Všeobecné dani výdělkové jsou podrobeny osoby nebo sdružení osob, které v tuzemsku svým jménem provozují výdělečný podnik nebo vykonávají zaměstnání směřující k dosažení zisku.

Pokud se v dalším mluví o podniku, rozumí se tím, nestanoví-li zákon jinak, také zaměstnání směřující k dosažení zisku.

Předmětem daně jest každý podnik, jenž jest samostatným hospodářským celkem.

Všeobecné dani výdělkové nejsou podrobeny:

Podniky, které jsou podrobeny zvláštní dani výdělkové podle hlavy III. tohoto zákona.

Zaměstnání, která se vykonávají ve služebním poměru za plat nebo za mzdu.

Zemědělské a lesní hospodářství, zahrnujíc v to zahradnictví, honitbu a rybářství. Z daňové povinnosti nejsou však vyňaty: honitba na cizích pozemcích, rybářství ve volných, najatých a veřejných vodách, dále výdělek z najatých pozemků a hospodářství (s výjimkou uvedenou v § 50, č. 1.), konečně obchodní zahradnictví provozované po živnostensku.

Do zemědělského a lesního hospodářství dlužno zahrnouti:

Vedlejší výrobu, spojenou se zemědělským a lesním hospodářstvím, pokud se omezuje na zpracování výrobků vlastního hospodářství a pokud taková výroba není zpravidla a převážně provozována samostatnými průmyslovými podniky (pily, mlýny, pekárny, pivovary, lihovary, cukrovary a podob.) anebo v daném případě není provozována po živnostensku v samostatném závodě (mlékárny, sýrárny, sušírny a podob.).

Dobývání podstaty parifikační půdy, pokud nedochází k dalšímu zpracování, za podmínek uvedených pod lit. a).

Prodej vlastních výrobků zemědělského a lesního hospodářství s výjimkou prodeje v drobném, provozovaného po živnostensku v trvale otevřených, zmíněnému účelu určených prodejnách nebo skladištích.

Rozšíří-li se provozování podniku, podrobeného všeobecné dani výdělkové, z provozovny ležící v tuzemsku nebo, není-li zvláštní provozovny, z poplatníkova bydliště do ciziny, vyměří se daň z celého rozsahu provozování.

Udržuje-li však tuzemský podnik v cizině trvalé provozování tím, že tam zřídí odbočku, výrobnu, nákupnu nebo prodejnu, jednatelství, nebo že užívá v cizozemsku provozovacích prostředků, nebo jiným způsobem, nezdaní se v tuzemsku tato část podniku, pokud podrobena je v cizině dani stejného druhu; vždy však budiž alespoň čtvrtina výtěžku dosaženého v celém podniku pokládána za výtěžek tuzemský.

Výdělek z najatých pozemků a hospodářství, které pachtýř a jeho rodina v obyčejném zemědělském hospodaření sami obdělávají, byť i přibírali občasně a výjimečně dělníky.

Ženy, které se zaměstnávají obyčejnými ručními pracemi nebo výkony toliko v bytě svých zákazníků nebo doma bez pomocných dělníků.

Vedlejší zaměstnání (povoznictví, orání za mzdu, výroba dřevěného nádobí, dřeváků, dřevěných krabic, tření lnu atd.) provozovaná polními hospodáři toliko dočasně a nikoliv po živnostensku a prodej takto zhotovených výrobků.

Domáčtí výrobci, kteří pouze na příkaz a na účet jiného podnikatele vyrábějí nebo zpracovávají průmyslové výrobky sami nebo za spolupůsobení osob vlastní domácnosti, avšak bez cizích pomocných dělníků.

Studující soukromě vyučující, dále osoby, které se zabývají soukromým vyučováním, spisovatelstvím nebo uměleckou činností toliko jako vedlejším zaměstnáním a s výtěžkem, který nestačí na úhradu výživy.

Vedlejší zaměstnání vůbec, nepřesahuje-li jejich ryzí výtěžek 2000 Kč ročně a nelze-li jich pokládati za část jiného pravidelného a rozsáhlejšího podniku výdělečného.

Osoby, které nejsouce schopny provozovati živnost, jež by poskytovala pravidelnou výživu, obstarávající bez pomocníků výdělečné úkony, aby částečně hradily svou výživu.

Nově vzniklým tuzemským podnikům, vedoucím řádné obchodní knihy, které zavedou v tuzemsku dosud nezastoupenou nebo jen nedostatečně zastoupenou výrobu a jejichž vznik se doporučuje z národohospodářských ohledů, mohou býti na žádost, o níž rozhodne ministerstvo financí s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a dalšími zúčastněnými ministerstvy, na dobu nejdéle 5 berních let, počínajíc berním rokem, v němž s provozováním bylo započato, poskytnuty daňové výhody v tom rozsahu, že podniky dotčené mohou býti osvobozeny od všeobecné daně výdělkové se všemi přirážkami, jestliže výtěžek v době pro uložení daně rozhodné nepřesahuje 6 % kapitálu v podniku trvale uloženého. Činí-li výtěžek podniku více než 6 %, nejvýše však 8 % kapitálu v podniku uloženého, lze při ukládání všeobecné daně výdělkové na léta, na která výhody byly poskytnuty, přihlížeti pouze k polovici docíleného výtěžku.

Výhody podle odst. 1. mohou býti přiznány i stávajícím již podnikům, jestliže se buď přetvoří na výrobu v odst. 1. označenou anebo jestliže vedle posavadní výroby onu výrobu se zařídí. V tomto posledním případě platí výhody jen pro výrobu v odst. 1. označenou a podniky jsou povinny vykazovati zvlášť bilančně zisky a ztráty z této výroby plynoucí.

Výhodám odstavce 1. není na překážku, provozuje-li podnik vedle výroby i obchod s cizími výrobky, jestliže tento obchod jest jen významu poměrně podřadného.

Udělení, jakož i trvání poskytnutých již výhod může býti učiněno odvislým od splnění podmínek stanovených zúčastněnými ministerstvy a směřujících k zabezpečení národohospodářského prospěchu přiznáním výhod sledovaného.

V případech zvláštního ohledu vyžadujících může vláda prodloužiti dobu trvání výhod v odst. 1. zmíněných nejdéle na dalších 5 let.

Základem pro vyměření daně jest ryzí výtěžek dosažený v podniku dani podrobeném. Ryzí výtěžek se vypočte tím způsobem, že se od příjmů v podniku dosažených odečtou veškeré výdaje učiněné v mezích provozování na dosažení těchto příjmů. Podíly tichých společníků na dosaženém výtěžku srážeti nelze. Při podnicích společenských zahrnuje poplatný ryzí výtěžek podíly na výtěžku všech společníků. Ostatně platí tu pro vyšetření příjmů v podniku dosažených a přípustných srážek obdobně ustanovení §§ 7, 15, 16 a 17, případně § 10, odst. 2. tohoto zákona s úchylkami podle ustanovení odstavců 2. až 4. tohoto paragrafu.

Všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami odečísti lze jen potud, pokud byla výběrčím úřadem podle ustanovení § 273, odst. 3., zúčtována na berní léta, na něž se vztahuje tento zákon.

Jsou-li ve výtěžku podniku zahrnuty výtěžky podnikatelových pozemků a budov (jejich částí), jež jsou podrobeny dani pozemkové a domovní, odečísti jest ze základu výdělkové daně výtěžky zmíněných předmětů tou částkou, která jest základem pro vyměření daně pozemkové a domovní. U předmětů podrobených domovní dani třídní budiž za výtěžek pokládána částka, kterou by předmět, kdyby byl podroben domovní dani činžovní, musil poskytovati jako činžovní výtěžek (§ 148), aby domovní daň činžovní se rovnala domovní dani třídní z předmětu skutečně předepsané. Naproti tomu nelze z daňového základu vylučovati daň pozemkovou a domovní s přirážkami, pokud připadá na výtěžky zmíněných předmětů nezahrnuté do daňového základu podniku.

zrušen

Jsou-li ve výtěžku podniku zahrnuty výtěžky podnikatelových pozemků a budov (jejich částí), jež jsou podrobeny dani pozemkové a domovní, odečísti jest ze základu výdělkové daně výtěžky zmíněných předmětů tou částkou, která jest základem pro vyměření daně pozemkové a domovní. U předmětů podrobených domovní dani třídní budiž za výtěžek pokládána částka, kterou by předmět, kdyby byl podroben domovní dani činžovní, musil poskytovati jako činžovní výtěžek (§ 148), aby domovní daň činžovní se rovnala domovní dani třídní z předmětu skutečně předepsané.

U podniků vedoucích řádné obchodní knihy, které měly prokazatelně na počátku hospodářského období pro zdanění rozhodného ve svém vlastnictví alespoň 15 % akcií, kuksů, podílů společností s obmezeným ručením nebo užitkových listů jiného tuzemského podniku podrobeného zvláštní dani výdělkové, nezapočítávají se do základu všeobecné daně výdělkové podíly na zisku zmíněných podniků.

Daň se vyměřuje na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, z výtěžku dani podrobeného, jehož v tomto kalendářním roce bylo v podniku skutečně dosaženo.

