Zemřel-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, vyměří se odbytné matce nebo otci podle pojištěncovy průměrné třídy služného v posledních 24 příspěvkových měsících, při čemž odbytné nesmí býti menší nežli čtvrtina prémií dospělých v posledních 120 příspěvkových měsících.

Pro vyměření odbytného dle § 18, odst. 3., platí ustanovení o nejmenší základní částce, uvedené v § 8, odst. 5.

Nedocílí-li se dohody mezi dědici oprávněnými podle § 25, odst. 4., k volbě, jest poskytovati zákonná plnění v nezkrácené výměře. Oprávněnými k volbě dědici jsou dědici, kteří podle zákona o pensijním pojištění mají nárok na zákonná plnění.

Ustanovení § 25, odst. 6., neplatí v případě přestupu uskutečněného nejposléze dne 30. června 1920.

Byla-li od zaměstnavatele, uvedeného v § 2, odst. 1., bod 3., převedena prémiová reserva na nositele pojištění (§ 68, odst. 2.), přísluší zaměstnanci nárok na vrácení prémií také za dobu ztrávenou ve službě vyňaté.

Byla-li naopak převedena prémiová reserva od nositele pojištění na zaměstnavatele uvedeného v § 2, odst. 1., bod 3., má zaměstnanec proti tomuto zaměstnavateli nárok na vrácení prémií za celou dobu svého zaměstnání pouze potud, pokud je mu zabezpečen podle předpisů pro vyňatou službu platných.

Pokračovati dobrovolně v pojištění podle § 27, odst․ 1., je možno jen v té třídě služného, ve které pojištěnec byl v době zániku pojistné povinnosti.

Ustanovení §§ 28 až 31 platí obdobně i pro náhradní ústavy.

Zakoupená služební doba připojuje se k době příspěvkové při provádění nákupu již nabyté.

V žádosti o povolení podle odst. 4. §u 64 jest vykázati souhlas dosavadního nositele pojištění a nového zaměstnavatele. Zaměstnavatel svým souhlasem béře na se všechny závazky, vyplývající ze stanov dosavadního nositele pojištění vůči tomuto.

Souhlas zaměstnavatele musí se vztahovati na celou dobu, po kterou pojištěnec v zaměstnání u něho setrvá. Souhlas dosavadního nositele pojištění musí se vztahovati na celou dobu, pokud potrvá pojištění zaměstnance podle zákona bez ohledu na pozdější změny zaměstnavatele.

Až do opětného uznání jsou náhradní ústavy povinny, nastane-li pojistný případ poskytovati dávky dosavadními stanovami předepsané, nejméně však dávky o pětinu vyšší, než které by příslušely v případě pojištění u Všeobecného pensijního ústavu, a jsou oprávněny předpisovati prémie a taxy podle dosavadních stanov, po případě prémie zákonné o jednu pětinu zvýšené. Po dosažení uznání za náhradní ústav jsou náhradní ústavy oprávněny žádati doplacení prémií a tax podle změněných stanov od 1. července 1920 do schválení nových stanov přiznané na výši, jež odpovídá změněným stanovám. Rozhodnutí přísluší valné hromadě, jejíž usnesení budiž se žádostí o schválení nových stanov ministerstvu sociální péče oznámeno.

Náhradní ústav, který popírá pojistnou povinnost vůbec nebo svoji příslušnost k provádění pojištění, musí do 14 dnů (§ 73, odst. 6.) ode dne dojití ohlášky předložiti věc k rozhodnutí příslušnému úřadu (§ 64 a), odst. 2.). Jinak je náhradní ústav povinen vydati ve zmíněné lhůtě výměr o uznání pojistné povinnosti a příslušnosti.

Náhradní smlouvy zrušují se dnem 31. prosince 1920 (§ 65, odst. 1.), resp. - pokud jde o náhradní smlouvy uzavřené s tuzemskými pojiš»ovnami - dnem 31. prosince 1922 (§ 65, odst. 2.).

Zřizování nových náhradních ústavů je možno pouze:

Náhradní smlouvy, o jichž přeměnu v náhradní ústav nebylo do 31. prosince 1920 zažádáno nebo jich přeměna byla ministerstvem sociální péče zamítnuta, pozbývají dnem 31. prosince 1920 povahy náhradního zařízení.

Zaměstnavatelé, jich náhradní smlouvy byly zrušeny, jsou povinni nejdéle do 31. ledna 1921, a bylo-li zažádáno o přeměnu v náhradní ústav, do měsíce po doručení zamítavého výnosu ministerstva sociální péče přihlásiti všechny své pojištěním povinné zaměstnance příslušné zemské úřadovně Všeobecného pensijního ústavu.

