Politickou správu obstarává v I. stolici okresní politická správa v Hlučíně, v II. stolici zplnomocněný komisař republiky Československé pro Ratibořsko v Opavě a v III. stolici příslušné ministerstvo.

Základem §u 18 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., upravují se poměry domovského práva tak, že všechny osoby, jež se staly podle čl. 84. mírové smlouvy s Německem ipso facto státními občany československými, nabývají 1. květnem 1920 domovského práva v té obci odstoupeného území, v níž měly v den účinnosti smlouvy řádné bydliště, pokud nenabývají osoby ty samostatně podle domovského zákona práva domovského v obci jiné.

Co do práva tiskového, spolkového a shromažďovacího platí dosavadní předpisy říšskoněmecké.

Živnostníci, kteří před zavedením československého zákonodárství nabyli oprávnění k provozování nějaké živnosti, neb jiné podobné výdělečné činnosti, byť by činnost ta pod živnostenský řád v republice Československé platný nespadala, mohou takovéto oprávnění provozovati i dále, aniž by bylo třeba nového ohlášení, nové koncese, nové licence, průkazu způsobilosti apod. podle předpisů československých. Způsob provozování takovýchto oprávnění a případné upravení provozování řídí se však podle předpisů československých. Odnětí oprávnění živnostenských a podobných jest přípustno jen v případech, československým zákonodárstvím stanovených. Osoby, mající na odstoupeném území právo domovské, mohou býti dispensí zplnomocněného komisaře osvobozeny až nadále od průkazu způsobilosti pro živnosti, i když tu není podmínek v československých předpisech stanovených, je-li však způsobilost jiným přiměřeným způsobem prokázána. Pokud organisace živnostenských společenstev nebude podle československého živnostenského řádu provedena, odpadá spolupůsobení společenstev v případech, československým zákonodárstvím stanovených.

Zplnomocněný komisař určí, kterým dnem nabudou účinnosti československé zákony spořitelen se týkající.

Až do definitivní úpravy vedení státních matrik v Československé republice povedou dosavadní občanské matriční úřady matriky dále podle předpisů dosud na Hlučínsku platných. Československé předpisy o vedení občanských matrik politickými úřady I. stolice se na postoupené území nevztahují.

Zplnomocněný komisař jest oprávněn, aby dohodou s příslušným zástupcem německé vlády mohl v případě potřeby připustiti vzájemný výkon zvěrolékařské praxe hlučínskými zvěrolékaři v pohraničním území německém a naopak.

Co do způsobilosti a všeobecných náležitostí lesního personálu všeho druhu povoluje se přechodné období tří let, v němž jest se podrobiti dodatečně předepsaným zkouškám, pokud nemůže řečený personál prokázati předepsané způsobilosti nebo předepsaných všeobecných náležitostí školními nebo zkušebními vysvědčeními. O rovnocennosti způsobilosti nebo všeobecných náležitostí jinak prokázaných rozhoduje zplnomocněný komisař. V případech zřetele hodných může ministerstvo zemědělství prominouti nedostatek formálního průkazu způsobilosti nebo všeobecných náležitostí.

Příslušným ku provádění zákona a nařízení, týkajících se péče o válečné poškozence v přičleněném území jest Zemský úřad pro péči o válečné poškozence v Brně pro Moravu a Slezsko. V Hlučíně zřizuje se okresní úřadovna pro péči o válečné poškozence.

Pokud nejsou splněny všechny předpoklady zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, a nebudou provedeny sociálně-lékařské prohlídky válečných invalidů, stanovené nařízením ze dne 23. dubna 1919, č. 224 Sb. z. a n., budou válečným poškozencům, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n., ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., a kteří dostávali od německé vlády důchod podle ustanovení obdobných zákonů německých, vypláceny jejich dosavadní požitky podle německých předpisů v dosavadní výši jako súčtovatelná záloha na důchody podle zákona posléz citovaného v československé měně.

