Potřebné opravy a investice na budovách, zařízeních a jejich příslušenství, též tehdy, aby se předešlo větším opravám a investicím,

nutné přestavby a novostavby hospodářských a obytných budov, provozoven a závodů, ať již nutnost přestavby nebo novostavby nastala požárem anebo sešlostí, nebo při obytných budovách zaměstnancův nedostačitelností po stránce zdravotní,

opravy, doplňování a podle rozsahu a způsobu hospodářství nutné rozmnožování mrtvého i živého zařízení,

znovuzřizování plotů, zdí a jiných ohrad, udržování a obnovování mezníků, jestliže dosavadní taková zařízení svému účelu více nestačí,

vysazování ovocných stromův ušlechtilého druhu na místě stromů zahynulých a pokračování v započatém vysazování ovocných zahrad a stromořadí,

čištění rybníků, nádrží a vodotečí, opravy a znovuzřizování hrází, splavův a jiných vodních zařízení, udržování soukromých vodovodů,

udržování melioračních zařízení, pokračování v započatých již pracích melioračních a ve stavbách nutných soukromých cest polních a lesních, nastalo-li přerušení těchto prací teprve po 1. srpnu 1914 pro válku,

vedení řádných knih o příjmech a vydáních naturálních, jakož i výkazův o mrtvém a živém zařízení a stavu majetku a fondů,

bezpečné uložení a náležité opatrování archivů, registratur, příručních spisoven a správních knihoven, vyjímajíc věci čistě rodinné.

Osoby, hospodařící na zabraném lesním majetku, jsou povinny hlásiti do 14 dnův od uzavření prodeje pozemkovému úřadu každý prodej dříví, vyjímajíc drobný prodej místní, a připojiti k oznámení opis trhové smlouvy a prodejních podmínek. Prodeje řádně neohlášené a nedoložené opisem smlouvy jsou neplatny.

Pozemkovému úřadu jest vyhrazeno do 14 dnův ode dne ohlášení prohlásiti prodej za neplatný, odporuje-li řádné těžbě lesní, neb obmezuje-li právo státu, vyplývající ze záborového zákona.

Prováděním dozoru na hospodaření na zabraném majetku pověří pozemkový úřad osoby odborně vzdělané a zvláště důvěryhodné.

Úředníci smluvní buďte vzati ve slib ihned při nastoupení služby u pozemkového úřadu.

Orgánové dozorčí služby, ať jsou úředníky státními nebo smluvními, požívají ve výkonu svého úřadu ochrany osob úředních ve smyslu trestních zákonů.

Dozorčí osoby jsou povinny zachovávati úřední tajemství, jež týká se také vědomostí, získaných při výkonu dozorčí služby.

Při výkonu služby jsou povinny na požádání vykázati se legitimací pozemkového úřadu.

Politické úřady I. stolice a orgány bezpečnostní jsou povinny poskytnouti jim na jejich žádost k výkonu služby potřebnou pomoc.

Osoby dozorčí mají právo prohlédnouti veškerý zabraný majetek, jeho příslušenství a zařízení a za tím účelem vstoupiti také do všech stavení neb uzavřených míst, nebo dáti sobě je otevříti za přítomnosti zástupce obce nebo politického úřadu, jestliže osoba na majetku hospodařící neb její zástupce nejsou přítomni a nelze jich v přiměřené době přivolati. Mohou nahlédnouti do veškerých knih a záznamův o vedení hospodářství, činiti sobě výpisy a žádati za tím účelem předložení jejich. Osoby, hospodařící na majetku, a jejich zástupci jsou povinni dáti dozorčím osobám žádaná vysvětlení a vyjádření.

Těchto práv použijtež osoby dozorčí jen, pokud je toho zapotřebí k řádnému výkonu dozoru.

Vědomostí, získaných při výkonu dozorčí služby, nesmí býti užito k účelům daňovým.

Osoby hospodařící na zabraném majetku, jejich zaměstnanci, zmocněnci a jiní zástupci jsou povinni pod následky, uvedenými v § 25 tohoto zákona, služební výkony dozorčích osob umožniti a účinně podporovati, všechny dotazy jejich přesně, úplně a podle nejlepšího vědomí správně zodpověděti.

Stejně jest povinností všech zaměstnanců na zabraném majetku hlásiti na vybídnutí dozorčí osobě závady, jež mohou hodnotu majetku zabraného podstatně zmenšiti nebo dosažení průměrné a povahou pozemkův odůvodněné sklizně ohroziti.

Dozorčí osoba uloží na místě samém písemně osobě, hospodařící na zabraném majetku, nebo jejímu zástupci, by provedli opatření, jež ona uzná za bezodkladně nutná pro řádný chod hospodaření, nebo za potřebná pro zabezpečení výživy lidu.

