Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou býti vybírány k těmto daním přímým:

dani pozemkové bez 1.5 % zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2. zákona o přímých daních),

dani domovní,

všeobecné dani výdělkové,

zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační,

dani rentové, pokud se vybírá přímo,

dani z vyššího služného,

a to pro léta 1928 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské 160 %

přirážky okresní 110 %

přirážky obecní 200 %.

Přirážky k dani činžovní nesmí přesahovati polovici těchto sazeb, pokud se týče, byly-li v roce předcházejícím účinnosti tohoto zákona vybírány sazbou vyšší, tuto sazbu, pokud nepřevyšuje sazby u ostatních daní nejvýše přípustné (odst. 1.). Obecní přirážky jsou však až do sazby podle odst. 1. přípustny vždy, jestliže se pro dotyčný rok nevybírají v obci dávky z používaných místností na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nebo na jiném, nájemním (nájemní hodnotu) nahrazujícím podkladě.

Ustanovení odst. 2. má platnost pro léta 1932 a další. Pro léta 1928 až 1931 mohou přirážky k dani činžovní býti zvýšeny jen do té výše, aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením přirážkové základny, vyplývající ze snížení sazeb činžovní daně podle § 156 zákona o přímých daních, nejvýše však do sazby, uvedené v odst. 1.

Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do výměny podle předchozích odstavců.

Nestačí-li úhrada, rozpočtená z obecních, pokud se týče okresních přirážek podle sazeb, uvedených v odst. 1. a 2., pokud se týče 3., ani k úplné úhradě úroků a splátek ze zápůjček, platně uzavřených obcí nebo okresem do dne platnosti tohoto zákona, buďtež vybírány přirážky nad sazby, stanovené v odst. 1. v takové výši, aby potřeba tato byla kryta, avšak nejvýše přirážky obecní do sazby 300 %, přirážky okresní do sazby 150 %. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úrok a splátky ze zápůjček na stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek; jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení. Na přirážky k dani činžovní se ustanovení tohoto odstavce o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet procent přirážek okresních a obecních podle odst. 1. jako nejvyšší přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odst. 2. a 3. platí obdobně.

Nehledíc k ustanovení odst․ 2., 3. a 4. jest odstupňování přirážek k různým druhům přímých daní přípustno pouze u obcí pro jednotlivé osady, tvořící samostatné katastrální území, jestliže podržely vlastnictví a správu svého majetku. Odstupňování přirážek uvnitř jednoho druhu daně je nepřípustno vůbec.

Z plateb na zemské (župní) přirážky vyhrazuje se ve prospěch státu 30 % k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje stát. Jinak zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o vydržování národních škol.

Obce jsou povinny přispívati do fondů, zřízených podle § 108 zákona o přímých daních, částkou ve výši 10 % pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů. Pokud částka ta může býti uhrazena z výnosu obecních přirážek, vybíraných státními úřady, zadrží se jimi a odvede do označeného fondu.

Bližší provedení určí vládní nařízení.

Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:

Usnesení o vybírání nejvýše 100%ní přirážky obecní, 50%ní přirážky okresní a zemské nepotřebuje vyššího schválení.

Vyšší přirážky až do sazeb, stanovených v § 1, povoluje a rozpočty schvaluje obcím, i když vyšší přirážky byly usneseny jen pro některou část obce, okresní výbor,

okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor,

zemím vláda.

O podaném odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním výbor zemský. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.

Příslušnost k povolování přirážek řídí se při diferencovaných přirážkách (§ 1, odst. 7.) výměnou nejvyšší přirážky.

Právo vlády, pokud se týče úřadů, v odst. 1. uvedených, povoliti přirážky ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též právo stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší až do meze podle § 1 přípustné.

Vláda, pokud se týče úřady, povolané rozhodovati o žádostech za povolení přirážek, jsou povinny rozhodnouti nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. Žádosti obcí a okresů o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a samostatných dávkách v obci již zavedených, s uvedením sazeb.

Pro obec hlavního města Prahy je bezprostředním i vyšším úřadem dohlédacím zemský výbor.

Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšší přirážky podle § 1 dovolené k úplné úhradě rozpočtové potřeby, nařídí úřad přirážku povolující při povolování obecních přirážek obci podle potřeby vybírání vhodných obecních dávek a poplatků, pro něž vydána vládou pravidla, nebo zvýšení sazeb zavedených již takovýchto dávek a poplatků do nejvyšší pro ně přípustné míry. Rovněž může úřad ten, připoje osnovu příslušných pravidel, navrhnouti vládě povolení takových dávek a poplatků, pro něž nejsou vydána vládou pravidla, jež však se zřetelem k pravděpodobném čistému výtěžku mohou míti pro finanční hospodářství obce značnější význam.

Vláda, pokud se týče úřady, uvedené v odst. 1., jsou při povolování přirážek povinny přihlížeti k tomu, aby rozpočtový schodek byl zpravidla uhrazen v rámci přípustné výše přirážek; musí proto nejen zkoumati, zda rozpočty vyhovují všem ustanovením zákonným, jmenovitě jsou-li v nich zařazena veškerá plnění, obci (okresu, zemi) po zákonu příslušející, nebo platy peněžní, zakládající se na právním titulu, pokud jsou takové závazky úřadu přirážky povolujícímu známy, nýbrž jsou povinny, nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšší přirážky podle § 1 dovolené k úplné úhradě rozpočtové potřeby, zkoumati jednotlivé položky rozpočtů také po stránce účelnosti a prováděti v potřebě a úhradě změny jak co do zařazení, tak co do výše. Rovněž jsou úřady ty povinny dbáti toho, aby u obcí byla zachovávána ustanovení §§ 21 a 22 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n., a naříditi provedení k tomu směřujících opatření. Zamýšlené zavedení nebo zvýšení dávek a poplatků (odst. 6.) a zamýšlené změny v rozpočtech buďtež dotčeným samosprávným svazkům sděleny, aby se o nich do 14 dnů vyjádřily.

Opatření (odst. 6., věta 1. a odst. 7.) vlády, pokud se týče úřadů přirážky povolujících nahrazují usnesení zastupitelských sborů a v příčině dávek a poplatků i povolovací řízení. Svazky územní samosprávy jsou povinny vyhověti nařízením, vydaným na podkladě ustanovení odst. 6. a 7.

Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu budiž vřaděn do rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.

Místní školní rady jsou povinny, aby nejdéle do konce září každého roku zaslaly podrobný rozpočet školní obce na příští rok kalendářní s potřebnými výkazy a vysvětlivkami starostovi obce. Jde-li o školní obec, složenou z několika obcí místních nebo jejich částí, připojí se k rozpočtu též rozvrh rozpočtového schodku mezi přiškolené obce a rozešle se starostům všech přiškolených obcí. Tutéž povinnost mají na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obecní školské stolice stran rozpočtu na potřeby veřejných škol národních, vydržovaných zcela nebo z části obcemi.

Starostové obcí jsou povinni školní rozpočet s rozvrhem schodku ihned po dobu 14 dnů veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční komisí, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30 dnů od dne, kdy jim byl dodán, předložiti obecním zastupitelstvům, aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku podati odvolání. Usnesení odvolání jest podati do 14 dnů ode dne usnesení.

Proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku má kromě obecního zastupitelstva (odst. 3.) právo ve lhůtě vyložení podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci. O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, pokud se týče, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o samostatné školní okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o dovolání jsou povinny slyšeti příslušné, v dotyčném území zřízené okresní (městské) školní výbory.

Ustanovení § 3, odst. 7. vztahuje se i na rozpočet školní.

Ustanovení předchozích odstavců platí též o školních rozpočtech samostatných městských školních okresů. Povinnost uvedená v odst. 2. týče se orgánů, kterým podle platných předpisů přísluší sestavovati rozpočet městského školního okresu.

Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové děje se obcemi, kterým se od státní finanční správy dostane potřebných údajů; jiné přirážky ke státním daním (§ 1) se vypočtou, předepíší a vyberou činiteli, kteří jsou pověřeni vybíráním příslušných daní státních.

Podkladem pro výpočet a předpis přirážek je příslušná daň státní; jakákoliv změna platební povinnosti co do daně státní má za následek i příslušnou změnu platební povinnosti co do přirážek, pokud zvláštními zákony není stanoveno jinak.

Přirážky jsou splatny zároveň s příslušnou daní státní; o jich vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se přirážka vybírá. O úrocích z prodlení a náhradních platí ustanovení zákona o přímých daních.

Proti výměře přirážek lze se do 30 dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího činitele. Odvolání nemá účinku odkládacího; rozhoduje o něm s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, pokud jde o přirážky k ostatním státním daním (§ 1), finanční úřad I. stolice, který jest povinen vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

Obecní zastupitelstvo může se nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů usnésti, aby od počátku správního roku, který následuje po pravoplatnosti usnesení, byly výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přeneseny na činitele státní. Pravoplatné usnesení nelze později již měniti novým usnesením obecního zastupitelstva.

Vláda, pokud se týče úřady povolující přirážky jsou povinny sdělovati činitelům, vybírajícím přirážky, sazby povolených přirážek. Svazky územní samosprávy (§ 1, odst. 1.) jsou povinny činitelům, kteří pro ně vybírají přirážky k přímým daním, oznámiti vždy nejdéle do konce března výši rozpočtové úhrady z těchto přirážek. Nebyly-li přirážky na běžný správní rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o přirážky, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké výši bylo zažádáno, pokud se týče oznámiti usnesené sazby přirážek.

Nebude-li ustanovení odst. 1. vyhověno, zastaví jmenovaní činitelé odvod přirážek za měsíc březen a další až do doby, kdy ustanovení tomuto bude vyhověno. Výjimky může za závažných důvodů povoliti finanční úřad II. stolice.

Pokud nedošlo oznámení úřadu přirážky povolujícího o přirážkách na běžný správní rok povolených nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených sazbách přirážek, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno přirážky bez újmy ustanovení odst. 2. odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však v sazbách podle § 1, odst. 1. až 3. a 6. přípustných. Došlo-li oznámení o sazbách přirážek vyžadujících povolení, avšak usnesených sazbou nižší než v roce předešlém, dlužno přirážky na běžný rok až do rozhodnutí o jejich povolení odváděti touto sazbou nižší.

Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na obecní přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi.

Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný na dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek nad jednu dvanáctinu.

Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou obcím po vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.

Starosta obce (úřadující náměstek), který do lhůty stanovené okresním výborem neprovede bez omluvných důvodů příkazů podle § 3, odst. 8., může býti okresním úřadem potrestán pořádkovou pokutou do 5000 Kč. Ustanovení obecních zřízení o sesazení s úřadu zůstávají nedotčena. Na okolnosti tyto musí při stanovení lhůty býti upozorněno.

Pořádkové pokuty, uložené podle předchozího odstavce, připadají pokladně okresního výboru.

Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150 % obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná.

Při přirážkách odstupňovaných (§ 1, odst. 7.) rozhoduje výměra přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.

Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé výši, má nárok na příděly podle odst. 1. jen ta územní část, ve které se vybírá přirážka ve výši v odstavci v tom označené a jen z daně, v územní části té předepsané.

Městům, v nichž je sídlo zemské politické správy, přísluší příděl podle odst. 1. nehledíc na výši obecních přirážek.

Zemské výbory budou spravovati zvláštní fond, jemuž připadnou:

Splatná daň domovní, předepsaná na léta 1928 a další v obvodu té které země v obcích neb osadách, které podle ustanovení § 9 nemají nároku na příděl z daně té;

1.5 % zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2. zákona o přímých daních, předepsaný na léta 1928 a další v obvodu té které země, po srážce částky, přidělené fondu, označenému v § 108 zákona o přímých daních;

část obecních přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58, odst. 6. a 85, odst. 6. zákona o přímých daních);

tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:

fondu při zemském výboru

v Čechách .................. 103,374.800 Kč

na Moravě se Slezskem ....... 40,650.500 "

na Slovensku ................ 14,564.000 "

v Podkarpatské Rusi .......... 1,410.700 ".

Příděly fondů sníží se o částky, vypadající na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců okresů a jejich pozůstalých, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát.

Zemské výbory budou z fondu, označeného v odst. 1., poskytovati příspěvky oněm obcím a okresům svého obvodu, jichž upravená rozpočtová potřeba nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1 bylo plně využito a v obcích byly též zavedeny vhodné dávky i poplatky. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na hlavní město Prahu.

Obce žádající za příděl z fondu jsou povinny předložiti svoje rozpočty okresnímu úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Okresní úřad předloží tyto rozpočty, podle § 3, odst. 6. a 7. upravené, s celkovým přehledem rozpočtů a s případnými vyjádřeními (§ 3, odst. 7.) zemskému úřadu nejdéle do konce ledna. Do téhož dne předloží své rozpočty okresy. Bezdůvodné nedodržení lhůty má za následek ztrátu nároku na příděl z fondu.

Z příspěvku podle odst. 2. jsou vyloučeny okresy, jejichž výbory jakožto bezprostřední dohlédací úřady nevykonaly řádně povinnosti, uložené jim v § 3, odst. 6. a 7., a obce i okresy, které neprovedly ustanovení § 3 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495, a § 19 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., pokud se týče § 212 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona), jakož i obce a okresy, které bez závažných důvodů nepoužily možností, dané jim v § 28 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

Při poskytování příspěvku podle odst. 2. příslušejí zemským výborům co do úpravy rozpočtů stejná práva a povinnosti, jako výborům okresním (§ 3, odst. 6., 7. a 8.), jejichž opatření mohou k cíli dalšího snížení rozpočtového schodku měniti. Při rozdělování příspěvku dlužno po zjištění celkového nároku na fond dbáti toho, aby v mezích pohotových prostředků fondu byly především uhrazeny náklady, k nimž jsou obce (okresy) po zákonu povinny anebo jež spočívají na jiném právním titulu; teprve ze zbývajících prostředků lze povoliti příspěvky na ostatní náklady se zřetelem na jejich účelnost a se zřetelem na obce a okresy finančně slabé, zejména s nízkou přirážkovou základnou.

O použití a stavu fondu jsou zemské výbory povinny předložiti do konce ledna každého roku ministerstvu financí zprávu, jejíž podrobnosti určí vládní nařízení.

Pokud rozpočtová potřeba země České, Moravsko-slezské, Slovenské a Podkarpatoruské nemohla býti zcela uhražena přes to, že výměry přirážek podle § 1 bylo plně využito, může vláda při schvalování zemských rozpočtů na návrh ministerstva vnitra rozděliti mezi jmenované svazky podle potřeby příděl z daně z obratu a přepychové do nejvyšší roční částky 140,000.000.- Kč. Příděl tento sníží se o částky, vypadající na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských zaměstnanců, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát.

Pokud rozpočtová potřeba hl. města Prahy nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek (§ 1) bylo plně využito a že byly též zavedeny vhodné dávky a poplatky, může po úpravě rozpočtu ministr financí povoliti jmenovanému městu příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000.- Kč.

Příděly podle §§ 9 až 11 budou finančními úřady poukazovány, pokud se týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.

Konečné súčtování podle čl. I., § 6, odst. 2. zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, budiž provedeno co do plateb konaných na předpisy příslušných daní na léta 1921 až 1927 včetně.

Veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky hradí pro rok 1928 a další stát, na nějž přechází vlastnictví veškerého movitého zařízení, sloužícího ubytování četnictva.

Podrobnější předpisy určí se vládním nařízením.

Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát.

O částku vypadající ročně na zemské fondy pro stálé ubytování četnictva sníží se příděly státní zemím (§ 11, odst. 1.).

Při každém obecním zastupitelstvu v obcích majících podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 10.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro obor služby konceptní; v obcích menších přísluší obecnímu zastupitelstvu usnášeti se podle ustanovení § 212 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o tom, mají-li býti zřízena místa úřednická vůbec a jaká, vydati bližší pravidla o ustanovení úředníků a o jejich služebních požitcích a právních nárocích.