Z provádění přechodního ustanovení bodu 2. vzniklé rozdíly ve výši důchodů podle zákonodárství německého a československého budou súčtovány tak, že případné přeplatky nebudou od důchodců požadovány zpět a budou súčtovány na kap. XXI., tit. 4., § 2, pol. 1. a 2., státního rozpočtu pro rok 1920. Případné nedoplatky budou důchodcům za dobu po 1. květnu 1920 po súčtování z téže rozpočtové položky doplaceny.

Na válečné poškozence, jimž budou vypláceny súčtovatelné zálohy na důchody podle ustanovení bodů 2. a 3., nevztahují se ustanovení zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., u státním příspěvku vyživovacím.

Válečným poškozencům, kteří podle zákonných ustanovení německých, obdobných s československými zákony v bodu 2. uvedenými, měli již před vydáním tohoto nařízení nárok na důchody válečných poškozenců, avšak důchody tyto nebyly jim dosud přiznány neb byly sice přiznány, avšak nebyly placeny, budou vypláceny:

za dobu od 1. února 1920 do 1. května 1920 tyto podle německého zákonodárství přiznané neb patřící důchody v československé měně, bez dalšího súčtování z položky státního rozpočtu, v bodu 3. uvedené;

od 1. května 1920 tyto důchody podle ustanovení bodu 2. a 3.

Na odstoupeném území převezme dělnické úrazové pojištění dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně, pokud se nejedná o zřízence železniční, kteří podle článku III. zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., jsou ministerstvem sociální péče zproštěni povinnosti býti pojištěni u územní úrazové pojišťovny. Pro tyta železniční zaměstnance platí příslušné předpisy československé.

Pojištění bude s právní platností od 1. ledna 1920 podle zákonů a nařízení československých prováděno, pokud nejsou v následujícím stanoveny výjimky.

Jako I. stolice jest v tomto oboru činna okresní správa politická v Hlučíně a báňský revírní úřad v Moravské Ostravě. Druhou stolicí jest zplnomocněný komisař a báňské hejtmanství v Brně, třetí ministerstvo sociální péče. Dozorčím úřadem jest až do dalšího ustanovení zplnomocněný komisař. Rozhodčím soudem ve smyslu §u 38 zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 188 ř. z., jest rozhodčí soud dělnické úrazové pojišťovny v Brně a co do horníků expositura tohoto soudu v Moravské Ostravě.

Výměry, vydané po 1. lednu 1920 od německých nositelů pojištění, budou novými nositeli pojištění vyžádány a po jejich přizpůsobení znovu vydány.

Podniky, které podléhají podle německo-říšského pojišťovacího řádu pojistné povinnosti, zůstávají i nadále podrobeny této povinnosti. Pojistnou povinnost podniků, vstupujících nově do pojištění, dlužno posuzovati podle zákonů a nařízení československých. O nárocích na odškodné oněch dělníků a pomocných úředníků, kteří podle říšsko-německého pojišťovacího řádu, ale ne též podle zákonů československých, podléhají povinnosti pojišťovací, bude rozhodnuto, přihodil-li se úraz po 30. dubnu 1920, podle zákonů československých.

Podniky, které podle uvedených předpisů německo-říšského pojišťovacího řádu, ne však též podle zdejších předpisů, jsou pojištěním povinny, budou s platností od 1. ledna 1920 podle nařízení ze dne 6. června 1914, č. 743 ř, z., a podle nařízení ze dne 18. listopadu 1919, č. 612 Sb. z. a n., zařaděny a jest jim nadále platiti příspěvky podle tohoto zařadění a podle tarifu nového nositele pojištění podle československých předpisů v československé měně.

Dělnická úrazová pojišťovna v Brně převezme až nadále výplatu úrazových rent německými nositeli pojištění do 31. prosince 1919 pravoplatně přiznaných, mají-li příjemci rent dne 1. května 1920 v odstoupeném území své trvalé bydliště. Tyto výplaty rent poskytují se zatím na účet československého státu.

Všecky nové úhrady a přeměny jakož i všecka zastavení takovýchto rent budou posuzovány co do výše a trvání nároků na rentu, jakož i ve všech ostatních směrech podle práva československého, pokud nejsou dosavadní zákonné předpisy říšsko-německé poživateli důchodů příznivější.

