Hospodaření osivem obilí, luštěnin a olejnatých plodin přísluší zásadně ministerstvu zemědělství.

K obilí počítá se: pšenice, špalda, žito, ječmen, oves, kukuřice, proso a pohanka; k luštěninám: hrách, čočka, fazole, bob, peluška, vikev a vlčí bob; k olejnatým plodinám: řepka, řepice, hořčice, mák a lněné semeno.

Výkup a prodej osiva skupin b, c, d §u 2 provádí zemské obilní ústavy dle zásad ministerstvem zemědělství stanovených.

Přidělováním osiva skupin b, c, d §u 2 může pověřiti ministerstvo zemědělství hlavní zemědělské korporace.

Při osivu rozeznávají se 4 skupiny, a to:

Ve lhůtách vytčených v §u 6 smí býti použito osiva jen k setí; zneužití jeho trestá se dle §u 18 tohoto nařízení.

Pod a, b, c §u 2 uvedené skupiny osiva podléhají uznávacímu řízení, zavedenému nařízením vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, čís. 360 Sb. z. a n., a dle zásad uvedených ve vyhlášce ministerstva zemědělství republiky Československé ze dne 27. června 1919, čís. 361 Sb. z. a n.

Plodina, která jest zabrána do uznávacího řízení, nepodléhá, dokud o ní nebude rozhodnuto, záboru pro spotřební účely․ Toto rozhodnutí musí se však státi při osivu ozimém do 30. listopadu 1920, při osivu pro jarní setí do 31. března 1921.

Za uznané osivo může pěstitel požadovati mimo nejvyšší přejímací cenu a příslušný příplatek za rychlou dodávku ještě příplatek za osivo. Tento příplatek stanovuje se na každých dodaných 100 kg osiva:

osvědčené krajové osivo až do 30 "

Obyčejné osivo, jež jest vybíráno obilním ústavem dle rozboru a odborného posudku předložených průměrných vzorků pohotového zboží, přidělí se zemědělským podnikům, které nemohou svou potřebu osiva, uhraditi vlastní sklizní, nebo které ke změně písmene potřebují osivo cizí sklizně. Za takovéto dobře čištěné osivo při použití k setí stanovuje se pro dodávajícího hospodáře příplatek, a sice při jednotlivých druzích plodin vyjmenovaných v § 6:

|ad 1. |příplatek |za |obyčejné |osivo |až |do |20 |Kč |

|ad 2. a 4. |" |" |" |" |" |" |15 |" |

|ad 3. |" |" |" |" |" |" |30 |" |

|ad 5. |" |" |" |" |" |" |55 |" |

|ad 6. |" |" |" |" |" |" |250 |" |

při osivu lněného semene v roce 1920 z Ruska dovezeného a příplatek za obyčejné osivo až do 90 Kč při osivu lněného semene původu domácího.

Za každé množství přiděleného obyčejného osiva obilního cizí sklizně musí pěstitel z letošní sklizně odvésti státnímu obilnímu ústavu stejné množství obilí. Okresní (župní) obilní úřad může zemědělce výjimečně zbaviti této povinnosti při uznání živelních pohrom.

Za ozimé osivo obilí vyplatí státní obilní ústav příplatek za rychlou dodávku, když je dodáno dle disposice hlavního rozdělovače osiva k expedici nakládací stanice:

Přihlášky o osivo všech skupin (§ 2, a, b, c, d) musí býti potvrzeny obecním úřadem a okresním obilním úřadem.

Okresní obilní úřady mají právo zabaviti a ve prospěch státu za propadlé prohlásiti originální osivo přidělené pěstiteli nad spotřebu a použíti ho v okrese jen k setí dle vlastního uvážení.

Kupec uznaného osiva má dáti při původním osivu (§ 2, a) prodavači, při ostatním uznaném osivu (§ 2, b, c) příslušnému obilnímu ústavu písemné prohlášení, jímž se zavazuje, že odevzdá z osiva vlastní sklizně jemu k pěstění ponechaného tolik, kolik přikoupil. Tento závazek povinnosti přestává, doplní-li se přikoupením uznaného osiva pouze osivová dávka dotyčnému hospodářství příslušející.