Nekryjí-li se pravidelná obchodní období poplatníkova s kalendářním rokem, vyměří se na poplatníkovo přání daň místo podle kalendářního roku na podkladě obchodního (hospodářského) období, jestliže toto zahrnuje období jednoho roku. U poplatníků všeobecné daně výdělkové, kteří jsou podrobeni důchodové dani, jest zmíněný způsob uložení daně přípustný jen tehdy, přihlíží-li se také při vyměřování důchodové daně k témuž obchodnímu (hospodářskému) období. Ostatně platí pro vyměření všeobecné daně výdělkové podle obchodního (hospodářského) období ustanovení § 4, odst. 2. tohoto zákona.

Sazba všeobecné daně výdělkové činí 2.5 % dani podrobeného výtěžku s tou odchylkou, že z prvních 30.000 Kč daňového základu se sazba daně snižuje na 0.5 % a z daňového základu převyšujícího částku 140.000 Kč se sazba daně zvyšuje na 4 %. Jsou-li ve společenském podniku vedle jednoho společníka ještě další společníci činni takovým způsobem, že vykonávají služby, jež by za ně musely konati síly placené, zvyšují se částky daňového základu, pro něž platí sazba snížená a u nichž nastává sazba zvýšená, o 30.000 Kč za druhého a každého dalšího v podniku zaměstnaného společníka.

Nepřevyšuje-li daňový základ podniku 15.000 Kč, činí sazba daně 1/4 % dani podrobeného výtěžku.

Jde-li o poplatníka, jehož celoroční důchod ani sám o sobě ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měl býti společně zdaňován důchodovou daní (§ 5), nepřevyšuje částky dani důchodové nepodrobené (§ 3), a nečiní-li daňový základ podniku více než 7.000 Kč, činí sazba daně 1/8 % dani podrobeného výtěžku.

Nepřevyšuje-li za podmínek odst. 3. daňový základ podniku 4.000 Kč, předepíše se daň sazbou 1/8 % pouze ku rozvržení autonomních přirážek, daň sama se však nevybírá.

Dani podrobený výtěžek, není-li dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.

Jde-li o zdanění podniků, jejichž výtěžek jest bez podstatného spolupůsobení kapitálu podmíněn osobní činností poplatníkovou takovou měrou, že trvalé provozování poplatného podniku není možným bez činnosti poplatníkovy (svobodná povolání advokátů, notářů, lékařů, spisovatelů, umělců, obchodních jednatelů a podob., jakož i živnostenská a obchodní zaměstnání záležející v takových osobních výkonech poplatníkových, jež není možno vykonávati zástupcem), snižuje se všeobecná daň výdělková připadající podle sazeb odst. 1. o 20 %.

Daň na berní rok uložená nesmí býti menší než 1/2 promile (z tisíce) veškerého kapitálu, který je v podniku trvale na zisk uložen, činí-li tento kapitál více než 100.000 Kč.

Daň z podniku vyměřená podle předchozích ustanovení předepíše se v obci, kde jest provozována podniku nebo, není-li tu provozovny, kde poplatník bydlí.

Dlužno-li podle odst. 1. přihlížeti k několika provozovnám, rozdělí vyměřovací úřad, příslušný podle daňové komise, celkovou daň mezi jednotlivé provozovny v poměru částek, jež v nich byly vydány na služné a mzdy, v to počítajíc tantiemy zřízenců. U stavebních podniků pokládá se v tomto případě za provozovnu jen takové provádění staveb, které vyžaduje doby delší dvou let.

Nedá-li se dělba daně provésti v poměru v odst. 2. uvedeném, rozdělí se daň mezi jednotlivé provozovny podle jejich hospodářského významu pro celkový podnik.

Podnikatelům a zúčastněným obcím jest volno, aby se co do rozdělení daně mezi jednotlivé provozovny dohodli i o jiném vhodném dělidle.

Rozprostírá-li se provozovna do obvodu několika obcí, rozdělí příslušný vyměřovací úřad daň připadající na zmíněnou provozovnu mezi zúčastněné obce z volné úvahy podle míry poměrné důležitosti jednotlivých částí provozovny, přihlížeje ku břemenům, která vznikají obcím provozovnou nebo provozováním podniku, a ku ploše, kterou provozovna v obcích zaujímá; to platí též při podzemním dolování.

Bydlí-li ze zaměstnanců provozovny počátkem berního roku nebo počátkem obchodního období pro zdanění rozhodného alespoň jedna čtvrtina trvale v jiných obcích, než ve které je provozovna, zmenší se přirážková základna pro obec, v níž je provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících mimo obec; obecní přirážky k polovině daňové částky, připadající poměrně na služební platy zaměstnanců, bydlících v jiných obcích, plynou do zvláštního fondu zřízeného podle § 10 zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Přirážky pro zmíněný fond vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro obec, v níž jest provozovna, nejméně však výměrou 100 %. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách ležících v téže obci nezaměstnávají trvale alespoň 400 zaměstnanců.

Rozdělení daně jest podstatnou součástkou platebního rozkazu; o prvém rozdělení daně buďtež opisem platebního rozkazu, pokud se týká rozdělení daně, zpraveny všechny zúčastněné obce; při tom buďtež uvedeny důvody rozdělení daně.

Ve věci rozdělení daně jest volno jak poplatníkovi tak i zúčastněným obcím podati odvolání, o němž rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.

Kde nestačí pro stanovení místa předpisu daně předcházející ustanovení, rozhoduje ministerstvo financí o tom, ve kterém místě se má daň předepsati.

Stalo-li se první rozdělení daně pravoplatným, platí rozdělovací měřítko - pokud není promlčeno právo státu opraviti vyměření daně - bez dalšího zpracování obcí tak dlouho, dokud některá ze zúčastněných obcí nebo poplatník nezavdá podnětu ku přezkoušení tohoto měřítka při rozdělení daně na některý příští rok.

Podnikům, které vznikly počátkem nebo během berního roku, uloží se daň po prvé po projití tohoto roku podle všeobecně platných ustanovení.

Převzetí podniku jinou osobou nebo sdružením osob rovná se vzniku nového podniku při zániku dosavadního podniku.

Přesídlení podniku v berním roce nemění ničeho na jeho daňové povinnosti, leč jen pokud jde o rozdělení daně mezi jednotlivé provozovny podle ustanovení § 58.

Kdo započne nový dani podrobený podnik nebo převezme trvající již podnik nebo změní místo provozování trvajícího podniku, jest povinen ohlásiti to nejdéle s počátkem provozování příslušnému vyměřovacímu úřadu.

Povinnosti této není poplatník zbaven, učinil-li u živnostenského úřadu ohlášku nařízenou živnostenskými předpisy; stačí však, předloží-li se včas vyměřovacímu úřadu kolku prostý opis ohlášky podané živnostenskému úřadu.

Opominutí oznámení v odst. 1. označených může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

O zániku daňové povinnosti jest poplatník povinen učiniti oznámení příslušnému vyměřovacímu úřadu do 30 dnů po zastavení provozování podniku. Zanikne-li daňová povinnost úmrtím poplatníka, jsou dědicové povinni oznámiti to do 3 měsíců po jeho úmrtí. Pro nepodání shora označených oznámení může býti uložena pořádková pokuta.

K oznámení o úplném zániku daňové povinnosti nutno připojiti přiznání.

Z podniků trvale zastavených může býti na žádost poplatníkovu po dobu neprovozování daň dále ukládána na podkladě celoroční daňové sazby 10 Kč nebo, jde-li o protokolovanou firmu, na podkladě celoroční daňové sazby, která jest rozhodnou pro vznik povinnosti ku protokolování firmy. Žádost podati dlužno do lhůty v odst. 1. stanovené. Opětný počátek provozování takto zdaňovaného podniku rovná se vzniku nového podniku. Podrobnější ustanovení o předpisu daně z trvale zastavených podniků budou vydána vládním nařízením.

Podomní obchod a živnosti (zaměstnání) provozované obcházením z místa na místo zdaní se všeobecnou daní výdělkovou sazbami uvedenými v § 57 podle pravděpodobného ročního ryzího výtěžku, který lze vzhledem ke způsobu provozování obchodu nebo živnosti (zaměstnání) a k užívaným provozovacím prostředkům očekávati v roce, na který se daň předepisuje.

Daň zapraví se za celý rok najednou a napřed.

Rozšíří-li se provozování obchodu nebo živnosti (zaměstnání) po zapravení daně v obvodu jednoho finančního úřadu II. stolice do obvodu jiného nebo jiných finančních úřadů II. stolice, budiž případný doplatek daňový, odůvodněný očekávaným zvýšením ročního výtěžku, zaplacen dříve, než se započne s provozováním v rozšířeném obvodu.

Daň vyměří vyměřovací úřad příslušný podle sídla úřadu, který vydává, prodlužuje nebo rozšiřuje povolení ku provozování obchodu nebo živnosti (zaměstnání).

Za účelem vyměření daně jest poplatník povinen podati u příslušného vyměřovacího úřadu přiznání před vydáním povolení ku provozování obchodu nebo živnosti.