Nemá-li dozorčí osoba, komu by opatření ta uložila, jest oprávněna provésti je na účet osoby hospodařící a podle potřeby na její náklad ustanoviti vhodnou osobu, by dohlédala ku provedení jejich.

Stejné právo přísluší osobě dozorčí, jestliže osoba hospodařící na zabraném majetku, nebo její zástupce, odepře převzíti písemné nařízení nebo je provésti.

Písemné nařízení budiž uloženo v obou případech u obecního úřadu pro hospodařící osobu.

Do nařízení osoby dozorčí podle § 8 jest dovolena stížnost k pozemkovému úřadu do 14 dnův ode dne doručení písemného nařízení neb uložení jeho u obecního úřadu.

Tato stížnost nemá odkladného účinku.

Ostatní opatření, nutná k zabezpečení řádného hospodaření na zabraném majetku, nařídí pozemkový úřad, poskytna dříve příležitost osobě, hospodařící na zabraném majetku, nebo zástupci, aby se o nich vyjádřila.

V případech důležitějších může pozemkový úřad vyšetřiti stav věci na místě samém svými odbornými úředníky nebo znalci.

Zjistí-li dozorčí osoba ( § 8) nebo pozemkový úřad ( § 10) hrubé opomenutí nebo přestoupení zásad řádného hospodaření, stíhají náklady výkonu dozorčí služby a šetření na místě samém osobu, hospodařící na zabraném majetku.

Náklady ty vyměřuje a vymáhá pozemkový úřad exekucí politickou nebo soudní.

Pozemkový úřad nařizuje trvalý dozor, a pokud tento nedostačuje, nebo nelze od něho očekávati žádoucího výsledku, uvalí na majetek zabraný úřední správu:

Dříve než pozemkový úřad uvalí trvalý dozor neb úřední správu na zabraný majetek lesní, vyžádá si posudek ministerstva zemědělství.

Ustanovením úřední správy přechází správa a vše, co se správou majetku souvisí, zejména tedy zpeněžení plodin, surovin, výrobkův a pod., uzavírání a rozvazování pachtů, služebních a námezdních smluv a pod. v mezích platných zákonů na úředního správce, ustanoveného pozemkovým úřadem (§ 17, odst. 2).

Ustanovením úřední správy nabývá pozemkový úřad ze zákona všeobecného zmocnění k zastoupení majetku podrobeného úřední správě.

Pozemkový úřad pověří úřední správou schopné a odborně vzdělané osoby.

O úředních správcích platí obdobně ustanovení § 5.

Úřední správce jest povinen hospodaření osobně a zpravidla na místě samém říditi. K tomu účelu přísluší jemu na statku byt a ostatní naturální požitky, přiměřené jeho postavení.

Úřední správce jest povinen složiti každoročně pozemkovému úřadu účty o veškerém svém hospodaření.

Z výtěžku správy platí úřední správce náklady úřední správy, vyměřené pozemkovým úřadem, a ostatní výdaje správy majetku, jmenovitě tedy veřejné dávky a daně, pachtovné, úrazové a nemocenské pojištění, platy a dotace a dary podle § 3, úroky neb anuity z pohledávek hypotečních a pod., slušné výživné vlastníku (uživateli, pachtýři), pak náklady podle § § 2 a 3; čistý výnos každoročně vykázaný ve vyúčtování, schváleném pozemkovým úřadem, budiž vydán oprávněné osobě, pokud ho není potřeba k zajištění řádného chodu hospodářství v příštím hospodářském roce, a pokud tomu neodporují jiná zákonná ustanovení.

Exekuční vnucená správa může postihnouti pouze čistý výnos, jehož podle předchozího odstavce mělo by se dostati oprávněnému.

Osoba, hospodařící na majetku podrobeném úřední správě, nesmí se mísiti do služebních výkonův úředního správce, ani jinak do správy majetku podrobeného úřední správě, pod následky § 25, je však oprávněna sama nebo svým důvěrníkem přihlížeti k vedení její, nahlížeti do knih, účtův a jiných výkazův o vedení správy, súčastniti se poradným hlasem při zpeněžení plodin, surovin, výrobkův a pod., při nakupování a prodeji živého zařízení a t. p. Pozemkový úřad může uložiti této osobě, by ustanovila sobě jiného důvěrníka, má-li proti dosavadnímu důvěrníku vážné námitky.

Jde-li o uzavření kolektivních smluv se zaměstnanci nebo služebních smluv trvalého rázu, jest povinen úřední správce vyžádati si vyjádření vlastníka (uživatele, pachtýře) nebo jeho důvěrníka. Stejné platí, má-li býti uzavřen anebo rozvázán pachtovní poměr hospodářského celku (dvoru, statku), mají-li býti zlepšeny požitky pensistů zabraného majetku, nebo podniknuty investice většího rozsahu a značnějších nákladů.

