§ 2 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

Nadpis nad § 5 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Kdo je vyňat z pojistné povinnosti.

§ 5 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

§ 6 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 7 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 12 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Pojištěnci zařadí se podle své mzdy takto do mzdových tříd:

(2) Pro zařazení do mzdových tříd je směrodatná mzda pojištěncova docílená za určité časové období (den, týden, měsíc).

(3) Koná-li zaměstnanec práce nebo služby zpravidla méně než 6 dní v týdnu, nebo nekoná-li jich po celé týdenní nebo měsíční pracovní období, považuje se za denní mzdu šestý díl mzdy docílené za týden nebo dvacátýpátý díl mzdy docílené za měsíc.

(4) Smluví-li se mzda podle jiného měřítka (mzda kusová, úkolová, skupinová, dávky osob třetích a pod.), určí se mzdová třída podle částky, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc.

(5) Učně (volontéra, praktikanta), jenž buď nemá vůbec mzdy nebo má jen požitky naturální, jest zařaditi do první třídy.

(6) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařazení jen o 3 třídy, u deputátníků o 2 třídy, u pomocnic v domácnosti, čeledi hospodářské a učňů jen o jednu třídu (odst. 1.) vyšší nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích. Čeledí hospodářskou jsou osoby zjednané v zemědělství nebo lesnictví na nejméně jednoměsíční práce nižšího druhu, jež sdílejí společnou domácnost se zaměstnavatelem.

(7) Pro pojištění invalidní a starobní tvoří jednu třídu

třídy I. a II. jako třída Aa

třída III. jako třída Ab

třídy IV. a V. jako třída B

třídy VI. a VII. jako třída C

třídy VIII. až X. jako třída D.

(8) Mzdové třídy mohou býti měněny nařízením po návrhu Ústřední sociální pojišťovny.

§ 14 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vésti záznamy, kterých je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěncův, uschovávati je alespoň po dobu tří let.

(2) Nařízením jest ustanoviti, jak mají býti záznamy vedeny a uschovávány, při čemž možno zprostiti této povinnosti zaměstnavatele, kteří nezaměstnávají zpravidla více než 3 osoby podléhající pojištění. Dokud toto nařízení nebude vydáno, platí o vedení a uschovávání záznamů obdobně ustanovení prováděcích nařízení a předpisy vydané k zákonu ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k § 20 zák. čl. XIX z roku 1907.

§ 15 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

Nadpis nad § 17 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Oddíl čtvrtý: O přihláškách, odhláškách, oznámeních a průkazech.

§ 17 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásiti u příslušné nemocenské pojišťovny [§§ 24 až 29, 30a)] osoby u něho zaměstnané, jež podléhají pojistné povinnosti, nejpozději šestého dne ode dne, kdy pojištěnec počal vykonávati práce nebo služby povinně pojištěné, a odhlásiti je v téže lhůtě ode dne, kdy pojištěnec přestal je vykonávati.

(2) Své povinnosti odhlašovací učinil zaměstnavatel zadost, odevzdal-li přihlášku neb odhlášku prokazatelně nejpozději šestého dne poště nebo telegrafu (§ 194).

(3) Zaměstnavatel, který má pochybnosti o pojistné povinnosti osoby u něho zaměstnané, jest oprávněn současně s přihláškou písemně s udáním důvodů prohlásiti, že popírá pojistnou událost přihlašované osoby. Rozhodne-li nemocenská pojišťovna, že osoba takto přihlášená podléhá pojistné povinnosti, a bude-li ke stížnosti zaměstnavatelově pravoplatně rozhodnuto, že pojistné povinnosti zde není, jest pojišťovna podle § 174 povinna vrátiti zaplacené pojistné po srážce dávek případně vyplacených.

§ 18 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 19 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději šestého dne oznámiti každou změnu okolností uvedených v § 18, odst. 1., písm. a).

§ 20 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 21 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Zaměstnavatel a zaměstnanec jsou povinni kdykoli podati nemocenské pojišťovně nebo politickým úřadům k jejich žádosti vysvětlení o všech okolnostech, které jsou rozhodny pro pojištění.

Za § 21 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsunuje se nové ustanovení jako § 21 a) tohoto znění:

(1) Pro potřeby pojištění mohou býti nařízením závazně zavedeny průkazy (legitimace) pojištěnců a určen jejich obsah, úprava a kdo je má vyplňovati a stanovena povinnost, kdy jest se jimi vykázati.

(2) Těchto průkazů (legitimací) smí býti použito výhradně k záznamům o stavu pojištění dotyčných osob.

§ 23 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se tímto dalším odstavcem:

(3) Nové nemocenské pojišťovny lze zřizovati, pokud zákon jejich zřizování vůbec nezakazuje, jen se svolením ministerstva sociální péče, kamž nutno podati žádost zájemníků (zaměstnavatelů nebo zaměstnanců) náležitě doloženou. Ministerstvo sociální péče dá provésti příslušná šetření a rozhodne o žádosti vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu. Při kladném vyřízení jmenuje ministerstvo sociální péče též první představenstvo a dozorčí výbor nemocenské pojišťovny a současně vydá její stanovy; rovněž jmenuje přísedící (a náhradníky přísedících) rozhodčího soudu. O osobách takto jmenovaných platí jinak obdobně ustanovení §§ 131 až 134 této novely.

§ 24 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 25 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 27 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Osoby povinně pojištěné, zaměstnané u povinných členů živnostenského společenstva neb u gremia obchodníků - mimo osoby v domácnosti zaměstnané - jsou povinně pojištěny u společenstevní nebo gremiální nemocenské pojišťovny, ve kterou se přeměňuje společenstevní nebo gremiální nemocenská pokladna, měla-li pokladna (pojišťovna) ta dne 1. července 1928 alespoň 1000 pojištěnců povinně pojištěných, zaměstnaných u povinných členů společenstva, pokud se týče gremia.

(2) Ministerstvo sociální péče zřídí, vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu, v obvodech osmi politických úřadů I. stolice, jež budou určeny vládním nařízením, po jedné společenstevní (gremiální) nemocenské pojišťovně pro sdružení společenstev (gremií), která o zřízení takové pojišťovny požádají po vyslechnutí hromad pomocnických, pokud byly do 1. července 1928 ustaveny. Pro takovou společenstevní (gremiální) nemocenskou pojišťovnu mohou býti sdružena pouze společenstva (gremia), jejichž povinní členové zaměstnávali dne 1. července 1928 dohromady nejvýše 3.000 zaměstnanců povinně pojištěných mimo osoby zaměstnané v domácnosti.