Má-li poplatník bydliště v obvodu příslušného vyměřovacího úřadu, předepíše se daň v obci bydliště, jinak v obci, ve které vyměřovací úřad má sídlo.

Provozují-li cizinci obchod nebo živnost v tuzemsku jako cestující nebo obchodními cestujícími, kteří jsou v jejich službách, zdaní se všeobecnou daní výdělkovou sazbami uvedenými v § 57 podle pravděpodobného ročního výtěžku, který lze očekávati v roce, na který se daň předpisuje.

Daň nesmí býti nižší nežli 200 Kč na jeden rok.

Daň vyměří se vyměřovacím úřadem příslušným podle sídla úřadu, který rozhoduje o žádosti, aby bylo povoleno provozování obchodu neb živnosti v tuzemsku, a zapraví se pokaždé na celý rok napřed.

Ustanovení § 64, odst. 5., platí tu obdobně.

Daň se předepíše v obci, ve které vyměřovací úřad má sídlo.

Výstavy, hudební produkce a podob., které se nepořádají podle licencí svědčících na obcházení z místa na místo, nýbrž se pořádají podle zvláštních licencí vydaných pro každé jednotlivé místo, dále prodeje zboží, které se pořádají s dočasným užitím stálé provozovny (kočovní skladiště), buďtež zvláště zdaněny na každém provozovacím místě - pokud nejsou částí stálého podniku zdaňovaného podle všeobecných zásad uvedených v §§ 55 a dalších - příslušným vyměřovacím úřadem podle pravděpodobného ročního výtěžku.

Daň předepíše se v místě provozování částkou, která připadá z daňové sazby stanovené v § 57 podle pravděpodobného celoročního výtěžku poplatného podniku (zaměstnání) poměrně na pravděpodobný výtěžek za dobu zamýšleného provozování v místě, pro které se daň vyměřuje, a jest splatna najednou a napřed.

Za účelem vyměření daně jest poplatník povinen podati u příslušného vyměřovacího úřadu přiznání dříve, než započal provozovati poplatný podnik.

Zvláštní dani výdělkové jsou podrobeny:

Podniky povinné veřejně účtovati.

Takové podniky jsou:

Podniky výdělečné, a to zejména:

podniky akciových společností a komanditních společností na akcie;

podniky těžířstev;

podniky pojišťovací kromě vzájemných pojišťoven;

veřejné úvěrní ústavy;

podniky státu a samosprávných svazků;

podniky výdělkových a hospodářských společenstev, pokud tato neobmezují obchodní činnost na své členy podle § 75.

Podniky obecně prospěšné a podniky sdružení svépomocných, a to zejména:

podniky společenstev uvedených pod č. 1., lit. f), které obmezují obchodní činnost na své členy podle § 75;

spořitelny;

vzájemné pojišťovny;

okresní záložny hospodářské, zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních (zákon ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb. z. a n.).

Podniky společností s obmezeným ručením a pravovárečných měšťanstev (pravovárečných komunit).

Jiné podniky výdělečné, na nichž jest účastí kapitálovou, podílem na zisku, nebo jinakým způsobem alespoň padesáti procenty zúčastněna akciová společnost, komanditní společnost na akcie, těžířstvo nebo společnost s ručením obmezeným, tuzemskému zdanění nepodrobená.

Zvláštní daň výdělková se vyměří tomu, kdo provozuje podnik v odst. 1. uvedený.

Udržuje-li tuzemský podnik v cizině trvalé provozování tím, že tam zřídí odbočku, výrobnu, nákupnu nebo prodejnu, jednatelství, nebo že užívá v cizozemsku provozovacích prostředků, nebo jiným způsobem, zdaní se výtěžek cizozemského provozování, s výhradou ustanovení dalších paragrafů, toliko potud, pokud se neprokáže, že je podroben zdanění v cizině.

Záleží-li dani podrobené provozování v odbytu z tuzemska do cizozemska nebo naopak, nesmí býti pokládána více než polovina výtěžku z tohoto odbytu za výtěžek provozování cizozemského; v případech pak, kde dani podrobený podnik vyrábí v tuzemsku zboží, které prodává v cizozemsku, nesmí býti vyloučena z daňové základny více než jedna třetina celkového výtěžku z tohoto provozování.

Ve všech ostatních případech zdaní se podle tohoto zákona alespoň jedna desetina výtěžku celého podniku.

Rozšíří-li cizozemský podnik svou činnost z provozovny cizozemské do tuzemska způsobem označeným v § 70, odst. 1., je podroben zvláštní dani výdělkové z výtěžku tuzemské činnosti.

Ustanovení § 70, odst. 2, platí obdobně pro výpočet výtěžku na tuzemsko připadajícího.

podniky, které provozuje stát k účelům veřejné správy včetně monopolů a státních železnic;

elektrické podniky, na kterých jest zúčastněn stát spolu se samosprávnými svazky, prohlášené za všeužitečné nebo na takové přeměněné podle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace a zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jestliže dividenda (podíl na zisku) v jednotlivém roce vyplacená nečiní více než 4 % základního kapitálu (§ 83, odst. 14). Činí-li vyplacená dividenda více než 4 %, nejvýše však 6 %, bude daň výdělková vyměřena z poloviny berně vyšetřeného základu;

zemědělské a lesní hospodářství státu a samosprávných svazků, avšak s týmž obmezením, jaké platí pro osvobození jednotlivého polního hospodáře od všeobecné daně výdělkové podle § 47;

nevýdělečné podniky spolků a společenských sdružení, spravujících se zásadou vzájemnosti, jakož i fondy zřízené veřejnými korporacemi nebo podnikateli pro vlastní zřízence, jejichž úkolem podle stanov jest, aby pojišťovaly platy nemocenské, úrazové náhrady, invalidní, starobní, vdovské, sirotčí pense a pohřebné, nebo aby poskytovaly podpory veřejným a soukromým úředníkům, zřízencům a čeledi, a to i dostávají-li příspěvky a dary od nečlenů.

Tuto výhodu poskytne ministerstvo financí sdružením stejného druhu, jejichž členové jsou zcela nebo z části jiného povolání (jako zejména menší živnostníci a rolníci) tehdy, je-li to žádoucím pro podporu veřejných, dobročinných nebo všeužitečných účelů a jsou-li částky jednotlivým účastníkům zajištěné přiměřeny jejich stavu;

Národní banka Československá;

okresní záložny hospodářské, zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních, uvedené v § 68, I, 2 d, obmezují-li svou činnost skutečně na zužitkování vlastních kapitálů;

podniky společenstev a jiných sdružení zemědělců, jejichž účelem jest společně opatřovati semena, hnojiva, hospodářské stroje a nářadí nebo jiné potřeby ku provozování polního hospodářství, ke zvelebení chovu dobytka (společenstva k chovu dobytka, k chovu býků, pastevní společenstva, spolky pro pojišťování dobytka atd.), aneb společně podporovati jiné zemědělské snahy, je-li podle stanov rozdělování ryzích výtěžků vyloučeno a výtěžky se také skutečně nerozdělují, dále za těchže podmínek podniky společenstev a jiných sdružení živnostenských, jejichž účelem jest společně opatřovati stroje pro své členy, a konečně sdružení zemědělců, která slouží k tomu, aby společně zpracovala a zpeněžila výrobky ve vlastním polním hospodářství členů vytěžené, avšak s týmž obmezením, jaké platí pro osvobození jednotlivého polního hospodáře od všeobecné daně výdělkové podle § 47.

Osvobození od výdělkové daně platí také pro svazky takových společenstev a sdružení, které sledují uvedené účely za stejných statutárních i skutečných podmínek, nebo které obstarávají vyrovnání peněz mezi svými svazovými společenstvy, obmezujíce při tom zúrokování vlastních závodních podílů podle stanov i skutečně nejvýše na 4 %, pokud jsou zřízeny jako zapsaná výdělková a hospodářská společenstva a pokud obmezují svou obchodní činnost podle § 75 na své členy;

poštovní úřady šekové;

Všeobecný pensijní ústav, jakož i náhradní ústavy pensijní, omezující své obchody na pojišťování zřízenců, avšak jen pokud jde o pojišťování zřízenců k pojištění povinných a jen do výše zákonem nebo stanovenými předepsaných nejmenších plnění;

pojišťovny zřízené podle zákona o úrazovém pojištění dělníků;

Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků;

báňské bratrské pokladny;

pojišťovny zřízení podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří a fondy jimi spravované, avšak jen pokud jde o pojištění osob podrobených pojistné povinnosti;

Pojišťovna osob samostatných a fondy jí spravované s týmž obmezením jako pod lit. l);

Léčebný fond veřejných zaměstnanců a fondy jím spravované, jakož i zvláštní fondy pro nemocenské pojištění pro zaměstnance státních podniků;

společnosti s obmezeným ručením, zřízené za účelem poskytování zápůjček státem zaručených podle zákonů o stavebním ruchu.

elektrické podniky, na kterých jest zúčastněn stát spolu se samosprávnými svazky, prohlášené za všeužitečné nebo na takové přeměněné podle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace a zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jestliže dividenda (podíl na zisku) v jednotlivém roce vyplacená nečiní více než 4 % základního kapitálu (§ 83, odst. 17). Činí-li vyplacená dividenda více než 4 %, nejvýše však 6 %, bude daň výdělková vyměřena z poloviny berně vyšetřeného základu;

Ministerstvo financí může osvoboditi od daně výdělkové obecně prospěšné podniky, u nichž zájem veřejný převládá nad zájmem výdělečným, ať již jde o podniky vlastní nebo pachtované, jakož i podniky, které napomáhají veřejným, dobročinným neb obecně užitečným účelům a při tom neposkytují trvale výtěžku nebo poskytují výtěžku poměrně nepatrného. Osvobození může býti povoleno také jen částečně, na určitou dobu nebo pod podmínkami.

