Zemskému presidentu přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání zemského zastupitelstva, jejich zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských, jakož i v příčině účasti obecenstva, zástupců tisku a pod.

Při právech, jež zemskému presidentu v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců zemského úřadu a okresních úřadů.

Zemský president jest jako přednosta zemského úřadu předsedou zemského zastupitelstva.

Jestliže podle jednacího řádu pro zemské úřady spravuje zemský úřad jiný úředník, příslušejí jemu pro tu dobu všechna práva a povinnosti předsedy zemského zastupitelstva.

Členové zemského zastupitelstva jsou povinni při nastoupení svého úřadu složiti do rukou zemského presidenta neb úředníka zemského úřadu jím pověřeného slib, že budou věrni republice Československé, zachovávati zákony a plniti svědomitě povinnosti svého úřadu. Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijati volbu nebo jmenování.

Jakmile dvě třetiny členů zemského zastupitelstva složily slib, je zemské zastupitelstvo ustaveno.

Při volbách konnaých v zemském zastupitelstvu podle zásady poměrného zastoupení prohlásí členové jmenovaní vládou, s kterou z volebních stran v zemském zastupitelstvu budou voliti.

Členové zemského zastupitelstva jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací zemského zastupitelstva.

Onemocní-li člen zemského zastupitelstva, oznámí to zemskému presidentu.

Kdo se schůze zemského zastupitelstva účastniti nebo funkcí jemu svěřených řádně vykonávati nemůže, oznam to včas zemskému presidentu s udáním důvodů.

Členové zemského zastupitelstva, kteří by bez dostatečné omluvy neplnili povinností úřadu svého, zejména schůzí se nezúčastnili, buďtež zemským presidentem na plnění povinností svých upozorněni, a jestliže přes to i nadále trvale, bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, výrokem zemského presidenta ze členství svého vyloučeni. Nežli zemský president vysloví vyloučení, buď zemskému výboru i takovému členu zemského zastupitelstva poskytnuta možnost, aby se vyjádřil.

Vyloučený člen může se proti opatření tomu odvolati k ministerstvu vnitra. Odvolání buď podáno do patnácti dnů po doručení nálezu u zemského úřadu a nemá účinku odkládacího (§ 100, odst. 1, zákona).

Členové zemského zastupitelstva nesmějí za zastupování zemského zastupitelstva ve sporech žádati více než náhradu skutečných jim vzešlých výloh, nesmějí udíleti právní rady stranám ve sporech proti zemskému zastupitelstvu, nesmějí ani přímo, ani nepřímo zúčastniti se dodávek a prací zemským zastupitelstvem nebo výborem, zemskými ústavy nebo podniky zadávaných a nesmějí pachtovati vybírání dávek zemských a podobných. Při dodávkách a pracích, které byly vypsány veřejnou soutěží, nejsou členové zemského zastupitelstva vyloučeni z účasti.

Proti členům zemského zastupitelstva, kteří by těchto ustanovení nedbali, bude zakročeno podle § 8.

Ve výjimečných případech může ministerstvo vnitra k návrhu zemského výboru povoliti úchylky od těchto ustanovení.

Zemský president svolá členy zemského zastupitelstva do sídla zemského úřadu do jednoho měsíce po vyhlášení výsledku volby za účelem ustavení podle § 53 zákona ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách zemských a okresních zastupitelstev, a k provedení volby zemského výboru, na to pak pravidelně aspoň jednou za čtvrt roku v měsících, které si určí ustavené zemské zastupitelstvo.

Zemský president jest však:

Žádost tato buď podána písemně zemskému presidentu a vlastnoručně podepsána aspoň čtvrtinou členů zemského zastupitelstva․ Schůze buď zemským presidentem svolána do patnácti dnů po tom, co žádost byla u něho podána.

Předměty, o nichž má zemské zastupitelstvo jednati (pořad jednání), určuje s výhradou § 11, odst. 2, bod b), zemský president.

Předměty ty jsou zejména:

Návrhy, jež vybočují z působnosti zemského zastupitelstva, zejména návrhy o věcech politických, nebuďtež na pořad jednání dány.

Prvním bodem pořadu jednání prvé schůze budiž složení slibu a ustavení zemského zastupitelstva, dále mimo jiné též volba zemského výboru a vyjádření o tom, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení zemského zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati, případně usnesení o tom, v kterých měsících se mají konati pravidelné schůze zemského zastupitelstva.

Členové zemského zastupitelstva buďtež pozváni ke schůzi doporučeným dopisem, telegramem anebo pozvánkou doručenou poslem. Pozvání buďte rozeslána aspoň osm dnů před schůzí, v případech pak svolání zemského zastupitelstva podle ustanovení § 11, odst. 2, bod b), nejdéle do patnácti dnů po podání žádosti.