(3) Společenstevní (gremiální) nemocenská pojišťovna nemůže býti zřízena, kdyby v okresní nemocenské pojišťovně, v jejímž obvodě se žádá zřízení nemocenské pojišťovny společenstevní (gremiální), nebylo zachováno alespoň 12.000 povinných pojištěnců v oboru průmyslu, obchodu a živností, přičemž není přihlížeti k osobám podrobeným pensijnímu pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Společenstevní (gremiální) nemocenská pojišťovna nemůže býti také zřízena, kdyby počet členů u zapsané pojišťovny pomocné, která nemá 12.000 povinných pojištěnců, klesl pod počet, jaký měla dne 1. července 1928.

(4) Zřizovati společenstevní (gremiální) pojišťovny je dovoleno pouze, bude-li příslušná žádost o zřízení pojišťovny podána do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(5) Ministerstvo sociální péče může, vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu, sloučiti nemocenské pojišťovny společenstevní (gremiální) v obvodu téhož politického úřadu I. stolice, souhlasí-li příslušná společenstva (gremia) po vyslechnutí hromad pomocnických, pokud byly do 1. července 1928 ustaveny.

§ 28 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Spolková nemocenská pojišťovna, ve kterou se přeměňuje spolková nemocenská pokladna, zřízená podle ustanovení spolčovacího zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., měla-li dne 1. července 1924 alespoň 2.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, může pojišťovati i nadále s účinkem, že členové její nemusí býti pojištěni u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny.

§ 29 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Zapsaná pokladna pomocná, zřízená podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., které bylo před 1. červencem 1919 uděleno osvědčení podle § 7 uvedeného zákona, může rovněž i nadále pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny, měla-li dne 1. července 1924 aspoň 2.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci; u pokladen, jež pojišťují z převážné části osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, stačí, měla-li pokladna dne 1. července 1924 aspoň 1.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, kteří podrobeni byli zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

(2) U zapsaných pokladen pomocných, které podle svých stanov před 1. červencem 1924 pojišťovaly pro případ nemoci pouze osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, nemohou býti pojištěny osoby, na něž byla rozšířena pensijní pojistná povinnost zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

(3) Zapsaná pokladna pomocná se napříště nazývá zapsanou pojišťovnou pomocnou.

Za § 30 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se nové ustanovení jako § 30 a) tohoto znění:

(1) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti, zapsaná pokladna pomocná v Praze, může pojišťovati pomocnice v domácnosti zaměstnané v obvodě Velké Prahy pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nemocenské pojišťovny, poskytne-li pojištěnkám dávky stanovené zákonnými předpisy o nemocenském pojištění jako dávky zákonné a přizpůsobí-li své stanovy vzorným stanovám, jež budou vydány podle § 278.

(2) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti nazývá se napříště zapsanou pojišťovnou pomocnou.

Za § 30 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se další nové ustanovení jako § 30 b) tohoto znění:

Změní-li se obvody nemocenských pojišťoven nebo zřídí-li se nová nemocenská pojišťovna, jsou nemocenské pojišťovny, které převezmou pojištěnce, též povinny převzíti přiměřený počet zaměstnanců. Při tom platí obdobně ustanovení § 72, odst. 5. zákona. Současně převezmou část jmění podle poměru počtu převzatých pojištěnců; podrobný způsob rozdělení jmění u jednotlivých pojišťoven určí Ústřední sociální pojišťovna.

§ 31 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Orgány nemocenských pojišťoven jsou:

a) sbor delegátův;

b) představenstvo;

c) dozorčí výbor;

d) vedoucí úředník.

Nadpis nad § 32 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti: Sbor delegátův.

V § 32 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. budou zníti odstavce 1. a 3. takto:

(1) Sbor delegátů skládá se z delegátů zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k volbě (§ 33). Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí funkční doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci zvolení nebo podle § 42 jmenovaní.

(3) Počet delegátův určí stanovy; delegátů musí však býti alespoň 40 a může jich býti nejvýše 80.

§ 36, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní takto:

(3) Má-li býti voleno ve více volebních místnostech, určí politický úřad I. stolice pro každou volební místnost zvláštní místní výbor přihlížeje k zásadě uvedené v odst. 1. Volební místnost musí býti v každé obci obvodu nemocenské pojišťovny, v níž jest zaměstnáno alespoň sto pojištěncův oprávněných k volbě, nebo v jedné ze skupiny obcí sdružených k tomu cíli.

V § 37 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se odstavce 1., 4. a 6. a zní takto:

(1) Voličským seznamem jest výkaz pojištěnců s údajem jejich roku narození a bydliště. Zaměstnavatel jest povinen sestaviti výkaz k rozhodnému dni (§ 33, odst. 1.) a odevzdati jej nemocenské pojišťovně ve dvou vyhotoveních. Za liknavého zaměstnavatele vyhotoví výkaz pojišťovna sama.

(4) Voličské seznamy buďtež přístupny k nahlédnutí alespoň 8 hodin denně a to v sobotu i v hodinách poledních, v neděli od 8. do 12. hodiny polední.

(6) Proti obsahu voličského seznamu může pojištěnec podati námitky v osmi dnech ode dne jeho vyložení u volební komise, buď proto, že pojištěnec k volbě oprávněný nebyl do seznamu zapsán anebo že jest nesprávně označen anebo že někdo byl neoprávněně do seznamu zapsán. Volební komise oznámí námitky ihned tomu, jehož se týkají, s tím, že může ve třech dnech od doručení tohoto oznámení podati volební komisi vyjádření o nich.

V § 39 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. odpadají slova „do valné hromady“.

§ 42 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Nebyla-li podána včas (§ 40, odst. 3.) žádná kandidátní listina, sestaví ji volební komise. Neučiní-li tak do týdne přede dnem volby, rozhodne Ústřední sociální pojišťovna, že pro nemocenskou pojišťovnu jest zříditi představenstvo, na něž přejde také pravomoc sboru delegátův, a jmenuje devět členů jeho a devět náhradníků, kteří měli býti voleni sborem delegátův.

Nadpis nad § 56 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto: Působnost sboru delegátův.

§ 56 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti takto:

Působnosti sboru delegátů patří: a) voliti devět členů představenstva, tři členy dozorčího výboru a členy rozhodčího soudu z pojištěncův a náhradníky jejich; b) vyslechnouti a schvalovati zprávy o činnosti jím volených členů představenstva a dozorčího výboru.

