Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

24/1929 Sb. znění účinné od 26. 1. 1929

24

 

Smlouva

mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o tom, jak daňově nakládati s podniky železničními a plavebními.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

 

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A REPUBLIKY RAKOUSKÉ BYLA SJEDNÁNA TATO SMLOUVA SE ZÁVĚREČNÝM PROTOKOLEM:

Smlouva

mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o tom, jak daňově nakládati s podniky železničními a plavebními.

Československá republika a Rakouská republika, přejíce si upraviti daňové nakládání se železničními a plavebními podniky způsobem odpovídajícím zvláštním dopravním poměrům, sjednaly tuto smlouvu. (čl. 1-4)

Za tou příčinou byli jmenováni zmocněnci:

Československou republikou odborový přednosta v československém ministerstvu financí dr. Vladimír Valníček,

Rakouskou republikou odborový přednosta ve spolkovém ministerstvu financí Egon Schwanberg.

Zmocněnci, sdělivše si své plné moci a shledavše je správnými, dohodli se takto:

Článek 1.

Železniční podniky obou států, které rozšiřují provozní činnost na území druhého státu, jsou podrobeny výdělkovým daním jenom ve státě, kde mají sídlo, a to celým provozem železničním․

Zvláštním ujednáním obou ministerstev financí jsou vyhraženy případy, kdy části tratí, ležící v území druhého státu, jsou delší než 15 kilometrů.

Článek 2.

Plavební podniky obou států na Dunaji jsou podrobeny výdělkovým daním z celého provozu plavby jen ve státě, kde má podnik sídlo.

K provozu plavby podle ustanovení odstavce 1. počítá se i činnost související bezprostředně s dopravou osob a nákladů, jakož i k tomu potřebné zařízení v přístavištích (zařízení k uzavírání dopravních smluv, nakládání a vykládání zboží).

Článek 3.

Tato smlouva platí pro všechny výdělkové daně státu (spolkového státu), zemí, žup, okresů a obcí, které se týkají doby počínajíc 1. lednem 1919. Oprava již pravoplatně vyměřených daní, které jsou v rozporu s ustanoveními této smlouvy, nastane jen tehdy, když bude o to žádáno do dvou měsíců po vyhlášení smlouvy nebo když bude v této lhůtě zahájena oprava úřadem.

Článek 4.

Tato smlouva, která byla podepsána v československém a německém prvopise, budiž ratifikována a ratifikační listiny buďtež pokud možno nejdříve v Praze vyměněny. Smlouva nabývá účinnosti dnem ratifikace a potrvá v platnosti potud, pokud nebude jednou ze smluvních stran nejpozději šest měsíců před uplynutím kalendářního roku vypovězena. Při včasné výpovědi pozbývá smlouva účinnosti uplynutím tohoto kalendářního roku. Oba texty smlouvy jsou autentické. Ratifikovaná smlouva bude uveřejněna v každém z obou států v úřední sbírce v obou autentických textech.

Na důkaz toho zmocněnci obou států tuto smlouvu podepsali a opatřili pečetěmi.

Ve Vídni, dne 12. července 1926.

Za Československou republiku:

Dr. Vladimír Valníček.

 

Za Rakouskou republiku:

E. Schwanberg.

Závěrečný protokol.

Při podpisu smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o tom, jak daňově nakládati s podniky železničními a plavebními, učinili zmocněnci obou stran tato souhlasná prohlášení, která jsou podstatnou částí

1.

 

(1)

Plavebními podniky provozovaná doprava nákladů na souši v místě přístavu, a to ať již jde o dopravu k lodi od odesilatele, od jiného dopravního prostředku nebo od místa vyclení, anebo o dopravu z lodi na příjemce, na jiný dopravní prostředek nebo na místo vyclení, považuje se za činnost bezprostředně související s plavebním provozem. To však platí jen, pokud jde výhradně o dopravu nákladů, které na vlastních lodích došly anebo na nich mají býti odeslány; přebírá-li se však také doprava jiných nákladů, dlužno pokládati veškerou dopravu na souši v místě přístaviště za samostatný podnik, a to pro obchodní rok, ohledně něhož tato okolnost nastala.

(2)

Totéž platí o dopravě osob v místě přístavu k přístavišti a od něho.

2.

Jednatelství, která nejsou v místech přicházejících bezprostředně v úvahu pro vyřizování záležitostí dopravních, nenáležejí bezprostředně k plavebnímu provozu, za to však náleží k němu representace podniku v sídle ústředních úřadů příslušného druhého státu.

3.

Kanceláře a zprostředkovatelny sloužící bezprostředně k vyřizování záležitostí provozu nemusí býti v bezprostřední místní souvislosti s přístavišti.

Ve Vídni, dne 12. července 1926.

Za Československou republiku:

Dr. Vladimír Valníček.

 

Za Rakouskou republiku:

E. Schwanberg.

prozkoumavše tuto smlouvu se závěrečným protokolem, schvalujeme a potvrzujeme je.

tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky československé přitisknouti dali.

na hradě pražském, dne 15. ledna léta tisícího devítistého dvacátého devátého.

President republiky Československé:

T. G. Masaryk v. r.

 

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Edvard Beneš v. r.

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 26. ledna 1929, kterýmžto dnem smlouva nabyla podle čl. 4 mezinárodní účinnosti.

Dr. Beneš v. r.