V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po případě sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné; jde-li o věc uvedenou v § 44 zákona, buď zaslána zpráva zemského výboru všem členům zemského zastupitelstva, a to aspoň patnáct dnů před konáním schůze.

Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán ministerstvu vnitra.

Kromě toho buď svolání zemského zastupitelstva vyvěšeno na úřední desce zemského úřadu.

Přdseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové zemského zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti, a pokládá-li to za nutné, přerušiti neb ukončiti schůzi.

Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

Schůze zemského zastupitelstva jsou veřejné. Předseda může však z důležitých důvodů jednání o určitých předmětech se souhlasem zemského zastupitelstva prohlásiti za důvěrné:

V obou případech buďtež předměty, o nichž má býti jednáno ve schůzi důvěrné, přesně uvedeny. Byl-li návrh na důvěrné jednání učiněn, buďtež posluchači odstraněni, načež se zemské zastupitelstvo bez rozpravy usnese, zda s důvěrnou schůzí souhlasí.

Jednání o rozpočtu nebo účtech nemůže býti prohlášeno za důvěrné (§ 22 zákona).

Úředníci zemského úřadu, zemským presidentem určení, mají právo a k žádosti zemského zastupitelstva i povinnost býti přítomnu jednání zemského zastupitelstva a za souhlasu předsedy účastniti se rokování.

Zemský president může pozvati do schůze i jiné úředníky, na příklad úředníky samostatných odborných úřadů v zemi, dohodnuv se s přednostou úřadu.

Zpravidla buďtež přibráni do schůzí úředníci, kteří jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

Zemský president určí, který ze zpravodajů zemského zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací. Úředník jinak k hlasování oprávněný nehlasuje při volbách a v případě § 52, odst. 2, zákona.

Jednání a hlasování v zemském zastupitelstvu, ve výboru a komisích nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti člen tohoto sboru, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§ 29, odst. 1 a 2., zákona).

Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen zemského zastupitelstva a souhlasí-li s tím bez rozpravy zemské zastupitelstvo, přečísti zápis o poslední minulé schůzi zemského zastupitelstva; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.

Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodlo zemské zastupitelstvo, které tak učiní bez rozpravy.

Zápisy o důvěrné schůzi mohou býti přečteny a o námitkách k nim rozhodováno jen v důvěrné schůzi.

Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena zemskému zastupitelstvu.

Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy zemského zastupitelstva na spisy, vyložené v některé kanceláři zemského úřadu.

Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

Na schůzích zemského zastupitelstva může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím většina všech členů zemského zastupitelstva.

Věci, jež vybočují z působnosti zemského zastupitelstva, zejména návrhy o věcech politických, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna desetina všech členů zemského zastupitelstva do patnácti dnů podati u předsedy odpor k ministerstvu vnitra.

Předměty, o nichž má zemské zastupitelstvo jednati, buďte dříve podrobeny předběžné poradě v zemském výboru, příp. v zemské komisi.

Je-li na pořadu jednání návrh, který nebyl v předběžné poradě projednán, může se rokování a usnášení zemského zastupitelstva týkati jen toho, jak se má s návrhem formálně naložiti.

Nepřikáže-li zemské zastupitelstvo návrhu zemskému výboru, příp. zemské komisi k předběžné poradě, pokládá se návrh za zamítnutý.

Usnesení o přikázání návrhu k předběžné poradě odpadá, jestliže navrhovatel od návrhu ustoupil dříve, než došlo k usnesení.

Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, příp. který z předložených návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku buď prostě nebo s udáním důvodů, neb aby byla věc odročena, nebo znovu přikázána i s podanými návrhy k předběžné poradě, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.

Nepřijme-li zemské zastupitelstvo žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.

Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O návrhu takovém usnáší se zemské zastupitelstvo ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednávané věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.

Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, zvolí ti, kteří se přihlásili o slovo pro návrh a proti návrhu, ze sebe po jednom řečníku. Nedohodnou-li se, rozhodne mezi přihlášenými los.

Po skončené rozpravě smějí mluviti jen zvolení (vylosovaní) řečníci a zpravodajové, po případě navrhovatel.

Kdo chce mluviti k věci, která jest na pořadu jednání, může se hlásiti o slovo u předsedy, příp. úředníka, určeného předsedou, osobně a ústně před počátkem schůze aneb ve schůzi potud, pokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda nedal konečného slova zpravodaji, příp. navrhovateli.

Kdo se hlásí o slovo, udej zároveň, zda chce mluviti pro nebo proti návrhu.

Předseda oznámí před počátkem rozpravy o určitém předmětu jména těch, kteří se předem hlásili o slovo k tomuto předmětu. Těmto, jakož i později během rozpravy o slovo se hlásícím, uděluje předseda slovo zpravidla tak, aby se mluvilo střídavě pro a proti návrhu, a to v tom pořadí, jak byli ti, kdo se o slovo hlásili, zapsáni.