§ 57 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Sbor delegátů svolává představenstvo s přesným udáním denního pořadu alespoň jednou za rok; je však povinno svolati sbor delegátů nejpozději do jednoho měsíce, žádá-li za svolání alespoň jedna pětina delegátův, udávajíc důvody.

§ 58 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(1) Sbor delegátů jest schopen se usnášeti za každého počtu přítomných delegátův a může se usnášeti pouze o tom, co bylo na denním pořadu, jakož i o návrhu, aby sbor delegátů byl svolán mimořádně. Usnáší se prostou většinou přítomných; při rovnosti hlasů jest pokládati návrh za zamítnutý.

(2) Podrobná ustanovení o tom, jak jedná sbor delegátů, obsahují stanovy pojišťovny.

§ 59 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 60 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Na volbu členů představenstva a členů dozorčího výboru, kteří jsou voleni sborem delegátů, jest užíti obdobně ustanovení §§ 39 až 43, 47, 48 a 50 až 55 s těmito úchylkami:

§ 62, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní:

(1) Představenstvo volí ze sebe nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů starostu a náměstka jeho na čtyři roky. Neobdrží-li při první volbě nikdo většiny, je konati užší volbu mezi kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Zvolen je ten, kdo soustředil na sebe největší počet platných hlasů. Soustředí-li se i při druhé volbě na dva nebo více kandidátů stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

§ 63 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

Představenstvo spravuje a zastupuje nemocenskou pojišťovnu ve všech věcech, jež nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny usnesení společné schůze představenstva a dozorčího výboru nebo sboru delegátů nebo jiným orgánům pojišťovny.

§ 64 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní takto:

(1) Dozorčí výbor nemocenské pojišťovny čítá dvanáct členů.

(2) Tři členy dozorčího výboru volí sbor delegátův [§ 56, písm. a)]; devět členů dozorčího výboru volí zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci jsou u pojišťovny povinně pojištěni.

(3) Na tuto volbu jest obdobně použíti ustanovení §§ 33 až 55 s těmito úchylkami:

(4) Za společnosti a osoby právnické hlasuje, koho určily osoby oprávněné zastupovati osobu hromadnou.

(5) U okresních nemocenských pojišťoven, jež mají také pojištěnce ze zaměstnanců zemědělských a lesních (§ 25, odst. 2., ve znění této novely), musí se dostati zaměstnavatelům těchto pojištěnců alespoň jednoho členství (náhradnictví) v dozorčím výboru a zaměstnavatelům z oboru živnosti netovárních alespoň dvou členství (náhradnictví) v dozorčím výboru, u ostatních okresních nemocenských pojišťoven pak zaměstnavatelům z oboru živností netovárních alespoň tří členství (náhradnictví) v dozorčím výboru.

§ 66 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní takto:

(1) Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisův a k celkovému hospodaření pojišťovny a k tomu cíli přezkoumávati účtování, správu pokladny a výroční zprávu představenstva s účetní závěrkou a podává zprávu sboru delegátův o tom, co shledal. Zaměstnanci nemocenské pojišťovny jsou povinni podávati dozorčímu výboru vysvětlení a doklady potřebné k výkonu jeho pravomoci.

(2) Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti Ústřední sociální pojišťovnu.

Za § 67 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsunuje nové ustanovení jako § 67 a) s nadpisem:

„Společná schůze představenstva a dozorčího výboru“, jež zní:

§ 67 a).

(1) Usnesení společných schůzí představenstva a dozorčího výboru se vyhrazuje:

(2) Společná schůze se svolá a její jednací pořad se stanoví dohodou starostů představenstva a dozorčího výboru, kteří se též střídají v řízení jednotlivých schůzí. Usnášení ve společných schůzích se děje prostou většinou přítomných členů. Předsedající hlasuje s sebou. Při rovnosti hlasů považuje se návrh za zamítnutý. K usnesení o změně stanov jest třeba většiny dvoutřetinové.

Nadpis nad § 68 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a bude zníti: „Úředníci.“

V § 69 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění odst. 1. a 4. takto:

(1) Ústřední sociální pojišťovna ustanovuje u nemocenských pojišťoven, které mají v průměru posledních tří let nejvýše 2.000 povinných pojištěnců, vedoucího úředníka nemocenské pojišťovny; u nemocenských pojišťoven, které mají více než 2.000, ale nejvýše 5.000 povinných pojištěnců, vedoucího úředníka a jeho náměstka, který vede též službu účetní; u nemocenských pojišťoven pak, které mají více než 5.000 povinných pojištěnců, ustanovuje vedoucího úředníka, jeho náměstka a účetního. Tito úředníci, jejichž jmenování vyžaduje schválení ministerstva sociální péče, podléhají disciplinární pravomoci Ústřední sociální pojišťovny, která je vezme ve slib.

(4) Ústřední sociální pojišťovna vypracuje pro skupinu těchto úředníků vzorné služební a disciplinární řády, jež mají obsahovati i předpisy o služebních požitcích a povinnostech, vyslechnuvši organisace zaměstnanců nemocenských pojišťoven. Tyto řády, jež podléhají schválení ministra sociální péče a ministra financí, vztahují se netoliko na úředníky, kteří budou nově přijímáni do služeb, nýbrž také na ony, kteří již jsou ve službě; při úpravě požitků úředníků posléze zmíněných jest míti slušný zřetel k jejich dosavadním nárokům.

§ 70 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní takto:

(1) Vedoucímu úředníkovi přísluší říditi práci pojišťovny, navrhovati představenstvu v dohodě se starostou její organisaci, přijímání a propouštění zaměstnanců, jakož i všechna ostatní opatření, jichž je třeba ke splnění úkolů nemocenské pojišťovny.

(2) Vedoucí úředník zúčastní se schůzí sboru delegátů, schůzí představenstva i dozorčího výboru, jakož i společných schůzí představenstva a dozorčího výboru s hlasem poradním, nejde-li o věci, jež se týkají jeho osoby nebo osoby spřízněné s ním v linii přímé vůbec, pobočné nebo sešvakřené až do druhého stupně.

(3) Má-li vedoucí úředník za to, že usnesení orgánů uvedených v odstavci 2. je v rozporu s platnými předpisy, jest oprávněn a povinen předložiti usnesení to k rozhodnutí Ústřední sociální pojišťovně a zadržeti výkon až do tohoto rozhodnutí.

§ 71 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

§ 72 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění a doplňuje se takto:

§ 73 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění a doplňuje se takto:

§ 77 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se novým odstavcem a zní takto:

(1) Výbor Ústřední sociální pojišťovny skládá se z předsedy, 40 členův a 40 náhradníků.