Nově vzniklým tuzemským podnikům, vedoucím řádné obchodní knihy, které zavedou v tuzemsku dosud nezastoupenou nebo jen nedostatečně zastoupenou výrobu a jejichž vznik se doporučuje z národohospodářských ohledů, mohou býti na žádost, o níž rozhodne ministerstvo financí s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a dalšími zúčastněnými ministerstvy, na dobu nejdéle 5 berních let, počínajíc kalendářním (berním) rokem, v němž s provozováním bylo započato, poskytnuty daňové výhody v tom rozsahu, že podniky dotčené mohou býti osvobozeny od zvláštní daně výdělkové se všemi přirážkami, jestliže v jednotlivém roce vyplacená dividenda (podíl na zisku) nebude činiti více než 4 % základního (kmenového) kapitálu. Činí-li vyplacená dividenda více než 4 %, nejvýše však 6 %, může býti daň výdělková vyměřena z poloviny berně vyšetřeného základu.

Upotřebí-li se reservních fondů, nahromaděných daněprostě v létech, kdy podnik byl od daně výdělkové zcela nebo z poloviny osvobozen, k rozmnožení základního kapitálu (§ 83, odst. 14.) nebo k vyplácení dividendy (podílu na zisku) anebo k placení tantiem společenským orgánům, zdaní se částky ty v berním roce, ve kterém jich bylo takto upotřebeno; jinak platí co do nakládání s reservními fondy platné předpisy zákonné.

Ustanovení § 52, odst. 2. až 5., platí obdobně.

Osvobození příslušející podle mezinárodních smluv zůstávají v platnosti, rovněž i osvobození, jež zvláštní zákony vyhrazují místním železničním drahám a drahám nižšího řádu.

Ustanovení zvláštních zákonů osvobozující úroky a důchody od daně rentové, jakož i od daně, na jejímž místě byla rentová daň svého času zavedena, neopravňují, aby tyto výtěžky byly ze základu zvláštní daně výdělkové vyloučeny.

Výhod podle §§ 83 a 90 požívají:

v § 68, I, 2 a) uvedená výdělková a hospodářská společenstva, která, řídíce se zásadou svépomoci, obmezují svou činnost podle stanov i skutečně na své členy;

záložny uvedené v § 68, I, 2 d);

podniky uvedené v čl. IX., č. 2 zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené, pokud jde o provozování úvěrních obchodů z těchto úvěrů;

stavební sdružení, která sledují účely vytčené v zákonech o státním fondu pro péči bytovou a jež podle těchto zákonů a statutu zmíněného fondu dlužno pokládati za sdružení všeužitečná.

Rozšíří-li podniky v odstavci 1., č. 1 uvedené svou činnost ve skutečnosti na nečleny, ztrácejí pro berní rok, v němž rozšíření to se stalo, výhody podle § 83, odst. 2., a platí pro ně ustanovení § 83, odst. 1., 6. a případně odst. 12.

Přiznání výhod hospodářským útvarům v odstavci 1., pod č. 1 a 2 uvedeným však nevadí:

když si tyto opatřují půjčky od nečlenů anebo ukládají své pokladní přebytky u podniků a ústavů veřejně účtujících;

když úvěrní společenstva přijímají ručení nečlenů, aby právně zabezpečila půjčky poskytnuté členům, anebo vybírají za své členy pohledávky u nečlenů (inkaso);

když spotřební družstva (spolky) a družstva k opatřování surovin, jakož i sdružení zemědělců ke společnému opatření semen, hnojiv, chovného dobytka, hospodářských strojů a nářadí nebo jiných potřeb k provozování zemědělství, jakož i sdružení živnostníků ke společnému opatřování strojů nakupují zboží od nečlenů, ačli nejsou podle § 72, lit. g) vůbec od daně osvobozeny;

když výrobní společenstva prodávají své výrobky nečlenům; při tom musí se při užívání pracovních sil nebo při odběru hlavních surovin výrobních zásadně obmezovati na členy; vládním nařízením bude stanoveno, v jakém rozsahu lze na výpomoc nebo pro podřízené vedlejší výkony užívati cizích pracovních sil anebo odebírati suroviny od cizích osob;

když spolky skladištní a odbytové prodávají nečlenům výrobky zhotovené členy, nebo když jsou nepředvídatelnými a mimořádnými okolnostmi nuceny dodati částečně i výrobky získané od nečlenů; vládním nařízením bude stanoveno, v jakém rozsahu mohou býti dodány i výrobky od nečlenů získané;

když svaz společenstev z příkazu a na účet svých svazových společenstev obchoduje s jejich členy.

Této výhody se nepozbývá, nemají-li členové podle stanov nároku na výtěžek (dividendu) ze závodních podílů splacených v posledním rozvahovém roce.

Zvláštní daň výdělková vyměřuje se na každý kalendářní (berní) rok.

Základem pro její vyměření jest ryzí výtěžek, dosažený v obchodním období, které se končí v roce berním, ať ho bylo dosaženo vlastním provozováním dani podrobeného podniku anebo jeho pronájmem.

Končí-li se pro změnu hospodářského období v témže berním roce několik období obchodních, buďtež jejich výsledky pro zdanění pravidelně sečteny.

Nekončí-li se pro změnu hospodářského období v některém berním roce žádné období obchodní, jest podkladem vyměření daně na tento berní rok ryzí výtěžek, dosažený v obchodním období, končícím se po projití roku berního. Tento ryzí výtěžek rozdělí se na jednotlivá berní léta podle doby trvání obchodního období v tom onom roce berním.

Je-li odůvodněno podezření, že změna v obchodním období se stala jen proto, aby bylo dosaženo příznivějšího zdanění, může vyměřovací úřad při ukládání daně na rok, v němž změna se stala, jakož i na rok nejblíže příští vzíti za podklad zdanění ona časová období, která by beze změny bilančního roku byla bývala rozhodnými obdobími obchodními. Při tom však nesmí při zdanění žádné období ani vypadnouti, ani nesmí býti k němu dvakráte přihlíženo.

Ryzím výtěžkem jsou - s výhradou §§ 78 až 82 - rozvahové přebytky, ať se již rozdělují jako úroky, dividendy, tantiemy nebo pod jakýmkoliv názvem nebo podle jakéhokoliv měřítka, nebo se ukládají do reservních fondů, převádějí na nový účet nebo ať se jich konečně užije jiným způsobem.

Základem vyměření zvláštní daně výdělkové z podniků státních a z podniků samosprávných svazků jest ryzí výtěžek každého jednotlivého podniku. Za státní podnik při vyšetřování daňového základu ve smyslu tohoto ustanovení se považuje souhrn závodů spravovaných na podkladě zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., některým ze správních sborů. Provozují-li jiní poplatníci několik dani podrobených podniků, jest daňovým základem úhrn jejich ryzích výtěžků po odečtení ztrát, které snad vznikly u některých z těchto podniků.

k rozmnožení kapitálu v podniku uloženého;

k splacení kapitálů účastníky v podniku uložených, jakož i k úhradě takových dluhů, jichž zapravení z běžných výtěžků má podle zásad správné majetkové rozvahy v zápětí zvýšení majetkového salda podniku, nebo které se týkají záloh nebo příspěvků nepojatých podle § 79, lit. c) od daňového základu;

k zúrokování kapitálů v podniku uložených (v akciích, prioritních akciích, závodních vkladech, společenstevních podílech, vkladech komanditistů a pod.);

ku poskytnutí zárukových příspěvků, záloh a příplatků jiným podnikům;

ku příspěvkům, darům a jiným bezúplatným věnováním, leč že jich vyžaduje provozování podniku, dále ku příspěvkům do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je podnik platil nad povinnou zákonnou kvotu za své úředníky, zřízence, dělníky a služebníky, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzat. Remunerace placené zaměstnancům podniku za konané práce pokládají se za výlohy vyžadované provozováním podniku.

