Jako asistenti s plnou kvalifikací ve smyslu §u 1 nařízení ze dne 1. ledna 1897, čís. 9 ř. z., mohou býti ustanoveni pouze českoslovenští státní příslušníci, kteří

Asistentům a konstruktérům, kteří v době účinnosti zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 198 Sb. z. a n., to jest dne 1. dubna 1919 požívali dle dřívějších předpisů jako plně kvalifikovaní asistenti a konstruktéři normální remunerace, započte se pro dosažení vyšší remunerace doba od jich ustanovení s plnou kvalifikací.

Tato vyšší remunerace přísluší jim od 1․ dubna 1919, a to od 1. září 1919 ve výměře stanovené článkem VII., § 18, zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n.

Asistentům a konstruktérům s plnou kvalifikací, kteří v době účinnosti zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 198 Sb. z. a n., neměli remunerace vůbec anebo měli remuneraci nižší než normální, a kterým byla plná remunerace přiznaná teprve za účinnosti zákona zmíněného, jest při vyměření remunerace započítati dobu od jich ustanovení s plnou kvalifikací.

Od 1. září 1919 jest pro výši této remunerace rozhodno ustanovení čl. VII., § 18, zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n.

Pro výměru remunerace podle §§ů 2 a 3 tohoto nařízení lze započísti pouze službu nepřerušenou.

K přetržení služby asistentské službou vojenskou nebo válečnou se nepřihlíží; o započtení této služby platí obdobně ustanovení daná pro státní úředníky.

Přerušil-li asistent nebo konstruktér službu za tím účelem, aby nabyl praktické nebo zvláštní vědecké kvalifikace, může při novém ustanovení býti jeho remunerace k návrhu sboru profesorského zvýšena o osobní přídavek.

Remunerace asistentů nemajících plné kvalifikace (§ 2 nařízení ze dne 1. ledna 1897, čís. 9 ř. z.) se nezvyšuje a rovná se nejnižšímu stupni platů státních úředníků XI. hodnostní třídy s místním (dříve činnostním) přídavkem podle zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., a to s účinností od 1. září 1919.

Ustanovení §§ů 1 a 2 zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 198 Sb. z. a n., nevztahují se na ty asistenty a konstruktéry, kteří byli nebo budou ustanoveni bez remunerace nebo s remunerací menší než normální, pokud ovšem nedosáhnou remunerace normální.

Diety a jiné výhody, jež se poskytují všem státním úředníkům dle hodnostních tříd nebo podle výše jejich služebních platů, dále invalidní renta dle §u 4 cit. zákona přiznávají se těmto asistentům dle toho, jsou-li plně nebo neúplně kvalifikováni, dle nejnižšího platového stupně X. nebo XI. hodnostní třídy.

Zaopatřovací požitky pozůstalých po takovém asistentovi s neúplnou kvalifikací vyměří se dle ustanovení platných pro nejnižší platový stupeň XI. hodnostní třídy.

Ustanovení § 4 zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 198 Sb. z. a n., o zaopatřovacích požitcích pozůstalých po zemřelém asistentu nebo konstruktéru platí, i když asistent nebo konstruktér zemřel následkem onemocnění neb úrazu utrpěného mimo službu.

Asistenti a konstruktéři s plnou kvalifikací, kteří byli ve službě 1. listopadu 1918 a požívali 1. října 1918 normální remunerace, nabudou k návrhu profesorského sboru zvýšení této remunerace vždy o půl roku dříve za každý kalendářní rok 1914 až 1918, v němž byli alespoň po 6 měsíců ustanoveni jako asistenti nebo konstruktéři s plnou kvalifikací nebo jako takoví konali aktivní vojenskou službu.

Ona část započítatelných půlletí, jež při prvém zvýšení takto provedeném nebyla spotřebována, bude započítávána při dalším zvýšení remunerace.

Asistenti a konstruktéři, kteří dosáhli 1. října 1918 nebo dříve již nejvyšší remunerace, obdrží osobní přídavek.

Tento přídavek se vyměří za dobu od 1. října 1918 do 31. srpna 1919 případnou částkou z ročních 600 K, od 1. září 1919 pak roční částkou 900 K.