(2) Funkční doba výboru trvá 4 roky. Členové zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nenastoupí úřad jejich nástupci.

§ 78, odst. 6. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

Citace „§ 79, odst. 1“ nahrazuje se citací „§ 81, odst. 2“.

§ 80 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 81, odst. 4. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se na konci takto:

Na představenstvo použíti jest obdobně ustanovení § 77, odst. 2. Ustanovení § 80, odst. 3., věta 3. a 4. platí obdobně i pro schůze představenstva.

§ 82 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

V odst. 4., větě prvé, nahrazují se slova „budou upraveny služebním řádem“ slovy „budou upraveny služebním a disciplinárním řádem“.

Za § 82 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vkládá se nové ustanovení jako § 82 a), tohoto znění:

§ 82 a).

Předsedou disciplinární komise a jeho náměstkem při disciplinárním řízení podle §§ 67 a), 69 a 82 musí býti osoba práv znalá, a to zpravidla soudce v činné službě nebo na odpočinku.

Na místo znění § 86 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsunuje se toto ustanovení:

Vrchní dozor nad prováděním tohoto zákona, zejména nad Ústřední sociální pojišťovnou, nemocenskými pojišťovnami a všemi ústavy a institucemi, zřízenými v oboru pojištění nemocenského, invalidního a starobního náleží ministerstvu sociální péče, které může vydati pro provádění tohoto dozoru zvláštní směrnice.

Dosavadní § 86 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se na § 86 a), při čemž v odst. 4. se vypouštějí slova „vyjímajíc“ ...... až „představenstvo“.

§ 88, odst. 4. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., zní takto:

(4) Do opatření nebo rozhodnutí Ústřední sociální pojišťovny možno si stěžovati k ministerstvu sociální péče (§ 71, odst. 3.).

Za § 88 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsunuje se nový § 88 a) tohoto znění:

Ústřední sociální pojišťovna může při provádění dozoru požádati politický úřad I. stolice o spolupůsobení.

Ministerstvo sociální péče může, vykonávajíc státní dozor, uložiti Ústřední sociální pojišťovně, aby učinila určitá opatření, zejména ona, jež jsou uvedena v §§ 86 a) a 88 zákona, u určité nemocenské pojišťovny. 2. V § 90, odst. 2. mění se citace „§ 86, odst. 2. - 4.,“ na citaci „§ 86 a), odst. 2. - 4.“

Nadpis oddílu V. části druhé zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

O vzájemné součinnosti sociálně-pojišťovacích ústavů.

Za § 93 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsunou nová ustanovení jako §§ 93 a) až 93 e) tohoto znění:

§ 93 a) zní:

(1) Orgány Zemské úřadovny jsou správní komise a vedoucí úředník. Správní komise skládá se z předsedy a 24 členů. Třetinu členů a tolikéž náhradníků správní komise jmenuje Ústřední sociální pojišťovna se souhlasem ministra sociální péče z odborníků, přihlížejíc k poměrům hospodářským, národnostním a sociálním. Dvě třetiny členů správní komise a jich náhradníci volí se na společné schůzi představenstev a dozorčích výborů nemocenských pojišťoven.

(2) Předsedu správní komise Zemské úřadovny jmenuje ministr sociální péče.

(3) Předsedu správní komise zastupují tři náměstkové, z nichž jednoho jmenuje Ústřední sociální pojišťovna ze členů jí jmenovaných a zbývající dva volí ze svého středu volení členové správní komise po jednom ze skupiny pojištěncův a ze skupiny zaměstnavatelů. Zvolen jest ten, kdo na sebe soustředí největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

(4) Způsob svolání a jednání správní komise upraví jednací řád, jejž vydá Ústřední sociální pojišťovna se schválením ministra sociální péče.

§ 93 b) zní:

(1) O volbách členů správní komise Zemské úřadovny a jejich náhradníků platí obdobně ustanovení § 79, odst. 3. a 4.

(2) Podrobné předpisy o provedení upraví vláda nařízením.

§ 93 c) zní:

Vedoucího úředníka Zemské úřadovny jmenuje Ústřední sociální pojišťovna se souhlasem ministra sociální péče. Pro jmenování ostatních úředníků Zemských úřadoven platí obdoba § 69, odst. 3.

§ 93 d) zní:

(1) Obligatorní působnost dosavadních svazů nemocenských pojišťoven končí dnem, kdy počnou působiti Zemské úřadovny Ústřední sociální pojišťovny. Od toho dne stávají se svazy, neusnesou-li se na své likvidaci, fakultativním zařízením. Působnost jejich se pak omezí na součinnost při účelném vybudování a provádění léčebné péče, V této své působnosti mohou zejména

(2) Působnost dobrovolných svazů končí, usnese-li se svaz na své likvidaci; nedbá-li svaz ve svých usneseních opětovně ustanovení zákona, nařízení nebo stanov, může býti rozpuštěn ministerstvem sociální péče. Likvidaci provede Ústřední sociální pojišťovna. Čisté jmění likvidujících svazů se rozdělí se schválením ministra sociální péče mezi nemocenské pojišťovny, jež byly členy oněch svazů. Peníze takto získané jest použíti k dotacím reservních fondů dotyčných nemocenských pojišťoven (§ 178).

(3) Stanovy svazů a pozdější jejich změny vyžadují schválení Ústřední sociální pojišťovny, jež vykonává též dozor na svazy.

§ 93 e) zní:

§ 279 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Působnost nemocenského oddělení Zemské úřadovny pro pojištění dělníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi končí dnem, kdy počne působiti Zemská úřadovna Ústřední sociální pojišťovny pro zemi Slovenskou a Podkarpatskou v Bratislavě. Dosavadní Zemská úřadovna pro pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi v Bratislavě se přemění od zmíněného dne na úrazovou pojišťovnu dělnickou pro zemi Slovenskou a Podkarpatskou v Bratislavě.

(2) Podrobná ustanovení o likvidaci nemocenského oddělení Zemské úřadovny pro pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi budou vydána vládním nařízením.

§ 95 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Nemocenská pojišťovna je povinna poskytnouti: I. pomoc v nemoci, a to:

Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 96).

Ve třídě

I. Kč 2,70

II. „ 5,--

III. „ 7,50

IV. „ 10,--

V. „ 13,--

VI. „ 16,--

VII. „ 18,--

VIII. „ 20,--

IX. „ 22,--

X. „ 24,--

Nemocenské se neposkytuje za poslední den neschopnosti ku práci, nepracuje-li se toho dne.

