Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

130/1921 Sb. znění účinné od 6. 5. 1921 do 14. 5. 1948

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 215/1922 Sb.

6.5.1921

130

 

Zákon

ze dne 18. března 1921,

kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Tento zákon vztahuje se na bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (§ 2 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.), jakož i na pozůstalé po těchto zaměstnancích, jestliže

a)

buď požívají již zaopatřovacích požitků z důvodu trvalého služebního poměru na velkém pozemkovém majetku, jako pensí, provisí, darů z milosti a pod. (§ 3 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n.), nebo

b)

nabyli nároku na vyplacení pense nebo provise dříve, nežli tento zákon počal působiti.

§ 2.

Z osob jmenovaných v § 1 jsou vyloučeni zaměstnanci a pozůstalí po zaměstnancích na pozemkovém majetku státním, dále na majetku, jenž připadl státu podle smluv mírových, na statcích nadačních a fondovních spravovaných úředníky státními nebo úředníky, odměňovanými a pro případ stáří zaopatřenými podle normálu platného pro státní zaměstnance; konečně na pozemkovém majetku vyloučeném ze záboru podle § 3, odst. 1., lit. b), zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., jsou-li zaměstnanci na tomto majetku zaopatřeni pro případ stáří podle předpisů platných pro zaměstnance veřejné.

§ 3.

Zaměstnancům v § 1 jmenovaným příslušejí se zpětnou platností od 1. ledna 1920 po 40leté službě zaopatřovací požitky uvedené v příloze. Tento nárok rovněž se zpětnou platností od 1. ledna 1920 vzniká po 35 letech u zaměstnanců, kteří nabyli nebo byli by nabyli zaopatřovacích požitků nebo nároků na ně po vykonané 35leté službě.

§ 4.

Po deseti služebních letech činí zaopatřovací požitky 40 % úhrnu požitků podle §u 3, požitky pak zvyšují se každým služebním rokem o 2 % úhrnu při služební době 40leté a o 2,4 % při služební době 35leté.

§ 5.

Zlomky roku čítají se při započítání služební doby za celý rok jen tehdy, přesahují-li dobu šesti měsíců. Jinak se k nim nepřihlíží.

§ 6.

Vdovám po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1․ ledna 1920 polovina zaopatřovacích požitků, na něž zemřelý manžel byl by měl nárok.

Tento nárok přísluší i vdově, která před 1. lednem 1920 vstoupila ve sňatek se zaměstnancem, jenž ji požíval zaopatřovacích požitků nebo nabyl nároků na ně, ovdověla-li nebo ovdoví-li po 1. lednu 1920.

§ 7.

Sirotkům po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1. ledna 1920 až do dokonaného 18. roku jako vychovávací příspěvek 10 %, ztratili-li oba rodiče, 20 % zaopatřovacích požitků, na něž otec měl neb byl by měl nárok. Všechny vychovávací příspěvky dohromady nesmí činiti více než polovinu zaopatřovacích požitků otcových.

Ustanovení § 6, odstavce 2., jest užíti obdobně.

§ 8.

Jsou-li smluvené nebo vyplácené požitky zaopatřovací vyšší, nežli jak jsou upraveny tímto zákonem, zůstávají beze změny.

§ 9.

Převyšuje-li součet zaopatřovacích požitků a jiných příjmů podléhajících dani z příjmu - nečítajíc v to příjem členů rodiny - podle poslední výměry 15.000 Kč ročně, jest snížiti o tento rozdíl zaopatřovací požitky.

§ 10.

Do které kategorie podle přílohy zaměstnanec má býti zařaděn, posuzuje se podle poslední skutečně vykonané služby.

§ 11.

Plniti požitky uvedené v tomto zákoně jest povinen zaměstnavatel, u něhož počala nebo v případě § 1, lit. b) má počíti výplata zaopatřovacích požitků.

Nedosahuje-li úhrn požitků již vyplacených zákonné výše, jsou zaměstnavatelé, kteří požitky platí a zaměstnavatel, proti němuž bylo nabyto nároku podle 1, lit. b), povinni uhraditi rozdíl; zaměstnavatelé již platící v poměru k výši požitků každým z nich vyplacených, zaměstnavatel posléze zmíněný v poměru k uvedenému rozdílu.

§ 12.

Povinnost plniti požitky stanovené tímto zákonem přechází na dědice osob k výplatě poznaných (§ 11).

