§ 1.
Úkolem Svazu československých spořitelen jest hájiti zájmů spořitelnictví v republice Československé; náleží mu zejména:
| a) | Revidovati spořitelny a jich pobočné ústavy odbornými svazovými revisory nejméně jednou za dvě léta a podávati zprávy o vykonané revisi státnímu dozorčímu úřadu. |
| b) | Sbírati statistická data od spořitelen a zpracovati je k svým účelům; data tato buďtež na požádání předkládána ministerstvu vnitra a Státnímu úřadu statistickému. Dále podává Svaz data Státnímu úřadu statistickému podle zákona o organisaci statistické služby z 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n. |
| c) | Sledovati a hájiti zájmy společné spořitelnám prostřednictvím odborných porad a odborného tisku․ |
| d) | Podávati iniciativní návrhy veřejným úřadům a dobrá zdání jimi vyžádaná v oborech, jež týkají se zájmů spořitelen a úvěrních poměrů vůbec. |
| e) | Vysílati zástupce do odborných poradních sborů, zejména v záležitostech veřejného úvěrnictví. |
Svaz může plniti se svolením ministerstva vnitra i jiné úkoly, pokud se dotýkají zájmů spořitelen a pokud se na tom usnese ústřední výbor Svazu.
Sídlo a jednací řeč, užívání státního znaku.
§ 2.
Sídlem Svazu československých spořitelen jest Praha.
Užívání jazyka v úřadování i v poradách upraveno bude jednacím řádem.
Svaz má právo užívati malého státního znaku v pečeti a na úředních tiskopisech.
Členové Svazu a jich zastoupení.
§ 3.
Členové Svazu jsou řádní a mimořádní.
Řádnými členy Svazu jsou veškeré spořitelny v republice Československé, na něž se vztahuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n.
Za mimořádné členy Svazu s hlasem poradním mohou býti k vlastní žádosti přijaty ústředním výborem Svazu "Česká spořitelna" v Praze a "První moravská spořitelna" v Brně. Členům těmto právo volební nepřísluší, jich úředníci a funkcionáři nemohou býti voleni za delegáty.
§ 4.
Spořitelny, jež jsou řádnými členy Svazu, jsou v něm zastoupeny delegáty, jichž počet určen jest dle územních skupin souhlasících s obvody volebních krajů podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n.
V obvodu prvého volebního kraje dle uvedeného zákona volí se 27 delegátů, z nichž dva volí výbor Městské spořitelny pražské. V obvodu druhého až včetně čtrnáctého a dvacátého druhého volebního kraje volí se tolik delegátů, kolik ve smyslu výše uvedeného zákona volí poslanců do poslanecké sněmovny dotyčný volební kraj.
Z ostatních volebních krajů, pokud v nich spořitelny jsou, volí každá spořitelna po jednom delegátu až do té doby, dokud celkový počet spořitelen jednotlivého z dotyčných volebních krajů nedosáhne počtu poslanců volených z tohoto kraje. Jakmile počet tento jest dosažen, platí pro něj tytéž předpisy jako pro volební kraje druhý až včetně čtrnáctý a dvacátý druhý.
§ 5.
Vykonávání volebního práva bude upraveno zvláštním volebním řádem, jež vydá se schválením ministerstva vnitra ústřední výbor Svazu. Pro prvé volby pltí ustanovení paragrafu následujícího.
§ 6.
Počet delegátů připadajících z celkového počtu delegátů jednotlivých volebních krajů (§ 4) jednak na spořitelny s českou, jednak na spořitelny s německou jednací řečí, určí pro prvé volby zvláštní komise poměrně podle počtu spořitelen s českou a německou jednací řečí. Komise tato skládá se z předsedy jmenovaného ministrem vnitra a ze 4 zástupců spořitelen, z nichž po dvou ustanoví dosavadní jich zájmové korporace, totiž "Svaz československých spořitelen" a "Verband der deutschen Sparkassen im tschechoslovakischen Staate". Výsledek jednání sdělí předseda komise ministerstvu vnitra, které je z úřední povinnosti přezkouší.
Volbu delegátů připadajících na spořitelny s českou jednací řečí provede dosavadní "Svaz československých spořitelen", volbu delegátů připadajících na spořitelny s německou jednací řečí "Verband der deutschen Sparkassen im tschechoslovakischen Staate" způsobem ve stanovách těchto korporací pro jejich volby předepsaným na vyzvání ministerstva vnitra, jež jim sdělí rozvržení delegátů. Při volbě této budiž šetřeno ustanovení § 10. Výsledek volby budiž neprodleně oznámen ministerstvu vnitra.
Orgány Svazu.
§ 7.
Orgány Svazu jsou:
| a) | župní odbor (župní shromáždění a župní výbor), |
| b) | ústřední výbor, |
| c) | ředitelství. Župní odbor. |
§ 8.
