Politickou správu obstarává v I. stolici okresní politická správa v Hlučíně, v II. stolici zplnomocněný komisař republiky Československé pro Ratibořsko v Opavě a v III. stolici příslušné ministerstvo.

Základem §u 18 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., upravují se poměry domovského práva tak, že všechny osoby, jež se staly podle čl. 84. mírové smlouvy s Německem ipso facto státními občany československými, nabývají 1. květnem 1920 domovského práva v té obci odstoupeného území, v níž měly v den účinnosti smlouvy řádné bydliště, pokud nenabývají osoby ty samostatně podle domovského zákona práva domovského v obci jiné.

Co do práva tiskového, spolkového a shromažďovacího platí dosavadní předpisy říšskoněmecké.

Živnostníci, kteří před zavedením československého zákonodárství nabyli oprávnění k provozování nějaké živnosti, neb jiné podobné výdělečné činnosti, byť by činnost ta pod živnostenský řád v republice Československé platný nespadala, mohou takovéto oprávnění provozovati i dále, aniž by bylo třeba nového ohlášení, nové koncese, nové licence, průkazu způsobilosti apod. podle předpisů československých. Způsob provozování takovýchto oprávnění a případné upravení provozování řídí se však podle předpisů československých. Odnětí oprávnění živnostenských a podobných jest přípustno jen v případech, československým zákonodárstvím stanovených. Osoby, mající na odstoupeném území právo domovské, mohou býti dispensí zplnomocněného komisaře osvobozeny až nadále od průkazu způsobilosti pro živnosti, i když tu není podmínek v československých předpisech stanovených, je-li však způsobilost jiným přiměřeným způsobem prokázána. Pokud organisace živnostenských společenstev nebude podle československého živnostenského řádu provedena, odpadá spolupůsobení společenstev v případech, československým zákonodárstvím stanovených.

Zplnomocněný komisař určí, kterým dnem nabudou účinnosti československé zákony spořitelen se týkající.

zrušen

Zplnomocněný komisař jest oprávněn, aby dohodou s příslušným zástupcem německé vlády mohl v případě potřeby připustiti vzájemný výkon zvěrolékařské praxe hlučínskými zvěrolékaři v pohraničním území německém a naopak.

Co do způsobilosti a všeobecných náležitostí lesního personálu všeho druhu povoluje se přechodné období tří let, v němž jest se podrobiti dodatečně předepsaným zkouškám, pokud nemůže řečený personál prokázati předepsané způsobilosti nebo předepsaných všeobecných náležitostí školními nebo zkušebními vysvědčeními. O rovnocennosti způsobilosti nebo všeobecných náležitostí jinak prokázaných rozhoduje zplnomocněný komisař. V případech zřetele hodných může ministerstvo zemědělství prominouti nedostatek formálního průkazu způsobilosti nebo všeobecných náležitostí.

Příslušným ku provádění zákona a nařízení, týkajících se péče o válečné poškozence v přičleněném území jest Zemský úřad pro péči o válečné poškozence v Brně pro Moravu a Slezsko. V Hlučíně zřizuje se okresní úřadovna pro péči o válečné poškozence.

Pokud nejsou splněny všechny předpoklady zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, a nebudou provedeny sociálně-lékařské prohlídky válečných invalidů, stanovené nařízením ze dne 23. dubna 1919, č. 224 Sb. z. a n., budou válečným poškozencům, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n., ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., a kteří dostávali od německé vlády důchod podle ustanovení obdobných zákonů německých, vypláceny jejich dosavadní požitky podle německých předpisů v dosavadní výši jako súčtovatelná záloha na důchody podle zákona posléz citovaného v československé měně.

Z provádění přechodního ustanovení bodu 2. vzniklé rozdíly ve výši důchodů podle zákonodárství německého a československého budou súčtovány tak, že případné přeplatky nebudou od důchodců požadovány zpět a budou súčtovány na kap. XXI., tit. 4., § 2, pol. 1. a 2., státního rozpočtu pro rok 1920. Případné nedoplatky budou důchodcům za dobu po 1. květnu 1920 po súčtování z téže rozpočtové položky doplaceny.

Na válečné poškozence, jimž budou vypláceny súčtovatelné zálohy na důchody podle ustanovení bodů 2. a 3., nevztahují se ustanovení zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., u státním příspěvku vyživovacím.

