Náhradová kniha skládá se z potřebných svazků vložek a ze sbírky listin. Kromě toho vedou se odděleně osobní seznamy náhradových věřitelů a oprávněných, zapsaných v náhradové knize, obdobně osobním rejstříkům k pozemkovým knihám.

Náhradová kniha buď předem zavázána ve svazcích prostředně silných, jednotlivé svazky buďte parafovány a stránkovány a počet stránek na předním listu potvrzen přednostou soudu.

Pro každého náhradového věřitele (§§ 60, 61, 66 zákona z 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n.) zřídí se samostatná vložka.

Bude-li zapsati několik náhradových pohledávek u téhož soudu pro téhož náhradového věřitele, mohou býti zapsány do téže vložky, pokud nelze se obávati, že by soud pozbyl přehledu anebo se stížila práce. Jsou-li různě omezeny nebo zatíženy, zapíší se jako samostatné podstaty pod běžnými řadovými čísly, při dalších zápisech jest pak poukázati na příslušnou podstatu tím, že se uvede její číslo ("náhradová podstata první" atd.).

Vložka náhradové knihy se skládá z listu náhradového věřitele a náhradové pohledávky (list A) a z listu závad (list B).

List A má dvě oddělení označená římskou číslicí․ Mezi oběma ponechá se dostatečná mezera potřebná k dalším zápisům.

Na listu A oddílu I. zapisuje se náhradový věřitel, změny a omezení v jeho osobě, a jde-li o vázaný majetek, vedle údajů o tom též osoby, jež jsou oprávněny bráti důchody z náhradové pohledávky všeobecně, jakož i jméno dočasného oprávněného.

V oddílu II. zapsány budou náhradové pohledávky s veškerým příslušenstvím, a to pohledávky slovy a číslicemi, údaje o splatnosti a vypověditelnosti, jméno náhradové banky a veškeré změny a omezení týkající se náhradových pohledávek, kromě pravidelných umořovacích splátek.

Na list B zapíší se zástavní práva a břemena vydobytá na náhradové pohledávce a jejich úrocích, jakož i omezení a změny vztahující se na osobu věřitelů nebo jejich pohledávku.

Výpověď daná podle §§ 69 a 70 náhradového zákona poznamenává se na listu A/II.

Bude-li náhradová pohledávka zcela zaplacena nebo uvolněna podle § 67 náhradového zákona, vloží se její výmaz, při čemž dbáti jest ustanovení § 51 knih. zák. Není-li zatížena platným nadzástavním právem, uzavře se spolu vložka, jinak současně s výmazem nadzástavních práv.

Výmaz náhradové pohledávky povolí soud na návrh strany podle listin vyhovujících předpisům knihovního zákona, anebo na oznámení náhradové banky (§ 64, odst. 3., náhr. zákona).

Veškerá podání, jež dojdou soudu náhradové knihy a týkají se pohledávek a práv v ní zapsaných, zapisována budou do deníku náhradové knihy. Jej vede úředník určený k vedení deníku pozemkových knih (v Praze a v Brně) aneb k vedení náhradové knihy (v Bratislavě, Košicích a Užhorodě) obdobně podle ustanovení §§ 1 a 2 min. nař. z 12. ledna 1872, č. 5 ř. z., za jednacího řádu (min. nař. z 5. května 1897, č. 112 ř. z.) § 77.

Spisová značka na podáních týkajících se náhradové knihy utvoří se z čísla její vložky a zkratky "náhr." (na př. 10 náhr.). Jednací číslo tvoří se ze zkratky "náhr. kn.", čísla deníku a posledních dvou číslic letopočtu (na př. náhr. kn. 608/21).

Každá písemnosti, která přijde ke spisům náhradové knihy, se označí jednacím číslem (§ 266, odst. 2. a 4., jedn. ř.); spisovou značkou se označí jen podání, protokoly a jiné písemnosti zadržené ve spisech, kromě doručných listů. Usnesení a doručné listy obdrží jen jednací číslo.

Písemnosti patřící ke spisům téže vložky náhradové knihy uschovají se podle pořadí deníkových čísel; běžná řadová čísla se vyznačí jen v přehledu.

