Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

203/1921 Sb. znění účinné od 1. 8. 1921 do 3. 9. 1928

203

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 13. května 1921

o dopravním řádě pro železnice v Československé republice.

Článek I.

Ku provedení §§ 2 a 4 zákona ze dne 27. října 1892, č. 187 ř. z., a zákonného článku XXV: 1892 o provedení mezinárodní úmluvy ze dne 14. října 1890 a některých ustanovení týkajících se železniční dopravy nákladní, vydává se dopravní řád, jenž následuje a který nabude účinnosti na veškerých železnicích sloužících v republice Československé veřejné dopravě dnem 1. srpna 1921.

Článek II.

Týmž dnem pozbývají platnosti: dopravní řád, zavedený nařízením ministerstva železnic ve shodě s ministerstvy spravedlnosti a obchodu ze dne 11. listopadu 1909, č. 172 ř. z., a dopravní řád, zavedený vládním nařízením veškerého královského uherského ministerstva, č. 5592/M. E. 1 z r. 1909, se všemi dodatky a přechodními změnami jednotlivých předpisů těchto řádů.

Článek III.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr železnic.

Černý v. r.

Dr. Popelka v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Burger v. r.

Dr. Kovařík v. r.

Dr. Hotowetz v. r.

Hanačík v. r.

Dr. Gruber v. r.

Dr. Šusta v. r.

Dr. Fatka v. r.

Dr. Mičura v. r.

Dr. Procházka v. r.

Husák v. r.

Dr. Brdlík v. r.

Dr. Fajnor v. r.

Dopravní řád pro železnice v Československé republice

(§ 1-101)

I. Úvodní ustanovení.

(§ 1-2)

§ 1.

Obvod platnosti.

Železniční dopravní řád (zkratka: ž. d. ř.) platí na všech železnicích v Československé republice, sloužících veřejné dopravě. V dopravě mezinárodní platí jen potud, pokud není upravena zvláštními ustanoveními.

§ 2.

Prováděcí ustanovení. Odchylky. Zatímní nebo přechodné změny.

(1)

Prováděcí ustanovení může vydávati železnice po schválení dozorčím úřadem.

(2)

Dozorčí úřad může schváliti v podrobnostech odchylky pro jednotlivé železniční trati, stanice, vozidla, vlaky nebo druhy vlaků, jakož i pro určité výpravní způsoby, přihlížeje ke zvláštním poměrům.

(3)

Mají-li takováto prováděcí ustanovení a takovéto odchylky nabýti platnosti, buďtež pojata do tarifu. I jejich schválení nechť jest z tarifu zřejmo.

(4)

Zatímní nebo přechodné změny jednotlivých předpisů tohoto řádu může v naléhavých případech dozorčí úřad naříditi sám s výhradou dodatečného schválení vládou buď všeobecně, nebo jen pro určité železniční trati nebo dopravní vztahy. Takové změny nutno uveřejniti ihned ve "Věstníku pro železnice a plavbu" a současně předložiti vládě ke schválení. Po schválení budou uveřejněny změny tyto jako vládní nařízení.

II. Všeobecná ustanovení.

(§ 3-9)

§ 3.

Přepravní povinnost.

(1)

Přeprava nemůže býti odepřena:

1.

vyhověno-li platným přepravním podmínkám a ostatním všeobecným ustanovením železničním;

2.

není-li přeprava zakázána zákonnými předpisy nebo z důvodů veřejného pořádku;

3.

je-li přeprava možna pravidelnými prostředky přepravními;

4.

nebrání-li přepravě okolnosti, jež dlužno považovati za vyšší moc.

(2)

Předměty, jež podle zařízení nebo podle provozu zúčastněných železnic nehodí se ku přepravě, není železnice povinna přijímati ku přepravě.

(3)

Předměty, k jichž nakládání nebo vykládání jest zapotřebí zvláštních zařízení, není železnice povinna přijímati na takových stanicích a do takových stanic, kde tato zařízení nejsou.

§ 4.

Vlaky.

(1)

Železnice provádí přepravu vlaky jezdícími pravidelně podle určitého jízdního řádu a vlaky jezdícími podle potřeby.

(2)

Mimořádné jízdy na objednávku provádí železnice podle svého volného uvážení.

§ 5.

Ručení železnice za své lidi.

Železnice ručí za své lidi a za jiné osoby, jichž použije ku provedení přepravy.

§ 6.

Tarify.

(1)

Železnice jest povinna sestaviti tarify, které podávají vysvětlení o všech ustanoveních směrodatných pro přepravní smlouvu, o přepravních cenách a poplatcích. Platnost tarifů jest podmíněna jich vyhlášením. Budiž jich použito vůči každému stejným způsobem, jsou-li splněny podmínky v nich uvedené.

(2)

Přepravní ceny nutno stanoviti pevnou peněžní částkou.

(3)

Zvýšení tarifů a jiná zatížení přepravních podmínek nabývají platnosti nejdříve za dva měsíce po vyhlášení, nebyl-li tarif zaveden toliko na určitou dobu.

§ 7.

Stížnosti.

(1)

Stížnosti lze podati ústně nebo písemně.

(2)

Na stížnosti budiž co možná nejdříve odpověděno.

§ 8.

Spory.

Spory mezi obecenstvem a zřízenci rozhoduje na stanici dozorčí úředník, za jízdy vůdce vlaku.

§ 9.

Platidla.

Kde je toho potřebí, buďtež vedle zákonných platidel přijímány též zlaté a stříbrné peníze, jež platí v sousedních státech za zákonnou měnu. Kurs přejímací budiž určován železnicí a uveřejňován vývěsky u pokladen.

III. Přeprava osob.

(§ 10-29)

§ 10.

Jízdní řády.

Jízdní řády buďtež uveřejněny dřív, než nabudou účinnosti, a vyvěšeny včas na stanicích. Nechť je z nich možno vyčísti druhy vlaků, vozové třídy a doby odjezdů, u větších stanic přestupných a všech konečných také doby příjezdů vlaků, jakož i důležitější připojení vlaková. Jízdní řády, jež pozbyly platnosti, nutno ihned odstraniti.

§ 11.

Osoby vyloučené z přepravy nebo k ní připuštěné jenom podmínečně.

(1)

Kdo nedbá předepsaného pořádku, neuposlechne příkazů zřízenců nebo se neslušně chová, zejména kdo jest opilý, může býti z přepravy vyloučen.

(2)

Osoby, které by byly pro nemoc nebo z jiných důvodů spolucestujícím na obtíž, buďtež z přepravy vyloučeny, nemůže-li jim býti vykázán zvláštní oddíl. Jízdné a zavazadelné budiž jim vráceno po srážce částky za projetou trať.

(3)

Morem stižení nesmějí býti přepravováni. Malomocní (nemocní leprou), nemocní cholerou (asijskou), hlavničkou osutinovou (tyfem skvrnitým), žlutou zimnicí nebo neštovicemi, nebo podezřelí takovými nemocemi smějí býti přepravováni jenom tehdy ověří-li úřední lékař příslušný pro nástupní stanici přípustnost přepravy. Malomocní nebo podezřelí touto nemocí buďtež přepravováni v uzavřeném oddílu se zvláštním záchodem, ostatní osoby zde uvedené ve zvláštním voze.

(4)

Nemocní střevním tyfem, záškrtem, úplavicí, spálou, osypkou, dusivým kašlem, nebo zánětem příušnic, buďtež přepravováni v uzavřeném oddílu se zvláštním záchodem. Je-li někdo podezřelý takovou nemocí, může železnice žádati, aby bylo předloženo lékařské vysvědčení, z něhož lze poznati druh nemoci.

(5)

Za zvláštní vůz nebo oddíl dlužno zaplatiti tarifní poplatek.

(6)

O vrácení zavazadla srv. § 34, odst. (4) a (5).

§ 12.

Jízdné. Sleva pro děti.

(1)

Na každé stanici budiž vyvěšen nebo vyložen výtah tarifu, obsahující ceny tištěných jízdenek, jež lze tam dostati.

(2)

Děti až do dovršeného čtvrtého roku, nežádáno-li pro ně zvláštního místa, buďtež přepravovány zdarma. Děti od dovršeného čtvrtého až do dovršeného desátého roku a děti mladší, pro něž žádáno zvláštního místa, buďtež přepravovány za ceny snížené.

§ 13.

Jízdenky.

(1)

Než cestující nastoupí, musí si opatřiti jízdenku; tarifem mohou býti připuštěny výjimky.

(2)

Z jízdenky nechť je zřejma trať, druh vlaku, vozová třída a jízdní.

(3)

Doba platnosti budiž stanovena tarifem.

§ 14.

Výdej jízdenek.

(1)

Výdejny jízdenek nechť jsou otevřeny ve stanicích se slabší dopravou nejméně půl hodiny, ve stanicích s čilejší dopravou nejméně hodinu před dobou odjezdu stanovenou jízdním řádem.

 

(2)

Pět minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem zanikne nárok na výdej jízdenky.

(3)

Železnice může žádati, aby bylo jízdné zaplaceno odpočítané.

§ 15.

Objednávka oddílů nebo jednotlivých míst.

(1)

Oddíly buďtež cestujícím na jich žádost ponechány za tarifní poplatek, nebrání-li tomu důvody provozní nebo dopravní. Objednávku nutno učiniti nejméně 30 minut před dobou odjezdu stanovenou jízdním řádem.

(2)

Objednané oddíly buďtež označeny nápisem.

(3)

Za oddíl jest zaplatiti nejvýše tolik jízdenek, kolik obsahuje míst. Do oddílu nesmí být pojato víc osob, nežli kolik jízdenek bylo zaplaceno.

(4)

Zdali možno pro jednotlivé vlaky objednati určitá místa, budiž stanoveno tarifem.

§ 16.

Přezkoušení jízdenek. Příplatky k jízdnému. Vstupenky na nástupiště.

(1)

Jízdenka budiž předložena na požádání při vstupu do čekárny, při vkročení na nástupiště a při odchodu s něho, při vstupu do vozu, jakož i kdykoli za jízdy, a odevzdána buďto krátce před ukončením jízdy nebo po jejím ukončení podle zařízení platných pro poslední jízdní trať․

(2)

Cestující, jenž nepředloží platné jízdenky, musí zaplatiti dvojnásobné jízdné za projetou trať, nelze-li však ihned nepochybně zjistiti, ve které stanici nastoupil, za celou trať vlakem projetou až do nejbližší stanice, kde vlak zastaví za účelem vystupování - ale nejméně 10 Kč. Týž peníz budiž také zaplacen, i když se vlak nedal ještě do pohybu. Kdo ohlásí bez vyzvání průvodčímu, že si nemohl jízdenky opatřiti, zaplatí k tarifní ceně příplatek 3 Kč, celkem však ne více nežli dvojnásobnou tarifní cenu.

(3)

Cestující, jenž odepře ihned zaplatiti, může býti z jízdy vyloučen. Vyloučený nemá nároku, aby mu jeho zavazadla byla přichystána k odběru jinde nežli na původní stanici určení.

(4)

Na stanicích s uzavřeným nástupištěm nebo s uzavřenou čekárnou nechť si ti, kdož nemají platné jízdenky, opatří před vstupem do uzavřených částí stanice vstupenku na nástupiště. Vstupenka budiž při vstupu předložena a při odchodu z uzavřených částí odevzdána. Kdo vstoupí do uzavřených částí stanice bez platného průkazu, jest povinen zaplatiti 2 Kč.

(5)

Kdo prodlévá ve vlaku k odjezdu připraveném, aniž má v úmyslu jím jeti, jest povinen zaplatiti 10 Kč.

(6)

Železnicím jest ponecháno na vůli, aby po schválení dozorčím úřadem jednotně vytkly v tarifu ony případy, kdy lze upustiti z důvodů slušnosti zcela nebo z části od vybírání částek označených v odst. (2), (4) a (5).

(7)

Ve všech případech, kdy bylo doplaceno, budiž vydána stvrzenka.

§ 17.

Čekárny.

(1)

Čekárny buďtež otevřeny nejméně hodinu před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem.

(2)

Na přestupních stanicích jest přijevším cestujícím dovoleno, aby prodlévali až do odjezdu svého vlaku v čekárně oné železnice, po které hodlají v jízdě pokračovati. Nemohou však požadovati, aby čekárna pro ně zůstala otevřena v době mezi 11. hodinou odpolední a 6. hodinou dopolední. Jenom je-li doba mezi příjezdem posledního a odjezdem prvního vlaku kratší šesti hodin, musí býti čekárny otevřeny na stanicích přestupních nebo na stanicích, kde zůstanou vlaky přes noc státu, pro přijevší cestující, kteří hodlají v cestě pokračovati.

(3)

Osobám v § 11 uvedeným může býti zapověděno prodlévati v čekárnách.

(4)

Kouřiti v čekárnách může býti zakázáno.

§ 18.

Oddíly ženské a nekuřácké.

(1)

V každém vlaku má býti pokud možno alespoň po jednom ženském oddílu druhé a třetí třídy, pokud vlak má tři nebo více oddílů příslušné třídy.

(2)

Do ženských oddílů nesmějí vstoupiti muži ani za souhlasu žen jedoucích v tom oddílu. Chlapce až do dovršeného desátého roku bráti s sebou jest dovoleno.

(3)

V první třídě vozové jest dovoleno kouřiti jen za souhlasu všech cestujících téhož oddílu, pokud nejsou zařízeny zvláštní oddíly kuřácké a nekuřácké. Ve vlacích, které vezou oddíly třídy druhé a třetí, musí býti připraveny nekuřácké oddíly třídy druhé, a pokud soustava vozů dovoluje, také třídy třetí. V ostatních oddílech těchto tříd jest dovoleno kouřiti.

(4)

Oddíly nekuřácké a ženské buďtež označeny nápisem.

(5)

V oddílech nekuřáckých a ženských není dovoleno kouřiti ani za souhlasu spolucestujících téhož oddílu; rovněž nesmí nikdo vstoupiti do těchto oddílů, ani prodlévati na chodbách vozů, v nichž jsou tyto oddíly, s hořícím doutníkem, s hořící cigaretou nebo dýmkou.

(6)

Ve vlacích, u nichž není vozů s uzavřenými oddíly, budiž podle možnosti postaráno o oddělené umístění žen a nekuřáků.

§ 19.

Nástup do vozů a poukaz míst.

(1)

Na větších stanicích budiž k nástupu vyvoláváno.

(2)

Zřízenci jsou oprávněni a na požádání povinni vykázati cestujícím místa.

(3)

Cestující přijevší s přímými jízdenkami mají přednost před nově přistupujícími.

(4)

Při nástupu do vlaku smí cestující pro sebe a pro každou s ním jedoucí osobu vyhraditi po jednom místě. Kdo místo opustil nevyhradiv si ho, ztrácí na ně nárok [srv. však § 15, odst (4)].

§ 20.

Vrácení a výměna jízdenek.

(1)

Cestující má jen tehdy nárok na přepravu, může-li mu býti poukázáno místo v oné třídě vozové, pro kterou platí jeho jízdenka. Jsou-li všechna místa v této třídě obsazena, může cestující buď žádati, aby byl přepraven v některé třídě nižší, kde místa ještě jsou volna, a byl mu vrácen rozdíl v cenách, anebo může se jízdy vzdáti a požadovati vrácení jízdného a zavazadelného. Na odškodnění nároku nemá.

(2)

Na nástupní stanici smí cestující až do 5 minut před dobou odjezdu vlaku vyměniti svou jízdenku za jinou, nebyla-li ještě propíchnuta nebo lze-li prokázati, že jí bylo použito toliko ke vstupu na nástupiště. Rozdíl v ceně nutno vyrovnati.

(3)

Pro jednotlivé části trati může cestující použíti třídy vyšší, nebo vlaku s vyššími cenami, zaplatí-li tarifní příplatek a nestanoví-li tarif jinak.

§ 21.

