Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

499/1920 Sb. znění účinné od 7. 9. 1920 do 29. 6. 1921

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

499

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 2. září 1920

o úpravě spotřeby obilí, mlýnských výrobků, luštěnin a máku.

 

Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se nařizuje:

Přímé zásobení.

§ 1.

Ve smyslu ustanovení § 5, bod 1., lit. a), nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n., povoluje se přímé zásobování z výnosu polního hospodářství obilím (mlýnskými výrobky), luštěninami a mákem:

1.

držitelům zemědělských podniků (vyjma právnické osoby) pro jich vlastní výživu, kteří na vlastních neb najatých neb v užívání daných pozemcích sami hospodaří, t. j. konají osobně buď řídící neb prováděcí (duševní neb tělesné) práce s tímto hospodařením související, a to jak práce polní, tak práce ve statku;

2.

úředníkům zemědělským (správcům a pod.) a jiným zřízencům (šafářům, poklasným a pod.), pokud tito při pracích polních nebo ve statku jsou zaměstnáni neb tu dozor vedou;

3.

stálým dělníkům, t. j. dělníkům, kteří teprve jsou zaměstnáni v zemědělských podnicích pracemi při polním hospodářství nebo ve statku a požívají stravy neb naturalií (deputátníkům, familiantům a pod.);

4.

sezonním dělníkům po dobu jich sezonního zaměstnání při dotyčném polním hospodářství, jsou-li tam skutečně stravováni aneb měl-li dle dřívějších zvyklostí nárok na stravu nebo naturálie;

5.

úředníkům a zřízencům i dělníkům zaměstnaných při lesním hospodářství za stejných předpokladů, jak výše sub 1.-4. uvedeno, je-li držitel lesního hospodářství podniku zároveň držitelem hospodářství polního.

Právo při této zásobení přísluší také členům rodiny neb domácnosti (hospodářství) osob výše sub 1.-5. uvedených pod tou podmínkou, že sdílejí společnou domácnost s osobou, které bylo právo přímého zásobení přiznáno, a že se v domácnosti osoby té skutečně stravují.

Rovněž osobám oprávněným k výměnku přísluší právo přímého zásobení ze statku výměnkem zatíženého.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi přísluší právo přímého zásobování výjimkou i těm osobám, které dle ustanovení § 2 nařízení uher. ministerského předsedy číslo 2650 z roku 1918 ohledně ustálené míry pro domácí a hospodářskou spotřebu měly nárok na dávky nebo platy v naturáliích.

Ministerstvo pro zásobování lidu může povoliti výjimečně v případech mimořádného zřetele hodných právo přímého zásobování i jiným osobám․ Rovněž tak může stanoviti v případu potřeby poměr, v jakém zemědělci jednotlivé druhy chlebovin na spotřební dávku použíti mají.

Spotřební dávky.
1. Spotřební dávka osob zemědělsky činných.

§ 2.

Spotřební dávky pro ty, jimž dle § 1, bod 1. až 5., přiznáno právo přímého zásobování, stanoví se na 5 kg obilí pro osobu na týden. Pro členy rodiny neb domácnosti (hospodářství) těchto osob přísluší dávka 5 kg jen tenkráte, když tito příslušníci rodiny neb domácnosti osobně konají buď fysické neb duševní práce při polním hospodářství nebo ve statku v rozsahu v § 1, bod 1.-5., uvedeném v jsou starší 14 let.

Všem ostatním osobám, jimž přísluší právo přímého zásobování, náleží dávka spotřební stanovená níže v § 4.

Pokud právo na přímé zásobování zakládá nárok na naturální dávky (deputát), smějí býti dávky tyto vydávány jen na 4 týdny předem.

Ujednání těmto ustanovením odporující (smlouvy o výměnek, smlouvy kolektivní a pod.) jsou neplatna a ujednané takto dávky naturální, pokud převyšují dávku v odstavci 1., po případě 2. stanovenou, nesmí býti ani požadovány, ani vydávány. Osoby, jimž dávka tato byla úmluvou přislíbena, smějí požadovati jen rozdíl mezi povolenou dávkou spotřební a dávkou ujednanou, který se vyplatí v penězích.