Kdo není přítomen, když přijde na řadu, pozbývá slova.

Kdo ve schůzi zemského zastupitelstva mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakráte marně, může mu předseda odníti slovo.

Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou, jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných, k hlasování oprávněných.

K usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení, jest třeba přítomnosti aspoň dvou třetin členů zemského zastupitelstva.

K usnesení podle §§ 18, odst. 2, a 36, odst. 1, zákona jest třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

K usnesení podle § 33 zákona jest třeba přítomnosti i souhlasu dvou třetin všech členů zemského zastupitelstva.

Kdy při volbách rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 50.

Nesejde-li se tolik členů, aby se mohlo zemské zastupitelstvo platně usnášeti, buď svoláno znovu do patnácti dnů s týmž pořadem jednání a může se usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

Jde-li však o usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení, může se zemské zastupitelstvo v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svoláno do patnácti dnů zemské zastupitelstvo ku projednání těchto věcí po třetí a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

V pozváních buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případy uvedené v § 42, odst. 3 a 4.

Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.

Předseda prohlásí, v jakém pořadí dá hlasovati, aby pravé mínění zemského zastupitelstva vyšlo najevo.

Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.

Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

Každý člen zemského zastupitelstva může navrhnouti, aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom zemské zastupitelstvo bez rozpravy.

Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně.

Hlasování děje se zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

Zkouška opačná se učiní, je-li výsledek podle mínění předsedy pochybný, nebo žádá-li o to aspoň pětina přítomných členů zemského zastupitelstva.

Předseda nehlasuje s výhradou případu, uvedeného v § 50, odst. 2; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

Který ze zpravodajů zemského zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo v určitém případě hlasovati, určí zemský president.

Hlasovacími lístky se provádějí:

Předsedá-li při volbách člen zemského zastupitelstva, má právo hlasovací.

Úředník, jinak k hlasování oprávněný, při volbách nehlasuje.

Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby v plné schůzi zemského zastupitelstva hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

Členové zemského zastupitelstva mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí země, a ve věcech obyvatelstva země s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na zemského presidenta. Dotazy a stížnosti ve věcech správních, i když nepodléhají zemskému presidentu, náležejí však do oboru působnosti zemského zastupitelstva v § 30 zákona stanovené, jest vznášeti na zemského presidenta.

Dotazy a stížnosti buďtež odevzdány písemně aspoň tři dny před schůzí zemskému presidentu, který určí, kdy budou ve schůzi zemského zastupitelstva zodpověděny.

Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech neb o odpovědích k nim se nepřipouští.

O schůzích zemského zastupitelstva vede jako zapisovatel zápis úředník zemského úřadu, zemským presidentem k tomu určený. Čistopis zápisu buď do osmi dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a dvěma členy zemského zastupitelstva, jež k tomu konci určil předseda na počátku schůze.

Byla-li o některých předmětech konána schůze důvěrná, buď o tomto jednání pořízen zápis zvláštní.

V zápisu budiž zejména uvedeno:

K zápisu buď připojena presenční listina, případně hlasovací lístky a písemné návrhy a projevy.

Zápisy, a to zvláště o schůzích veřejných a zvláště o schůzích důvěrných, ukládají se do knih zápisů a v opise sdělují se ministerstvu vnitra.

Usnesení ve veřejných schůzích učiněná buďtež případně uveřejněna v Zemském věstníku.

Zemskému presidentu přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání zemského výboru a pro výkon funkcí jednotlivých jeho členů, jejich zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských a pod.

Při právech, jež zemskému presidentu v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců zemského úřadu.

Zemský president jest jako přednosta zemského úřadu předsedou zemského výboru.

Jestliže podle jednacího řádu pro zemské úřady spravuje zemský úřad jiný úředník, jest on pro tu dobu předsedou zemského výboru.

O právech a povinnostech členů zemského výboru platí obdobně příslušná ustanovení jednacího řádu pro zemská zastupitelstva.

Jednotliví členové mohou býti pověřeni určitými úkoly, náležejícími do působnosti zemského výboru.

Zemský president svolává zemský výbor ke schůzím do sídla zemského úřadu aspoň jednou za měsíc.

Zemský president jest však:

Žádost tato buď podána písemně zemskému presidentu a buď vlastnoručně podepsána aspoň čtyřmi členy výboru.

Předměty, o nichž má býti na schůzi zemského výboru jednáno (pořad jednání), určuje s výhradou § 5, odst. 2, bod b) zemský president.

Předměty ty jsou zejména:

Návrhy, jež vybočují z působnosti zemského výboru, zejména návrhy o věcech politických, nebuďtež na pořad jednání dány.

