Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

609/1920 Sb. znění účinné od 13. 5. 1922 do 31. 12. 1926

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 140/1922 Sb.

13.5.1922

609

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 6. listopadu 1920

o jmenování úředních sluhů všech státních oborů podúředníky.

 

Na základě a k provedení zákona ze dne 24. března 1920, č. 221 Sb. z. a n., kterým se upravuje jmenování úředních sluhů všech státních oborů podúředníky, nařizuje se toto:

§ 1.

Podmínky jmenování.

(1)

Podúředníkem dle § 1 zákona buď jmenován, kdo

a)

dovrší 12 let služby, skutečně ztrávené ve vlastnosti definitivního úředního sluhy,

b)

v této době konal práce výše kvalifikované (§ 3), a to buď výlučně aspoň po půl roku nebo vedle prací sluhovských aspoň po 1 rok a

c)

vykonal zvláštní zkoušku (§§ 4-7).

(2)

Ke jmenování na základě § 3 zákona vyžaduje se mimo podmínky pod bodem b) a c) v předcházejícím odstavci stanovené dovršení 20 let služby započitatelné do postupu v platové stupnici sluhovské.

§ 2.

Provedení jmenování.

(1)

Jmenování dle § 1 zákona buď provedeno úřadem, jemuž přísluší právo jmenovací, a to k oznámení dotyčného zaměstnance; o jmenování dle § 3 nutno žádati a rozhoduje o něm ústřední úřad nebo úřad jím k tomu zmocněný.

(2)

K oznámení, pokud se týče žádosti, budiž přiloženo vysvědčení o vykonané zkoušce․

(3)

Zaměstnanci, kteří splní veškery podmínky uvedené v § 1, odst. 1., bod a) až c), tohoto nařízení, buďtež jmenováni podúředníky ke dni, kdy tyto podmínky byly splněny.

§ 3.

Práce výše kvalifikované.

(1)

Za práce výše kvalifikované ve smyslu § 1 zákona se pokládají:

a)

kancelářské práce podřízeného významu, na př. zanášení spisů do knih, vedení záznamů, rozmnožování spisů, oběžníků, vyhotovování opisů, obstarávání expedice a pošty, manipulace při zakládání priorování spisů,

b)

různé práce a služby, které předpokládají zvláštní důvěru, svědomitost a inteligenci, jako na př. provádění různých šetření, dozor nad budovami, služba vrátného a pod.,

c)

odborné práce, které vyžadují odborného výcviku.

(2)

Dle těchto hledisek (bod a až c) sestaví ústřední úřady, bude-li toho třeba, podrobný výpočet prací výše kvalifikovaných.

§ 4.

Zkouška, zkušební komise.

(1)

Zkouška předepsaná v § 1 zákona konána budiž před zkušebními komisemi, jež zřízeny buďtež zásadně jen u úřadů II. a vyšší stolice; úřad II. stolice může, je-li toho třeba, se schválením ústředního úřadu zříditi zkušební komisi též u úřadu I. stolice (odst. 2.).

(2)

Sluhové zaměstnaní u úřadu I. stolice konají zkoušku před komisemi zřízenými u úřadu II. stolice, pokud se týče u úřadu včleněného nebo úřadem II. stolice k tomu ustanoveného, ostatní sluhové u komise zřízené u úřadu, jemuž jsou přiděleni.

(3)

Státní zaměstnanci z kategorie úředních sluhů ustanovení u ústavů nebo podniků státních, skládají zkoušku před komisí zřízenou u úřadu pověřeného dozorem nad ústavem nebo podnikem, po případě u místa, které bylo k tomu tímto dozorčím úřadem se schválením ústředního úřadu určeno.

(4)

Komise se skládá z přednosty úřadu (ústavu, podniku) nebo jeho zástupce jako předsedy a ze dvou úředníků jako členů. Jeden ze členů budiž vzat z kancelářských úředníků.

(5)

Komisi sestaví přednosta úřadu (ústavu, podniku). Členům, pokud se týče předsedovi budiž při jich ustanovení připamatována jejich služební přísaha.