Před 1. lednem 1920 nastalé úrazy, o nichž v době nabytí platnosti tohoto nařízení nebylo pravoplatně rozhodnuto, budou novým nositelem úrazového pojištění nebo zaopatření vyřízeny, a to, pokud jde o výši neb trvání nároků na důchod podle ustanovení odstavce 8. Totéž platí, byl-1i úraz před 1. lednem 1920 nastalý teprve po platnosti tohoto nařízení ohlášen aneb byl-li na základě takovéhoto úrazu teprve po této době přihlášen narok.

Co do nové úpravy, přeměny neb zastavení takovýchto důchodů platí předpisy bodu 8.

Pro postoupené území hlučínské zřizuje se okresní nemocenská pokladna v Hlučíně, u níž jsou všecky osoby pojištěny, na něž se podle předpisů československých povinnost nemocenského pojištění vztahuje, pokud osoby tyto nebyly členy nemocenské pokladny horního bratrstva v Tarnovci. Ve příčině správy okresní nemocenské pokladny hlučínské až do provedení voleb opatří zplnomocněný komisař čeho třeba.

Osoby v přičleněném území bydlící, dosud u horního bratrstva v Tarnovci pro případ nemoci pojištěné, přikazují se s právní platností ode dne 4. února 1920 nemocenské pokladně bratrské pokladny Vítkovických dolů kamenouhelných v Moravské Ostravě.

Pojištěné osoby, jež před 1. květnem 1920 ve stav nemocných vstoupily, budou co do svých nároků z pojištění buď podle předpisů dosud platných aneb podle předpisů československých posuzovány podle toho, zda dřívější aneb nynější předpisy jsou pro pojištěné příznivější.

Ve všech případech onemocnění, způsobených úrazy podnikovými, nastává - a to i tenkráte, událo-li se onemocnění před 1. květnem 1920 - v poměru k novému nositeli úrazového pojištění nebo zaopatření povinnost regresní již počátkem 5. týdne po úrazu.

Nemocenské příspěvky pojišťovací jest odváděti ve statutární výši novým nositelům pojištění, a to okresní nemocenské pokladně v Hlučíně od 1. května 1920, československé nemocenské pokladně státních drah a bratrské pokladně od 4. února 1920.

Ukáže-li likvidace závodních a jiných pokladen nemocenských, jež v odstoupeném území byly nositeli povinného nemocenského pojištění a jež nyní budou rozpuštěny, čistý přebytek, povinnosti přesahující, buď přebytek ten odevzdán okresní nemocenské pokladně v Hlučíně. Zplnomocněný komisař určí, zda takovýchto nadbytků jest užíti jako fondu ku zvýšení nároků pojistných oněch osob pojištěných, které byly členy rozpuštěné pokladny.

Působnost Zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Opavě rozšiřuje se též na zabraná území. Pojištění přejímá se od 1. ledna 1920.

Zaměstnanci, podléhající dnem 1. ledna 1920 podle německých zákonů o pojištění zaměstnanců a též podle zákonů a nařízení československých povinnosti pojistné, zařadí se dnem 1. ledna 1920 do tříd platových, československými předpisy stanovených, a předepíší se podle toho příspěvky, nebyly-li obdobné příspěvky za dobu po 1. lednu 1920 již příslušnému německému místu zaplaceny.

Zaměstnanci, podléhající podle německých, ne však podle československých předpisů povinnosti pojistné, pokračují v pojištění na základě zákonů československých. Nároky jich posuzovati jest podle zákonů československých, a to i tenkráte, když nárok na požitky vznikl sice před 31. prosincem 1919, aniž by o něm bylo do 30. dubna 1920 pravoplatně rozhodnuto říšsko-německým nositelem pojištění, pokud dosavadní předpisy říšsko-německé nejsou oprávněnému příznivější.

Renty, německou zemskou pojišťovnou do 31. prosince 1919 pravoplatně přiřknuté, budou Zemskou úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Opavě, zatím na účet československého státu, dále vypláceny, pokud důchodci mají své řádné bydliště v odstoupeném území.