Členové zemského výboru buďtež pozváni ke schůzi doporučeným dopisem, telegramem nebo pozvánkou doručenou poslem. Pozvání buďte rozeslána alespoň pět dní před schůzí, v případech pak svolání zemského výboru podle ustanovení § 5, odst. 2, bod b), nejdéle do pěti dnů po podané žádosti.

Oznámí-li člen zemského výboru, že nemůže dočasně vykonávati svůj úřad, buď na jeho místo do schůze pozván náhradník příslušné volební strany (§ 57 zákona č. 126/1927 Sb. z. a n.).

V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání, po případě sděleny pomůcky a doklady pro jednání potřebné.

Mimo členy zemského výboru účastní se jeho jednání i úředníci zemského úřadu určení k tomu zemským presidentem.

Zejména buďtež přibráni do schůzí ti, kdo jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

Zemský president určí, který z úředníků zemského úřadu, je-li zpravodajem zemského výboru, má právo hlasovací; při volbách, jež vykonává zemský výbor, a při obsazování míst však nehlasuje.

Jednání a hlasování v zemském výboru nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti člen tohoto sboru, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a zešvakřených do druhého stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní, soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§ 29, odst. 1 a 2, zákona).

Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen zemského výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy zemský výbor, přečísti zápis o poslední minulé schůzi zemského výboru; jinak buď zápis ve schůzi toliko veřejně k nahlédnutí vyložen.

Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li námitky podány a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodnul zemský výbor, který tak učiní bez rozpravy.

Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena zemskému výboru.

Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy zemského výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři zemského úřadu.

Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

O sděleních těch nepřipouští s rozprava.

Na schůzích zemského výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li většina všech členů zemského výboru.

Věci, jež vybočují z působnosti zemského výboru, zejména návrhy o věcech politických, má předseda z jednání vyloučiti, při čemž ustanovení § 21, odst. 1, poslední věta, zákona platí obdobně.

K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy ty buďte činěny předsedovi ústně nebo písemně.

Předseda může žádati, aby mu návrhy ty byly sděleny písemně.

Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušován ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se zemský výbor ihned bez rozpravy; dříve však buďte ještě případné návrhy k projednávané věci předsedovi sděleny a jím v hlasování pojaty.

Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ještě ti, kteří byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl učiněn.

Předseda může za souhlasu většiny zemského výboru stanoviti:

Souhlas zemského výboru projevuje se bez rozpravy:

Kdo ve schůzi zemského výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakrát marně, může mu předseda odníti slovo.

Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou, jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných.

Přítomnosti dvou třetin všech členů zemského výboru jest zapotřebí k usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení a k usnesení podle § 51, odst. 4, zákona.

K usnesení podle § 20, odst. 2, je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

Kdy při volbách a obsazování míst rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 38.

Nesejde-li se tolik členů, aby se mohl zemský výbor platně usnášeti, buď svolán znovu do patnácti dnů s týmž pořadem jednání a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

Jde-li však o usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení, může se zemský výbor v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svolán do patnácti dnů zemský výbor ku projednání této věci po třetí a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případy uvedené v § 51, odst. 4, zákona a v § 30, odst. 3, tohoto řádu.

Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.

Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

Každý člen zemského výboru může navrhnouti, aby bylo opraveno znění a pořad návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom zemský výbor bez rozpravy.

Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně.

Hlasování děje se zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toto žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

Předseda nehlasuje; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

Který z úředníků, je-li zpravodajem zemského výboru, má právo v určitém případě hlasovati, určí zemský president.

Hlasovacími lístky se provádějí:

Úředník, jinak k hlasování oprávněný, nehlasuje při volbách a obsazování míst.

Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby a obsazování míst v plné schůzi zemského výboru hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných, k hlasování oprávněných.

Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrželi-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

Členové zemského výboru mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí země a ve věcech obyvatelstva země s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na zemského presidenta. Dotazy a stížnosti ve věcech správních, i když nepodléhají zemskému presidentu, náležejí však do oboru působnosti zemského výboru, jest vznášeti na zemského presidenta.

Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemné nebo ústně, musejí však vždycky býti oznámeny před schůzí zemskému presidentu, který určí, kdy budou ve schůzi zemského výboru zodpověděny.

Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech neb odpovědích k nim se nepřipouští.

Okresnímu hejtmanu přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místností pro jednání okresního zastupitelstva, jejich zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských, jakož i ve příčině účasti obecenstva, zástupců tisku a pod.

Při právech, jež okresnímu hejtmanu v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců okresního úřadu.

Okresní hejtman jest jako přednosta okresního úřadu předsedou okresního zastupitelstva.

Jestliže podle jednacího řádu pro okresní úřady spravuje okresní úřad jiný úředník, příslušejí jemu pro tu dobu všechna práva a povinnosti předsedy okresního zastupitelstva.

