Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

27/1928 Sb. znění účinné od 1. 7. 1927 do 31. 12. 2023

27

 

Vládní nařízení

ze dne 16. února 1928,

kterým se provádí zákon se dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích.

Čl. I.

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích:

K § 1.

(1)

Pro účast na výhodách tohoto zákona jest lhostejným, je-li ten, kdo vede řádné obchodní knihy (účetnictví podvojné nebo jednoduché), k jejich vedení podle platných předpisů zavázán a je-li podnik povinným k zápisu do obchodního rejstříku, čili nic.

(2)

Zemědělci mohou býti účastni výhod tohoto zákona, vedou-li buď řádné knihy zemědělské nebo řádné obchodní knihy (účetnictví podvojné nebo jednoduché) anebo knihy po způsobu kameralistickém, lze-li z nich s jistotou sestaviti soupis jmění tvořícího podklad východiskové bilance.

(3)

Mezi předměty trvale v podniku zemědělském užívané jest také počítati tažný a chovný dobytek, avšak jen počtem, který jest podle zásad správného hospodaření pro zemědělský podnik té které výměry nezbytným. Totéž platí obdobně, pokud jde o obsádku rybníků. Samostatnému novému ocenění jsou podrobeny též meliorace (drenáže a vodní díla), ovocné sady a stromořadí.

(4)

Pokud jde o otázku účasti na jiných podnicích ve formě cenných papírů neb podílů (kuksů), stanoví se toto:

a)

U podniků, které mají předmětem svého provozování obchod cennými papíry, má se za to, že jejich cenné papíry a podíly nejsou předměty v podniku trvale užívanými, leda že by podnik sám vzhledem k povaze věci prokázal, že tyto cenné papíry neb podíly jsou předměty v podniku trvale užívanými. Pojem účasti podle bilančního schematu vyhlášky ministerstva financí ze dne 3. ledna 1921, č. 11 Sb. z. a n., není totožný s pojmem trvalé účasti ve smyslu zákona o stabilisačních bilancích.

b)

U podniků, které nemají předmětem svého provozování obchod cennými papíry, má se za to, že jejich akcie a podíly jiných podniků, které souvisejí s výrobou nebo s odbytem vlastních výrobků, jsou předměty trvale v podniku užívanými, leda že by podnik prokázal opak toho. Pro posouzení povahy držby akcií a podílů jiných podniků, které nesouvisejí s výrobou nebo s odbytem vlastních výrobků, platí právní domněnka vyslovená v tomto odstavci lit. a), první věta.

(5)

Novému ocenění není překážkou, jestliže podnik provedl na předmětech v podniku trvale užívaných již odpisy podle zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., pokud se týče zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 403 Sb. z. a n.

K § 2, odst. 1.

Hodnotu nově oceněných strojů a zařízení lze v bilanci účetně vykázati buď tak, že se do aktiv zařadí částka odpovídající ocenění podle § 2, věta 1., anebo tak, že se do aktiv zařadí plná hodnota pořizovací a do pasiv se zařadí účet oceňovací ve výši odpovídající skutečnému opotřebení na předmětech těch zatím již nastalému. Příklad: Stroj nově oceněný má pořizovací hodnotu ke dni zřízení východiskové bilance 500.000 Kč. Jeho skutečné opotřebení činí Kč 300.000, takže maximální hodnota, kterou jest možno zařaditi do východiskové bilance, jest Kč 200.000. Jest tedy možno provésti nové ocenění účetně buď tak, že se částka Kč 200.000 vykáže v aktivech východiskové bilance anebo že se do aktiv zařadí částka Kč 500.000 a do pasiv jako účet oceňovací částka Kč 300.000.

K § 5, odst. 2.
(1)

Bilanční ztrátou rozumí se celková ztráta v bilanci vykázaná, a to jak bilanční ztráta nastalá již před zřízením stabilisační bilance a dosud ještě bilančně nekrytá, tak i bilanční ztráta, která v budoucnosti snad nastane.

