Nařízení býv. rak. ministerstva financí ze dne 23. ledna 1914, č. 12 ř. z. a ze dne 10. dubna 1917, č. 158 ř. z., se zrušují.

Dále zrušují se §§ 1 a 9 prováděcího předpisu ku zákonu o dani z lihu, vyhlášeného nařízením býv. rak. ministerstva financí ze dne 21. července 1899, č. 130 ř. z., a místo nich nastupují tato ustanovení:

§ 1.

Výroba daněprostého lihu pro domácí potřebu.

Oprávnění daněprosté výroby lihu pro domácí potřebu dosud na Moravě připuštěné jest dle článku I. zákona ze dne 2. prosince 1919, č. 643 Sb. zák. a nař., počínaje dnem 1. března 1920 zrušeno.

Finanční úřady I. stolice jsou povinny, by povolení daněprosté výroby udělená dle dříve plativších předpisů neprodleně dnem 1. března 1920 odvolaly a učinily opatření, by destilačních přístrojů ku daněprosté výrobě lihu upotřebovaných nemohlo býti nadále použito ku výrobě lihu bez předchozí opovědi, splnění všeobecných náležitostí a bez zapravení příslušející dávky.

§ 9.

(Ku §u 35, 38 a 39 zákona o dani z lihu.)

Chce-li podnikatel lihovaru označeného v § 32, VI. zákona o dani z lihu, by množství vyrobeného lihu ku zdanění bylo zjišťováno kontrolním měřidlem nebo nádržkou, musí o to požádati již při podání výrobní opovědi předepsané v §u 44 výše uvedeného zákona a vyhověti všem příslušným ustanovením jak zákona o dani z lihu, tak i prováděcího nařízení.

Byl-li podnikatel lihovaru zmíněný způsob zjišťování povolen, musí býti týž podržen po celé běžící výrobní období․

Destilace lutru, t. j. destilátu za zpracované zápary, majícího méně než 30 stupňů stodílného lihoměru, jest v paušalovaných lihovarech dovolena pouze v době poplatné výroby.

Při vyšetřování denní výkonnosti destilačního přístroje pro paušalování jest dbáti všeobecných ustanovení, obsažených v § 11 prováděcího předpisu ku § 44 zákona o dani z lihu a zachovávati tento postup:

Před nálevem vody do odpařovacího kotlíku budiž vyňato míchadlo, jež se v kotlíku nalézá a není s tímto v pevném spojení.

Má-li kotlík výpustnou rouru, nutno před početím odměřování přesvědčiti se, zda tato jest prázdná a prostupná a tuto pak uzavříti výpustným kohoutem. Obsah výpustné roury až ku výpustnému zařízení tvoří část naplňovacího prostoru kotlíku.

Na to vyměří se nálevem vody prostorový obsah celého kotlíku až k okraji hrdla, na němž spočívá klobouk.

Je-li odpařovací kotlík opatřen zvláštním naplňovacím otvorem, jenž nesmí býti výše než v rovině hrdla kotlíku, budiž naplňovací otvor nepropustně uzavřen a kotlík, má-li oddělitelný klobouk, po odloučení tohoto plněn až k okraji hrdla. Kdyby byl klobouk s kotlíkem v nerozlučitelném spojení, jest s nálevem vody pokračovati, až tato hořejším otvorem klobouku přetéká a celý vyšetřený obsah kotlíku s kloboukem bráti v počet jako prostorový obsah kotlíku.

Se stejnou přesností vyšetřiti jest nálevem vody obsah oddělitelného klobouku a zjistiti, kolik procent obsahu odpařovacího kotlíku má. Vsuvka (věnec) mezi hrdlem kotlíku a kloboukem, která není na kotlík přinýtována, budiž čítána za součást klobouku.

Prostorové rozměry (šířka, výška, největší obvod atd.) jak kotlíku, tak klobouku, případně se vsuvkou, buďtež přesně v milimetrech stanoveny a v přehledu nálezu vyznačeny.

Výhoda paušalování může býti přiznána výhradně jen destilačním přístrojům, odpovídajícím zařízení, popsanému v § 38 zákona o dani z lihu, jež nejsou zařízeny na topení parou, nebo jichž dle právě citovaného paragrafu vyšetřená denní výkonnost nepřesahuje 16 hektolitrů zápary. Je-li v jednom lihovaru více destilačních přístrojů postaveno, jest pro přiznání výhody paušalování směrodatnou úhrnná denní výkonnost všech, jež nesmí přesahovati 16 hl zápary. Je-li mezi těmito přístroji třeba jen jeden, který rozměry nebo zařízením není způsobilý, by byl ku paušalování připuštěn, jsou i všechny ostatní z výhody paušalování vyloučeny.

d) Stanovení výkonnosti při tak zvaném výstřelku.

Plní-li se do destilačního přístroje vinné matoliny s lihem (pálí-li se tak zv. výstřelek), může finanční úřad první stolice na žádost strany vyměřiti výkonnost destilačního přístroje jen čtyřmi pětinami míry, stanovené v § 38 zákona o dani z lihu, při čemž zaokrouhlení tam dovolené smí se provésti jen jednou.

Dle toho na př. jest snížená výkonnost destilačního přístroje druhu dle §u 38, čís. 1 zákona, s kotlem o obsahu 58 litrů:

58 x 4/5 x 9 x 4/5 = 334,08, po zaokrouhlení 330 litrů.

V žádosti buď udáno množství lihu, jež lihovarník přidá ku jedné náplni kotlíku. Vedle toho budiž při použití uděleného povolení v opovědi udáno množství lihu, jež jest obsaženo v hektolitru náplně.