Odjezd. Zmeškání odjezdu cestujícím.

(1)

Po znamení k odjezdu nesmí nikdo do vlaku nastoupiti.

(2)

Kdo zamešká odjezd, nemá nároku na vrácení jízdného nebo na odškodnění.

(3)

Chce-li použíti některého vlaku pozdějšího, pro který jeho jízdenka neplatí, musí ji předložiti neprodleně dozorčímu úředníku, jenž na ni napíše, že platí pro zvolený vlak. Doba platnosti jízdenek se tím neprodlužuje. Použije-li kdo vlaku s vyššími nebo nižšími cenami, budiž rozdíl vyrovnán.

(4)

O vrácení zavazadel [odst. (2)] srovnej § 34, odst. (4) a (5).

§ 22.

Otvírání oken.

Okna lze současně otevříti na obou stranách vozu toliko za souhlasu všech osob v témže oddílu cestujících. Nemohou-li se cestující o otevření a zavření oken dohodnouti, rozhodne průvodčí.

§ 23.

Poškození vozidel nebo výstrojných předmětů. Výlohy, vzešlé poškozením nebo znečištěním vozidel nebo jejich výstroje, buďtež nahrazeny. Železnice může žádati okamžité zaplacení nebo záruku. Stanovila-li železnice pro takové případy pevné sazby, budiž náhrada vyměřena podle nich.

§ 24.

Úkony ve stanicích na cestě. Zastavení na trati mimo stanice.

(1)

Při příjezdu do stanice budiž vyvoláváno její jméno a přestup do jiného vlaku, mimo to doba zdržení, trvá-li déle než 4 minuty. Jakmile vlak zastaví, otevrou zřízenci dvéře všech vozů, ze kterých cestující žádají vystoupiti.

(2)

Zůstane-li vlak státi výjimečně po delší dobu mimo stanici, smějí cestující vystoupiti toliko za výslovného souhlasu vůdce vlaku. Musí však ihned se vzdáliti s kolejí a na první znamení vůdce vlaku opět nastoupiti.

§ 25.

Přerušení jízdy.

Tarifem budiž stanoveno, kolikráte, jak dlouho a za jakých podmínek smí cestující přerušiti jízdu.

§ 26.

Zpoždění nebo vynechání vlaků. Provozní poruchy.

(1)

Zpožděný odjezd nebo příjezd nebo vynechání vlaků nejsou důvodem, aby byl činěn nárok na odškodnění.

(2)

Bylo-li zpožděním vlaku zmeškáno připojení k vlaku jinému, nebo nejede-li některý vlak vůbec nebo jen po části trati, může cestující požadovati vrácení jízdného a zavazadelného za neprojetou trať.

(3)

Upustí-li cestující v takovém případě od další jízdy a vrátí-li se bez přerušení jízdy nejbližším vhodným vlakem do stanice nástupní, budiž mu jízdné a zavazadelné vráceno, jakož i budiž bezplatně přepraven zpět v oné třídě vozové, již měl zaplacenu na cestě tam, anebo ve třídě nejblíže vyšší, nemá-li vlak téže třídy. Aby nepozbyl svých nároků, musí je cestující ohlásiti dozorčímu úředníku ihned po příjezdu do stanice, v níž od cesty upustil, jakož i při návratu do stanice zástupní, při čemž nutno zároveň předložiti jízdenku. Na obou stanicích budiž cestujícímu vydáno osvědčení, že své nároky ohlásil.

(4)

Železnice přepraví cestujícího zřeknuvšího se náhrady jízdného a bezplatné zpáteční přepravy i s jeho zavazadly bez příplatku nejbližším vhodným vlakem osoby dopravujícím, jenž jede do téže stanice cílové, po téže trati nebo i po trati jiné, jestliže se tím příjezd do stanice cílové uspíší. Vzájemný postih železnic není tím dotčen.

(5)

Železnice jest oprávněna vyloučiti tarifem jednotlivé vlaky nebo jednotlivé druhy vlaků z výpomocného použití.

(6)

Znemožní-li živelní pohromy nebo jiné nutkavé okolnosti jízdu po některé trati, nechť se železnice postará podle možnosti o přepravu dále až ke sjízdné trati.

(7)

Železnicím je ponecháno na vůli, aby po schválení dozorčím úřadem stanovily jednotně tarifem další úlevy.

(8)

Zpoždění vlaků trvající déle než 15 minut a provozní poruchy buďtež oznámeny vývěsky.

§ 27.

Zvířata v průvodu cestujících.

(1)

Není dovoleno bráti s sebou zvířata do osobních vozů.

(2)

Výjimky tvoří psíčci a jiná malá zvířata chovaná na klíně, nečiní-li spolucestující téhož oddílu námitek, aby byla vzata do oddílu. Psy každé velikosti možno vzíti s sebou, může-li jejich držitelům býti vykázán zvláštní oddíl.

(3)

Jinak platí pro psy, jež cestující s sebou berou, tyto předpisy:

1.

Psi, jež cestující nevzali s sebou do osobního vozu, budou přepravováni ve zvláštních příhradách vozových. Není-li jich aneb jsou-li již obsazeny, nelze přepravy požadovati.

2.

Cestující se postarejž sám o naložení a vyložení psů, dále o jejich přeložení na stanicích přechodních.

3.

Železnice není povinna uschovávati psy, kteří po příjezdu do stanice určení nejsou ihned odebráni.

4.

Opověděti zájem na dodání není dovoleno.

5.

Nemocné psy nelze přepravovati.

(4)

Tarifem budiž ustanoveno, zdali a za jaká zvířata má cestující zaplatiti přepravné. O zaplacení budiž mu vydán výkaz.

(5)

Za každé zvíře podrobené poplatku, které cestující bere s sebou bez výkazu o přepravném, dlužno zapraviti k tarifnímu poplatku příplatek 3 Kč, celkem však ne více než dvojnásobný tarifní poplatek, hlásí-li to cestující průvodčímu bez vyzvání. Neučiní-li tak, musí zaplatiti za trať zvířetem projetou, a nelze-li ihned nepochybně zjistiti, kde zvíře vzato do vozu, za celou trať vlakem projetou až do nejbližší stanice, kde vlak zastaví za účelem vystupování, dvojnásobný tarifní poplatek, nejméně však 10 Kč. V jiných případech než v odst. (2) uvedených budiž zvíře z osobního vozu odstraněno. Předpis § 16, odst. (6), platí zde obdobně.

(6)

Pro přepravu psů ve zvláštních příhradách vozových s výhradou pozdějšího vypravení platí ustanovení § 32, odst. (6).

(7)

O jinaké přepravě zvířat viz §§ 30, odst. (3), 40 a násl. a 48 a násl.

§ 28.

Ruční zavazadla.

(1)

Předměty snadno přenosné (ruční zavazadla) jest dovoleno bráti s sebou do osobních vozů, nejsou-li tím spolucestující téhož oddílu obtěžováni, a nebrání-li tomu předpisy celní, berní nebo policejní.

(2)

Cestující smějí použíti k umístění ručních zavazadel jen prostoru nad svým sedadlem nebo pod ním. Na sedadla není dovoleno zavazadla ukládati.

(3)

Cestující nechť sám dohlíží na předměty, jež s sebou veze. Železnice ručí za ně jen tehdy, má-li vinu.

§ 29.

Předměty, jež není dovoleno bráti s sebou.

(1)

Zakázáno bráti s sebou předměty nebezpečné, zejména nabité střelné zbraně, předměty výbušností nebezpečné, látky snadno vznětlivé, žíravé, zapáchající a podobné.

(2)

Kdo proti tomu jedná, ručí za veškerou škodu z toho vzešlou a stihne ho mimo to také trest stanovený předpisy železničně-policejními.

(3)

Zaměstnanci jsou oprávněni přesvědčiti se o obsahu předmětů s sebou vzatých.

(4)

Osoby, jež nosí s sebou střelnou zbraň u výkonu veřejné služby, jakož i lovci a střelci smějí bráti s sebou příruční střelivo. Průvodcům zatčených, kteří jedou s těmito ve zvláštních vozech neb oddílech vozových, jest dovoleno vzíti s sebou nabitou střelnou zbraň.

IV. Přeprava cestovních zavazadel.

(§ 30-39)

§ 30.

Pojem.

(1)

Cestující může podati ku přepravě jako zavazadla předměty, jichž potřebuje na cestu.

(2)

Zavazadla musí býti poznatelna jako taková svým obalem v kufrech, v cestovních koších, v brašnách, v krabicích na klobouky, v příručních bednách a pod. Váha jednotlivého kusu zavazadla může býti tarifem jednotně omezena nebo může býti podej těžších kusů připuštěn jen za zvláštních podmínek.

(3)

Zdali a za jakých podmínek budou přijímány jako zavazadla předměty, jež nelze považovati za cestovní potřeby, jakož i živá zvířata v dosti bezpečných schranách a vozidla, budiž tarifem jednotně stanoveno.

(4)

Předměty vyloučené z přepravy podle § 54, odst. (1), aneb k ní podle § 54, odst. (2) A, podmínečně připuštěné včetně předmětů uvedených v § 29, nesmějí býti podávány jako zavazadla.

(5)

Zda a za jakých podmínek předměty v § 54, odst. (2) B, č. 1, vytčené mohou býti přijímány jako cestovní zavazadlo, stanoveno jest tarifem.

(6)

Podány-li jako zavazadlo předměty nepřipuštěné podle předchozích ustanovení ku přepravě jako zavazadlo, dlužno doplatiti na dovozné za spěšninu. Mimo to nutno zaplatiti přirážku k dovoznému podle ustanovení § 60, odst. (1).

§ 31.

Obal. Odstranění starších značek přepravních.

(1)

Zavazadlo musí býti obalem bezpečně a trvanlivě chráněno před ztrátou, úbytkem a poškozením. Zavazadla nebalená nebo nedostatečně balená mohou býti odmítnuta. Přijme-li je železnice přece ku přepravě, jest oprávněna vepsati do zavazadlového lístku (§ 32) přiměřený záznam. Přijetí zavazadlového lístku s takovým záznamem platí za uznání tohoto stavu.

(2)

Každý kus budiž opatřen přesnou a trvanlivě připevněnou adresou cestujícího (jméno, bydliště, byt), jakož i jménem stanice podací a určení. Zavazadlo, jež není takto označeno, může býti odmítnuto.

(3)

Starší přepravní značky (železniční nebo poštovní a jiné značky a nálepky, jež by mohly býti považovány za přepravní značky železniční), nutno se zavazadel odstraniti.

§ 32.

Podej zavazadel. Zavazadlový lístek.

(1)

Zavazadla buďtež podána u výpravny v době stanovené pro výdej jízdenek; lze však odmítnouti přijetí zavazadel, která nebyla podána nejpozději do 15 minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem. Tarifem budiž jednotně stanoveno, zdali nutno při podeji zavazadel vykázati se jízdenkou.

(2)

Chce-li cestující opověděti zájem na dodání, musí tak učiniti nejpozději půl hodiny před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem a zaplatiti tarifní poplatek. Je-li povinnost náhrady omezena podle § 35, odst. (2), nejvyšší částkou, není přípustno opověděti zájem nad tuto částku.

(3)

Vozidla, která jsou jako zavazadla přípustná, ale do zavazadlového vozu se nevejdou, buďtež ohlášena ve výchozí stanici vlaku nejméně dvě hodiny, v jiných stanicích nejméně 24 hodiny před dobou odjezdu stanovenou jízdním řádem, a buďtež podána nejpozději hodinu před dobou odjezdu stanovenou jízdním řádem.

(4)

Zavazadelné budiž zapraveno při podeji.

(5)

Při přijetí budiž cestujícímu vydán zavazadlový lístek a opoví-li zájem na dodání, budiž v něm opověděná částka zaznamenána; jinak nemá opověď právního účinku. Na požádání budiž cestujícímu vydána mimo lístek zavazadlový také stvrzenka o zaplaceném zavazadelném.

(6)

Přepravována-li zavazadla v nutných případech výjimečně s výhradou pozdějšího vypravení, nebo byla-li zavazadla přijata na stanicích, kde není výpravny zavazadlové, nutno je považovati přece za přijatá ku přepravě od toho okamžiku, kdy byla převzata. Za zavazadla výjimečně přijatá v nutných případech s výhradou pozdějšího vypravení nutno zapraviti k zavazadelnému přirážku 3 Kč.

(7)

O přepravě jízdních a motorových kol, jakož i lyží a rohaček (saní), mohou býti vydány tarifem zvláštní předpisy.

§ 33.

Celní, berní a policejní řízení.

Povinností cestujících jest, aby byli přítomni celnímu, bernímu a policejnímu odbavení svých zavazadel. Za překročení lhůty dodací (§ 37) způsobené nedbáním tohoto ustanovení nelze poskytnouti náhrady škody.

§ 34.

Výdej zavazadel.

(1)

Zavazadlo bude vydáno tomu, kdo odevzdá zavazadlový lístek. Železnice není povinna zkoumati oprávnění držitele zavazadlového lístku.

(2)

Držitel zavazadlového lístku jest oprávněn žádati u výdejny na stanici určení za výdej zavazadla, jakmile po příjezdu vlaku, k němuž bylo podáno, nebo po příjezdu vlaku přípojného, kterým mělo býti přepraveno, uplynula doba potřebná ku přichystání a třeba-li k celnímu, bernímu nebo policejnímu řízení. Musí-li vozidla, jichž nelze do zavazadlového vozu naložiti, přejíti cestou do jiného vlaku, může býti žádána další jich přeprava teprve příštím osobním vlakem.

(3)

Nebylo-li zavazadlo odebráno do 24 hodin, nebo vozidlo do 2 hodin po příjezdu vlaku, budiž zaplaceno skladištné nebo strojné. Dojde-li vozidlo po 6. hodině odpoledne, bude čítána lhůta odběrná od 8 hodin dopoledne příštího dne.

(4)

Zpravidla jest vydati zavazadlo jen na té stanici, kam bylo vypraveno. Žádá-li však toho cestující, může býti vráceno ve stanici podací nebo vydáno v některé stanici na cestě, odevzdá-li cestující zavazadlový lístek a předloží-li jízdenku, dovolí-li to čas a okolnosti, a nebrání-li tomu předpisy celní, berní nebo policejní.

(5)

Nebyl-li zavazadlový lístek předložen, jest železnice povinna vydati zavazadlo jen tehdy, prokáže-li strana hodnověrně oprávněnost ku příjmu. Vedle toho může býti požadováno složení jistoty.

(6)

Cestující, jemuž zavazadlo nebylo včas vydáno, může žádati, aby mu na zavazadlovém lístku byly potvrzeny den a hodina, kdy o ně žádal.

§ 35.

Ručení železnice za ztrátu, úbytek nebo poškození.

(1)

Železnice ručí za zavazadla, pokud v tomto oddílu nejsou stanoveny odchylky, podle předpisů o ručení za zboží (oddíl VIII).

(2)

Za zvláštních poměrů provozních může železnice po schválení dozorčím úřadem tarifem omeziti náhradu, kterou jest jí platiti při ztrátě, úbytku nebo poškození zavazadel, na nejvyšší částku. O obmezení výše odškodného u předmětů § 54, odst. (2) B, číslice 1, platí § 89, odst. (2). Je-li zde zlý úmysl nebo hrubá nedbalost, nelze uplatniti obmezení náhrady na nejvyšší částku.

(3)

Za ztrátu, úbytek nebo poškození předmětů, které byly ponechány v přepravovaných vozidlech [§ 30, odst. (3)], ručí železnice jen tehdy, má-li vinu.

§ 36.

Ztráta zavazadla.

(1)

Za ztrátu zavazadla ručí železnice jen tehdy, bylo-li za jeho výdej žádáno na stanici určení do 14 dnů po příjezdu vlaku, k němuž bylo podáno nebo kterým mělo dojíti.

