jsou povinny, nejsou-li zcela nemajetné, nahraditi náklad na takovou lékařskou prohlídku; rovněž jsou povinny nésti cestovní náklady k této prohlídce ze svého."
§ 10 se mění takto:
První věta odstavce pátého se nahrazuje tímto ustanovením:
"®ádost za odklad presenční služby třeba podati neb aspoň ústně ohlásiti odvodní komisi, jakmile bylo žadateli oznámeno, že je odveden. Nastaly-li okolnosti, odůvodňující odklad presenční služby, teprve po odvodu, může býti žádost za odklad presenční služby podána i po odvodu, nejpozději však do dne, kterého má dotčená osoba nastoupiti do presenční služby, a to u domovského politického úřadu I. stolice. ®ádost za odklad presenční služby, jež byla při odvodu jen ústně ohlášena, musí býti podána řádně odůvodněná nejdéle do 15 dnů po odvodu u domovského politického úřadu I. stolice. V téže lhůtě třeba předložiti doklady k žádosti za odklad, jež byla podána odvodní komisi bez náležitých dokladů. O žádostech za odklad presenční služby podaných přímo odvodní komisi, rozhodne tato komise podle možnosti ihned;"
§ 13 zní takto:
"Doplňování důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků.
O doplňování důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků, pokud není upraveno ve zvláštních zákonech, platí příslušné služební předpisy.
Vojenské osoby, které za své presenční služby prokázaly theoreticky i prakticky způsobilost zastávati služební funkci důstojníka, mohou býti v mezích organisační potřeby již za své presenční služby jmenovány podporučíky presenční služby. Tito podporučíci presenční služby obdrží služné jako podporučíci v záloze; o jejich nárocích na zaopatřovací požitky platí rovněž stejné předpisy jako pro podporučíky v záloze. Ostatní jejich náležitosti stanoví se vládním nařízením."
§ 14 se doplňuje takto:
1. | Druhý odstavec se doplňuje touto větou: "Tímto dnem se stávají zařadění příslušníky branné moci (vojenskými osobami)." |
2. | Za druhý odstavec se připojuje nový odstavec tohoto znění: |
"Bude-li pro určité zbraně (služby) nebo pro určité kategorie branců stanoven všeobecně jiný nástupní termín než 1. říjen, může ministerstvo národní obrany naříditi zařadění dnem tohoto odchylného nástupního termínu; osoby, jimž byl povolen odklad presenční služby, zařaďují se vždy 1. říjnem odvodního roku."
V § 15 se v druhém odstavci na konci nahrazují slova "tří měsíců" slovy "šesti měsíců", a jako čtvrtý odstavec se připojuje toto ustanovení:
"Ustanovení tohoto paragrafu platí též o nastoupení do vojenského výcviku."
§ 17 se doplňuje novými třemi odstavci tohoto znění:
"Povinnost k další činné službě mají též osoby, které byly zdokonaleny ve zvláštních služebních odvětvích vojenského povolání, nebo obdržely náhradu studijních nákladů, nebo byly na žádost vycvičeny v některých služebních odvětvích (na př. na vojenské hudební škole, na vojenské škole pro odborný dorost letectva, hudební elévové, elévové zeměpisného ústavu); tento závazek se řídí ustanoveními platnými v době jeho převzetí.
Osoby, které jsou v době, kdy by jim končila zákonitá presenční služba, v trestu na svobodě, jímž jsou službě odňaty, propustí se do poměru mimo činnou službu teprve tehdy, až uvedený trest odpykají a nahradí zameškanou presenční službu, jsou-li k tomu povinny podle ustanovení § 18.
Pokud se tento neb jiné zákony zmiňují o zákonité presenční službě nebo o presenční službě bez bližšího označení, sluší tím rozuměti vedle pravidelné presenční služby uvedené v prvém odstavci též další činnou službu podle posledního odstavce § 61 a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 51 Sb. z. a n., o délce presenční služby."
§ 18 zní takto: