Na kongruální mez (§ 2) počítaje v to příslušné výchovné doplňuje se ryzí příjem duchovního spojený bezprostředně s příslušným duchovním místem a funkcí a zaokrouhlený dolů tak, aby příslušný kongruální doplněk, pokud se týče jeho dvě třetiny nebo jedna třetina byly dělitelny dvanácti.

Tento příjem stanoví se vždy na pět let (lustrum) napřed, podle průměru posledních tří let lustru předcházejících. První pětiletí počíná dnem 1. ledna 1926.

Přiznávky (fasse) buďtež podány u příslušného nadřízeného církevního úřadu (§ 6) a to v prvním pětiletí 1926 - 1930 ve lhůtě čtyř měsíců po vydání tohoto nařízení, pro další pětiletí v posledních dvou měsících před počátkem příslušného lustra.

Tato lhůta může býti úřadem poukazujícím kongruální doplňky prodloužena z důležitých důvodů nejvýše o další čtyři měsíce.

Žádosti o prodloužení lhůty buďtež podány 15 dní před koncem lhůty přímo úřadu poukazujícímu kongruální doplňky. Důležité důvody buďtež prokázány.

Není-li přiznávka podána ve lhůtě pravidelné (odst. 1.) nebo prodloužené (odst. 2.), zastaví se duchovnímu, který bral v posledním lustru kongruální doplněk a přiznávky včas nepodal, výplata kongruálního doplňku od počátku měsíce, následujícího po dni, kdy uplynula pravidelná nebo prodloužená lhůta; u duchovního pak, který nebral posud kongruálního doplňku a přiznávky včas nepodal, předpokládá se, že s jeho místem a funkcí jsou spojeny dostatečné příjmy hradící celý kongruální plat duchovního.

Podá-li duchovní přiznávku dodatečně po uplynutí lhůty, lze příslušný kongruální doplněk poukázati teprve od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy dodatečná přiznávka byla podána. Tento poukaz může však býti vydán pouze tehdy, bylo-li předchozím úředním místním šetřením nade vší pochybnost prokázáno, že duchovní má skutečně nárok na kongruální doplněk.

Útraty místního úředního šetření (odst. 1.), jež zařídí úřad poukazující kongruální doplňky a k němuž přibere i potřebné znalce, hradí duchovní, jehož opomenutí bylo příčinou tohoto řízení.

Ustanovení § 83 neplatí, bylo-li místo duchovního neobsazeno za lhůty stanovené pro předložení přiznávek a byla-li přiznávka podána do dvou měsíců po opětném obsazení místa. O prodloužení této lhůty platí obdobně ustanovení § 82, odst. 2. - 4.

V případech naznačených v odst. 1. poukáže se doplněk kongruy ode dne skutečného obsazení místa, jsou-li splněny ostatní zákonné podmínky.

Zdali a pokud doplněk podle § 80 má býti v tom kterém případu dán, o tom rozhoduje politický úřad II. stolice podle přiznávky, který budiž podána prostřednictvím ordinariátu.

Politický úřad II. stolice, shledá-li, že přiznávka má formální vady, vrátí ji k doplnění neb opravě. Neshledá-li formálních závad, zašle přiznávku politickému úřadu I. stolice, aby zjistil výnos nemovitostí a dávek placených u příležitostí úředních výkonů duchovních a po případě jiné příjmy, přezkoumal, zda jsou přiznány všechny příjmy a zda výdaje jsou správně započteny, neb aby vyšetřil a objasnil některé věci, kde toho byla shledána potřeba.

skutečný výnos nemovitostí (mimo farní budovu), zjištěný podle § 91 politickým úřadem I. stolice;

výnos z jistin, z práv požitečných a ze živnostenských závodů;

pevné důchody (renty) a dotace v penězích, v hodnotě peněžité nebo v přírodninách; přírodniny buďte sčítány se srážkou 20 % z hrubého výtěžku pro menší jakost a jakožto náklad na vydobývání. Výjimkou lze z ohledů slušnosti při b) a c) za příčinou nákladů na dobývání úroků jistinných nebo důchodů povoliti přiměřenou srážku;

příjem z přebytků místního jmění kostelního, pokud takových přebytků může býti upotřebeno k účelům dotačním;

dávky placené u příležitosti úředních výkonů duchovních, započítané podle ustanovení §§ 95 a 96.

Skutečný výnos nemovitostí zjišťuje politický úřad I. stolice podle přiznávky beneficiátovy a při tom hledí:

Nemá-li tento úřad pochybnosti o správnosti přiznávky, pokud jde o výnos nemovitostí, potvrdí přiznávku, pokud se týká tohoto příjmu.

Má-li však pochybnosti o tom, zda výnos nemovitostí byl správně přiznán, přezkoumá vhodným způsobem tento výnos, maje při tom zření k místním, hospodářským a sociálním poměrům, k výdajům spojeným s obděláváním pozemků a s jich správou a přihlížeje k zásadám, stanoveným v odst. 1. a 2. a k tomu, zda všechny příjmy s místem spojené byly správně přiznány. Uzná-li toho potřebu, zavede ve věci šetření po případě za součinnosti vyměřovacího úřadu (berní správy) a jiných veřejných úřadů. Není-li zjištění tohoto výnosu jinak možno, nařídí odhad, ke kterému přivolá dva znalce. Výsledek šetření budiž sdělen duchovnímu, aby k němu mohl protokolárně nebo písemným vyjádřením zaujati stanovisko.

Ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí vydá směrnice ohledně zjednodušení zjišťování v odstavci 3. uvedeného.

Duchovním, ustanoveným u duchovní správy (§ 4), která na počátku lustra měla podle posledního úředního sčítání lidu více než 12.000 příslušníků dotyčného vyznání, započítávají se dávky uvedené v § 95 průměrem skutečného výnosu posledních tří let lustru předcházejících, který zjišťuje se přiznáním percipientovým.

Správnost přiznávky zjišťuje politický úřad I. stolice.

Nemá-li tento úřad pochybností o správnosti přiznávky, pokud jde o výnos těchto dávek, nebo přizná-li duchovní výnos těchto dávek v takové výši, že se rovná částce 1 Kč za každého příslušného dotyčného vyznání podle posledního úředního sčítání lidu, potvrdí přiznávku, pokud se týká tohoto příjmu.

Má-li však pochybnosti o tom, zda výnos těchto dávek byl správně přiznán, přezkoumá přiznávku vhodným způsobem, maje při tom zření k místním, hospodářským a sociálním poměrům a vyžádav si posudek biskupské konsistoře. Při tomto šetření přicházejí v úvahu pouze dávky placené za vlastní úřední výkon duchovní, nikoli však náhrada za propůjčené vyžádané výzdoby, odměna za objednané hudební a pěvecké výkony a příplatky za vyžádané cesty. Výsledek šetření budiž sdělen dotyčnému duchovnímu, aby k němu mohl protokolárně nebo písemným vyjádřením zaujmouti stanovisko.

Duchovní ustanovení při správě farních úřadů naznačených v § 96, jsou od vydání tohoto nařízení povinni vésti výkaz o příjmech z dávek placených u příležitosti úředních výkonů duchovních, v tomto výkazu vyznačovati jména stran, přijaté částky a na pořádání předložiti tento výkaz politickému úřadu I. stolice k nahlédnutí.

Povinnosti vésti výkazy o příjmech z dávek placených u příležitosti úředních výkonů duchovních, sproštěni jsou duchovní, kteří za každého příslušníka vyznání přiznávají částku v § 96, odst. 3., naznačenou.

Ministerstvo školství a národní osvěty může zmocniti politické úřady II. stolice, aby z příjmů v přiznávce uvedených vyloučily:

Tyto dávky mohou však býti z příjmů vyloučeny pouze tehdy, požádá-li o to zvláště příslušný duchovní za souhlasu jednotlivců těmito dávkami povinných a vzdá-li se zároveň za sebe i své právní nástupce trvale nároku na tyto dávky a biskupská konsistoř toto vzdání schválí.

Ostatní naturální dávky (plnění), jež nejsou uvedeny v § 98, lze do konce roku 1930 vykoupiti peněžitou částkou, která se rovná aspoň třem čtvrtinám skutečné nynější peněžité hodnoty těchto dávek (plnění) kapitalisovaných 6 %. Tuto peněžitou hodnotu zjišťuje politický úřad I. stolice.

Podmínkou výkupu (odst. 1.) jest, aby se obě strany o výkupu dohodly, biskupská konsistoř s ním souhlasila, a dohoda byla podle ustanovení § 51 zákona ze dne 7. května 1874, č. 50 ř. z., o úpravě zevních poměrů katolické církve, a ministerského nařízení ze dne 20. června 1860, č. 162 ř. z., o zcizení a zavazení jmění katolických kostelů, obročí a církevních ústavů, předložena ke schválení, pokud se týče k dalšímu řízení politickému úřadu II. stolice.

Výkupná částka připojí se k obročnímu jmění, uloží se na úrok s pupilární jistotou podle platných předpisův a do přiznávky duchovního vloží se jako příjem důchod z tohoto jmění.

Po roce 1930 lze tyto naturální dávky (plnění) vykoupiti pouze za normálních podmínek bez úlev naznačených v odst. 1.

přiznaných příjmů (§ 88) vybírané státní daně, zemské, okresní a obecní přirážky a jiné příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, jakož i poplatkový ekvivalent, pokud duchovnímu byly úředně předepsány v posledních třech letech lustru předcházejících, kromě výjimky v § 102, odst. 1., lit. c) a g);

kancelářské výdaje na vedení matrik v částce naznačené v § 103, leč by tyto výdaje byly zapravovány ze jmění kostelního neb od některé jiné osoby k tomu zavázané;

výdaje spojené s vedením úřadu dekanátního (okresního vikářství) v částce naznačené v § 104;

výdaje na penězích a hodnotě peněžité spočívající na závazku, který by na příjmu váznul. Sem náleží zejména dávky pomocným kněžím, které na základě určitých titulů právních zavazují příjem obroční;

nařízená náhrada za mše náboženského fondu, které na doplňku kongruy váznou;

stálé kromobyčejné výdaje na zabezpečení potřebné vody.

Pojistné připadající na zaměstnavatele podle § 30 zákona č. 221/1925 Sb. z. a n., lze již v prvním lustru zařaditi do přiznávky jako výdaj, ač nebylo placeno v posledních třech letech lustru předcházejících.

Totéž platí o poplatkovém ekvivalentu, byl-li za celý lustrum předepsán. Jinak může býti použito ustanovení § 117.

Jakožto výdaje nemohou býti v přiznávce započteny:

Výdaje spojené s obděláváním pozemků a s jich správou nemohou býti uvedeny v přiznávce (fassi), ježto na ně bere zřetel při zjištění skutečného výnosu (§ 91).

K jednomu exempláři přiznávky buďtež přiloženy:

Podání, kterými se předkládají přiznávky, jakož i přiznávky samy a jich doklady jsou podle sazební položky 75 b) poplatkového zákona kolku prosty. Doklady označí se poznámkou: "Ve věci kongruy kolku prosto".

Rovněž jsou kolku prosty žádosti, kterými duchovní žádá úřady o průkazní listiny (doklady).

Skutečný výnos pozemků, které jsou buď vlastnictvím církevního obročí, nebo toliko propůjčeny k požívání, buď doložen pozemnostním archem vydaným od berního úřadu; jde-li o pozemky pronajaté, buďtež kromě toho předloženy opis pronájemní smlouvy, ověřený soudem nebo veřejným notářem, a potvrzení o výtěžku nájemním vydaném vyměřovacím úřadem.

Nájemní výtěžek z pronajatých budov prokázán buď potvrzením vydaným od vyměřovacího úřadu.

Výnos z jistin buď dotvrzen výkazem, ve kterém jednotlivé jistiny jsou uvedeny podle své číselné částky, podle své míry úrokové a podle podrobných známek těch kterých dlužních úpisů.

Výnosů z práv požitečných (z práva propinačního, z práva na odběr dřeva, z práva pastevního, z práva rybářského atd.), ze závodů živnostenských a ze stálých dotací v přírodninách přiznán buď čistým výnosem podle průměru tří posledních let lustru předcházejících a dotvrzen listinami (smlouvami nájemními, potvrzeními o cenách tržních anebo potvrzeními odhadními atd.), které jsou způsobilé doložiti číslice výnosu uvedené přiznávajícím duchovním.

Je-li tento výnos zjevný z hlavních knih a zápisů z vyměřovacího úřadu, tedy základem jest číslice výnosu právě tam posledně vykázaná a ku přiznávce pak bud přiloženo potvrzení o tom, vydané vyměřovacím úřadem.

Jestliže by se žádalo za srážku nějakou z výnosu jistin anebo důchodů podle § 88, lit. c), tedy žádost tato budiž v přiznávce v rubrice "Poznámky" náležitě odůvodněna a může jen tehdy býti uznána, jde-li při tom o nutné, pravidelně se opakující, zvláštními okolnostmi a místními poměry způsobené výdaje dobývací.

Příjmy z přebytků místního jmění zádušního dovozeny buďtež úředním povolením a jinakými listinami, na kterých příjmy tyto spočívají.

Státní daně, přirážky zemské, okresní a obecní a jiné příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, jakož i poplatkový ekvivalent vykázány buďte platebními rozkazy a pod.

Závazky k dávkám na penězích anebo na věcech peněžité hodnoty, spočívající na zvláštním právním titulu, buďte prokázány listinami toho se týkajícími. Ku peněžitým anebo hodnotu peněz majícím dávkám ze závazku, jenž na příjmu vázne, patří také dávky z farského příjmu pro pomocné kněze systemisované při stanici duchovní správy, pokud až posud spočívaly na dlouholetém zvyku nebo jsou odůvodněny zvláštním titulem právním. V takovém případě jest duchovní správce oprávněn, pokud ovšem místo pomocného duchovního jest skutečně obsazeno, započísti v přiznávce do výdajů na výživu pomocného duchovního nezvýšenou kongruu bez tříletých služebních přídavků příslušejících podle služební doby. Tyto služební přídavky vyplácejí se přímo pomocnému duchovnímu. Kongruální plat pomocného duchovního, započtený duchovním správcem do výdajů, vykáže tento pomocný duchovní jako příjem. Uvedené dávky z farského příjmu pro pomocné kněze buďtež počínajíc druhým lustrem prokazovány stvrzenkami a jejich placení (plnění) za celých minulých pět let.

Při odměnách za mše náboženského fondu musí býti přesně určeny mše náboženského fondu, které příslušnému místu duchovní správy jsou stále k sloužení přiděleny. Odměna za tyto mše vyměří se podle příslušných pravidel, které v té příčině platí v jednotlivých zemích. Nedala-li by se taková pravidla někde prokázati, určí se výměra této odměny podle zásad, které při poslední úpravě fasse pro toto místo byly směrodatny. Odměna za založení mše náboženského fondu, za které se platí stipendium, nesmí nikdy jako výdaj býti zařaděna.

Výdaje, aby potřebná voda byla zabezpečena, mohou toliko tenkráte býti započteny, jsou-li tyto výdaje stálé a kromobyčejné, na př. je-li fara od místa, z kterého se voda bere, značně vzdálena, nebo když i při malé vzdálenosti musí býti překonány kromobyčejné obtíže polohy a vyžadují-li tyto okolnosti, aby na zaopatření vody byly stále vynakládány výdaje, určené výhradně nebo převážně na zabezpečení vody. Okolnosti tyto buďte zjištěny potvrzením politického úřadu I. stolice.

Ke stavebním výdajům na pronajaté budovy a části budov nemůže býti hleděno, poněvadž podle § 91 jest k nim brán zřetel při zjišťování skutečného výnosu těchto nemovitostí.

Politické úřady I. stolice, zjistíce příslušné příjmy duchovního a přezkoumajíce, zda všechny příjmy s místy a funkcemi spojené byly správně přiznány, předloží přiznávky, svůj posudek o nich a výsledek šetření politickému úřadu II. stolice, který každou přiznávku důkladně prozkoumá a, není-li dalšího šetření potřebí, vynese nález upravovací a rozhodne o poukazu kongruového doplňku.

Toto rozhodnutí svědčící přímo duchovnímu zašle politický úřad II. stolice s jedním exemplářem upravené přiznávky a s přílohami, pokud jich úřad nepotřebuje, politickému úřadu I. stolice, aby je doručil na datovanou potvrzenku přiznávajícímu duchovnímu. Opis tohoto rozhodnutí s dalším exemplářem upravené přiznávky zašle politický úřad II. stolice ordinariátu.

Třetí exemplář přiznávky zůstane u politického úřadu II. stolice.

Proti rozhodnutí politického úřadu II. stolice lze podati odvolání k ministerstvu školství a národní osvěty ve lhůtě stanovené předpisy o správním řízení.

K odvolání buď přiloženo rozhodnutí, jehož se odvolání týká, spolu s přiznávkou i se všemi vrácenými přílohami jejími.

Politický úřad II. stolice zašle odvolání ordinariátu, aby se o něm vyjádřil, načež předloží je co nejdříve spolu s tímto vyjádřením a s příslušnými předcházejícími spisy jakož i se svým posudkem o věcech v odvolání uvedených ministerstvu školství a národní osvěty.

Rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty o tom vydané dodá politický úřad II. stolice stěžovateli politickým úřadem I. stolice. Zároveň doručí opis tohoto rozhodnutí ordinariátu.

Kdyby vyšlo najevo, že některý příjem, který podle těchto předpisů měl býti přiznán, byl zamlčen, anebo některý výdaj vědomě nesprávně započten, tedy osobám ze správnosti přiznávky odpovědným buď uložena peněžitá pokuta až do té částky, o kterou by byl zkrácen náboženský fond anebo státní pokladna.

Při jinakých nesrovnalostech budiž přiznávka toliko upravena a jen podle okolností buď uložena náhrada útrat, které vzešly opravným řízením.

Kromě pokuty (odst. 1.) anebo náhrady útrat (odst. 2.) musí býti náboženskému fondu nahrazena veškerá způsobená škoda, zejména vráceny případné přeplatky. Zaplacení pokuty v odst. 1. naznačené není náhradou škody.

Trestní řízení (odst. 1.) přísluší politickým úřadům I. stolice, které zároveň rozhodnou o náhradě škody.

Jde-li zároveň o čin trestný podle všeobecného zákona trestního, učiní úřad, který tento čin zjistil, oznámení příslušnému státnímu zastupitelství.

Na počátku každého pětiletí (lustra), prve než bude lze upraviti přiznávky nově podané, budou poukázány duchovními súčtovatelné zálohy na účet kongruálních platů, při čemž místní příjmy započtou se zatímně v té výši, v jaké byly počítány podle tohoto nařízení při definitivní úpravě v předchozím pětiletí bez ohledu na to, byla-li proti ní podána stížnost.

Kdyby však bylo zřejmo, že se místní příjmy v posledních 3 letech předcházejícího lustra značně zvýšily, poukáže se záloha přiměřeně snížená.

Přihodila-li se nějaká změna v podstatě jmění obročního nebo v příjmech místních, mající vliv na doplnění kongruy z náboženského fondu, tedy duchovní, kterého se to týče, oznam to ordinariátem politickému úřadu II. stolice co možná brzo, nejdéle však do tří měsíců od té doby, kdy se o změně dověděl.

Opomene-li se vědomě toto oznámení o nastalé změně mající vliv na zmenšení doplňku kongruového, tedy nastanou následky podle § 113, odst. 1., po případě odst. 3.

Pokud jde o změny, mající vliv na zvýšení kongruového doplňku, platí obdobně ustanovení § 175.

O povinnosti hlásiti osobní změny a o následcích nesplnění této povinnosti platí obdobně ustanovení § 176.

Zatímní správce uprázdněného obročí (provisor, administrátor) podrží po dobu zatímní správy (administrace) posavadní kongruální plast, jaký měl na systemisovaném místě, na němž jest ustanoven a z něhož přišel na uprázdněné obročí.

Zatímní správa nesmí však zpravidla trvati déle jednoho roku.

Ustanovením § 6 zákona č. 122/1926 Sb. z. a n. jsou zrušeny všechny posavadní předpisy o separaci plodin uprázdněných nižších beneficií, pokud se týkají součinnosti administrativních úřadů při separaci a účasti náboženských fondů na výnosu zmíněných beneficií.

Diecésní biskup určí, co se stane s příjmy plynoucími z uprázdněného nižšího beneficia (obročí), pokud nepatří ani předchůdci, tj. duchovnímu posud na této duchovní stanici ustanovenému, ani jeho nástupci.

Nárok na zvýšení nejnižšího příjmu (kongruy) příslušející podle § 2 buď uplatněn zvláštním kolku prostým oznámením, které musí býti podáno u ordinariátu ve lhůtě dvou měsíců ode dne nápadu.

Ze závažných důvodů může politický úřad II. stolice tuto lhůtu prodloužiti. Žádosti za prodloužení této lhůty jsou kolků prosty.

Zvýšení, pokud se týče jeho část, neuhrazené příjmy spojenými s duchovním místem a funkcí, buďtež přiznány od prvního dne měsíce, jdoucího po dovršení rozhodné služební doby, bylo-li oznámení podáno v pravidelné (dvouměsíční) nebo prodloužené lhůtě. Bylo-li oznámení podáno po uplynutí pravidelné nebo prodloužené lhůty, buď zvýšení přiznáno od prvního dne měsíce, jdoucího po dni, kdy oznámení došlo k politickému úřadu II. stolice.

Zvýšení nejnižšího příjmu příslušející podle § 2 bude zastaveno na vždy nebo na určitý čas, bylo-li tak rozhodnuto v řádném řízení (§ 27 zák. č. 50/1874 ř. z.).

Prominouti následky takového nálezu je přípustno za souhlasu diecésního biskupa.

Kongruální doplňky katolických duchovních, placené podle ustanovení tohoto nařízení, hradí se z náboženských fondů, pokud se týče z dotace státem těmto fondům poskytované, pokud nejsou uhrazeny příjmy s duchovním místem a funkcí spojenými.

Odpočivné a zaopatřovací platy těchto duchovních a pozůstalých po nich hradí se z pokladny státní.

Kongruálními doplňky duchovních ustanovených na přivtělených (inkorporovaných) místech veřejné duchovní správy platí příslušná korporace (klášter, kapitula neb obročí, kapitulní obročí), pokud představený příslušné korporace neb obroční (poživatel obročí) neprokáže, že tato korporace nebo toto obročí nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jich stavu (§ 2).

K tomu konci buďte před počátkem každého lustra ve lhůtě, stanovené v § 82 pro předložení fassí, přiznány veškeré skutečné příjmy korporace neb obročí, jakož i nutné skutečné výdaje na nich váznoucí, a to přehledně za poslední tři léta. Kromě toho u korporací budiž za týž čas vykázán stav osob.

V přiznávce výdajů (odst. 2.), pokud jde o vydržování osob, může korporace uvésti pouze ty částky, které politický úřad II. stolice, vyslechnuv biskupský ordinariát a šetře při tom místních poměrů, stanoví jakožto nejnižší míru příjmu stavu přiměřeného pro osoby, které nejsou činny ve veřejné duchovní správě.

