Lékařské komory podle tohoto zákona se zřizují, aby hájily a podporovaly zájmy a chránily čest stavu lékařského.

Lékařské komory, které byly zřízeny podle starších předpisů, se zrušují.

Majetek, veškerá práva majetková a závazky dosavadních lékařských komor přecházejí na nové komory, do jejichž působnosti připadne obvod zrušených komor. Případné spory rozhodne ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, vyslechnouc příslušné komory.

Všichni lékaři, kteří trvale bydlí v obvodu lékařské komory a vykonávají zde lékařskou praksi soukromě i v ústavech (léčebných, humanitních a pod.), čítajíc v to i lékaře ustanovené ve státní službě (civilní a vojenské), kteří vykonávají mimoslužební lékařskou praksi, jsou členy lékařské komory.

Lékaři ustanovení ve státní službě (civilní i vojenské) jsou však členy komory ve smyslu odstavce předchozího jen potud, pokud jde o jejich mimoslužební praksi lékařskou.

zastupitelstvo (§§ 5-12),

komorní rada (§§ 13-15),

členská schůze (§§ 16-18),

čestná rada (oddíl III.).

Zastupitelstvo [§ 4, písm. a)] lékařské komory skládá se nejméně z 9, nejvýše ze 33 členů a tolikéž náhradníků.

Počet členů zastupitelstva a jejich náhradníků jednotlivých komor lékařských určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tak, aby pokud možno zpravidla na každých 100 až 150 členů komory připadl 1 člen a 1 náhradník zastupitelstva.

Členy zastupitelstva a jejich náhradníky volí na pět let členové komory k volbě oprávnění.

Zvolení členové zastupitelstva složí slib do rukou předsedy komory nebo jeho náměstka (§§ 13 a 14), že budou vykonávati svoji funkci svědomitě a nestranně.

Členové komory k volbě oprávnění volí současně (odst. 1.) na dobu pěti let z celého počtu členstva dva revisory účtů a dva jejich náhradníky.

Právo voliti a býti volenu mají všichni lékaři, kteří jsou československými státními občany, jsou v den vypsaných i konaných voleb členy komory (§ 3), nejsou vyloučeni z práva volebního pravoplatným nálezem čestné rady komory aneb kteří pravoplatným trestním rozsudkem nejsou zbaveni volebního práva do obcí.

Odstupující činovníci jsou opět volitelni.

Lékař oprávněný k volbě (§ 7, odst. 1.) je povinen volební právo vykonati.

Nesplní-li této povinnosti bez dostatečných důvodů omluvných, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

Volbu do zastupitelstva komory lékařské smějí odmítnouti:

Lékaři ustanovení ve státní službě (civilní a vojenské) mohou volbu přijmouti jen se svolením svého nadřízeného úřadu (velitelství).

Kdo bez omluvného důvodu (odst․ 1. a 2.) volby nepřijme nebo přijaté funkce nechce dále zastávati, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

Zastupitelstvo jest orgánem usnášejícím a rozhodujícím. Jemu náleží:

Úřady poskytnou lékařským komorám příležitost [odst. 1., písm. g)] k vyjádření v případech, kde tento zákon nebo zvláštní předpisy to nařizují, a kromě toho, jde-li o vydání nebo změnu předpisů o lékařské praksi.

Komorní řád [§ 11, odst. 1., písm. h)] obsahuje zvláštní pravidla o svolávání, řízení a usnášecí schopnosti schůzí komorní rady a zastupitelstva, o zastupování členů komorní rady a zastupitelstva jejich náhradníky, dále předpisy o vyměření, vybírání a upotřebení komorních příspěvků, jakož i předpisy zabraňující tomu, aby člen zastupitelstva nebo člen komorní rady, pokud jím jest lékař ustanovený ve státní službě civilní nebo vojenské, nedostal se, vykonávaje tuto svoji funkci, do rozporu se svým úředním postavením.

Komorní řád schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zastupitelstvo lékařské komory zvolí na dobu funkční ze sebe komorní radu a to předsedu komory, jednoho nebo podle potřeby dva náměstky předsedy, nejméně tři a nejvíce sedm členů a aspoň dva náhradníky.