Válečným poškozencům, kteří podle zákonných ustanovení německých, obdobných s československými zákony v bodu 2. uvedenými, měli již před vydáním tohoto nařízení nárok na důchody válečných poškozenců, avšak důchody tyto nebyly jim dosud přiznány neb byly sice přiznány, avšak nebyly placeny, budou vypláceny:

za dobu od 1. února 1920 do 1. května 1920 tyto podle německého zákonodárství přiznané neb patřící důchody v československé měně, bez dalšího súčtování z položky státního rozpočtu, v bodu 3. uvedené;

od 1. května 1920 tyto důchody podle ustanovení bodu 2. a 3.

Na odstoupeném území převezme dělnické úrazové pojištění dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně, pokud nejde o zřízence železniční, kteří podle čl. III. zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků, jsou ministerstvem sociální péče zproštěni povinnosti býti pojištěni u územní úrazové pojišťovny. Pro tyto železniční zaměstnance platí příslušné předpisy československé.

Pojištění bude prováděno s právní platností od 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923) podle právních předpisů československých.

Jako první stolice jest v tomto oboru činna okresní správa politická v Hlučíně a báňský revírní úřad v Moravské Ostravě. Druhou stolicí jest zplnomocněný komisař a báňské hejtmanství v Brně, třetí ministerstvo sociální péče, po případě ministerstvo veřejných prací. Dozorčím úřadem jest až do dalšího ustanovení zplnomocněný komisař. Rozhodčím soudem po rozumu § 38 zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z roku 1888, o pojištění dělníků pro případ úrazu, jest rozhodčí soud dělnické úrazové pojišťovny v Brně a co do horníků expositura tohoto soudu v Moravské Ostravě.

Výměry, vydané od německých nositelů pojištění po 1. lednu 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, po 16. březnu 1923), budou novými nositeli pojištění vyžádány a po přizpůsobení znovu vydány.

Podniky, které podléhají podle německého říšského pojišťovacího řádu pojistné povinnosti, jsou i nadále podrobeny této povinnosti. Pojistnou povinnost podniků, vstupujících nově do pojištění, dlužno posuzovati podle právních předpisů československých. O nárocích na odškodné oněch dělníků a pomocných úředníků, kteří podle německého říšského pojišťovacího řádu, ale ne též podle právních předpisů československých, podléhají povinnosti pojišťovací, bude rozhodnuto, přihodil-li se úraz po 30. dubnu 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, po 15. březnu 1923), podle právních předpisů československých.

Podniky, které podle uvedených předpisů německého říšského pojišťovacího řádu, ne však též podle zdejších předpisů, jsou pojištěním povinny, budou s platností od 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923) podle nařízení ze dne 6. července 1914, č. 143 ř. z., kterým vřaďují se do nebezpečenských tříd podniky úrazovému pojištění podrobené a stanoví se procentní sazby těchto tříd na dobu od 1. ledna 1915 až do 31. prosince 1919, a podle nařízení ze dne 18. listopadu 1919, č. 612 Sb. z. a n., kterým zachovává se v platnosti nařízení č. 143/1914 ř. z., zařaděny a jest jim nadále platiti příspěvky podle tohoto zařadění a podle tarifu nového nositele pojištění podle československých právních předpisů v československé měně.

Úrazová pojišťovna dělnická pro Moravu a Slezsko v Brně převezme až nadále výplatu úrazových rent, německými nositeli pojištění do 31. prosince 1919 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 15. března 1923) pravoplatně přiznaných, zvolil-li si důchodce v době do 31. prosince 1921 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 31. prosince 1923) (rozhodná doba) na území odstoupeném své bydliště, bydlí-li od té doby nepřetržitě v republice Československé a nastal-li úraz, z něhož svůj nárok odvozuje, v podniku ležícím na území odstoupeném; je-li však důchodce státním občanem československým, nevyžaduje se, aby úraz nastal v podniku ležícím na území odstoupeném a aby důchodce bydlel od rozhodné doby nepřetržitě v republice Československé. Tyto výplaty rent poskytují se - pokud se nedosáhne úhrady z provedení čl. 312 mírové smlouvy Versailleské - na účet československého státu.

O nárocích z úrazů, o nichž nebylo ještě pravoplatně rozhodnuto, rozhodne nový nositel pojištění podle právních předpisů československých. Při úrazech, jež utrpěli důchodci, bydlící v rozhodnou dobu (§ 5, odst. 7.) v obcích Hati a Pišti, v čase od 1. ledna 1920 do 16. března 1923 buď v těchto obcích nebo v ostatním Německu, budiž zjištěn roční započitatelný výdělek dle výdělku dělníka stejné kategorie, pracujícího v podobném podniku na Hlučínsku (dle obdoby § 6, odst. 2., zákona č. 1/1888 ř. z.).