Úředníkem pro obor služby konceptní může býti ustanoven pouze ten, kdo prokáže se kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd právních a státních a před 28. říjnem 1918 i na některé fakultě věd právních a státních v bývalém mocnářství rakousko-uherském nabytím hodnosti doktorské nebo úspěšným složením teoretických státních zkoušek požadovaných pro způsobilost k veřejné službě.

Práva nabytá úředníků již ustanovených, odpovídající předpisům dosud platným, nejsou tím dotčena.

Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1928 s tou úchylkou, že opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím, budou již ode dne vyhlášení učiněna podle předpisu zákona tohoto.

S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených tímto zákonem, zejména:

ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 27,

§ 30, odst. 2. a 3.,

§ 31,

§ 42, pokud se týká přirážek k daním přímým,

§ 49,

§ 57, odst. 3.;

ze zákona č. 334/1921 Sb. z. a n.: čl. I. §§ 1 a 3 až 6;

§ 16 zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů;

§ 30 zákona ze dne 13. července 1922, č. 243 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě zřízení obcí na Slovensku a § 1, č. 5. zákona ze dne 31. března 1925, č. 62 Sb. z. a n., jímž se s prozatímní platností upravují některá ustanovení obecního zřízení v Podkarpatské Rusi;

mění, pokud se týče doplňují se zejména:

ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 7, odst. 2., 3. a 6.,

§ 23, odst. 1., č. 2. a 4. a odst. 2.,

§ 25,

§ 26, odst. 3.;

§ 39 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, pak §§ 40 a 80 téhož zákona, pokud jednají o odvolání proti přirážkám;

§ 40 obecního zřízení českého ze dne 16. dubna 1864, č. 7. čes. z. z., § 38 obecního zřízení moravského ze dne 15. března 1864, č. 4. mor. z. z., § 38 obecního zřízení slezského ze dne 15. listopadu 1863, č. 17. slezs. z. z.,

§ 12 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení dosavadních obecních zřízení a městských statutů v Československé republice, a těmto odpovídající ustanovení (se zřízeným magistrátem), pokud jde o odvolání proti výměře obecních přirážek,

§ 10, odst. 2. a 3. zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce slučují s Prahou;

§§ 77 zákona ze dne 25. července 1864, č. 27 čes. z. z. o zastupitelstvu okresním, čl. XXIV. zákona ze dne 5. března 1862, č. 18 ř. z., jímž se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní (pokud jde o odvolání proti usnesení okresního zastupitelstva ve věci obecních přirážek);

§§ 12 až 14 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., kterým se upravuje zřizování vydržování a navštěvování veřejných škol obecných a § 11 téhož zákona ve znění zákona ze dne 11. září 1880, č. 85 čes. z. z.;

§ 42 zákona ze dne 24. ledna 1870, č. 17 mor. z. z., kterým se pořádá zakládání, vydržování a návštěva veřejných škol obecných, ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1905, č. 4 mor. z. z. z r. 1906;

§§ 37 a 38 zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slezs. z. z. o zřizování navštěvování a vydržování veřejných škol obecných;

zák. čl. XXXVIII/1868 o vyučování v národních školách;

čl. I, odst. 2., věta 2. zákona ze dne 26. června 1926, č. 99 Sb. z. a n. o zvýšení daně z lihu;

zák. čl. XV/1883, XXI/1886 o komitátech a I/1890 o veřejných silnicích a mýtech, ve znění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 302 Sb. z. a n.;

§ 5 zákona ze dne 5. března 1888, č. 19 čes. z. z. kterým se upravují veřejně-právní poměry všeobecných veřejných nemocnic v Čechách, zákon ze dne 20. května 1914, č. 19 mor. z. z. o příspěvku domovských obcí k nákladům ošetřovacím a zák. čl. XXI/1898;

§§ 3, 6 a 42 zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n., jímž se upravují služební poměry úředníků při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., pozbývá co do ustanovení § 1, odst. 4., věta 2. platnosti od 1. ledna 1932.