Je-li nejnižší příjem (kongrua) duchovního ustanoveného ve veřejné duchovní správě hrazen podle zakládací (erekční) listiny jednou nebo několika přifařených obcemi, jichž daňová základna (souhrn všech přímých státních daní, v obci předepsaných) dohromady jest nižší než dvojnásobek ročních kongruálních platů, jež těmito obcemi měly býti společně placeny v r. 1926 po rozumu § 2 tohoto nařízení, bude se kongruální schodek neuhrazený ostatními místními příjmy, hraditi z náboženského fondu. Tento schodek převezme se však na náboženský fond teprve od doby, kdy bude zrušeno nějaké systemisované ale neobsazené místo určené pro duchovního, jenž má býti ustanoven na tomto místě ve veřejné duchovní správě a placen z náboženského fondu.

Případná povinnost obce (obcí) přispívati na úhradu věcných výdajů kostela není tím nijak dotčena. Majetek (pozemky, budovy, jistiny atd.) věnovaný obročí zůstává v každém případě věnován tomuto účelu.

Je-li nejnižší příjem (kongrua) duchovního ustanoveného ve veřejné duchovní správě hrazen podle zakládací (erekční) listiny jednou nebo několika přifařenými obcemi, jichž daňová základna dohromady jest buď rovna nebo vyšší než dvojnásobek ročních kongruálních platů, jež touto obcí nebo těmito obcemi měly býti společně placeny v roce 1926 po rozumu § 2 tohoto nařízení, převezmou se tyto kongruální platy na vrub náboženského fondu, jestliže přifařená obec anebo přifařené obce se souhlasem biskupa o to požádají do roka ode dne vydání tohoto nařízení a zároveň zaplatí výkupné rovnající se třem čtvrtinám částky, vypočtené 6 % ním kapitalisováním posavadních (před 1. lednem 1926 placených) kongruálních platů, počítaje v to služební, drahotní a nákupní přídavky, jakož i nouzové výpomoci, pokud se týče kongruálních platů, jež měly až do 1. ledna 1926 býti placeny.

Jestliže dotyčné místo nebylo v roce 1926 buď vůbec anebo po celý rok obsazeno, vypočte se dvojnásobek ročních kongruálních platů podle toho, co by mělo býti placeno v roce 1926, kdyby bylo toto místo bývalo po celý rok 1926 obsazeno duchovním, jenž na tomto místě byl před tím naposledy ustanoven.

Jestliže dotyčné místo nebylo v roce 1925 buď vůbec anebo ne po celý rok obsazeno, vypočte se patřičná částka výkupného podle toho, co by bylo bývalo v roce 1925 placeno, pokud se týče co by bylo mělo býti placeno, kdyby toto místo bývalo po celý rok 1925 obsazeno duchovním, jenž na tomto místě byl před tím naposledy ustanoven.

V případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo školství a národní osvěty povoliti, aby výkupné bylo zaplaceno v několika, nejvýše však v pěti ročních částkách splatných ke konci kalendářního roku. Z nezaplacené částky výkupného platí se 5 % ní úrok.

Nedojde-li k výkupu těchto ustanovení, může se jednati o převzetí neuhrazeného kongruového schodku na náboženský fond teprve od té doby, kdy bude zrušeno nějaké systemisované, ale neobsazené místo (§ 126, odst. 1.).

Ustanovení odst. 2., § 126 a odst. 3., § 99 platí i v případech naznačených v § 127.

Zdali a pokud doplněk podle § 80 má býti v tom kterém případu dán, o tom rozhoduje politický úřad II. stolice podle přiznávky (fasse), která budiž podána prostřednictvím diecésního biskupa politickému úřadu II. stolice.

Politický úřad II. stolice shledá-li, že předložená přiznávka má formální vady, vrátí ji k doplnění neb opravě. Neshledá-li formálních závad, zašle přiznávku politickému úřadu I. stolice, aby zjistil výnos nemovitostí a dávek placených u příležitostí úředních výkonů duchovních a po případě i jiné příjmy, zběžně přezkoumal, zda jsou přiznány všechny příjmy a zda výdaje jsou správně započteny, neb aby vyšetřil a objasnil některé věci, kde toho byla shledána potřeba.

skutečný výnos nemovitostí (mimo farní budovu), zjištěný obdobně podle ustanovení § 91, politickým úřadem I. stolice;

výnos z jistin, z práv požitečných a ze živnostenských závodů;

pevné důchody (renty) a dotace v penězích, v hodnotě peněžité nebo v přírodninách. Přírodniny buďte čítány se srážkou 20 % z hrubého výtěžku pro menší jakost a jakožto náklad na vydobývání. Výjimkou lze z ohledů slušnosti při b) a c) za příčinou výloh na dobývání úroků jistinných anebo důchodů povoliti přiměřenou srážku;

příjem z přebytků místního jmění kostelního, pokud takových přebytků může býti upotřebeno k účelům dotačním;

dávky placené u příležitosti úředních výkonů duchovních, započítané obdobně podle §§ 95 a 96.

z přiznaných příjmů (§ 130) vybírané státní daně zemské, okresní a obecní přirážky a jiné příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, jakož i poplatkový ekvivalent kromě výjimky v § 135, odst. 1., lit. c) a g), pokud duchovnímu byly předepsány v posledních třech letech lustru předcházejících;

kancelářské výdaje na vedení, opatřování, opravy a vazby matrik v částce naznačené v § 103, leč by tyto výdaje byly zapravovány ze jmění kostelního neb od některé jiné osoby k tomu zavázané;

výdaje, spojené s vedením úřadu okresního protopresbyterátu v částce, naznačené v § 136;

výdaje na penězích a hodnotě peněžité spočívající na závazku, který by váznul na příjmu. Sem náleží zejména dávky pomocným kněžím, které na základě určitých titulů právních zavazují příjem obroční;

stálé kromobyčejné výdaje na zabezpečení potřebné vody.

Jakožto výdaje nemohou býti v přiznávce započteny:

Výdaje spojené s obděláváním pozemků a s jich správou nemohou býti uvedeny v přiznávce (fassi), ježto se na ně bere zřetel při zjištění skutečného výnosu (§ 91).

Kdyby vyšlo na jevo, že některý příjem který podle těchto přepisů měl býti přiznán, byl zamlčen, anebo některý výdaj vědomě nesprávně započten, tedy osobám ze správnosti přiznávky odpovědným buď uložena peněžitá pokuta až do té částky, o kterou by byla pokladna státní zkrácena.

Při jinakých nesrovnalostech budiž přiznávka toliko upravena a jen podle okolností buď uložena náhrada útrat, které vzejdou opravným řízením.

Kromě pokuty (odst. 1.) anebo náhrady útrat (odst. 2.) musí býti státní pokladně nahrazena i veškerá způsobená škoda, zejména vráceny případné přeplatky. Zaplacení pokuty v odst. 1. naznačené není náhradou škody.

Trestní řízení (odst. 1.) přísluší politickým úřadům I. stolice, které zároveň rozhodnou o náhradě škody.

Jde-li zároveň o čin trestný podle všeobecného zákona trestního, učiní úřad, který tento čin zjistil, oznámení příslušnému státnímu zastupitelství.

Přihodila-li se nějaká změna v podstatě jmění obročního nebo v případech místních, mající vliv na doplnění kongruy z pokladny státní, tedy duchovní, kterého se to týče, oznam to biskupskou konsistoří, kde jí není, představenstvem náboženské obce, farním výborem a pod. politickému úřadu II. stolice co možná brzo, nejdéle však do tří měsíců od té doby, kdy se o změně dověděl.

Opomene-li se vědomě toto oznámení o nastalé změně mající vliv na zmenšení doplňku kongruového, tedy nastanou následky podle § 138, odst. 1., po případě odst. 3.