Jak v případech až do 31. prosince 1919 pravoplatně rozhodnutých, tak i v případech, v nichž v době od 1. ledna 1920 až do účinnosti tohoto nařízení nastal případ, pro nějž pojištění platí, budou nové úpravy, přeměny a nastavení rent co do trvání a výše nároků posuzovány podle zákonů československých, pokud dosavadní předpisy říšsko-německé nejsou oprávněnému příznivější.

Co do práva zaměstnavatele strhovati pojištěnému při výplatě platů na něj připadající díl prémie, platí až do dne účinnosti tohoto nařízení ustanovení §u 179 německého zákona a pojištění zaměstnanců.

Německé předpisy, jimiž upraveno dělnické pojištění starobní a invalidní a pojištění pozůstalých, pozbývají platnosti 1. květnem 1920. Osoby, které toho dne tohoto pojištění byly účastny, pokračují v pojištění v prvé třídě platové podle československého zákona o pensijním pojištění. Provádění tohoto pojištění přejímá Zemská úřadovna Všeobecného ústavu pensijního v Opavě počínaje dnem 1. ledna 1920. Z pojistných příspěvků nese dvě třetiny stát, jednu šestinu zaměstnanec, a jednu šestinu zaměstnavatel.

Ve všech ostatních směrech platí obdobně to, co řečeno v §u 7 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

Členové báňských osazenstev, která byla dosud pojištěna u horního bratrstva v Tarnovci, pokračují v pojištění nemocenském a provisijním u bratrské pokladny Vítkovických dolů kamenouhelných podle stanov této pokladny, k tomu účelu pozměněných, zaručujících jim výhody aspoň v rozsahu dosavadního zákonodárství istanov.

Pokud jest obnosy v markách přepočítati na měnu československou, stanoví se prozatím přepočítávací kurs 1 marka = 1 Kč. Ustanovení přepočítávacího kursu stane se později a budou pak případné větší nároky, z definitivního ustanovení kursu vyplývající, uspokojeny.

Úprava pensijního, starobního a invalidního pojištění a pojištění pozůstalých zaměstnanců pruských státních drah provedena bude zvláštními předpisy.

Smlouvy pojišťovací proti škodám, následkům tělesných úrazů a povinného ručení, uzavřené obyvateli Hlučínska se soukromými pojišťovnami říšsko-německými neb pojišťovnami z jiného cizího státu, které byly na Hlučínsku až dosud zastoupeny, a které nemají oprávnění obchodovati v republice Československé, zůstávají v platnosti až do konce běžícího pojišťovacího období; smlouvy s těmito pojišťovnami po dni, kdy počíná účinnost tohoto nařízení, nově uzavřené nebo obnovené, nesmí býti sjednány na dobu delší jednoho roku.

Uzavírání nových pojišťovacích smluv na život říšsko-německými a jinými cizími pojišťovnami soukromými, které byly na Hlučínsku až dosud zastoupeny a nejsou oprávněny k obchodování v Československé republice, jest prozatím přípustno až do dne, který později určí zplnomocněný komisař zvláštním nařízením, pokud pojistník z vlastního popudu o uzavření smlouvy usiluje. K činnosti ziskatelské (akvisiční) buď agenty neb jakýmikoli prostředky reklamními zmíněné pojišťovny nejsou oprávněny.

Plnění obou smluvních stran z pojišťovacíchsmluv po dni účinnosti tohoto nařízení uzavřených jsou splatna v československé měně.

Zúčastněné pojišťovny jsou povinny předložiti nejdéle do 30. června 1920 úřadu zplnomocněného komisaře pravoplatné vyjádření, že se hořejším předpisům podrobují.

V oboru zásobování lidu nevstoupí v přičleněném území tyto předpisy v platnost:

Příslušnost Zemského obilního ústavu v Opavě rozšiřuje se také na Hlučínsko.