Členové okresního zastupitelstva jsou povinni při nastoupení svého úřadu složiti do rukou okresního hejtmana neb úředníka okresního úřadu jím pověřeného slib, že budou věrni republice Československé, zachovávati zákony a plniti svědomitě povinnosti svého úřadu. Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijati volbu nebo jmenování.

Jakmile dvě třetiny členů okresního zastupitelstva složily slib, jest okresní zastupitelstvo ustaveno.

Při volbách konaných v okresním zastupitelstvu podle zásady poměrného zastoupení prohlásí členové jmenovaní ministrem vnitra, s kterou z volebních stran v okresním zastupitelstvu budou voliti.

Členové okresního zastupitelstva jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací okresního zastupitelstva.

Onemocní-li člen okresního zastupitelstva, oznámí to okresnímu hejtmanu.

Kdo se schůze okresního zastupitelstva účastniti nebo funkcí jemu svěřených řádně vykonávati nemůže, oznam to včas okresnímu hejtmanu s udáním důvodů.

Členové okresního zastupitelstva, kteří by bez dostatečné omluvy neplnili povinností úřadu svého, zejména schůzí se nezúčastnili, buďtež okresním hejtmanem na plnění svých povinností upozorněni, a jestliže přes to i nadále trvale, bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, výrokem okresního hejtmana ze členství svého vyloučeni. Nežli okresní hejtman vysloví vyloučení, buď okresnímu výboru i takovému členu okresního zastupitelstva poskytnuta možnost, aby se vyjádřil.

Vyloučeny člen může se proti opatření tomu odvolati k zemskému presidentu. Odvolání buď pod podáno do patnácti dnů po doručení nálezu u okresního úřadu a nemá odkládacího účinku (§ 100, odst. 1 a 2, zákona).

Členové okresního zastupitelstva nesmějí za zastupování okresního zastupitelstva ve sporech žádati více než náhradu skutečných jim vzešlých výloh, nesmějí udíleti právní rady stranám ve sporech proti okresnímu zastupitelstvu, nesmějí se ani přímo, ani nepřímo zúčastniti dodávek a prací okresním zastupitelstvem nebo výborem, okresními ústavy nebo podniky zadávaných a nesmějí pachtovati vybírání dávek okresních a podobných. Při dodávkách a pracích, které byly vypsány veřejnou soutěží, nejsou členové okresního zastupitelstva vyloučeni z účasti.

Proti členům okresního zastupitelstva, kteří by těchto ustanovení nedbali, bude zakročeno podle § 7.

Ve výjimečných případech může zemský president k návrhu okresního výboru povoliti úchylky od těchto ustanovení.

Okresní hejtman svolá členy okresní zastupitelstvo do sídla okresního úřadu poprvé za účelem ustavení a provedení voleb podle § 71 zákona č. 126/1927 Sb. z. a n., na to pak ke schůzím aspoň čtyřikrát do roka.

Okresní hejtman jest však:

Žádost tato buď podána písemně okresnímu hejtmanu a podepsána vlastnoručně aspoň jednou třetinou členů okresního zastupitelstva.

Okresní hejtman určuje s výhradou § 10, odst. 2, bod b), předměty, o nichž má býti na schůzi okresního zastupitelstva jednáno (pořad jednání).

Předměty ty jsou zejména:

Návrhy, jež vybočují z působnosti okresního zastupitelstva, zejména návrhy o věcech politických, nebuďtež na pořad jednání dány.

Prvním bodem pořadu jednání prvé schůze budiž složení slibu a ustavení okresního zastupitelstva, dále mimo jiné též volba okresního výboru a okresních komisí a vyjádření o tom, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení okresního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati.

Členové okresního zastupitelstva buďtež pozváni ke schůzi doporučeným dopisem, telegramem nebo pozvánkou doručenou poslem. Pozvání buďte rozesílána aspoň osm dnů před schůzí, v případech pak svolání okresního zastupitelstva podle ustanovení § 10, odst. 2, bod b), nejdéle do osmi dnů po podání žádosti.

V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po případě sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné; jde-li o věc uvedenou v §§ 81 a 44 zákona, buď zaslána zpráva okresního výboru všem členům okresního zastupitelstva a též zemskému výboru aspoň patnáct dnů před konáním schůze.

Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán zemskému úřadu.

Svolání schůze okresního zastupitelstva buď zároveň veřejně vyhlášeno u okresního úřadu.

Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové okresního zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti, a pokládá-li to za nutné, přerušiti neb ukončiti schůzi.

Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

Schůze okresního zastupitelstva jsou veřejné, předseda může však z důležitých důvodů prohlásiti jednání o určitých předmětech se souhlasem okresního zastupitelstva za důvěrné:

V obou případech buďtež předměty, o nichž má býti jednáno ve schůzi důvěrné, přesně uvedeny. Byl-li návrh na důvěrné jednání učiněn, buďtež posluchači odstraněni, načež se okresní zastupitelstvo bez rozpravy usnese, zda s důvěrnou schůzí souhlasí.