Pokud jde o změny, mající vliv na zvýšení kongruového doplňku, platí obdobně ustanovení § 175.

O povinnosti hlásiti osobní změny a o následcích nesplnění této povinnosti platí obdobně ustanovení § 176.

Zatímní správce (administrátor, provisor) uprázdněného obročí podrží po dobu administrace posavadní svůj kongruální plat, jaký měl na místě, na němž jest ustanoven a z něhož přišel na uprázdněné obročí.

Kromě toho má nárok na příjmy z funkcí za liturgie a jiné bohoslužebné úkony, jakož i na dávky placené u příležitosti úředních výkonů duchovních, které konal v místě uprázdněné veřejné duchovní správy.

Zatímní správa nesmí trvati zpravidla déle jednoho roku.

Kongruální doplňky duchovních pravoslavné církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku již organisované, platí se z pokladny státní, pokud nejsou uhrazeny příjmy spojenými s duchovním místem a funkcí.

Odpočivné a zaopatřovací platy těchto duchovních a pozůstalých při nich hradí se z pokladny státní.

Kongruální doplňky duchovních ustanovených na klášterních farách platí příslušná korporace, pokud její představený neprokáže, že tato korporace nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jich stavu (§ 2).

K tomu konci buďte před počátkem každého lustra ve lhůtě, stanovené v § 82 pro předložení přiznávek (fassí), přiznány veškeré skutečné příjmy korporace, jakož i nutné skutečné výdaje na ní váznoucí. Kromě toho budiž za týž čas vykázán stav osob.

V přiznávce výdajů (odst. 2.), pokud jde o vydržování osob, může korporace uvésti pouze ty částky, které politický úřad II. stolice, vyslechnuv biskupskou konsistoř a šetře při tom místních poměrů, stanoví jakožto nejnižší míru příjmu stavu přiměřeného pro osoby, které nejsou činny ve veřejné duchovní správě.

Zdali a pokud doplněk § 80 má býti v tom kterém případě dán, o tom rozhoduje politický úřad II. stolice podle přiznávky (fasse), který budiž podána prostřednictvím příslušného nadřízeného církevního úřadu.

Shledá-li politický úřad II. stolice, že přiznávka má formální vady, vrátí ji k doplnění neb opravě. Neshledá-li formálních závad, zašle přiznávku politickému úřadu I. stolice, aby zjistil výnos nemovitostí a dávek placených u příležitosti úředních výkonů duchovních a po případě i jiné příjmy, přezkoumal, zda jsou přiznány všechny příjmy a zda výdaje jsou správně započteny, neb aby vyšetřil a objasnil některé věci, kde toho byla shledána potřeba.

Skutečný výnos nemovitostí (mimo farní budovu) zjištěný podle § 146 politickým úřadem I. stolice;

čistý důchod z požitečných práv a oprávnění jakož i ze živnostenských závodů jako jsou držba mlýna, mlýnské měřičné, rybolov, právo na odběr dřeva, spásání žaludů v lesích, přívozné atd., podle pronájemní smlouvy nebo podle úřední listiny vykazující výnos podle průměru posledních tří let lustru předcházejících;

důchod z dávek poskytovaných každoročně přímo věřícími nebo církevní (náboženskou) obcí jakož i patronem v penězích, v přírodninách, ruční nebo tažné práci (přípřeže), počítaný podle § 150;

dávky placené u příležitosti úředních výkonů duchovních započítané podle ustanovení §§ 151 a 152;

úroky z mešních nadací, z nadací zřízených na úkony bohoslužebné a z jiných nadací.

důchod z pokladny politické obce (města), z diecésního nebo z nějakého jiného veřejného fondu vybraný jako doplněk kongruy, stálá podpora, paušál na vydržování koní nebo z nějakého jiného důvodu;

příjem z přebytku místního kostelního jmění (fabrica), pokud tento přebytek podle platných předpisů může býti použit na dotaci duchovního.

Skutečný výnos nemovitostí zjišťuje politický úřad I. stolice podle přiznávky beneficiátovy a při tom hledí:

Nemá-li tento úřad pochybností o správnosti přiznávky, pokud jde o výnos nemovitostí, potvrdí přiznávku, pokud se týká tohoto příjmu.

Má-li však pochybnosti o tom, zda výnos nemovitostí byl správně přiznán, přezkoumá vhodným způsobem tento výnos, maje při tom zření k místním, hospodářským a sociálním poměrům, k výdajům spojeným s obděláváním pozemků a s jich správou a přihlížeje k zásadám, stanoveným v odst. 1. a 2., a k tomu, zda všechny příjmy s místem spojené byly správně přiznány. Uzná-li toho potřebu, zavede ve věci šetření po případě za součinnosti vyměřovacího úřadu a jiných veřejných úřadů. Není-li zjištění tohoto výnosu jinak možno, nařídí odhad, ke kterému přivolá dva znalce. Výsledek šetření budiž sdělen dotyčnému duchovnímu, aby k němu mohl protokolárně nebo písemným vyjádřením zaujmouti stanovisko.

Ministerstvo školství a nár. osvěty v dohodě s ministerstvem financí vydá směrnice ohledně zjednodušení zjišťování v odst. 3. uvedeného.

Peněžitou hodnotu přírodnin a pracovních dávek naznačených v § 145, č. 3., zjistí politické úřady I. stolice se zřetelem k místním poměrům podle průměru posledních tří let lustru předcházejících vyslechše příslušné církevní úřady.

Jedna šestina důchodu zjištěného odečte se jako úhrada dobývacích útrat.

Duchovním, ustanoveným při duchovní správě (§ 4), která na počátku lustra měla podle posledního sčítání lidu více než 12.000 příslušníků dotyčného vyznání, započítávají se dávky uvedené v § 151 průměrem skutečného výnosu posledních tří let lustru předcházejících, který se zajišťuje přiznáním percipientovým.

Správnost přiznávky zjišťuje politický úřad I. stolice.

Nemá-li tento úřad pochybností o správnosti přiznávky, pokud jde o výnos těchto dávek, nebo přizná-li duchovní výnos těchto dávek v takové výši, že se rovná částce 1 Kč za každého příslušníka dotyčného vyznání podle posledního úředního sčítání lidu, potvrdí přiznávku, pokud se týká tohoto příjmu.

Má-li však pochybnosti o tom, zda výnos z těchto dávek byl správně přiznán, přezkoumá přiznávku vhodným způsobem, maje při tom zření k místním, hospodářským a sociálním poměrům a vyžádav s i posudek příslušného nadřízeného církevního úřadu. Při tomto šetření přicházejí v úvahu pouze dávky placené za vlastní úřední výkon duchovní, nikoli však náhrada za propůjčení vyžádané výzdoby, odměna za objednané hudební a pěvecké výkony a příplatky za vyžádané cesty. Výsledek šetření budiž sdělen duchovnímu, aby k němu mohl protokolárně nebo písemným vyjádřením zaujmouti stanovisko.

Duchovní ustanovení při správě úřadů, naznačených v § 152, jsou od vydání tohoto nařízení povinni vésti výkaz o příjmech z dávek placených u příležitosti úředních výkonů duchovních, v tomto výkazu vyznačovati jména stran a přijaté částky a na požádání předložiti tento výkaz politickému úřadu I. stolice k nahlédnutí.

Povinnosti vésti výkazy o příjmech z dávek placených u příležitosti úředních výkonů duchovních sproštěni jsou duchovní, kteří za každého příslušníka vyznání přiznávají částku v § 152, odst. 3. naznačenou.

Ministerstvo školství a národní osvěty může zmocniti politický úřad II. stolice, aby z příjmů v přiznávce uvedených vyloučil

Tyto dávky mohou však býti z příjmů vyloučeny pouze tehdy, požádá-li o to zvláště příslušný duchovní za souhlasu jednotlivců těmito dávkami povinných a vzdá-li se zároveň za sebe i své právní zástupce trvale nároku na tyto dávky a příslušný nadřízený církevní úřad toto vzdání schválí.