Dary sloužící ke zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jejich rodin, jakož i podpory těmto podniky poskytnuté jsou odčitatelny, jestliže se dary a podpory ty buď přímo vyplácejí zaměstnancům a členům jejich rodin, anebo se ukládají do samostatných, k tomu zřízených, od jmění podniku oddělených pensijních nebo podpůrných fondů;

ke krytí zvláštní daně výdělkové s přirážkami. Na vrub ryzího výtěžku zaúčtovaná zvláštní daň výdělková s přirážkami za berní léta počínajíc rokem 1928 se odečte od dani podrobeného ryzího výtěžku, pokud byla v rozhodném obchodním období prokazatelně zapravena (§§ 273 - 275). Počínajíc týmž rokem jest odčitatelnou i reserva pro zvláštní daň výdělkovou, pokud jest přiměřena berní povinnosti roku, v němž byla zřízena, a pokud podnik prokáže, že jí upotřebil v roce nejblíže příštím, a to nejdéle do lhůty uvedené v § 307, odst. 1., č. 1, ku placení zvláštní daně výdělkové s přirážkami;

ku placení daně rentové vybírané srážkou (§ 180) za věřitele;

k úhradě rozvahových ztrát převedených z předešlých let.

Naproti tomu se dále uvedené položky do daňové základny nezapočítávají nebo, nebylo-li k nim již při výpočtu rozvahových zbytků jako k srážkám hleděno, od těchto odpočítávají:

rozvahové převody zisků z předešlých let;

výtěžky z předmětů podrobených dani pozemkové a domovní částkou, která jest základem pro vyměření daně pozemkové a domovní (§ 148); u předmětů podrobených domovní dani třídní budiž za výtěžek pokládána částka, kterou by předmět, kdyby byl podroben domovní dani činžovní, musil poskytovati jako činžovní výtěžek (§ 148), aby domovní daň činžovní se rovnala domovní dani třídní z předmětu skutečně předepsané;

garanční příspěvky nebo státní zálohy; dále subvence a jinaké dary;

prémiové reservy, které u pojišťoven jsou určeny na úhradu pojištění koncem roku ještě neprošlých, pak částky, které nebyly koncem roku ještě vyplaceny za škody již ohlášené anebo za jiné případy pojištění;

úroky podnikem zaúčtované, pokud není v § 78, lit. c) výslovně nařízeno, aby byly pojaty do daňového základu;

odpisy, které jsou určeny opotřebení nebo znehodnocení inventáře nebo provozovacího materiálu, jakož i ztrátám na podstatě, na kursu nebo jiným ztrátám při provozování obchodů nastalým, dále části výtěžku, které se z téže příčiny ukládají do zvláštních reserv (reservy pro odpisy, umořování a pod.), v tomto případě však jen tehdy, byly-li tyto reservy věnovány úhradě úbytků a ztrát určitě označeného druhu a ztráty a úbytky tohoto druhu buď již nastaly nebo lze-li je očekávati jako předvídatelný výsledek obchodních poměrů.

Pochybuje-li úřad o přiměřenosti odpisů nebo úložek, zjistí ji výslechem znalců.

Podniky, které počínajíc rokem 1927 vystaví, přestaví nebo nastaví budovy pro provozování podniků včetně budov s byty pro vlastní úředníky nebo dělníky, anebo které vymění staré nebo pořídí nové stroje a zařízení, mohou se v pěti létech, počínajíc obchodním obdobím, v němž stavba byla dokončena anebo stroje a zařízení byly vyměněny nebo nově pořízeny, vedle odpisů svrchu uvedených daněprostě odepsati dalších 20 % nákladu na stavbu nebo stroje a zařízení prokazatelně vynaloženého. Užije-li se těchto budov v době 10 let, počínajíc rokem, v němž stavba byla dokončena, k jiným účelům než vpředu uvedeným, má to za následek dodatečné zdanění mimořádného odpisu 20 % pro berní léta, v nichž odpis ten byl proveden.

Zmíněné mimořádné odpisy nepříslušejí však co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených, pokud pro tyto náklady bylo užito výhod zákona ze dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a n.

Spořitelnám a pojišťovacím ústavům, které přidělují účetní, avšak nerealisované kursovní zisky zvláštním reservám pro kursovní ztráty, nelze odepříti vyloučení takovýchto přídělů z daňového základu.

Upotřebí-li se odepsaných částek k výměně inventáře nebo provozovacího materiálu, nebudiž v tom spatřováno rozmnožení kapitálu v podniku uloženého (§ 78, lit. a);

tantiemy vyplacené podle smlouvy zaměstnancům podniků;

u spořitelen odměny, které dostávají z ryzího výtěžku členové správy a revisního odboru nebo zaměstnanci za své služby; u všech ostatních podniků odměny společenských orgánů (představenstva, správní rady, dozorčí rady, revisorů, jednatelů - společníků a pod.), jestliže:

tito mají na ně právní, žalovatelný nárok,

jsou neodvisly od docílení ryzího výtěžku,

jsou svou výší přiměřeny pracím uvedenými orgány v podniku konaným,

činnost jmenovaných orgánů v podniku vyvíjená jest prokazatelně jejich hlavním povoláním a jest taková, že by ji jinak musily konati placené síly zaměstnanecké, a

odměny ty nečiní u podniků společností s obmezeným ručením dohromady více než 30 % a u ostatních podniků dohromady více než 10 % ryzího výtěžku;

u podniků, které měly prokazatelně na počátku hospodářského období pro zdanění rozhodného ve svém vlastnictví alespoň 15 % akcií, kuksů, podílů nebo užitkových listů jiného tuzemského, této dani podrobeného podniku, podíly na zisku tohoto podniku;

rozděluje-li se u výdělkových a hospodářských společenstev výtěžek nebo část jeho členům podle vykonané práce, podle dodaných surovin atd., budiž sice tato rozdělená částka pojata od daňového základu, ale společenstva jsou oprávněna odečísti částku, rovnající se tržní ceně těchto výkonů (dodávek), čítajíc v to i závdavky členům napřed snad dané;

příspěvky do Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé a výpomoci z něho poskytnuté;

příspěvky do Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a podpory z tohoto fondu poskytnuté, jakož i příspěvky výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) do zvláštních fondů, zřízených u jejich ústředí (svazů) podle zákona o Zvláštním fondu;

renty na postátněné nebo trvale do státní správy převzaté podniky, pokud jim příslušelo osvobození od zvláštní daně výdělkové již podle ustanovení platných před vydáním tohoto zákona.

Vztahují-li se výdaje v odst. 1. vytčené zároveň na podniky nebo části výtěžku, zvláštní dani výdělkové podrobené i nepodrobené, buďtež odečteny pouze ony části těchto výdajů, které připadají na podniky nebo výtěžky dani podrobené. Nelze-li těchto částí přesně určiti, předpokládá se, že se rozvrhují na podniky nebo výtěžky podle hrubých příjmů.

Reservy, označené v § 79, lit. d) a f), zdaňují se jen tehdy, když a pokud se jich upotřebí způsobem, který zakládá berní povinnost; za takové upotřebení pokládá se zejména, rozdělují-li se z nich při zrušení společnosti nebo sdružení (§ 68) přebytky nad kmenový kapitál. Pokud nebyly přebytky nad kmenový kapitál pojaty do daňového základu již při dřívějším vyměření daně, zdaní se dodatečně a poplatník je za tou příčinou povinen je přiznati. Pouhé rozdělení akciového nebo kmenového kapitálu při zrušení společnosti nebo spolku nepokládá se za upotřebení dani podrobené.

Dodatečné zdanění reserv podle předchozího odstavce nenastane při splynutí podniků (fusi) podle obchodního práva, dále při přeměně podniků ve společnosti akciové a společnosti akciových ve společnosti s obmezeným ručením, při přeměně společností s obmezeným ručením ve výdělková a hospodářská společenstva, při splynutí spořitelen v jednu nebo při splynutí spořitelny s jiným veřejně účtujícím peněžním ústavem, dále při splynutí právovárečného měšťanstva se společností akciovou, při splynutí okresních hospodářských záložen v jednu nebo při splynutí okresní hospodářské záložny s jiným veřejně účtujícím peněžním ústavem a konečně při splynutí výdělkových a hospodářských společenstev ve společenstvo jedno. Úlevy tyto nevylučují však dodatečné zdanění uvedených reserv, užije-li se jich v pozdější době k účelům poplatným.

Ztráty a výdaje, hrazené z reserv označených v § 79, lit. f), nesmějí býti pojaty do všeobecného provozovacího účtu.

Pokud pojišťovací ústavy zapravují výdaje (výplaty škod a zpětné koupě) z rezerv, uvedených v § 79, lit. d), smějí je pojmouti do provozovacího účtu jen tehdy, započte-li se navzájem plná hodnota jako příjem z těchto reserv.

Jsou-li tyto, jakož i ostatní reservy nebo fondy zvláště uloženy, připočtou se dosažené výtěžky k ryzímu výtěžku podniku, pokud se jich neužije ke hrazení výdajů, které zatěžují tyto reservy nebo fondy podle jejich zvláštního určení.

Uhradí-li se ztráty a výdaje podle zákona odčítatelné, které by jinak byly zatížily všeobecný provozovací účet, z úložky, která byla již zdaněna, anebo z jejích zdaněných výtěžků, jsou při vyměřování výdělkové daně srážkovou položkou.

Zvláštní daň výdělková činí, pokud se v dalším jinak nestanoví, 8 % dani podrobeného ryzího výtěžku.