Platnosti v přičleněném území nenabývá § 6 ř. z. školského ze dne 1. května 1869, č. 62 ř. z., a § 2 řádu školského a vyučovacího (ministerské nařízení ze dne 29. září 1905, č. 159 ř. z.). Zplnomocněný komisař určí, kterým dnem nabudou na území tom účinnosti §§ 70 a 71 ř. z. o obecných školách. Vyučovací řečí na školách na Hlučínsku jest, s výhradou ustanovení § 5 zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., čeština. Úprava vyučování na jednotlivých školách na tomto základě po dobu přechodnou zůstavuje se rozhodnutí zplnomocněného komisaře. Na přání obyvatelstva může býti zavedena na jednotlivých školách němčina zplnomocněným komisařem po vyšetření směrodatných poměrů jako předmět vyučovací.

Příslušnost zemského úřadu školského připadá zplnomocněnému komisaři republiky Československé pro Ratibořsko, jenž ku vyřizování této agendy může použíti zemské školní rady v Opavě. Dokud nebude na odstoupeném území zřízena okresní školní rada., vykonává funkce její přednosta okresní politické správy v Hlučíně. Tamtéž ustanovuje se okresní školní inspektor pro obvod okresní politické správy hlučínské.

Ukládání pokut pro zanedbávání školní návštěvy (§ 7, bod 7., zákona o dozoru nad školami ze dne 28. února 1870, č. 18 z. z.) přísluší okresní správě politické, pokud zplnomocněný komisař nepřenese příslušnosti této na místní školní radu.

Učitelé a učitelky státu německého, již v době přičlenění v území tomto působili, mohou býti propuštěni ze služby bez jakýchkoli nároků proti republice Československé po tak dlouho, pokud o jejich případném převzetí do služby republiky Československé nebude definitivně rozhodnuto a pokud jim nebude vydán ustanovovací dekret. Měsíční lhůta, stanovená § 1 zákona ze dne 12. února 1920, č. 203 Sb. z. a n., o služebním slibu učitelstva škol obecných a občanských, počíná dnem, kdy vstoupí toto nařízení v účinnost.

Pro přičleněné území jsou činnými berní úřad, berní správa a evidence katastru pro daň pozemkovou v Hlučíně.

Pro nové území jest příslušným finanční inspektorát v Opavě, okresní důchodkový soud, finanční inspektorát pro trestní důchodkové věci v Opavě, jakož i poplatkový úřad v Opavě.

V oboru finanční správy jest druhou instancí finanční ředitelství v Opavě a třetí instancí ministerstvo financí.

V přičleněném území nabývají přímé daně platnosti dnem 1. dubna 1920 podle těchto ustanovení:

Daně reální:

Daně osobní:

O oprávnění samosprávných korporací k ukládání přirážek ku státním daním platí ustanovení československá s tou úchylkou, že pro účely obecní mohou býti přirážky ukládány také ku dani z příjmu.

Co se týče příjmů místně na obec vázaných, má obec, ve které daň z příjmu a daň důchodová se neukládá, právo ukládati přirážky pouze ku části daně z příjmu a daně důchodové, připadající poměrně na tyto příjmy.

Přímé daně i s přirážkami vybírá podle příslušných předpisů československých berní úřad v Hlučíně.

Při úpravě pozemkových poměrů uvádí se v platnost zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového, jakož i zákony a nařízení k jeho provedení vydané. Lhůty v § 5 nařízení vlády ze dne 9. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n., o vyšetření a uvedení v patrnost zabraného majetku pozemkového uvedené počínají dnem, kdy toto nařízení vejde v účinnost.

Zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům prozatím účinnosti nenabývá.

Příslušnost Zemské správní komise pro Slezsko v Opavě rozšiřuje se na území hlučínské, jež tvoří samostatný silniční okres.

Zplnomocněnému komisaři jest zůstaveno, aby ve smyslu zemského zákona ze dne 13. července 1898, č. 33 Sb. z. a n., provedl co nejdříve volbu okresního silničního výboru, případně přenesl správu silničního okresu na okresní správní komisi. Až do zahájení činnosti silničního výboru, případně okresní správní komise, obstarávána bude správa krajských silnic na Hlučínsku správou státních silnic v Opavě.

Velkostatkářské obvody na Hlučínsku spojují se s obcemi, v nichž se nalézají, vždy v jednu obec místní.