Pro odstoupené území hlučínské zřizuje se okresní nemocenská pokladna v Hlučíně, u níž jsou pojištěny všechny osoby, na něž se podle právních předpisů československých vztahuje povinnost nemocenského pojištění, pokud osoby tyto nebyly členy nemocenské pokladny horního bratrstva v Tarnovci. Ve příčině správy okresní nemocenské pokladny hlučínské až do provedení voleb opatří zplnomocněný komisař, čeho třeba.

Nemocenské pojištění osob, zaměstnaných v odstoupeném území v hornictví (§ 131 o. h. z.), upravuje § 8 a), odst. 1.

Pojištěné osoby, jež před 1. květnem 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, před 16. březnem 1923) vstoupily do stavu nemocných, budou co do svých nároků z pojištění posuzovány podle právních předpisů československých.

Ve všech případech onemocnění, způsobených úrazy podnikovými, nastává - a to i tenkráte, událo-li se onemocnění před 1. květnem 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, před 16. březnem 1923) - v poměru k novému nositel úrazového pojištění nebo zaopatření povinnost regresní již počátkem pátého týdne po úrazu.

Nemocenské příspěvky pojišťovací jest odváděti ve statutární výši novým nositelům pojištění, a to okresní nemocenské pokladně v Hlučíně od 1. května 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923), československé nemocenské pokladně státních drah a bratrské pokladně od 4. února 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923).

Ukáže-li likvidace závodních a jiných pokladen nemocenských, jež v odstoupeném území byly nositeli povinného nemocenského pojištění a jež nyní budou rozpuštěny, čistý přebytek, povinnosti přesahující, buď přebytek ten odevzdán okresní nemocenské pokladně v Hlučíně. Zplnomocněný komisař určí, zda takovýchto nadbytků jest užíti jako fondu ke zvýšení nároků pojistných oněch osob pojištěných, které byly členy rozpuštěné pokladny.

Působnost zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Opavě rozšiřuje se též na odstoupené území. Pojištění přejímá se od 1. ledna 1920, a pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923.

Zaměstnanci, podléhající dnem 1. ledna 1920 podle německých právních předpisů o pojištění zaměstnanců a též podle právních předpisů československých povinnosti pojistné, zařadí se dnem 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, dnem 16. března 1923) do tříd platových československými předpisy stanovených a předepíší se podle toho příspěvky, nebyly-li obdobné příspěvky za dobu po 1. lednu 1920, pokud se týče 15. březnu 1923 již příslušnému německému místu zaplaceny. Nastane-li u osob tu jmenovaných pojistný případ, započítává se i případná doba ztrávená v pojištění povinném podle německých právních předpisů.

Zaměstnanci, podléhající dnem 1. ledna 1920 povinnosti pojistné podle německých, nikoliv však podle československých právních předpisů, pokračují od 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, od 16. března 1923) v pojištění podle právních předpisů československých, při čemž doba ztrávená v povinném pojištění podle německých právních předpisů se započítává.

Důchody, říšskou německou pojišťovnou pro zřízence do 31. prosince 1919 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 15. března 1923) pravoplatně přiřčené, budou dále vypláceny zemskou úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Opavě pod podmínkou, že důchodce zvolil si do 31. prosince 1921 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 31. prosince 1923) (rozhodná doba) na odstoupeném území své bydliště, bydlí-li od té doby nepřetržitě v republice Československé a nastal-li pojistný případ, z něhož svůj nárok odvozuje, ze zaměstnání v podniku ležícím na odstoupeném území; je-li však důchodce státním občanem československým, nevyžaduje se, aby pojistný případ nastal ze zaměstnání v podniku ležícím na území odstoupeném a aby důchodce bydlel od rozhodné doby nepřetržitě v republice Československé.

O nárocích z pojistných případů, o nichž nebylo do 30. dubna 1920, pokud se týče do 15. března 1923 ještě pravoplatně rozhodnuto, rozhodne nový nositel podle právních předpisů československých.