(2)

Pro počítání lhůt v zákoně č. 78/1927 Sb. z. a n. a v tomto vládním nařízení stanovených platí obdobně předpis § 255, odst. 1., zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

K § 6, odst. 1.

Lhůta 5 let jest propadnou a není prodlužitelnou.

K § 7, odst. 3.
(1)

Nakolkovati neb odkolkovati akciový kapitál, vydati akcie zdarma posavadním akcionářům a provésti výměnu starých akcií za nové (§ 7, odst. 2) jest možno až po státním schválení změny stanov, podmíněné novu výší akciového kapitálu, pokud platné předpisy takového schválení vyžadují, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi - pokud jde o dokolkování - po povolení snížení akciového kapitálu soudem (§ 209 zák. čl. XXXVII/1875). V žádosti o takové schválení jest uvésti, jakým způsobem bude změna výše akciového kapitálu provedena.

(2)

Společnost určí lhůtu pro předložení akcií za účelem nakolkování neb odkolkování akcií, vydání akcií zdarma nebo výměny starých akcií za akcie nové a uveřejní ji nejdéle do měsíce po té, kdy obdržela státní schválení (odst. 1.), a v případech, kde platné předpisy takového schválení nevyžadují, do měsíce po příslušném usnesení valné hromady vyhláškou v Úředním listu republiky Československé, po případě i v jiných listech (na Slovensku Úradné noviny, v Podkarpatské Rusi Úřední list civilní správy Podkarpatské Rusi), vždy však v listech předepsaných stanovami pro vyhlášky společnosti. Tato lhůta počne běžeti dnem uveřejnění vyhlášky v Úředním listu republiky Československé a musí činiti nejméně 6 měsíců; v ostatních listech, v nichž vyhláška bude uveřejněna, bude současně oznámeno, kterým dnem počala lhůta běžeti. Po jejím uplynutí nelze vykonávati společenská práva na podkladě akcií, které za uvedeným účelem nebyly předloženy.

(3)

Naklkování akcií se provede buď tak, že se vydají nové akcie o vyšší jmenovité hodnotě, nebo tak, že se akcie opatří v hořejší polovině razítkem červené trvalé barvy s textem:

"Jmenovitá hodnota této akcie byla zvýšena z..... Kč na..... Kč ve smyslu zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích na podkladě usnesení valné hromady ze dne.....".

Razítko jest opatřiti faksimilem podpisu osob, které podle stanov společnosti jsou oprávněny k podpisu.

(4)

Obdobným způsobem jest provésti odkolkování akcií.

(5)

Akcie zdarma vydané posavadním akcionářům budou míti stejné znění jako akcie staré. Vydání akcií zdarma jest vyznačiti též na akciích, na jejichž podkladě byly akcie zdarma vydány.

(6)

Bude-li zmenšen počet akcií (§ 7, odst. 2) anebo vydají-li se při nakolkování nebo odkolkování akcií akcie nové, jest dosavadní akcie spolu s kupony dosud nedospělými odvésti a vyměniti za nové (nově vytištěné). Stažené staré akcie opatří se poznámkou, že byly vzaty z oběhu výměnou za akcie nově vydané.

(7)

Společnost určí místo, které provede nakolkování neb odkolkování akcií, vydání akcií zdarma a výměnu starých akcií za nové. Zpravidla jest tím pověřiti peněžní ústavy, které obstarávají výplatu kuponů společnosti. Toto ustanovení vztahuje se také na akcie, které jsou v cizině, takže společnost může provedením změn v jmenovité hodnotě akcie nebo vydáním akcií zdarma anebo výměnou starých akcií za nové pověřiti také zahraniční peněžní ústavy pro akcie, které jsou umístěny v cizině.

(8)

Vyznačení o nakolkování neb odkolkování akcií a znění akcí zdarma neb za staré vydaných jest učiniti v oblastech jazycích, ve kterých jest vyhotovena stará akcie.