Jednání o rozpočtu a účtech nemůže býti prohlášeno za důvěrné (§§ 71 a 22 zákona).

Úředníci okresního úřadu, okresním hejtmanem a úředníci zemského úřadu, zemským presidentem k tomu určení, mají právo, úředníci okresního úřadu pak k žádosti okresního zastupitelstva i povinnost býti přítomnu schůzím okresního zastupitelstva a mohou se za souhlasu předsedy účastniti jednání.

Okresní hejtman může podle potřeby ke schůzi přibrati též úředníky okresních ústavů, podniků a zařízení.

Zpravidla buďtež do schůzí přibráni ti úředníci, kteří jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

Okresní hejtman určí, který ze zpravodajů okresního zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací. Úředník jinak k hlasování oprávněný nehlasuje při volbách a v případě § 90 zákona.

Jednání a hlasování v okresním zastupitelstvu nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti člen tohoto sboru, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§§ 71 a 29, odst. 1 a 2, zákona).

Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen okresního zastupitelstva a souhlasí-li s tím bez rozpravy okresní zastupitelstvo, přečísti zápis o poslední minulé schůzi okresního zastupitelstva; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.

Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li námitky podány a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodlo okresní zastupitelstvo, které tak učiní bez rozpravy.

Zápisy o důvěrné schůzi mohou býti přečteny a o námitkách k nim rozhodováno jen v důvěrné schůzi.

Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena okresnímu zastupitelstvu.

Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy okresního zastupitelstva na spisy vyložené v některé kanceláři okresního úřadu.

Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

Na schůzích okresního zastupitelstva může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, může býti jednáno a usnesení učiněna jen, souhlasí-li nadpoloviční většina všech členů.

Věci, jež vybočují z působnosti okresního zastupitelstva, zejména návrhy o věcech politických, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna šestina všech členů okresního zastupitelstva podati do patnácti dnů u předsedy odpor k zemskému úřadu.

Předměty, o nichž má okresní zastupitelstvo jednati, buďte zpravidla dříve podrobeny předběžné poradě v okresním výboru, příp. v okresní komisi.

Je-lina pořadu jednání návrh, který nebyl v předběžné poradě projednán, může se o něm sjednati a usnášeti jen tehdy, když je věc členům okresního zastupitelstva dostatečně známa a nepotřebuje předchozího vyšetření ani odborného přezkoumání, zejména komisí finanční.

Usnesení o přikázání návrhu k předběžné poradě odpadá, ustoupil-li navrhovatel od návrhu dříve, než došlo k usnesení.

O každém předmětu jednání zahajuje se rozprava tím, že zpravodaj podá zprávu, příp. že navrhovatel stručně odůvodní návrh; byla-li zpráva rozmnožena, předčítá se jen tehdy, určí-li to předseda neb usnese-li se na tom okresní zastupitelstvo.

Předseda může při věcech obsáhlejších a zvlášť důležitých rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, příp. který z předložených návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku neb aby věc byla odročena nebo znovu přikázána i s podanými návrhy k předběžné poradě, hlasuje se nejdříve o tomto návrhu.

Nepřijme-li okresní zastupitelstvo žádný z podaných návrhů za základ podrobné rozpravy, je věc zamítnuta.

K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy ty buďte činěny předsedovi ústně nebo písemně.

Předseda může žádati, aby mu návrhy ty byly sděleny písemně.

Navrhovatel může ustoupiti od svého návrhu, dokud rozprava o něm nebyla skončena.

Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo nebo projednávaná věc i s návrhy k ní podanými znovu přikázala okresnímu výboru neb okresní komisi, lze učiniti kdykoli.

Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se okresní zastupitelstvo ihned bez rozpravy; dříve však buďte ještě případné návrhy k projednávané věci předsedovi sděleny a jím v hlasování pojaty.

Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ještě ti, kteří byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl učiněn.

Kdo chce mluviti k věci, která je na pořadu jednání, přihlásí se, pokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda nedal konečné slovo zpravodaji, případně navrhovateli, o slovo u předsedy, který uděluje slovo v tom pořadí, v jakém se kdo přihlásil.

Kdo není přítomen, když přijde na řadu, pozbývá slova.

Předseda může za souhlasu okresního zastupitelstva stanoviti,

Souhlas okresního zastupitelstva projevuje se bez rozpravy.

Kdo ve schůzi okresního zastupitelstva mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou, jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných, k hlasování oprávněných.

Přítomnosti aspoň dvou třetin členů jest zapotřebí k usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení.

K usnesení podle §§ 68, druhá věta, 77, resp. 36, odst. 1, zákona jest zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

Kdy při volbách rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 46.