Je-li několik osob hospodařících na zabraném majetku, může vykonávati práva, uvedená v paragrafu tomto, pouze osoba jedna (spoluvlastník, spoluuživatel, důvěrník).

Pozemkový úřad zruší úřední správu, jestliže činností její dosaženo bylo účelu sledovaného uvalením správy, nebo jestliže odpadl důvod její, a je-li v obou případech záruka, že bude trvale řádně hospodařeno i po zrušení úřední správy, a že důvod uvalení úřední správy nebude se opětovati, neb osoba hospodařící nezavdá novou příčinu k uvalení její.

Zrušuje úřední správu, může pozemkový úřad naříditi, aby úřední správce zůstal ještě nejdéle tři měsíce na svém místě a dohlížel na hospodaření a provedl konečné súčtování ( § 16).

Po schválení konečného vyúčtování pozemkovým úřadem budiž také peněžní hotovost správy odevzdána oprávněnému, neodporují-li tomu jiná zákonná ustanovení.

Fondy podle § 3 musí býti uloženy se sirotčí jistotou a vázány (vinkulovány).

Ustanovení tohoto zákona o správách úředních platí též o vnucených správách, uvalených na zabraný majetek na základě nařízení ze dne 18. června 1919, č. 341 Sb. z. a n., a ze dne 24. října 1919, č. 570 Sb. z. a n.

Uvalení úřední správy poznamenají soudy k návrhu pozemkového úřadu v knihách veřejných.

Náklady, spojené s trvalým dozorem a s úřední správou, postihují osobu hospodařící na zabraném majetku, vyjímajíc peněžní požitky úředního správce v případu § 12, č. 6.

Náklady tyto vyměřuje pozemkový úřad a vymáhá je politickou nebo soudní exekucí.

Protože plnil povinnosti, jež ukládá tento zákon, nesmí býti zaměstnanec ze služby na zabraném majetku přeložen anebo propuštěn ani ze zajištěného postupu neb zvýšení svých požitků vyloučen. Domnívá-li se zaměstnanec, že z tohoto důvodu byl přeložen, vypovězen, v postupu opomenut anebo na svých požitcích zkrácen, má právo stěžovati si s odkladným účinkem do 14 dnův u politického úřadu I. stolice kolku prostým podáním. Úřad rozhodne, vyšetře věc a vyslechna obě strany. Z rozhodnutí tohoto úřadu lze se odvolati oběma stranám do 14 dnův od doručení k nadřízenému politickému úřadu, jenž rozhodne konečně.

Stejná ochrana přísluší těm zaměstnancům, kteří jednali v duchu tohoto zákona, dříve než počal působiti.

Pokud na zabraném majetku nebo jeho části hospodaří osoby v důsledku pachtovního poměru, jest povinen pachtýř, jemuž pacht došel a nebyl prodloužen, nebo jehož pacht byl předčasně rozvázán, přenechati za obecnou cenu propachtovateli (vlastníku, uživateli, úřední správě) k vyzvání pozemkového úřadu na propachtovaném majetku vlastní živé i mrtvé zařízení, pokud ho sám nepotřebuje pro své vlastní hospodářství nebo pro hospodářství nově spachtované. Vyzvání musí se státi nejpozději jeden měsíc před skončením pachtovního poměru. Soud, vyslechna strany a podle potřeby znalce, rozhodne o stížnosti v řízení nesporném. Soud vyslechne strany a podle potřeby znalce rozhodne o stížnosti v řízení nesporném. Rozhodnutí okresního soudu jest konečné.

O převzatém zařízení sepíše se inventář, a nedohodnou-li se strany na ceně, vyšetří se obecná cena jeho na žádost některé ze stran soudním odhadem v řízení nesporném.

Útraty soudního odhadu stihají obě strany, každou jednou polovicí, je-li cena nabídnutá propachtovatelem pachtýři stejná nebo vyšší než odhad soudní, v ostatních případech stíhají útraty odhadu propachtovatele.

Kdo, jednaje proti tomuto zákonu, znemožní nebo pozdrží výkon dozorčí služby, nebo mísí se do úředních výkonů úředního správce, nebo zodpoví vědomě nesprávně nebo neúplně dotazy dozorčího úředníka, nebo neprovede nařízená opatření, potrestán bude politickým úřadem I. stolice peněžitou pokutou do 50.000 K nebo trestem vězení do jednoho měsíce.

Do nálezu o trestu dovolena je stížnost s odkladným účinkem do 14 dnů k nadřízenému politickému úřadu, jenž rozhoduje konečně.

Těmito trestními ustanoveními není nijak obmezeno soudní stíhání osob, provinivších se podle všeobecného trestního zákonníka.