Zdaní-li se bezúplatné vzetí předmětů z vlastního podniku pro domácnost nebo jiné nevýdělečné upotřebení (§ 1, odst. 5. zák.), vezme se za základ zdanění cena úřední nebo v místě obvyklá.

Dle §u 5 prov. nař. ze dne 17. prosince 1919, č. 659 Sb. z. a n., jsou všichni podnikatelé vyjma rolníky povinni zanášeti denně do daňového záznamu také cenu toho, co bylo z podniku pro potřebu podnikatele a jeho domácnost vzato.

Zemědělci nejsou dle § 4 citovaného prov. nař. povinni celou vlastní spotřeby zaznamenávati ve všeobecném daňovém záznamu.

V tomto případě se stanoví cena vlastní spotřeby při vyměření daně odhadem nebo dohodou na celý rok.

Ustanovení bodu 4., §u 4 zák. vztahuje se na dodávky drahých kovů a směsí pro účely ražby peněz. Drahými kovy jsou v tomto smyslu: zlato, platina a stříbro.

Podmínkou osvobození jest, že se nabývají tyto drahé kovy nebo jejich směsi za účelem ražby peněz, ať je nabývá stát nebo jiný orgán k nákupu kovů k ražbě peněz oprávněný.

Dani nejsou podrobeny za těchto podmínek ani dodávky rudy obsahující drahé kovy, výrobků hutních, drahých kovů a směsi v zrnech, prutech, listech nebo dodávky výrobků ze zlata, platiny a stříbra.

Podmínkou osvobození jest, že podnikatel vede za účelem průkazu o určení předmětů vyvezených zvláštní záznam s těmito rubrikami:

K §u 25, odst. 1, bod 2., a §u 40 zák.

Dle §u 4, bod 16. zák. jest průvoz osvobozen jak od daně všeobecné, tak od daně přepychové, předpokládaje, že nenastane v tuzemsku nějaký poplatný převod.

Podniky, které činí nárok na osvobození dle §u 7, bodu 2. zák., musí o osvobození zvláště zažádati u berní správy a žádost patřičně doložiti (stanovami, nadačními listy, účetní zprávou atd.).

O žádosti rozhoduje ministerstvo financí.

Dokud o žádosti není pravoplatně rozhodnuto, jsou tyto podniky povinny vésti zákonem předepsané záznamy a platiti daň.

Osvobození toto nevztahuje se však na přepychové dodávky neb výkony.

Podniky výlučně dobročinnými dlužno rozuměti podniky, jichž snaha směřuje výhradně ke zmírnění nouze a chudoby nebo ke konání lásky k bližnímu bez nároku na plnou náhradu.

Podniky obecně prospěšnými jsou takové podniky, jež zvláštní měrou podporují obecné blaho po vědecké, výchovné neb jiné stránce.

Je-li zdanitelná úplata nebo hodnota udána v cizí měně, nutno ji přepočítati dle kursu, který byl úředně stanoven na pražské burse v den přijetí úpravy.

Bylo-li platiteli daně dovoleno, aby podle ustanovení §u 17, odstavce 5. zák. na místě platů přijatých přiznával a zdaňoval ceny účtované, jest rozhodným pro přepočítání den výkonu neb dodávky.

Nebylo-li v uvedený den úředního záznamu, jest rozhodným předposlední úřední záznam, není-li starší 3 měsíců.

Není-li měna na pražské burse vůbec znamenána aneb nedá-li se přepočítací kurs shora zmíněným způsobem zjistiti, dlužno vyžádati si o její hodnotě dobrozdání pražské bursovní komory.

Nebyla-li při dodávkách a výkonech smluvena úplata (na př. dává-li se věc nějaká na místě platu), tvoří dle §u 9 posledního odstavce zákona zdaňovací základ cena úřední nebo v místě obvyklá.