Pro luštěniny a mák nestanoví se zvláštní dávka spotřební, všecky přebytky luštěnin a máku nespotřebované musí však býti dodány Státnímu obilnímu ústavu.

§ 3.

Při dávkách, jež příslušejí dle § 2 osobám uvedeným v § 1, bod 2.-5., příslušníkům jich rodiny nebo domácnosti (hospodářství), pak osobám oprávněným k výměnku a naturálním dávkám vytčeným v předposledním odstavci § 1, dlužno přihlížeti k tomu, zda osoby ty samy nepěstují na vlastních, najatých neb v užívání daných pozemcích dotyčné polní plodiny.

Mají-li tyto osoby obilí, luštěniny nebo mák vlastní sklizně, přísluší jim právo na dávku naturální teprve od toho okamžiku, kdy v rámci přípustné pro ně dávky spotřební vlastní zásoby skonsumovaly. Za zachování tohoto předpisu jest odpověden držitel zemědělského podniku, který v případě, že by vydal polní plodiny neb mlýnské výrobky, jímiž stát hospodaří, osobám, které jsou samy zemědělskými podnikateli, jest povinen množství nesprávně vydaných plodin nahraditi ze zásob, které mu byly ponechány pro potřebu vlastního hospodářství.

Zemské politické správy vydají bližší předpisy za tím účelem, aby bylo zajištěno, že osoby spravující se v zemědělském podniku, kterým dle § 1 přiznáno právo přímého zásobení, vedle toho nedostávaly na dotyčnou dobu mlecích výkazů pokud se týče nezásobily se prostřednictvím veřejné aprovisace.

2. Spotřební dávka pro ostatní samozásobitele a nesamozásobitele.

§ 4.

Spotřební dávka pro nesamozásobitele (normální) platí pro všechny obyvatele, kterým nepřísluší spotřební dávka osob, činným v polním hospodářství (§ 2, odst. 1.). Spotřební dávku na osobu a týden stanoví ministerstvo pro zásobování lidu, po případě s jeho zmocněním zemská správa politická dle stavu pohotových zásob. Stanovená dávka budiž vždy publikována ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé. Ministerstvo pro zásobování lidu se zmocňuje, aby pro správní obvody neb jednotlivá místa, v nichž zvláštní poměry by to vyžadovaly, stanovilo jinou spotřební dávku, než je dávka všeobecná.

Ministerstvo pro zásobování lidu a s jeho zmocněním zemská správa politická ustanoví od případu k případu, které mlýnské výrobky, event. zda také luštěniny se vydávají na spotřební dávky a v jakém poměru má se v mezích této dávky přidělovati mouka na chléb neb jiné mlýnské výrobky (mouka k vaření, pečení, krupice, kroupy, po případě ovesná rýže, ovesné vločky a pod.).

§ 5.

Ministerstvo pro zásobování lidu v případě potřeby stanoví, zda resp. kterým kategoriím spotřebitelů a jakým způsobem by měly býti poskytovány přídavky k normální spotřební dávce.

§ 6.

Ministerstvo pro zásobování lidu v dohodě s ministerstvem národní obrany může stanoviti pro aktivní vojsko, požívající erární stravy, spotřební dávku vyšší.

§ 7.

Ministerstvu pro zásobování lidu neb na základě jeho zmocnění zemským správám politickým jest vyhrazeno povoliti pro léčebné a jinaké ústavy, v nichž by zvláštní poměry životosprávy vyžadovaly vyšší spotřební dávky, zvýšení shora uvedených spotřebních dávek.

 

Zemské správy politické určí modality a předpoklady, za jakých jest možno přiznati těžce nemocným, těhotným, kojícím a dětem do dovršeného třetího roku věku výhody při odběru mlýnských výrobků.

Orgány distribuční.

§ 8.

Distribuci mlýnských výrobků a luštěnin provádí ministerstvo pro zásobování lidu, které k tomu použije Státního obilního ústavu zemských obilních ústavů, okresních (župních) obilních úřadů, konečně pak obcí, obchodníků a potravních družstev jakožto detailistů.