Německé právní předpisy, jimiž upraveno dělnické pojištění starobní a invalidní a pojištění pozůstalých, pozbývají platnosti dne 30. dubna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, dne 15. března 1923) (rozhodný den). Osoby, jejichž nároky z povinného pojištění invalidního a starobního podle příslušných právních předpisů německých v rozhodný den ještě nezanikly, pokračují v pojištění v prvé třídě platové podle československého zákona o pensijním pojištění, při čemž doba ztrávená v povinném pojištění podle německých právních předpisů se započítává; osoby však, jež v rozhodný den nebyly zaměstnány v podniku ležícím na odstoupeném území, mají nárok na pokračování v pojištění jen tehdy, vstoupily-li do takového zaměstnání nejpozději do šesti měsíců po rozhodném dni a měly-li v rozhodný den na odstoupeném území bydliště. Provádění tohoto pojištění přejímá zemská úřadovna Všeobecného pensijního ústavu v Opavě počínaje dnem 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, dnem 16. března 1923) až do 1. července 1926, t. j. do doby, kdy nabudou účinnosti ustanovení o invalidním a starobním pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Z pojistného podle předpisů o pensijním pojištění hradí 2/3 stát, 1/6 zaměstnavatel a 1/6 zaměstnanec.

Důchody, příslušnými říšskoněmeckými nositeli pojištění do 31. prosince 1919 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 15. března 1923) pravoplatně přiřčené, budou dále vypláceny zemskou úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Opavě pod podmínkou, že důchodce zvolil si do 31. prosince 1921 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 31. prosince 1923) (rozhodná doba) na odstoupeném území bydliště, bydlí-li od té doby nepřetržitě v republice Československé a nastal-li pojistný případ, z něhož svůj nárok odvozuje, ze zaměstnání v podniku ležícím na odstoupeném území; je-li však důchodce státním občanem československým, nevyžaduje se, aby pojistný případ nastal ze zaměstnání v podniku ležícím na území odstoupeném a aby důchodce bydlel od rozhodné doby nepřetržitě v republice Československé.

O nárocích z pojistných případů, o nichž nebylo do 30. dubna 1920, pokud se týče do 15. března 1923 ještě pravoplatně rozhodnuto, rozhodne nový nositel podle právních předpisů československých.

Úhradu pojistných závazků, uložených tímto nařízením československým nositelům pojištění podle §§ 7 a 8, poskytne stát, pokud se nedocílí úhrady z pojistného, po případě z provedení čl. 312 mírové smlouvy Versailleské.

Pokud v pojištění podle §§ 7 a 8 pro zařazení, přiznání a výši pojistných dávek směrodatnou je výše služného nebo výdělku, budiž pro zařazení pojištěnce a výměru dávek důchodců z obcí Hati a Piště za dobu povinného pojištění před 16. březnem 1923 vzato za základ služné (výdělek), jehož požíval zaměstnanec stejné kategorie, pracující v podobném podniku na Hlučínsku.

Pokud je částky v markách přepočítati na měnu československou a pokud neplatí zvláštní ustanovení § 5, odst. 8., poslední věta, a § 8, odst. 5., stanoví se prozatím přepočítací kurs 1 marka = 1 Kč.

Úprava pensijního, starobního a invalidního pojištění a pojištění pozůstalých zaměstnanců pruských státních drah provedena bude zvláštními předpisy.

Smlouvy pojišťovací proti škodám, následkům tělesných úrazů a povinného ručení, uzavřené obyvateli Hlučínska se soukromými pojišťovnami říšsko-německými neb pojišťovnami z jiného cizího státu, které byly na Hlučínsku až dosud zastoupeny, a které nemají oprávnění obchodovati v republice Československé, zůstávají v platnosti až do konce běžícího pojišťovacího období; smlouvy s těmito pojišťovnami po dni, kdy počíná účinnost tohoto nařízení, nově uzavřené nebo obnovené, nesmí býti sjednány na dobu delší jednoho roku.

Uzavírání nových pojišťovacích smluv na život říšsko-německými a jinými cizími pojišťovnami soukromými, které byly na Hlučínsku až dosud zastoupeny a nejsou oprávněny k obchodování v Československé republice, jest prozatím přípustno až do dne, který později určí zplnomocněný komisař zvláštním nařízením, pokud pojistník z vlastního popudu o uzavření smlouvy usiluje. K činnosti ziskatelské (akvisiční) buď agenty neb jakýmikoli prostředky reklamními zmíněné pojišťovny nejsou oprávněny.