Úřední cenou dlužno rozuměti netoliko ceny, upravené úředními výnosy, nýbrž i ceny na pražské nebo jiné tuzemské burse znamenané. Cena obvyklá zjistí se v případě nutnosti dotazem u obecního úřadu (§ 46, odstavec 1. zák.), u obchodní a živnostenské komory, dohodou neb odhadem.

Rozšíří-li se podniky dodatečně na nové přepychové předměty nebo na nové závody téhož majitele nebo zruší-li se, nutno tyto změny do 14 dnů po vzniku, případně zániku daňové povinnosti ohlásiti příslušné berní správě.

Kontrola tato se může díti netoliko proto, aby se přezkoumalo daňové přiznání nebo aby se předepsala dodatečná daň, nýbrž také během daňového období, aby se zjistilo, vede-li poplatník vůbec předepsané daňové záznamy, vede-li je správně, a při obchodnících přepychovými věcmi, shoduje-li se kniha daňová s knihou skladu.

Berní správa rozhoduje dle svého uvážení, chce-li nahlédnouti do daňových záznamů, obchodních knih a korespondence v provozovně podnikatelově nebo chce-li se pomůcky ty dáti předložiti. Úřad může uložiti předložení pouze podnikateli samotnému a nesmí žádati, aby předloženy byly takové knihy, kterých poplatník při vedení obchodu postrádati nemůže.

Ku předložení daňových záznamů, knih a korespondence v obchodních místnostech podnikatelových je povinen nejen podnikatel, nýbrž i jeho zřízenci (§ 46, odstavec 2. zák.).

Zřízenci berní správy jsou bez výslovného svolení podnikatelova oprávnění za účelem dozoru vstoupiti do provozovny neb obchodních místností pouze v obvyklých hodinách, kdy závod je otevřen, pokud se týče v době, kdy jsou zřízenci podnikatelovi v závodě zaměstnáni. Dozor daňový jest prováděti s největší šetrností.

Zřízenci úřední musí se na požádání vykázati písemným zmocněním berní správy buď všeobecným nebo zvláštním. Podnikatel a jeho zřízenci jsou povinni úředním zřízencům dozor konajícím vyjíti vstříc a vykázati jim potřebné místo ku práci.

Přiznání daňové se podává při všeobecné dani po uplynutí roku (§§ 15, 17 zák.) a výjimečně za kratší dobu, zruší-li se podnik během daňového období (§ 17, odst. 2. zák.). Přiznání to má se státi do konce ledna příštího roku.

Při přepychové dani podává se přiznání daňové do konce měsíce, který následuje po uplynutí čtvrtletí, tedy do konce dubna, července, října a ledna; je-li období daňové celoroční (§ 33 zák.), do konce ledna příštího roku. Byl-li podnik s přepychovými předměty provozován po dobu kratší, podá se přiznání do 4 neděl po jeho zrušení. Platy později došlé se přihlásí dodatečně ve lhůtě, povolené berní správou. Totéž platí při podniku podrobeném všeobecné daní.

Podniky smíšené, ve kterých se prodávají vedle přepychových věcí také jiné věci, musí podati jak pro tržbu za přepychové zvýší tak pro ostatní tržbu zvláštní daňové (§ 35 zák.).

Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu býti uložena dle §u 43 zák. pořádková pokuta až do výše 10.000 K. Je-li upomínání marné, může mu býti uložena nová pokuta ve stejné výši t. j. až do 10.000 K. Berní správa jest také oprávněna dle §u 19 zákona zjistiti v tomto případě vyměřovací základ odhadem a dle něho vyměřiti daň.

Prodloužení lhůty ku přiznání daňovému povoluje berní správa po případě na zvláštní záruku, je-li hodnověrně osvědčeno, že platitel daně lhůtě dostáti nemohl.

Přiznání daňové musí při všeobecné dani obsahovati:

Přiznání daňové pro podniky podrobené přepychové dani musí obsahovati:

Povolení se žadateli udělí jen s podmínkou, že zdaní mimo účtované ceny také platy, jež dojdou za dodávky neb výkony provedené v předešlých daňových obdobích, v tom období, v němž platy došly a dále s podmínkou, že nesmí v daňovém přiznání odečísti obnosy, které jsou nedobytny následkem nezaplacení pohledávky neb její části.