(2)

Chybějící zavazadlo jest považovati za ztracené po uplynutí 3 dnů po příjezdu vlaku, k němuž bylo podáno nebo kterým mělo dojíti.

(3)

Bude-li zavazadlo později zase nalezeno, budiž to cestujícímu oznámeno, lze-li jeho pobyt vypátrati. Cestující může ve 30 dnech po obdržení zprávy žádati, aby mu bylo zavazadlo bez útrat vydáno na některé tuzemské stanici, když vrátí náhradu po srážce odškodného za překročení dodací lhůty podle § 37. Vráceno-li zavazadlo cestujícímu ve stanici podací, budiž mu vráceno i zavazadelné.

§ 37.

Ručení železnice za překročení dodací lhůty.

(1)

Byla-li překročena dodací lhůta, jest železnice povinna nahraditi prokázanou škodu, a to:

a)

nebyl-li zájem na dodání opověděn, za každé započaté 24 hodiny, o něž je lhůta překročena - nanejvýše však za tři dny - až do částky 20 h za každý kilogram zavazadla nedošlého včas, až do částky 30 Kč za každé vozidlo, jež nedojde včas;

b)

byl-li zájem na dodání opověděn, až do opověděné částky. Je-li tato nižší nežli odškodné v bodě a) stanovené, lze se dožadovati tohoto.

(2)

Nevzešla-li škoda, nebo nebyla-li prokázána, jest železnice povinna zaplatiti:

a)

nebyl-li zájem na dodání opověděn, za každé započaté 24 hodiny, o něž jest lhůta překročena - nanejvýše však za tři dny - 10 h za každý kilogram zavazadla nedošlého včas, 15 Kč za každé vozidlo, jež nedojde včas;

b)

byl-l zájem na dodání opověděn, za každé započaté 24 hodiny, o něž byla lhůta překročena - nanejvýše však za tři dny - 20 h za každý kilogram zavazadla nedošlého včas, 30 Kč za každé vozidlo nedošlé včas, nikoliv však více než opověděnou částku. Je-li nižší nežli odškodné v bodě a) stanovené, lze se dožadovati tohoto.

(3)

Ručení železnice jest vyloučeno, vzniklo-li překročení lhůty z události, kterou železnice ani nezpůsobila, ani nemohla odvrátiti.

(4)

O případech, kdy jest platiti plnou náhradu, srv. § 95.

§ 38.

Nosiči zavazadel.

(1)

Na stanicích, kde toho potřeba káže, buďtež ustanoveni nosiči zavazadel, kteří jsou povinni donášeti v nádražním obvodu cestovní i ruční zavazadla na místa cestujícímu označená.

(2)

Nosiče zavazadel nechť jest možno poznati podle služebních odznaků; tito musí míti po ruce tištěný služební poukaz i poplatkový tarif. Jsou povinni na požádání předložiti tarif a vydati též známku opatřenou jejich číslem.

(3)

Tarif budiž vyvěšen u výpraven a výdejen zavazadlových, jakož i u úschoven pro zavazadla.

(4)

Za zavazadla nosičům podle odst. (1) odevzdaná ručí železnice tak jako za zavazadla odevzdaná jí ku přepravě.

§ 39.

Uschování zavazadel.

Na stanicích, kde jest výpravna zavazadel, buďtež pokud možno učiněna opatření, která cestujícím umožní, aby svá zavazadla za poplatek vývěskem uveřejněný odevzdali do dočasného uschování. Železnice ručí v tomto případě jako uschovatel.

V. Přeprava spěšnin.

(§ 40-43)

§ 40.

Přijetí.

(1)

Předměty způsobilé ku přepravě v zavazadlovém voze lze přijímati podle podrobnějších předpisů tarifu jako spěšniny.

(2)

Každý kus budiž opatřen přesnou a trvanlivě připevněnou adresou příjemcovou. Nemá-li býti zásilka příjemci doručena, budiž k adrese každého kusu ještě připojena poznámka "na přihlášku" nebo "nedoručovat".

(3)

Spěšniny nutno podávati u výpraven železnicí určených ve služebních hodinách oznámených vývěskem.

(4)

Železnice jest povinna zjistiti při přijetí zásilky bezplatně váhu. Odesilateli nebo jeho zmocněnci jest ponecháno na vůli zúčastniti se zjišťování.

(5)

Žádá-li toho odesilatel, potvrdí železnice přijetí zboží způsobem, jejž určí dráha odesílací.

§ 41.

Přeprava.

(1)

Spěšniny jest přepravovati tak jako zavazadla. Obmezena-li nebo vyloučena-li přeprava některými vlaky, buďtež vlaky ty oznámeny.

(2)

Nebyl-li vlak, jímž zboží se má přepravovati, určen odesilatelem při podeji, budiž zboží vypraveno nejbližším vhodným vlakem.

§ 42.

Výdej.

(1)

Příjemce jest oprávněn žádati u výpravny ve stanici určení, aby mu byla spěšnina vydána, jakmile uplynula potřebná doba k řádnému přichystání po příjezdu vlaku, jímž měla býti připravena. Neodebere-li příjemce zboží hned po příjezdu vlaku, a není-li zboží nadepsáno "na přihlášku", bude ohlášeno nebo doručeno příjemci podle tarifu železnice dodací. Zboží označené slovem "nedoručovat" nutno příjemci ohlásiti vždy. Ohlášení nebo doručení budiž provedeno ve lhůtách stanovených v §§ 78 a 79 pro rychlé zboží.

(2)

Spěšniny podané do stanic, kde není zavazadlové výpravny, buďtež odebrány ihned po příjezdu vlaku u zavazadlového vozu. Nebyly-li odebrány, budou přepraveny dále do nejbližší stanice, kde jest výpravna zavazadel a tam přichystány k odběru. Za další přepravu bude čítán poplatek za spěšninu zvláště.

§ 43.

Další předpisy.

Tarifem budiž jednotně stanoveno, zdali a pokud platí ustanovení pro zavazadla (oddíl IV) nebo pro náklady (oddíl VIII) též pro spěšniny vedle zvláštních předpisů, které o nich budou vydány.

VI. Přeprava mrtvol.

(§ 44-47)

§ 44.

Podej.

(1)

Mrtvoly buďtež vypraveny nákladním listem (§ 55). Mrtvoly vypravené nákladním listem na rychlé zboží buďtež přijímány ku přepravě vlaky osobními; použíti rychlíků může býti odepřeno.

(2)

Zásilky mrtvol dlužno ohlásiti ve výchozí stanici vlaku nejméně 6 hodin, ve stanicích ostatních nejméně 12 hodin před odjezdem.

(3)

Každá mrtvola musí býti neprodyšně uzavřena v pevné schráně kovové, již dlužno vsaditi do dřevěné schrány tak těsně, aby se kovová schrána nemohla v ní pohnouti.

(4)

Při podeji budiž železnici odevzdán průvodní list umrlčí podle vzoru přílohy A, který odevzdá železnice při výdeji mrtvoly příjemci. Pro zásilky mrtvol z cizích států, s kterými byla sjednána dohoda o vzájemném uznání průvodních listů umrlčích, dostačí průvodní list umrlčí příslušného cizozemského úřadu. Železnice oznámí zvláště, které tuzemské i cizozemské úřady jsou oprávněny vydávati průvodní listy umrlčí. Průvodní list umrlčí platí pro celou cestu přepravní.

(5)

Naložení mrtvoly obstará odesilatel.

(6)

Dovozné dlužno zaplatiti při podeji. Kdo podá mrtvolu a udá obsah nesprávně, jest povinen doplatiti rozdíl dovozného ze stanice odesílací až do stanice určení, a jakožto přirážku zaplatiti čtyřnásobné celé dovozné.

§ 45.

Přeprava.

(1)

Mrtvoly buďtež přepravovány v krytých vozech. Jest zapověděno přikládati zboží, které nepatří k mrtvole. Podáno-li více mrtvol současně z téže stanice odesílací do téže stanice určení, lze je naložiti společně do vozu. Mrtvoly podané v umrlčích povozech se všech stran uzavřených lze přepravovati v otevřených vozech.

(2)

Každá zásilka budiž provázena průvodcem, který si opatří jízdenku a použije téhož vlaku. Průvodce není potřebí, je-li místo určení zároveň stanicí určení, a odevzdá-li odesilatel stanici odesílací písemné nebo telegrafické prohlášení příjemcovo, že dá zásilku ihned odvézti, jakmile bude o jejím příchodu zpraven. Zásilky na ústavy pohřební a na ústavy pro spalování mrtvol nepotřebují takového prohlášení.

(3)

Mrtvoly smějí býti cestou překládány jen v případech nezbytnosti. Buďtež přepravovány co nejrychleji a bez přerušení. Je-li delší zastávka na některé stanici nevyhnutelna, budiž vůz s mrtvolou postaven podle možnosti na kolej postranní. Stane-li se přeprava nikým neprovázené mrtvoly vyhlédnutými vlaky nemožnou, má stanice, kde překážka nastala, příjemci bezplatně telegraficky oznámiti, kterým vlakem bude přeprava vykonána.

§ 46.

Výdej.

(1)

Příchod mrtvoly nikým neprovázené do místa určení budiž příjemci neprodleně ohlášen na jeho útraty telegraficky, telefonicky nebo zvláštním poslem.

(2)

Výdej mrtvol přepravovaných osobními vlaky lze požadovati v době určené § 34, odst. (2).

(3)

Příjemce jest povinen potvrditi příjem mrtvoly.

(4)

Příjemce nechť vyloží a odveze zásilku ve lhůtě 6 hodin po příjezdu vlaku do stanice určení. Nestane-li se tak, může býti mrtvola odevzdána místnímu policejnímu úřadu. Přijde-li mrtvola po 6. hodině večerní, počítá se lhůta od 8. hodiny příštího rána; byla-li lhůta k vyložení nebo odvezení překročena, jest železnice oprávněna vybrati tarifní skladiště nebo zdržné.

§ 47.

Výjimečná ustanovení a další předpisy.

(1)

Pro přepravu mrtvol na pohřebiště v místě podacím může železnice vydati odchylná ustanovení po schválení dozorčím úřadem.

(2)

Mrtvoly zasílané policejními úřady, trestnicemi, nemocnicemi a pod. veřejným vyšším učilištím nebo těmito dále posílané není třeba doprovázeti. Mohou býti podávány v bednách nepropustně uzavřených a přepravovány nákladními vlaky v otevřených vozech. Zboží pevné jakosti (dřevo, kov a pod.) nebo v pevném obalu (v bednách, sudech a pod.) možno přikládati, nutno však učiniti opatření, aby bedny s mrtvolami nebyly poškozeny. Zakázáno jest přikládati potraviny a poživatiny, jakož i jejich suroviny a předměty uvedené v příloze C. Po schválení dozorčím úřadem lze upustit od přiložení průvodního listu umrlčího.

 

(3)

Jinak platí pro přepravu mrtvol podpůrně předpisy oddílu VIII.

VII. Přeprava živých zvířat.

(§ 48-52)

§ 48.

Podej.

(1)

Železnice nechť vyhlásí, kterými vlaky přepravuje zvířata. Přeprava jednotlivých kusů nemůže býti odepřena, byla-li zvířata ohlášena nejméně o 24 hodin dříve.

(2)

Železnice nepřijímá zvířat ku přepravě v neděli a ve svátek. Výjimky buďtež oznámeny u výpraven vývěskem.

(3)

Přeprava nemocných zvířat může býti odepřena.

(4)

Železnice jest povinna přepraviti divoká zvířata jen tehdy, byly-li splněny podmínky předepsané v zájmu bezpečnosti.

(5)

Zvířata dlužno přivésti na stanici včas, jednotlivé kusy nejdéle hodinu před odjezdem vlaku.

(6)

Odesilatel obstará nakládání zvířat a bezpečné jich umístění ve voze, jakož i opatří potřebné pomůcky k uvázání.

(7)

Železnice jest oprávněna žádati pro zásilky zvířat průvodce. Pro malá zvířata, podaná v přenosných, dobře uzavřených schranách, nelze žádati doprovodu.

(8)

Průvodci mají opatrovati zvířata za přepravy. Dozorčí úředník vykáže na požádání průvodcům místo ve služebním voze nebo v některém voze osobním. Nutna-li jejich přítomnost v dobytčím voze v zájmu bezpečnosti provozu, nechť se průvodce v něm zdržuje, žádá-li toho dozorčí úředník nebo vůdce vlaku.

(9)

Zásilky zvířat nutno podati nákladními listy jako rychlé zboží nebo jako zboží nákladní. Nákladní listy na zásilky živých zvířat nesmějí obsahovati žádné jiné předměty. Možno též žádati, aby dovozné bylo zaplaceno předem.

§ 49.

Přeprava.

Bližší ustanovení o přepravě živých zvířat jsou obsažena v příloze B.

§ 50.

Výdej.

(1)

Zásilky zvířat buďtež co nejrychleji přichystány k odběru po příchodu na stanici určení. Nehlásí-li se po příchodu neprovázených zásilek zvířat na stanici nikdo oprávněný k odběru, budiž příjemce zpraven neprodleně, najisto však ve lhůtě stanovené pro rychlé zboží § 79, odst. (2)] telegraficky, telefonicky nebo zvláštním poslem.

[(2) Příjemce má vyložiti a odehnati zvířata nejdéle dvě hodiny potom, kdy byla přichystána. Nutno-li příjemce zpraviti, počíná se tato lhůta nejdříve dvě hodiny ze zpravení [§ 79, odst. (3)]. Jakmile tato lhůta uplyne, může železnice dáti zvířata do ošetřování na útraty a nebezpečí oprávněného příkazce nebo vybrati tarifní zdržné nebo strojné, dovolí-li, aby zůstala ve voze nebo na nádraží.

(3)

Lhůta se staví po dobu celního, berního nebo policejního řízení, pokud nebylo zdrženo odesilatelem, příjemcem nebo průvodcem.

§ 51.

Dodací lhůta.

(1)

Dodací lhůty nesmějí přesahovati tyto nejdelší lhůty:

a)

u rychlého zboží: při vzdálenosti až do 150 tarifních kilometrů jeden den, při větších vzdálenostech za každých dalších započatých 300 tarifních kilometrů další jeden den;

b)

u nákladního zboží: při vzdálenosti až do 100 tarifních kilometrů jeden den, při větších vzdálenostech za každých dalších započatých 250 tarifních kilometrů další jeden den.

(2)

Dodací lhůta se počítá u zásilek přepravených vlakem dopoledne odjíždějícím o 12. hod. polední, u zásilek přepravených vlakem odpoledne odjíždějícím o půlnoci. Lhůta jest dodržena, byla-li zvířata přichystána k odběru na stanici určení před uplynutím lhůty.

(3)

Lhůta se staví kromě případů uvedených v § 75, odst. (7), také po dobu zastávek na stanicích napájecích a po dobu zvěrolékařské prohlídky.

§ 52.

Další předpisy.

Jinak platí obdobně pro přepravu zvířat předpisy oddílu VIII.

VIII. Přeprava zboží.

(§ 53-100)

§ 53.

Přímá přeprava.

Železnice jest povinna přijímati zboží ku přepravě ze všech takových stanic a do všech takových stanic a pobočných výpraven, jež jsou zařízeny pro přepravu zboží, aniž jest třeba pro přechod z jedné dráhy na druhou zprostředkovací adresy.

§ 54.

Předměty z přepravy vyloučené nebo jen podmínečně k ní připuštěné.

(1)

Z přepravy jsou vyloučeny:

A.

předměty vyhrazené poštovní přepravě;

B.

předměty výbušností nebezpečné*) **) a samovznětlivé látky, pokud nejsou podle odst. (2) A, číslice 1, připuštěny ku přepravě podmínečně.

(2)

Podmínečně jsou ku přepravě připuštěny:

A.

podle předpisů obsažených v příloze C:

1.

předměty výbušností nebezpečné a látky samovznětlivé [odst. (1) B], uvedené v příloze C, v odd. I. a II.