Počet členů a náhradníků komorní rady určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tak, aby pokud možno zpravidla na každé 3 členy zastupitelstva komory připadl 1 činovník v komorní radě.

Předseda komory a jeho náměstkové složí slib do rukou přednosty (zástupce) dozorčího úřadu (§ 58), že budou vykonávat svoji funkci svědomitě a nestranně.

Předseda nebo za něj jeden z jeho náměstků zastupuje komoru na venek, přikazuje členům zastupitelstva a členům komorní rady obor působnosti a bdí nad jejich řádnou činností, svolává schůze komorní rady, zastupitelstva a členské schůze lékařské komory, předsedá jim a provádí usnesení.

Člen (náhradník) komorní rady nebo zastupitelstva, který, nemaje omluvných důvodů, trvale se neúčastní schůzí, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

Přespolní členové (náhradníci) komorní rady a zastupitelstva mají za účast na schůzích nárok na náhradu hotových výloh a za ztrátu času podle výměry určené zastupitelstvem komory a schválené dozorčím úřadem (§ 58).

Komorní rada jest orgánem výkonným a správním. Jí náleží zejména:

Narovnání ve sporech [odst. 1., písm. h)] před komorní radou sjednaná a zapsaná jsou vykonatelna soudní exekucí. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi nařídí exekuci soud příslušný k jejímu provedení (soud exekuční).

Komorní rada trestá přestupky [odst. 1., písm. i)] pokutou od 50 do 500 Kč.

Do trestního nálezu komorní rady lze si stěžovati k úřadu dozorčímu (§ 58), který rozhodne s konečnou platností.

Stížnost jest podati do 15 dnů ode dne následujícího po doručení trestního nálezu u komorní rady.

Jinak řídí se trestní řízení, zahájené komorní radou, obdobně zásadami trestního řízení před politickými úřady.

Členské schůzi lékařské komory podává se přehled o činnosti komory za dobu uplynulou od poslední členské schůze.

Jí přísluší, aby se podle jednacího pořadu radila a činila zastupitelstvu lékařské komory návrhy ve věcech, které se týkají společných zájmů lékařského stavu, jeho úkolů, jakož i vážnosti lékařského povolání.

Jednací pořad členské schůze stanoví při jejím svolání komorní rada, přihlížejíc v daném případě (§ 16, 2. věta) k žádosti členstva.

Členská schůze lékařské komory je schopna usnášeti se, je-li přítomna aspoň jedna pětina členů.

Není-li členská schůze schopna se usnášeti, koná se o hodinu později s týmž jednacím pořadem druhá členská schůze, která je schopna usnášeti se za každého počtu účastníků.

Členská schůze lékařské komory usnáší se prostou většinou hlasů, při čemž předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů návrh se zamítá.

Členové lékařské komory (§ 3) jsou povinni přihlásiti se u příslušné komory.

O tom, zda má lékař, vykonávající praksi současně nebo přechodně v obvodu jiné komory lékařské, přihlásiti se též u této jiné komory, budou vydány předpisy vládním nařízením.

Změnu bydliště, a není-li bydliště zároveň působištěm (místem pravidelné ordinace), též změnu působiště, je povinen lékař hlásiti u své dosavadní komory, a je-li nové bydliště (působiště) v obvodu jiné komory, také u této.

Oznámení o tom, že se vzdává výkonu prakse, nechť učiní lékař u příslušné komory lékařské. Teprve tímto oznámením přestává býti lékař členem komory.

Lhůta pro hlášení je 15denní a počítá se ode dne, kdy nastane skutečnost zakládající povinnost k hlášení.

Kdo opomene učiniti přihlášku nebo jiné oznámení podle předcházejících odstavců, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

Zastupitelstvo lékařské komory má právo usnášeti se ještě na dalších ustanoveních o chování se lékařů svého obvodu a vydati je ve formě stavovského řádu.

