Veškeré obilí, luštěniny a plodiny olejnaté nalézající se v oblasti Československé republiky zabavují se ve prospěch státu. Zabavení toto týká se i starších sklizní a počíná u sklizně roku 1920 tím okamžikem, kdy se plodiny ty oddělí od orné půdy, u luštěnin a plodiny olejnatých starších sklizní dnem 1. července 1920. Zabavení vztahuje se v stejném rozsahu i na veškeré mlýnský výrobky z obilí a luštěnin, jakož i na výrobky získané zpracováním plodin olejnatých.

Smlouvy, kterými se prodává sklizeň zabavených plodin úhrnem, neb budoucí sklizeň za určitou cenu (§ 1276 obč. zák.), jsou neplatny. Rovněž tak neplatny jsou smlouvy o převodu vlastnictví a dodávce luštěnin i olejnatých plodin a dalších produktů z nich, jež nejsou splněny do 30. června 1920. Nárok na splnění nebo náhradu škody pro nesplnění nelze k platnosti přiváděti. Naproti tomu zůstávají nedotčeny nároky pro nesplnění, jež vznikly před 1. červencem 1920. Kupující nemůže však žádati splnění smlouvy, nýbrž jen náhradu škody.

Za obilí dle tohoto nařízení se pokládají: pšenice, špalda, žito, souržice (přirozená směs pšenice a žita neb ječmene), ječmen, oves, kukuřice všeho druhu (též kukuřičné palice), dále směska, obsahující náročné z těchto plodin, konečně zadina.

Za luštěniny považují se: hrách, fazole i boby všeho druhu, čočka, peluška, vikev, vlčí bob, proso a pohanka.

Za olejnaté plodiny pokládají se: řepka, řepice, hořčice, ohnice, lněné semínko a mák.

Všechny tyto rostliny označeny jsou v dalším textu slovy zabavené plodiny.

Držitelé zabavených plodin jsou povinni pečovati o řádné jich opatrování.

Plodiny a výrobky (§ 1), jež jsou cizozemského původu, zabavují se ve prospěch státu, jakmile překročí hranice zdejšího státního území․ Ve prospěch státu zabavují se také plodiny a výrobky cizozemského původu, které se dostaly na území státu před tím, než nařízení toto nabylo platnosti a 1. července 1920 se na něm nalézají. Vyňaty jsou cizozemské zásilky probíhající se svolením vlády republiky územím zdejšího státu.

Obchod semenem jetelovým a vojtěškou i chmelem jest v tuzemsku volný, podléhá však státnímu dozoru. Doprava jich po dráze nebo po lodi, jakož i povozem vázána je na dopravní osvědčení. Bližší předpisy o tom vydá ministerstvo zemědělství, jež dohodne se, pokud jde o výkon dozoru nad obchodem jetelovým semenem, vojtěškou a chmelem, s ministerstvem pro zásobování lidu.

K vývozu těchto plodin z území republiky zapotřebí je souhlasu ministerstva zemědělství a ministerstva pro zásobování lidu.

Zabavení má ten účinek, že zabavené předměty (§§ 1 a 2) nesmějí se ani zpracovati, ani spotřebovati, ani zkrmiti, ani dobrovolně nebo nuceně zciziti, pokud to není tímto nařízením nebo zvláštními na jeho základě vydanými předpisy povoleno. Tuzemské obilí nesmí se kupovati a prodávati, a to ani v době, kdy zabavení nové sklizně ještě nenastalo.

Právní jednání těmto zákazům se příčící jsou neplatná.

Výjimkou smějí

Ministerstvo pro zásobování lidu vydá podrobná nařízení o výkupu, převzetí a upotřebení zabavených plodin, jakož i o úpravě spotřeby. Rovněž tak stanoví ceny přidělovací a ceny pro prodej v drobném zabavených plodin a výrobků. O těchto cenách dohodne se s ministerstvem financí.

Ceny přejímací zabavených plodin stanoví se současně zvláštním vládním nařízením.

Při provádění úkolů spojených s hospodářstvím zabavenými plodinami a výrobky použije ministerstvo pro zásobování lidu jako výkonného orgánu svého Státního obilního ústavu a vydá také zevrubnější ustanovení o organisaci jeho.

Držitel zabavených plodin jest povinen dodati je Státnímu obilnímu ústavu neb jeho zmocněncům v době a ve množství, jež určí ministerstvo pro zásobování lidu, po případě s jeho zmocněním zemská správa politická. Dodati má veškery přebytky sklizně, pokud mu nebudou ponechány dle podrobnějších předpisů vydaných v základě § 5.

Státní obilní ústav jest povinen zabavené plodiny převzíti, pokud vyhovují předpisům v té věci vydaným. Právní jednání těmto ustanovením odporující jsou neplatná.