(9)

Nevyzvednuté akcie zdarma a nevyměněné nově vydané akcie zůstanou v úschově společnosti. Nárok na jejich vydání a nárok na vyplacení dividendy se promlčují všeobecných zásad občanského práva. Po uplynutí promlčecí lhůty peněžní společnost tyto akcie a s výtěžkem naloží podle § 1425 obč. zák. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle obdobných ustanovení obč. práva).

K § 8, odst. 1.

Jmenovitá hodnota podílného listu rovná se jmenovité hodnotě akcie nové vydané, dělené počtem starých akcií, na které připadá.

Příklady:

a)

Akciová společnost vydá při sestavení stabilisační bilance akcie zdarma dosavadním akcionářům, a to na tři staré akcie jednu akcii zdarma na Kč 600,-- jmenovité hodnoty. Akcionář předloží 50 starých akcií, obdrží 16 akcií zdarma na 48 akcií starých. Na zbývající mu dvě staré akcie obdrží 2 podílné listy, při čemž jmenovitá hodnota jednoho podílného listu činí Kč 200,-- (jmenovitá hodnota nové akcie jest Kč 600,--, jedna akcie připadá na 3 staré, takže jmenovitá hodnota podílného listu vydaného na jednu akcii činí Kč 200,--).

b)

Akciová společnost provede snížení akciového kapitálu tak, že za 5 starých akcií vydá 3 nové akcie znějící na Kč 200,--. Akcionář předloží k výměně 28 akcií, obdrží 15 nových akcií. Na zbývající 3 staré akcie obdrží 3 podílné listy jmenovité hodnoty po Kč 120,--. (Na 1 starou akcii připadají 3/5 nové akcie jmenovité hodnoty Kč 200,-- = Kč 120,--).

K § 9.
(1)

Právo hlasovací a právo odběru nových akcií připadá držiteli podílných listů, má-li ovšem tolik podílných listů, aby za ně mohl vyměniti onen počet akcií, jehož jest dle stanov třeba k odevzdání jednoho hlasu aneb dle usnesení valné hromady k uplatnění práva odběrného.

(2)

Není závady, aby několik majitelů podílných listů se spojilo za příčinou vykonání hlasovacího práva neb uplatnění práva odběru. Je-li na př. právo hlasovací pro jeden hlas propůjčeno dle stanov každé jednotlivé akcii jmenovité hodnoty 500 Kč a má-li držitel 2 podílné listy ŕ 250 Kč, má tím právo jednoho hlasu. Je-li právo hlasovací propůjčeno pouze na 10 akcií jmenovité hodnoty ŕ 500 Kč, může se takovýto majitel 2 podílných listů ŕ 250 Kč spojiti s majiteli 18 podílných listů k uplatnění jednoho hlasu.

(3)

Vše to platí obdobně pro právo odběrné.

K § 10, odst. 3.
(1)

Po uplynutí lhůty určené v odst. 2 tohoto paragrafu k předložení podílných listů k výměně pozbývají držitelé podílných listů společenských práv a mají nárok pouze na vyplacení určité na ně připadající peněžní částky. Po uplynutí shora zmíněné lhůty zpeněží společnost nevyměněné akcie, a to způsobem obvyklým v obchodě cennými papíry, odbajíc při tom přirozeně zásad řádného obchodníka.

(2)

Výtěžek z prodeje těchto akcií vyplatí společnost po srážce výloh s prodejem spojených držitelům podílných listů po jejich předložení podle kvoty připadající z výtěžku na jeden podílný list.

K § 11.

Změnou jmenovité výše akciového kapitálu, která byla provedena následkem nového ocenění, nemá býti změně poměr, v jakém jest akciový kapitál rozdělen na jednotlivé druhy akcií, ať už se to týká různé jmenovité hodnoty akcií aneb různého druhu, jako akcií přednostních. Příklad: Kmenové akcie Kč 10,000.000, přednostní akcie Kč 2,000.000, nakolkováno Kč 6,000.000. Poměr 5:1, tedy 5,000.000 Kč kmenových akcií, 1,000.000 Kč přednostních akcií.