Platy došlé z dřívějších dodávek neb výkonů musí podnikatel zvláště vykazovati.

Vrátí-li se úplata následkem zrušení obchodu zcela nebo z části v témže daňovém období, jest podnikatel povinen vésti o tom záznam, do kterého se zapíše pouze číslo zrušené položky všeobecného záznamu daňového nebo knihy daňové a vrácený obnos. Není-li zrušená položka doložena obchodní korespondencí stvrzující zrušení dodávky, je podnikatel povinen vyžádati si od kupujícího kolku prosté potvrzení o vrácení úplaty neb povolení slevy.

Potvrzení toto musí obsahovati:

naznačení vráceného předmětu (povolení slevy),

den vrácení úplaty (povolené slevy),

vrácenou částku,

vlastnoruční podpis příjemce vrácené úplaty a jeho adresu.

Vrátí-li se úplata zástupci, musí v potvrzení býti vyznačen zastupitelský poměr.

Součet vrácených úplat se při uzávěrce všeobecného daňového záznamu neb daňové knihy odečte od součtu přijatých úplat a zbytek se zapíše do přiznání daňového. Seznam během daňového období vrácených obnosů se přiloží k daňovému záznamu (knize) za účelem kontroly. Připočítává-li se v daňovém záznamu každodenně součet denní tržby k předcházejícím tržbám, možno při takovéto uzávěrce odečísti vrácené úplaty s poukazem na zrušené položky. Při tomto způsobu odhadne vedení zvláštního seznamu zrušených položek.

Vrátí-li se úplata teprve v příštím daňovém období, jest povinen podnikatel o těchto úplatách vždy vésti zvláštní seznam ve smyslu 1. odstavce. Součet takových vrácených obnosů se zapíše do příštího přiznání daňového ve zvláštní k tomu určené položce. Zároveň se připojí seznam vrácených obnosů k přiznání daňovému za účelem kontroly.

Provádí-li se zdanění dle odst. 5, §u 17 zák. na základě účtovaných a ne skutečně placených cen, je obdobné užití ustanovení těchto přípustno jen tehdy, byly-li dodávky nebo výkony dodatečně zrušeny teprve v příštím daňovém období; stalo-li se zrušení během daňového období, nebéře se ovšem naň při podání daňového přiznání zřetele, poněvadž je již v obchodních knihách účetně provedeno. Obnosy, které byly odepsány následkem nezaplacení pohledávky neb její části, nesmí se však při zdanění podle odst. 5., §u 17 zák. v přiznání daňovém odečísti.

Příslušnou k přijetí ohlášky a vyměření daně jest berní správa, v jejímž obvodu podnikatel nebo jeho zástupce (§ 14, odst. 2.) má své bydliště (sídlo) nebo kde převážně se zdržuje. Má-li zvláštní provozovnu, je příslušnou berní správa, v jejímž obvodu se podnik provozuje. Má-li podnikatel několik provozoven v témže okrese, zdaňuje se každá zvláště; má-li několik provozoven v různých okresích, je příslušnou ohledně každé provozovny berní správa, v jejímž obvodu se provozovna nalézá. Podnikatel může však zažádati, by mu bylo povoleno jednotné zdanění ohledně všech jeho provozoven. O žádosti rozhoduje, nalézají-li se provozovny v obvodu jedné berní správy, tato herní správa, nalézají-li se v obvodu, různých berních správ, zemský finanční úřad, a nalézají-li se v obvodu různých zemí, ministerstvo financí.

Neměl-li poplatník v poslední době žádného bydliště nebo pobytu v tuzemsku, jest příslušnou berní správa posledního tuzemského bydliště nebo pobytu.

Nastala-li během daňového období změna v těchto poměrech, rozhodují pro příslušnost k vyměření dané poměry panující na konci daňových období.