Plnění obou smluvních stran z pojišťovacíchsmluv po dni účinnosti tohoto nařízení uzavřených jsou splatna v československé měně.

Zúčastněné pojišťovny jsou povinny předložiti nejdéle do 30. června 1920 úřadu zplnomocněného komisaře pravoplatné vyjádření, že se hořejším předpisům podrobují.

V oboru zásobování lidu nevstoupí v přičleněném území tyto předpisy v platnost:

Příslušnost Zemského obilního ústavu v Opavě rozšiřuje se také na Hlučínsko.

Platnosti v přičleněném území nenabývá § 6 ř. z. školského ze dne 1. května 1869, č. 62 ř. z., a § 2 řádu školského a vyučovacího (ministerské nařízení ze dne 29. září 1905, č. 159 ř. z.). Zplnomocněný komisař určí, kterým dnem nabudou na území tom účinnosti §§ 70 a 71 ř. z. o obecných školách. Vyučovací řečí na školách na Hlučínsku jest, s výhradou ustanovení § 5 zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., čeština. Úprava vyučování na jednotlivých školách na tomto základě po dobu přechodnou zůstavuje se rozhodnutí zplnomocněného komisaře. Na přání obyvatelstva může býti zavedena na jednotlivých školách němčina zplnomocněným komisařem po vyšetření směrodatných poměrů jako předmět vyučovací.

Příslušnost zemského úřadu školského připadá zplnomocněnému komisaři republiky Československé pro Ratibořsko, jenž ku vyřizování této agendy může použíti zemské školní rady v Opavě. Dokud nebude na odstoupeném území zřízena okresní školní rada., vykonává funkce její přednosta okresní politické správy v Hlučíně. Tamtéž ustanovuje se okresní školní inspektor pro obvod okresní politické správy hlučínské.

Ukládání pokut pro zanedbávání školní návštěvy (§ 7, bod 7., zákona o dozoru nad školami ze dne 28. února 1870, č. 18 z. z.) přísluší okresní správě politické, pokud zplnomocněný komisař nepřenese příslušnosti této na místní školní radu.

Učitelé a učitelky státu německého, již v době přičlenění v území tomto působili, mohou býti propuštěni ze služby bez jakýchkoli nároků proti republice Československé po tak dlouho, pokud o jejich případném převzetí do služby republiky Československé nebude definitivně rozhodnuto a pokud jim nebude vydán ustanovovací dekret. Měsíční lhůta, stanovená § 1 zákona ze dne 12. února 1920, č. 203 Sb. z. a n., o služebním slibu učitelstva škol obecných a občanských, počíná dnem, kdy vstoupí toto nařízení v účinnost.

Pro přičleněné území jsou činnými berní úřad, berní správa a evidence katastru pro daň pozemkovou v Hlučíně.

Pro nové území jest příslušným finanční inspektorát v Opavě, okresní důchodkový soud, finanční inspektorát pro trestní důchodkové věci v Opavě, jakož i poplatkový úřad v Opavě.

V oboru finanční správy jest druhou instancí finanční ředitelství v Opavě a třetí instancí ministerstvo financí.

V přičleněném území nabývají přímé daně platnosti dnem 1. dubna 1920 podle těchto ustanovení:

Daně reální:

Daně osobní:

zrušen

Přímé daně i s přirážkami vybírá podle příslušných předpisů československých berní úřad v Hlučíně.

Při úpravě pozemkových poměrů uvádí se v platnost zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového, jakož i zákony a nařízení k jeho provedení vydané. Lhůty v § 5 nařízení vlády ze dne 9. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n., o vyšetření a uvedení v patrnost zabraného majetku pozemkového uvedené počínají dnem, kdy toto nařízení vejde v účinnost.

Zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům prozatím účinnosti nenabývá.

Příslušnost Zemské správní komise pro Slezsko v Opavě rozšiřuje se na území hlučínské, jež tvoří samostatný silniční okres.

Zplnomocněnému komisaři jest zůstaveno, aby ve smyslu zemského zákona ze dne 13. července 1898, č. 33 Sb. z. a n., provedl co nejdříve volbu okresního silničního výboru, případně přenesl správu silničního okresu na okresní správní komisi. Až do zahájení činnosti silničního výboru, případně okresní správní komise, obstarávána bude správa krajských silnic na Hlučínsku správou státních silnic v Opavě.

Velkostatkářské obvody na Hlučínsku spojují se s obcemi, v nichž se nalézají, vždy v jednu obec místní.