Ku přijetí k pohraniční finanční stráži vyžaduje se mimo všeobecné podmínky předepsané pro státní službu průkaz o tom, že žadatel vychodil s úspěchem tuzemskou trojtřídní školu měšťanskou, nebo že má vzdělání, které lze pokládati za rovnocenné, že jest tělesně pro službu úplně způsobilý, nejméně 20 let stár a svobodného stavu.

Legionářům přiznává se přednostní nárok na přijetí. Těmto a dle potřeby i jiným žadatelům může ministerstvo financí povoliti úchylku od předpisů co do školního vzdělání, stáří a stavu platných.

Pro příslušníky pohraniční finanční stráže zavádí se odborná zkouška, kterou nutno složiti před převzetím do stavu úřednického.

Pohraniční finanční stráž skládá se z úředníků a zřízenců. Úředníci náležejí do skupiny E dle služební pragmatiky; zřízenci jsou co do služebních požitků na roveň postaveni podúředníkům (čl. I., §§ 3 a 4, čl. II., §§ 3, 4, 5 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.), pokud tímto nařízením nejsou stanoveny odchylky. Pro tyto dvě skupiny zavádějí se úřední tituly a pořad, jak následuje:

Úředníci pohraniční finanční stráže, pokud nejsou v čele úřadu, jsou povinni vykonávati službu strážní dle služebního řádu. Avšak i vedoucí úředníci jsou povinni službu tuto v případech nutných nebo významných sami nebo v čele úředníků a podúředníků konati.

Podúředníkům přísluší vedle zákonných požitků služebních příspěvek na stejnokroj, stravné a přenocné. Podmínky nároku na tyto vedlejší požitky a jich výši stanoví ministerstvo financí.

Úředníkům přísluší místo diet paušální náhrada, která stanoví se roční částkou

Vedle této náhrady stanoví se cestovní paušál, jehož výši určí ministerstvo financí dle délky hranic, jejího útvaru a spojovacích prostředků.

Služba pohraniční finanční stráže koná se ve stejnokroji a s výzbrojí. Každému členu podúřednického sboru přísluší oslovení "pan" s označením úředního titulu.

Pohraniční finanční stráž jest seskupena v oddělení pohraniční finanční stráže. Několik oddělení tvoří inspektorát pohraniční finanční stráže a více těchto inspektorátů vrchní inspektorát pohraniční finanční stráže.

Pohraniční finanční stráž podřízena jest výlučně finančním úřadům.

Příslušníci dosavadní finanční stráže, pokud nebudou zařazeni do nově zřízené důchodkové kontroly, přejímají se do sboru pohraniční finanční stráže Československé republiky dle následujících ustanovení:

I.

Úředníci zařaďují se na poprvé dle celkové doby služební do platových stupňů jednotlivých hodnostních tříd takto:

do 22 let do X. hodn. třídy,

po 22 letech do IX. hodn. třídy,

a po 32 letech do VIII. hodn. třídy.

Úředníci, kteří při kratší celkové době služební již dosáhli IX. neb VIII. hodnostní třídy, zařaďují se do této hodnostní třídy.

Je-li celková služební doba úředníků do X. hodnostní třídy zařaděných delší 18 let a úředníků do IX. hodn. tř. zařaděných delší 26 let, započte se doba 18, pokud se týče 26 let přesahující pro postup do vyšších požitků. Úředníkům do VIII. hodnostní třídy zařaděným započte se doba přes 32 let až do nejvyšší výměry 3 let pro postup do vyšších požitků.

Dosavadním úředníkům X., IX. a VIII. hodnostní třídy (komisařům finanční stráže I. tř. a vrchním komisařům finanční stráže II. a I. tř.) přísluší nové tituly dle § 3 tohoto nařízení dle hodnostní třídy, které dosáhli jmenováním; úředníci XI. hodnostní třídy (komisaři finanční stráže II. tř.) budou současně se zařaděním jmenováni obvodními inspektory pohraniční finanční stráže v X. hodnostní třídě.

II.

Vrchní respicienti, respicienti a naddozorci zařaďují se do platových stupnic jednotlivých hodnostních tříd dle služného, upraveného zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., mají-li vykonanou dosavadní úřednickou neb potravní neb starou celní neb nižší celní (t. zv. novou celní) nebo respicientskou zkoušku, slouží celkem nejméně 16 let a mají aspoň dobrou kvalifikaci.

Pro zařadění platí ustanovení v § 3, odst. 2. tohoto nařízení uvedená.

Tito zřízenci budou současně se zařaděním jmenováni obvodními inspektory pohraniční finanční stráže v X. hodnostní třídě. Vrchní respicienti, respicienti a naddozorci, u nichž nejsou splněny podmínky shora vytčené, budou jmenováni se služebními požitky jim příslušejícími dle nové úpravy (zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.) vrchními strážmistry nebo, pokud neslouží celkem deset let, strážmistry pohraniční finanční stráže a zůstanou ve stavu podúřednickém tak dlouho, dokud podmínky řečené nesplní.

III.

Dozorci, kteří posud měli služné dle stupnici sluhovské, přeřadí se do téhož stupně schematu podúřednického a započítá se jim doba ztrávená ve stupni sluhovského schematu do postupu v schematu podúřednickém. Pokud slouží déle jednoho roku, budou jmenováni strážmistry pohraniční finanční stráže.

Ve všech těchto případech nesmí býti zařaděním přivoděna újma v dosavadních služebních požitcích. Nastala-li by taková újma, přísluší zaměstnanci dočasný přídavek ve výši rozdílu mezi dosavadními a novými služebními požitky.

V přechodné době a dokud se nevybuduje nová důchodková kontrola, jsou příslušníci dosavadní finanční stráže, i když budou zařazeni do pohraniční finanční stráže, povinni dle potřeby a dle předpisů pro vnitrozemskou finanční stráž (důchodkovou kontrolu) platných konati službu vnitrozemskou, aniž by jim z toho důvodu příslušel nárok na zvláštní nebo zvýšení služební požitky.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. září 1919.

Provésti nařízení ukládá se ministru financí.