Národní shromáždění svolává k volbě presidenta republiky předseda vlády.

Schůze volební budiž svolána nejdéle 14 dní před koncem volebního období presidentova, po případě nejdéle na 14. den ode dne, kdy místo presidentovo se uprázdnilo ( § 59 ústavní listiny).

Schůzi volební řídí předseda sněmovny poslanecké nebo místopředseda jej zastupující jakožto první předseda a předseda senátu nebo místopředseda jej zastupující jako druhý předseda.

Volba koná se ve schůzi veřejné bez jakékoli debaty. Hlasuje se lístky.

Pro jednání platí jednací řád poslanecké sněmovny, pokud zákon neustanovuje odchylek․

Volba může se platně konati za přítomnosti nadpoloviční většiny úhrnného počtu členů jak poslanecké sněmovny, tak i senátu v den volby.

Při prvém hlasování rozhoduje třípětinová většina hlasů přítomných.

Nedosáhne-li se tohoto výsledku při prvém hlasování, hlasuje se po druhé (§ § 6 a 7).

Nemá-li ani druhé hlasování výsledku (§ § 6 a 7), koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří při druhém hlasování dosáhli největšího počtu hlasů.

Při rovnosti hlasů určí se losem, který kandidát má býti pojat do užší volby.

Hlasy odevzdané při užší volbě někomu jinému nežli některému z obou kandidátů do volby té pojatých, jakož i prázdné lístky hlasovací jsou neplatné. Za zvoleného prohlásí se ten z kandidátů, který dosáhl většího počtu hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

Byl-li zvolen presidentem republiky člen senátu nebo poslanecké sněmovny nebo člen vlády, přestane ode dne volby vykonávati svou funkci a složením slibu ( § 65 ústavní listiny) pozbývá tohoto členství.

Zákon tento nabývá účinnosti zároveň s ústavní listinou. Provésti jej ukládá se vládě.