O sbírce listin platí obdobné ustanovení § 4 min. nař. ze 17. prosince 1898, č. 225 ř. z., kteréhož nařízení bude obdobně použito o doručných listech (§ 5), o číslech listů (§ 6), přehledech (§ 7), odkazných listech (§ 8), vkladném (§ 9) a ústních návrzích (§ 10).

Náhradovou knihu vede u zemského soudu v Praze a v Brně úřad pozemkových knih, u sedrií v Bratislavě, Košicích a Užhorodě úředník k tomu určený. Písemnosti došlé vyřizuje samosoudce, a to u zemského soudu v Praze a Brně, jemuž podle rozvrhu prací náleží vyřizovati knihovní věci, u sedrií k tomu přednostou soudu určený.

Náhradová kniha jest vedena podle zásad knihovního práva. Platí tudíž o ní a jejím vedení zvláště předpisy knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z., instrukce z 12. ledna 1872, č. 5 ř. z., a jednacího řádu (min. nař. z 5. května 1897, č. 112 ř. z.), pokud jich může býti použito na náhradovou knihu a řízení podle jejich povahy.

První zápisy náhradových pohledávek dle rozvrhového usnesení (§ 60 náhradového zákona) jsou zproštěny poplatků (§§ 82 a 83 téhož zákona). Jinak platí co do poplatkové povinnosti pro návrhy stran, vkladné a poplatky za knihovní výpisy předpisy poplatkové pro řízení v knihovních věcech.

O exekuci na pohledávky zapsané v náhradové knize platí ustanovení exekučního řádu o exekuci na knihovní pohledávky, a to co do příslušnosti soudu tak i co do řízení.

Náhradová banka vykonává jménem státu účetní a pokladní službu stran náhradových pohledávek pozemkovým úřadem jí přikázaných. Tento účet jest veřejný. Jest veden tak, aby z něho byla patrna skutečná výše náhradové pohledávky, její úrokování (splatnost a výše úroků), její úmor, jakož i přeměna v dílčí dluhopisy (výkupní listy).

Náhradová banka vykonává jménem státu též účetní a pokladní službu a správu pohledávek z úvěrů, poskytnutých uchazečům o úvěr dle § 4, odst. 3., úvěrového zákona.

Úřední výpisy z účtů náhradových má právo žádati každý za poplatek, který určí pozemkový úřad. Platí se v hotovosti náhradové bance v její prospěch.

Náhradovými bankami mohou býti Hypoteční banka česká v Praze, Hypoteční banka moravská v Brně, Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě a spořitelny dle spořitelního zákona, pokud se k této službě buď jednotlivě nebo hromadně prostřednictvím svého svazu přihlásí a pokud pozemkový úřad je touto službou pověří. Jména těchto ústavů vyhlásí pozemkový úřad v úředních listech.

Pokud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nebude veřejnoprávních ústavů peněžních, mohou službou náhradových bank býti pověřeny též tamní odbočky spořitelen z jiných částí státu. Budou-li v jmenovaných částech státu zřízeny veřejnoprávní ústavy peněžní, mohou býti rozhodnutím pozemkového úřadu pověřeny službou náhradových bank.

Agenda náhradová budiž u všech náhradových bank vedena odděleně od jejich ostatních obchodů.

Který peněžní ústav jest pro určitou náhradovou pohledávku bankou náhradovou, určuje pozemkový úřad při stanovení ceny přejímací. Toto určení může z vážných důvodů změniti.

Proti určení náhradové banky a změně jeho není opravného prostředku.

Dílčí dluhopisy, jimiž by náhradová banka vyplatila náhradu bývalým vlastníkům převzatého majetku pozemkového (§ 61 náhr. zák.), jsou papíry majiteli svědčící. Jejich název jest "Výkupní listy". Podmínky jejich úrokování a splacení buďtež na nich vytištěny.

K výdeji těchto listů může býti přikročeno jen po předchozím souhlasu pozemkového úřadu a ministerstva financí.

Všechny náhradové banky, chtějící provésti emisi výkupních listů, musí utvořiti společný splacovací fond, do něhož by přispívaly dle poměru náhradových pohledávek výkupními listy nahrazených, a z něhož by se splácely výkupní listy dle jednotných zásad.

