Diplomatické zastoupení každé vysoké smluvní strany bude požívati na území druhé s podmínkou vzájemnosti výsad a osvobození uznaných všeobecným mezinárodním právem․

Konsulární zástupci každé vysoké smluvní strany mohou sídliti na území strany druhé, mají-li řádně exequatur.

Budou požívati čestných výsad a osobních osvobození soudních a fiskálních, uznaných všeobecným mezinárodním právem a s podmínkou naprosté vzájemnosti.

Ode dne 10. května 1928 budou příslušníci každé vysoké smluvní strany připuštěni a bude s nimi zacházeno na území druhé podle pravidel a zvyklostí všeobecného mezinárodního práva obrana podkladě naprosté vzájemnosti.

Pokud jde o jejich osoby a majetek, práva a zájmy, budou tam požívati naprosté ochrany zákonů a úřadů země.

Bude s nimi v každém ohledu zacházeno stejně jako s vlastními příslušníky, aniž by však mohli činiti nárok na zacházení, vyhražené jen vlastním příslušníkům s vyloučením všech ostatních cizinců.

Pokud však jde o právní postavení osob, zůstanou příslušníci každé vysoké smluvní strany na území druhé strany podrobeni předpisům zákonů své země.

Příslušníci jedné ze smluvních stran nebudou podrobeni na území druhé žádné službě vojenské ať ve vojsku pozemním, námořním nebo vzdušném, ať v národních gardách nebo milicích, ani žádné povinnosti nebo břemenům, nahražujícím vojenskou službu.

Mohou býti podrobeni jen takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se zákonitě ukládají vlastním příslušníkům, a to v téže míře a podle týchž zásad jako tito.

Upravujíce své styky na zásadě celní autonomie, obě smluvní strany se shodují v tom, že plodiny zemské nebo výrobky průmyslové, přicházející z území jedné z nich, budou podrobeny při vstupu na území druhé předpisům základního celního zákona této.

Majíce za to, že lze doufati, že lhůta jednoho roku postačí, aby se uzavřely smlouva o přátelství, dohoda o usazování, dohody konsulární, obchodní a celní, o které se právě jedná, shodují se, že si vzájemně poskytnou do 10. května 1929 výhody svého platného nejnižšího celního sazebníku a všech slev z tohoto sazebníku, které by byly přiznány ve prospěch výrobků jakéhokoliv původu.

Tato prozatímní dohoda bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Teheraně co nejdříve. Zůstane v platnosti až do uzavření smlouvy a dohod výše zmíněných, nejdéle však do 10. května 1929.

Je shoda v tom, že pro stranu perskou není potřebí, aby článek 3., týkající se tarifních ustanovení, byl předložen ke schválení Medjillisu ve smyslu ustanovení zákona ze dne 13. Ordibehechtu 1307 (3. května 1928).

Čemuž na svědomí jmenovaní plnomocníci podepsali tuto dohodu a připojili k ní svoji pečeť.

Dáno v Teheranu, dne 17. června 1928.