Ministr pro zásobování lidu jest zmocněn, aby vydal podrobnější předpisy o evidenci zabavených plodin a výrobků, jakož i aby dle potřeby nařídil soupis těchto zásob.

Kdo má, uschovává neb vyrábí mláticí stroje, ruční mlátičky, žentoury, mlátičky s žentourovým pohonem, čisticí a třídicí stroje, dále k pohonu mlátiček užívané parní lokomobily i benzinové, vztažmo, benzolové lokomobily, neb obchoduje jimi, jest povinen tyto stroje na vyzvání zemské politické správy neb - s jejím zmocněním - okresního (župního) obilního úřadu, uvésti je neprodleně na svůj náklad do stavu k provozování způsobilého a je okresnímu (župnímu) úřadu neb místu, jím označenému, přechodně neb na celou dobu mlácení za přiměřenou náhradu, kterou stanoví okresní správa politická, v druhé instanci zemská správa politická, zapůjčiti. Okresní obilní úřad může dle potřeby zaříditi, aby stroje v odst. 1. označené uvedeny byly na útraty držitele do náležitého stavu.

Mlýny a podniky, zpracující olejnaté plodiny, jsou na vyzvání Státního obilního ústavu povinny uschovávati zabavené plodiny a je zpracovávati. Náhradu za to stanoví ministerstvo pro zásobování lidu.

V případě potřeby může ministerstvo pro zásobování lidu zabrati a používati mlýny, jakož i za současného vyrozumění ministerstva obchodu zabrati a používati podniky, zpracující olejnaté plodiny, k uschování a zpracování zabavených plodin a výrobků za přiměřenou náhradu, o níž rozhodne ministerstvo pro zásobování lidu, po případě s jeho zmocněním zemská správa politická.

Držitelé předmětů v §§ 10 a 11 zmíněných jsou povinni úředním zmocněncům neb zmocněncům Státního obilního ústavu kdykoliv poskytnouti přístup do místností a podniků, dovoliti prohlídku jich a dáti potřebná vysvětlení.

Zemská správa politická a se zmocněním jejím okresní (župní) obilní úřad mohou v případě potřeby požadovati a zabrati skladní, sušárenské a jinaké vhodné místnosti pro uschování zabavených plodin a výrobků, a to buď trvale neb dočasně. Náhradu za to určí, neshodnou-li se strany, zemská správa politická.

Majiteli nákladního povozu s potahem neb bez potahu, neb majiteli zvířete, hodícího se k dopravě břemen, může okresním (župním) obilním úřadem býti uloženo dodati je uvnitř téhož politického okresu (župy) nebo do nejbližší stanice nakládací nebo do nejbližšího mlýna za odměnu, již stanoví okresní, v II. instanci zemská správa politická, s přiměřenou výstrojí státu pro dopravní práce, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení neb nařízení na jeho základě vydaných. Politická správa okresní může též určiti osobu, která při nákladním povozu nebo zvířeti, jež mají se dodati, má konati službu průvodčího, vozky nebo vůdce soumara.

Ustanovení v prvém odstavci tohoto paragrafu vztahují se obdobně na obsluhu při dodání silostrojů (§ 10).

Podniky, dodávající uhlí a benzin, jsou povinny příkazy ministerstva veřejných prací neb jeho orgánů o dodávce těchto předmětů pro výmlat přesně dle úředního příkazu a dalších pokynů provésti a podati o tom nařízené zprávy a výkazy ministerstvu pro zásobování lidu a veřejných prací neb jich orgánům.

Železnice neb plavební podniky smějí přijmouti zásilky zabavených plodin a jich výrobků, jakož i zásilky semene jetele a vojtěšky i chmele k dopravě pouze tehdy, je-li připojeno k dopravním dokladům pro každou zásilku dopravní osvědčení. Železniční a plavební zaměstnanci jsou odpovědni za zachování tohoto předpisu.

Byla-li zásilka k dopravě odevzdána bez dopravního osvědčení, nechť stanice určení oznámí to ihned (telegraficky) příslušnému okresnímu (župnímu) obilnímu úřadu. Neoznámí-li tento do tří dnů po přijetí oznámení své opatření stanici určení, může býti zásilka vydána adresátovi na nákladním listu uvedenému. Vyhotovovati osvědčení dopravní jest zásadně oprávněn Státní (zemský) obilní ústav. Okresní (župní) obilní úřady smějí vyhotovovati osvědčení dopravní jen potud, pokud jde o dopravu v témže politickém okresu (župě).

Dopravního osvědčení jest zapotřebí pro zásilky takové také tehdy, když doprava děje se po nápravě (automobilem neb povozem) z jednoho politického (na Slovensku slúžnovského) okresu do druhého.

