Vedle případů, uvedených v čl. I., odst. 3., č. 3., zákona ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n., nepodléhají srážce daně důchodové i ony úroky, které podniky k veřejnému účtování povinné, společnosti s obmezeným ručením, jakož i osoby fysické, provozující obchody bankovní po živnostensku, připisují k dobru jinému podnikateli, jenž sám jest povinen ke srážce daně.

Jestli tedy na př․ akciová společnost průmyslová, u níž není předpokladů §u 133 zák. o osobních daních, ukládá své peněžní přebytky na běžný účet u ústavu, který provozuje obchody bankovní po živnostensku, bude jí tento daň důchodovou z úroků k dobru připsaných nebo vyplacených srážeti; naproti tomu nebude tento ústav srážeti daň důchodovou z úroků připsaných nebo vyplacených z běžného účtu státu zemím, veřejným fondům, okresům, obcím, bankám, spořitelnám, záložnám, úvěrním společenstvům hospodářským a výdělkovým a pod., ježto tyto jsou ve smyslu cit. §u 133 samy povinny ke srážce daně.

Vsunutí slova „oněmi“ před slovo „Podniky“ v čl. I., odst. 3., č. 3., zákona ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n., má za účel přesněji vyjádřiti, že nejen osoby fysické, nýbrž i podniky a společnosti jsou povinny srážeti daň důchodovou jen tenkráte, provozují-li po živnostensku obchody bankovní.

Zákon působí zpětně ode dne, kdy byl vyhlášen zákon ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n., t. j. ode dne 6. června 1919. K žádosti podniků, společností a osob fysických, provozujících obchody bankovní po živnostensku, které z úroků v době od 6. června 1919 do dne vyhlášení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 250 Sb. z. a n., k dobru připsaných neb vyplacených podnikatelům ke srážce daně povinným vybraly a odvedly dań důchodovou srážkou, odepíše a buď k dobru se zaúčtuje nebo hotově se vrátí odvedená daň důchodová s válečnou přirážkou bez úroků náhradních (§ 2 cís. nařízení ze dne 16. července 1904, č. 79 ř. z.).

Příslušnou k provedení odpisu jest berní správa, které se předkládaly výkazy o odvodu daně důchodové srážkou dle vzorce „C“ prováděcího nařízení III. k zákonu o osobních daních.

Jelikož výše poplatných úroků a vypadající daně důchodové se vykazovala ve zmíněném výkazu dle vzorce „C“ úhrnně co do všech poplatných úroků, bude straně číselně prokázati výši úroků a odveden daně důchodové oněch podniků, o něž jde. Průkaz tento provede se výpisem ze zápisníku dle vzorce „O“ (§ 3 vlád. nařízení ze dne 17. července 1919, č. 405 Sb. z. a n.), ověřeným co do správnosti osobami oprávněnými podle zákona k zastupování podniku nebo společnosti, a předložením kuponu výkazu „C“ o zapravení daně důchodové.

Berní správa jest oprávněna přesvědčiti se nahlédnutím do zápisníku „O“ o správnosti předloženého výpisu.

Provedení tohoto nařízení, jež nabývá účinnosti dnem 6. června 1919, ukládá se ministru financí.