Ostatní naturální dávky (plnění), jež nejsou uvedeny v § 154, lze do konce roku 1930 vykoupiti peněžitou částkou, která se rovná aspoň třem čtvrtinám skutečné nynější peněžité hodnoty těchto dávek (plnění) kapitalisovaných 6 %. Tuto peněžitou hodnotu zjišťuje politický úřad I. stolice.

Podmínkou výkupu (odst. 1) jest, aby se obě strany o výkupu dohodly, příslušný nadřízený církevní úřad s ním souhlasil a dohoda byla, pokud jest toho potřebí, podle posud platných předpisů, schválena příslušnými státními úřady.

Výkupní částka připojí se k obročnímu jmění, uloží se na úrok s pupilární jistotou podle platných předpisů a do přiznávky duchovního vloží se jako příjem důchod z tohoto jmění.

Po roce 1930 lze tyto naturální dávky (plnění) vykoupiti pouze za normálních podmínek bez úlev naznačených v odst. 1.

státní daně z přiznaných příjmů (§ 145) vybírané, zemské, župní, okresní a obecní přirážky nebo dávky a jiné příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, dále náklady na vodní regulace, jakož i poplatkový ekvivalent, pokud duchovnímu byly předepsány v posledních třech letech lustru předcházejících a mimo to posavadní příspěvky na diecésní podpůrné, pensijní a jiné fondy ve výměře a za podmínek naznačených v § 159 kromě výjimky v § 164, odst. 1., lit. c) a g);

výdaje zatěžující příjem duchovního podle určitého závazku, jako jest zaopatření pomocného duchovního (§ 160), amortisace dluhů na nemovitostech váznoucích a paušál (§ 161) za úřední povozy (na vydržování koní a na výdaje za povozy);

příjem z mešních nadací, z nadací na jiné úkony bohoslužebné, jichž konání byl duchovní nucen přenechati jiným duchovním. Počet mší a bohoslužebných úkonů, jež mají býti konány, vykáže a stanoví příslušný nadřízený církevní úřad (biskup);

kancelářské výdaje na vedení matrik v částce naznačené v § 162;

výdaje spojené s vedením úřadu dekanátního (okresního vikářství) v částce naznačené v § 163.

Pojistné připadající na zaměstnavatele podle § 30 zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. lze již v prvním lustru zařaditi do přiznávky jako výdaj, ač nebylo placeno v posledních třech letech lustru předcházejících.

Totéž platí i o poplatkovém ekvivalentu, byl-li za celé lustrum předepsán. Jinak může býti použito ustanovení § 175.

Příspěvky na diecésní sirotčí, pensijní a jiné fondy (§ 157, č. 1.), lze započísti do výdajů pouze tehdy, neslouží-li k nabytí nároků na odpočivné a zaopatřovací platy duchovního a pozůstalých po něm vedle nároků na odpočivné a zaopatřovací platy podle zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.

Pokud lze tyto příspěvky započísti, lze je započísti do výdajů pouze tou částkou, jakou byly započteny v poslední upravené přiznávce z roku 1896, pokud se týče 1898, leč by bylo prokázáno, že po tomto roce ministerstvo podle § 14 zák. č. XIV/1898 projevilo souhlas s tím, aby příjmy spojené s místem oznámeným k doplňku kongruálních platů byly sníženy o zvýšené příspěvky ve prospěch fondů naznačených v odst. 1.

Příspěvky naznačené v odst. 2. lze ve výměře tam uvedené započísti do výdajů v přiznávce pouze pod tou podmínkou, že fondy, pro něž tyto příspěvky jsou určeny, předloží nejpozději do 6 měsíců po vydání tohoto nařízení platné stanovy ministerstvu školství a národní osvěty a že mimo to každoročně témuž ministerstvu výkazem počtu zaopatřovaných (podporovaných) osob svým rozpočtem a účetní závěrkou prokáží, že příspěvku použijí, pokud se týče použily pouze k účelům naznačeným ve stanovách. Tyto rozpočty buďtež předkládány před počátkem rozpočtového roku, účetní závěrky pak nejpozději do 3 měsíců po uplynutí roku, jehož se týkají.

Zmenší-li se časem počet duchovních a jich pozůstalých beroucích posud odpočivné a zaopatřovací platy z těchže fondů, lze pro příští lustra do výdajů v přiznávce započísti pouze příspěvky poměrně snížené, jejichž výši určí ministerstvo školství a národní osvěty podle počtu zaopatřovacích (podporovaných) osob, podle stavu příslušných fondů a podle výše odpočivných a zaopatřovacích platů placených před vydáním zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.

Paušál za úřední povozy (na vydržování koní a na výdaje za povozy) započítává se do výdajů podle § 157, č. 2., nejvýše částkou 1000 Kč.

O tento paušál může žádati pouze ten duchovní, který prokáže, že filiálky (filiální sbory) a počet věřících k nim příslušejících činí tento výdaj nutným a že tito věřící nejsou povinni povozy duchovnímu dodávati.

Započtení celé částky tohoto paušálu 1000 Kč může se povoliti pouze tehdy, patří-li k mateřskému kostelu nejméně čtyři filiálky (filiální sbory) vzdálené od mateřského kostela přes 5 km.

Na jednu filiálku vzdálenou přes 5 km lze povoliti započtení pouze 250 Kč za úřední povozy, nejsou-li ovšem věřící povinni povozy dodávati; za dvě takové filiálky lze povoliti paušál 500 Kč a za tři filiálky 750 Kč. Za více než čtyři filiálky nelze povoliti více než 1000 Kč.

Zda a v jaké výši smí býti paušál za úřední povozy započten, o tom rozhodne na odůvodněnou žádost duchovního politický úřad I. stolice.

Výjimkou z těchto ustanovení může ministr školství a národní osvěty na odůvodněnou žádost duchovního, doporučenou příslušným nadřízeným církevním úřadem (představenstvem náboženské obce § 6), povoliti zcela nebo zčásti paušál za úřední povozy také v jiných případech odůvodněných mimořádnými okolnostmi (na př. mimořádnými nesnázemi komunikačními a pod.).

Jakožto výdaje nemohou býti v přiznávce započteny:

Výdaje spojené s obděláváním pozemků a s jich správou nemohou býti uvedeny v přiznávce (fassi), ježto se na ně bere zřetel při zjištění skutečného výnosu (§ 146).

K jednomu exempláři přiznávky buďtež přiloženy:

Kromě toho budiž k přiznávce (fassi) podané pro první lustrum 1926 - 1930 připojena úředně upravená fasse z roku 1896, pokud se týče z roku 1898 a opis této fasse.

Podání, kterými se předkládají přiznávky, jakož i přiznávky samy a jich doklady jsou podle s. p. 85., č. 2. p. p. kolku prosty. Doklady poznačí se poznámkou: "Ve věci kongruy kolku prosto".

Skutečný výnos pozemků, které jsou buď vlastnictvím duchovního místa nebo toliko k užívání byl propůjčeny, buď doloženy katastrálními archy o držbě; jde-li o pozemky pronajaté, buďtež kromě toho předloženy opis pronájemní smlouvy ověřený soudem nebo veřejným notářem a potvrzení o výtěžku nájemním vydané vyměřovacím úřadem.

Není-li jest dokončeno komasační řízení a není-li proto znám díl patřící farnímu úřadu (veřejné duchovní správě), vykáže se skutečný užitek, který farnímu úřadu plyne z pozemků v komasaci podle průměru posledních tří let lustru předcházejících. Potvrzení o tom vydá obecní úřad.