Nedá-li se příslušnost dle těchto pravidel určiti, rozhoduje zemský finanční úřad o tom, který úřad daň má vyměřiti.

Při dovozu přepychových předmětů, platí-li se daň hned při dovozu, je příslušným k vyměření daně celní úřad, který provádí celní odbavení (§ 39 zák., a čl. 3. tohoto nařízení), a jen podpůrně berní správa.

O opravných prostředcích rozhoduje jako druhá stolice s konečnou platností zemský finanční úřad (zemské finanční ředitelství v Praze, v Brně, finanční ředitelství v Opavě). Pokud zákon mluví o finančním úřadu, rozumí se jím, nestanoví-li toto nařízení nic jiného, berní správa.

Převyšuje-li všeobecná daň z předešlého roku 10.000 K, musí podnikatel platiti v příštím roce splátky v úhrnné výši předepsané daně ve čtvrtletních lhůtách pozpátku (§ 20, odst. 3. zák.).

Splátky tyto musí se státi do 10. onoho měsíce, který následuje po uplynutí čtvrtletí. Jinak jest podnikatel povinen platiti zákonné úroky z prodlení.

Obnos splátek se zaokrouhlí na koruny dolů. Zaplacené splátky uvede podnikatel v příštím přiznání daňovém.

Daň za předešlý rok musí přesahovati 10.000 korun bez ohledu na to, trvá-li podnik celý rok čili nic. Zemře-li podnikatel během daňového období a provozují-li dědici závod beze změny, končí daňové období teprve koncem kalendářního roku a sluší tudíž odváděti splátky tehdy, přesahovala-li daň za rok 10.000 K.

Při prodeji závodu nepřechází však povinnost odváděti splátky uložené předchůdci na nástupce.

Podnikatelé, jichž tržba podrobená všeobecné dani za dobu od 1. ledna do 31. března 1920 bude činiti alespoň 100.000 K, jsou povinni do konce měsíce, který následuje po uplynutí každého čtvrtletí, odvésti 1 % daň všeobecnou nečekajíce daňového předpisu. Za tím účelem jsou povinni všichni podnikatelé, kteří platí všeobecnou daň, uzavříti dne 31. března 1920 všeobecný daňový záznam, aby zjistili, činí-li tržba za zdanitelné dodávky a výkony aspoň 100.000 K. Při zjištění obnosů se odečtou převody, které jsou od daně osvobozeny a úplaty v tomto čtvrtletí vrácené.

Bylo-li ve smyslu odst. 5., §u 17 zák. povoleno odvádění daně na základě účtovaných cen, jest podnikatel povinen učiniti uzávěrku knih k 31. březnu 1920, aby se zjistilo, činí-li účtované obnosy podrobené daní alespoň 100.000 K.

V obou případech vypočte si poplatník 1 % daň a zašle obnos daňový příslušnému bernímu úřadu pokud možno poštovním šekovým úřadem s poukazem na výpočet daně dle přiloženého vzorce zaslaný současně berní správě.

Byla-li v prvním čtvrtletí roku 1920 docílena daní všeobecné podrobená tržba aspoň 100.000 K, jest podnikatel povinen po celý rok 1920 sám odváděti daň připadající na tržbu v příštích čtvrtletích roku 1920 do konce měsíce, který následuje po každém čtvrtletí a sice i tehdy, když tržba v pozdějších čtvrtletích nedosahuje 100.000 K. Daní ovšem podrobena je tržba v každém pozdějším čtvrtletí skutečně docílená. Výše její se zjistí podobným způsobem jako v prvním čtvrtletí.

Při všeobecné dani vyměřované dle ročních nebo čtvrtletních součtů se obnos daňový zaokrouhluje na celé koruny dolů. (anal. § 30 zák.).