Úřední výkazní lístky.

§ 9.

Mlýnské výrobky, chléb, resp. jiné výrobky z mouky vyrobené, pokud se týče luštěniny jest přípustno vydávati pouze na úřední výkazní lístky na chléb a mouku.

Úřední výkazní lístky platí vždy pro jednu osobu a buďtež vydávány pro období nejméně 4nedělní; ony opravňují k odběru chleba, resp. mlýnských výrobků, event. luštěnin pouze v této obci, ve které byly vydány, a dále pouze v tom týdnu, na který ústřižek zní. V případě rayonování prodeje platí úřední výkazní lístky na chléb a mouku pouze pro dotyčný obvod.

Výjimky z těchto pravidel může povoliti zemská politická správa v případech zvláštního zřetele hodných.

Úřední výkazní lístky na chléb a mouku buďtež co do obsahu pro všechny nesamozásobitele jednotny, obsahujž ústřižky k odběru chleba a mouky, případně mouky na místo chleba dle jednotlivých týdnů, dále pak razítko výdejny lístků a upozornění na trestní následky v případě zneužití.

Dále budiž pamatováno několika ústřižky označenými pouze písmenami na případné přídavky.

Zemská politická správa předepíše vzorce úředních výkazních lístků a vydá potřebné bližší předpisy pro jich výdej a předpisy o evidenci zásobovaných osob. Výdej úředních výkazních lístků jest závislým na prohlášení přednosty domácnosti, že není v domácnosti více mouky, než kolik obnáší měsíční potřeba na osobu, o čemž se může úřad v případech odůvodněného podezření kdykoliv přesvědčiti. V případě pak, že by bylo zjištěno, že domácnost vykazuje větší zásoby, než shora uvedeno, budiž zastaven odběr úředních výkazních lístků, po případě mohou býti zásoby obilí a mouky, vlastní potřebu převyšující, prohlášeny za propadlé.

§ 10.

Osoby, stravující se mimo svou domácnost, jsou povinny odevzdati svoje úřední výkazní lístky onomu podniku, v němž se stravují; tento podnik pak odebéře na odevzdané výkazní lístky připadající množství dotyčných mlýnských výrobků.

§ 11.

Zemské správy politické mohou povoliti, aby ve zvláštních případech na př. k zásobování ústavů se vydávaly potřebné mlýnské výrobky a chléb na zvláštní hromadné poukazy místní rozdělovny mouky. V případech takových pak dlužno učiniti zvláštní kontrolní opatření, aby se zamezila větší spotřeba, než jest dle spotřební dávky přípustno.

§ 12.

Zemské politické správy mohou zavésti pro cestující, kteří jakožto samozásobitelé nedostávají žádných úředních výkazních lístků na chléb a mouku, jakož i pro cestující nesamozásobitele zvláštní denní úřední výkazní lístky, opravňující k odběru na den připadajícího množství chleba a mouky neb vůbec jen chleba.

Denní výkazní lístky buďtež vydávány také osobám potulným obcí toho místa, ve kterém ztráví noc.

§ 13.

Pro případ, že by některým kategoriím nesamozásobitelů ministerstvo v případě nutné potřeby přiznalo vyšší dávku, musí býti tato dávka rovněž vydávána na zvlášť označené úřední výkazní lístky. V té příčině vydají bližší předpisy zemské politické správy.

§ 14.

Podniky živnostenské a jiné zpracující mlýnské výrobky za účelem výdeje výrobků přímo spotřebitelům obdrží příslušné příděly od okresního (župního) obilního úřadu, pokud se týče okresního (župního) rozdělovatele na odběrní lístky, v kteréžto příčině rovněž vydají zemské politické správy bližší předpisy.

§ 15.

Úřední výkazní lístky a poukazy, odběrné listy, vydávané dle předchozích odstavců, jsou veřejnými listinami; padělati je, převáděti lístky neb ústřižky na jiné osoby, než pro které byly určeny, neb používati výkazních lístků, jichž platnost již zanikla, jest zakázáno.

Prodavačům mlýnských výrobků, chleba a pod. jest zakázáno převésti na sebe výkazní lístky neb ústřižky, nevydají-li současně příslušné množství dotyčného zboží.