Uznané původní osivo může býti prodáváno z volné ruky, avšak vždy jen jménem obilního ústavu a pouze těmi šlechtiteli, jimž takovéto osivo příslušnými uznávacími komisemi bylo uznáno. Prodej uznaného původního osiva musí býti hlášen nejdéle do 3 dnů příslušnému okresnímu (župnímu) obilnímu úřadu a zemskému obilnímu ústavu.

Uznané původní osivo smí býti výhradně prodáváno jen v pytlích zaplombovaných k tomu oprávněnými stanicemi semenářskými. Za plombování každého pytle zaplatí šlechtitel poplatek 40 hal. Mimo to zaplatí cestovní výlohy účtované dle příslušného řádu.

U malých šlechtitelů mohou při plombování býti povolena od případu k případu ulehčení dle dobrého zdání uznávací komise.

Semenářské stanice smějí plombovati originální osivo jen pro ty spotřebitele, kteří mají přihlášku o osivo potvrzenou dle § 9; provedené zaplombování s uvedením množství a příjemce sdělí příslušnému okresnímu obilnímu úřadu.

Výsledek provedeného plombování budiž semenářskými stanicemi řádně znamenán pro případnou úřední potřebu.

Vyměňovati osivo mezi pěstiteli (osivo vlastní sklizně) je dovoleno v téže obci se svolením obecního starosty; mezi různými obcemi téže politické okresní správy se svolením příslušné okresní politické správy a mezi obcemi různých okresních politických správ neb zemí s povolením zemské politické správy, případně zemských politických správ. Při takovéto výměně může býti za lepší zboží připočítán k přejímací ceně a rychlostnímu příplatku ještě příplatek za 100 kg ve výši stanovené v § 7.

Pěstitel osiva všech skupin (§ 2) jest povinen dodávati přesně podle toho vzorku pohotového prodejného zboží, podle kterého bylo zboží za osivo uznáno.

Bylo-li uznání osiva vázáno na splnění nějaké podmínky, musí před dodáváním osiva tato podmínka býti splněna. Osiva sub § 2, a, b, c, smějí býti prodávána jen z přehlížených a z uznávacího řízení nevyřazených ploch.

Pěstitel ručí za pravost označení odrůdy a jakost osiva.

Aby mohla býti kontrolována jakost dodávaného uznaného osiva, jsou semenářské stanice oprávněny vyžádati si od odběratelů ověřené kontrolní vzorky. Za tou příčinou jsou korporace přidělováním uznaného osiva pověřené povinny každý příděl v propise zároveň hlásiti semenářským stanicím.

Při odběru nad 5000 kg celkové váhy uznaného osiva jsou odběratelé povinni zaslati příslušné semenářské stanici řádně ověřené kontrolní vzorky.

Zjištěné odchylky musí semenářská stanice hlásiti k trestnímu řízení.

Producentům všech skupin osiva v § 2 vyjmenovaných patří při obilí stejného množství otrub a při olejnatých plodinách stejné množství pokrutin a oleje, jako dodavatelům těchto plodin k účelům spotřebním.

Dodaná osiva započítají se pěstiteli do vyměřených kontingentů zboží spotřebního.

Železnice neb paroplavební podniky smějí přijímati zásilky osiva pouze tehdy, je-li připojeno k dopravním dokladům pro každou zásilku dopravní osvědčení. Též pro dopravu osiva po nápravě jest nutno vyžádati si dopravní osvědčení. Dopravní osvědčení pro původní (originální) osivo musí míti v pravém rohu vyznačeno "plombovaný originál".

Vyhotovovati dopravní osvědčení pro osiva jsou oprávněny zemské obilní ústavy, které pro původní (originální) osivo vystaví dopravní osvědčení jen po předložení potvrzení o provedeném plombování příslušnou semenářkou stanicí.

Kdo proviní se proti tomuto nařízení, potrestán bude podle trestních ustanovení nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývají platnosti předpisy nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. července 1919, čís. 402 Sb. z. a n., a nařízení ze dne 26. srpna 1919, čís. 493 Sb. z. a n., kterým se opravuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. července 1919, čís. 402 Sb. z. a n., o obchodu osivem obilí.

Předpisy tohoto nařízení provede ministr zemědělství v dohodě s ministrem pro zásobování lidu, železnic a vnitra.