Převody na základě dražeb jsou podrobeny dle §u 1, odst. 2. zák. všeobecné dani a dle §u 25, odst. 1., bod 3. zák. dani přepychové. Od daně osvobozeny jsou dle §u 4, bod 1. a 2. zák. vnuceně dražby a dobrovolné dražební prodeje mezi dědici k rozdělení dědictví.

Daň povinen jest platiti dle §u 5, bod 3. zák., je-li dražba mimosoudní, ten, kdo dražbu provádí, při dražbách soudních ten, kdo o dražbu žádá, při čemž soud může žádati přiměřenou zálohu za daň.

Za daň určí dle § 8, odst. 5. zák. jedná-li se o dražbu mimosoudní, osoba, v jejímž jméně dražba se koná. Ten, kdo mimosoudní dražbu provádí, může žádati před dražbou, aby osoba, v jejímž jméně se dražba koná, složila přiměřenou zálohu, pokud se týče žádati náhradu zaplacené daně.

Ustanovení odst. 2. a 3. tohoto článku vztahuje se na základě všeobecného předpisu §u 24 zák. také na mimosoudní a soudní dražby předmětů přepychových.

Při dražbě musí osoba ku placení daně povinná do 14 dnů po dražbě učiniti daňové přiznání, obsahující úhrn všech při dražbě přijatých platů dle obdobného ustanovení čl. 13. a 14. tohoto nařízení; byly-li současně v dražbě prodány přepychové předměty, musí se pro tyto učiniti zvláštní přiznání.

Daň, kterou si poplatník sám vypočte, musí býti současně odvedena pokud možno poštovním šekovým úřadem příslušnému bernímu úřadu a při tom poukázáno na současné přiznání daňové, podané berní správě.

Vyřízení obdrží poplatník jen tehdy, když třeba předepsati dodatečnou daň.

Berní úřad podá zprávu o došlém obnosu berní správě. Tato prozkoumá na základě daňového přiznání, byla-li daň správně odvedena, a nařídí, je-li třeba, zaplacení dodatku.

Stálým soudním dražebnám, notářům a osobám, které se zabývají po živnostensku prováděním dražeb, může býti k jejich žádosti povoleno, aby všeobecnou daň odváděli čtvrtletně nebo ročně pozadu nebo při přepychových předmětem vždy po uplynutí čtvrtletního daňového období. Povolení toto udělí se s podmínkou, že povedou jako ostatní podnikatelé řádné daňové záznamy a že povolení to může býti kdykoliv odvoláno. Osoby tyto se zapíší do katastru daňového.

Nabyl-li při dražbě předmět

Podnikatel, který předmět podrobený všeobecné dani v tuzemsku nabyl a do ciziny vyvezl, aniž by jej zpracoval, obdrží na žádost obnos daňový, který připadá dle 1%ní sazby z ceny placené podnikatelem (vývozcem) dodavateli.

Žádost nutno podati u berní správy žadatelovy. Žadatel musí prokázati, že předmětu toho nabyl úplatným převodem, zač, a že převod ten byl podroben všeobecné dani. Průkaz ten podá obchodními knihami, korespondencí a potvrzením dodavatele; jinak se jeho žádost jako neodůvodněná zamítne.

Obdobný průkaz nutno podati, jde-li o vrácení daně omylem zaplacené.

Podmínky, za kterých předměty uvedené v seznamu připojeném k zákonu sluší pokládati za přepychové, budou stanoveny zvláštním nařízením.

Přepychové dani jsou podrobeny úplaty za takové zpracování dodávek a hmot, jehož výsledkem jsou předměty podrobené přepychové dani. Lhostejno jest při tom, dodal-li látku či hmotu podnikatel nebo objednatel. Předpokládá jsem ovšem, že se nejedná o pouhé správky nebo opravy hotového a v užívání se nalézajícího díla.

Dani přepychové podrobena jest ovšem pouze úplata, kterou podnikatel za zpracování jemu dodaných hmot obdržel.

