Státními úřady bývalého státu uherského (královskými uherskými úřady) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jež spadají pod ustanovení § 1 zákona, jsou zejména:

Žádost za své ustanovení při úřadech v § 1 uvedených jsou povinni dle § 4 zákona podati všichni úředníci a zřízenci u úřadů těchto, kteří chtějí býti u úřadů těch trvale ustanoveni.

To jsou:

Žádosti za ustanovení bylo podati ve lhůtě stanovené §em 4 zákona u úřadu ministra zplnomocněného pro správu Slovenska se všemi doklady v prvopise nebo ověřeném opise pro posouzení žádosti nutnými.

Úředníkům a zřízencům, kteří žádosti dle § 3 ve lhůtě tam stanovené nepodali, buďtež uplynutím lhůty jakékoli služební požitky, požívají-li jich dosud, zastaveny (§ 5 zákona).

O žádostech za ustanovení u úřadů v § 1 uvedených rozhoduje onen ústřední úřad, do jehož oboru úřad v § 1 nařízení uvedený dle § 1, odst. 2., zákona náleží.

K žádostem, jež byly podány po lhůtě v § 3 uvedené, nebudiž přihlíženo a se zaměstnancem budiž naloženo tak, jako by do stanovené lhůty žádosti vůbec nepodal (§ 4).

Při rozhodování o žádostech za ustanovení buď šetřeno zásady, aby zaměstnanci, kteří za republiky se loyálně chovali, vykazují dostatečnou kvalifikaci odbornou i jazykovou a se ve službě osvědčili, byli ve službě ponecháni, ačli nutkavé příčiny tomu nebrání.

Ustanovení § 6 platí i pro úředníky a zřízence, kteří byli u úřadů v § 1 jmenovaných ustanoveni orgány bývalého státu uherského.

Úředníci a zřízenci tito, kteří řádně a včas se přihlásivše nebyli ustanoveni (§ 6 zákona), buďtež z činné služby propuštěni a požitky jim dosud vyplácené zastaveny a to 1. dnem měsíce následujícího po dni, co byla žádost za jich přijetí zamítnuta. O vyměření požitků zaopatřovacích platí ustanovení § 6 a § 7, odst. 1., zákona.

Jestliže se však úředníci a zřízenci tito dopustili již za vlády republiky trestných činů proti bezpečnosti státu československého, buďtež ze služby bez jakýchkoli nároků propuštěni (§ 7, odst. 2., zákona).

Okolnosti, jež zakládají skutkovou podstatu takovýchto trestných činů namířených proti bezpečnosti státu československého, buďtež podrobně vyšetřeny a zaměstnanci sděleny s podotknutím, že může proti nim podati u ministra zplnomocněného pro správu Slovenska do 14 dnů svoje připomínky a námitky. O připomínkách a námitkách těch rozhoduje ústřední úřad (§ 5, odst. 1.).

Byl-li úředník nebo zřízenec propuštěn ze služby ve smyslu § 7, odst. 2., zákona, buďtež ve výroku úřadu okolnosti ty uvedeny.

Státními ústavy bývalého státu uherského, na něž se vztahuje § 8 zákona, jsou zejména: státní nemocnice a státní zdravotní ústavy (zák. čl. XIV:1876), dětské asyly státní (zák. čl. VIII:1901).

Úředníci a zřízenci těchto ústavů podrobeni jsou předpisům tohoto nařízení, zejména §§ 2 a 3, pokud byli podle uherského práva v den 28. října 1918 na ústavech těch trvale ustanoveni. Okolnost ta buď přesně zjištěna, zejména nahlédnutím v příslušné dekrety a pod.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti je přísluší všem ministerstvům, do jichž oboru úřady v § 1 a ústavy v § 8 uvedené náležejí.