Skutečný výnos domů buď doložen katastrálními archy o držbě. Výtěžek nájemní z pronajatých budov anebo z pronajatých částí budov buď prokázán potvrzením vydaným od vyměřovacího úřadu. Při pronajatých budovách aneb při pronajatých částech budov může se na udržovací výlohy sraziti z hrubého výnosu domu v místech, která podléhají všeobecné dani z nájemného, 25 %, v jiných místech 30 %, ale pouze za dobu před účinností zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Všechno toto dosvědčí se potvrzením obecního úřadu.

Výnos z požitečných práv (z práva rybářského, z práva na odběr dřeva, z práva pastevního, z práva na spásání žaludů v lesích, z přívozného, z mlýnského měřičného atd.) a z závodů živnostenských (jako na př. z držby mlýna) buď přiznán čistým výnosem podle průměru posledních tří let lustru předcházejících a dotvrzen listinami (smlouvami nájemními v originálu neb ověřením opisu nebo potvrzeními odhadními, vysvědčeními obecního úřadu atd.), které jsou způsobilé doložiti číslice čistého výnosu uvedené přiznávajícím duchovním. Je-li tento čistý výnos patrný z hlavních knih a zápisů vyměřovacího úřadu, tedy základem jest číslice výnosu, právě tam posledně vykázaná, a ku přiznávce buď přiloženo potvrzení o tom, vydané vyměřovacím úřadem.

Při dávkách poskytovaných každoročně přímo věřícími nebo náboženskou obcí jakož i patronem v penězích, přírodninách, ruční nebo tažné práci, buďtež vykázány zvláště dávky odváděné za mateřskou obec a zvláště dávky odváděné za filiální obec.

Povinné služby buďtež vykázány poplatkovou listinou nebo výpisem příslušné položky z jiné zakládací listiny.

Zakládají-li se dávky na zvyklosti, jest duchovní povinen prokázati je potvrzeními, která vydají osoby těmito dávkami povinné. Odepřely-li tyto osoby dosvědčiti dávky, potvrdí tyto dávky obecní úřad vyslechši prve osoby těmito dávkami povinné.

Peněžitá hodnota těchto dávek se srážkou jedné šestiny na útraty dobývací vyšetří se podle § 150.

Úroky z mešních nadací, z nadací zřízených na úkony bohoslužebné a z jiných nadací prokáží se potvrzením příslušného církevního úřadu, kde takového úřadu není, potvrzením představenstva náboženské obce (§ 6).

Tento příjem nesmí býti započten, zakazuje-li to nadační listina. Tento zákaz musí býti prokázán opisem zakládací listiny, ověřeným příslušným církevním úřadem, kde takového úřadu není, představenstvem náboženské obce.

Záleží-li v naturálních dávkách důchod, který duchovní dostává z pokladny politické obce, z diecésního nebo z jiného veřejného fondu jako doplněk kongruy, stálou podporu, paušál na koně nebo z jiného důvodu, vypočte se jeho peněžitá hodnota podle průměru posledních tří let lustru předcházejících. Tento tříletý průměr potvrzuje obecní úřad.

Dostává-li duchovní takovýto důchod od více obcí, mají se uvésti jména všech těchto obcí s příslušnými částkami.

Důchod, který se duchovnímu vyplácí v penězích, prokáže se potvrzením vyplácející pokladny.

Příjem z přebytku místního jmění kostelního, pokud jest použitelný pro účely dotační, prokáže se potvrzením příslušného církevního úřadu, kde takového úřadu není, potvrzením představenstva náboženské obce a to podle průměru posledních tří let lustru předcházejících.

Státní daně, přirážky nebo dávky zemské, okresní, obecní a jiné příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, náklady vodních regulací, jakož i poplatkový ekvivalent buďtež vykázány platebními rozkazy a pod.

Daně, přirážky a jiné dávky, v předchozím odstavci naznačené, které duchovní platí ve filiální obci náboženské, prokáží se podobným způsobem a súčtují a sepíší se zároveň s daněmi a dávkami placenými v mateřské obci náboženské.

Výdaj na zaopatření pomocného duchovního musí býti doložen průkazem, že místo tohoto duchovního je skutečně systemisováno. V takovém případě je duchovní správce oprávněn, pokud ovšem místo pomocného duchovního je skutečně obsazeno, započísti v přiznávce do výdajů na výživu pomocného duchovního nejvýše částku 4500 Kč (§ 160). Tuto částku započtenou duchovním správcem do výdajů, vykáže pomocný duchovní jako příjem. Uvedené dávky z farského příjmu pro pomocné duchovní buďtež stvrzenkami o jejich vyplacení (plnění) za celých minulých pět let.

Výdaj na amortisaci dluhů a na úroky z dluhů vůbec musí býti doložen průkazem, že dluh skutečně vázne na nemovitostech patřících duchovní stanici a že duchovní tento dluh skutečně splácí nebo úroky platí. To prokáže se intabulačním usnesením anebo výpisem z knih pozemkových a doklady o platbě. Výše posud dlužné částky prokáže se potvrzením představenstva náboženské obce, ověřeným příslušným nadřízeným úřadem církevním a kde náboženské obce není, potvrzením příslušného nadřízeného církevního úřadu. V potvrzení musí býti vedena původní částka dluhu, všechny posud vykonané splátky a nezaplacený zbytek dluhu.

Paušál na úřední povozy (na vydržování koní a na výdaje na povozy) budiž doložen potvrzením politického úřadu I. stolice, ve kterém budiž uvedeno datum a číslo rozhodnutí, jímž započtení paušálu do výdajů ve fassi a v jaké výši bylo přiznáno a z kterých důvodů se tak stalo.

Výplata příjmů z mešních nadání a z nadace na jiné úkony bohoslužebné, jichž konání byl duchovní nucen přenechati jiným duchovním, prokáže se potvrzením percipientovým. Počet mší a bohoslužebných úkonů, jež mají býti konány, doloží se potvrzením příslušného nadřízeného úřadu církevního.

Politické úřady I. stolice, zjistíce příslušné příjmy duchovních a přezkoumajíce, zda všechny příjmy s místy a funkcemi spojené byly správně přiznány, předloží přiznávky, svůj posudek o nich a výsledek šetření politickému úřadu II. stolice, který každou přiznávku důkladně prozkoumá a, není-li dalších šetření potřebí, vynese nález upravovací a rozhodne o poukazu kongruového doplňku.

Toto rozhodnutí svědčící přímo duchovnímu zašle politický úřad II. stolice s jedním exemplářem upravené přiznávky a s jeho přílohami, pokud jich úřad nepotřebuje, politickému úřadu I. stolice, aby je doporučil na datovanou potvrzenku přiznávající duchovnímu. Opis tohoto rozhodnutí s dalším exemplářem upravené přiznávky zašle politický úřad II. stolice příslušnému nadřízenému církevnímu úřadu, není-li takového, představenstvu náboženské obce (§ 6).

Třetí exemplář přiznávky zůstane u politického úřadu II. stolice.

O odvoláních platí obdobně ustanovení § 112.

Kdyby při úpravě přiznávky nebo později se zjistilo, že duchovní vědomě zamlčel některý příjem, který podle těchto předpisů měl býti přiznán, nebo vědomě započetl některý výdaj, který vůbec netrvá, nebo vědomě nesprávně uvedl některý výdaj, ztrácí takový duchovní nárok na doplněk kongruových platů po tu dobu, po kterou jest ustanoven na tom duchovním místě, na kterém se tohoto trestného činu dopustil.

Při jinakých nesrovnalostech budiž přiznávka toliko upravena a jen podle okolností buď uložena náhrada útrat, které vzešly opravným řízením.

Kromě náhrady útrat (odst. 2.) musí býti státní pokladně nahrazena veškerá způsobená škoda, zejména vráceny případné přeplatky. O náhradě škody rozhoduje politický úřad I. stolice.