Pro přestup zaměstnanců pojištěním povinných k Všeobecnému pensijnímu ústavu platí zásadně ustanovení § 68 zákona o pensijním pojištění ve znění zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., o změně pojistné příslušnosti, zejména tato podrobnější ustanovení:

Nejdéle do konce června 1921, případně do 6 měsíců od doručení výnosu zamítajícího žádost o přeměnu v náhradní ústav musí převésti zaměstnavatel na Všeobecný pensijní ústav prémiové reservy pro nároky a úhradové kapitály pro důchody a vychovávací příspěvky z náhradní smlouvy plynoucí vypočítané ke dni 31. prosince 1920, při čemž platí pro stanovení prémiových reserv zásady § 68 zákona o pensijním pojištění ve znění cís. nařízení ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z. o převodech při změnách pojistné příslušnosti; pro stanovení úhradových kapitálů jest použíti tabulek užívaných pro pojistně-matematické bilance Všeobecného pensijního ústavu.

Převod budiž uskutečněn na základě podrobných výpočtů, obsahujících jméno zaměstnancovo, datum jeho narození, průběh započitatelných požitků, prémiovou reservu pro každého pojištěnce a všechna data potřebná k přezkoumání výpočtů Všeobecným pensijním ústavem. Převodem nabude každý zaměstnanec vůči Všeobecnému pensijnímu ústavu z dosavadního svého pojištění zásadně práv stanovených podle § 68, odst. 4. a 5.

O uskutečněném převodu budiž ministerstvu sociální péče podána Všeobecným pensijním ústavem zpráva. Schválením této bude dosavadní nositel pojištění zproštěn svých závazků z náhradní smlouvy plynoucích, pokud jsou kryty ním nároků provedeným na základě převodu u Všeobecného pensijního ústavu; pro ostatní nároky a práva platí i nadále ustanovení náhradní smlouvy o ručení zaměstnavatelově.

Pro spory vzniklé z těchto převodů platí ustanovení § 77, odst. 2.

Převedení prémiových reserv na Všeobecný pensijní ústav odpadá, jde-li o zrušení náhradních smluv uzavřených zaměstnavatelem se zaměstnanci podle § 2, odst. 1., bod 3., z pojistné povinnosti pensijní vyňatými.

Zrušení takových náhradních smluv schválí ministerstvo sociální péče na žádost zaměstnavatelovu, opatřenou doklady o normálních zaopatřovacích nárocích zaměstnanců (pensijním normálem, pensijním řádem a pod.).

Zaměstnance nemající normálních nároků pensijních nutno přihlásiti od 1. července 1920 u příslušné zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu k pensijnímu pojištění.

V případě zrušení náhradních smluv, uzavřených u tuzemských pojiš»oven, jest zachovati obdobný postup jako v čl. 11. Lhůty tam stanovené posunují se o dvě léta.

Dosavadní náhradní ústavy mohou podržeti náhradní vlastnost jen tehdy, když podaly do 31. prosince 1920 u ministerstva sociální péče žádost o uznání za náhradní ústav podle nového zákona.

Nejpozději pak do 30. června 1921 předložiti jest ministerstvu sociální péče stanovy odpovídající podmínkám § 66 odst. 1.-6., pojiš»ovací plán, pojistně-matematickou bilanci spolu s návrhy na úhradu případného z ní vyplývajícího schodku, po případě, jde-li o náhradní ústav jednoho zaměstnavatele prohlášení tohoto, že beře na sebe závazky vyplývající pro něho ze změněných stanov.

Pojiš»ovací plán musí obsahovati zásady pro výpočet prémií a prémiových reserv s vytčením přirážky správní na léčebnou péči a bezpečnostní, tabulky ryzích prémií a statutárních prémiových reserv pro všechna běžná stáří a pro příspěvkové doby v celých rocích, dělitelné pěti, při čemž jest použíti početních podkladů Všeobecného pensijního ústavu.

Podle § 66, odst. 1., bod 1., je nutno, aby nároky poskytované náhradním ústavem za dobu pojištění u něho jako celek měly hodnotu nejméně o jednu pětinu vyšší, než by měly nároky, kterých by byl pojištěnec získal, kdyby byl býval po celou tuto dobu pojištěn u Všeobecného pensijního ústavu.

Hodnota nároků vypočtená podle pojistně-matematických zásad je dána ryzí prémií jednou pro vždy. Jednotlivé dávky vyměřené podle stanov náhradního ústavu nesmějí nikdy klesnouti pod výši dávek zákonných a přiznávání jich nesmí býti činěno stanovami závislým na splnění přísnějších podmínek, než jsou zákonné.

Podáním pojistně-matematické bilance k 31. prosinci 1920 zproš»ují se náhradní ústavy povinnosti jim uložené v § 66, odst. 1., bod 4., přeložiti pojistně-matematickou bilanci za rok 1919 s tím, že další bilanci jest předložiti za rok 1921.