U výdělkových a hospodářských společenstev, jakož i jiných podniků, uvedených v § 75, činí výdělková daň dvě tisíciny základního kapitálu, vyjímajíc případy zdaňování likvidačních přebytků (§ 80), kde se předepíše 4%ní daň výdělková a 4%ní likvidační přirážka z přebytků likvidačních, dani podrobených.

U ostatních výdělkových a hospodářských společenstev (§ 68, I, 1 f), pokud se jejich obchodování pohybuje v zákonných a stanovami určených mezích, činí daň výdělková:

z prvých 20.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 2 %,

z dalších 30.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 3 %,

z dalších 50.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 4 %,

a z dalších částek (přes 100.000 Kč) 5 %.

Spořitelnám a dobročinným, vzdělávacím nebo kulturním nadacím vyměří se daň výdělková:

z prvých 20.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 1 %,

z dalších 30.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 2 %,

z dalších 50.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku 3 %

a z dalších částek (přes 100.000 Kč) 4 %.

U vzájemných společností pojišťovacích činí daň jednu tisícinu úhrnu ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií - bonus).

Akciovým společnostem, akciovým spolkům, komanditním společnostem na akcie, těžířstvům a společnostem s obmezeným ručením předepíše se vedle výdělkové daně (odst. 1.) ještě přirážka rentabilní, a to při výnosnosti podniku

nad 6 až 8 procent přirážka 2 %,

nad 8 až 10 procent přirážka 3 %,

nad 10 až 12 procent přirážka 4 %,

nad 12 až 14 procent přirážka 5 %

a nad 14 procent přirážka 6 % dani podrobeného ryzího výtěžku.

U výdělkových a hospodářských společenstev, uvedených v odst. 3., činí rentabilitní přirážka (odst. 6.) při výnosnosti podniku

nad 6 až 8 procent 2 %,

nad 8 až 10 procent 3 %

a nad 10 procent 4 % dani podrobeného ryzího výtěžku.

Výnosnost budiž vypočtena z poměru dani podrobeného ryzího výtěžku ke kapitálu ukládacímu. Ukládacím kapitálem jest splacený kapitál základní s připočtením pravých reserv bilančně vykázaných podle stavu na počátku obchodního období pro zdanění rozhodného (§ 76). U výdělkových a hospodářských společenstev započtou se splacené společenstevní podíly do ukládacího kapitálu dvojnásobnou částkou.

Je-li výtěžek vypočítán za několik obchodních období, jest rozhodný ukládací kapitál na počátku prvního z nich.

Je-li základem daně ryzí výtěžek z doby delší nebo kratší jednoho roku, budiž ukládací kapitál přiměřeně přepočten.

Sazeb uvedených v odst. 6. a 7. dlužno užíti tak, aby z ryzího výtěžku, jenž byl vzat za podklad pro výpočet procenta výnosnosti, nezbývalo po odečtení přirážky méně, než by zbylo z ryzího výtěžku, rovnajícího se nejvyššímu procentu výnosnosti stupnice nejblíže nižší, po srážce příslušné přirážky.

Při zdaňování likvidačních přebytků (§ 80) společností, uvedených v odst. 6. a 7., nastupuje na místo rentabilní přirážky přirážka likvidační, která činí 4 % z likvidačních přebytků dani podrobených.

Daň s případnou rentabilní přirážkou nesmí však býti menší než jedna tisícina základního kapitálu poplatníkova, uloženého v podniku dani podrobeném, u pojišťovacích společností na akcie (vyjímajíc společnosti výhradně zajišťovací) ne méně než jedna tisícina z úhrnu ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií - bonus).

Základním kapitálem jest u akciových společností a komanditních společností na akcie splacený akciový kapitál, u výdělečných a hospodářských společenstev úhrn splacených závodních podílů členských a u společností s obmezeným ručením a těžířstev splacený kmenový kapitál, pokud se týče cena kuksů, v obou případech příplatky v to počítajíc.

Slouží-li základní kapitál poplatníkův zároveň dani podrobeným i nepodrobeným podnikům nebo závodům (§§ 70, 71 a 72), jakož i v případech, které nejsou v odst. 14. zvláště vypočteny, budiž základní kapitál v podnicích nebo závodech dani podrobených uložený zvláště vykázán.

Pro výpočet daně, rentabilní a likvidační přirážky zaokrouhlí se daňová základna na 100 Kč dolů.

Rentabilní a likvidační přirážky nejsou podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoliv přirážek.

Není-li u dolů, továren nebo u jiných podniků, zaměstnávajících se výrobou, provozovna v obci sídla podnikatelova, předepíše se 15 % daně vyměřené ze všech takových podniků téhož podnikatele v obci sídla podnikatelova, ostatních 85 % v obci, kde je provozovna. U stavebních podniků považuje se za provozovnu jen takové provádění staveb, které vyžaduje doby delší dvou let.

Jsou-li však provozovny v několika obcích, rozdělí se 85%ní podíl daně mezi tyto obce v poměru částek, jež v nich byly vydány na služné a mzdy, a to počítajíc tantiemy zřízenců.

Nedá-li se dělba daně provésti v poměru v odst. 2. uvedeném, rozdělí se daň mezi jednotlivé provozovny podle jejich hospodářského významu pro celkový podnik; při tom nečiní rozdílu, jsou-li jednotlivé provozovny samostatny nebo je-li mezi nimi poměr hlavního, pobočního nebo pomocného závodu.

Podnikatelům a zúčastněným obcím jest volno, aby se co do rozdělení 85%ního podílu daně dohodli i na jiném vhodném dělidle.

Rozprostírá-li se provozovna do obvodu několika obcí, rozdělí příslušný vyměřovací úřad daň připadající na zmíněnou provozovnu mezi zúčastněné obce z volné úvahy podle míry poměrné důležitosti jednotlivých částí provozovny, přihlížeje ku břemenům, která vznikají obcím provozovnou nebo provozováním podniku, a ku ploše, kterou provozovna v obcích zaujímá; to platí též při podzemním dolování.

Bydlí-li ze zaměstnanců provozovny počátkem berního roku nebo počátkem obchodního období pro zdanění rozhodného alespoň jedna čtvrtina trvale v jiných obcích, než ve které jest provozovna, zmenší se přirážková základna pro obec, v níž jest provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících mimo obec; obecní přirážky k polovině daňové částky, připadající poměrně na služební platy zaměstnanců, bydlících v jiných obcích, plynou do zvláštního fondu zřízeného podle § 10 zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Přirážky pro zmíněný fond vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro obec, v níž jest provozovna, nejméně však výměrou 100 %. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách, ležících v téže obci, nezaměstnávají trvale alespoň 400 zaměstnanců.

Rozdělení daně jest podstatnou součástkou platebního rozkazu; o prvém rozdělení daně buďtež opisem platebního rozkazu, pokud se týž týká rozdělení daně, zpraveny všechny zúčastněné obce; při tom buďtež uvedeny důvody rozdělení daně.

Ve věci rozdělení daně jest volno jak poplatníkovi, tak i zúčastněným obcím podati odvolání, o němž rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.

Stalo-li se první rozdělení daně pravoplatným, platí rozdělovací měřítko - pokud není promlčeno právo státu opraviti vyměření daně - bez dalšího zpravování obcí tak dlouho, dokud některá ze zúčastněných obcí nebo podnik nezavdá podnětu ku přezkoušení tohoto měřítka při rozdělení daně na některý příští rok.

Nenastane-li případ označený v § 85, odst. 1., u podniků obchodních, ústavů úvěrních a pojišťovacích, předepíše se 50 % daně vyměřené ze všech takových podniků téhož poplatníka v obci sídla podnikatelova, ostatních 50 % v obci, ve které jest provozovna.

Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 2. až 9.

Z daně podniků železničních předepíše se 20 % v obci, v níž má podnikatel sídlo.

Ze zbývajících 80 % předepíše se 40 % v obci, kde jest provozní správa.

Zbývajících 40 % předepíše se ve všech ostatních obcích, jimiž železniční trať probíhá, při čemž základem dělby daňového předpisu mezi označené obce jest souhrn přímých daní, vyjímajíc daň důchodovou, v každé obci placených; tento se zjišťuje vždy od pěti ku pěti rokům.

Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 7. a 8.

U platebních podniků předepíše se 80 % daně vyměřené z veškerých takovýchto podniků poplatníkových v obci sídla podnikatelova. Ostatních 20 % se předepíše v obci, v níž jest stanice, loděnice, jednatelství, dílny nebo podobné provozovny podniku.

Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 2. až 9.

Poplatník má nově vzniklé podniky oznámiti vyměřovacímu úřadu do 15 dní od počátku provozování a oznámiti, kdy s provozováním podniku na jeho účet bylo počato.

Ku prvnímu oznámení o nově zřízeném podniku budiž připojena společenská smlouva a při podnicích majících zvláštní stanovy dva výtisky stanov.

Nově zřízené podniky druhu označeného v § 75 předloží vyměřovacímu úřadu pouze své stanovy.

Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jiného trestného činu podle tohoto zákona.

Převzetí podniku již trvajícího, ale zvláštní dani výdělkové nepodrobeného, pokládá se za vznik nového podniku, podrobeného této dani.