Jde-li zároveň o čin trestný podle všeobecného zákona trestního, učiní úřad, který tento čin zjistil, oznámení příslušnému státnímu zastupitelství.

Na počátku každého pětiletí (lustra) prve než bude lze upraviti přiznávky nově podané, budou poukázány duchovním súčtovatelné zálohy na účet kongruálních platů, při čemž místní příjmy započtou se zatímně v té výši, v jaké byly počítány podle tohoto nařízení při definitivní úpravě v předchozím pětiletí bez ohledu na to, byla-li proti ní podána stížnost.

Kdyby však bylo zřejmo, že se místní příjmy v posledních třech letech předcházejícího lustra značně zvýšily, poukáže se záloha přiměřeně snížená.

Příjmy spojené s duchovním místem, oznámeným k doplňku kongruálních platů, nemohou býti církví (nábož. společností) sníženy bez předchozího souhlasu politického úřadu II. stolice. Každý přírůstek těchto příjmů smí však býti do tří měsíců oznámen tomuto úřadu.

Vznikl-li však přírůstek příjmu tím, že náklad na duchovní místo byl dobrovolně převzat buď náboženskou obcí nebo jednotlivci nebo takovými nově zřízenými nadacemi, při kterýchž zakladatel zakázal započtení úrokového důchodu (§ 145, č. 5.), nelze kongruální doplněk přiznaný z pokladny státní snížiti.

Zatajení přírůstků příjmů má pro duchovního za následek ztrátu nároku na doplněk kongruálních platů po tu dobu, po kterou tento duchovní setrvá na místě, jehož přírůstek příjmů zatajil.

O této ztrátě nároku na doplněk kongruálních platů rozhoduje ministerstvo školství a národní osvěty.

Zmenší-li se příjem duchovní stanice, s níž jest spojen doplněk kongruálních platů, pro takové okolnosti stálé povahy, které příslušné církevní úřady a náboženská obec nemohou odstraniti, může příslušný církevní úřad žádati ministerstvo školství a národní osvěty o zvýšení kongruálních platů.

Prokáže-li se, že příjem poklesl a že neodstranitelné okolnosti tento pokles způsobivší jsou stálé povahy, nemůže býti zvýšení doplňku odepřeno, leč by malý počet věřících a blízkost jiné, k témuž vyznání patřící náboženské obce odůvodňovala připojení náboženské obce (affiliatio) k jiné náboženské obci. V tomto případě jest ministerstvo školství a národní osvěty oprávněno vyzvati příslušný nadřízený církevní úřad, aby zrušil samostatnost takové náboženské obce.

Povolí-li se zvýšení doplňku kongruálních platů, poukáže se zvýšený doplněk od té doby, kdy nastalo zmenšení příjmu.

Církev a náboženské společnosti jsou povinny do tří měsíců oznámiti politickému úřadu II. stolice každou osobní změnu nastalou na duchovním místě spojeném s doplňkem kongruálních platů.

Nebylo-li však toto oznámení učiněno do 3 měsíců a nebyla-li kvalifikace (zejména předběžné gymnasijní studium) nově ustanoveného duchovního písemnými doklady prokázána, může vyšší kongruální doplněk, než měl předchůdce, býti teprve ode dne oznámení poukázán nově ustanovenému duchovnímu, vykazujícímu se zřetelem k ustanovení §§ 3 a 14 vyšší kvalifikaci, než měl předchůdce.

Byl-li však ustanoven duchovní mající nižší kvalifikaci, než měl předchůdce, nebo nemající pro nedostatek předepsané kvalifikace nároku na kongruální doplněk, musí býti přeplatek vzniklý přijetím kongruálního doplňku předchůdcova vrácen ode dne osobní změny.

Nárok na zvýšení nejnižšího příjmu (kongruy) příslušející podle § 2 buď uplatněn zvláštním kolku prostým oznámením, které musí býti podáno u příslušného nadřízeného církevního úřadu, kde ho není, u představenstva náboženské obce (§ 6) ve lhůtě dvou měsíců ode dne nápadu.

Ze závažných důvodů může politický úřad II. stolice tuto lhůtu prodloužiti. Žádosti za prodloužení této lhůty jsou kolku prosty.

Zvýšení, pokud se týče jeho část neuhrazená příjmy spojenými s jeho duchovním místem a funkcí, buďte přiznány od prvního dne měsíce, jdoucího po dovršení rozhodné služební doby, bylo-li oznámení podáno v pravidelné (dvouměsíční) nebo prodloužené lhůtě. Bylo-li oznámení podáno po uplynutí pravidelné nebo prodloužené lhůty, buď zvýšení přiznáno od prvního dne měsíce, jedoucího po dni, kdy oznámení došlo k politickému úřadu II. stolice.

Doplňky kongruálních platů duchovních recipovaných církví a náboženských společností, které jsou poskytovány podle ustanovení tohoto nařízení, hradí se z pokladny státní, pokud nejsou uhrazeny příjmy spojenými s duchovním místem a funkcí.

Odpočivné a zaopatřovací platy těchže duchovních platí se z pokladny státní.

Kongruální doplňky katolických duchovních ustanovených na přivtělených (inkorporovaných) místech veřejné duchovní správy platí příslušná korporace (klášter, kapitula nebo obročí, kapitulní obročí), pokud představený příslušné korporace neb obročník (poživatel obročí) neprokáže, že tato korporace neb toto obročí nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jich stavu (§ 2).

Kongruální doplňky duchovních řeckovýchodní (pravoslavné) církve ustanovených na klášterních farách a klášterníků, kteří jsou výjimečně při světských obročích zaměstnáni, platí příslušná korporace, pokud její představený neprokáže, že tato korporace nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jejich stavu (§ 2).

K tomu konci (odst. 1. a 2.) buďte před počátkem každého lustra ve lhůtě, stanovené v § 82 pro předložení přiznávek (fassí), přiznány přehledně za poslední tři léta, veškeré skutečné příjmy korporace neb obročí, jakož i nutné skutečné výdaje na nich váznoucí. Kromě toho u korporací budiž za týž čas vykázán stav osob.

V přiznávce výdajů (odst. 3.), pokud jde o vydržování osob, může korporace uvésti pouze ty částky, které politický úřad II. stolice, vyslechnuv biskupský ordinariát (konsistoř) a šetře při tom místních poměrů, stanoví jakožto nejnižší míru příjmu stavu přiměřeného pro osoby, které nejsou činny ve veřejné duchovní správě.

Ustanovení § 1 zák. čl. XIII/1909 o povinnosti větších katolických církevních obročí a náboženského fondu přispívati určitými částkami na doplňky kongruálních platů duchovenstvu katolické církve zůstává v platnosti.

Výši příspěvků pro každé z těchto obročí a pro náboženský fond stanoví ministerstvo školství a národní osvěty podle celkové výše nákladu na kongruální doplňky katolického duchovenstva na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a to tím procentem, jakým tato obročí, pokud se týče náboženský fond přispívaly na celkovou výši nákladu na kongruální doplňky tohoto duchovenstva v roce 1909.

Výše tohoto příspěvku stanoví se pro každé lustrum předem podle průměrného celkového nákladu na kongruální doplňky katolického duchovenstva na Slovensku a Podkarpatské Rusi v předcházejícím lustru, za dobu před rokem 1926 však podle skutečného průměrného celkového nákladu v příslušných letech.

Až do definitivní úpravy majetkových poměrů těchto obročí a náboženského fondu lze však vymáhati pouze část tohoto příspěvku, která jest úměrná majetkovým poměrům těchto obročí a náboženského fondu v příslušné době.

Po úplném zaplacení všech těchto příspěvků stanoví ministerstvo školství a národní osvěty, zda a jakým poměrem mají činitelé, kteří přispívají k úhradě doplňků kongruálních platů tohoto duchovenstva, býti účastni podle § 7 uvedeného zákona při rozhodování o těchto kongruálních doplňcích.