Zevrubnější ustanovení o postupu, jehož nutno šetřiti, a vzor osvědčení vydá Státní obilní ústav se schválením ministerstva pro zásobování lidu.

Předcházející ustanovení platí i pro zásilky vojenské správy.

Vězením a na území někdy uherském uzamčením od jednoho týdne do tří měsíců buď potrestán:

Kromě trestu vězení (uzamčení) lze uložiti pokutu peněžitou od 50-2000 Kč.

Kdo proviní se činy uvedenými u zásob, jichž hodnota převyšuje 500 Kč, buď potrestán vězením (uzamčením) od jednoho měsíce do šesti měsíců. Kromě trestu vězením (uzamčením) lze uložiti pokutu od 500 do 20.000 Kč.

Pokutou od 20-20.000 Kč nebo vězením (na území někdy uherském uzamčením) od 24 hodin do tří měsíců buď trestán:

Všecky jiné přestupky tohoto nařízení vládního nebo předpisů, na základě jeho vydaných, buďtež trestány pokutou od 10 Kč do 10.000 Kč nebo vězením (na území někdy uherském uzamčením) do 6 neděl, za přitěžujících okolností však pokutou až do 20.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do 3 měsíců.

Trestání přestupků §§ 16-18 přísluší okresním politickým úřadům, na území někdy uherském administrativní vrchnosti policejní, pokud čin nezakládá skutkovou povahu soudně trestného činu.

Při odsouzení dle § 16, bod 1., 3., 4., 5., § 17, bod 1., 3., 5., a § 18 lze nalézti na ztrátu živnostenského oprávnění.

Zemědělcům, kteří byli odsouzeni dle § 16, bod 1., 2., § 17, bod 3., a § 18, může zemská politická správa odejmouti právo živiti se obilím, luštěninami, resp. olejnatými plodinami vlastní sklizně (§ 5, bod 1.). Stížnost na to jde na ministerstvo pro zásobování lidu.

Politický okresní úřad (administrativní úřad policejní), ukládaje trest podle §§ 16-18, může v nálezu vyřknouti, že předměty (§§ 1 a 2), na něž se trestný čin vztahuje, nebo výrobky z nich získané neb výtěžek z těchto předmětů (výrobků) propadá ve prospěch státu.

Jedná-li se o čin zřejmě protizákonný, na nějž jest ustanoven trest podle §§ 16-18, může politická správa okresní bez ohledu na to, je-li proti určité osobě zavedeno trestní řízení, vyřknouti propad. Politické okresní, státní policejní úřady (administrativní vrchnost policejní), dále okresní (župní) obilní úřady mohou k zajištění propadlých předmětů, výrobků z nich neb výtěžků za ně získaných učiniti potřebná zajišťovací opatření.

Zajištěné předměty (výrobky) mohou, vznikají-li uschováním náklady, nebo je-li tu nebezpečí zkázy neb zhoršení, býti úřadem zajištění provádějícím zcizeny ještě před prohlášením propadu. Propadlých předmětů neb výtěžků z nich použije státní správa k zásobení obyvatelstva dle předpisů, jež o tom vydá ministerstvo pro zásobování lidu.

Z rozhodnutí a opatření, vydaných politickým okresním neb okresním (župním) obilním úřadem nebo státním policejním úřadem, pokud v tomto nařízení není výslovně stanoveno jinak, právo odvolací nepřísluší. Pouze v případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo pro zásobování lidu prominouti propadnutí zásob.

Působnost, jež podle tohoto nařízení přísluší zemské politické správě, obstarávají na Slovensku Hospodářský úřad pro Slovensko a v území Podkarpatské Rusi Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus. Pro Hlučínsko obstarává tyto úkoly zemská politická správa v Opavě.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení, jakož i dalších nařízení na základě jeho vydaných. O součinnosti této, jakož i o povinnosti k součinnosti třetích osob při hospodaření zabavenými plodinami a výrobky z nich získanými vydány budou podrobnější předpisy.

Výkonem tohoto nařízení pověřuje se ministr pro zásobování lidu.

O hospodaření oleji vydá se zvláštní vládní nařízení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Tou dobou pozbývají platnosti potud, pokud s nařízením tímto jsou v rozporu, po případě dle tohoto nařízení pozměňují a doplňují se veškerá nařízení, jež vztahují se na hospodaření zabavenými plodinami a výrobky, pak na obchod jetelovým semenem, vojtěškou a chmelem (§§ 1-3).

Zrušují se: nařízení vlády ze dne 7. listopadu 1919, č. 588 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu kukuřicí; nařízení ze dne 21. května 1919, č. 264 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu olejnatými plodinami; nařízení vlády ze dne 23. března 1920, č. 169 Sb. z. a n., jímž mění se nařízení ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n., o obchodu obilím a mlýnskými výrobky.