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti ku práci a po kterou je poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž jest vypláceti nemocenské. Pokud trvá nárok na nemocenské, přísluší též nárok na nemocenské ošetřování.

Je-li vyplácení nemocenského přerušeno obdobím, v němž je poskytováno jen nemocenské ošetřování, započítává se toto období do doby, po kterou jest vypláceti nemocenské, pouze tehdy, trvá-li déle než osm týdnů.

§ 97 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

§ 100 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Je-li neschopnost ku práci přivoděna zaviněnou účastí ve rvačce, nebo prokáže-li se jako bezprostřední následek opilství, nevyplácí se nemocenské. V těchto případech může však rodinným příslušníkům pojištěncovým býti přiznána podpora ve výši polovičního nemocenského.

§ 101 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

(2) Pojištěncům, kteří v případě onemocnění mají vůči zaměstnavateli nárok alespoň po dobu tří měsíců na vyplácení plné mzdy nebo na bezplatné naturální opatření (stravu nebo byt a stravu), nenáleží po dobu těchto požitků nemocenské buď vůbec nebo z části; v tomto případě jest stanoviti přiměřeně nižší pojistné podle směrnic, jež vydá Ústřední sociální pojišťovna.

§ 102 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

Na tyto následky je nemocného předem upozorniti. V těchto případech může však rodinným příslušníkům pojištěncovým býti přiznána podpora ve výši polovičního nemocenského.

V § 104 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vypouští se ustanovení označené písm. a) a označení ustanovení písm. b) a c) mění se na a) a b), při čemž písm. b) zní takto:

§ 105, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

§ 106 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Ústřední sociální pojišťovna je povinna poskytovati:

§ 107 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) K nabytí nároků na dávky uvedené v § 106 je potřebí, aby

(2) Z příspěvkových týdnů musí spadati alespoň 13 týdnů do povinného pojištění. Vykazuje-li pojištěnec vedle týdnů povinného pojištění též příspěvkové týdny pojištění dobrovolného, počítají se vždy dva týdny dobrovolného pojištění za týden povinného pojištění. Ustanovení toto nevztahuje se na dobrovolné pojištění dělníků zaměstnaných pracemi sezonními, pokračujících dobrovolně v pojištění mimo sezónu, jakož i na dobrovolné pojištění osob mladistvých do dokončení 16. roku jejich věku.

§ 108 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

Za § 108 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vkládá se nový § 108 a) tohoto znění:

Za příspěvkovou dobu započítanou podle § 108 jest považovati také dobu zákonné presenční služby a dvanáctinedělního vojenského výcviku osob, které již dříve byly pojištěny podle tohoto zákona, anebo které vstoupí do tohoto pojištění do 12 měsíců po návratu z presenční služby nebo dvanáctinedělního vojenského výcviku (§ 253).

V § 109 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. připojuje se jako odst. 3. ustanovení tohoto znění:

(3) Je-li invalidita důsledkem nemoci, odpočívá nárok na invalidní důchod, pokud má pojištěnec nárok na nemocenské.

§ 110 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 111 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Důchod invalidní skládá se z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí ročně 550 Kč.

(3) Částky zvyšovací vyměřují se z pojistného zaplaceného za dobu od 1. července 1926 do 31. prosince 1928 jednou pětinou a za dobu od 1. ledna 1929 těmito pevnými sazbami v jednotlivých třídách za každý týden, za nějž zaplaceno bylo pojistné:

ve třídě Aa 0,60 Kč

ve třídě Ab 0,85 Kč

ve třídě B 1,15 Kč

ve třídě C 1,40 Kč

ve třídě D 1,75 Kč.

V § 112, odst. 1., větě druhé zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. nahrazují se slova „jedné třetiny“ slovem „poloviny“.

Nadpis nad paragrafem 113 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 113 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Invalidní nebo starobní důchod zvyšuje se za každé dítě, které by v případě úmrtí důchodcova mělo nárok na důchod sirotčí (§ 118), pokud důchodce o ně pečuje, o vychovávací příplatek, který za každé dítě činí 1/10 důchodu vyměřeného podle § 111.

§ 114 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 116 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje na konci slovy:

„bez zvýšení podle §§ 113 a 120 a).“

§ 117, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(2) Požitek důchodu vdovského (vdoveckého) končí, zemřel-li důchodce nebo vstoupí-li opětně do manželství nebo nejsou-li již splněny podmínky § 114.

§ 118 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:

(3) Zanechal-li pojištěnec nevlastní děti mladší 17 let, které byly výživou převážně na něho odkázány, mají nárok na důchod sirotčí, jestliže nepožívají sirotčího důchodu po svých vlastních rodičích a není-li nejvyšší přípustná výše důchodů sirotčích (§ 120) vyčerpána již dětmi uvedenými v odst. 1. a 2.

Za § 120 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsunou jako §§ 120 a) a 120 b) toto ustanovení:

§ 120 a).

Důchod invalidní, starobní (bez zvýšení podle § 113), jakož i důchod vdovský (vdovecký) může se zvýšiti o polovinu, je-li důchodce trvale bezmocný tak, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby. Ustanovení to platí obdobně pro oboustranně osiřelé sirotky, kteří dovršili 14. rok svého věku, při čemž ovšem zůstává v platnosti omezení podle § 120, odst. 2.

§ 120 b).

(1) Nárok na výbavné má pojištěnka, uzavře-li sňatek po dokonání čekací doby (§ 107); nárok tento musí býti uplatněn do dvou let po uzavření sňatku, jinak zaniká.

(2) Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka zařazena v době uzavření sňatku nebo naposled před touto dobou a činí

ve třídě Aa částku 400,-- Kč

ve třídě Ab částku 450,-- Kč

ve třídě B částku 500,-- Kč

ve třídě C částku 550,-- Kč

ve třídě D částku 600,-- Kč.

(3) Provdá-li se pojištěnka vdova, které již jednou bylo výbavné vyplaceno, má nárok opět na výbavné jen, byla-li před tímto novým sňatkem alespoň po dobu pěti let podle tohoto zákona znovu pojištěna. Jinak při opětovném sňatku není nároku na výbavné, bylo-li již jednou vyplaceno.

§ 121 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Zemřel-li pojištěnec dříve, nežli uplynula doba čekací (§ 107), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařazen v době úmrtí, a činí:

ve třídě Aa částku 550,-- Kč

ve třídě Ab částku 600,-- Kč

ve třídě B částku 650,-- Kč

ve třídě C částku 700,-- Kč

ve třídě D částku 750,-- Kč.