Stavovský řád schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zastupitelstvo lékařské komory může podávati návrh po případě posudek o normálním rozpětí honorářů za jednotlivé běžné výkony lékařské pro vydání sazby lékařské.

Tato normální sazba lékařská bude vydána vládním nařízením. Při tom bude též představitelům sociálního pojištění dána příležitost, aby se o nejnižší hranici honorářů vyjádřili. Lékaři jsou povinni říditi se sazbou lékařskou. Tím není dotčeno právo stran smluviti se o výši odměny, při čemž dlužno bráti zřetel k majetkovým poměrům nemocného.

Lékař i strana společně mohou požádati komorní radu za smírné vyřízení sporu o oprávněnosti a přiměřenosti lékařského požadavku.

O narovnáních podle odst. 3. před komorní radou sjednaných a zapsaných platí ustanovení 2. odst. § 15.

Při každé komoře zřídí se čestná rada skládající se z 9 členů a 6 náhradníků.

Náhradníci jednak povolávají se na uprázdněná místa členů jednak zastupují členy zaneprázdněné. Předseda nebo jeho náměstek (odst. 5.) určí, kdo z náhradníků nastoupí na uprázdněné místo člena, či zastoupí v tom kterém případě člena zaneprázdněného.

Čestná rada volí se na 5 let. O její volbě a jejím ustavení platí obdobně předpisy §§ 6 až 10. Zvolení složí do rukou předsedy komory slib, že budou vykonávati funkci svědomitě a nestranně.

Členové zastupitelstva lékařské komory a jejich náhradníci nejsou do čestné rady volitelni.

Čestná rada volí ze svého středu předsedu a jednoho nebo dva náměstky předsedy.

Čestná rada vykonává, pokud není jinak ustanoveno (§ 32, odst. 6.-8.), disciplinární moc nad členy komory.

Čestná rada jest oprávněna a povinna zakročiti, aniž by tím byla dotčena příslušnost řádných soudů podle platných zákonů, proti členům komory, kteří dopustí se přestupku ustanovení §§ 21 až 23 a 25 tohoto zákona, nebo jiným způsobem proti cti a vážnosti stavu hřeší.

Čestná rada je povinna vyžádati si spisy od trestních soudů podle § 39 a zkoumati, zda jejich obsah nezavdává podnětu k disciplinárnímu stíhání.

K platnému rozhodnutí nebo usnesení čestné rady je nutná přítomnost nejméně šesti členů (náhradníků).

Čestná rada usnáší se platně prostou většinou hlasů přítomných, při čemž předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů považuje se návrh za zamítnutý.

Nález odsuzující může býti vynesen aspoň dvoutřetinovou většinou přítomných.

Tresty disciplinární jsou:

Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. c) a d) mohou býti uloženy také současně.

Trest uvedený v odst. 1. pod písm. e) může se uložiti jen výjimečně při zvláštním těžkém provinění.

Tresty uvedené v odst. 1. pod písm. b) a c) mohou, tresty uvedené pod písm. d) a e) mají býti zostřeny uveřejněním nálezu v periodických zprávách lékařské komory [§ 15, odst. 1., písm. e)].

Předseda komory lékařské pověří některého člena komory úkolem komorního zástupce. Zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 27, odst. 2. a 3., a § 39, odst. 2.), určí komorního zástupce předseda komory k žádosti čestné rady.

Komorní zástupce má právo podávati návrhy, podávati a zastupovati žalobu a konati vůbec vše potřebné podle předpisů tohoto zákona, může kdykoliv nahlížeti do spisů nebo žádati sdělení obsahu spisu; disciplinární řízení nesmí tím však býti zdržováno.

Předseda čestné rady, jakmile obdržel vyrozumění (§ 30) resp. zakročuje-li čestná rada z vlastní iniciativy (§ 31, odst. 1., 2. věta), ihned ustanoví zpravodaje a potom po informativním předchozím šetření svolá schůzi čestné rady, která vyslechnouc komorního zástupce (§ 31) a zpravodaje, rozhodne, zda je dán podklad pro disciplinární vyšetřování obviněného, čili nic.

Písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí jest doručiti předsedovi komory lékařské, komornímu zástupci, dozorčímu úřadu, obviněnému, a je-li soukromý účastník, také jemu.

Proti rozhodnutí o zahájení disciplinárního vyšetřování není opravného prostředku. Proti rozhodnutí, jímž se odmítá zahájiti vyšetřování, může podati komorní zástupce stížnost k úřadu dozorčímu (§ 58), který rozhodne s konečnou platností. Stížnost je podati do 15 dnů u čestné rady, která ji předloží se všemi spisy do 4 neděl dozorčímu úřadu.

Rozhodne-li úřad dozorčí, že je dán podklad pro zahájení disciplinárního vyšetřování, musí čestná rada řízení provésti.

Je-li obviněný členem Národního shromáždění, vyžádá si čestná rada, dříve než rozhodne ve smyslu 1. odstavce, souhlas příslušné sněmovny k disciplinárnímu stíhání. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání na vždy vyloučeno.

Je-li obviněný ustanoven ve stavu zdravotních úředníků státních úřadů, jakož i ústavů, fondů a podniků státních nebo státem spravovaných - s výjimkou státních obecních (městských) a obvodních lékařů - nebo učitelem vysokých škol, je stíhání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozhodne ve smyslu odstavce 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, nebo jde-li o vysokoškolského učitele, příslušnému disciplinárnímu úřadu. Tento představený (disciplinární úřad) učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další opatření podle příslušných předpisů, jimž obviněný je podroben jako zdravotní úředník nebo učitel vysokoškolský.

Je-li obviněný vojenským lékařem v činné službě, jest stíhání podle tohoto oddílu vyloučeno a čestná rada, aniž rozhodne ve smyslu odst. 1., oznámí přestupek příslušnému představenému obviněného, jenž učiní, nepřísluší-li stíhati přestupek soudům, další opatření podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.

Představený (disciplinární úřad), jemuž bylo oznámení učiněno podle odst. 6. a 7., oznámí čestné radě, co bylo ve věci zařízeno.

Vzejdou-li pochybnosti o tom, zda byl obviněný v době, kdy se dopustil disciplinárního přestupku, při zdravém rozumu, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem vyslechnou se (§ 35, odst. 1.) osoby, které mohou podati vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se prozkoumá dvěma lékaři - soudními znalci. Není-li možno důkaz o duševním stavu obviněného podati bez pozorování, má čestná rada požádati příslušný trestní soud, aby tento důkaz provedl.

Stejně jest postupovati tam, kde sice není pochybnosti o příčetnosti obviněného v době spáchaného disciplinárního přestupku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před čestnou radou.

Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí čestná rada, je-li toho třeba, průvodní prostředky a usnese se, aby řízení bylo přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že v době, v níž disciplinární přestupek byl spáchán, byl obviněný nemocen duševní chorobou, pro kterou nelze přestupek přičítati, usnese se čestná rada, aby řízení bylo zastaveno. K platnosti těchto usnesení vyžaduje se, aby je potvrdil úřad dozorčí.

Ústní jednání před čestnou radou koná se po předchozím vyšetřování, jež provádí vyšetřující komisař ustanovený předsedou čestné rady ze členů komory. Vyšetřující komisař nesmí býti členem čestné rady.

Vyšetřující komisař může nepřísežně vyslýchati svědky a znalce a má obviněnému dáti příležitost, aby se o činech (opomenutích) za vinu mu kladených a o výsledcích řízení vyjádřil. Řízení se nezdržuje, odepře-li obviněný spolupůsobiti.

Skonče vyšetřování zašle vyšetřující komisař spisy komornímu zástupci, aby po případném doplnění vyšetřování podal u předsedy čestné rady obžalobu nebo mu navrhl zastavení disciplinárního řízení.

Členové lékařské komory jsou povinni vypovídati jako svědkové a podávati posudky jako znalci před vyšetřujícím komisařem a čestnou radou. O výslech jiných osob, jakož i o přísežné výslechy lze požádati příslušný okresní soud s trestní pravomocí (brigádní soud), který je povinen žádosti vyhověti.

