Tento zákon vztahuje se na bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (§ 2 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.), jakož i na pozůstalé po těchto zaměstnancích, jestliže

Z osob jmenovaných v § 1 jsou vyloučeni zaměstnanci a pozůstalí po zaměstnancích na pozemkovém majetku státním, dále na majetku, jenž připadl státu podle smluv mírových, na statcích nadačních a fondovních spravovaných úředníky státními nebo úředníky, odměňovanými a pro případ stáří zaopatřenými podle normálu platného pro státní zaměstnance; konečně na pozemkovém majetku vyloučeném ze záboru podle § 3, odst. 1., lit. b), zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., jsou-li zaměstnanci na tomto majetku zaopatřeni pro případ stáří podle předpisů platných pro zaměstnance veřejné.

Zaměstnancům v § 1 jmenovaným příslušejí se zpětnou platností od 1. ledna 1920 po 40leté službě zaopatřovací požitky uvedené v příloze. Tento nárok rovněž se zpětnou platností od 1. ledna 1920 vzniká po 35 letech u zaměstnanců, kteří nabyli nebo byli by nabyli zaopatřovacích požitků nebo nároků na ně po vykonané 35leté službě.

Po deseti služebních letech činí zaopatřovací požitky 40 % úhrnu požitků podle §u 3, požitky pak zvyšují se každým služebním rokem o 2 % úhrnu při služební době 40leté a o 2,4 % při služební době 35leté.

Zlomky roku čítají se při započítání služební doby za celý rok jen tehdy, přesahují-li dobu šesti měsíců. Jinak se k nim nepřihlíží.

Vdovám po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1․ ledna 1920 polovina zaopatřovacích požitků, na něž zemřelý manžel byl by měl nárok.

Tento nárok přísluší i vdově, která před 1. lednem 1920 vstoupila ve sňatek se zaměstnancem, jenž ji požíval zaopatřovacích požitků nebo nabyl nároků na ně, ovdověla-li nebo ovdoví-li po 1. lednu 1920.

Sirotkům po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1. ledna 1920 až do dokonaného 18. roku jako vychovávací příspěvek 10 %, ztratili-li oba rodiče, 20 % zaopatřovacích požitků, na něž otec měl neb byl by měl nárok. Všechny vychovávací příspěvky dohromady nesmí činiti více než polovinu zaopatřovacích požitků otcových.

Ustanovení § 6, odstavce 2., jest užíti obdobně.

Jsou-li smluvené nebo vyplácené požitky zaopatřovací vyšší, nežli jak jsou upraveny tímto zákonem, zůstávají beze změny.

Převyšuje-li součet zaopatřovacích požitků a jiných příjmů podléhajících dani z příjmu - nečítajíc v to příjem členů rodiny - podle poslední výměry 15.000 Kč ročně, jest snížiti o tento rozdíl zaopatřovací požitky.

Do které kategorie podle přílohy zaměstnanec má býti zařaděn, posuzuje se podle poslední skutečně vykonané služby.

Plniti požitky uvedené v tomto zákoně jest povinen zaměstnavatel, u něhož počala nebo v případě § 1, lit. b) má počíti výplata zaopatřovacích požitků.

Nedosahuje-li úhrn požitků již vyplacených zákonné výše, jsou zaměstnavatelé, kteří požitky platí a zaměstnavatel, proti němuž bylo nabyto nároku podle 1, lit. b), povinni uhraditi rozdíl; zaměstnavatelé již platící v poměru k výši požitků každým z nich vyplacených, zaměstnavatel posléze zmíněný v poměru k uvedenému rozdílu.

Povinnost plniti požitky stanovené tímto zákonem přechází na dědice osob k výplatě poznaných (§ 11).

Jde-li o majetek stižený svazkem svěřenským nebo fideikomisární substitucí, přechází povinnost ta jedině na právní nástupce v držení tohoto majetku.

Jiní právní nástupci osob k výplatě povinných ručí s nimi nerozdílně za závazky z tohoto zákona plynoucí.

Z ručení toho vyjímá se stát, jenž prováděje pozemkovou reformu, převzal nebo převezme zabraný majetek pozemkový.

Závazky podle §§ 11 a 12 zmenšují se o důchod, na nějž má oprávněná osoba nárok oproti Všeobecnému pensijnímu ústavu nebo náhradnímu ústavu nebo náhradnímu zařízení.

Požitky vyplacené se zřetelem na zpětnou platnost tohoto zákona oprávněným za dobu od 1. ledna 1920 až do dne, kdy zákon nabude účinnosti, vyloučeny jsou z exekuce.

Rozhodovati spory o nároky, zakládající se na tomto zákonu, jest příslušným sborový soud první stolice, v jehož obvodu bydlí žalovaný anebo leží pozemkový majetek, na kterém zaměstnanec naposledy konal službu.

Řízení provede u sborového soudu samosoudce podle ustanovení o řízení před soudy okresními.

Zákon tento nabude účinnosti 30 dnů po vyhlášení.

Provésti tento zákon ukládá se všem ministrům.