(2) Zemře-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemře-li důchodce a není-li nároku na výplatu důchodu vdovského (vdoveckého), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši ročního důchodu, jehož zemřelý požíval, nebo na nějž měl nárok, nejméně však ve výši uvedené v odst. 1. Napadne-li důchod vdovský (vdovecký) v době dvou let ode dne úmrtí pojištěncova (důchodcova), zaúčtuje se vyplacené odbytné na důchod.

(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nejsou-li zde okolnosti uvedené v § 115, odst. 1., písm. a) a b), děti (§ 118), rodiče nebo sourozenci zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před sourozenci.

(4) Rodiče a sourozenci mají nárok na odbytné jen tehdy, byl-li na pojištěnce (důchodce) výživou převážně odkázáni.

§ 122 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Nárok na odbytné musí býti uplatněn do dvou roků po smrti pojištěncově, jinak zaniká.

§ 125 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 126, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Důchody podle tohoto zákona krátí se, pokud důchodce oprávněný k požitku důchodu požívá obdobného důchodu podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, neb o pojištění u báňských bratrských pokladen, a to o částku, o kterou by úhrn ročních důchodů převyšoval průměr ročního výdělku pojištěncova v posledních 100 příspěvkových týdnech, nebo případně v kratší době před vznikem pojistného případu.

§ 129 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Nároky z pojištění invalidního a starobního zůstávají zachovány po dobu 18 měsíců ode dne, kdy pojištěnec vystoupil ze zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost, anebo kdy skončilo dobrovolné pokračování v pojištění, ve výši v té době dosažené, nenastala-li zde povinnost k vydání převodní částky podle §§ 240 až 242.

(2) Do doby, po kterou zůstávají zachovány nároky podle odst. 1., nepočítá se doba, po kterou:

(3) Nárok na důchod vdovský zůstává zachován po dobu, po kterou vdova nepožívala vdovského důchodu, poněvadž ještě nebyly splněny podmínky § 114, zemřel-li pojištěný manžel v době stanovené v odst. 1.

§ 130 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Nároky z pojištění invalidního a starobního mohou býti přes lhůtu stanovenou v § 129 zachovány bez jakéhokoliv časového omezení ve výši dosažené v době, kdy pojištěnec vystoupil ze zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost nebo kdy skončilo dobrovolné pokračování v pojištění, placením uznávacího poplatku Kč 10,-- ročně předem, uplynula-li již čekací doba (§ 107).

(2) První uznávací poplatek jest splatný dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v § 129.

(3) Takto zachované nároky zanikají, zůstane-li pojištěnec se zaplacením uznávacího poplatku déle než 3 měsíce po jeho splatnosti v prodlení, aneb došlo-li k převodu podle §§ 240 až 242.

V § 142 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje odstavec (3) tohoto znění:

(3) Smlouvy v předchozích odstavcích uvedené nechť obsahují ustanovení o rozhodování sporů, vzniklých z těchto smluv.

V § 143 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje odstavec (2) tohoto znění:

(2) Za tím účelem může nemocenská pojišťovna ustanoviti svého úředního lékaře, jemuž přísluší řízení lékařské služby v obvodu pojišťovny. Služební smlouvu tohoto lékaře schvaluje Ústřední sociální pojišťovna.

V § 144 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. nahrazují se slova: „příplatek k nemocenskému, jejž“ slovy: „přiměřenou peněžitou částku, již“.

§ 147 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Ústřední sociální pojišťovna může kdykoliv vzíti nemocné do vlastního léčení. Učiní-li tak, přecházejí na ni povinnosti a práva, jež má nemocenská pojišťovna podle zákona vůči pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům (§ 96). Nemocenská pojišťovna je však povinna nahraditi jí, co v takovém případě ušetřila na nemocenském.

V § 158 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění odst. 1. takto:

(1) Týdenní pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí:

ve třídě Aa (§ 12, odst. 7.) 2,60 Kč

ve třídě Ab 3,60 Kč

ve třídě B 5,10 Kč

ve třídě C 6,60 Kč

ve třídě D 8,40 Kč.

Týdenní pojistné jest v zásadě nedělitelné na dny. Podrobnosti k provedení této zásady a nutných výjimek ustanoví vláda nařízením po slyšení Ústřední sociální pojišťovny.

§ 159 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní:

(1) Výši pojistného pro nemocenské pojištění stanoví Ústřední sociální pojišťovna. Toto pojistné nemá zpravidla přesahovati za den 4,3 % střední denní mzdy (§ 12).

(2) Ukáže-li se, že ani pojistné 4,8 % střední denní mzdy nestačí k úhradě povinných dávek (§ 95), může Ústřední sociální pojišťovna se svolením ministerstva sociální péče jednotlivým nemocenským pojišťovnám povoliti výjimečně a na přechodnou dobu zvýšení nad 4,8 % střední denní mzdy.

(3) Sazby pojistného v jednotlivých třídách se zaokrouhlují nahoru na dvouhaléře.

§ 160 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Pojistné jest platiti za dobu, po kterou pojištěnec vykonává práce nebo služby povinně pojištěné, a to za 7 dní za jedno týdenní pracovní období.

(2) Pojistné jest platiti také za dobu, po kterou pojištěnec

(3) V případech odst. 2., písm. a) a b) není pojistné platiti, nastal-li v osobě pojištěncově pojistný případ, nebo byl-li pojištěnec přihlášen k pojištění jiným zaměstnavatelem.

(4) Ustanovení odst. 2., písm. b) nevztahuje se na případy, v nichž přísluší mzda podle § 1154 b) obč. zákona, případně podle § 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., podle § 8 zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., o obchodních pomocnících, nebo podle § 12 zákona ze dne 13. ledna 1914, č. 9 ř. z. o právních poměrech zaměstnanců na velkých statcích.

Za § 160 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se jako § 160 a) nové ustanovení tohoto znění:

Má-li některá nemocenská pojišťovna za to, že pojištěnec přihlášený u jiné nemocenské pojišťovny má býti přihlášen správně u ní, může žádati politický úřad I. stolice, aby rozhodl o pojistné příslušnosti tohoto pojištěnce (§ 239). Bylo-li rozhodnuto v její prospěch, má pak vůči zaměstnavateli nárok na pojistné teprve od počátku toho příspěvkového období, ve kterém bylo vydáno pravoplatné rozhodnutí. Nepříslušná pojišťovna je však povinna nahraditi příslušné pojišťovně pojistné nemocenského pojištění, zaplacené za osoby u ní nesprávně přihlášené po srážce peněžitých dávek těm osobám poskytnutých.