Asistentům a konstruktérům s plnou kvalifikací, kteří dosáhli nebo dosáhnou normální remunerace teprve po 1. říjnu 1918, započítávají se válečná půlletí dle § 8 tohoto nařízení, pokud byli za války ustanoveni jako asistenti nebo konstruktéři s plnou kvalifikací nebo jako takoví konali aktivní vojenskou službu, teprve při dosažení normální remunerace.

Doba započítatelná dle §§ů 8 a 9 tohoto nařízení pro zvýšení remunerace započte se v případě přestoupení asistenta nebo konstruktéra do jiné státní služby také do postupu a do pense a v případě smrti pro výměru zaopatřovacích požitků ve smyslu § 4 zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 198 Sb. z. a n.

Do pense započte se doba i v tom případě, když asistent nebo konstruktér v letech 1914 až 1918 neměl kvalifikace vyžadované v § 1, lit. a-c, nařízení ze dne 1. ledna 1897, čís. 9 ř. z.

Výhody dle §§ů 8-10 tohoto nařízení nabývají účinnosti dnem 1. října 1918 a poskytují se na přihlášku.

Doplatky za dobu před 1. říjnem 1918 se neposkytují.

Asistentům a konstruktérům, kteří byvše ustanoveni s plnou kvalifikací pro překážky uvedené v § 2 zákona ze dne 7. dubna 1920, čís. 230 Sb. z. a n., nemohli službu nastoupiti, může doba, po kterou trvala tato překážka, býti započtena pro zvýšení remunerace.

Asistentům a konstruktérům, kteří nabyvše plné kvalifikace nemohli se pro výkon válečné služby vojenské ucházeti o přijetí za asistenty nebo konstruktéry anebo z téhož důvodu nebyli za asistenty nebo konstruktéry ustanoveni, může se včítati, když byli ustanoveni asistenty nebo konstruktéry, vojenská služba v § 14 cit. zákona vytčená pro zvýšení remunerace, jestliže

Nezaviněné zameškání těchto lhůt může ve zvlášť pozoruhodných případech prominouti ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Asistentům a konstruktérům, kteří výkonem válečné vojenské služby byli déle než rok zdrženi ve svých studiích vysokoškolských, mohou, když byli ustanoveni, zkráceny býti prvé dvě lhůty stanovené pro nabytí vyšší remunerace každá o jeden rok nebo kratší, v měsících čítanou dobu vojenské služby vytčené v § 14 zákona.

Doba získaná válečnou maturitou nebo jinou poskytnutou výhodou budiž od včitatelné vojenské doby odečtena.

Včítání toto nastává jen u těch asistentů a konstruktérů, kteří do účinnosti zákona službu již nastoupili nebo nastoupí ji, vykonajíce předepsaná studia vysokoškolská bez zaviněného průtahu.

Včítání buď zásadně přiznáno jen v tom rozsahu, aby tím nebylo nabyto vyšší remunerace než stejně dlouhou normální službou asistentskou.

Při rozhodnutí o včítání jest obdobně užíti ustanovení § 16 zákona. Zejména mohou býti z výhod včítání vyloučeni ti asistenti a konstruktéři, kteří se k vojenské službě bývalého státu rakousko-uherského dobrovolně přihlásili anebo ji vykonávali v zápolí v takovém vojenském postavení, že z důvodů hospodářských ohledů nezasluhují, nebo ti, kdož byvše ustanoveni setrvávají ve službě vojenské z vlastní vůle a ve lhůtě dekretem nebo zákonem (§ 7 služ. pragm.) stanovené službu nenastoupí.

Vyšší požitky plynoucí z §§ 12 a násl. tohoto nařízení se za dobu před 17. dubnem 1920 nevyplácejí.

Výhody dle §§ 12 a násl. tohoto nařízení přiznávají se jen k žádosti, již dlužno pod ztrátou nároku podati na příslušném děkanství nebo rektorátu do tří měsíců od vyhlášení tohoto nařízení. Je-li žadatel v den ten ještě ve svazku vojenském, počítá se lhůta ta dnem přeložení žadatelova do neaktivního stavu.

Rozhodné okolnosti musí prokázati žadatel dle možnosti písemnými doklady.

O přiznání těchto výhod rozhoduje ministerstvo školství a národní osvěty.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.

Provede je ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem financí.