Nesejde-li se tolik členů, aby se mohlo okresní zastupitelstvo platně usnášeti, buď svoláno znovu do patnácti dnů s týmž pořadem jednání a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

Jde-li však o usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení, může se okresní zastupitelstvo v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svoláno do patnácti dnů okresní zastupitelstvo ku projednání těchto věcí po třetí a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případy uvedené v § 37, odst. 3.

Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.

Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

Každý člen okresního zastupitelstva může navrhnouti, aby bylo opraveno znění a pořad návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom okresní zastupitelstvo bez rozpravy.

Hlasuje se bez udání důvodu buď přisvědčivě nebo záporně.

Hlasování děje se zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

Zkouška opačná se učiní, je-li výsledek podle mínění předsedy pochybný, nebo žádá-li o to aspoň pětina přítomných členů okresního zastupitelstva.

Předseda nehlasuje s výhradou případu uvedeného v § 45, odst. 2; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

Který ze zpravodajů okresního zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo v určitém případě hlasovati, určí okresní hejtman.

Hlasovací lístky se provádějí:

Předsedá-li při volbách člen okresního zastupitelstva, má právo hlasovací.

Úředník, jinak k hlasování oprávněný, při volbách nehlasuje.

Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby v plné schůzi okresního zastupitelstva hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných, předsedu - pokud hlasuje - v to počítajíc.

Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

Členové okresního zastupitelstva mohou ve věcech týkajících se správních a hospodářských záležitostí okresu, a ve věcech obyvatelstva okresu s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na okresního hejtmana.

Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemně nebo ústně, musí však vždycky býti oznámeny před schůzí okresnímu hejtmanu, který určí, kdy budou ve schůzi okresního zastupitelstva zodpověděny.

Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech neb odpovědích k nim se nepřipouští.

O schůzích okresního zastupitelstva vede jako zapisovatel zápis úředník okresního úřadu, okresním hejtmanem k tomu určený. Čistopis zápisu buď do pěti dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a dvěma členy okresního zastupitelstva, jež k tomu konci předseda na počátku schůze určil.

Byla-li o některých předmětech konána schůze důvěrná, buď o tomto jednání pořízen zápis zvláštní.

V zápisu budiž zejména uvedeno:

K zápisu buď připojena presenční listina, případně hlasovací lístky a písemné návrhy a projevy.

Zápisy, a to zvláště o schůzích veřejných a zvláště o schůzích důvěrných ukládají se do knih zápisů a v opise sdělují se zemskému úřadu.

Usnesení ve veřejných schůzích učiněná buďtež případně uveřejněna způsobem v okresu obvyklým.

Okresnímu hejtmanu přísluší zaříditi, čeho třeba k opatření místnosti pro jednání okresního výboru, jejího zařízení, dozorčího personálu, potřeb kancelářských a pod.

Při právech, jež okresnímu hejtmanu v této funkci příslušejí, může použíti úředníků a zřízenců okresního úřadu.

Okresní hejtman jest jako přednosta okresního úřadu předsedou okresního výboru.

Jestliže podle jednacího řádu pro okresní úřady spravuje okresní úřad jiný úředník, příslušejí jemu pro tu dobu všechna práva a povinnosti předsedy okresního výboru.

Okresní hejtman svolává okresní výbor ke schůzím nejméně desetkrát do roka.

Okresní hejtman jest však:

Žádost tato buď podána písemně okresnímu hejtmanu a buď vlastnoručně podepsány aspoň čtyřmi členy výboru.

Předměty, o nichž má býti na schůzi okresního výboru jednáno (pořad jednání), určuje s výhradou § 5, odst. 2, bod b), okresní hejtman.

Předměty ty jsou zejména:

Návrhy, jež vybočují z působnosti okresního výboru, zejména návrhy o věcech politických, nebuďtež na pořad jednání dány.

Členové okresního výboru buďtež pozváni ke schůzi doporučeným dopisem, telegramem nebo pozvánkou doručenou poslem. Pozvání buďte rozeslána aspoň pět dnů před schůzí, v případech pak svolání okresního výboru podle ustanovení § 5, odst. 2, bod b), nejdéle do pěti dnů po podané žádosti.

Oznámí-li člen okresního výboru, že nemůže dočasně vykonávati svůj úřad, buď na jeho místo do schůze pozván náhradník příslušné volební strany (§§ 57 a 71 zákona č. 126/1927 Sb. z. a n.).

V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po případě sděleny pomůcky a doklady pro jednání potřebné.

Mimo členy okresního výboru účastní se jeho jednání i úředníci okresního úřadu, určení k tomu okresním hejtmanem.

Zejména buďtež přibráni do schůze ti, kdož jsou referenty ve věcech, jež jsou na pořadu jednání.

Okresní hejtman určí, který z úředníků okresního úřadu, je-li zpravodajem okresního výboru, má právo hlasovací; při volbách, jež vykonává okresní výbor, a při obsazování míst však nehlasuje.