§ 161, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje na konci touto větou:

Nedobytné pojistné se odepíše ve stejném poměru, v jakém pro oba druhy pojištění bylo vyměřeno.

§ 162, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(2) Zaměstnavatel hradí ze svého celé pojistné za zaměstnance, kteří nemají mzdy na penězích.

§ 163 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Zaměstnavatel je povinen platiti nemocenské pojišťovně celé pojistné.

(2) Pojistné je splatné prvým dnem po uplynutí příspěvkového období, určeného stanovami. Příspěvkové období nesmí býti kratší 4 týdnů.

§ 175 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje novým odst. 2. tohoto znění:

(2) Povoliti a vykonati exekuci jest povolán příslušný exekuční soud.

§ 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

Za § 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune nové ustanovení jako § 180 a) tohoto znění:

Pojišťovací ústavy mohou se uspokojiti z cenných papírů, jim do zástavy daných, je-li dlužník v prodlení, bez soudního řízení a smějí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati. Mají-li cenné papíry cenu bursovní nebo tržní, může se prodej provésti také neveřejně za běžnou cenu prostřednictvím bursovního dohodce, nebo není-li ho, prostřednictvím úředníka oprávněného k dražbám.

§ 181 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje novým odstavcem tohoto znění:

(2) Nemovitosti nemocenských pojišťoven mohou býti zatíženy přes polovinu obecné ceny jen výjimečně a se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny po schválení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

§ 182 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 185 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Jmění Ústřední sociální pojišťovny musí býti ukládáno tak, aby střední výnos odpovídal úrokové míře, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona a aby se podpořila produktivita a národohospodářská rentabilita.

(2) Z toho důvodu možno použíti části jmění Ústřední sociální pojišťovny k účelům naznačeným v §§ 182, odst. 1. (pokud jedná o nabytí nemovitostí), 183 a 184 teprve tehdy, je-li zjištěno výnosem ostatního jmění Ústřední sociální pojišťovny, že střední výnos celého jmění docílí úrokové míry, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona. K tomu cíli vyžadují příslušná usnesení Ústřední sociální pojišťovny schválení ministra sociální péče a ministra financí.

(3) Ústřední sociální pojišťovna jest povinna předkládati za každý rok nejpozději do konce června příštího roku vládě výkazy o dostačitelnosti výnosu uložených peněz.

§ 187 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje novým odstavcem 3. tohoto znění:

(3) Byla-li žádost za přiznání invalidního nebo vdovského důchodu zamítnuta, protože invalidita nebyla prokázána, anebo byl-li důchod odňat, protože důchodce přestal býti invalidním, lze zahájiti řízení o nové žádosti za přiznání takového důchodu pouze tenkráte, uplynula-li ode dne pravoplatnosti dřívějšího rozhodnutí lhůta jednoho roku, anebo byla-li nová žádost doložena lékařským vysvědčením, prokazujícím, že nastala podstatná změna ve zdravotním stavu žadatelově naposledy zjištěném. Proti rozhodnutí, odmítajícímu zahájiti nové řízení, protože tu není těchto předpokladů, není opravného prostředku.

§ 189 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 191 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 195 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Navrácení v předešlý stav podle obdoby předpisů civilního řádu soudního je přípustno.

V § 202 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. nahrazují se slova „ušlé mzdy“ slovy „platy presenční“.

§ 204 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

(1) Předseda rozhodčího soudu řídí práce u rozhodčího soudu, sdělává rozvrh prací a přísluší mu všeobecný dozor na výkon služby.

(2) Předseda rozhodčího soudu, jeho náměstkové a přísedící jsou ve výkonu svého úřadu samostatní a neodvislí. O disciplinární odpovědnosti předsedy a jeho náměstků platí ustanovení vydaná o disciplinární odpovědnosti soudců z povolání.

V § 206, odst. 5., věta druhá zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Do rozhodnutí, kterým se nevyhovuje odmítnutí přísedícího, není samostatného opravného prostředku.

§ 208, odst. 1., věta prvá zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Řízení u rozhodčího soudu je veřejné a ústní; o vyloučení veřejnosti platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního. Rozhodčí soud je zejména povinen umožniti oběma stranám, aby před soudem vypovídaly, a objasniti skutkovou podstatu sporného případu.

§ 209, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(2) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, neplatí o řízení před rozhodčími soudy ustanovení civilního řádu soudního.

§ 213, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

Podati jest ji jen v jednom vyhotovení a odpůrce není třeba o ní zpravovati.

§ 220 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Na konci § 224 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vypouštějí slova „jako soudcové“.

§ 226, odst. 2., věta druhá zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Ostatním usnesením pojišťovacího soudu a jeho předsedy a výroku rozsudku o útratách, nebéře-li se v odpor zároveň rozhodnutí ve věci hlavní, lze odporovati stížností.

§ 229, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(2) Přísedící ze zaměstnavatelův a pojištěnců jsou voleni. Ustanovení §§ 217, odst. 3., 218 a 219 platí obdobně.

§ 239 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

§ 244 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Pokud pojištěnec požívá opětovných peněžitých dávek pojistných podle tohoto zákona anebo má na ně nárok, má nárok na zaopatření chudinské jen, pokud hodnota tohoto zaopatření převyšuje hodnotu dávek pojistných.

(2) Ústřední sociální pojišťovna je povinna k dotazu obce, korporace nebo nadace, která je zavázána zákonem nebo stanovami k chudinskému zaopatření, podati zprávu, zda určité osobě byl Ústřední sociální pojišťovnou přiznán, změněn neb odňat důchod.

§ 248 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Pro pojištění:

jest možno vládním nařízením stanoviti výjimky z tohoto zákona, zejména pokud jde o přihlašování a odhlašování jich (§§ 17 a násl.), o zařazování do tříd, vyměřování pojistného a jeho předpisování a odvádění, o vedení mzdových záznamů, o způsobu súčtování pojistného připadajícího na zaměstnavatele a zaměstnance a o příslušnosti k nemocenské pojišťovně. Vládním nařízením může býti také stanoveno, že se osoby jmenované v písm. a), c) a d) vyjímají z pojistné povinnosti, jestliže jejich výdělek v určitém časovém období nedosahuje určité nejmenší částky tímto vládním nařízením současně stanovené.