2.

hořlavé tekutiny, jakož i jedovaté, žíravé a hnilobné látky, uvedené v příloze C, v odd. III. až VI.

B.

Mimo to:

1.

Pruty zlata a stříbra, platina, peníze, mince a papíry mající hodnotu peněz, jakož i dokumenty, drahé kameny, pravé perly, korály, zboží zlaté, stříbrné a platinové, zvláště cenné krajky, zvláště cenné výšivky, zvláště cenné kožešiny, filmy, jakož i jiné drahocenné věci, dále předměty umělecké, jako malby, díla výtvarná, předměty z kovolitiny, umělecké starožitnosti. Přepravní podmínky pro tyto předměty buďtež stanoveny tarifem. Za papíry, mající hodnotu peněz, nebuďtež pokládány poštovní známky, archy kolkové a kolky, jakož i podobné úřední cenné známky.

2.

Předměty, jichž nakládání, vykládání, překládání nebo přeprava působí neobyčejné potíže vzhledem k zařízení nebo provozu některé ze zúčastněných drah. Přepravu těchto předmětů může železnice učiniti závislou na podmínkách, jež dlužno zvláště smluviti.

3.

Železniční vozidla, jež mají býti přepravena na vlastních kolech. Vozidla ta musí býti způsobilá k jízdě. Lokomotivy, tendry, parní a motorové vozy musí provázeti odborník pověřený odesilatelem.

§ 55.

Nákladní list; jeho úprava.

(1)

Každá zásilka budiž provázena nákladním listem, který nechť se shoduje pro obyčejné zboží nákladní se vzorem přílohy D, pro rychlé zboží se vzorem přílohy E.

(2)

Pro nákladní listy budiž použito bílého papíru psacího jakosti stanovené příslušným úřadem. Všechny výpravny zboží jsou povinny prodávati nákladní listy za ceny tarifem stanovené.

(3)

Na důkaz, že nákladní listy vyhovují předpisům, buďtež opatřeny přezkoušecím razítkem některé tuzemské železniční správy zmocněné k tomu dozorčím úřadem. Nákladní listy netištěné na účet dráhy budou opatřeny přezkoušecím razítkem za poplatek stanovený tarifem; provedení toho může býti odepření, není-li předloženo současně nejméně 100 nákladních listů.

(4)

Části nákladního listu ohraničené silnou čarou jsou určeny pro záznamy dráhy, ostatní pro záznamy odesilatelovy[srv. však § 56, odst. (1) f)].

(5)

Pro zásilky pravidelně se opakující mezi určitými místy a pro zásilky určené k další přepravě po lodi může dozorčí úřad schváliti odchylky od těchto ustanovení.

§ 56.

Obsah nákladního listu.

(1)

Odesilatel nechť zapíše do nákladního listu:

a)

jméno a bydliště příjemce, jemuž zboží má býti dodáno;

b)

železniční stanici nebo pobočnou výpravnu zboží, až do které zboží má býti přepraveno (stanice určení);

c)

místo určení, liší-li se od stanice určení;

d)

označení zásilky podle jejího obsahu, u zboží kusového též počet kusů, obal a adresu nebo místo ní znamení a číslo. Železnice může i při nákladech vozových žádati označení obsahu podle počtu a obalu, připouští-li to povaha nákladu. Předměty uvedené v příloze C buďtež pojmenovány názvy tam použitými a vyznačeny připojením slova "podmínečně";

e)

váhu zásilky [srv. však § 58, odst. (2) a (3)] nebo místo ní údaj vyhovující předpisům dráhy odesílací;

f)

číslo vozu, jeho řadu a značku vlastnickou, naloží-li zboží sám;

g)

záznam výplatní, zaplatí-li dovozné předem;

h)

přeje-li si duplikátu nákladního listu nebo přijímacího listu;

i)

přeje-li si opovědi zájmu na dodání, dobírky nebo zálohy na zboží;

k)

záznam, žádá-li, aby zboží bylo ponecháno na dráze na přihlášku. U předmětů v příloze C uvedených není taková žádost přípustna;

l)

přesné označení průvodních listin přidaných za tím účelem, aby bylo vyhověno předpisům celním, berním nebo policejním [§ 65, odst. (1)];

m)

podrobeny-li zásilky řízení celnímu nebo bernímu, výpravnu, kterou má zboží projíti, přeje-li si odesilatel ji jmenovati [§ 67, odst. (2)];

n)

místo a den napsání nákladního listu;

o)

podpis jménem neb firmou s udáním obydlí. Jest dovoleno připojiti adresu telegramů a číslo telefonní.

(2)

Železnice může žádati, aby ke každému vozovému nákladu byl přidán zvláštní list nákladní.

(3)

V týchž nákladní list smí býti pojato více předmětů, mohou-li býti naloženy podle své povahy bez újmy pohromadě a nebrání-li tomu předpisy celní, berní nebo policejní.

(4)

Na zboží, které má odesilatel naložiti, nebo příjemce vyložiti, dále na každé železniční vozidlo, které má býti přepraveno na vlastních kolech, jakož i na zboží připuštěné podle § 54, odst. (2), podmínečně ku přepravě, buďtež vyhotoveny zvláštní nákladní listy, neobsahující jiných předmětů. Výjimka z toho jest přípustna jen tehdy, podá-li odesilatel předměty vyjmenované v příloze C balené pohromadě s jiným zbožím podle předpisů tam uvedených.

(5)

Nestačí-li místo na společníci nákladního listu určené pro popis zboží, budiž použito rubu; je-li třeba, buďtež k nákladnímu listu připevněny vložky téže velikosti, jež pak dlužno každou zvláště podepsati. V nákladním listu budiž na ně poukázáno. Udána-li úhrnná váha takové zásilky, budiž zapsána v nákladním listu na místě k tomu určeném. U zboží různých tříd tarifních, žádán-li oddělený výpočet dovozného, budiž váha udána pro každou tarifní třídu zvlášť.

(6)

Odesilatel smí v nákladním listu předepsati, aby zboží na stanici určení bylo přepočítáno a převáženo; za to dlužno zaplatiti tarifní poplatek [§ 77, odst. (2) a (3)].

(7)

Podává-li odesilatel zboží do některého místa určení, kde není železniční stanice zařízené pro přepravu zboží ani pobočné výpravny zboží, může v nákladním listě učiniti opatření o další přepravě zboží ze stanice určení až do místa určení [srv. § 76, odst. (9)].

(8)

Na rubu nákladního listu smí býti vytištěna firma odesilatelova. Mohou tam také býti učiněny záznamy týkající se zásilky, obsahující zprávu pro příjemce, na př. "ze zásilky pana N. N.", "z rozkazu pana N. N.", "k disposici pana N. N.", "k další přepravě panu N. N.", "pro parník N. N.", "pojištěno u N. N.", k vývozu do N. N.". Pro železnici nejsou tyto záznamy závazny.

(9)

Není dovoleno napsati jiná prohlášení do nákladního listu, připojiti jiné listiny k nákladnímu listu než ty, které jsou předepsány nebo dovoleny tímto řádem nebo se svolením dozorčího úřadu tarifem. Prohlášení a listiny smějí se týkati jen smlouvy nákladní.

(10)

Všechny záznamy v nákladním listu smějí býti též pořízeny tiskem nebo razítkem.

§ 57.

Ručení za údaje v nákladním listu.

Odesilatel ručí železnici za správnost i úplnost údajů a prohlášení v nákladní list pojatých a nese všechny důsledky, jež vzejdou z nesprávných, nepřesných nebo nedostatečných záznamů.

§ 58.

Přezkoumání obsahu zásilky. Zjištění počtu a váhy.

(1)

Železnice jest oprávněna kdykoliv přezkoumati, souhlasí-li zásilka s nákladním listem co do počtu kusů, váhy a obsahu. Poplatky za to vybírati není dovoleno. K přezkoumání obsahu budiž pozván oprávněný příkazce, neděje-li se to z důvodů policejních opatření, jež stát jest oprávněn učiniti v zájmu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Nedostaví-li se oprávněný příkazce, buďtež přibráni svědkové. Vyjde-li na jevo, že údaje v nákladním listě jsou nesprávné, dlužno železnici nahraditi výdaje, jež snad přezkoumáním vzešly.

(2)

U zboží kusového, jež nakládá železnice [§ 59, odst. (1)], jest tato přijímajíc je povinna zjistiti počet a váhu. Tarif určí, zda čítá za to železnice poplatky. Odesilatel nebo jeho zmocněnec má na vůli zúčastniti se tohoto zjišťování. Napsal-li odesilatel váhu do nákladního listu o převážení, může železnice upustiti od převážení nebo může kusy stejného druhu převážiti zkusmo.

(3)

U všech ostatních zásilek jest železnice povinna zjistiti váhu a počet kusů na návrh odesilatelův v nákladním listu, leda by váhy po ruce jsoucí nedostačovaly, nebo povaha zboží nebo poměry provozní zjištění počtu kusů nedovolovaly. Není-li udána váha v nákladním listu, má ji železnice zjistiti i bez návrhu. Za tato zjišťování dlužno zaplatiti tarifní poplatek. Nelze-li váhu zjistiti na stanici odesílací, budiž zjištěna na stanici jiné.

(4)

Odesilatel, podávaje zásilku, může žádati, aby mu byla poskytnuta příležitost zúčastniti se zjišťování počtu kusů a váhy, je-li prováděno na stanici odesílací. Nežádá-li toho nebo zmešká-li příležitost mu poskytnutou, může se zjišťování opakovati k jeho návrhu jen, zaplatí-li za toto nové vážení tarifní poplatek.

(5)

Železnice může odvážiti nebo převážiti zboží nákladů vozových na váze kolejové a použíti pro výpočet váhy zásilky vlastní váhu železničního vozu na něm označenou. Návrhu oprávněného příkazce, aby prázdný vůz byl převážen, budiž vyhověno, dovolují-li to provozní poměry. Tarif stanoví, zdali a jaký poplatek se má vybírati.

(6)

Železnice má potvrditi v nákladním listu, že zjistila váhu a počet kusů. Provádí-li zjištění stanice odesílací, nechť to potvrdí též na duplikátu nákladního listu nebo na přijímacím listu.

§ 59.

Nakládání vozů. Ložná váha. Únosnost.

(1)

Zdali má býti zboží nakládáno železnicí či odesilatelem, budiž stanoveno tarifem, pokud tento řád neobsahuje o tom ustanovení, nebo nebyla-li sjednána zvláštní dohoda v nákladním listu mezi odesilatelem a železnicí.

(2)

Pro nakládání vozů jest rozhodna ložná váha na nich označená. Zatížení až do únosnosti na voze vyznačené jest přípustno, netřeba-li se obávati podle přirozené povahy zboží, že zatížení vlivem povětrnosti za přepravy překročí únosnost. Zatížení únosnost přesahující - přetížení - není v žádném případě dovoleno. U vozů jen s jedním nápisem, který označuje přípustné zatížení a který se shoduje zároveň s ložnou váhou, lze za stejných předpokladů překročiti napsanou mez váhy až do 5 %.

§ 60.

Přirážky k dovoznému.

(1)

Byl-li udán nesprávně obsah, váha nebo počet kusů zásilky, nebo byl-li vůz ložený odesilatelem přetížen, jakož i nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů přílohy C, dlužno zaplatiti nehledě k tomu, zavinil-li to odesilatel či ne, přirážky k dovoznému, pro něž platí tato ustanovení:

a)

Byly-li podány ku přepravě předměty uvedené v § 54, odst. (1) B a odst. (2) A, a udán jich obsah nesprávně, nebo nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů přílohy C, činí přirážka k dovoznému za každý kilogram hrubé váhy zasílaného kusu, v němž takový předmět byl obsažen, u zboží z přepravy vyloučeného podle § 54, odst. (1) B, jakož i u zboží výbušností nebezpečného a samovznětlivého v příloze C I a II uvedeného: 30 Kč, u hořlavých tekutin, jedovatých a žíravých látek v příloze C III, IV a V uvedených: 10 Kč, u hnilobných látek v příloze C VI uvedených: 2 Kč. Byla-li by přirážka vyšetřená podle zásad níže v b) uvedených vyšší, bude započtena tato.

b)

V ostatních případech nesprávného údaje obsahu činí přirážka dovoznému, nemůže-li údaj ten způsobiti žádné újmy na dovozném, 3 Kč za nákladní list, jinak dvojnásobnou částku rozdílu mezi dovozným vypočítaným podle nesprávného údaje a dovozným správně vypočítaným ze stanice odesílací až do stanice určení. Bylo-li zboží různých tříd tarifních spojeno v jednu zásilku a lze-li váhu zboží jednotlivých tříd zjistiti bez zvláštních potíží, budiž za podklad vyměření přirážky k dovoznému bráno dovozné odděleně pro každou třídu vypočítané, pokud toto se jeví lacinějším. Nejméně se vybere 3 Kč.

c)

Byl-li nesprávně udán počet kusů nebo váha zásilky naložené odesilatelem, a mohla-li tím býti způsobena újma na dovozném, činí přirážka k dovoznému dvojnásobnou částku rozdílu mezi dovozným vypočítaným podle nesprávných údajů a dovozným správně vypočítaným ze stanice odesílací až do stanice určení.

d)

Byl-li vůz ložený odesilatelem přetížen, činí přirážka k dovoznému šestinásobné dovozné ze stanice odesílací do stanice určení za váhu, která převyšuje meze zatížení stanovené § 59, odst. (2). Toto ustanovení platí obdobně též o předmětech, za něž dovozné nelze počítati podle váhy. Počítáno-li na př. dovozné podle ložné plochy, jest vyměřiti přirážku k dovoznému tím způsobem, že jest považováno dovozné počítané podle ložné plochy použitého vozu za dovozné nejvýše přípustného zatížení, načež vypočítáno dovozné za náklad nad toto zatížení a vyplývající takto částku nutno násobiti 6.

e)

Přirážky k dovoznému stanovené v bodě a) až d) budou vybrány na sobě nezávisle, bylo-li zároveň porušeno několik předpisů. Byl-li udán nesprávně obsah, který může přivoditi újmu na dovozném, a zároveň též nesprávně počet kusů nebo váha zásilky, pokud nejde o předměty druhu vytčeného v § 54, odst. (1) B a odst. (2) A, činí přirážka k dovoznému dvojnásobnou částku rozdílu mezi dovozným za udaný počet kusů, za udanou váhu nebo za udaný obsah a mezi dovozným za zjištěný počet kusů, za zjištěnou váhu nebo za zjištěný obsah. Mimo to dlužno doplatiti rozdíl dovozného a nahraditi vzešlou škodu, nehledě k trestům stanoveným jinými zákonnými nebo policejními předpisy.

(2)

Tarif musí stanoviti jednotné zásady, podle nichž lze upustiti z ohledu slušnosti od vybrání přirážek k dovoznému stanovených v odst. (1), nebo podle nichž lze vybírati menší přirážky.

(3)

Přirážka k dovoznému nesmí býti vybírána:

a)

při nesprávném údaji váhy nebo přetížení, byla-li železnice povinna zásilku převážiti;

b)

přibylo-li za přepravy zásilce na váze, aniž nastalo přetížení, prokáže-li odesilatel nebo příjemce, že příčinou příbytku na váze byly vlivy povětrnosti;

c)

při přetížení způsobeném za přepravy vlivem povětrnosti, prokáže-li odesilatel, že nakládaje vůz nepřekročil ložné váhy na něm vyznačené.