O vydání dílčích dluhopisů, jimiž by dle § 69 byly vyplaceny pohledávky bývalých knihovních věřitelů a oprávněnců, platí předpisy předešlého paragrafu s tou odchylkou, že jejich úrokovou míru určuje ministr financí, vyslechnuv předsedu pozemkového úřadu a zástupce náhradových bank.

Papíry tyto buďtež znamenány na pražské burse pro cenné papíry. Kurs na této burse je směrodatným pro výplatu dle § 69 náhr. zákona. Náhradové banky jsou oprávněny prodávati je i kupovati na vlastní účet.

Ústavy a fondy, jež dle § 70 náhr. zákona mohou žádati pozemkový, aby vedle zápisu jejich pohledávek do náhradové knihy ještě je zajistil zástavním právem, a to poměrným dílem na nemovitostech, na nichž dříve byly zajištěny, jsou povinny, vykonají-li toto právo, rozděliti svoje pohledávky na díly odpovídající cenám dílů dříve zatížené nemovitosti. Rozdělení takové budiž provedeno dle možnosti v dohodě s pozemkovým úřadem. V případě jejího nezdaru rozhodne odhad soudní.

Poskytovati úvěr držebnostní výdejem dílčích úpisů dle § 4 zákona úvěrového jsou oprávněny: Hypoteční banka česká v Praze, Hypoteční banka moravská v Brně, Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě a ty veřejnoprávní spořitelny, které mají nebo dostanou právo vydávati dílčí dluhopisy, požívající sirotčí jistoty.

Papíry tyto mají jednotný název "Pozemkové listy úvěrové" s označením ústavu, který je vydal, na přední straně pláště. Na plášti tohoto dluhopisu musí býti vytištěno jméno tohoto cenného papíru, podepsané zavazovací prohlášení banky, suma, na kterou papír zní, a úroková míra.

Podmínky výdeje těchto papírů schvaluje pozemkový úřad s ministerstvem financí. Dohodou těchto úřadů může býti v rámci § 15 úvěrového zákona určen jednotlivým ústavům nejvyšší kontingent pro emisi těchto papírů.

Pozemkové listy úvěrové jsou papíry majiteli svědčící. Ústav je vydávající může poskytnouti úvěr buď odevzdáním těchto dluhopisů ve jmenovité hodnotě rovnající se částce vypůjčené nebo vyplacením kursovní hodnoty jejich v hotovosti.

Pro ochranu majitelů pozemkových listů úvěrových platí obdobně předpisy zákona ze dne 24. dubna 1874, č. 48 ř. z., o zachování práv, příslušejících majitelům listů zástavních.

Ústavy poskytující úvěr výdejem pozemkových listů úvěrových jsou povinny tvořiti zvláštní reservní fondy pro ztráty při těchto obchodech. K tomu účelu jest věnovati ročně 10 % čistého zisku z těchto obchodů, a to tak dlouho, pokud reservní fond tento nedostoupí 10 % jmenovité hodnoty těchto cenných papírů dotčeným ústavem vydaných. Po dosažení tohoto stavu fondu stačí roční dotace 5 % z čistého zisku z jmenovaných obchodů.

V případě likvidace ústavu nebo ukončení těchto obchodů náleží zbytek fondu po úhradě závazků z těchto obchodů dotčenému ústavu.

Pozemkovému úřadu náleží prováděti dozor nad příslušným oddělením ústavů, jež za záruky státní poskytují úvěr dle zákona úvěrového.

Dozor nad ústavy veřejnoprávními, jež již podléhají státnímu dozoru, může pozemkový úřad přenésti na orgány, určené k provádění tohoto dozoru. Jest mu však vyhrazeno kdykoliv provésti revisi orgánem vlastním.

Revidující úředníci mají právo nahlížeti do knih a všech dokladů účetních a pokladních tohoto odvětví obchodního, zjišťovati stav pokladniční a opatřovati si vysvětlení dotazy. Správa a úřednictvo revidovaných ústavů mají povinnost v těchto směrech poskytovati revidujícím úředníkům stejnou pomoc a informace pod stejnými následky, kdyby tak nečinilo, jak je to ustanoveno při provádění státní revise nad ostatními druhy bankovních obchodů anebo povinné revise nad ústavy družstevními.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou je všichni ministři.