§ 11 zákona ze dne 14. května 1896, č. 74 ř. z., se zrušuje a § 1, odst. 2. jakož i §§ 5, 7, 8, 9, 10 a 12 tohoto zákona nahražují se těmito ustanoveními:
§ 1, odst. 2.
Normální odpočivné státního úředníka nebo státního učitele nesmí býti vyměřeno částkou nižší než 1800 K a normální odpočivné sluhy (podúředníka a sluhy) nižší než 1400 K.
§ 5.
Vdovám po státních úřednících a státních učitelích, zařazených do určité hodnostní třídy, patří pense v této výměře:
1. | Neměl-li manžel ještě nároku na pensi (§§ 1 neb 2 citov. zák.) a zemřel-li za trvání služebního poměru, ve výši 40 % pensijního základu, |
2. | jinak ve výši 2/3 pense, jíž požíval manžel a nebo na kterou by měl právo, nejméně však 40 % a nejvýše 50 % pensijního základu. Vdovská pense nesmí býti však nižší než 1500 K. |
Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li se zaměstnancem ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 let, z nich aspoň po 2 léta za jeho činné služby, a měla-li s ním v této nepřetržité době dítě.
Ostatně platí pro vznik a trvání tohoto práva stejné předpisy, jako pro vdovy.
Za okolností hodných zvláštního zřetele může se povoliti zaopatřovací požitek z cela nebo z části vdově, se kterou vstoupil zaměstnanec do manželství teprve ve výslužbě a nebo v činné službě po 60. roce věku.
§ 7.
Ustanovení § 5 platí též pro vdovy (družky) po státním zaměstnanci náležejícím do kategorie sluhů (podúředníků a sluhů) se změnou, že vdovská pense nesmí býti nižší než 1100 K․
§ 8.
Manželským nebo pozdějším sňatkem legitimovaným, nemanželským a adoptovaným dětem po státních zaměstnancích, jakož i schovancům náleží, pokud jsou nezaopatřeni, příspěvek na výchovu ve výši 1/5 vdovské pense pro každé z nich a to:
1. | Pro dcery nejdéle do dokonalého 24. roku, |
2. | pro syny nejdéle do dokonalého 21. roku, studují-li však na učilišti s řádným prospěchem, až do dokonalého 24. roku. |
Předpokladem práv jest dále:
1. | U dětí adoptovaných a schovanců, že adopce nebo přijmutí stalo se ještě v činné službě zaměstnancově, že zaměstnanec dítě úplně vydržoval až do své smrti, že dítě jest a zůstává nemajetno, |
2. | u dětí nemanželských, že jsou a zůstávají nemajetny a že buď žily se zaměstnancem až do jeho smrti v jeho domácnosti nebo byly ještě za činné služby zaměstnancovy zplozeny a otcovství bylo soudně zjištěno, nebo mimosoudně uznáno. |
Po uvedené době může se příspěvek na výchovu z cela nebo z části povoliti všem uvedeným dětem jenom, jsou-li nemajetny a jsou-li nad to pro těžkou tělesnou neb duševní chorobu úplně neschopny samostatně si opatřiti výživu.
Příspěvek na výchovu pro jedno dítě nesmí převyšovati ročně 1200 K a souhrn příspěvků na výchovu pro všechny děti nesmí převyšovati vdovskou pensi.
Jsou-li děti v zaopatření vdovy, patří příspěvek na výchovu vdově, jinak zákonným zástupcům dětí, po případě zletilým dětem samotným.
Předpokladem práv jest dále:
1. | U dětí adoptovaných a schovanců, že adopce nebo přijmutí stalo se ještě v činné službě zaměstnancově, že zaměstnanec dítě úplně vydržoval až do své smrti, že dítě jest a zůstává nemajetno, |
2. | u dětí nemanželských, že jsou a zůstávají nemajetny a že buď žily se zaměstnancem až do jeho smrti v jeho domácnosti nebo byly ještě za činné služby zaměstnancovy zplozeny a otcovství bylo soudně zjištěno, nebo mimosoudně uznáno. |
Po uvedené době může se příspěvek na výchovu z cela nebo z části povoliti všem uvedeným dětem jenom, jsou-li nemajetny a jsou-li nad to pro těžkou tělesnou neb duševní chorobu úplně neschopny samostatně si opatřiti výživu.
Příspěvek na výchovu pro jedno dítě nesmí převyšovati ročně 1200 K a souhrn příspěvků na výchovu pro všechny děti nesmí převyšovati vdovskou pensi.
Jsou-li děti v zaopatření vdovy, patří příspěvek na výchovu vdově, jinak zákonným zástupcům dětí, po případě zletilým dětem samotným.
§ 9.
Nezaopatřeným dětem úplně osiřelým nebo jim na roveň postaveným patří, případě (§ 8, odst. 3.), může se povoliti na dobu v § 8 uvedenou sirotčí pensi v celkové částce 1/2 vdovské pense, které jejich matka nebo nevlastní matka požívala, případně na kterou by byla měla právo, nejvýše však pro jedno dítě 2000 K.
Jestliže by však úhrn normálních příspěvků na výchovu, který by podle § 8 býval náležel matce, převyšoval pense sirotčí, tedy tato přebývající částka budiž poukázána jako přídavek k pensi sirotčí podle hlav a to tím způsobem, že, kdykoliv některé dítě pozbude práva k pensi, srazí se obnos příspěvků na výchovu, který na toto dítě připadá, a to potud, až ona přebývající částka zmizí úplně a zbude toliko pense sirotčí úplným obnosem.
Pense sirotčí i s přídavky nesmí nikdy býti větší, nežli pense vdovská podle § 5 nebo § 7.
Na děti jmenované v § 8, odst. 2, se ustanovení tohoto paragrafu nevztahuje. Jsou-li tu vedle těchto dětí děti manželské, mající právo na sirotčí pensi, nesmí příspěvky na výchovu prvních se sirotčí pensí a přídavky druhých přesahovati hranici uvedenou v předešlém odstavci.
Mají-li nebo získají-li děti v § 8, odst. 2, jmenované ještě jiný nárok na příspěvek na výchovu nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných prostředků veřejných, započte se tento požitek do příspěvků na výchovu, jenž dítěti náleží podle tohoto zákona.
§ 9 a.
V případech § 5, poslední odstavec, mohou se povoliti příspěvky na výchovu a sirotčí pense i dětem.
§ 10.
Běžné normální zaopatřovací požitky vdovy a dětí státního zaměstnance, který zemřel ve výslužbě, nesmějí dohromady přesahovati normální výslužné zemřelého, nesmějí však býti nikdy vyměřeny pro vdovy po státních úřednících, státních učitelích částkou nižší než 1500 K a pro vdovy po sluzích (podúřednících a sluzích) 1100 K.
§ 12.
Pozůstalým po státním zaměstnanci, který zemřel v činné službě, nebo ve výslužbě, náleží bez ohledu na jiné zákonné zaopatřovací požitky úmrtné ve výši 3měsíční částky pensijní základny nebo skutečně požívaného výslužného.