K § 12.

Hlasovací právo se zřízením stabilisační bilance nemění. Jestliže na př. před zřízením stabilisační bilance připadal na 10 akcií jeden hlas a snížením jmenovité hodnoty akciového kapitálu o polovinu se zmenší počet akcií též o polovinu, bude připadati jeden hlas již na 5 akcií a kdyby nastalo snížení na jednu pětinu, připadal by jeden hlas na dvě akcie.

K § 14.
(1)

Rozhodčí soud rozhodne v mezích příslušnosti a v mezích návrhů jemu k rozhodnutí předložených. Při svém rozhodnutí jest vázán dle všeobecných zásad soudního řízení tak, že nesmí překročiti meze návrhu. Výrokem rozhodčího soudu usnesení valné hromady měnícím pozbývá toto své platnosti.

(2)

Zákon neruší práv minority akcionářů, jež jsou obsažena v čl. 237 obch. zákona a v §§ 40 a 50 akciového regulativu, pokud je lze vykonávati při sestavení východiskové bilance (pro Slovensko a Podkarpatskou Rus patří sem § 174 obchodního zákona o právu žaloby, které patří každému akcionáři proti usnesení valné hromady, odporuje-li zákonu nebo stanovám), ovšem jen pokud se týče formálních zákonných a statutárních předpokladů a formálních práv v uvedených ustanoveních obsažených. O výši akciového kapitálu, jejž minorita zastupuje, a o výlučnosti rozhodčího soudu platí výhradně § 14 zákona.

K § 15.
(1)

Východisková bilance nepodléhá o sobě úřednímu schválení. Úřední schválení jest však nutné, mění-li se následkem sestavení východiskové bilance stanovy akciové společnosti. Změna zápisu do obchodního rejstříku bude jak u společností akciových tak u společností s r. o. Vždy nutná, mění-li se následkem zřízení stabilisační bilance společenská smlouva.

(2)

Je-li v souvislosti se sestavením východiskové bilance třeba státního schválení, budou úřady zkoumati jen, zda byly splněny předpisy zákona; nepřísluší jim však právo zkoumati, zda je toto nové ocenění podle § 2 skutečným poměrům přiměřeno. Tyto úřady nemohou proto na př. odmítnouti schválení zvýšení akciového kapitálu následkem nového ocenění s tím odůvodněním, že pokládají nové ocenění za vyšší, než připouští zákon. Úřady omezí se jen na přezkoumání, zda byly dodrženy formální předpisy zákona (na př. správné svolání valné hromady, zachovávání zákonného nebo statutárního práva minority, zachování předepsaného poměru mezi akiovým kapitálem a reservami) a ovšem též platné předpisy jiných zákonů, zvláště zákona obchodního.

(3)

Totéž platí obdobně o působnosti soudů při povolování zápisů změn do obchodního rejstříku.

(4)

Ustanovení odst. 2. nemohou býti na újmu práva ministerstva železnic k věcnému přezkoumání zakládacích účtů soukromých drah, resp. k určení jejich výše ve smyslu ustanovení platných předpisů zákonných, pokud se týče listin koncesních.

K § 19.
(1)

Sem patří zejména: veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, těžířstva, pravovárečná měšťanstva, podniky veřejných korporací a podniky jednotlivců.

(2)

Předpis, podle něhož po zvýšení nebo snížení základního jmění (společenských vkladů, kuksů atd.) nesmí nahromaděné fondy činiti méně než 25 % pokud se týče 10 % jmění základního, zde neplatí.

K § 20, odst. 1.

