Vkladů u peněžních a jiných ústavů a bankovních domů, posud zadržených podle §u 5 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., a výplat ze smluv pojišťovacích, zadržených podle §u 10 nařízení vlády ze dne 10. dubna 1919, čís. 184 Sb. z. a n., případně dle § 1 nařízení vlády ze dne 9. března 1920, čís. 146 Sb. z. a n., byly-li k soupisu řádně přihlášeny a přihláška vkladu oznámena soupisovým úřadem dotyčnému peněžnímu ústavu, lze užíti pouze k zapravení dávky, a to tak, že k poukazu poplatníka, majitele zadrženého vkladu nebo zadržené výplaty z pojišťovací smlouvy dotyčný ústav, nebo pojišťovna přímo zaplatí poukázaný obnos u berního úřadu, který poplatník ve svém poukazu označí, s výslovným podotknutím, že se platba děje na účet dávky poplatníkovy ze zadrženého vkladu nebo ze zadržené výplaty ze smlouvy pojišťovací.
Za případné škody vzniklé státu tím, že ústav nebo pojišťovna neoznačí přesně, k jakému účelu se platba děje a že se děje ze zadržených vkladů nebo výplat, ručí dotyčný ústav nebo pojišťovna.