Vědomá nesprávná výpověď nebo vědomý nesprávný znalecký posudek před vyšetřujícím komisařem neb čestnou radou má v zápětí disciplinární řízení proti svědku či znalci, je-li členem komory.

Čestná rada jest oprávněna uložiti i opětovně pořádkové pokuty od 20-200 Kč členům, kteří nedbají bez dostatečného důvodu došlých předvolání a odpírají splniti povinnost ve smyslu 1. věty prvního odstavce.

Do uložení pořádkové pokuty lze si stěžovati u čestné rady k dozorčímu úřadu (§ 58), který rozhodne konečně. O podání stížnosti platí jinak předpis § 15, odst. 5.

Jinak budiž pro výslech svědků a znalců a pro výši jejich odměny užito zásad trestního řádu.

Po ustanovení termínu ústního jednání před čestnou radou (§ 40) má obviněný a jeho obhájce právo nahlédnouti do spisů jednacích a z nich opisy si pořizovati s výjimkou protokolů o poradách čestné rady.

Sdělovati veřejnosti obsah spisů jednacích a obsah ústního jednání čestné rady jest zakázáno (§ 57).

Vznikne-li průběhem disciplinárního řízení podezření, že jde o čin trestný soudem, učiní čestná rada oznámení státnímu zastupitelství. Až do ukončení trestního řízení zůstane jednání čestné rady v klidu.

Rozsudek soudní osvobozující nebo odsuzující nevylučuje disciplinárního trestu podle tohoto zákona.

Trestní soudy (civilní i vojenské) jsou povinny oznámiti komorní radě příslušné komory lékařské (§ 30), že podána byla žaloba proti jejímu členu.

Po pravoplatném ukončení trestního řízení jsou trestní soudy (odst. 1.) též povinny k žádosti čestné rady spisy jí zaslati k nahlédnutí.

Den ústního jednání určí předseda čestné rady. K němu je pozvati písemně aspoň 20 dní předem (§ 55) obviněného (§ 32), jemuž současně jest doručiti žalobu a oznámiti jména členů a náhradníků čestné rady, dále jest pozvati jeho obhájce a komorního zástupce.

Čestná rada může naříditi, aby se obviněný dostavil k ústnímu jednání osobně.

Neuposlechne-li obviněný tohoto rozkazu bez dostatečného důvodu omluvného, uloží mu čestná rada pořádkovou pokutu od 100-500 Kč a mimo to jest obviněný povinen, zmařil-li tím, že se nedostavil, ústní jednání před čestnou radou, uhraditi náklady s tímto ústním jednáním spojené.

O stížnostech do opatření podle odstavce předchozího platí ustanovení § 35, odst. 4.

Pro ústní jednání určí předseda čestné rady zapisovatele ze členů čestné rady.

O vyloučení členů čestné rady platí obdobně předpisy trestního řádu. Obviněný i komorní zástupce mají kromě toho právo nejpozději do 10 dnů před ústním jednáním odmítnouti po jednom členu čestné rady neudávajíce důvodů.

Jestliže by po vyloučení a odmítnutí členů nebyla čestná rada způsobilou k projednávání věci (§ 28), pověří ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy čestnou radu jiné komory lékařské provedením řízení.

Ústní jednání čestné rady i prohlášení nálezu je neveřejné; obviněný i komorní zástupce mají však právo každý přibrati po třech důvěrnících ze členů komory.

Předseda (náměstek) komory lékařské může býti přítomen ústnímu jednání.

Konečné poradě a hlasování smějí býti přítomni toliko členové nebo povolaní náhradníci čestné rady.

Ústní jednání řídí předseda (náměstek předsedy) čestné rady.

Ústní jednání počíná čtením usnesení o tom, že dán jest podklad pro disciplinární vyšetřování (§ 32, odst. 1. a 4.) a čtením žaloby.

Na to vyslechnou se obviněný, povolaní svědkové a znalci a přečtou se, pokud vidí se toho potřeba, protokoly sepsané v předběžném vyšetřování a jiné důležité listiny.