Činí-li ten, kdo nabývá předmětů k dalšímu podnikatelskému zcizení neb zpracování, nárok na osvobození od daně přepychové dle § 28, bod 3. zák., musí tuto okolnost dodavatelovi prokázati jednak úředním vysvědčením, jednak osvědčením dle přiložených vzorců sepsaným.

Úřední vysvědčení, jež vydá okresní politická správa (magistrát) tomu, kdo jest oprávněn dle platných předpisů provozovati výdělečnou činnost, musí obsahovati: řadové číslo úředního seznamu, jméno (firmu) zboží nabývajícího, jeho povolání (živnost), bydliště (sídlo firmy) s označením ulice a čísla domu, obvyklé označení obchodních předmětů, jež podnikatel po živnostensku prodává nebo zpracovává, nebo živnosti, kterou provozuje (§ 27 zák.) a dobu, na kterou má platnost osvědčení.

Vysvědčení se vydává na jeden kalendářní rok; po jeho uplynutí může platnost úředního vysvědčení býti vždy prodloužena na další kalendářní rok.

Okresní politická správa (magistrát) vede o vydaných úředních vysvědčeních seznam, v němž jsou obsaženy údaje shora uvedené.

Není závady, aby úřad vydal podnikateli další vysvědčení, na nichž se poznamená, kolikáté vyhotovení to jest.

Mimo to vydá nabyvatel dodavateli osvědčení, jež musí obsahovati jméno okresní politické správy (magistrát), jež vydala úřední vysvědčení shora uvedené, datum a číslo tohoto vysvědčení, obvyklé označení obchodní dodávky, cenu její, jméno dodavatele (firmu), datum vyhotovení, podpis a adresu nabyvatele. Obě osvědčení jsou dle saz. pol 20/102 d) popl. zák. podmínečně kolku prosty.

Při odebrání zboží vykáže se odběratel úředním vysvědčením a odevzdá dodavateli osvědčení o dodávce.

Dodavatel jednak poznamená řadové číslo, vysvědčení a jméno nabyvatelovo v daňové knize (v poznámkovém sloupci), jednak vyznačí na daňovém osvědčení položku daňového záznamu a uschová osvědčení jako doklad této položky daňového záznamu.

Jen za těchto podmínek jest dodavatel oprávněn při dodávce uvésti v daňové knize místo sazby daně přepychové sazbu daně všeobecné a dle této sazby vypočísti daň.

Zná-li dodavatel nabyvatele jako obchodníka neb živnostníka, nemusí v každém jednotlivém případě požadovati od něho, by mu ukázal úřední vysvědčení, jedná však v tom případě na vlastní zodpovědnost, vyskytnou-li se nesprávnosti.

Osvobození drobného prodeje děl plastiky, malířství a grafiky ve smyslu § 28, odst. 1., bod 2. zák., týká se pouze přepychové daně.

Prodeje těchto děl jsou jako příležitostné dodávky nepodnikatelů podrobeny poplatku dle stupnice III. ve smyslu § 13 zák., přesahuje-li úplata 500 K (§ 4, bod 14 zák.).

Poněvadž práce umělecké, ku př. malba obrazů na stěnách, pokud se neprovádějí po živnostensku, jsou výkonem příležitostným a z výkonů těchto nepodnikatelé dle §u 5, č. 4 zák. daně neplatí, nejsou výkony tyto podrobeny ani všeobecné dani.

Při splátkách zapíše se do daňové knihy pro přepychové předměty první splátka; další splátky v témže daňovém období zaplacené lze zapsati s poukazem na řadové číslo první splátky, při čemž nutno vyznačiti den placení, obnos splátky a obnos daně.

Splátky učiněné po uplynutí daňového období musí se zapsati pod novým řadovým číslem, při čemž má se uvésti v poznámce řadové číslo původního zápisu, zbytek dlužné částky, a o kolikátou splátku se jedná.

Nabyvatel předmětu, z něhož byla přepychová daň již zaplacena, kterého však bylo nabyto

může žádati za vrácení rozdílu mezi daní přepychovou a daní všeobecnou.