Veškeré spořitelny, jež jsou dle § 3 řádnými členy Svazu a mají své sídlo v jednom volebním kraji podle zákona z 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., tvoří župní odbor, který jest representován župním shromážděním, skládajícím se z předsedy a delegátů (§ 4, odst. 2. a 3.). V těch volebních krajích, v nichž jest pouze jediná spořitelna, koná delegát touto spořitelnou volený funkce župního výboru po tu dobu, pokud se počet spořitelen v tomto kraji nezvýší. Tento delegát jest současně členem ústředního výboru (§ 15).
Předsedu župního odboru volí z vlastních funkcionářů nebo úředníků výbor spořitelny, která má své sídlo v sídle župy. Není-li v sídle župy spořitelna, nebo je-li tam spořitelen více, volí jej výbor spořitelny, již určí ministerstvo vnitra. Místopředsedu volí ze svého středu župní shromáždění. Volbu těchto funkcionářů jest ihned oznámiti ministerstvu vnitra.
§ 9.
Sídlo župního odboru jest vždy tam, kde jest sídlo spořitelny, jež volí jeho předsedu.
§ 10.
Za předsedu župního odboru, jakož i za delegáty mohou býti voleni funkcionáři aneb úředníci spořitelen oprávněných v dotyčné župě k volbě, pokud jsou v den volby volitelni do poslanecké sněmovny.
§ 11.
Orgány župního odboru jsou:
| a) | župní shromáždění, |
| b) | župní výbor. § 12. |
Župní shromáždění konají se, žádá-li o to vládní komisař Svazu, ředitelství Svazu, uzná-li výbor župní toho potřebu aneb žádá-li o svolení nejméně jedna čtvrtina členů župního shromáždění.
Na župním shromáždění mohou se rokování zúčastniti též ostatní funkcionáři i úředníci spořitelen, které mají v této župě své sídlo, jakož i za stejné podmínky funkcionáři nebo úředníci mimořádných členů Svazu. Hlasovací právo přísluší však jen delegátům, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Z delegátů zvolených výborem Městské spořitelny pražské přísluší každému 10 hlasů.
K platnému usnesení župního shromáždění třeba přítomnosti nejméně jedné čtvrtiny všech delegátů dotyčného odboru a nadpoloviční většiny přítomných. Totéž platí i pro volby, jež konají se buď hlasovacími lístky nebo po usnesení nadpoloviční většiny přítomných aklamací.
§ 13.
Župnímu shromáždění přísluší usnášeti se o návrzích týkajících se hájení zájmů spořitelen sloučených v župním odboru. Návrhy tyto buďtež předem předloženy ústřednímu výboru.
§ 14.
Výkonným orgánem župního odboru a ředitelství Svazu jest župní výbor, který se skládá z předsedy župního odboru, místopředsedy jeho, dvou členů, volených župním shromážděním z jeho středu, a zástupce vlády, jmenovaného ministrem vnitra.
Župní výbor budiž utvořen jen tam, kde se župní shromáždění skládá aspoň ze 4 členů; jinak přísluší funkce jeho župnímu shromáždění.
Ústřední výbor.
§ 15.
Ústřední výbor skládá se z členů ředitelství jmenovaných ministerstvem vnitra ( 18) a dále z předsedů a místopředsedů všech župních odborů, případně delegátů volených podle § 8. Všichni členové ústředního výboru mají právo jmenovati z členů svých župních shromáždění své zástupce. Předsedou ústředního výboru jest předseda Svazu, jeho zástupcem místopředseda ředitelství (§ 18).
§ 16.
Schůze ústředního výboru svolává předseda jeho dle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. ®ádá-li to vládní komisař, nebo aspoň pět členů výboru udávajíce, o čem má se jednati, musí předseda kdykoliv schůzi svolati.
Pozvání ke schůzi ústředního výboru, ve kterém budiž uvedena doba a místo schůze, jakož i denní pořádek její, budiž doručeno všem členům jeho aspoň 14 dnů předem a uveřejněno mimo to v úředním listě, případně i v jiných časopisech, které určí k tomu ředitelství Svazu.
Aby ústřední výbor mohl se usnášeti, je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno aspoň 8 členů.
K usnesení jest třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných. Předseda hlasuje pouze při rovnosti hlasů.
§ 17.
Ústřední výbor rozhoduje o všech záležitostech týkajících se celého Svazu, pokud je nepřikáže ředitelství Svazu. Zejména mu přísluší:
| a) | schvalovati zprávu o činnosti Svazu za minulý rok; |
| b) | schvalovati účty za rok minulý a rozpočet pro příští rok; |
| c) | voliti ze svého středu 4 členy ředitelství Svazu, jich dva náhradníky a dva revisory účtů; |
| d) | k návrhu ředitelství přijímati mimořádné členy Svazu. |
Návrhy členů ústředního výboru, které mají přijíti na denní pořádek schůze, nutno podati ředitelství nejméně 8 dní předem. O návrzích, jež nejsou na denním pořádku, lze rokovati a hlasovati jen se svolením dvou třetin přítomných.
Ředitelství Svazu.
§ 18.