Jde-li o majetek stižený svazkem svěřenským nebo fideikomisární substitucí, přechází povinnost ta jedině na právní nástupce v držení tohoto majetku.

Jiní právní nástupci osob k výplatě povinných ručí s nimi nerozdílně za závazky z tohoto zákona plynoucí.

Z ručení toho vyjímá se stát, jenž prováděje pozemkovou reformu, převzal nebo převezme zabraný majetek pozemkový.

§ 13.

Závazky podle §§ 11 a 12 zmenšují se o důchod, na nějž má oprávněná osoba nárok oproti Všeobecnému pensijnímu ústavu nebo náhradnímu ústavu nebo náhradnímu zařízení.

§ 14.

Požitky vyplacené se zřetelem na zpětnou platnost tohoto zákona oprávněným za dobu od 1. ledna 1920 až do dne, kdy zákon nabude účinnosti, vyloučeny jsou z exekuce.

§ 15.

Rozhodovati spory o nároky, zakládající se na tomto zákonu, jest příslušným sborový soud první stolice, v jehož obvodu bydlí žalovaný anebo leží pozemkový majetek, na kterém zaměstnanec naposledy konal službu.

Řízení provede u sborového soudu samosoudce podle ustanovení o řízení před soudy okresními.

§ 16.

Zákon tento nabude účinnosti 30 dnů po vyhlášení.

§ 17.

Provésti tento zákon ukládá se všem ministrům.

T. G. Masaryk v. r.

Černý v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Gruber v. r.

Dr. Hotowetz v. r.

Dr. Kovařík v. r.

Hanačík v. r.

Dr. Brdlík v. r.

Husák v. r.

Dr. Šusta v. r.

Dr. Fatka v. r.,

jako ministr pošt a telegrafů a v zastoupení nepřítomného ministra železnic.

Dr. Popelka v. r.,

jako ministr spravedlnosti a v zastoupení nepřítomného ministra pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a nepřítomného ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.

Příloha

Tabulka zaopatřovacích, požitků bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém a jejich pozůstalých.

Skupina

Služební kategorie

Zaopatřovací požitky po dokonané 40leté službě

Celkem

Požitek

základní

Drahotní

přídavek

Vybavov.

příspěvek

1.

Krmič (skoták, telák), koňák, volák, kočí, hlídač, dozorce a pod. stálý zaměstnanec

800

400

300

1.500

2.

Poklasný, štěpař, hajný II. třídy, pěšák a jim na roven postavený

1.000

600

400

2.000

3.

Šafář, mistr ovčácký, hajný I. třídy, baštýř, vážný, mistr řemeslnický, tovární dozorce, dílovedoucí a jim na roven postavený

1.2500

750

500

2.500

4.

Hospodářský, vrchní hajný, vedoucí mistr řemeslnický, vařič a sklepmistr a jim na roven postavený

1.500

900

600

3.000

5.

Hospodářský a lesní asistent, adjunkt a podobní

1.800

900

300

3.000

6.

Obstaravatel dvora (samostatný adjunkt), zahradník, sládek na malém pivovaru, podřízený lesní menšího objektu (pod 300 ha) a jim na roven postavení

2.400

1.200

400

4.000

7.

Pojezdný,účetní, kancelista a kalkulátor, kancel. oficiál a jim na roven postavení

3.600

1.800

600

6.000

8.

Samostatný správce velkého dvora, samostatný lesní správce, lesní a hospodářský kontrolor, revírní lesní, porybný rybničního hospodářství, účetní větších objektů, důchodní, cukrmistr, vrchní zahradník s odborným vzděláním a jim na roven postavení

4.800

2.400

800

8.000

9.

Správce sekce (více dvorů), samostatný lesní správce větších objektů, revident, hlavní pokladník a důchodní větších panství a jim na roven postavení

6.000

3.000

1.000

10.000

10.

Vrchní správce, nadlesní, technický správce továrny, lékař převážně pro velkostatek neb jeho průmysl ustanovený, vrchní účetní, samostatný strojní, stavební a kulturní inženýr a jim na roven postavení

7.200

3.600

1.200

12.000

11.

Ředitel, inspektor, administrátor, lesmistr, lesní ředitel, lesní rada a pod. jim na roven postavení vedoucí úředníci větších zemědělských, lesních a průmyslových podniků

8.400

4.200

1.400

14.000