(4)

Odesilatel propadá přirážce k dovoznému, jakmile je smlouva nákladní sjednána (§ 61). U jiného než v odstavci (1) a) uvedeného zboží není dovoleno vybírati přirážky k dovoznému, nařídil-li odesilatel, aby mu zboží bylo vráceno [§ 73, odst. (1)] dříve, než bylo naloženo a než započato s úkony po rozumu § 58, odst. (1). Platiti přirážku k dovoznému jest povinen odesilatel. Přijal-li příjemce nákladní list a zboží, ručí podle § 76, odst. (4), vedle odesilatele rukou společnou a nerozdílnou toliko tehdy, je-li příjemci přirážka jma z návěští (stvrzenky o příjmu zboží) (§ 79) a z nákladního listu.

(5)

Nárok na zaplacení nebo vrácení přirážky k dovoznému promlčuje se v jednom roce. Promlčení počíná se u nároků na zaplacení přirážky k dovoznému zaplacením dovozného, nebo nebylo-li třeba dovozné platiti, podejem zboží; u nároků na vrácení počíná se promlčení zaplacením přirážky. Promlčení se staví nebo přerušuje podle ustanovení § 71, odst. (2).

§ 61.

Sjednání nákladní smlouvy. Potvrzení přijetí zboží.

(1)

Nákladní smlouva je sjednána, jakmile výpravna přijala ku přepravě zboží a nákladní list. Na znamení přijetí budiž na nákladní list vytištěno denní razítko výpravny. Tímto razítkem budiž opatřena každá vložka podle § 56, odst. (5), připojená k nákladnímu listu.

(2)

Razítko budiž vytištěno ihned, jakmile bylo veškeré zboží v nákladním listu zapsané úplně podáno a odesilatelem zaplaceny částky, jež třeba předem zaplatiti; na požádání odesilatelovo budiž vytištěno razítko v jeho přítomnosti.

(3)

Na důkaz o nákladní smlouvě slouží nákladní list opatřený razítkem.

(4)

U zboží naloženého odesilatelem jsou údaje nákladního listu o váze a počtu kusů toliko tehdy důkazem proti železnici, převážila-li nebo přepočítala-li kusy a osvědčila-li to v nákladním listu.

(5)

Železnice jest povinna potvrditi na požádání odesilatelovo přijetí zboží a uvésti den, kdy bylo ku přepravě přijato na duplikátu nákladního listu, který jí byl předložen zároveň s nákladním listem a který dlužno označiti jako duplikát. Na nákladním listu budiž osvědčeno vytištěním razítka, že duplikát byl vydán.

(6)

Duplikát nemá povahy nákladního listu nebo listu nakládacího.

(7)

U zboží nepodávaného v celých vozových nákladech může býti za souhlasu odesilatelova vydán místo duplikátu přijímací list, který má touž právní povahu jako duplikát.

(8)

Na žádost odesilatelovu budiž přijetí zboží potvrzeno též jiným způsobem, na př. vytištěným razítka pod zápis v knize stvrzenkové nebo podobně. Takové potvrzení nemá povahy duplikátu nákladního listu.

§ 62.

Obal a označení.

(1)

Pokud povaha zboží toho vyžaduje, nechť jest zboží chráněno před ztrátou, úbytkem nebo poškozením řádným obalem.

(2)

Není-li tomu tak, může železnice odepříti přijetí zboží nebo žádati, aby odesilatel v nákladním listu uznal, že obal chybí, nebo jaké má vady. Bývá-li odesilatelem podáváno na téže stanici zboží téhož druhu vyžadující obalu nebalené nebo v obalu o týchž vadách, může odesilatel jednou pro vždy vydati prohlášení podle vzoru přílohy F. V takovém případě budiž v nákladním listu poukázáno na toto všeobecné prohlášení.

(3)

Jakou měrou ručí železnice za škodu vzešlou z vady obalu uznané v nákladním listu nebo zevně nepoznatelné, jest stanoveno v §§ 84 a 86. Není-li zevně poznatelná vada obalu v nákladním listu uznána, jest železnice jen tehdy osvobozena od ručení, jedná-li odesilatel obmyslně.

(4)

Mimo to nechť je obal takový, aby zboží nemohlo způsobiti žádné škody, nakládá-li s ním železnice řádně. Jinak jest železnice oprávněna žádati uznání v nákladním listu podle odst. (2), přijme-li přes to zboží ku přepravě. Za škodu vzešlou vadami obalu takto potvrzenými nebo zevně nepoznatelnými ručí odesilatel. Není-li vada obalu zevně poznatelná uznána, ručí odesilatel jen tehdy, jedná-li obmyslně.

(5)

Železnice může žádati, aby drobné zboží kusové (drobné železné výrobky nebo pod.), jehož nelze přijímati ani nakládati bez značné ztráty času, bylo svázáno nebo zabaleno ve větší jednotky.

(6)

Železnicím jest zůstaveno vydati jednotné předpisy tarifní po schválení dozorčím úřadem o balení a nakládání zboží, jež nenáleží ke zboží v § 54, odst. (2) A, uvedenému, jež však svými vlastnostmi může způsobiti nenáležitosti za přepravy.

(7)

Zboží kusové budiž označeno způsobem trvanlivým, zřetelným a vylučujícím záměnu. Tato označení nechť se shodují s údaji v nákladním listu. Starší označení (přepravní značky železniční, přepravní značky poštovní, nebo jiné značky a nálepky, jež mohou býti omylem pokládány za přepravní značky železniční), buďtež odstraněny.

(8)

železnice může žádati, aby zboží kusové bylo odesilatelem označeno jménem stanice určení, jest-li to při povaze zboží možno bez zvláštních potíží.

§ 63.

Přijetí.

(1)

Železnice jest povinna přijímati zboží ku přepravě jen potud, pokud přeprava může ihned nastati. Nastane-li potřeba, aby přijetí zásilek bylo zastaveno vůbec nebo pro určité obvody odesílací nebo pro určité druhy zboží, protože nutkavé důvody železničního provozu nebo veřejný zájem nedopouštějí okamžité přepravy, jest zapotřebí schválení dozorčího úřadu.

(2)

Zboží budiž podáváno v služebních hodinách železnicí stanovených a vývěskem vyhlášených.

(3)

V neděli a ve svátek není železnice povinna přijímati nákladní zboží; rychlé zboží jest povinna přijímati, nepřekáží-li nic jeho celnímu odbavení nebo řízení bernímu.

(4)

Bylo-li přijetí zásilky, kterou má železnice nakládati, odesilatelem zdržováno tím, že nepodal ve 24 hodinách všechno zboží patřící k nákladnímu listu, nebo že nákladní list pro nesprávnost nebo neúplnost nepřijatý neodevzdal opravený ve 24 hodinách po zahájeném podeji, nebo že v téže lhůta nezapravil při záznamu výplatním částky dovozného a poplatky, jež dlužno předem zaplatiti, může železnice za uložené zboží vybrati tarifní skladištné.

(5)

Přichystání vozu pro zboží, jež má odesilatel nakládati, nutno žádati na určitý den a udati zboží, přibližnou jeho váhu a stanici určení. Nelze-li vozy přichystati, budiž o tom, pokud možno, objednatel bezplatně zpraven. Nebyly-li včas připraveny vozy písemně přislíbené, má železnice nahraditi objednateli útraty podeje zboží, o nějž se marně pokoušel, nejméně však zdržné za jeden den. Byla-li objednávka vozu odvolána teprve, když už byl vůz přichystán, ale ještě před skončením nakládací lhůty [odst.

(6)],

má objednatel zaplatiti poplatek tarifem stanovený, který však nesmí převyšovati zdržné za jeden den. Byla-li objednávka odvolána až po skončení lhůty nakládací, budiž zaplaceno tarifní zdržné. Při objednávce vozu může železnice žádati jistotu ve výši uvedeného poplatku.

(6)

Naložení má provésti odesilatel zpravidla v hodinách služebních; budiž dokončeno ve lhůtě, kterou má železnice vývěskem nebo tarifem vyhlásiti. Byla-li lhůta překročena, nebo nebyl-li nákladní list, jenž nebyl přijat pro nesprávnost nebo neúplnost, odevzdán, opravený ve lhůtě nakládací, nebo nebyly-li v téže lhůtě zapraveny při záznamu výplatním částky dovozného a poplatky, jež dlužno zaplatiti předem, má odesilatel zaplatiti tarifní zdržné. Za neděle a svátky jest platiti zdržné jen tehdy, uplynula-li lhůta nakládací již o 2. hodině odpolední předešlého dne. Následuje-li po sobě několik dnů nedělních a svátečních, budiž vybráno zdržné toliko za jeden den. Překročena-li lhůta nakládací více než o 24 hodiny, může železnice vyložiti zboží na útraty a nebezpečí odesilatelovo a vzíti je na sklad nebo je odevzdati zasilateli (speditérovi) nebo do veřejného skladiště.

(7)

Lhůty v odst. (4) a (6) se staví v neděli a o svátcích, jakož i po dobu řízení celního, berního nebo policejního, pokud nebylo zdržováno odesilatelem.

(8)

Železnice může v místě staničním nebo z míst sousedních přivážeti sama zboží za poplatek, který ohlásí vývěskem, nebo zjednati k tomu povozníky. Osoby, jichž při tom používá, jest považovati za lidi železnice po rozumu § 5. Povozníci nechť svůj poplatkový tarif nosí u sebe a na požádání jej předloží.

(9)

Odesilatelé mají na vůli použíti tohoto zařízení nebo zboží sami si přivézti nebo dáti je přivážeti jinými podnikateli.

(10)

K vypravení zboží může železnice zříditi pobočné výpravny zboží.

(11)

Železnice může v tarifu předepsati, že sama nebo zvláštními podnikateli bude prováděti předkládání zboží, jež má ve stanici odesílací z lodi přejíti bezprostředně na železnici, za poplatky vyhlášené tarifem nebo vývěskem. Osoby, jichž při tom používá, jest považovati za lidi železnice po rozumu § 5.

(12)

O zkrácení lhůt nakládacích a o době skladištného prosté, jakož i o zvýšení zdržného a skladištného platí obdobně předpisy § 80, odst. (8).

§ 64.

Zatímní uložení zboží.

(1)

Zboží, jehož nelze ihned přepraviti, má železnice pokud místnosti to dovolují, vzíti zatím v uschování na potvrzení. Při tom může si vyhraditi, že bude ku přepravě přijato teprve, až přeprava bude možná. Odesilatel má své srozumění prohlásiti v nákladním listu a v duplikátu opakovati. V tomto případě ručí železnice až do sjednání smlouvy nákladní [§ 61, odst. (1)] jako uschovatel. Uschování zboží, podléhajícího rychlé zkáze, a předmětů uvedených v § 54, odst. (2), může býti odepřeno.

(2)

Přijme-li železnice přes to ku přepravě zboží vozových nákladů, jehož nelze ihned přepraviti, jest oprávněna po schválení dozorčím úřadem dohodnouti se s odesilatelem, že lhůta dodací počne se tím dnem, kdy zboží bude odesláno. Odesilatel má prohlásiti své srozumění v nákladním listu a opakovati je v duplikátu. Železnice je povinna vyznačiti dobu odeslání v nákladním listu zvláštním razítkem a oznámiti ji neprodleně odesilateli.

§ 65.

Celní, berní, policejní a statistické předpisy.

(1)

Odesilatel jest povinen přidati k nákladnímu listu všechny průvodní papíry, jichž jest třeba podle celních, berních nebo policejních předpisů před dodáním zásilky příjemci; v nákladním listu buďtež tyto papíry přesně označeny. Železnice není povinna zkoumati průvodní papíry co do správnosti a úplnosti. Odesilatel ručí železnici, pokud jí nelze přičísti viny, za všechny důsledky vzešlé z toho, že tyto papíry chybí nebo jsou neúplné nebo nesprávné. Jest povinen též zaplatiti skladištné, tarifní zdržné nebo stojné za dobu, po kterou je zdržena přeprava, trvá-li zdržení déle 48 hodin.

(2)

Dokud zboží jest na cestě, buďtež celní, berní a policejní předpisy splněny železnicí za tarifní poplatky. Železnice může však na útraty oprávněného příkazce svěřiti tento úkol na svou vlastní zodpovědnost zasilateli (speditérovi). V obou případech má železnice povinnost jako zasilatel (speditér).

(3)

Navrhl-li odesilatel nějaký nepřípustný nebo nemožný způsob odbavení, provede železnice ono odbavení, jež uzná za nejvýhodnější pro odesilatele. Odesilatel budiž o tom zpraven.

(4)

Odesilatel může v nákladním listu prohlásiti, že se chce zúčastniti sám nebo svým jmenovaným zmocněncem celního nebo berního řízení. Bylo-li o to výslovně žádáno, budiž odesilatel nebo zmocněnec za úhradu útrat zpraven, že zboží došlo do stanice, kde toto řízení se děje. Odesilatel nebo jeho zmocněnec jest oprávněn podati o zboží potřebná vysvětlení, není však oprávněn vzíti zboží v držení nebo je sám proclíti.

(5)

Na stanici určení může provésti řízení celní nebo berní příjemce, neustanovil-li odesilatel jinak v nákladním listu. Neprovedl-li toto řízení ani příjemce, ani odesilatel podle prohlášení v nákladním listu nebo třetí osoba, má je vykonati železnice; železnice může též pověřiti tímto úkolem zasilatele (speditéra) na vlastní svou zodpovědnost a na útraty oprávněného příkazce.

(6)

Příslušné zákony a nařízení stanoví, kdy jest třeba k zásilce připadati statistické papíry průvodní.

§ 66.

Použití vozů krytých neb otevřených.

(1)

Nebrání-li tomu ustanovení tohoto řádu nebo předpisy celní, berní nebo policejní nebo nutkavé důvody provozní, jest odesilatel oprávněn žádati v nákladním listu:

a)

aby bylo přepraveno v krytých vozech zboží, pro něž tarif stanoví vozy otevřené;

b)

aby bylo přepraveno v otevřených vozech zboží, pro něž stanoví tarif vozy kryté.

(2)

V prvním případě může železnice vybírati vyšší dovozné, jež dlužno stanoviti tarifem.

(3)

Tarif má stanoviti, zdali a za jakých podmínek pronajímá železnice plachty pro otevřené vozy.

§ 67.

Způsob a pořadí přepravy. Přepravní cesta.

(1)

Podle toho, který vzor nákladního listu byl zvolen, budiž zboží přepraveno buď jako nákladní zboží nebo jako rychlé zboží. V tarifu může býti po schválení dozorčím úřadem jednotně stanoveno, zdali a za jakých podmínek jest přijímati rychlé zboží k uspíšené přepravě (uspíšené rychlé zboží, zboží rychlíkové).

(2)

Odesilatel může v nákladním listu předepsati přepravní cestu, jíž dlužno dbáti, dále celní nebo berní úřad pro celní nebo berní řízení a tarify, jichž má býti použito. V tom případě však může železnice vybírati dovozné podle těchto předpisů. Železnice jest oprávněna použíti pro přepravu zásilky jiné cesty nežli předepsané jen za těchto podmínek:

1.

že provede celní nebo berní řízení, jakož i snad potřebné policejní přezkoušení vždy ve stanicích označených odesilatelem;

2.

že nepožádá vyššího dovozného, než by bylo zaplatiti, kdyby byla použila cesty označené v nákladním listu;

3.

že lhůta dodací nebude delší, než by byla bývala, kdyby zásilka byla přepravena cestou označenou v nákladním listu. Zvolí-li stanice odesílací jinou cestu přepravní, má o tom odesilatele zpraviti.

(3)

Není-li některého z předpisů uvedených v odst. (2), má železnice použíti u živých zvířat a u rychlého zboží tarifu, který poskytuje nejkratší lhůty dodací, a při stejné lhůtě dodací po různých cestách onoho tarifu, který poskytuje nejlevnější sazby dovozného, u nákladního zboží tarifu, který poskytuje nejlevnější sazby dovozného, a při stejných sazbách po různých cestách tarifu, který poskytuje nejkratší lhůty dodací.

(4)

Neshodují-li se předpisy o celním nebo berním odbavení s předpisy o přepravní cestě nebo s předpisy tarifními, má železnice dbáti jen předpisů o celním nebo berním odbavení.