Za znalce práva znalé jest pokládati osoby, které se prokáží kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd právních a státních, a přehled 28. říjnem 1918 na některé fakultě věd právních a státních nebo právnické akademii v bývalém mocnářství rakousko-uherském, úspěšným složením teoretických státních zkoušek tehdy požadovaných pro způsobilost k veřejné službě, nebo nabytím hodnosti doktorské.

K § 20, odst. 3.

Do nákladů řízení patří také náhrady předsedovi a přísedícím (§ 20, odst. 5.) a odměna zapisovateli, svědečné, náklady právního zastoupení a odměny znalců.

K § 20, odst. 5.
(1)

Náhrada předsedovi a přísedícím činí:

Při hodnotě sporného předmětu

do 200.000 Kč 1 %, nejméně 500 Kč

přes 200.000 Kč až do 1,000.000 Kč 3/4 %, nejméně 2.500 Kč

přes 1,000.000 Kč až do 10,000.000 Kč 1/2 %, nejméně 10.000 Kč

přes 10,000.000 Kč 1/4 %, nejméně 50.000 Kč.

Rozhodčí soud může však snížiti náhradu pod sazbu uvedenou v předchozím odstavci aneb v případech zvláště obtížných a delšího jednání vyžadujících ji zvýšiti, avšak nejvýše do dvojnásobné výše shora uvedených sazeb.

(2)

Hodnotou sporného předmětu rozumí se:

a)

v případě § 20, odst. 2., č. 1. ve východiskové bilanci vykázaná hodnota předmětu, o jehož povaze jest spor,

b)

v případě § 20, odst. 2., č. 2. částka, o kterou má býti snížena jmenovitá hodnota akciového kapitálu,

c)

v případě § 20, odst. 2., č. 3. sporný rozdíl ve výši kapitálových účtů,

d)

v případě § 21 sporný rozdíl ve výši nového ocenění.

(3)

V případech, kde finanční správa vystupuje jako strana (§ 20, odst. 2., č. 1., § 21 a § 22, odst. 4.) činí shora uvedená náhrada polovinu stanovených sazeb. Soudu se ponechává na vůli, aby v těchto případech se zřekl buď zcela nebo z části náhrady mu příslušející. Náhrada nákladů nemůže však býti uložena úřadu.

(4)

Poplatky podle § 20, odst. 5. rozumí se náhrady za práce kanceláře rozhodčího soudu, jako: pořizování opisů, úschova spisů, doručování, dále náhrada poštovného a případných jiných hotových výloh. Výše jejich bude stanovena organisačním řádem rozhodčího soudu.

K § 22, odst. 1.

Daňové osvobození hodnoty akcií vydaných zdarma posavadním akcionářům platí jak pro daň důchodovou (u osob fyzických), tak i pro zvláštní daň výdělkovou (u společností a sdružení).

K § 22, odst. 4. a 5.

Nestačí, aby úřad nebo komise vyslechly samy znalce a o přiměřenosti ocenění samy rozhodly. Dožádání rozhodčího soudu o posudek se musí státi ihned při zkoumání první obchodní bilance sestavené na podkladě lhůty jednoho roku počítajíc ode dne, kdy první obchodní bilance sestavená na podkladě bilance stabilisační úřadu nebo komisi byla předložena. Nastalo-li se dožádání rozhodčího soudu do uvedené lhůty, má se za to, že nové ocenění předmětů ve stabilisační bilanci odpovídá předpisům § 2 zákona.

K § 24, odst. 2.

V poměru k republice Rakouské bylo osvobození od poplatků upraveno vládním nařízením ze dne 3. listopadu 1927, č. 158 Sb. z. a n.

Čl. II.

Nařízení toto nabývá účinnosti s účinností zákona a provede je ministr financí, průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti a vnitra, po případě zemědělství.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Beneš v. r.

Černý v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Mayr-Harting v. r.

Dr. Peroutka v. r.

Najman v. r.

Dr. Spina v. r.

Dr. Srdínko v. r.

Udržal v. r.

Dr. Tiso v. r.

Dr. Nosek v. r.