Obviněný, jeho obhájce a komorní zástupce mají právo k jednotlivým předneseným průkazům se vyjádřiti a svědkům i znalcům dávati otázky.

Předseda i členové čestné rady mají právo dávati otázky obviněnému, svědkům i znalcům.

Po ukončeném řízení průkazním následují vývody a návrhy komorního zástupce a obhajoba obviněného nebo jeho obhájce. Obviněnému a jeho obhájci přísluší poslední slovo.

Čestná rada rozhoduje podle svého přesvědčení, k němuž dospěla svědomitým zkoumáním všech důkazů a protidůkazů, nejsouc vázána osvobozujícím rozsudkem trestního soudu.

Nález její budiž ihned ústně prohlášen a kromě toho do 8 dnů písemně doručen i s důvody a poučením o prostředcích opravných obviněnému (obhájci) a komornímu zástupci. Písemný nález podpisují předseda a zapisovatel.

Opis nálezu budiž zaslán předsedovi komory lékařské i úřadu dozorčímu, a jde-li o státního obecního (městského) nebo obvodního lékaře, též přednostovi politického úřadu I. stolice, v jehož obvodu má lékař služební sídlo.

V nálezu buďtež uvedeny útraty disciplinárního řízení, jakož i rozhodnutí o tom, kdo je hradí.

Útraty disciplinárního řízení hradí odsouzený, pokud nejde o útraty z průtahů řízení jím nezaviněných. Takovéto útraty, jakož i útraty při osvobození nebo při nedobytnosti anebo při zastavení řízení, hradí lékařská komora ze svých řádných příjmů.

Útraty vzniklé přibráním obhájce hradí však v každém případě obviněný. Útraty zmařeného jednání (§ 40, odst. 3.) hradí obviněný, při nedobytnosti lékařská komora ze svých řádných příjmů.

O jednání před čestnou radou sepíše se protokol, který obsahuje jména přítomných a vylíčení postupu jednání ve všech podstatných bodech.

O poradě a hlasování sepíše se zvláštní protokol.

Oba protokoly podpíší předseda čestné rady a zapisovatel.

Umře-li lékař před pravoplatností nálezu, budiž řízení disciplinární zastaveno.

Oznámí-li lékař, že se vzdal výkonu lékařské prakse (§ 20, odst. 4.), zůstane řízení disciplinární v klidu na tak dlouho, dokud lékař opětně prakse nezahájí.

Do nálezu čestné rady může obviněný i komorní zástupce stěžovati si pro výrok o vině a trestu, jakož i do výše útrat k dozorčímu úřadu.

Stížnost jest podati do 15 dnů u čestné rady.

O stížnosti rozhoduje úřad dozorčí s konečnou platností.

Stížnosti mají účinek odkladný.

Rozhodování o stížnostech řídí se jinak obdobně zásadami trestního řízení před politickými úřady.

O obnově řízení, jakož i o tom, zda pro podání návrhu na obnovu řízení má sečkáno býti s provedením trestu, rozhoduje čestná rada bez ústního jednání.

Do rozhodnutí čestné rady možno si stěžovati do 15 dní stížností podanou u čestné rady k úřadu dozorčímu, který rozhodne konečně.

Povolením obnovy řízení zrušuje se nález potud, pokud se týká jednání, ohledně něhož obnova řízení byla povolena.

Obnovou vstupuje řízení do stadia vyšetřování mimo případ uvedený v § 52, odst. 2.

S provedením trestu disciplinárního jest sečkati.

Byl-li uznán lékař, v jehož prospěch byla obnova řízení povolena, znovu vinným, nemůže se uložiti trest přísnější, nežli trest uložený nálezem dřívějším. Při výměře trestu budiž vzat zřetel k trestu již odpykanému.

Čestná rada, která prohlásila obnovu řízení ve prospěch obviněného lékaře za přípustnou, může v dohodě s komorním zástupcem ihned uznati na nevinu nebo uložiti mírnější trest.

O stížnosti do nálezů vydaných podle odstavců předchozích platí ustanovení § 47.