V takovém případě se zdaní výtěžky počínajíc dnem, od kterého se podnik provozuje na účet přejímatelův.

Zanechá-li se provozování podniku v berním roce, má to podnikatel oznámiti do 30 dní vyměřovacímu úřadu. Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou.

Na berní rok, v němž provozování podniku bylo zanecháno nebo na jiného podnikatele převedeno, zaplatí se daň z výtěžku, který byl dosažen v době od konce obchodního období posledně zdaněného až do vzdání podniku. Tento výtěžek musí podnikatel přiznati do lhůty určené v § 307.

Veškeré výtěžky, dosažené po dobu likvidace, jsou podrobeny zdanění podle ustanovení této hlavy.

Neplodné půdy.

Močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny.

Zastavěná plocha a nádvoří.

Silnice a stálé vozové, polní nebo lesní cesty; pěšiny, potahové stezky a jiné cesty, jsou-li zapsány v pozemkové knize jako veřejný statek; náměstí (návsi), kostelní prostranství a ulice; pozemkové plochy železničních drah sloužících veřejné dopravě, zapsané v železniční knize; veřejným účelům sloužící průplavy; vodovody a splaškové kanály, pokud slouží veřejným účelům a pokud pozemky pro ně vyhrazené jsou příslušnými zařízeními zastavěny (zabrány) tak, že zemědělský nebo lesní výtěžek jest vyloučen; koryto řek a potoků.

Zahrady veřejných korporací, pokud jsou věnovány přímo účelům vědeckým, všeužitečným nebo dobročinným a neposkytují vzhledem ke svému věnování zemědělského výtěžku; stromové a révové školky a pokusné zahrady veřejných korporací, zemědělských, vinařských a lesnických spolků, pokud jsou věnovány pouze výchovným a všeužitečným účelům, nesledujícím snahy po dosažení zisku.

Ochranné hráze a odvodňovací příkopy v zaplavovaném území; plochy zastavěné přístavními hrázemi a vlnolamy; vodní nádrže údolních přehrad, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a pokud neslouží chovu ryb a nedávají užitku rybolovem nebo řezáním rákosu.

Veřejná pohřebiště a veřejná mrchoviště, pokud se nevěnují jiným účelům.

Vojenská cvičiště zřízená na pozemkových plochách státních nebo státu bezplatně propůjčených, dále pozemkové plochy veřejných korporací a tělovýchovných spolků věnované trvale a výhradně za cvičiště a hřiště, pokud zmíněné plochy jsou vzhledem ke svému věnování odňaty pravidelnému hospodaření takovou měrou, že neposkytují zemědělského (lesního) výtěžku nebo poskytují výtěžku poměrně nepatrného.

Od pozemkové daně jsou dočasně osvobozeny:

Neplodné pozemkové plochy, které dosud dani podrobeny nebyly, nebo pozemkové plochy, které se staly zcela neplodnými živelními pohromami, byly-li učiněny plodnými, a to na 10 let, nebo jde-li o založení vysokokmenných lesů, na 25 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném zúrodnění nebo po dokončeném zalesnění. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zemědělství prodloužiti dobu dočasného osvobození pro vysokokmenné lesy až na 40 let, byly-li náklady se zalesněním spojené zvlášť vysoké.

Pozemky nebo části pozemků ve výměře alespoň 1/4 hektaru, které dosud nebyly osázeny vinnými keři a které byly příslušnou zemědělskou radou uznány za způsobilé k založení vinic, byly-li věnovány toliko vinařství, a to byly-li osázeny révami domácími, na 8 let, byly-li osázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s osázením zařízeny na zavodňování kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let počínajíc rokem po provedeném osázení.

Pozemky dosud pěstování révy věnované nebo jejich části ve výměře alespoň 1/4 hektaru, na kterých vinné keře před projitím pravidelného kultivačního období vyhynuly nebo byly vysekány, aby se zabránilo rozšiřování nákazy, byly-li znova vysázeny révami domácími, na 8 let, byly-li vysázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s novým osázením zařízeny na zavodňování kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném novém osázení; nezdařilo-li se u pozemků v tomto odstavci zmíněných nové osázení vinnými keři a muselo-li za příčinu opětného dosažení výnosnosti pozemku býti osázení zcela nebo z větší části obnoveno, prodlouží se doba dočasného osvobození o dalších 5 let.

Osvobození od pozemkové daně podle ustanovení odst. 1., č. 2. a 3., zanikají, byla-li vinice v době povoleného osvobození zrušena. Držitel osvobozeného pozemku jest povinen do 30 dnů oznámiti příslušnému katastrálnímu měřičskému úřadu zrušení vinice. Nebylo-li oznámení o zrušení vinice včas podáno, předepíše se pozemková daň z dotčeného pozemku dodatečně za všechna předcházející léta, za která byl pozemek od daně osvobozen.

O nároku na trvalé a na dočasné osvobození pozemků od pozemkové daně podle ustanovení §§ 97 a 98 rozhoduje finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku, již podati nutno u příslušného katastrálního měřičského úřadu do 30 dnů po skončení oněch skutkových okolností, které odůvodňují osvobození od daně. Byla-li žádost podána po stanovené lhůtě, přísluší osvobození trvale od počátku roku jdoucího po podané žádosti a to při dočasných osvobozeních pouze na zbývajících ještě dobu zákonem přípustného daňového osvobození.

Proti rozhodnutí finančního úřadu II. stolice podle odst. 1. přípustno jest odvolání k ministerstvu financí.

Vyplývá-li z trvalé změny vzdělávání (kultury) nebo z trvalé změny jakostní třídy v důsledku provedených zařízení melioračních u dani podrobeného pozemku podle platných ustanovení o pozemkovém katastru a jeho vedení zvýšení dosavadního katastrálního výtěžku, předepíše se zvýšená daň pozemková trvale počínajíc jedenáctým rokem po provedené změně kultury nebo po dokončení melioračních zařízení, bylo-li předepsané ohlášení o nastalých změnách včas učiněno.

Výhoda podle odst. 1. nemá místa u bývalých lesů, u nichž trvalá změna kultury byla provedena bez předchozího schválení příslušnými úřady lesními.

Pozemková daň vyměřuje se na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, ze všech dani podrobených pozemků vyměřovacím úřadem nebo v jeho zastoupení a za jeho dozoru příslušným berním úřadem pro každé katastrální území jednotlivých obcí (jejich součástek) zvláště tím způsobem, že se podle pozemkového katastru a se zřetelem na trvalá a na dočasná osvobození a na výhody, poskytnuté jednotlivým pozemkům, pokud se týče se zřetelem na trvání daňové povinnosti jednotlivých pozemků vypočte pro každého poplatníka částka daně připadající na pozemky jemu připsané.

O provedeném předpisu daně zpraví úřad v odst. 1. zmíněný obec zvláštní vyhláškou s připomenutím, že poplatníci mohou do předpisných výkazů u příslušného úřadu do 15 dnů po úředním vyhlášení nahlédnouti a případná vysvětlení si vyžádati. Obec jest povinna vyhláškou příslušného úřadu o předpisu pozemkové daně způsobem v obci obvyklým do 3 dnů vyhlásiti a den, kdy se tak stalo, úřadu oznámiti.

Sazba pozemkové daně činí 2 % daňového základu.

S pozemkovou daní vybírá se zvláštní příspěvek ve výši 1. 5 % základu pro vyměření pozemkové daně (§ 103). Od zvláštního příspěvku jsou však osvobozeny pozemky držitelů půdy, jejichž celoroční důchod ani sám o sobě ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měli býti společně zdaňováni důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené (§ 3) a kteří i s ostatními členy společné domácnosti (§ 5) nemají v téže berní obci většího majetku pozemkového nežli nejvýše s celkovým katastrálním výtěžkem 120 Kč.

Zvláštní příspěvek není základem pro vybírání jakýchkoli přirážek.

Zvláštní platební rozkaz o předepsané pozemkové dani doručí vyměřovací úřad nebo v jeho zastoupení berní úřad jednotlivým poplatníkům pouze tehdy, změnila-li se jejich daňová povinnost proti roku předcházejícímu provedením změn v pozemkovém katastru.

Kromě toho doručí příslušný úřad zvláštní platební rozkaz, žádá-li o to poplatník do lhůty, stanovené pro nahlédnutí do předpisných výkazů.

Daňová povinnost pozemků dosud pozemkové dani nepodrobených počíná se zpravidla počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy nastaly okolnosti, na nichž se daňová povinnost zakládá, nebo byly-li pozemky od daně osvobozeny, počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy daňové osvobození zaniklo.

Daňová povinnost končí se zpravidla koncem kalendářního roku, v němž nastaly okolnosti vylučující daňovou povinnost nebo zakládající nárok na osvobození od daně.

Daňová povinnost končí se zpravidla koncem kalendářního roku, v němž nastaly okolnosti vylučující daňovou povinnost nebo zakládající nárok na osvobození od daně. V případech, kde se pozemky pozemkové dani podrobené zastaví nebo se jich užije za nádvoří budov podrobených domovní dani, zaniká však povinnost ku pozemkové dani dnem, kdy pro dotčený pozemek nastala povinnost k dani domovní.