(5)

Zboží budiž přepravováno v onom pořadí, ve kterém bylo přijato ku přepravě, pokud nutkavé důvody železničního provozu nebo veřejný zájem neospravedlňují výjimek. Přestoupení tohoto předpisu odůvodňuje nárok na náhradu škody z toho vzešlé.

§ 68.

Výpočet dovozného, poplatků a výdajů.

(1)

Tarifní částky dovozného a poplatků připuštěných tímto řádem nebo tarifem buďtež zapsány železnicí do nákladního listu.

(2)

Mimo tyto částky smí železnice započítati toliko hotové výdaje, na př. železnicí zaplacené dávky z vývozu, dovozu nebo průvozu, útraty převozu, výdaje za nutné správky nebo za jiné práce k zachování zboží. I tyto částky buďtež v nákladním listu vyznačeny a příslušné doklady přiloženy.

(3)

Železnice jest oprávněna vybírati za hotové výdaje tarifní provisi; vyňaty jsou železnicí hotově zaplacené povozné, dovozné, poplatky a poštovné.

§ 69.

Placení dovozného.

(1)

U zboží, které podle úsudku odesílací stanice rychle se kazí, nebo jehož cena nekryje dovozného, lze žádati, aby dovozné bylo zaplaceno předem. Železnice jest mimo to oprávněna stanoviti tarifem u zásilek, jež mají býti přepravovány za snížené sazby dovozného (výjimečné tarify), má-li býti dovozné zaplaceno při podeji zboží, nebo může-li býti jeho zaplacení poukázáno na příjemce.

(2)

Ve všech ostatních případech má odesilatel na vůli, chce-li dovozné zaplatiti při podeji zboží nebo poukázati jeho zaplacení na příjemce. Jest dovoleno splatiti předem na dovozném libovolnou část.

(3)

Chce-li odesilatel zaplatiti dovozné, má to prohlásiti v nákladním listu na předepsaném místě. (Záznam výplatní).

(4)

Nepřipojí-li odesilatel k výplatnímu záznamu žádného omezení, zavazuje se zaplatiti celé dovozné a všechny poplatky a výdaje, jež vzejdou na stanici odesílací až do přijetí zboží ku přepravě. (Neomezený záznam výplatní.)

(5)

Záznam výplatní se nevztahuje na poplatky a výdaje, jež vzejdou teprve po přijetí zboží ku přepravě. Chce-li odesilatel nésti i tyto útraty, má to prohlásiti v nákladním listu zvláště.

(6)

Částky, jichž placení odesilatel na sebe vzal, má odesílací stanice uvésti podrobně kromě v nákladním listu též v duplikátu nebo v přijímacím listu.

(7)

Nelze-li při podeji zboží vypočísti částku, kterou podle výplatního záznamu odesilatelova dlužno zaplatiti, jest stanice odesílací oprávněna žádati složení jistoty odpovídající přibližně této částce. Rovněž lze žádati jistoty za útraty celní a pod., jichž placení odesilatel převzal.

§ 70.

Nároky z nesprávného výpočtu dovozného.

(1)

Stala-li se chyba při počítání dovozného nebo poplatků, nebo při použití tarifu (zahrnuje v to opomenutí příslušných předpisů § 67), budiž doplaceno, oč méně vybráno, a vráceno, oč více bylo zaplaceno. Kdo jest povinen doplatiti neb oprávněn přeplatek přijmouti, budiž bezodkladně zpraven.

(2)

Doplatek má zaplatiti odesilatel, nebyl-li nákladní list vyplacen. Byl-li vyplacen, ručí za doplatek toliko podle svého záznamu výplatního. Jinak jest povinen doplatiti příjemce [§ 76, odst. (4)].

(3)

Přijmouti přeplatek dovozného a uplatniti nároky na vrácení dovozného jest oprávněn ten, kdo zaplatil železnici více, než byl povinen.

(4)

O soudním uplatnění nároků na vrácení dovozného proti železnici platí předpisy § 100.

§ 71.

Promlčení nároků z nesprávnosti výpočtu dovozního.

(1)

Nároky železnice na doplacení částky, o kterou bylo na dovozném nebo poplatcích méně vybráno, jakož i nároky proti železnici na vrácení přepláceného dovozního nebo poplatků, promlčují se v jednom roce, pokud se nárok opírá o nesprávné použití tarifu neb o chybu při výpočtu [§ 70, odst. (1)]. Promlčení počíná se uplynutím dne, kdy bylo placeno.

(2)

Promlčení nároku na vrácení staví se písemným ohlášením nároku (reklamací) u železnice. Bylo-li ohlášení nároků vyřízeno zamítavě, pokračuje dále promlčecí lhůta od toho dne, kdy železnice oznámí písemně reklamantovi své rozhodnutí a vrátí mu doklady přiložené snad k reklamaci. Další žádosti podané železnici nebo nadřízeným úřadům promlčení nestaví. O přerušení promlčení platí všeobecné předpisy zákonné.

§ 72.

Dobírky a zálohy.

(1)

Odesilatel může na zboží uložiti dobírku až do výše jeho ceny.

(2)

Dokladem toho, že na zboží uložena dobírka, jest nákladní list opatřený razítkem, duplikát, nebo jinaké přípustné stvrzení o podeji zboží. Na požádání buďtež mimo to bezplatně vydány zvláštní dobírkové lístky.

(3)

Jakmile dobírka byla zaplacena, má železnice zpraviti o tom odesilatele a vyplatiti mu dobírku. Činí-li tarif vyplacení dobírky závislým na uplynutí určité lhůty, není zapotřebí odesilatele zvláště zpraviti.

(4)

Bylo-li zboží vydáno, aniž dobírka byla vybrána, má železnice nahraditi odesilateli škodu až do výše dobírky s výhradou svého nároku vůči příjemci.

(5)

Železnice může poskytnouti zálohu, je-li tato bezpečně kryta cenou zboží podle odhadu odesílací stanice.

(6)

Výše dobírky a zálohy snad poskytnuté buďtež odesilatelem zapsány slovy v nákladním listu na místě k tomu určeném. Zápis slovy je směrodatným i tehdy, liší-li se od zápisu číselného.

(7)

Za uložení dobírky nebo zálohy smí železnice vybírati tarifní provisi.

§ 73.

Dodatečné příkazy odesilatelovy.

(1)

Odesilatel může dáti příkaz, aby zboží bylo vráceno již v odesílací stanici, zastaveno na cestě, zadrženo na stanici určení nebo vydáno jinému příjemci nebo na jiném místě, nebo aby bylo zpět posláno do stanice odesílací. Odesilatel může rovněž dáti příkaz, aby dobírka byla dodatečně uložena, zvýšena, snížena nebo zrušena, jakož i aby byla zásilka vydána bez vybrání dovozného a poplatků od příjemce. Železnice smí provedení takových příkazů jen tehdy odepříti nebo oddáliti, nebo příkazy změněným způsobem provésti, když by jich provedením byla rušena pravidelná doprava zboží. Železnice má v tomto případě odesilatele neprodleně zpraviti.

(2)

Příkazy jiného druhu mohou býti tarifem jednotně připuštěny.

(3)

Příkazy odesilatelovy nechť se týkají celé zásilky. Příkazy buďtež v odesílací stanici podány písemně na vzorci stanoveném jednotně železnicí v tarifu. Podpis může býti též pořízen tiskem nebo razítkem. Odesílací stanice má odeslati příkaz co nejdříve, na přání odesilatelovo též telegraficky nebo telefonicky za podmínek tarifem jednotně stanovených.

(4)

Návrhu podanému bezprostředně ve stanici určení, aby zásilka byla zadržena, může býti za podmínek tarifem stanovených vyhověno prozatímně. Odesilatel má však v přiměřené lhůtě dodati předepsaný příkaz. Jinak nechť postupuje železnice podle § 76.

(5)

Byl-li vydán duplikát nákladního listu nebo přijímací list, přísluší odesilateli právo příkazní jen tehdy, předloží-li listiny tyto a zapíše-li příkazy i do nich. Uposlechne-li železnice příkazů odesilatelových, aniž si vyžádala předložení duplikátu nebo přijímacího listu, ručí za vzešlou z toho škodu příjemci, jemuž odesilatel listinu odevzdal. Nebyl-li vydán duplikát nákladního listu nebo přijímací list, může železnice žádati, aby se odesilatel prokázal přiměřeným způsobem.

(6)

Odepře-li příjemce přijmouti zboží, přísluší odesilateli plné právo příkazní i tehdy, nemůže-li předložiti duplikát nákladního listu nebo přijímací list.

(7)

Dá-li odesilatel příkaz, aby zásilka byla na cestě zastavena nebo na stanici určení zadržena, jest železnice oprávněna za zdržení přesahující 6 hodin, vybrati tarifní zdržné, stojné nebo skladištné. Přesahuje-li zdržení 24 hodiny, může železnice vyložiti zboží na nebezpečí a útraty odesilatelovy a vzíti je na sklad nebo odevzdati je zasilateli (speditérovi) nebo veřejnému skladišti.

(8)

Nebyl-li dodatečný příkaz zaviněn železnicí, může býti požadován za jeho provedení vedle zaplacení dovozného, poplatků a výdajů, poplatek stanovený tarifem. U zboží podléhajícího rychlé zkáze, jakož i u zásilek, jichž cena nekryje výše dovozného, poplatků a výloh, jež tímto příkazem vzejdou, může býti požadováno zaplacení předem.

(9)

Příkazní právo odesilatelovo zanikne, byl-li po příchodu zboží do místa dodacího [§ 76, odst. (3)] nákladní list odevzdán příjemci, nebo byla-li příjemcem podle § 76, odst. (2), podána žaloba proti železnici. Železnice má pak dbáti jen příkazů příjemcových; nešetří-li této povinnosti, ručí příjemci za zboží.

§ 74.

Přepravní překážky.

(1)

Nastane-li překážka přepraviti zboží, které bylo již ku přepravě přijato po cestě předepsané odesilatelem nebo po cestě určené železnicí, má železnice dopraviti zboží do stanice určení po cestě pomocné, nevybírajíc za to vyššího dovozného. Železnicím jest zůstaven vzájemný postih.

(2)

Není-li cesty pomocné, má železnice požádati odesilatele o příkaz. Odesilatel může v tomto případě též upustiti od smlouvy, musí však železnici, nelze-li jí přičísti viny, zaplatiti mimo dovozné za trať snad projetou též tarifní poplatky za přípravu ku přepravě a za opětné vyložení, jakož i vedlejší poplatky za úkony již provedené.

(3)

Dá-li odesilatel příkaz o zásilce, byv vyzván železnicí, avšak nepředloží-li vydaný snad duplikát nákladního listu nebo přijímací list, nesmí změniti ani osobu příjemcovu, ani stanici určení.

(4)

Nedá-li odesilatel příkazů u zboží, ač byl k tomu vyzván, budiž se zbožím naloženo podle ustanovení § 81.

§ 75.

Dodací lhůta.

(1)

Dodací lhůty nesmějí přesahovati tyto nejdelší lhůty:

a)

pro rychlé zboží:

1.

výpravní lhůtu jeden den,

2.

přepravní lhůtu za každých započatých 300 tarifních kilometrů jeden den,

b)

pro zboží nákladní:

1.

výpravní lhůtu dva dny,

2.

přepravní lhůtu při vzdálenosti až do 100 tarifních kilometrů jeden den,

při vzdálenostech větších za každých dalších započatých 200 tarifních kilometrů další jeden den.

(2)

Výpravní lhůtu jest započítati jen jednou, nehledíc k počtu zúčastněných železnic. Přepravní lhůta budiž započítána podle úhrnné vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení.

(3)

Železnice může stanoviti po schválení dozorčím úřadem přirážky ke lhůtám:

1.

pro přepravu z pobočných výpraven zboží a do nich;

2.

pro převoz přes řeku, kde není mostu, nebo po dráze spojující dvě dráhy zúčastněné přepravy;

3.

pro dráhy podružného významu, jakož i pro přechod na dráhy a s drah s odlišným rozchodem;

4.

pro přechod s jedné dráhy na dráhu jinou, nebo s jedné trati na druhou trať téže správy železniční. V tomto případě smí činiti přirážka ke lhůtě u rychlého zboží nejvýše 6 hodin a u zboží nákladního nejvýše 12 hodin pro každý přechod;

5.

pro mimořádné poměry dopravní, při čemž přirážky ke lhůtám smějí výjimečně býti stanoveny s výhradou schválení dozorčím úřadem.

(4)

Výpravní a přepravní lhůty [odst. (1)], jakož i přirážky ke lhůtám v odst. (3), číslice 1 - 4, dlužno stanoviti v tarifu. Přirážky ke lhůtám v odstavci (3) číslice 5, jež dlužno zvláště uveřejniti, nenabývají platnosti před uveřejněním. Z uveřejnění nechť jest vidno, zdali schválení bylo uděleno nebo vyhrazeno. Odepře-li dozorčí úřad dodatečné schválení, nebo není-li schválení vyhlášeno do osmi dnů po uveřejnění přirážek ke lhůtám, nemá jich ustanovení účinku.

(5)

Lhůta dodací se počíná u zboží dopoledne ku přepravě přijatého o 12. hodině polední, u zboží odpoledne ku přepravě přijatého o půlnoci. Lhůta jest dodržena, bylo-li zboží doručeno příjemci před jejím uplynutím. U zboží, jež není podle ustanovení železnice dodací nebo podle příkazu příjemcova doručováno, jest lhůta dodací dodržena, byl-li příjemce zpraven před jejím uplynutím o příchodu zboží [§ 79, odst. (3)] a bylo-li zboží přichystáno k výdeji.

(6)

U zboží, jež má býti ponecháno na dráze na přihlášku a pro něž odesilatel nepředepsal v nákladním listu, aby příjemce byl zpraven, jakož i u zboží, při čemž příjemce písemně se zřekl toho, aby byl zpraven, jest dodací lhůta dodržena, bylo-li zboží na stanici určení přichystáno k výdeji před jejím uplynutím.

(7)

Dodací lhůty se staví po dobu řízení celního, berního nebo policejního, po dobu zdržení způsobeného dodatečným příkazem odesilatelovým a po dobu poruchy provozní železnicí nezaviněné, pro kterou nelze na čas s přepravou počíti nebo v ní pokračovati.

(8)

Následuje-li po dni, kdy zboží bylo ku přepravě přijato, neděle nebo svátek, počíná se lhůta dodací u nákladního zboží odpoledne ku přepravě přijatého o den později.

(9)

Je-li poslední den dodací lhůty neděle nebo svátek, uplyne dodací lhůta teprve stejnou hodinou příštího dne všedního.

(10)

Výjimečné tarify o snížených sazbách a s prodlouženými lhůtami dodacími jsou dovoleny po zvláštním schválení dozorčím úřadem.

§ 76.

Dodání.

(1)

Železnice jest povinna odevzdati příjemci na dodacím místě nákladní list a zboží, zaplatí-li příjemce pohledávky podle nákladní smlouvy a potvrdí-li příjem. Odevzdáno-li zboží správě celní nebo berní do jejich výpraven nebo skladů, jež nejsou pod závěrem železničním, jakož i uloženo-li zboží, pokud tímto řádem dovoleno u zasilatele (speditéra) nebo ve veřejném skladišti, jest to posuzovati jako výdej zboží příjemci.

(2)

Jakmile zboží došlo do dodacího místa, jest příjemce oprávněn uplatniti vlastním jménem proti železnici nároky z nákladní smlouvy, když byl splnil závazky z ní vyplývající, ať při tom jedná ve vlastním nebo cizím zájmu. Zejména jest oprávněn žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zboží, nedal-li odesilatel železnici opačného příkazu, podle § 73 ještě přípustného.