Jestliže na základě obnovy zastaví se řízení disciplinární anebo lékař k disciplinárnímu trestu odsouzený je dodatečně osvobozen, je komora lékařská povinna ze svých řádných příjmů nahraditi mu peněžitou částku, již lékař neodůvodněně odsouzený jako trest disciplinární zapravil.

Po smrti lékařově přísluší nárok na tuto náhradu jeho dědicům.

Obviněný lékař, který zameškal lhůtu k podání opravného prostředku pro nepřekonatelnou překážku, může žádati o navrácení v předešlý stav.

Žádost je podati do 15 dní po uplynutí lhůty odvolací ústně či písemně u čestné rady.

O žádosti rozhodne čestná rada a vydá rozhodnutí písemně.

Do rozhodnutí čestné rady, kterým se žádosti nevyhovuje, možno si u ní stěžovati do 15 dnů k dozorčímu úřadu, který rozhodne s konečnou platností.

Vyhoví-li čestná rada žádosti, vysloví, že nová lhůta 15denní k podání opravného prostředku počíná běžeti dnem následujícím po doručení.

Před pravoplatným rozhodnutím o včasně podané žádosti za navrácení v předešlý stav nelze naříditi provedení nálezu ani provedení již nařízené vykonati, s výjimkou případů, kdy třeba ihned provésti nález z důležitého zájmu veřejného nebo proto, aby nevznikla nenahraditelná škoda.

Kdo jedná proti předpisům § 36, odst. 2., bude potrestán soudem pro přestupek vězením (uzamčením) od jednoho týdne do tří měsíců.

Je-li osoba, která se dopustí trestného činu, označeného v odstavci předchozím, podrobena vojenské trestní soudní pravomoci, bude potrestána pro přečin vojenským soudem vězením od jednoho týdne do tří měsíců.

Vrchní dozor nad lékařskou komorou a její činností vykonává politický úřad II. stolice, v jehož obvodu je sídlo komory (úřad dozorčí).

Dozorčí úřad zakáže provedení protizákonného usnesení nebo opatření přesahujícího meze působnosti lékařské komory.

Proti zákazu provésti takové usnesení nebo opatření může lékařská komora ve lhůtě 15denní bez odkladného účinku podati stížnost u dozorčího úřadu k ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Dozorčí úřad může rozpustiti zastupitelstvo lékařské komory:

překročilo-li opětovně meze své působnosti nebo jednalo-li opětovně protizákonně;

nemůže-li se zastupitelstvo ustaviti anebo je-li trvale neschopno usnášeti se.

Rozpuštěním zastupitelstva lékařské komory zanikají funkce všech zvolených činovníků komory. Dozorčí úřad rozpouštěje zastupitelstvo, učiní opatření, aby obstarávány byly záležitosti komory až do ustavení zastupitelstva nově zvoleného. Dozorčí úřad je povinen v tom případě do 3 měsíců učiniti opatření potřebná k zahájení voleb.

K úhradě výloh za dočasnou správu komory může dozorčí úřad dáti vybírati komorní příspěvky ve výši naposledy platně určené.

Lhůty pro podání opravných prostředků podle tohoto zákona jsou neprodlužitelné. Lhůty počínají dnem, který následuje po dni doručení. Počátek anebo běh lhůt není zdržován nedělemi a dny pro počítání lhůt jim na roveň postavenými. Připadne-li konec lhůty na neděli nebo den pro počítání lhůt jí na roveň postavený, končí lhůta nejbližším následujícím dnem všedním. Dni poštovní dopravy se do lhůty nevčítají.

Opravné prostředky možno podávati též telegraficky.

Tento zákon nabude účinnosti 6 měsíců po vyhlášení.

Již přede dnem účinnosti zákona lze provésti opatření potřebná k tomu, aby lékařské komory podle tohoto zákona mohly včas zahájiti činnost. Pokud tyto lékařské komory nebudou ustaveny, opatří výkony dosavadních komor lékařských zatímně tříčlenné správní komise jmenované příslušnými politickými úřady II. instance.

Provedením zákona pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.