(2) Vládním nařízením může býti dále stanoveno, že dělníci domáčtí vyjímají se z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří, jestliže jejich výdělek z domácké práce nedosahuje průměrné určité nejmenší částky týdně. Tato výdělečná mez může býti vládním nařízením stanovena různě pro jednotlivé územní obvody neb určité obory a později také měněna.

(3) Osoby zaměstnané pracemi sezonními, t. j. pracemi, které podle své povahy jsou konány jen v určitém ročním období, netrvají-li tyto práce, i když se za několik období sečtou, zpravidla déle než 90 dní v roce, nejsou-li osoby tyto mimo dobu, po kterou jsou zaměstnány těmito pracemi sezonními, jinak námezdně činny podle § 2 zákona, mohou býti vládním nařízením rovněž vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří. Pojistné povinnosti není na újmu, když celková doba sezonních prací u zaměstnance nedosáhla 90 dní v roce z příčin, jež jsou nezávislé na vůli zaměstnancově.

(4) Pro osoby uvedené v písm. b) možno nařízením zříditi závodní nemocenské pojišťovny.

(5) Pro osoby uvedené v odst. 1. může býti stanovena zvláštní čekací doba v pojištění nemocenském.

(6) Bude-li pro pojištění osob uvedených v odst. 1. nařízeno, že mohou býti zaměstnány toliko tenkráte, vykáží-li se zvláštním výkazem k tomu cíli vydaným, bude zaměstnavatel trestný podle § 260, bude-li je zaměstnávati, aniž mají nařízený průkaz.

(7) Před vydáním vládního nařízení podle odst. 2. a 3. jest vyslechnouti příslušné odborové organisace zaměstnavatelské a zaměstnanecké.

(8) Pokud vládní nařízení podle předcházejících odstavců nebude vydáno, jest pojištění osob, uvedených v odst. 1., prováděti podle směrnic, jež vydá Ústřední sociální pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče.

Za § 250 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune jako § 250 a) toto ustanovení:

§ 250 a).

(1) Osoby uvedené v § 6, písm. f) mají právo vstoupiti dobrovolně v pojištění pro případ invalidity a stáří u té pojišťovny, u níž jsou pojištěny pro případ nemoci. Zařazeny mohou býti také nejméně do té třídy pojištění invalidního a starobního, do níž by patřily podle svého zařazení v pojištění pro případ nemoci. Obdobné právo mají osoby, které budou podle § 248, odst. 2. a 3. z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří vyňaty.

(2) Na osoby uvedené v § 6, písm. f) může býti rozšířena pojistná povinnost pro případ invalidity a stáří vládním nařízením, jež spolu určí obdobou podle § 248 případné výjimky ze zákona.

(3) Podrobná ustanovení o dávkách dobrovolného pojištění pro případ invalidity a stáří a o nápadu dávek tohoto pojištění budou vydána vládním nařízením.

(4) Z osob, jež by jinak podle ustanovení § 6, písm. f) zákona byly vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří, zůstanou i nadále pojištěním invalidním a starobním povinni ti, kdož za předpokladu splnění všeobecných podmínek § 2 zákona byli jako mladiství [§ 6, písm. f) zákona] v libovolné době mezi 1. červencem 1926 a 1. lednem 1929 povinně pojištěni pro případ invalidity a stáří; pojistné povinnosti té není na újmu, vstoupí-li osoby ty do služeb jiného zaměstnavatele.

(5) Obdobně nemohou vládním nařízením podle § 248, odst. 2. a 3. býti vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří osoby, které za předpokladu všeobecných podmínek § 2 zákona byly jako dělníci domáčtí nebo jako osoby zaměstnané pracemi sezonními v libovolné době mezi 1. červencem 1926 a 1. lednem 1929 povinně pojištěny pro případ invalidity a stáří; pojistné povinnosti té není na újmu, vstoupí-li osoby ty do služeb jiného zaměstnavatele.

§ 253, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti takto:

(1) Za dobu zákonité presenční služby nebo 12nedělního vojenského výcviku osob uvedených v § 108 a), zaplatí stát ročně úhrnkový peníz, jenž se určí na podkladě pojistného třídy Aa se zřetelem na poměr počtu branců k počtu všech mužů nesamostatně výdělečně činných ve věkové skupině 20 - 24 let zjištěného podle úředně vyhlášených výsledků sčítání lidu. Z tohoto peníze uhradí se pojistné pro uvedené osoby, a to ve třídě Aa na základě průkazu, který předloží pojištěnec, uplatňující nárok na započtení zákonité doby presenční služby nebo 12nedělního vojenského výcviku. Podrobné předpisy budou vydány vládním nařízením.

Za § 254 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune nové ustanovení jako § 254 a) tohoto znění:

Pojišťovny, zřízené podle tohoto zákona, mohou v obvodu své působnosti při vybírání pojistného svými zaměstnanci doručovati příslušné platební výměry.

Za § 259 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se nový paragraf tohoto znění:

§ 259 a).

Kde v tomto zákoně jest vyhrazeno rozhodnutí ministru sociální péče, rozhodne tento ministr, jde-li o věci značného finančního dosahu, i není-li to v zákoně výslovně stanoveno, po dohodě s ministrem financí. Nedohodne-li se ministr sociální péče s ministrem financí, rozhoduje vláda.

§ 277 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se ruší

§ 278 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje se takto:

§ 287, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se ruší.

Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti přísedící (a náhradníky přísedících) pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu a politické úřady II. stolice jmenují přísedící (a náhradníky přísedících) rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven. Při tom se přihlíží k ustanovením §§ 200, 217, 218, 219 a 229 zákona.

Působnost dosavadních funkcionářů nemocenských pojišťoven (pokladen), a rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven (pokladen) končí dnem, kdy jmenování nových funkcionářů bude vyhlášeno v Úředním listě republiky Československé. Dosavadní funkcionáři jsou povinni podati zprávu (§ 87 zákona) novým funkcionářům, aby se umožnilo nerušené převzetí funkcí. Nevyhovění této povinnosti je přestupkem podle § 260, písm. h) zákona.

Peníze, jenž se uvolní ve jmění Ústřední sociální pojišťovny změnou početních podkladů pojištění invalidního a starobního, jest použíti pro účely léčebné péče.

Vrácení pojistného, jež bylo placeno za dobu až do 30. června 1927 na podkladě odchylném od obsahu § 12, odst. 1. až 3. a § 160 zákona ve znění novely, nelze vyžadovat.

Všude tam, kde zákon č. 221/1924 Sb. z. a n. užívá výrazu „župa“, sluší tím rozuměti země podle zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.