Každé zneužití této úlevy má v zápětí kromě zákonného trestu také ztrátu téže. Promísí-li se matoliny s lutrem, nepřísluší výše zmíněná výhoda.

Orgánům, jímž svěřen jest dozor na lihovary, jest přísně toho dbáti, aby proti zákazu nebylo k těmto účelům užíváno lihu nezdaněného.

Dle zmocnění daného ministru financí ve třetím odstavci § 8 zákona o dani z lihu ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., změněného II. dílem cís. nařízení ze dne 17. července 1899, č. 120 ř. z., zrušuje se dnem 1. března 1920 ustanovení citovaného zákona, kterým byla poskytnuta vývozní bonifikace za lih nebo likéry, vyvezené z celního území.

Úřadům celním, pověřeným projednáváním lihu nebo likéru na vývoz se ukládá, aby ze zásilek lihu a likérů, jež dojdou ku výstupnímu projednání po 29. únoru 1920 vývozní bonifikace více nepřiznávaly a nepoukazovaly.

Znění §§ 2 a 14 prováděcího předpisu ke zákonu o dani z lihu, vyhlášeného nařízením bývalého rak. ministerstva financí ze dne 21. července 1899, č. 130 ř. z., mění se a doplňují takto:

§ 2.

Vývoz lihu přes celní čáru, daněprosté použití lihu a uskladnění lihu podléhajícího výrobní dávce.

I.

Předpisy, jimiž jest upraven vývoz lihu, likéru nebo rumu přes celní čáru, obsaženy jsou v oddílu II., lit. A., B., příp. D. přílohy A. k § 2, I. prováděcího předpisu k zákonu o dani z lihu a zůstávají v platnosti s výjimkou oněch ustanovení, která odnášejí se ku vývozní bonifikaci, dle předchozího oddílu B. tohoto nařízení dnem 1. března 1920 zrušené.

Odběr a použití lihu bez zapravení spotřební dávky ku výrobě zboží určeného ku vývozu přes celní hranici, díti se může jen za šetření ustanovení, obsažených ve výnosu býv. rak. ministerstva financí ze dne 20. července 1899, č. 126 ř. z.

Při vývozu vína, jemuž ku zvýšení alkoholovitosti přimísen byl lih, odebraný bez zapravení daně, šetřiti jest předpisů, obsažených v oddílu II., lit. C. přílohy A. ku § 2, I. prováděcího předpisu ku zákonu o dani z lihu, jež se doplňují tímto:

Celní úředníci, pověření dohledem při mísení vína s lihem odebraným bez zapravení daně, jsou povinni po provedeném smísení přesvědčiti se, pokud jde o neslazená vína, zda směs řádně promíchaná nevykazuje více než 15 stupňů nařízeného stodílného lihoměru.

Výsledek provedené zkoušky budiž vyznačen v poznámkové rubrice prohlášky.

Jde-li o vína slazená, vezmou celní úředníci, pověření dozorem po provedeném smísení dva úřední vzorky, obsahující aspoň po 1/2 litru směsi, opatří je pečetí strany i úřední a zašlou jeden vzorek zkušebně technické finanční kontroly v Praze II., Revoluční třída č. 30, druhý vzorek předají straně ku bezpečnému uschování. Kdyby jmenovanou zkušebnou bylo zjištěno, že zaslaný vzorek směsi chová úhrnem více než 15 % alkoholu, jest vývozce, jenž smísení vína s lihem ku vývoz opověděl, povinen zapraviti do 8 dnů spotřební dávku při vyšší sazbě za veškeré množství alkoholu, jež dotyčné zásilce vína bylo přimíseno.

Výstupní celní úřad provede výše uvedené přezkoušení směsi jen tehdy, když by bylo shledáno porušení úředních závěr, přiložených úřadem odesílacím, nebo když by se jevila nějaká, podezření vzbuzující nesrovnalost zásilky s příslušnými průvodními papíry.

II.

Pro použití lihu bez zapravení daně ku výrobě octa, ku pálení, cídění, osvětlování, pohonu motorův a ku vědeckým účelům, jakož i ku živnostenskému zhotovování výrobků, určených pro tuzemskou potřebu, pokud týchž nelze užíti ku lidskému požívání, platí ustanovení přílohy B. ku § 2, II. prov. předp. ku zákonu o dani z lihu, pokud jde o pohon motorů výnos býv. rak. min. fin. ze dne 23. listopadu 1903, č. 138 ř. z., s těmito doplňky a změnami:

§ 14.

Ku poslednímu odstavci oddílu II., č. 6 § 14 prov. předpisu ku zákonu o dani z lihu připojují se tato ustanovení:

Kdyby pořízení nádržky plně vyhovující předcházejícím předpisům bylo spojeno se značnými obtížemi, nebo nepoměrnými výdaji, může finanční úřad I. stolice, po návrhu technického úředníka vyšší kontroly, připustiti jako nádržku takovou nádobu, která sice plně neodpovídá nařízené úpravě, ale jest dostatečně pevná a poskytuje proti vniknutí do též a proti tajnému odvádění kapaliny plnou jistotu.

Na základě zmocnění, uděleného ministru financí v druhém odstavci článku III. zákona ze dne 2. prosince 1919, č. 643 Sb. zák. a nař., uvádějí se v platnost pro lihovary, podléhající výrobní dávce na Slovensku tato odchylná opatření:

Toto nařízení nabývá účinnosti pro celé území republiky Československé dnem 1. března 1920 a týmž dnem pozbývají platnosti všechna odlišná ustanovení. Provedením nařízení pověřuje se ministr financí.