Veřejný zájem je tu, když se nabývá předmětů přepychových pro veřejnou službu nebo k veřejné potřebě (na př. koupě jízdních postrojů pro vojsko nebo koupě uměleckých předmětů pro veřejné sbírky, pro bohoslužebné účely atd.).

Nabyl-li žadatel předmětu přímo od výrobce, u něhož předmět byl zdaněn (§ 25, odst. 1., bod 1. zák.) nebo nabyl-li předmětu dovozem a zaplatil-li při dovozu sám přepychovou daň, vrátí se mu rozdíl daňový z celé zdaněné úplaty; žadatel musí však předložiti účet dodavatelův a opis příslušné položky jeho knihy daňové, nebo při dovozu úřední stvrzenku o zaplacení přepychové daně.

Nenabyl-li žadatel předmětu přímo od výrobce neb dovozem, vrátí se mu rozdíl mezi daní přepychovou a daní všeobecnou z 50 % kupní ceny, za kterou věc nabyl.

Žadatel musí v tomto případě předložiti účet o dodávce a výpis příslušné daňové knihy dodavatelovy.

Ve všech těchto případech musí žadatel mimo to hodnověrně prokázati, že předmětů skutečně nabyl k účelům shora uvedeným (vysvědčením politické správy, gremia, učebných ústavů, školy atd.).

K vyřízení žádosti za vrácení rozdílu daně jest příslušnou berní správa bydliště nebo pobytu nabyvatelova, která hodnověrnost předložených průkazů o účelu dodávky přezkoumá dle volného uvážení.

Prokáže-li kdo před nabytím přepychových předmětů, které se zásadně zdaňují v drobném prodeji, že předmětů nabývá ve veřejném zájmu pro vědecké, vyučovací a lékařské potřeby (§ 38, odst. 1., bod 2. zák.), může zažádati u příslušné berní správy, by mu povoleno bylo odvésti pouze daň všeobecnou místo daně přepychové.

Nabyvatel musí hodnověrně prokázati, že předmětů nabyl k účelům shora uvedeným.

Dodavatel je povinen vyznačiti v knize daňové sazbu 1 % a v poznámce uvésti pro kontrolu daňovou plnou adresu nabyvatelovu, číslo výměru povolovacího a jméno úřadu.

Pokud porušení povinnosti, stanovené § 41 zák. jest činem, který dle zákona trestního se stíhá, jest příslušný k řízení řádný soud.

V ostatních případech (§ 42, odst. 1. a 2. zák.) jsou příslušny k provedení trestního řízení důchodkové soudy dle trestního důchodkového zákona

Trestní řízení ve smyslu 3. odst. §u 42 zák. vedou úřady pro vyměřování poplatků, pokud se týče poplatková oddělení okresních finančních ředitelstev.

Oznámení o přestupku ve smyslu §u 44 zák. činí se při dodatečném zdanění příležitostných dodávek u úřadu pro vyměřování poplatků (popl. oddělení okresního fin. ředitelství), jinak u berní správy. Strana oznámí současně, u které pokladny zkrácenou daň složila (u příslušného berního úřadu nebo u pokladny, která přijímá platy pro úřady pro vyměřování poplatků).

Ustanovení §u 44 zák. se nevztahuje na tresty uvedené v 2. odst. § 42 zák.

Dodávky mezi různými závody téhož podniku a mezi souvislými podniky a závody téhož majitele se prozatím nezdaňují; zdanění nastane až po vydání příslušného nařízení (2. věta § 48 zák.).

Berní správa jest oprávněna práce s ukládáním daně a s prováděním daňové kontroly přenésti na finanční stráž neb na jiné finanční úřady (na př. sbírání daňových přiznání a jich pobízení, prohlídku skladišť přepychového zboží).

Generální finanční ředitelství v Bratislavě se zmocňuje, aby toto prováděcí nařízení přizpůsobilo slovenským poměrům.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920.

Provedením jeho povařuje se ministr financí, vnitra a spravedlnosti.