V sídlech revírních rad a to: v Praze, Plzni, Trutnově, Mostě, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Mor. Ostravě a Brně zřizují se hornické rozhodčí soudy.

Výlohy za potřebné místnosti a kancelářské potřeby těchto soudů hradí stejným dílem revírní rady a majitelé dolů dotčeného okresu.

Do působnosti hornických rozhodčích soudů náleží rozhodovati s konečnou platností o odvolání z výroků:

Hornický rozhodčí soud je složen ze 3 zástupců podnikatelů, 3 zástupců zřízenců, 3 zástupců dělníkův a předsedy․ Jako stálý odborný poradce působí zástupce revírního báňského úřadu. Jednotlivé případy rozhodují paritní senáty, složené po třech přísedících z každého zúčastněného odboru. Sestaviti senát náleží předsedovi.

Přísedící navrhují příslušné organisace a potvrzuje ministr veřejných prací, který jmenuje zástupce revírního báňského úřadu. Předsedu volí přísedící. Předsedou může býti jen soudce z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen.

Nebyla-li jeho volba jednomyslná, ustanoví se ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministrem spravedlnosti, jemuž náleží v každém případě potvrditi volbu.

Pro členy rozhodčího soudu stanoví se potřebný počet náhradníků podle § 3; za člena zaneprázdněného, neb odpadlého z jiného důvodu, nastupuje náhradník z jeho skupiny.

Veškeří členové rozhodčího soudu mimo státní úředníky slíbí do rukou předsedy, že budou vykonávati svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství.

Odvolání podá se u rozhodčího soudu písemně a to nejdéle do 14 dnů od doručení rozhodnutí, vzatého v odpor.

Jako členové rozhodčího soudu nesmějí působiti osoby, proti nimž jsou důvody vylučující nebo zamítací podle ustanovení zákona o soudní příslušnosti. O námitkách proti členům rozhoduje soud za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týče.

Líčení před rozhodčím soudem jest veřejné. Rozhodování děje se naprostou většinou hlasů všech členů soudu, kteří se celého líčení zúčastnili. Předseda hlasuje na konec. Zástupce revírního báňského úřadu nesmí býti při hlasování.

Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovati soudruhy z povolání, neb odbornými sdruženími, jednateli, nebo zřízenci jejich. Advokáti z povolání nesmí stran zastupovati.

Rozhodnutí vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejně. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. Soud může také vyřknouti, má-li býti rozhodnutí veřejně vyhlášeno na závodě nebo v novinách.

Jednání před rozhodčím soudem je prosto kolkův a poplatkův.

Úřad člena rozhodčího soudu je čestný. Přísedící má právo pouze na náhradu skutečných výloh. Útraty přísedícím zaměstnancům hradí revírní rada, zaměstnavatelům jejich organisace a státním úředníkům stát, pokud o těchto výlohách soud jinak nerozhodl.

Svévolné vedení sporů trestá se pořádkovými peněžitými pokutami, které připadají revírní radě ve prospěch dobročinných zařízení, a k návrhu strany také přisouzením útrat sporu. Předseda má právo ukládati pořádkové tresty.

Jednání před hornickým rozhodčím soudem řídí se v podstatě v disciplinárních stížnostních věcech pravidly trestního soudního řádu, jinak pravidly civilního řádu soudního.

Narovnání a rozsudky rozhodčího soudu hornického vykonávají se buď soudní exekucí, nebo podle potřeby správními úřady.