Příděly podnikům, zpracujícím obilí, resp. mlýnské výrobky (luštěniny).

§ 16.

Ke krytí potřeby mouky, chleba, pečiva a luštěnin hostinských podniků, jídelen, kuchyní, uzenářských podniků, cukrářských živnostní, kaváren a pod., nikoliv však pekařských a pecnářských podniků, budiž přidělována rozdělovnám mouky zvláštní záloha, jejíž výše pro politický okres obnáší zpravidla 5-10 % celkové okresní potřeby mouky pro nesamozásobitele.

Podniky tyto smějí podávati svým hostům v jídelních místnostech chléb ve skrojcích, moučná jídla a luštěniny bez výkazních lístků.

Podniky živnostenské, mlýnské výrobky zpracující, jakož i veškeré výdejny mlýnských výrobků a výrobků z nich docílených musí vésti zvláštní záznamní knihu o zásobách mlýnských výrobků, jejíž vzorec předepíše zemská politická správa.

Pro průmyslové podniky zpracující obilí, resp. mlýnský výrobky ve velkém, jako pivovary, sladovny, lihovary, továrny k výrobě nahrážkové kávy, škrobu, dětské moučky a pod., pokud se týče přídělů surovin (obilí, mlýnských výrobků) a jich zpracování, resp. prodeje, vydá zvláštní předpisy ministerstvo pro zásobování lidu.

Výroba a prodej chleba, pečiva a cukrářských výrobků.

§ 17.

Chléb smí se po živnostensku vyráběti zpravidla jen z mouky chlebové. Poměr, v jakém se mají mísiti jednotlivé druhy mouky, řídí se dle pohotových zásob, resp. dle přídělů.

Zemské politické správy mohou zmocniti okresní (župní) obilní úřad k tomu, aby povolil v mimořádných případech použíti mouky vařivé neb mouky k pečení, případně jiných druhů (náhražkové mouky) k výrobě chleba, nedá-li se potřeba chlebové mouky jinak v okresu krýti.

§ 18.

Chléb smí se po živnostensku vyráběti ve tvaru okrouhlých bochníků neb obdélných vek (štryclí), jejichž váhu, jakož i množství mouky, z níž chleba se má vyráběti, ustanoví od případu k případu ministerstvo pro zásobování lidu. Jest přípustno, aby se vyráběl chléb tak zv. dvojitý, t. j. jehož váha se rovná dvojnásobné váze normálního typu. Při tom však dlužno míti na zřeteli, že takový dvojitý chléb smí se vydávati jen na dva platné úřední výkazní lístky.

Tuto předepsanou váhu musí míti chléb bezprostředně po upečení. Do prodeje smí přijíti chléb jen vychladlý. Ztráta na váze vzniká vysušením předpokládá se 3 % předepsané váhy chleba.

§ 19.

V každé prodejně chleba musí býti po ruce pro kupující váha, aby mohli zjistiti váhu koupeného chleba.

Nemá-li bochník chleba předepsané váhy po přípustné srážce v předcházejícím paragrafu uvedené následkem vysušení, jest prodavač chleba povinen nahraditi kupujícímu scházející množství in natura ve skrojcích chleba.

§ 20.

Každý bochník chleba budiž opatřen známkou, kterou musí pekař ohlásiti příslušnému úřadu, a datem upečení.

Známka i datum upečení buďte vpečeny do bochníku chleba.

Zemské politické správy stanoví bližší podmínky, za jakých jest dovoleno živnostenským podnikům péci chléb nebo pečivo z přineseného těsta nebo mouky, nebo vyměniti hotové výrobky za donesenou mouku.

§ 21.

Zemské politické správy mohou léčebným ústavům povoliti výrobu bílého pečiva z jich úředních přídělů.

O tom, zda se smí vyráběti a prodávati po živnostensku drobné pečivo (žemle, rohlíky a pod.), rozhodne ministerstvo pro zásobování lidu dle celkového stavu zásobování.

§ 22.