Jednání a hlasování v okresním výboru nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti člen tohoto sboru, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní, soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují (§ 71, resp. 29, odst. 1 a 2, zákona).

Poté dá předseda, žádá-li za to některý člen okresního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy okresní výbor, přečísti zápis poslední minulé schůze okresního výboru; jinak buď zápis ve schůzi toliko veřejně k nahlédnutí vyložen.

Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li námitky podány a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodnul okresní výbor, který tak učiní bez rozpravy.

Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy, dotazy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti oznámena okresnímu výboru.

Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy okresního výboru na spisy vyložené v některé kanceláři okresního úřadu.

Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ku konci nebo kdykoli během schůze.

O sděleních těch nepřipouští se rozprava.

Na schůzích okresního výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li aspoň pět členů okresního výboru.

Věci, jež vybočují z působnosti okresního výboru, zejména návrhy o věcech politických má předseda z jednání vyloučiti, při čemž ustanovení § 21, odst. 1, poslední věta, zákona platí obdobně.

K projednávané věci mohou ti, kteří jsou oprávněni účastniti se rokování, činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy ty buďte činěny předsedovi ústně nebo písemně.

Předseda může žádati, aby mu návrhy ty byly sděleny písemně.

Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí tím býti přerušován ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se okresní výbor ihned bez rozpravy; dříve však buďte ještě případné návrhy k projednávané věci předsedovi sděleny a jím v hlasování pojaty.

Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ještě ti, kteří byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl učiněn.

Předseda může za souhlasu většiny okresního výboru stanoviti,

Souhlas okresního výboru projevuje se bez rozpravy.

Kdo ve schůzi okresního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku a může mu, kdyby neuposlechl, odníti slovo.

Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci; stalo-li se tak dvakrát marně, může mu předseda odníti slovo.

Jestliže nejde o schůzi po druhé nebo po třetí svolanou, jest k platnosti usnesení zpravidla třeba, aby byla přítomna více než polovina členů a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných.

Přítomnosti dvou třetin všech členů okresního výboru jest zapotřebí k usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení a k usnesení podle § 89, odst. 5, zákona.

K usnesení podle § 20, odst. 2, je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

Kdy při volbách a obsazování míst rozhoduje větší počet platných odevzdaných hlasů nebo los, ustanovuje § 38.

Nesejde-li se tolik členů, aby se mohl okresní výbor platně usnášeti, buď svolán znovu do patnácti dnů s týmž pořadem jednání a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

Jde-li však o usnesení, jež vyžaduje vyššího schválení, může se okresní výbor v této druhé schůzi usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svolán do patnácti dnů okresní výbor ku projednání této věci po třetí a může se pak usnášeti za přítomnosti alespoň jedné třetiny členů.

V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.

Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro případy uvedené v § 89, odst. 5, zákona a v § 30, odst. 3, tohoto řádu.

Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:

Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě prohlášený již pořad k návrhu změniti.

O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.

Za tím účelem podá před hlasováním předseda, příp. úředník jím určený souhrn učiněných návrhů, uvede po případě důvody pro a proti a opakuje návrhy slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.

Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.

Každý člen okresního výboru může navrhnouti, aby bylo opraveno znění a pořad návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.

Nesouhlasí-li předseda s takovýmto návrhem, rozhodne o tom okresní výbor bez rozpravy.

Hlasuje se bez udání důvodu buď přisvědčivě nebo záporně.

Hlasování děje se zpravidla zdvižením ruky, nebo povstáním; podle jmen se hlasuje tam, kde toho žádá zvláštní zákon, nebo rozhodne-li tak předseda.

Předseda nehlasuje; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

Který z úředníků, je-li zpravodajem okresního výboru, má právo v určitém případě hlasovati, určí okresní hejtman.

Hlasovacími lístky se provádějí:

Úředník, jinak k hlasování oprávněný, nehlasuje při volbách a obsazování míst.

Není-li zvláštními předpisy jinak ustanoveno, konají se volby a obsazování míst v plné schůzi okresního výboru hlasovacími lístky; za zvoleného pokládá se ten, jenž obdržel tolik hlasů, kolik činí nadpoloviční většina přítomných k hlasování oprávněných.

Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Bylo-li hlasování bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž pojme se z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakrát tolik kandidátů, kolik osob má býti voleno; při rovnosti hlasů rozhodne se losem, kdo má se dostati do druhé (užší) volby.

Při druhé (užší) volbě zvolen jest ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

Členové okresního výboru mohou ve věcech, týkajících se správních a hospodářských záležitostí okresu a ve věcech obyvatelstva okresu s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na okresního hejtmana.

Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemně nebo ústně, musejí však vždycky býti oznámeny před schůzí okresnímu hejtmanu, který určí, kdy budou ve schůzi okresního výboru zodpověděny.

Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech neb odpovědích k nim se nepřipouští.