Změny nastalé v osobě poplatníkově nebo v předmětu daňovém za berního roku nemají účinku na předpis daně na tento rok, ledaže se pozemky pozemkové dani podrobené nebo že se jich užije za nádvoří budov podrobených dani domovní. V těchto případech zaniká povinnost ku pozemkové dani dnem, kdy pro dotčený pozemek nastala povinnost k dani domovní.

Do fondů zřízených podle § 108 přispívají stát 30 % zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2.) předepsaného v obvodu dotčeného fondu z veškeré půdy kromě lesů a obce částkou ve výši 10 % pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

Přebytků zvláštních fondů může býti použito ku poskytování mimořádných podpor hospodářsky slabým poplatníkům, jimž ku zmírnění škod způsobených živelní pohromou jest zvláštní pomoci třeba.

Byl-li na lesní půdě zničen dřevní porost živelní pohromou, jako na př. ohněm, vichřicí, sněhovým polomem, hmyzem nebo u mladých kultur také kromobyčejným suchem, tou měrou, že postižené plochy lze jen novým zalesněním opět učiniti výnosnými, přísluší držiteli lesních pozemků sleva pozemkové daně, byl-li naznačeným způsobem zničen dřevní porost alespoň na čtvrtině plochy celého, témuž držiteli náležejícího spojeného lesního komplexu.

Silnice, cesty, vodovody a hranice katastrálních území jednotlivých obcí (jejich součástek), lesním komplexem probíhající, neruší jeho spojitosti.

Zničení lesního porostu za tou příčinou, aby se zabránilo rozšiřování škodlivého hmyzu, rovná se škodě hmyzem způsobené.

Žádost o slevu pozemkové daně z lesů podati dlužno buď písemně nebo protokolárně do 30 dnů po zpozorování škody u vyměřovacího úřadu, v jehož obvodu leží větší část poškozeného lesního komplexu. V žádosti uvésti nutno čísla poškozených lesních parcel, příčinu škody a přibližný její rozsah.

Výjimečně lze škodu oznámiti blíže ležícímu bernímu úřadu, je-li pravidelné spojení s vyměřovacím úřadem přerušeno a bylo-li by nebezpečí v prodlení.

Škodu zjistí vyměřovací úřad příslušný podle § 113 vyšetřením na místě samém a to zpravidla za součinnosti jednoho nebo dvou úředně oprávněných lesních znalců.

Množství zničeného dřeva zjistí se tím způsobem, že se vypočítá roční přírůstek dřeva (roční naturální výtěžek) připadající podle operátů pozemkového katastru na lesní plochu, na níž dřevní porost byl zničen, a násobí se stářím zničeného dřevního porostu. K zásobě dřeva, která tu zbyla, byť i v hodnotě zmenšené, nutno přihlížeti při zjištění množství zničeného dřeva.

Podrobnější ustanovení o vyšetření škod lesních a o provedení odpisu daně budou stanovena vládním nařízením.

O nároku na slevu daně rozhodne vyměřovací úřad, proti jehož rozhodnutí přípustno jest odvolání k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

Se slevou pozemkové daně jest spojena i sleva zvláštního příspěvku vybíraného s daní pozemkovou podle § 105, odst. 2.

Předpis jiných přirážek, zvláště přirážek samosprávných korporací, zůstává slevou daně pozemkové nedotčen.

Rentové dani jest podroben, kdo z majetkových předmětů nebo práv bere požitky, které nejsou již v tuzemsku po zákonu přímo stiženy pozemkovou, domovní, všeobecnou nebo zvláštní výdělkovou daní; požitky jsou daní přímo stiženy, bere-li je příjemce zmenšeny o tuto daň.

Takové požitky jsou zejména:

Úroky a renty z dlužních úpisů veřejných fondů, z půjček zemských, okresních (municipálních) a obecních;

úroky ze všech jiných, jakkoli nazvaných veřejných a soukromých, úpisy utvrzených nebo neutvrzených, zajištěných nebo nezajištěných půjček, dlužních pohledávek nebo jinakých kapitálových pohledávek; na př. úroky z dílčích dlužních úpisů, ze zástavních listů, z hypotéčních půjček, z půjček na prostý dlužní úpis, na směnku; dále z nedoplatků kupních cen, z pohledávek na běžném účtu, z kaucí, z deposit, z pokladničních poukázek, z úsporných vkladů;

eskomptní zisky zastupující úroky;

pachtovné z propachtovaných živností, ze živnostenských oprávnění a z jiných předmětů, nepodrobených ani pozemkové ani domovní dani;

všeliké renty s výjimkou těch, které jsou přímou úplatou za konané služby, a s výjimkou odpočinkových a zaopatřovacích platů v § 11, odst. 1., č. 4., uvedených, na př. renty (dědičné, dočasné, doživotní), které vyplácejí pojišťovny, zaopatřovací ústavy, pensijní a vdovské pokladny nebo jiné pokladny a ústavy podobného druhu za určité vklady, nebo které se zakládají na darování, posledním pořízení nebo na koupi důchodu; výkupné a náhradové renty, renty za převzetí postátněných podniků; výměnkářské dávky a výměnky (s výjimkou případů spadajících pod ustanovení § 174, č. 13.); důchody z užívacího práva, ze služebností, z břemen na pozemku váznoucích a z podobných oprávnění;

jinaké běžné platy, dávky a podpory, pokud se dávající pravoplatně zavázal je poskytovati, nebo pokud jimi jest povinen podle zákona nebo podle soudního rozsudku, jako na př. příspěvky na výživu, náhrady za nevykonávaná oprávnění nebo za přenechaný výkon oprávnění, patentů, výsad, vynálezů atd. jiným osobám;

úroky a dividendy z cizozemských cenných papírů, pokud tyto požitky nejsou vyňaty z daňové povinnosti podle § 173, odst. 1.; akcie a priority podniků, které třeba jen částí svého provozování jsou podrobeny tuzemské zvláštní dani výdělkové podle hlavy III. zákona, nepokládají se za cizozemské cenné papíry.

Fysické osoby, které v tuzemsku bydlí nebo se tu zdržují déle jednoho roku, pak právnické osoby, které tu mají sídlo, podrobeny jsou rentové dani celým úhrnem požitků rentové dani podrobených. Z cizozemska plynoucí požitky jsou však z rentové daně vyňaty, je-li prokázáno, že jsou podrobeny v cizině zvláštní přímé dani, nepřihlížejíc ku příjemcově důchodové dani.

Všechny ostatní fysické a právnické osoby podrobeny jsou rentové dani z požitků, ze kterých se daň vybírá srážkou podle § 180, a ze všech ostatních dani podrobených požitků plynoucích z tuzemska.

stát, země, župy, okresy (silniční, školské okresy) a obce, jakož i obecně prospěšné podniky a elektrické podniky, jež jsou úplně nebo z části osvobozeny od zvláštní daně výdělkové podle § 73, odst. 1., a § 72, lit. b);

ústavy a fondy, které podporuje stát ročními příspěvky, poskytovanými nikoliv ze soukromoprávního titulu;

sirotčí pokladny, fondy pro invalidy, ústavy k ošetřování nemocných, k zaopatření a podpoře chudých a jinaké lidomilné a dobročinné ústavy, dále fondy pro stavbu a udržování chrámů, fondy pro bohoslužbu a veřejné vyučovací ústavy;

nositelé sociálního pojištění, jimž přísluší osvobození od zvláštní daně výdělkové podle § 72, lit. ch) až n);

spolky, společenská sdružení a fondy, jež jsou podle § 72, lit. d), osvobozeny od zvláštní daně výdělkové;

Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé;

Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů;

společnosti s obmezeným ručením zřízené za účelem poskytování zápůjček státem zaručených podle zákonů o stavebním ruchu;

Národní banka Československá;

poštovní úřady šekové;

Společnost Československého červeného kříže;

osoby, jejichž požitky dani rentové podrobené ani samy o sobě ani ve spojení s jejich ostatním celoročním důchodem, případně s důchodem hlavy rodiny, s níž by měly býti společně zdaňovány důchodovou daní, nepřevyšují částky důchodové dani nepodrobené (§ 3);

osoby, které jsou podle § 2 osvobozeny od důchodové daně, stran požitků, které podle zmíněného ustanovení jsou osvobozeny od důchodové daně;

úroky a požitky příslušející podnikateli výdělkovou daní povinnému, které jsou prokazatelně částí výtěžku dani výdělkové podrobeného;

výměnkářské dávky a výměnky, které si vymínili zemědělci při postupu zemědělského majetku od přejímatelů, pokud se dávky a výměnky platí převážně z výtěžku postoupeného zemědělského majetku a nepřesahují míry v místě obvyklé a pokud příjemci jsou se svojí výživou na dotčené požitky převážně odkázáni (selské výměnky);

příspěvky na výživu, které dostávají manžel od manžela a dítky od svých rodičů nebo od příbuzných rodiče zastupujících nebo rodiče od svých dítek;