Výroba sucharů, Grahamova a Simonova chleba a pod. k účelům léčebným a dietetickým, jakož i k účelům náboženským, dále pak výroba macesů jest dovolena pouze na základě zvláštního povolení zemské politické správy. Vydaná posud povolení buďte přezkoumána. Příděl mouky neb mlýnských výrobků na tuto výrobu smí se díti jen na specielní povolení zemské politické správy. Výrobky k účelům dietetickým smějí odebírati na úřední výkazní lístky jen ty osoby, jež se vykáží povolením k odběru od úřadu, za kteréžto povolení nutno zvláště žádati u připojení lékařského vysvědčení, dokazujícího nutnost odebírati určitý druh dietetického chleba.

Výrobci a obchodníci jsou povinni zapisovati ve zvláštním seznamu odběratelů jména těchto osob k odběru oprávněných, při čemž dlužno uvésti druh a množství povoleného a odebraného dietetického výrobku, jakož i datum odběru.

Rovněž i macesy možno odebírati jen na úřední výkazní lístky.

Předchozí ustanovení o výrobě chleba a sucharů nevztahuje se na výrobu chleba a sucharů pro vojenskou správu z přídělů vojenské správě poskytnutých na účet zásobovacího kontingentu vojska.

§ 23.

Rovněž pokud se týče výroby cukrářského zboží, stanoví ministerstvo pro zásobování lidu, zda se smí k účelu tomu používati mouky získané z plodin, které jsou předmětem státního hospodářství. Mouky získané z obilí smělo by se však i v tom případě používati jen z úředních přídělů, jsoucích na účet okresní reservy (§ 16).

§ 24.

Výroba a prodej cukrářského zboží všeho druhu při živnosti pekařské jsou zakázány.

Živnostníci, kteří mají živnostenské oprávnění k výrobě a prodeji jak cukrářského, tak pekařského zboží, musí se rozhodnouti buď pro výrobu, resp. prodej cukrářského neb pekařského zboží, a kdyby tak sami ve lhůtě úřadem stanovené neučinili, určí okresní (župní) obilní úřad, na kterou z obou živností se musí omeziti.

V obcích neb částech obcí, ve kterých stává k živnostenské výrobě chleba (pečiva) a cukrářského zboží pouze jediný podnik, může v případě potřeby úřad ten výjimečně povoliti současnou výrobu a prodej chleba (pečiva) a cukrářského zboží.

§ 25.

Ministerstvo pro zásobování lidu může z hořejších předpisů, vztahujících se na výrobu chleba a pečiva, povoliti výjimky ohledně spotřeby vojenské.

§ 26.

Na prodejnách musí býti vždy zřetelně vyznačeny ceny mlýnských výrobků, pokud se týče zboží z nich vyrobeného. Pokud se výrobky takové uvádějí do obchodu v obalech, musí býti na obalu vedle ceny vyznačena přesně firma výrobky vyrábějící, jakož i váha výrobků v obalu obsažených. U zboží původu cizozemského musí, pokud by cena jeho cenu zboží domácího převyšovala, býti vyznačeno, že jedná se o zboží cizozemské.

Všeobecné.

§ 27.

Každý jest povinen byv vybídnut okresním (župním) obilním úřadem spolupůsobiti při úpravě spotřeby dle jeho pokynů, resp. dle pokynů úřadovny úřadem tím pověřené. U osob, které jsou ve veřejné službě, jest k této součinnosti potřebí souhlasu jich nadřízeného úřadu.

Tito důvěrníci musí postupovati bez ohledu na osobu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, zachovávati v tajnosti soukromá a obchodní tajemství, o nichž se dovědí zastávajíce tuto funkci, a musí slíbiti, pokud nebudou veřejnými úředníky, že tyto povinnosti budou přesně plniti. Úřad takového důvěrníka jest čestným. Okresní (župní) obilní úřad může ze závažných důvodů důvěrníka funkce té zprostiti.

§ 28.