Ředitelství Svazu sestává z předsedy Svazu a dvou členů jmenovaných ministerstvem vnitra a 4 členů volených ústředním výborem. Místopředsedu volí ze svého středu ředitelství.
§ 19.
Schůze ředitelství Svazu svolává podle potřeby předseda, musí ji pak svolati, žádá-li o to vládní komisař nebo dva členové ředitelství, udávajíce, o čem se má jednati.
K usnesení ředitelství jest třeba krom předsedajícího přítomnosti dvou činitel. Předsedající hlasuje jen při rovnosti hlasů. Předseda má na vůli pozvati k poradám odborníky, aby podali vysvětlení a dobrá zdání, jakož i přiděliti jim k vypracování referát. Ředitelství vykonává dozor na odborné časopisy, které Svaz vydává.
Vyřizování konceptních, kancelářských a pokladničních prací obstarává kancelář Svazu pod vedením řídícího úředníka k tomu ustanoveného. Kancelář podřízena jest předsedovi Svazu.
§ 20.
Ředitelství Svazu náleží obstarávati bezprostřední správu záležitostí svazových podle podrobných ustanovení jednacího řádu. Zvláště mu přináleží:
| a) | zastupovati Svaz na venek, |
| b) | zprostředkovati styky s ústředními úřady státními, |
| c) | stanoviti rozpočty a jmenovati potřebné úřední síly, |
| d) | spravovati pokladnu, |
| e) | zříditi a spravovati revisní a statistickou kancelář, knihovnu, jakož i ústavy, jež by ředitelství byly přiděleny, |
| f) | projednávati a podávati dobrá zdání a initiativní návrhy týkající se spořitelnictví, |
| g) | jmenovati delegáty a zástupce ve všech případech, kde Svaz má býti zastoupen. Valná hromada delegátů. |
§ 21.
Uzná-li ústřední výbor toho potřebu, může svolati valnou hromadu všech delegátů. Program její určí ředitelství Svazu. Valnou hromadu řídí předseda Svazu.
Svolání valné hromady děje se obdobně podle předpisu 2. odst. § 16, o usnášení platí pak předpisy posledního odstavce téhož paragrafu a poslední věty 2. odst. § 12.
Funkční období.
§ 22.
Funkční období všech volených funkcionářů trvá tři léta a zaniká pak dříve tehdy, když odpadnou náležitosti § 10. Ubude-li některý člen ve volebním období, volí se člen nový na dobu zbývající. Vystupující členové mohou býti znovu voleni. Členové odstupující zastávají svoji funkci tak dlouho, dokud se neustaví nově zvolené orgány.
Vládní komisař.
§ 23.
Vládním komisařem Svazu československých spořitelen jest referent spořitelního oddělení u ministerstva vnitra, který má právo zúčastniti se všech župních shromáždění, schůzí ústředního výboru, ředitelství i valných hromad delegátů, jakož i všech jiných schůzí Svazem pořádaných.
Vládní komisař musí býti zván do všech těchto schůzí. Rovněž má právo nahlédnouti do všech spisů, a musí mu býti podány všechny žádané informace. Jemu přísluší i právo zastaviti usnesení ústředního výboru, když by odporovalo zákonu, stanovám aneb kdyby překračovalo obor působnosti Svazu, a vyžádati si v tom případě konečného rozhodnutí ministerstva vnitra.
Ke hrazení nákladů, které státní správě výkonem tohoto dozoru vzejdou, může býti Svazu uloženo placení ročního úhrnného poplatku, jehož výši určí ministerstvo vnitra, vyslechnuvši ředitelství Svazu.
Jednací řád.
§ 24.
Všechna ku pravidelné činnosti jednotlivých orgánů Svazu potřebná ustanovení budou vydána v mezích a duchu těchto stanov jednacím řádem.
Jednací řád vydá ústřední sbor Svazu se schválením ministerstva vnitra.
Náklady.
§ 25.
Členství ve všech orgánech Svazu jest úřadem čestným. Členové ústředního výboru a ředitelství Svazu mají však právo žádati o náhradu jízdného druhé třídy na drahách a diety ve výši stanovené ředitelstvím Svazu.
Správní náklady spojené s činností Svazu rozvrhnou se na jeho členy podle stupnice odpovídající výši vkladů. Stupnici tuto určí ústřední výbor Svazu se schválením ministerstva vnitra.
Rozpuštění Svazu a ustanovení podpůrná.
§ 26.
Ministerstvu vnitra přísluší právo rozpustiti jednotlivé orgány Svazu v těch případech, kde může vládní komisař zastaviti usnesení ústředního výboru (§ 23), a dále pro opětné neuposlechnutí vyzvání státních úřadů.
Až do nového ustanovení těchto orgánů přejímá funkci jejich zvláštní správní komise ministerstvem vnitra ustanovená, jež podléhá dozoru vládního komisaře.
V případě, že by svazy neprovedly včas úkoly jim v § 6 svěřené, nebo spořitelny a župní odbory neprovedly v dané lhůtě volby předepsané v § 8, provede úkony tyto ministerstvo vnitra.