(3)

Za dodací místo podle odst. (1) a (2) jest pokládati s výhradou ustanovení § 78, odst. (1), odesilatelem označenou stanici určení nebo pobočnou výpravnu zboží i tehdy, je-li v nákladním listu udáno jiné místo určení.

(4)

Přijetím nákladního listu a zboží zavazuje se příjemce zaplatiti železnici vše, co v nákladním listu účtováno [srv. však § 70, odst. (2)].

(5)

Železnice dodací, dodávajíc zboží, má vybrati všechny pohledávky ze smlouvy nákladní vyplývající, jako dovozné, přirážky k dovoznému, dobírky, zálohy, clo, celní poplatky a jiné výdaje. Je-li toho třeba, má též uplatniti zástavní právo na zboží.

(6)

Zdali zboží má býti vykládáno železnicí či příjemcem, budiž stanoveno tarifem, pokud tento řád neobsahuje o tom jinakých ustanovení, nebo nebyla-li sjednána zvláštní dohoda v nákladním listu mezi odesilatelem a železnicí.

(7)

Železnice má na vůli kusové zboží, jež má sama vykládati, příjemci na jeho útraty dovézti (§ 78) nebo jej vyrozuměti o tom, že došlo. Na stanicích, kde dráha zboží příjemci dováží, budiž to vyhlášeno vývěsky ve výpravnách. O příchodu jiného zboží budiž příjemce zpraven [srovnej však § 79, odst. (5)].

(8)

Železnice může v tarifu předepsati, že bude sama nebo zvláštními podnikateli překládati zboží, jež má ve stanici určení z vozu železničního přejíti bezprostředně na lodi, za poplatky, vyhlášené tarifem nebo vývěsky. Osoby, jichž při tom použije, jest považovati za lidi železnice po rozumu § 5.

(9)

Není-li v místě určení výpravny zboží ani pobočné výpravny zboží, a neučinila-li také železnice žádných všeobecných opatření, aby bylo zboží dopravováno dále do místa určení [§ 78, odst. (1)], a nepostaral-li se ani odesilatel ani příjemce o bezprostřední další přepravu, má železnice pro další přepravu povinnosti zasilatelovy (speditérovy) [§ 85, odst. (1)].

(10)

Při dodání nesmí býti požadováno mimo potvrzení o příjmu žádných dalších prohlášení, zejména ne o bezvadném a včasném dodání. Zboží, jež si příjemce má odvézti, budiž mu přichystáno k odběru ve skladišti, je-li železnice povinna je vyložiti; jinak bude přichystáno na místě určeném k vykládání. Příjemce nechť se vykáže vyplaceným nákladním listem.

§ 77.

Přepočítání a převážení na stanici určení.

(1)

Příjemce může při dodání žádati, aby zboží bylo v jeho přítomnosti na nádraží přepočítáno a převáženo. Za to nechť zaplatí tarifní poplatek [srovnej též § 56, odst. (6)].

(2)

Železnice jest povinna provésti navržené převážení a přepočítání, leda by u vozových nákladů nedostačovaly váhy, jež jsou po ruce, nebo nedovolovala by toho povaha zboží nebo provozní poměry. Bylo-li převážení odepřeno, může příjemce převážiti zboží na nejbližší způsobilé váze za přítomnosti zmocněnce železnice. Útraty tím vzešlé i s náhradou za železničního zmocněnce nechť zaplatí příjemce.

(3)

O převážení zboží vozových nákladů platí předpisy § 58, odst. (5).

(4)

Byl-li při přepočítání nebo převážení zjištěn menší počet nebo menší váha, za něž železnice ručí, jichž však dosud neuznala, nesmí vybrati poplatky za zjištění a musí příjemci nahraditi útraty jemu způsobené.

§ 78.

Dovoz.

(1)

Železnice může v místě staničním nebo do míst sousedních dovážeti kusové zboží sama za poplatek, který dlužno vývěskem vyhlásiti, nebo zjednati k tomu povozníky [§ 78, odst. (7) a (9)]. Osoby, jichž k tomu použije, jest považovati za lidi železnice po rozumu § 5. Povozníci nechť svůj poplatkový tarif nosí u sebe a na požádání jej předloží.

(2)

I na stanicích, kde železnice obstarává dovážení, jsou příjemci oprávněni odvážeti si své zboží sami nebo dáti je odvážeti jinými povozníky než železnicí zjednanými. Chtějí-li použíti toho práva, mají to výpravně oznámiti písemně dříve, než zboží dojde. Železnice může však ve všeobecném zájmu dopravním po schválení dozorčím úřadem omeziti nebo zrušiti toto právo dočasně nebo, vyžadují-li toho zvláštní poměry, i trvale.

(3)

Musí-li zboží býti dováženo do místností celní nebo berní správy, které leží mimo nádraží, může je železnice za náhradu útrat dovážeti sama nebo dáti dovážeti na útraty oprávněného příkazce zasilatelem (speditérem) na svou zodpovědnost, i když příjemce si vyhradil, že si zboží sám odveze.

§ 79.

Zpráva příjemci o příchodu zboží.

(1)

Železnice zpraví příjemce o příchodu zboží [§ 76, odst. (7)] podle vlastní volby poštou, telegraficky, telefonicky nebo písemně zvláštním poslem, oznamujíc zároveň lhůtu, ve které dlužno zboží odebrati. K písemnému návrhu příjemcovu může výpravna ujednati s ním zvláštní způsob podávání zpráv.

(2)

Zpráva o nákladním zboží budiž podána, jakmile zboží došlo, nejpozději však, jakmile bylo přichystáno, zpráva o rychlém zboží ve dvou hodinách po příchodu. Zprávy o rychlém zboží, jež došlo všedního dne po 4. hod. odpolední nebo v neděli a ve svátek, lze žádati teprve ráno nejblíže příštího všedního dne.

(3)

Zpravení jest pokládáno za uskutečněné:

a)

stalo-li se poštou, za 4 hodiny, stalo-li se telegraficky, za hodinu po podeji;

b)

stalo-li se telefonicky, okamžikem podeje;

c)

stalo-li se jiným způsobem, doručením.

(4)

Zprávu jest napsati bezplatně. Za doručení může železnice žádati náhradu svých výdajů.

(5)

Zpráva odpadá, zřekl-li se jí příjemce písemně a u zboží ponechaného na dráze na přihlášku, nepředepsal-li ji odesilatel výslovně v nákladním listu.

(6)

Byla-li vozová zásilka pro nezpůsobilost vozu k jízdě cestou přeložena, nutno to příjemci oznámiti při podání zprávy.

§ 80.

Lhůty pro odběr zboží příjemci nedovezeného.

(1)

Zboží, jež přísluší vykládati železnici, budiž odebráno v hodinách služebních [§ 63, odst. (2)] ve lhůtě tarifem stanovené. Lhůta se počíná zpravením o příchodu zboží [§ 79, odst. (3)] a má trvati nejméně 24 hodiny, pokud nejde o předměty vyznačené v § 54, odst. (2) B, číslice 1.

(2)

Lhůta, ve které dlužno odebrati zboží, jež přísluší vykládati příjemci, budiž vyhlášena vývěskem u výpravny nebo tarifem. Lhůta se počíná zpravením o příchodu zboží [§ 79, odst. (3)]. Nebyly-li vozy, ze kterých jest vykládati, včas přichystány, počíná se lhůta vykládací teprve okamžikem přichystání. Železnice může žádati, aby zboží bylo vyloženo a odvezeno ve služebních hodinách.

(3)

Bylo-li prohlášeno, aby zboží bylo ponecháno na dráze na přihlášku, a nepředepsal-li odesilatel výslovně v nákladním listu, aby příjemce byl zpraven, nebo zřekl-li se příjemce zprávy písemně, nebo není-li zpravení možno, počíná se lhůta odběrná přichystáním zboží.

(4)

V neděli a ve svátek vydává železnice jen rychlé zboží, není-li nic na závadu jeho celnímu nebo bernímu odbavení.

(5)

Odběrné lhůty se staví v neděli a ve svátek, dále po dobu řízení celního, berního nebo policejního, pokud nebylo zdrženo odesilatelem nebo příjemcem.

(6)

Nebylo-li zboží ve stanovených lhůtách odebráno, jest strana povinna zaplatiti tarifní skladištné nebo zdržné. Železnice může také zboží příjemcem včas nevyložené vyložiti na jeho nebezpečí a útraty [srv. též § 81, odst. (6)]. Za neděle a svátky budiž vybráno zdržné jen tehdy, uplynula-li lhůta vykládací již předcházejícího dne o 2. hodině odpolední. Následuje-li několik dnů nedělních a svátečních po sobě, budiž zdržné vybráno toliko za jeden den.

(7)

Hlásí-li se příjemce, jenž byl o příchodu zboží zpraven, k odběru, a nelze-li mu zboží přichystati k odběru nejdéle za hodinu, kdy se dostavil, má mu železnice nahraditi útraty vzešlé tím, že se marně pokusil zboží odebrati. Na požádání příjemcovo má železnice v nákladním listu potvrditi, že se marně pokusil o odběr.

(8)

Je-li řádné provádění dopravy ohroženo návalem zboží, jest železnice oprávněna podle potřeby zkrátiti lhůty vykládací a dobu prostou skladištného, jakož i zvýšiti zdržné a skladištné. V tomto případě platí obdobně předpisy § 75, odst. (4), o stanovení, schválení a uveřejnění přirážek ke lhůtám dodacím pro mimořádné poměry dopravní.

§ 81.

Překážky při dodání. Průtah v odběru.

(1)

Nelze-li vypátrati příjemce zboží, odepře-li příjemce zboží přijmouti, nebo nevyplatí-li nákladní list ve lhůtě železnicí tarifem stanovené, nebo nastane-li jiná překážka při dodání, má stanice určení neodkladně zpraviti odesilatele o příčině překážky odesílací stanicí a vyžádati si jeho příkazů [srovnej též § 73, odst. (6)]. Odesilatel může v nákladním listu předepsati, aby byl na své útraty zpraven přímo telegraficky nebo poštou; v tomto případě jest oprávněn za podmínek stanovených tarifem dáti svůj příkaz rovněž přímo stanici určení. Odesilatel může též předepsati v nákladním listu, aby mu bylo zboží posláno zpět bez předchozí zprávy, nastane-li nějaká překážka při dodání. Jinak lze zboží poslati zpět jen tehdy, žádá-li toho odesilatel, byv o překážce zpraven.

(2)

Odepře-li příjemce přijmouti zboží a byla-li odesilateli podána zpráva o překážce, smí býti zboží dodatečně vydáno jen za souhlasu odesilatelova. Ve všech ostatních případech lze dodati zboží příjemci dodatečně ochotnému je přijmouti, nedošel-li zatím do stanice určení jiný příkaz odesilatelův.

(3)

Není-li možno odesilatele zpraviti, nebo otálí-li odesilatel uděliti příkaz, nebo nelze-li příkazu provésti, má železnice zboží vzíti na sklad na nebezpečí a útraty odesilatelovy; v tomto případě ručí za pečlivost bedlivého obchodníka. Železnice jest však též oprávněna nedoručitelné zboží uložiti u zasilatele (speditéra) nebo ve veřejném skladišti na účet a nebezpečí oprávněného příkazce a vybrati si náklady a útraty na zboží váznoucí jako zálohu.

(4)

Železnice jest dále oprávněna nedoručitelné zboží beze zvláštních formalit co nejlépe prodati, a to:

a)

podléhá-li rychlé zkáze nebo nelze-li ho podle místních poměrů ani odevzdati zasilateli (speditérovi) ani dáti na sklad - ihned;

b)

nevezme-li odesilatel zboží zpět - za 4 neděle po uplynutí doby prosté skladištného, anebo i dříve, kdyby jeho hodnota delším uložením nepoměrně se zmenšila, nebo kdyby nebyly výdaje s uložením spojené v žádném poměru k hodnotě zboží.

O zamýšleném prodeji buďtež zpraveni odesilatel i příjemce, ačli je možno tak učiniti. Prodává-li železnice sama, může vybrati mimo hotové výdaje poplatek tarifem stanovený.

(5)

Železnice má neodkladně podati zprávu odesilateli a příjemci o uložení a o provedeném prodeji zboží, leda by nebylo možno tak učiniti; opomene-li toho, jest povinna náhradou škody. Výtěžek prodeje budiž dán po srážce výdajů a poplatků odesilateli.

(6)

Byl-li nákladní list příjemcem vyplacen, nebylo-li však zboží odebráno ve lhůtě stanovené k odběru, budiž příjemce znovu vyzván, aby zboží odebral a zpraven o tom, že zboží jest uloženo na jeho nebezpečí a útraty. O uložení takového zboží, o jeho odevzdání zasilateli (speditérovi) nebo veřejnému skladišti, jakož i jeho prodeji platí obdobně předpisy odst. (3) až (5). Byl-li prodej proveden, budiž výtěžek po srážce útrat dán příjemci.

§ 82.

Zjištění úbytku, poškození nebo ztráty zboží železnicí.

(1)

Objeví-li železnice nebo domnívá-li se, že zboží ubylo, nebo že bylo poškozeno, nebo tvrdí-li to oprávněný příkazce, má železnice neprodleně písemně zjistiti, v jakém pořádku je zboží, výši škody, pokud možno i příčinu úbytku nebo poškození, jakož i dobu, kdy tyto nastaly. Zjištění staniž se též při ztrátě zboží.

(2)

Oprávněnému příkazci budiž vydán opis sepsaného zjištění, žádá-li toho.

(3)

K zjišťování úbytku nebo poškození buďtež přibráni nestranní svědkové, možno-li též oprávněný příkazce a na požádání i znalci.

(4)

Shledáno-li podle šetření provedeného na podnět oprávněného příkazce, že nenastal žádný úbytek nebo poškození či toliko úbytek nebo poškození železnicí již uznané, má příkazce nésti útraty vzešlé přibráním znalců.

§ 83.

Soudní zjištění překážek při dodání, ztráty, úbytku a poškození.

Bez újmy řízení v §§ 81 a 82 stanoveného může každý účastník navrhnouti též soudní zjištění podle zákonných ustanovení.

§ 84.

Všeobecná ustanovení o ručení železnice za ztrátu, úbytek nebo poškození.

Železnice ručí za škodu vzešlou ztrátou, úbytkem nebo poškozením zboží v době od přijetí ku přepravě až do dodání, leda by byla způsobena zaviněním oprávněného příkazce nebo jeho příkazem železnicí nezaviněným, vyšší mocí, nedostatky obalu zevně neznatelnými nebo přirozenou povahou zboží, zejména vnitřní zkázou, ubýváním a obyčejným prosakováním.

§ 85.

Omezené ručení vzhledem k místu určení.

(1)

Je-li v nákladním listu udáno místo určení, kde není pro vypravení zboží zařízené výpravny nebo pobočné výpravny, ručí železnice jako povozník toliko do poslední železniční stanice nebo pobočné výpravny zařízené pro vypravení zboží. Co do další přepravy, železnice má povinnosti zasilatelovy (speditérovy).

(2)

Učinila-li železnice opatření pro další přepravu zboží do takových míst [§ 78, odst. (1)], ručí až do místa určení jako povozník.

§ 86.

Omezené ručení při zvláštním nebezpečí.