Obce mohou obstarávati distribuci přidělených mlýnských výrobků a luštěnin vlastním zásobovacím (hospodářským) úřadem. Pro kontrolu a spolupůsobení při distribuci předmětů státního hospodářství mohou býti sestaveny, pokud již nepozůstávají, místní hospodářské rady, a to z nejlepších znalců poměrů a otázek zásobovacích, zaručujících svojí nestranností správné řízení záležitostí zásobovacích. Tyto hospodářské rady nesmí však samovolně disponovati zabavenými plodinami nebo výrobky mlýnskými. V případě, že by jednaly proti této povinnosti, nebo jinak povinnosti své řádně nesplnily, může je okresní obilní úřad rozpustiti. Rovněž může okresní obilní úřad odejmouti obecnímu zásobovacímu (hospodářskému) úřadu obstarávání distribučních prací, pakli tento úřad není s to dostáti svému úkolu, a prováděti je na náklad obce vlastními orgány.

§ 29.

Okresní (župní) obilní úřad, úřad policejní, případně přímo též ministerstvo pro zásobování lidu (státní revisní kancelář) a zemské politické správy jsou oprávněny svými orgány - nebo důvěrníky ve smyslu předcházejícího paragrafu ustanovenými - prováděti prohlídky v místnostech, ve kterých se uschovávají mlýnské výrobky, resp. se zpracují, a zhotovené výrobky ukládají, prodávají neb balí, nahlížeti do obchodních záznamů a dle své volby vzíti ukázky k rozboru.

Orgán nebo důvěrník vykonávající prohlídku musí vykázati své oprávnění k tomu a vydati osobě, u které prohlídku vykonal, na její žádost ihned nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení a věcech u ní zabavených.

Podnikatelé a jejich zástupci jsou povinni dáti úředním orgánům a znalcům žádané vysvětlení.

Jmenované úřady jsou zmocněny přibrati k těmto úředním jednáním také orgány finanční stráže, policie, potravinářské obecní policie tržní a občanské kontroly.

§ 30.

Přestupky tohoto nařízení neb předpisů, na jeho základě vydaných, pokud nepodléhají přísnějším trestním předpisům a pokud nenastává příslušnost soudu, stíhají se politickými okresními úřady (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativními policejními vrchnostmi) pokutou až do 10.000 Kč neb vězením do 6 neděl, při přitěžujících okolnostech však pokutou do 20.000 Kč neb vězením do 3 měsíců.

Při odsouzení možno uznati na ztrátu živnostenského oprávnění.

Podnikům, které se dopustily přestupku předpisů shora uvedených, může býti na čas neb trvale zastaven příděl mlýnských výrobků neb výrobků z nich získaných.

 

Trestní nález může býti uveřejněn na útraty potrestaného ve veřejném tisku a publikován v obci způsobem v místě obvyklým, v případě pak, že potrestanému byl úředně zastaven příděl následkem spáchaného trestného činu, možno z nařízení úřadu okolnost tu zevně na podniku vývěsem s udáním důvodů označiti.

§ 31.

Trestní předpisy, uvedené v předchozím paragrafu, vztahují se také na důvěrníky, zmíněné v §§ 27 a 29 a okresní rozdělovatele.

§ 32.

V případech, že by osoby, kterým dle § 1 bylo přiznáno právo přímého zásobení, práva toho jakýmkoli způsobem zneužily neb dopustily se přestupku v té příčině vydaných předpisů, může zemská politická správa právo přímého zásobení odejmouti. Odvolání jde na ministerstvo pro zásobování lidu.

§ 33.

Pro prohlášení zboží za propadlé platí předpisy §§ 22 a násl. nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky.

§ 34.

Působnost, jež dle tohoto nařízení přísluší zemské politické správě, obstarávají na Slovensku Hospodářský úřad pro Slovensko a v území Podkarpatské Rusi Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus. Pro Hlučínsko obstarává tyto úkoly zemská politická správa v Opavě.

§ 35.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Tímto nařízením ruší se všechny dosavadní předpisy o úpravě spotřeby obilí, mlýnských výrobků a luštěnin k účelům lidské výživy.

Provedením tohoto nařízení se pověřuje ministerstvo pro zásobování lidu.

Tusar v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Hotowetz v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Habrman v. r.

Sonntág v. r.

Staněk v. r.

Johanis v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Dr. Winter v. r.

Dr. Markovič v. r.