98/1929 Sb. znění účinné od 12. 7. 1929 do 31. 12. 1947

Zákon

ze dne 25. června 1929,

kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)	Následující druhy lovné zvěře užitkové nesmějí býti stíhány, ani chytány, ani usmrcovány:

jelen: od 1. prosince do 15. srpna, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské od 16. října do 15. srpna;

daněk: od 1. prosince do 15 srpna;

laň, danělka, kolouši jelení a dančí: od 1. ledna do 31. října;

srnec: od 1. listopadu do 15. května;

srna a srnče: od 1. prosince do 31. října;

zajíc: od 1. ledna do 31. srpna;

kamzík a muflon: od 1. ledna do 30 září;

kamzice a muflonka: po celý rok;

svišť: po celý rok;

tetřev, tetřevec, tetřívek a divoký krocan: od 1. června do 15. března;

jeřábek: od 1. prosince do 15. září;

slepice tetřeví, tetřívčí, jeřábčí a divoká krůta: po celý rok;

bažant: od 1. ledna do 15 září;

koroptev a křepelka: od 1․ prosince do 31. srpna;

sluky: od 1. ledna do konce února a od 16. května do 31. srpna;

divoké kachny a divoké husy: od 1. ledna do 30. června;

drop: od 1. června do 15. dubna.

(2)	Při zvěři jelení, dančí a srnčí považují se mláďata za kolouchy a srnčata až do posledního dne měsíce října následujícího po vylíhnutí.

§ 2.

(1)	Zemský úřad může pro jednotlivé nebo všechny honitby jednoho nebo několika politických okresů nebo i pro celý svůj obvod měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, pro které jest podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů stanovena doba hájení, je-li změna ta místními, klimatickými nebo jinými poměry odůvodněna, přihlížeje zejména k tomu, aby jednak nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, jednak, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány. V případech zvlášť mimořádných, na př. při živelních pohromách, kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, lze takto stanoviti i celoroční dobu hájení, zejména pokud se týče koroptví a křepelek.
(2)	Opatření v předcházejícím odstavci zmíněná lze stanoviti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání.
(3)	Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů hájen, vyhubení, může zemský úřad stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře.

§ 3.

Výjimky ze zákazů obsažených v předpisech o hájení zvěře může okresní úřad v jednotlivých případech povoliti, je-li toho třeba, aby byl zachován zdravý stav zvěře, nebo aby bylo zabráněno jejímu degenerování.

§ 4.

Jelení a dančí zvěř, která v honitbě převážně polní jen přebíhá, může býti, není-li pro ni ochrana podle § 2 zvýšena, zastřelena v době hájení s povolením okresního úřadu tím, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, a to jen mimo les a jen tehdy, není-li půda pokryta vrstvou sněhovou.

§ 5.

Objeví-li se v některé honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře v zájmu odvrácení škody na hospodářstvích polních a lesních byl zmenšen, může okresní úřad k žádosti ohrožovaných zájemníků naříditi, nebo k žádosti toho, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, povoliti, aby určitý počet tohoto druhu zvěře byl v oné honitbě třeba i v době hájení odstřelen.

§ 6.

Ustanovení §§ 1, 2 a 5 neplatí o zvěři chované v oborách, nemůže-li přebíhati přes ohrazení obory.

§ 7.

(1)	Chytati koroptve do sítí jest přípustné jen tehdy, dosáhne-li ten, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, zvláštního povolení okresního úřadu.
(2)	Sbírati vejce užitkové zvěře pernaté jest dovoleno jen tehdy, činí-li tak osoba k výkonu honebního práva oprávněná pro účely vlastního chovu; jde-li o sbírání vajec těch pro jiné účely, jest k němu třeba zvláštního povolení okresního úřadu.

§ 8.

V záležitostech odborných má příslušný úřad, nejde-li o působnost trestní, vyžádati si vyjádření příslušné zemědělské rady a v zemi Podkarpatoruské, dokud tam nebude zřízena zemědělská rada, vyjádření té zemědělské organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství.

§ 9.

Ustanovení § 7 zák. čl. XX/1883 (honební zákon) o náhradě škod způsobených zvěří jelení a dančí platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské i co do náhrady škod způsobených černou zvěří.

§ 10.

(1)	Přestupky tohoto zákona i dosavadních zákonů honebních, jakož i přestupky předpisů podle nich vydaných, trestá, pokud nejde o čin trestný soudem, okresní úřad pokutou až do 1000 Kč, kterážto pokuta, byl-li přestupek opětován nebo vzešla-li z něho značná škoda, může býti zvýšena až do 5000 Kč.
(2)	Nedobytné pokuty buďtež přeměněny podle míry zavinění v náhradní trest vězení, nejdéle však dvacetidenní.
(3)	Jde-li o těžší přestupky, které byly po delší čas páchány nebo opětovány, nebo o případy mimořádně těžké, může na místě pokuty býti uložen trest vězení v mezích stanovených v předchozím odstavci.
(4)	Pokud podle dosavadních zákonů honebních bylo přípustné stíhati některé přestupky jen na žádost poškozeného, jest je nyní stíhati z povinnosti úřední.

§ 11.

Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají dosavadní honební předpisy nedotčeny.

§ 12.

Zákon tento nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.

Udržal v. r.

Dr. Srdínko v. r.