Náhradní ústavy, které nepředložily nejdéle do 31. prosince 1920 ministerstvu sociální péče žádost za uznání, a náhradní ústavy, jichž žádost za uznání byla zamítnuta, pozbývají dnem 31. prosince 1920 náhradní vlastnosti.

Ústavy tyto jsou povinny do konce měsíce ledna 1921, po případě do měsíce po doručení zamítavého výnosu ministerstva sociální péče přihlásiti k Všeobecnému pensijnímu ústavu všechny své pojištěním povinné členy, pro něž stává se Všeobecný pensijní ústav dnem 1. ledna 1921 příslušným nositelem pojištění, dále členy dobrovolně v pojištění pokračující a členy vystoupivší a neodbyté.

Pro zabezpečení získaných nároků členů a důchodců náhradních ústavů u Všeobecného pensijního ústavu platí příslušná ustanovení stanov náhradního ústavu o provádění pojistně-matematických bilancí, o odvolání uznání za náhradní ústav a o zrušení ústavu s tím, že jmění zbývající po zabezpečení statutárních nároků členů i důchodců smí se užíti pouze ve prospěch členstva a důchodců tohoto ústavu v poměru převedených prémiových reserv a uhražovacích kapitálů.

Ihned po provedení likvidace jest likvidující náhradní ústav povinen předati Všeobecnému pensijnímu ústavu bez náhrady všechny spisy a knihy, ku provádění pojištění potřebné (pensijní matriku, doklady o hlášení, opisy výměrů, účetní knihy atd.).

Spory mezi Všeobecným pensijním ústavem a likvidujícím náhradním ústavem rozhoduje ministerstvo sociální péče (§ 77, odst. 2.).

Výrokem ministra sociální péče jest náhradní ústav uznán jako právní subjekt svého druhu zakládající se na zákoně o pensijním pojištění a podléhající výlučně státnímu dozoru ministra sociální péče ve smyslu § 78.

Pro převody vyplývající ze změn pojistné příslušnosti uskutečněných nejpozději do 30. června 1920, platí ustanovení § 68 zákona o pensijním pojištění ve znění cís. nařízení ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z.

Při přestupu pojištěnce od Všeobecného pensijního ústavu k ústavu náhradnímu, uskutečněném nejdříve dne 1. července 1920, převésti jest prémiovou reservu vypočtenou podle ustanovení stanov Všeobecného pensijního ústavu.

Při přestupu pojištěnce od náhradního ústavu k jinému nositeli pojištění, uskutečněném nejdříve dne 1. července 1920, dlužno převésti prémiovou reservu potřebnou ku krytí všech získaných nároků vypočtenou na základě ryzí prémie podle pojiš»ovacího plánu opuštěného nositele pojištění (čl. 14.). Z prémiové reservy takto vypočtené je možno sraziti pouze částky, které pojištěnec v době výstupu dluhoval jako splátky (na př. splátky na taxy za zvýšení pensijního základu a pod.).

Povinnost převésti prémiovou reservu podle § 68, odst. 2., je tu jen, stal-li se vstup do služby nebo výstup ze služby vyňaté podle § 2, odst. 1., bod 3., nejdříve dne 1. července 1920.

Povinnost k převodu podle § 68, odst. 2., je tu jen ohledně prémiové reservy odpovídající době ztrávené ve službě počínajíc dnem 1. ledna 1909.

Převésti prémiovou reservu je v prvé řadě povinen zaměstnavatel bezprostředně předcházející. Dřívější zaměstnavatel má tuto povinnost jen potud, pokud služební dobu u něho ztrávenou pozdější zaměstnavatel pojištěnci nezapočetl a jí odpovídající prémiovou reservu podle § 68, odst. 2., nepřevedl.

Při převádění prémiové reservy z důvodu opuštění služby, vyňaté z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1., bod 3., nesmí býti převedeno méně, nežli činí prémiová reserva na zaměstnavatele snad již podle § 68, odst. 2., převedená a přírůstek prémiové reservy Všeobecného pensijního ústavu, jenž odpovídá služební době ztrávené u tohoto zaměstnavatele.

Pojištěnec musí do tří měsíců po té, co byl vyrozuměn o uskutečněném převodu, vykonati volbu podle § 68, odst. 5. Jde-li o převod na Všeobecný pensijní ústav, může býti při pojištění na základě převodu povoleno pouze, činí-li výše důchodu připojištěného nejméně 100,- Kč.

Neohlásí-li pojištěnec do tří měsíců své rozhodnutí o této volbě, jest připsati přeplatek k dobru nebo vydati. Obnosu k dobru připsaného může pojištěnec použíti kdykoliv později k připojištění podle podmínek a tarifů, platných pro oddělení připojiš»ovací (čl. IV. zákona).

Legitimace orgánů zmíněných v § 73 a) zákona musí býti opatřeny fotografií a potvrzením zemské správy politické.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti je ukládá se ministru sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.