(1)

Železnice neručí:

1.

u zboží, přepravovaného ve vozech otevřených podle předpisů tohoto řádu nebo podle tarifu nebo podle úmluvy s odesilatelem do nákladního listu pojaté, za škodu, která vzejde z nebezpečí spojeného s tímto způsobem přepravy; tím však není míněn nápadný schodek na váze nebo ztráta cenných kusů;

2.

u zboží, které bylo podáno podle prohlášení odesilatelova v nákladním listu ku přepravě nebaleno nebo v obalu nedostatečném, ačkoliv podle své povahy vyžaduje obalu na ochranu od ztráty, úbytku nebo poškození při přepravě, za škodu, která vzejde z nebezpečí spojeného s tím, že obal chybí nebo že jest nedostatečný;

3.

u zboží, jehož nakládání a vykládání obstarává odesilatel nebo příjemce podle předpisu tohoto řádu nebo podle tarifu nebo podle úmluvy s odesilatelem pojaté do nákladního listu, za škodu, která vzejde z nebezpečí spojeného s nakládáním, vykládáním nebo vadným naložením;

4.

u zboží, které svou zvláštní přirozenou povahou vydáno jest zvláštnímu nebezpečí, že utrpí ztrátu, úbytek nebo poškození, zejména lomem, rzí, vnitřní zkázou, kromobyčejným prosakováním, vysýcháním a roztrušováním, za škodu, která vzejde z tohoto nebezpečí;

5.

u živých zvířat za škodu, která vzejde ze zvláštního nebezpečí, s nímž jest přeprava pro ně spojena;

6.

u zboží včetně zvířat, dlužno-li mu přidati průvodce podle ustanovení tohoto řádu, podle tarifu nebo podle úmluvy s odesilatelem pojaté do nákladního listu, za škodu, která vzejde z nebezpečí, jemuž zabrániti jest účelem doprovodu.

(2)

Mohla-li podle okolností vzejíti škoda z některého nebezpečí, označeného v odstavci (1), platí domněnka, že z tohoto nebezpečí vzešla.

(3)

Železnice nemůže použíti těchto předpisů, aby se osvobodila od ručení, vzešla-li škoda jejím zaviněním.

§ 87.

Omezené ručení při ztrátě na váze:

(1)

U zboží, které podle své přirozené povahy utrpí zpravidla za přepravy ztrátu na váze, jest ručení železnice za ztrátu na váze vyloučeno až do výše těchto přípustných normálních sazeb: do 2 % u zboží tekutého, vlhkého a u tohoto zboží suchého:

strouhaného a mletého dřeva barvířského,

kůry,

kořenů,

lekořice (sladkého dřeva),

řezaného tabáku,

tuků,

mýdel a hutných olejů,

čerstvých plodin,

čerstvých tabákových listů,

ovčí vlny,

koží surových,

koží zpracovaných (usní),

kožešin,

sušeného nebo pečeného ovoce,

zvířecích šlachů,

rohů a paznehtů,

kostí (celých i mletých),

sušených ryb,

chmele,

čerstvých tmelů;

do 1 % u všeho ostatního suchého zboží povahy s počátku označené.

(2)

Přepravováno-li několik kusů týmž nákladním listem, jest počítati přípustnou normální sazbu za každý kus zvláště, je-li vyznačena váha jednotlivých kusů v nákladním listu nebo lze-li ji jinak zjistiti.

(3)

Omezeného ručení nelze uplatniti, nenastala-li ztráta podle okolností přirozenou povahou zboží, nebo nesrovnává-li se stanovená sazba s touto povahou nebo s ostatními okolnostmi tohoto případu.

(4)

Ztratilo-li se zboží, nelze srážeti ničeho za ztrátu na váze.

(5)

Další osvobození železnice od ručení podle § 86, odst (1), číslice 4, není tímto dotčeno.

§ 88.

Výše náhrady škody při ztrátě, úbytku nebo poškození zboží.

(1)

Musí-li železnice podle nákladní smlouvy dáti náhradu za ztrátu nebo úbytek zboží, budiž nahrazena hodnota, již mělo zboží téhož druhu a téže jakosti v místě odeslání v době, kdy bylo přijato ku přepravě, a to obecná obchodní, a není-li této, obecná; mimo to budiž nahrazeno, co již bylo zaplaceno nebo ještě dlužno zaplatiti na clech a ostatních útratách, jakož i na dovozném.

(2)

Bylo-li zboží poškozeno, budiž dána náhrada za zmenšení hodnoty naznačené v odst. (1).

(3)

O případech, kdy dlužno dáti plnou náhradu, srv. § 95.

§ 89.

Omezení výše náhrady škody tarifem.

(1)

Železnice může ve zvláštních podmínkách (výjimečných tarifech) stanoviti nejvyšší částku, kterou dlužno nahraditi při ztrátě, úbytku nebo poškození, obsahují-li tyto výjimečné tarify oproti obyčejným tarifům slevu na dovozném pro celou přepravní trať a platí-li tato nejvyšší částka pro celou přepravní trať. Žádá-li odesilatel, aby bylo užito takového výjimečného tarifu, má to poznamenati v nákladním listu a označiti příslušný tarif.

(2)

Železnice může dále stanoviti v tarifu nejvyšší částku jako náhradu, kterou dlužno dáti za ztrátu, úbytek nebo poškození předmětů uvedených v § 54, odst. (2), B., číslice 1.

(3)

O případech, kdy dlužno dáti plnou náhradu, srovnej § 95.

§ 90.

Domněnka o ztrátě zboží.

Nemůže-li zboží býti dodáno nejpozději 30. dne po uplynutí dodací lhůty, může osoba oprávněná k žalobě pokládati je bez dalšího průkazu za ztracené.

§ 91.

Nález ztraceného zboží.

(1)

Osoba oprávněná přijmouti náhradu za ztracené zboží, může, přijímajíc ji, ve stvrzence žádati, aby byla ihned zpravena, bude-li zboží nalezeno. O tom budiž jí vydáno potvrzení.

(2)

Osoba oprávněná přijmouti náhradu může žádati do 30 dnů po tom, kdy dostala zprávu, aby jí bylo zboží bezplatně vydáno podle její volby buď na odesílací stanici nebo na stanici určení, udaných v nákladním listu. Přijatou náhradu nechť navrátí po srážce náhrady, jež jí patří podle § 94, za překročení dodací lhůty.

(3)

Ve všech ostatních případech může železnice volně naložiti s nalezeným zbožím.

§ 92.

Opověď zájmu na dodání.

(1)

Zájem na dodání může odesilatel opověděti v nákladním listu. Za to budiž zaplacen poplatek stanovený tarifem.

(2)

Částka, jíž zájem na dodání opověděn, budiž vepsána slovy do nákladního listu na místě k tomu určeném.

(3)

Poplatek bude vypočítán za nedělitelné jednotky po 10 Kč a po 10 tarifních kilometrech a nesmí převyšovati 0,25 h za jednotku. Částky vybývající se vzestupně zaokrouhlí na 10 h. Jako nejmenší poplatek za přepravní trať ze stanice odesílací až do stanice určení vybírá se 1 Kč.

(4)

Je-li povinnost náhrady omezena podle § 89 nejvyšší částkou, není přípustno opověděti zájem na dodání převyšující tuto částku.

§ 93.

Výše náhrady škody za ztrátu, úbytek nebo poškození, byl-li opověděn zájem na dodání.

Byl-li opověděn zájem na dodání, lze požadovati při ztrátě, úbytku nebo poškození zboží kromě náhrady označené v § 88 ještě náhradu vzešlé další škody až do opověděné částky.

§ 94.

Ručení za překročení dodací lhůty.

(1)

Byla-li překročena dodací lhůta, jest železnice povinna nahraditi prokázanou škodu, a to:

a)

nebyl-li zájem na dodání opověděn, až do výše dovozného,

b)

byl-li zájem na dodání opověděn, až do opověděné částky. Je-li tato nižší nežli náhrada v bodě a) stanovená, lze požadovati náhrady podle bodu a).

(2)

Nevzešla-li škoda nebo nebyla-li prokázána, jest železnice povinna zaplatiti:

a)

nebyl-li zájem na dodání opověděn a nebyla-li lhůta

překročena

o

více

než

o

1 den,

1/10

dovozného,

"

"

"

"

"

2 dny,

2/10

"

"

"

"

"

"

3 dny,

3/10

"

"

"

"

"

"

4 dny,

4/10

"

byla-li lhůta překročena o delší dobu 5/10 dovozného,

b) byl-li zájem na dodání opověděn a nebyla-li lhůta

překročena

o

více

než

o

1 den,

2/10

dovozného,

"

"

"

"

"

2 dny,

4/10

"

"

"

"

"

"

3 dny,

6/10

"

"

"

"

"

"

4 dny,

8/10

"

byla-li lhůta překročena o delší dobu, celé dovozné, ne však více než

opověděnou částku. Je-li tato nižší než náhrada v bodě a) stanovená, lze

požadovati náhrady podle bodu a).

(3)

Nároky plynoucí z těchto ustanovení lze uplatniti též vedle případných nároků ze ztráty, úbytku nebo poškození zboží. Je-li opověděn zájem na dodání, lze požadovati kromě náhrady škody počítané podle § 88 nejvýše opověděné částky zájmu na dodání, jako náhrady za veškerou další škodu (§ 93), zahrnuje v to škodu vzešlou z překročení lhůty dodací. Předpis druhé věty v odst. (1) b) platí zde obdobně.

(4)

Ručení železnice jest vyloučeno, byla-li lhůta překročena pro události, kterých železnice ani nezbila, ani nemohla odvrátiti.

(5)

O případech, kdy dlužno dáti plnou náhradu, srovnej § 95.

§ 95.

Náhrada škody způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí železnice.

Byla-li způsobena škoda železnicí úmyslně nebo hrubou její nedbalostí, budiž ve všech případech nahrazena plná škoda.

§ 96.

Propadnutí nároků na náhradu.

Byly-li podány předměty, jichž přeprava podle zákonných předpisů nebo z důvodů veřejného pořádku jest zapovězena, nebo které jsou z přepravy vyloučeny nebo jen podmínečně ku přepravě připuštěny, nesprávně označeny, nebo nedbal-li odesilatel bezpečnostních opatření stanovených pro tyto předměty, jest ručení železnice podle smlouvy nákladní vyloučeno.

§ 97.

Zánik nároků zaplacením dovozného a odběrem zboží.

(1)

Bylo-li zaplaceno dovozné i s ostatními pohledávkami váznoucími na zboží a bylo-li zboží odebráno, zanikly všechny nároky proti železnici ze smlouvy nákladní.

(2)

Z toho jsou vyňaty:

1.

nároky na náhradu ze škody způsobené železnicí úmyslně nebo hrubou její nedbalostí;

2.

nároky na náhradu za překročení dodací lhůty, byly-li písemně ohlášeny, nejpozději 14. dne, den odběru zboží v to nepočítajíc, u některé ze železnic, u nichž lze podle § 100 nárok ohlásiti;

3.

nároky na náhradu za takové vady, jež podle § 82 nebo § 83 byly zjištěny před odběrem zboží, nebo k jichž zjištění nedošlo proti předpisu § 82 vinou železnice;

4.

nároky na náhradu za takové vady, jež nebyly při odběru zevně znatelny, navrhne-li oprávněný příkazce bezprostředně po jejich objevení, nejpozději však do týdne po odběru buď písemně u železnice, aby bylo provedeno vyšetření podle § 82, nebo u soudu, aby bylo ohledáno zboží znalci, a dokáže-li, že vada vznikla v době mezi přijetím ku přepravě a dodáním;

5.

nároky na vrácení přirážek k dovoznému vybraných neprávem a nesprávně vypočítaného dovozného a poplatků (§ 70).

(3)

Příjemce může tak dlouho odepírati příjem zboží, i když byl nákladní list přijal a zaplatil dovozné, až železnice vyhoví jeho návrhu na zjištění tvrzených vad. Výhrady učiněné při odběru zboží jsou plátny jen tehdy, staly-li se za souhlasu železnice.

(4)

Chybí-li při dodání z několika předmětů v nákladním listu označených jednotlivé kusy, může příjemce v potvrzení o příjmu uvésti, že chybí tyto předměty.

§ 98.

Promlčení nároků proti železnici ze ztráty, úbytku nebo poškození zboží, nebo z překročení lhůty dodací.

(1)

Nároky proti železnici ze ztráty, úbytku nebo poškození zboží, nebo z překročení lhůty dodací promlčují se v jednom roce.

(2)

Promlčení se počíná u poškození nebo při úbytku uplynutím dne, kdy zboží bylo dodáno, u ztráty nebo překročení dodací lhůty uplynutím dodací lhůty.

(3)

Promlčení se staví písemným ohlášením nároku (reklamací) u železnice. Bylo-li ohlášení nároku vyřízeno zamítavě, pokračuje dále promlčecí lhůta od toho dne, kdy železnice oznámí písemně reklamantovi své rozhodnutí a vrátí mu doklady přiložené snad k reklamaci. Další žádosti podané železnici nebo nadřízeným úřadům promlčení nestaví.

(4)

O přerušení promlčení platí všeobecné zákonné předpisy.

(5)

Jednoroční promlčecí lhůta, jakož i ostatní předpisy tohoto paragrafu neplatí, způsobila-li železnice ztrátu, úbytek, poškození nebo překročení lhůty úmyslně. Neplatí dále také pro vzájemný postih železnic (§ 100).

§ 99.

Uplatnění práv ze smlouvy nákladní.

(1)

Uplatniti práva ze smlouvy nákladní proti železnici jest oprávněn jen ten, komu přísluší příkazní právo (srv. však §§ 60 a 70).

(2)

Nemůže-li odesilatel, jemuž samo sebou přísluší příkazní právo, předložiti duplikát nákladního listu, přijímací list nebo osvědčení stanice odesílací, že taková listina nebyla vydána, může nárok svůj uplatniti toliko za souhlasu příjemcova, leda by prokázal, že příjemce odepřel přijmouti zboží.

(3)

Mimosoudní nároky buďtež uplatněny písemně u železnice příslušné podle § 100. Byl-li nákladní list odevzdán příjemci, budiž předložen. Jde-li o ztrátu, úbytek nebo poškození, budiž předložen průkaz o hodnotě zboží.

(4)

Železnice jest povinna nároky co nejrychleji zkoumati, a nestalo-li se smírné dohodnutí, odpověděti navrhovateli písemným rozhodnutím.

§ 100.

Ručení několika železnice zúčastněných přepravy.

(1)

Odesílací dráha ručí za provedení přepravy až do dodání zboží příjemci, nehledíc k tomu, zdali použito bylo jen vlastních nebo též cizích tratí.

(2)

Každá následující dráha vstupuje tím, že přejímá zboží s původním nákladním listem, do nákladní smlouvy podle tohoto nákladního listu a přejímá samostatný závazek, že přepravu provede podle obsahu nákladního listu.

(3)

Nároky z nákladní smlouvy lze však - bez újmy vzájemného postihu železnic - uplatniti cestou žalobní jen proti dráze odesílací, nebo proti dráze, která poslední převzala zboží s nákladním listem, nebo proti dráze, na jejíž trati se škoda stala. Žalobce může z těchto drah voliti. Právo volby zaniká podáním žaloby.

(4)

Žalobou navzájem nebo vzájemným súčtováním (kompensací) lze uplatniti nároky ze smlouvy nákladní i proti jiné dráze, zakládá-li se její žaloba na téže smlouvě nákladní.

(5)

Nahradila-li některá ze zúčastněných drah škodu podle těchto předpisů, přísluší jí postih proti dráze, jež škodu zavinila. Nelze-li této dráhy zjistiti, nesou zúčastněné dráhy škodu společně podle poměru délky svých tratí, jimiž se zúčastnily přepravy, neprokáže-li některá, že škoda nenastala na jejich tratích. Tím není dotčeno oprávnění železnic dohodnouti se jinak předem nebo v jednotlivém případě o vzájemném postihu.

IX. Závěrečná ustanovení.

(§ 101)

§ 101.

Každá správa železniční nechť má pohotově na prodej dopravní řád doplněný podle nejnovějšího znění.

Příloha A.

(K § 44, ž. d. ř.)
Příloha B.

(K § 49, odst. (2) ž. d. ř.)
Příloha C.

(§ 54, odst. (2) A ž. d. ř.)
Příloha D.

(K § 55, ž. d. ř.)
Příloha E.

(K § 55, ž. d. ř.)
Příloha F.

(K § 62 ž. d. ř.)