§ 5.

Přihláška ke zkoušce.

(1)

Sluhové, kteří hodlají se zkoušce podrobiti, nechť to oznámí přednostovi svého úřadu (ústavu, podniku), který připraví pro komisi:

a)

osobní výkaz sluhy,

b)

popis o tom, jaké výše kvalifikované práce sluha konal, po kterou dobu a s jakým úspěchem.

(2)

Ke zkoušce připuštěni buďtež jen sluhové, kteří jsou v posledním roce předepsané služební doby (§ 1) a vyhovují podmínce §u 1, odst. 1., bod b).

§ 6.

Předmět zkoušky.

(1)

Účelem zkoušky jest:

a)

zjistiti všeobecné vědomosti, odpovídající postavení podúřednickému (zkouška všeobecná).

Zkouška všeobecná jest ve všech případech stejná. Předmětem jejím jest znalost čtení, psaní (pravopisu), počtů, základní znalosti zeměpisné se zvláštním zřetelem k republice Československé a povšechná znalost organisace úřadu (ústavu, podniku);

b)

zjistiti povšechné znalosti předpisů, týkajících se tak zv. prací výše kvalifikovaných, a zjistiti způsobilost k jich vykonávání (zkouška odborná).

Zkouška odborná řídí se druhem prací výše kvalifikovaných; bližší předpisy o ní budou vydány ústředními úřady dle potřeby jednotlivých resortů.

(2)

Zkouška jest písemná a ústní; při zkoušce všeobecné zkouší se písemně jen ze psaní (pravopisu) a počtů.

(3)

Pokud zaměstnanec vykonal nebo vykoná zvláštní odbornou zkoušku předepsanou dle dosavadních předpisů pro určité zaměstnání, nekoná se zkouška odborná v odst. 1. upravená, a může býti i zkouška všeobecná ústředním úřadem prominuta; vykonává-li práce, jež za výše kvalifikované se pokládají, jenom vzhledem k požadované zvláštní důvěře, nekoná se zkouška odborná v odstavci 1. uvedená.

(4)

Je-li v některých oborech státní správy předepsáno pro dosažení hodnosti podúřednické určité kategorie vykonání zvláštní zkoušky, jest zaměstnanec, který chce hodnosti podúřednické téže kategorie dosáhnouti na základě prováděného zákona, povinen tuto zvláštní zkoušku vykonati. Zkouška tato nastupuje na místo zkoušky v tomto nařízení upravené.

§ 7.

Vysvědčení o zkoušce.

(1)

O vykonané zkoušce buď vydáno vysvědčení, podepsané předsedou a členy zkušební komise. Vysvědčení obsahujž tato data:

a)

jméno a příjmení, hodnost a služební místo zkoušeného,

b)

vyznačení služby (§§ 1 a 3 zákona),

c)

popis, jaké výše kvalifikované práce zkoušený konal, po jakou dobu, zda výlučně a převážně a s jakým úspěchem,

d)

výsledek zkoušky všeobecné a zkoušky odborné (velmi dobrý, dobrý, nedostatečný),

e)

prohlášení komise, zda zkoušeného uznává za způsobilého pro jmenování podúředníkem.

(2)

Pro vysvědčení bude vydán ústředními úřady jednotný formulář.

(3)

Nevykonal-li sluha zkoušky s úspěchem, může zkoušku opakovati nejdříve po 1 roce ode dne zkoušky prvé; byl-li uznán po druhé nezpůsobilým, nebudiž ke zkoušce již připuštěn.

§ 8.

Nařízení toto, jehož provedením pověřují se všichni ministři, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Černý v. r.

Dr. Popelka v. r.

Dr. Gruber v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Hotowetz v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Šusta v. r.

Dr. Burger v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Fatka v. r.

Dr. Fajnor v. r.

Průša v. r.

Dr. Brdlík v. r.

Dr. Kovařík v. r.

Husák v. r.

Dr. Mičura v. r.